Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Havran děl: Už víckrát ne

41. Podívám se, kdo to asi je

Havran děl: Už víckrát ne
Vložené: Jacomo - 09.11. 2019 Téma: Havran děl: Už víckrát ne
Jacomo nám napísal:

Havran děl: Už víckrát ne

 

Napsaly GenkaiFan a Frau

Z anglického originálu Quoth the Raven, Nevermore překládá Jacomo za vydatné pomoci Ivet

Poděkování za úžasný banner náleží solace

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 41: Podívám se, kdo to asi je
(v orig. Let Me See Then, What Thereat Is, překlad Karel Dostál Lutinov)

 

Vyučování pokračovalo v pondělí po útoku. Většina mladších studentů byla stále vyděšená, ale mnoho starších na ně bedlivě dohlíželo. Musela s tím mít něco společného slova Harryho Pottera, která po útoku řekl tisku. Citoval několik mudlů včetně bývalé britské premiérky a jeho zpráva byla jasná a hlasitá: „K vítězství zla stačí, aby dobří lidé nedělali nic." Vypadalo to, že už se nespokojí s tím, že by napomáhali zlu nicneděláním.

Dokonce i zmijozelští působili zamyšleně, protože první oběť padla z jejich řad. Celý incident nepochybně vyvolal zmatek a neklid. Dopisy posílané rodičům a zpět jim nijak nepomohly, ani jim nenavrátily klid.

Na tento večer svolal profesor Snape schůzku celé zmijozelské koleje a slíbil, že na ní co možná nejdetailněji odpoví na jejich otázky.

Večer se všichni zmijozelové shromáždili ve své společenské místnosti a nervózně vyčkávali. Profesor Snape vešel, ale nebyl sám. Spolu s ním dorazil lord Potter a jeho osobní strážce. Než začal někdo protestovat, všimli si, že návštěvníci na sobě nemají tradiční bradavické hábity. Byli oblečeni jako... jako ti mudlové, kteří minulý víkend vyhladili Smrtijedy!

„Pane, všichni jsou přítomni. Ale co tu dělají oni?" zeptal se posměšně jeden ze starších zmijozelských prefektů.

Profesor Snape přikývl. „Povězte mi, milá háďata, co je nejdůležitější vlastností zmijozelů?" Jeho zvednutá ruka zabránila studentům v odpovědi a muž pokračoval sám: „My zmijozelové jsme mazaní, ambiciózní a staráme se o sebe. Na nikoho se nespoléháme, ale myslíme na své nejbližší. Proto jsem toto setkání svolal. Zdá se, že mnoho z vás na tato fakta zapomnělo."

Studenti přesunuli pohledy z učitele na dvojici, která stála vedle něj.

„Útok na Prasinky byl nešťastný, ale říkám vám, že byl plánovaný. Pán zla obdržel zprávy, které jste poslali svým rodičům, a rozhodl se využít nabízené příležitosti. Ale zajímal se přitom o vaši bezpečnost? Ne. Jeho rozkaz zněl vyvolat co největší hrůzu a zabít každého, kdo by stál tomuto cíli v cestě. Každý student byl považován za postradatelného, bez ohledu na to, z jaké byl koleje. Ale podle jeho vlastních slov měl jako jediný zůstat naživu Harry Potter. Ten jediný měl být přiveden před Pána zla."

„Pane? Proč nám to říkáte?" zeptal se další sedmák.

„Říkám vám to proto, že Pán zla udělal osudovou chybu. Tímto posledním pokusem rozzlobil nejen mudly: vyvolal hněv Starých bohů."

Ozvalo se několik zalapání po dechu.

„Ale... ale... staré zvyky jsou historie, mýtus..." vyhrkla Pansy Parkinsonová.

„Myslíte?" otázal se profesor Snape nepřirozeně klidným hlasem a uštěpačně pozvedl jedno obočí. „Neviděli jste nedávno létat nad lesem havrany? Neslyšeli jste, že byla vyhlazena kolonie akromantulí?" Studenti se zachvěli; když ředitel jejich koleje použil tento děsivý tón, bylo nejlepší prostě mlčet.

„Pokud mohu, pane profesore," vystoupil lord Potter do popředí, „dovolíte mi to objasnit?" Nevrlý profesor na mladého muže kývl a ukročil stranou.

