archiv.hpkizi.sk
Kapitola 2. Zajištění štěstí
Jen trochu času
Vložené: Lupina - 16.10. 2019
Téma: Jen trochu času

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Jen trochu času

Prekladateľ : Lupina

Názov originálu: A Little More Time

Autor originálu : Jess Pallas

Link na originál : A Little More Time

Počet slov originálu: : 123 353

Rating : K 9+ -

Éra / Obdobie: Příští generace Žáner: Angst , Drama Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: poriadne dlhé 100K-200K Párovanie: Neuvedené Fandom: Neuvedené Stav prekladu: Neuvedené
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Jess Pallas, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


Autor: Jess Pallas                  Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/3688609/3/

Rating: 9+

 



PA: Opět děkuji všem, kdo mile komentovali. Někteří jste se mě ptali, jak dlouhý příběh bude. Na to mohu odpovědět jen – nemám tušení! Mám plán, ale ne kapitolu po kapitole. Prostě píšu a uvidím, kam to dojde. Nečekám románové monstrum jako Oblivious nebo Imperius (doufám!), ale pravděpodobně víc než tucet kapitol. Opět děkuji lidem v zákulisí za pomoc se zápletkou, zvláště snorkackcatcherovi za laskavou a dobrovolnou betaci. Ať se vám líbí.

Ach a zapomněla jsem v předchozích kapitolách na prohlášení – zjevně nic nevlastním. Toto je panství JKR a já jen squattuji v podkroví a hudlařím s jejím materiálem… ;P

 

 

Kapitola 2. Zajištění štěstí

 

Štěstí Teddymu dodalo jistou výhodu. Lektvarová laboratoř byla opuštěná.

Dostat se na ministerstvo nepředstavovalo žádný problém. Vrátný Eric byl už tak zvyklý na jeho večerní příchody a odchody, že sotva vzhlédl, když před koncem směny balil zařízení na vážení hůlek, a jen mu nepřítomně mávl. V devátém patře potkal Penny, která pádila domů, protože se opozdila kvůli sepsání hlášení. Zjevně byla příliš soustředěná, aby se dostala k rodině, takže jeho přítomnost nijak nekomentovala a jen se na něj chápavě usmála s přáním dobré noci. A kromě letmého pohledu na Edgara Fortescuea, zástupce ředitele těch, o kterých se nemluví, který vypínal hvězdy ve vesmírné místnosti, cestou oddělením záhad do laboratoře neviděl nikoho dalšího.

Překážka číslo jedna byla úspěšně překonána. Ale zde stojí překážka číslo dvě.

Kde, hernajs, schovávají Felix felicis?

Nad automaticky dřevem sycenými plameny bez dozoru bublaly a pářily kotlíky od velkých, impozantních a praskajících, po malé, cinkající a neurčité. Po jeho pravici stál pult pokrytý popsanými svitky, sekacími noži, prázdnými flakónky a dekantéry, které vypadaly jako naplněné roztaveným zlatem. O stojánek se zde opírala bichle v zelené kůži. Zeď naproti lemovaly police naplněné přemírou přísad – odporné rostliny v barevné škále od blátivě zelené po jasně fialovou, nezvykle jiskřivé krystaly, které pableskovaly v blednoucím světle, mrtvolně ztuhlé zbytky toho či onoho, části hmyzu a sklenice plné očí v kalném nálevu, které, na to by přísahal, jej sledovaly od chvíle, kdy vstoupil do místnosti. A po jeho levici stály další police, tentokrát zaplněné stovkami, ne tisíci lahviček, od podlahy po strop, od zdi ke zdi a v několika řadách, které obsahovaly tekutiny různých barev a hustot, některé vesele bublající nebo vířící jako uvězněná mlha, další slizké, blátivé a husté, jiné tiše rezonující.

Teddy cítil, jak mu srdce pokleslo. Pokrok právě skončil. I odsud viděl, že lektvary nebyly uloženy v nějakém řádu, který by mu byl povědomý. Bude mu trvat hodiny, než to projde.