„Je pravda, že staré zvyky ožívají," začal Potter. „Havrani jsou první znamení. Pověst říká, že jsou poslové Bohyně temnoty. Druhým znamením byl Samhain. Mnozí tu noc slyšeli v lese štěkat lovecké psy. Proběhl Divoký hon. A profesor Snape a já jsme se ho zúčastnili."

Ti, co tuto legendu znali, v hrůze zalapali po dechu: účastnit se Honu často znamenalo řítit se do záhuby.

Potter pokračoval posledním bodem: „A na závěr, byla spatřena Morrigan. Ta si nenechá upřít svá práva. Voldemort..." mnoho studentů při vyslovení jména zbledlo, „... udělal zásadní chybu. Popíráním lidskosti a hledáním nesmrtelnosti se stal ohavností provokující samotné Prastaré. Poskvrnil dar magie a vzepřel se Bohyni. Tím odsoudil ke zkáze nejen sebe, ale i ty, kteří mu slouží."

„Lžeš!" zařval Theodor Nott, vyskočil a namířil na černovlasého spolužáka hůlku.

Než ale stihl vyřknout kletbu, do hrudníku ho zasáhl světelný paprsek a on se jako kámen odporoučel k zemi. Všechny oči se obrátily k Wolfovi, který takto při první známce agrese zasáhl.

„Další, kdo namíří hůlku na lord Pottera, skončí jako ta spodina, kterou jsme vymazali ze světa v Prasinkách," upozornil Wolf okolí a sklonil hůlku.

Harry se pousmál, ale jeho očí se to nedotklo.

„Jsem lord Harry James Potter, vévoda z Nebelvíru, hrabě ze Zmijozelu, baron Peverell. Titul vévody mi náleží v mudlovském i v kouzelnickém světě. JÁ NELŽU."

Díval se, jak přes tváře přeběhl šok, zděšení a hněv. Na to pokračoval: „Wolf není jen můj osobní strážce, je i můj věrný přítel. Když jsem požádal Hermionu Grangerovou, aby šla do Prasinek se mnou, věděli jsme, že hodně z vás to nejspíš napíše svým rodičům, kteří to obratem sdělí tomu Pánu břídilů." Po tomto hrubém označení Pána zla ho stihlo nemálo zlostných pohledů, mnozí si začali spojovat jednotlivé body do celkového obrazu. Být zmijozel neznamenalo být hloupý.

„Dali jsme odpovědným osobám šanci jít a chránit nevinné životy, ale selhaly. Měli jsme zůstat v záloze jen pro případ, že by se situace začala zhoršovat. Když jako první padla pod vražednou kletbou vaše spolužačka, rozkaz zněl: ´Žádné slitování´. Ten rozkaz stále platí a nenabízí žádné jiné možnosti.

Pokud chcete obviňovat všechny okolo, prosím, ale vězte: byly to vaše vlastní činy, které k té vraždě vedly; vy jste ti, kteří napsali monstrům, jež ji zabila. Pomáhali jste ohrozit sebe a své spolužáky. Stalo se to kvůli tomu, co jste udělali, teď s tím musíte žít. Vy jste těmi, kdo napsali svým rodičům. Informace se dostaly k tak řečenému ´Pánu´ a ten dal rozkaz zabíjet bez rozdílu. On usoudil, že jste postradatelní.

Teď se musíte rozhodnout vy. Chcete, aby se to stalo znovu? Chcete stát stranou, nic neudělat a dovolit, aby zlo vzkvétalo? Chcete napomáhat vraždění bezmocných dětí? Máte na výběr. Rozhodněte se."

Profesor Snape chvíli vyčkal a prohlížel si svou kolej. Na to dodal: „Požádal jsem tyto muže, aby přišli a vysvětlili vám, co se minulý víkend stalo. Co s těmito informacemi uděláte, je na vás. Navrhuji vám, abyste to svým rodičům neříkali."

Do popředí vykročil Wolf, hůlku měl v pouzdře, ale stál v pozoru. „Můj oddíl a já jsme použili standardní automatické pušky*)  s laserovým zaměřovačem. I když vám to říká jen málo nebo vůbec nic, ujišťuji vás, že jsou to ty nejjednodušší a nejběžnější zbraně, které máme k dispozici. Každý z mužů, který se podílel na vyklízení Prasinek, byl vycvičený voják schopný tuto zbraň použít a zabít člověka na vzdálenost padesáti metrů." Šokované nádechy, které po jeho slovech následovaly, rychle utichly.