Jen kdyby si pamatoval, jak Felix felicis vypadá. V lektvarech nebyl zlý, ale rozhodně v nich nevynikal. Vybral si je na OVCE, protože si pohrával s myšlenkou, že se stane bystrozorem jako Harry a jeho matka, dokud nenastal onen výlet do myslánky, který dostal k dosažení dospělosti, velikonoční návštěva Penny a fascinující rozhovor o nově sestaveném portálu. To nasměrovalo jeho ambice jinam. V době, kdy ve vyučování došli k Felix felicis, někdy ke konci šestého ročníku, už zvažoval, že lektvary úplně opustí a naplno se věnuje historii kouzel, a tedy nedával v hodinách moc pozor.

Což se mu za těchto podmínek nevyplatilo.

I když existovala přivolávací kouzla. Ale jestliže jeho accio přivolá lahvičku ze zadní řady, ty před ní to pošle k zemi. Ten hluk pak přiláká Edgara, a jak mu vysvětlí, co tady dělá?

Promiňte, pane. Přivolal jsem lektvar, kterého se nesmím dotknout bez asi padesáti různých povolení, abych se úspěšně pokusil nelegálně zachránit své mrtvé rodiče…

To by vyvolalo poprask.

Ne, bude muset hledat ručně. Bohužel.

Něco, cokoliv, třebas by si mohl vzpomenout na jeho barvu, to by zúžilo možnosti…

„Jste tam v pořádku? Lupin, že ano?“

Teddy vyskočil stopu do vzduchu, když se jeho ruky dotkly čísi prsty. Přes rameno uviděl usmívajícího se Edgara Fortescuea.

„Jste tady tak pozdě kvůli portálu, že?“ Edgarovy oči přetékaly nevyhnutelným závanem soucitu. „Penelopa mi říkala, že vám udělila… speciální povolení. Promiňte, že jsem vás vylekal, jen jsem to tu prohlížel, než zamknu. Myslel jsem, že jsem tu poslední.“

Naštěstí pro Teddyho, jednou jeho předností užitečnou při vyhýbání se problémům bylo bleskurychlé myšlení.

„Jo, já taky,“ s úsměvem pokrčil rameny, co nejvíc nenuceně bez ohledu na zběsile bušící srdce. „Mířil jsem do místnosti s portálem, když jsem zahlédl světlo. Chtěl jsem to zkontrolovat, ale jak vidíte, nikdo krom nás tu není.“

Edgar se usmál a zavrtěl hlavou. „Buďte bez starosti. Elijah Whistler nikdy nezhasne, proto to sem chodím před odchodem kontrolovat. Mohl bych občas odpřisáhnout, že se nadýchal až moc výparů z kotlíků.“

„Tedy… ehm… vypadá to tak.“ Teddy ukázal změť lahviček na polici před nimi. „Vím, že bychom kolegy neměli kritizovat, ale…“

„Ale ty police vypadají jako ten nejnesmyslnější chaotický brajgl, co jste kdy viděl?“ zasmál se Edgar bodře. „Elijah se snaží testovat, katalogizovat a vytvářet vzorky všech lektvarů, co kdy kouzelníci zaznamenali. Nic moc práce, co?“ uchechtl se a teď již uvolněnější Teddy se k němu přidal. „Jednou jsem se ho zeptal, jak něco najde, a on mi řekl, že na to má systém. Dává jim kód podle složek a účinků a všechny je zapíše do katalogu.“ Ukázal na v kůži vázanou knihu, které si Teddy všiml dříve. „I když si občas říkám, jestli je všechny opravdu zapíše…“ Edgar se najednou odmlčel a oči upřel na pult vedle oné knihy. „U všech všudy,“ prohlásil unaveně. „Už zase? Řekl jsem mu, aby to zamkl, okamžitě jak odejde bystrozor Woodvine. Tomu chlapovi se vykouřil mozek ušima…“

Protáhl se kolem Teddyho a z pultu zvedl dekantační nádobu plnou zlaté tekutiny. V Teddyho hlavě v ten okamžik zazněl poplašný alarm. V pátek viděl bystrozora Woodvina mluvit s Harrym o podmínkách v Brazílii, a ačkoliv Bert Krákora vtipkoval, Teddymu bylo jasné, že Felix felicis by pro tak důležitý případ mohl být schválen …

Nevelký kotlík bublající v lektvarovém podzemí, jeho mysl u četby potřebné pro dějiny kouzel, aby dostal povolení ke změně předmětů na OVCE. Nevelký kotlík plný zlaté…

To bylo ono. To bylo ono.

Je přímo před ním. A Edgar Fortescue se chystá zamknout jej, aniž se k němu Teddy dostal, jen proto, že má paměť jako tlustočerv a nepoznal, co mu hledí do tváře…

Musí něco udělat. Hned.

Ale co by mohl…

Ano.

Prsty sevřel hůlku, zatímco se Fortescue otočil a zamířil ke kvalitně uzamknutelné skříni v rohu. Jedno máchnutí, rychlé neverbální a…

Bublající kotlík po Fortescuově levici se zakymácel, nadskočil a pak se neochotně zřítil na stranu, takže svůj obsah vychrstl na Fortescuovy boty.

„Sakra! Doprdele! Zatracený…“ plynule nadávající Fortescue vyskočil z louže a s nevěřícím šokem zíral na své boty a lem hábitu, kterým začaly růst zuby. „U všech všudy, co…“

„Smyjte si to!“ Teddy prudce popadl dekantační nádobu z vratkých rukou Fortescuea a horečnatě ukazoval na těžké umyvadlo ve vzdáleném rohu. „Smyjte to! Rychle!“

Edgara nebylo třeba pobízet dvakrát. Zatímco se hnal naznačeným směrem, Teddy se natáhl a popadl prázdnou lahvičku z pultu. Trhnutím otevřel dekantační nádobu. Jen ať se neotočí, ať mě nezahlédne, prosím, prosím, prosím… Slyšel cákání a nadávání, než naplnil flakonek zlatým lektvarem. Pozoruhodně nic nevybryndal, přestože jej naléval neohrabaně, zavřel dekantační nádobu a úlovek schoval do hábitu.

Právě včas.

Šklebící se Edgar Fortescue se vrátil a otíral si kalhoty. Kraje tkaniček se stále ještě bělaly zubovinou.

„Ach ta moje zatracená nemotornost,“ zamumlal zamračeně. Teddy vykročil a vrátil mu dekantační nádobu. „Díky, že jste ji podržel, Lupine. Byl by průser, kdyby se to rozbilo. Ani jsem na ni nepomyslel, když mě ty zatracené zuby hryzaly do nehtů.“ Opatrně ji převzal a usmál se. „Co kdybyste už šel do portálové místnosti? Svým žvaněním jsem vás hodně zdržel. Pozamykám zbytek oddělení, tak jen dveře po odchodu zabouchněte, ano?“

Teddy přikývl a mysl mu o překot uháněla; jen stěží mohl uvěřit, že mu tak nestydatá krádež hlídaného lektvaru prošla pod nosem zástupce ředitele oddělení.

„Děkuji, pane. Dobrou noc.“

„Dobrou, Lupine.“

Cítil studenou lahvičku v kapse a naslouchal vzdalujícímu se klapání Fortescueových podpatků. Možná, jen možná nepotřeboval Felix felicis, aby měl sakra štěstí.

Ale přesto, byl rád, že nic nepodcenil.

ooOOoo

Číslo dvanáct na Grimmauldově náměstí bylo tiché. Abnormálně.

Znepokojující, opravdu.

Harry Potter na ticho nebyl zvyklý. Ve dne, při práci vedoucího bystrozorského oddělení, byl zvyklý na shon kolegů, vyšetřování v terénu toho či onoho temného kouzla, výkřiky odhalení nebo podrážděná mumlání v kanceláři, která vypovídala o neodhalených stopách nebo starých dámách, které plýtvaly jejich časem prohlášením, že Voldemortův duch posedl jejich kočku. Na ulici jej poznávali za každým rohem. A v noci byl otcem třem dětem s Weasleyovskou krví v žilách a příjemcem častých návštěv jejich bratranců, přátel a kmotřence. Ano a také sdílel dům se třemi sovami, dvěma maguáry a velmi starou trpaslenkou zvoucí se Arnold.