„Zrádče! Pán zla bude..." zaječela Pansy Parkinsonová na svého profesora.

Harry se uchechtl. „Profesor Snape není zrádce. Hraje na obou stranách - jako pravý zmijozel! A pro vaši informaci, váš Pán zla... no, brzy se ho chystám vyzvat. Nedožije se nového roku."

Profesor Snape propustil své studenty, aby přemýšleli o tom, co se dozvěděli. On i lord Potter věděli, že několik zatvrzelců svým rodičům napíše, ale ještě se ukáže, jestli budou nějaké informace předány.

***

Draco Malfoy byl na vážkách. Věřil v nadřazenost čisté krve - to do něj otec hustil od raného dětství - ale realita pokusů Pána zla o ´očištění´ byla naprosto hrůzná! Téměř ho zasáhla vražedná kletba - jeho, dědice rodu Malfoyů! Zmijozelští studenti nebyli před útokem vůbec varováni, neobjevila se žádná výstraha předem, která by jim zaručila bezpečnost.

Draco se při vzpomínce na dění onoho dne zachvěl; jak rychle a účinně ty mudlovské královské ozbrojené složky odstranili Smrtijedy a s jakou bezchybnou, smrtící přesností. To bylo děsivé. Musel se rozhodnout: jeho otec se to potřeboval dozvědět, ale tak nějak tušil, že hlava malfoyovského rodu už o tom ví. Kam to stavělo jeho syna?

Rozhodl se poslechnout radu ředitele své koleje a zamyslet se nad tím, co to znamená být zmijozel. Pokud je to, co lord Potter řekl o starých zvycích, pravda, pak Pán zla nepředstavoval správnou cestu.

***

Zapovězený les vrhal díky zapadajícímu slunci dlouhé stíny, ale Albus Brumbál sedící v ředitelské pracovně neměl na oceňování této poklidné krásy náladu. Zima se rychle blížila. Všechna znamení letos ukazovala na dlouhou, drsnou zimu, Albus je však ignoroval, protože byl zaneprázdněn snahou rozluštit záhady obklopující Harryho Pottera.

Věděl, že mladík a jeho osobní strážce právě teď mluví se zmijozelskou kolejí. O čem, to starý čaroděj nemohl říct: Severus si svá tajemství střežil příliš dobře. Ale ať už to bylo cokoliv, Albus věděl, že mu to pravděpodobně bude hatit plány.

Jak se věci mohly tak rychle a tak moc zvrtnout?

Jeho plány ohledně Harryho byly dávno v troskách a teď se ocitl na rozpacích co dál. Mladík odmítal poslouchat všechno, co řekl. To, že přivedl tým mudlovských odborníků, aby se bez váhání postaral o útok na Prasinky, způsobilo v kouzelnickém světě téměř paniku. Nepomohlo ani to, že se tým skládal jen z mudlorozených kouzelníků. Bylo to děsivé!

Věděl, že mudlorození opouštějí kouzelnický svět hrozivým tempem. Snažil se, seč mohl, ale nedokázal docílit toho, aby čistokrevné frakce ve Starostolci pochopili, že pomalu ničí jejich svět. Potřebovali čerstvou krev, kterou právě mudlorození přinášeli, protože se každým rokem rodilo víc a víc motáků, zejména čistokrevným. Jenže bez vyhlídky uplatnění v kouzelnickém světě mudlorození odcházeli a odnášeli si s sebou svoje vědomosti i magii. Vypadalo to, že na tomto zdroji mudlovská vláda vydělala.

Albusovy myšlenky potemněly, jako kdyby odpovídaly měnící se barvě noční oblohy. A co Dohoda? Znamená zapojení Koruny do tohoto posledního fiaska, že Dohoda je ohrožena? Merline! Doufal, že ne. To by znamenalo konec všeho.

***

Na ochozu Astronomické věže stála osamělá postava mladíka, který pohlížel k Zapovězenému lesu. Jeho myšlenky byly temné jako stmívající se nebe nad ním. Poslední krákání doznívalo ve větru a havrani se s přicházející nocí vraceli do svých hnízd. Brzy, sdělovali mu. Brzy, den zúčtování je na dosah. Bude hoden důvěry, která mu byla dána?