Ne. Harry Potter na ticho nebyl zvyklý.

Zvlášť ne o prázdninách.

Ale Ginny vzala děti a oba maguáry, pokud ne i sovy a starou trpaslenku na zápas jejího někdejšího týmu Holyheadských harpyjí s Kudleyskými kanonýry, takže Harry konečně mohl dokončit odložené papíry a teď byl dům tichý. A bylo to tak špatné, horší než chaos, víc rozčilující a rozptylující než neustálý ruch a štěbetání, na které byl zvyklý. Už nedokázal pracovat v tichu. Na chvíli se přistihl, že zírá do stropu a přemítá o odstranění několika přesných tišících kouzel na cihlách zdi, kterou postavili, aby zakryli ten strašný portrét Siriusovy matky, jen aby si vyslechl pár rozkošně zuřivých výkřiků a nářků a tím porušil to ticho. Při té myšlence se cítil téměř nostalgicky.

Harry se pro sebe pochmurně usmál. Vždy věděl, že tichý život mu není souzen. Ale stejně…

Papíry.

Papíry.

No tak, do toho…

Položil brko na papír…

A uslyšel zahučení krbu v kuchyni o patro níž, nenadálý dusot kroků na kamenných schodech a hlas, hlas volající…

„Strýčku Harry? Jsi tu? Strýčku Harry?

Co to…?

„Viktorie?“ Harry se zvedl od stolu a přešel ke dveřím pracovny. Otevřel je a střetl se s plavými vlasy a širokýma, úzkostnýma očima. „Nemáš být ve Francii?“

„Právě jsme se vrátili.“ Viktorie tu otázku odmávla a proklouzla kolem Harryho do pokoje. V ruce držela jakýsi pokrčený papír tak silně, až jí klouby zbělely. Zběsile začala rázovat po místnosti. „A říkal, že se se mnou hned sejde. Slíbil to. Ale nepřišel, tak jsem šla k němu domů, abych zjistila, proč slib nesplnil. Ale nebyl tam a strýčku Harry, přísahám, nechtěla jsem slídit, jen jsem hledala nějaký papír, abych mu napsala, ale našla jsem toto a strýčku Harry, podívej!“ Strčila mu cár papíru do tváře. „Podívej, co se chystá udělat!“

Harry se ještě vzpamatovával z palby slov a opatrně převzal onen papír. Až když poznal Teddyho písmo, začalo mu svítat. A když si přečetl napsané…

Musím překontrolovat datum a čas smrti/rozčeření… Ani mámina, ani tátova hůlka se nenašla, takže je možné jednu vzít a použít na Geminio… nejdřív procvičit Geminio, aby byla falešná těla prvotřídní? …musím dobře načasovat prolomení pole pasivity v portálu, abych minimalizoval narušení minulosti… musím mámu i tátu pořádně chytnout a protáhnout portálem oba zároveň …

Harry neznal detaily Teddyho práce. Ale věděl dost, aby pochopil, kam toto směřuje.

Nemůže… To nemůže myslet vážně! Těmi výlety se měl smířit s minulostí a ne…

Zatraceně, Teddy!

Srdce se mu sevřelo. Musí jej zastavit. To věděl. Musí. Když si bude takto zahrávat s minulostí, jen se dostane do kriminálu na zbytek života…

Ale.

Co kdyby to fungovalo?

Co kdyby opravdu mohl zachránit Lupina a Tonksovou?

Co kdyby…

Ostře a vehementně se přinutil opustit tuto myšlenku na dávno zapomenutou naději. Ne. NE. Jsou mrtví. Lupin za tebou přišel v lese, pamatuješ? Nebude to fungovat a nemůžeš nechat Teddyho, aby si zničil život.

Tolik mu dlužím. Tolik dlužím jeho rodičům.

Nikdy by ti neodpustili, kdybys nechal jejich syna kvůli vzpomínce zahodit život. To víš.

Víš to.

Musíš ho zastavit.

„Strýčku Harry?“ Téměř zapomněl, že tam Viktorie stojí. Zírala na něj s očima široce rozevřenýma strachem. „Strýčku Harry, co budeme dělat?“

Harry získal kontrolu nad mrazivou hrůzou a s nuceným úsměvem jemně položil neteři ruku na rameno.

„Viktorie, děkuji, žes mi to donesla,“ nasadil falešný klid, za který by byl i Lupin pyšný. „Teddy v práci sledoval smrt svých rodičů…“ Viktorie hrůzou zalapala po dechu a Harry pochopil, že s tímto se kmotřenec své přítelkyni nesvěřil, „…a zabýval se jí víc, než je zdrávo. Nemyslím, že toto vážně plánuje, ale jen pro případ si s ním promluvím. Běž domů. Až ho najdu, řeknu mu, aby ti zavolal.“

Byla to lež. Harryho mozek ječel, ať utíká najít Teddyho, zastaví jej, než provede něco pitomého, ale nemělo smysl mezitím traumatizovat jeho přítelkyni. Jak čekal, Viktorie vehementně protestovala, aby byla odsunuta stranou, ale nakonec se Harrymu jaksi podařilo dostat ji o patro níž ke krbu a, po posledním pohledu znepokojení a mrzutosti, ji poslat domů k rodičům.

Jakmile se ztratila, Harry spěchal za ní.

Teddy doma nebyl. To Viktorie říkala. Ale jestli se opravdu pokusil následovat tuto šílenost, je jen jediné místo, kam mohl jít.

Musí na oddělení záhad. Hned.

Letaxový prášek smaragdově zaplál a Harry vstoupil do vysokých plamenů.

„Ministerstvo kouzel!“

ooOOoo

Tak. Je to tady.

Teddy zíral na portál. Nepřipouštěl si pocit, že mu portál pohled vrací.

Čekal, až si byl jistý, že Edgar Fortescue doopravdy odešel. Až pak sebral odvahu vykročit do místnosti s portálem, amulet pevně na místě v koženém pouzdru na zápěstí. Natáhl se a přenastavil řadu přesýpacích hodin u pravého okraje portálu, pěkně jedny po druhých, od století, přes desetiletí, rok, měsíc, den, minutu až po vteřinu, dokud si nebyl jistý, že se vynoří půl minuty před smrtí rodičů. Nastavil místo na zasazené mapě po levici, při každém požadavku ji zvětšil; Skotsko, Skotská vysočina, Bradavice, severní cimbuří, východní okraj…

Vše nastaveno. Vše připraveno.

A zbývalo už jen…

Vztáhl ruku a dotkl se hladkého skla největších přesýpacích hodin na vrcholu portálu. Zhluboka se nadechl.

A pak je malým pohybem prstu uvedl do pohybu.

Přesýpací hodiny se otáčely nejdříve pomalu, ale pak rychleji a rychleji, až se rozmazaly do stříbřité šmouhy, která téměř hučela. V útrobách portálu se světlo a stín, barvy a tvary míhaly, zatímco mířil zpět časem a prostorem k poloze, kterou si vybral, k času a místu, kde zachrání životy svých rodičů.

Byl připraven?

Shlédl. Mezi prsty mu zlatě pableskovala lahvička.

Jediným polknutím vyprázdnil její obsah.

Byl připraven.

Portál zpomalil, zklidnil se, usadil, ztuhl, až se zatřepotala známá záclona tmavě rudého světla oznamující, jak každý věděl, že portál je spojen s vybraným okamžikem. Jakmile jím projde, ve chvíli, kdy prolomí zeď světla, před očima se mu začnou odvíjet dějiny.

Nedotýkat. Neměnit. Nezasahovat. Jen sledovat.

Tentokrát ne.

Ne, pokud to půjde podle něj.

Cítil, jak mu tělem probíhá Felix felicis, uklidňuje jej, uvolňuje, naplňuje sebedůvěrou. Zvládne to. Bude to snadné.

Zachrání jejich životy.

Byl čas.