Zezadu ho objaly silné paže. Ohlédl se a slabě se usmál na Hermionu. „Ahoj."

„Ahoj, Harry," odpověděla.

„Johne," opravil ji. „V tuhle chvíli nejsem Harry."

Otočil se zpět a díval se, jak se z krajiny vytrácí poslední barvy a zůstávají jen šedá a černá. Brzy zmizí i ony, pohltí je noční temnota.

„Na co myslíš, Johne?" zeptala se, objala ho ještě pevněji a přitiskla se k jeho zádům.

Pokrčil rameny. „Paní mě brzy povolá k zúčtování a bude toho po mně hodně požadovat. Nejsem si jistý, že to zvládnu. Už nejsem dítě a Ona nebude tolerovat selhání."

Hermiona si tiše povzdechla a opřela si o něj čelo. „To je důvod, proč jsi mě od Ní držel dál?"

„Částečně. Je velmi náročná. Vím, že tě přivedla do mého života, když jsem potřeboval přítele, ale ty jsi pro mě teď mnohem víc." Krátce se odmlčel, položil na její sepjaté prsty svoje dlaně a zašeptal: „Bojím se, ´Miono."

Dívka neodpověděla, jen zesílila objetí kolem jeho pasu, aby mu tak nabídla alespoň nějakou útěchu. Tiše tam spolu stáli, dokud naprostá temnota nepokryla zemi.

***

*) Pro pobavení - v originále jsou ty zbraně popsané jako "standard issue rifle a strejda google mi k tomu vyhodil tohle: https://james-camerons-avatar.fandom.com/wiki/Standard_Issue_Rifle 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: 41. Podívám se, kdo to asi je Od: Lupina - 10.11. 2019
Tak Brumla ostrouhal, ale Zmijozelove dostali lekci a snad i postouchnuti spravnym smerem. A Harry je tu dokreskeny jako skutecny hrdina se svymi pochybnostmi. Dekuji, Jacomo.

Re: 41. Podívám se, kdo to asi je Od: JSark - 09.11. 2019
To som zvedavá, či sa niektorým slizolinčanom rozsvieti. Zdá sa, že Dráčik už zabral.

Re: 41. Podívám se, kdo to asi je Od: denice - 09.11. 2019
Znovu jsem si kapitolu vychutnala a potěšila se schůzí zmijozelů - vážený profesor Snape je hvězdou dnešní kapitoly, i když musel přivést Pottera, aby ten osobně vysvětlil davu, o co tu jde, a samozřejmě aby připomenul, že je lord, baron, vévoda, … (doplňte si sami dle vlastního výběru), těm, kteří to možná ještě nepostřehli :-D Moc lituji, že tu není delší úsek o Dracovi, tady mě taky moc baví, skoro stejně jako Lucius, a upřímně doufám, že se oběma povede vyváznout z toho, co Harry chystá na Voldemorta a spol. Jen chudák Brumbál zase ostrouhal... Jestli dobře počítám, zbývá šest kapitol do konce, takže se všechno o zkáze Pána zla dozvíme relativně brzy, ale už teď vím, že se mi bude po tomto jedinečném příběhu stýskat. Díky, sovičko!

Re: 41. Podívám se, kdo to asi je Od: Gift - 09.11. 2019
Je opravdu zabavne videt, ze Google povazuje Avatar za relevantnejsi nez nasi realitu. :-) Moc dekuji za dalsi kapitolu.
Re: 41. Podívám se, kdo to asi je Od: Jacomo - 09.11. 2019
Přesně! I já děkuju.

Re: 41. Podívám se, kdo to asi je Od: kakostka - 09.11. 2019
Návštěva u Zmijozelů byla dost otevřená, snad bude přemýšlet nejen Draco. Nevím, jestli bylo vhodné říkat, že Severus to hraje na obě strany... a všechny ty náznaky, že do konce roku bude po všem... že by akce na zimní slunovrat? Paní bude ve své síle... no, jsem na to zvědavá a Albus stále doufající v jeho čachry, ach jo.... děkuju za překlad.