Teddy Lupin narovnal ramena a překročil práh do minulosti.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Paani. Jsem napnuta.
Dekuju!
Napínání autorce jde :-)
Díky za komentík, zuzule.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Peggykaja - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: anizne - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Áááá, tak toto ukončenie je hrozné :D Ale mám z kapitoly dobrý pocit, veľmi milo ma prekvapil Harry, vŕta mu to v hlave a zatiaľ sa zdá, že nestihol doraziť včas, aby Teddyho zastavil, aspoň tam bude, keď sa Teddy vráti, pomoc sa mu určite zíde.
Ano, zatím to vypadá, že je vše na dobré cestě. Držme Teddymu palce...
Díky za komentář, Hanno.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: maria - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Mozna jsem moc pesimisticka pro sve vlastni dobro, ale behem cteni mi v hlave zacaly vyskakovat vsechny mozne dramaticke scenare- Co kdyz to neni Felix felicis? Co kdyz to Harry k nemu nestihne? Co kdyz to k nemu Harry stihne? Co kdyz se zmena v case nepodari? A co kdyz se podari a Teddy se vrati do zcela jine doby?
U Merlina, to bude jeste napinave!
Dekuji
Pravda je, že cestou časovratným portálem se může stát ledacos. Hlavně když s ním Teddy bude manipulovat tak, jak by neměl, jak měj i výslovně zakázáno. Pokazit se tohomůže hodně...
Budeme si však muset počkat ;-)
Díky za komentář, Gift.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Fanny88 - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Fanny88 - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Teeda… napínavý jak malý gatě. Zdá se, že budeme pokračovat po malých krůčcích a autorka nás provede všemi dechberoucími situacemi pěkně zvolna, takže si je opravdu vychutnáme.
Teddymu asi přálo štěstí hned od začátku, ovšem roli tu hrála i jeho schopnost pohotově reagovat - to, jak elegantně šlohl Felix felicis, bylo hodné syna poberty Remuse Lupina. Táta by byl, nebo bude? hrdý.
Harryho první reakce mě dostala, co kdyby to fungovalo. Jenže Harry už není dospívající kluk, takže začne uvažovat jako racionální dospělý. Jsem zvědavá, jestli to bude k prospěchu nebo ke škodě. Přece jen instinkty se nemají podceňovat :-)
Teddy si prozíravě pojistil úspěch lektvarem štěstí, ovšem druhá věc je, jakým způsobem se to štěstí projeví. Ale držím mu palce ze všech sil.
Díky.
Správně, tento příběh si dá načas. Pořádně si užijeme každou scénu. Teddy má hodně ze svých rodičů a nejen pobertovskou pohotovost. Harry je dospělý a zodpovědný strýc, takže tady se nemusíme bát nějaké ztřeštěnosti. Teddy se pojistil tekutým štěstím, ale to nefunguje pořád, že...
Díky za komentář, denice.

Sakra, to bylo dobrý, setkání v laborce:-))) zubatý lektvar a hlavně Harry je nahlodanej..., to by mohlo vyjít, doufám, že to vyjde. Děkuju za překlad a těším se na příští týden.
Jo, zubatý lektvar, ten mě nadchl. Ale hlavní je, že má Felixe a že se nebojí ho použít :)
Díky za komentář, kakostko.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: JeannySpisl - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: denise - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Aha, já jsem to minule špatně pochopila, respektive jsem byla špatně v čase (hi, hi, to bude asi virus této povídky :-D) - myslela jsem, že Teddy odešel a nevrátil se, kdy měl. Takže odchází až teď, ale Harry (a Viktorie) o tom vědí. Je to dobře, nebo špatně? Pomůže to, nebo uškodí? Nějak jsem v závěru čekala, že s ním do Portálu vkročí i Harry. Možná ho bude následovat? Samé otázky :-D
A ještě abych nezapomněla - moc se mi líbí, jak tu autorka pracuje s pozadím příběhu - rozhovor a menší akce Teddyho s Fortescuem, Harry nostalgické toužení po ukončení ticha. Ale my už víme, že Jess Pallas umí.
Sečteno, podtrženo - sem zaujatá, jsem zvědavá, jsem nedočkavá. Drahá Lupinko, co s tím uděláš? :-D
Opravdu, opravdu hodně moc děkuju, že pro nás tenhle příběh překládáš.
Jacomo, máš to těžší v tom, že občas kvákám o té další povídce, kde se taky pracuje s časem. To se pak musí plést. A ano, Teddy se vždy vrátil zpět do svého času. Jak jsem pochopila fungování portálu, tak ten tě přenese do minulosti, ale kvůli poli pasivity do ní můžeš jen nahlížet, a pak tě vrátí zpět, jako bys skočila bungee. Teddy je metamorgomág a tudíž pole pasivity umí porušit. A co bude dál, neprozradím, to si musíš počkat... Nebo ne? Jsem úplatná :D
Jo, Jess Pallas umí. Umí příběh dokreslit tak, že máš pocit, jako bys byla v něm.
Mě těší, že se líbí. Když už jsem se s tím natrápila :D
Děkuji za komentář, Jacomo.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: werusska - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Sally - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Meldawende - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Tammy - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: katrin - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: mortalis - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Sammi - 16.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Originální, čtivé a rozhodně mě to zaujalo na nejvyšší miru, díky a jen tak dál! :)
To mě moc, moc těší. Doufám, že se bude líbit i dál. Díky za komentář, Sammi.

Perfektne. Harry zabodoval ze zavahal. Zachvilu vystupujem, takze len kratko. Ale som nadsena, super poviedka a preklad. Ten sef tam bol nahodou alebo len vsase vidim konspiracie? Diky
Tak šéf tam byl hlavně proto, aby Teddy narazil na Felix. Jestli ještě kvůli něčemu jinému, to nemůžu prozradit ;-)
Můžu snad prozradit, že Harry tady bude sympatická postava. Už není plašan, ale zodpovědný otec a bystrozor.
Díky za komentář, Jimmi.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: barca666 - 18.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: jerry - 19.10. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

Jess Pallas: ( Lupina )28.04. 2020Kapitola 25. Za portálem
Jess Pallas: ( Lupina )22.04. 2020Kapitola 24. Vlákna
Jess Pallas: ( Lupina )15.04. 2020Kapitola 23. Čelit osudu
Jess Pallas: ( Lupina )08.04. 2020Kapitola 22. Mimo čas
Jess Pallas: ( Lupina )01.04. 2020Kapitola 21. Rozhodnutí
Jess Pallas: ( Lupina )25.03. 2020Kapitola 20. Záchrana
Jess Pallas: ( Lupina )18.03. 2020Kapitola 19. Nezbytná oběť
Jess Pallas: ( Lupina )11.03. 2020Kapitola 18. Širší obraz
Jess Pallas: ( Lupina )04.03. 2020Kapitola 17. Návrat domů
Jess Pallas: ( Lupina )26.02. 2020Kapitola 16. Duchové
Jess Pallas: ( Lupina )19.02. 2020Kapitola 15. Zatčení
Jess Pallas: ( Lupina )12.02. 2020Kapitola 14. Podstata problému
Jess Pallas: ( Lupina )05.02. 2020Kapitola 13. Důvěra
Jess Pallas: ( Lupina )29.01. 2020Kapitola 12. Rytmy
Jess Pallas: ( Lupina )22.01. 2020Kapitola 11. Rodinný cirkus
Jess Pallas: ( Lupina )15.01. 2020Kapitola 10. Důsledky
Jess Pallas: ( Lupina )08.01. 2020Kapitola 9. Za zrcadlem
Jess Pallas: ( Lupina )27.11. 2019Kapitola 8. Škody
Jess Pallas: ( Lupina )20.11. 2019Kapitola 7. Vzpomínky
Jess Pallas: ( Lupina )13.11. 2019Kapitola 6. In memoriam
Jess Pallas: ( Lupina )06.11. 2019Kapitola 5. Záštita
Jess Pallas: ( Lupina )30.10. 2019Kapitola 4. Dokud nás smrt nerozdělí – 2. část
Jess Pallas: ( Lupina )23.10. 2019Kapitola 3. Dokud nás smrt nerozdělí – 1. část
Jess Pallas: ( Lupina )16.10. 2019Kapitola 2. Zajištění štěstí
Jess Pallas: ( Lupina )09.10. 2019Kapitola 1. Sliby
Jess Pallas: ( Lupina )02.10. 2019Prolog – Sledování
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )01.09. 2019Jen trochu času