Prehľad článkov k tejto téme:

GenkaiFan: ( Jacomo )29.11. 201947. Nevzchopí se - víckrát ne!
GenkaiFan: ( Jacomo )24.11. 201946. Nezanechej ani pírka
GenkaiFan: ( Jacomo )23.11. 201945. Nad ránem opustí mě
GenkaiFan: ( Jacomo )17.11. 201944. Až k žalozpěvům beznaděje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.11. 201943. Zas ten klepot slyším
GenkaiFan: ( Jacomo )10.11. 201942. Zpátky v komnatu se vrací
GenkaiFan: ( Jacomo )09.11. 201941. Podívám se, kdo to asi je
GenkaiFan: ( Jacomo )02.11. 201940. Jen jediné zašeptání
GenkaiFan: ( Jacomo )26.10. 201939. Kde hrůza vládne
GenkaiFan: ( Jacomo )19.10. 201938. Lapen jakýmsi nešťastníkem
GenkaiFan: ( Jacomo )12.10. 201937. Havran stále ponoukající
GenkaiFan: ( Jacomo )05.10. 201936. Pták či ďábel!
GenkaiFan: ( Jacomo )28.09. 201935. Kliď se zpět do bouře
GenkaiFan: ( Jacomo )21.09. 201934. Co poslové nebes nesou tobě
GenkaiFan: ( Jacomo )14.09. 201933. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )07.09. 201932. Což nenajdu utišení?
GenkaiFan: ( Jacomo )31.08. 201931. Pověz, jak tě nazývat
GenkaiFan: ( Jacomo )24.08. 201930. Vůně z kadidelnic kdesi skrytých
GenkaiFan: ( Jacomo )17.08. 201929. Vznešeně jak pán či paní
GenkaiFan: ( Jacomo )10.08. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 2. část
GenkaiFan: ( Jacomo )20.07. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 1. část
GenkaiFan: ( Jacomo )13.07. 201927. Ztiš se, srdce
GenkaiFan: ( Jacomo )06.07. 201926. Zahořelo srdce moje
GenkaiFan: ( Jacomo )29.06. 201925. Trhal mého smutku flór
GenkaiFan: ( Jacomo )22.06. 201924. Used´ na Pallady bustě
GenkaiFan: ( Jacomo )15.06. 201923. Tmou pohlcený
GenkaiFan: ( Jacomo )08.06. 201922. Toužebně jsem čekal rána
GenkaiFan: ( Jacomo )01.06. 201921. Ani na chvilku se nezastavit
GenkaiFan: ( Jacomo )25.05. 201920. Záhada ta vysvětlí se
GenkaiFan: ( Jacomo )18.05. 201919. Toť se ještě pranikomu nestalo
GenkaiFan: ( Jacomo )04.05. 201918. Vlastních myšlenek se lekám
GenkaiFan: ( Jacomo )27.04. 201917. Dokořán otevřel jsem dveře
GenkaiFan: ( Jacomo )20.04. 201916. Pro tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )13.04. 201915. A ozvalo se tiché zaťukání
GenkaiFan: ( Jacomo )06.04. 201914. A ozvalo se tiché zaklepání
GenkaiFan: ( Jacomo )30.03. 201913. Na ráno jsem se už těšil
GenkaiFan: ( Jacomo )23.03. 201912. Duch můj zas nabývá síly
GenkaiFan: ( Jacomo )16.03. 201911. Jakás návštěva
GenkaiFan: ( Jacomo )09.03. 201910. Pochmurný prosinec
GenkaiFan: ( Jacomo )02.03. 20199. O vstup naléhavě žádá
GenkaiFan: ( Jacomo )23.02. 20198. Marně hledaje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.02. 20197. Jednou jen a pak již ne
GenkaiFan: ( Jacomo )09.02. 20196. Již vím
GenkaiFan: ( Jacomo )02.02. 20195. Ještě více opomíjené tradice
GenkaiFan: ( Jacomo )26.01. 20194. Zřídkakdy se tak stane
GenkaiFan: ( Jacomo )19.01. 20193. Cos jemně klepe
GenkaiFan: ( Jacomo )12.01. 20192. Věd zapomněných svazky
GenkaiFan: ( Jacomo )05.01. 20191. Churavý a bez pomoci
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )29.11. 2018Úvod k povídce