Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Havran děl: Už víckrát ne

23. Tmou pohlcený

Havran děl: Už víckrát ne
Vložené: Jacomo - 15.06. 2019 Téma: Havran děl: Už víckrát ne
Jacomo nám napísal:

Havran děl: Už víckrát ne


Napsaly GenkaiFan a Frau

Z anglického originálu Quoth the Raven, Nevermore překládá Jacomo za vydatné pomoci Ivet

Poděkování za úžasný banner náleží solace

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 23: Tmou pohlcený
(v orig. Deep Into That Darkness, překlad Naty)


Léto se rychle blížilo a John znovu počítal dny do Hermionina návratu. Wolf se postaral, aby pilně studoval, takže teď už měli probrané učivo bradavického druhého ročníku. Ve skutečnosti to nebyl problém, protože většinou šlo o teorii. Co začal používat hůl, nemohl přesně napodobovat pohyby prováděné obvykle s hůlkou. Wolf s ním pracoval na tom, aby dosahoval týž výsledků při používání hole, a instruoval ho, jak ji používat jako zbraň.

Nejprve to bylo náročné, ale pomohli jim výlety k Ollivanderovi. Podivínský výrobce hůlek byl hlubokou studnicí informací o starobylých mázích. Tak jednou za týden trávil John pár hodin učením toho, co se mu starý kouzelník uvolil vysvětlovat, například prastarých kouzel, která už se dlouho nepoužívala a většinou upadla v zapomnění. 

Po návštěvě Gringottů přibyl do Johnova rozvrhu další předmět – řízení jeho majetku. Správce účtu Potterových, Griphook, trval na tom, že John jakožto dědic starobylých a vznešených rodů potřebuje umět spravovat své finance a nemovitosti. Dohodli se, že místo toho, aby John docházel na tyto lekce ke Gringottům, Griphook bude chodit za ním do Toweru.

Správce se rozhodl poučit Johna také o kultuře skřetů, protože chlapec mu pokládal mnoho otázek ohledně jejich jazyka, kultury a zvyků. Griphook dokonce zašel tak daleko, že přivedl trenéra, aby poskytl Johnovi osobní lekce boje ve skřetím stylu. Trenéra ohromily chlapcovy schopnosti.

Wolf s Griphookem pro tento účel sestavili rozvrh a domluvili se na platbách, protože skřeti konec konců nedělali nic zadarmo, ani vzdělávání dětí.

***

Po oslavě letního Slunovratu odjel John s Wolfem na tréninkový výjezd. Hermiona se tentokrát nepřipojila, protože mířila se svou matkou a Maggie na nákupy. „Holčičí den,” nazvala to.

John absolvoval náročný výcvik přežití a zrovna měl svlečenou košili, takže jeho havraní amulet byl dobře viditelný. V tom se před ním objevilo jakési podivné malé stvoření, oblečené do velmi špinavé a potrhané utěrky, a oslovilo ho.

„Pánharrypotter,” vyhrklo. „Pánharrypotter nesmí jít do Bradavic!”

John se překvapeně otočil a vypálil omračující kletbu. Stvoření hlasitě vyjeklo a zmizelo dřív, než ho jasně zbarvený proud kouzla zasáhl do hlavy.

„Co to sakra bylo?” vykřikl John. „Wolfe! Něco tu s námi je!”

„Co se děje, Rváčku?” zeptal se odkudsi se vynořivší Wolf s použitím Johnovy přezdívky. „Jsme tu jen my dva.”

„Bylo to přímo tady! Malé stvoření s velkýma ušima – myslím, že mu říkáte domácí skřítek – jen se tu zjevilo, oslovilo mě ΄Pán Harry Potter΄ a řeklo, že nesmím jít do Bradavic a zase zmizelo.”

Wolf se zamračil a okamžitě změnil přístup. Cvičení bylo rázně ukončeno a John co nejrychleji poslán zpět do Toweru. Dokud nezjistí, o co tu jde, nebude ho smět opustit.

Tu noc byl zrovna úplněk a tudíž dokonalý čas pokusit se získat odpověď od Bohyně. Wolf Johnovi doporučil, ať ji zkusí kontaktovat. Chlapci se to nelíbilo, ale jeho mentor na tom trval. Rozrušilo ho, s jakou zdánlivou lehkostí je ten podivný domácí skřítek našel.

„Nezamlouvá se mi, že Ji mám volat,” poznamenal John neochotně, „ale může nám povědět, co se stalo.”

Když vyšel měsíc, John položil do proudu světla, které mu pronikalo do ložnice, dary pro Bohyni, svíci a granátový kamínek, a couvl. Čekal a doufal, že to bude stačit, i když chyběl třetí živel. Snad se Paní neurazí. Věděl, že Bohyně má tři podoby a vždy se snažil držet tohoto čísla.

Počkat! Náhle ho něco napadlo.

Došel ke svému batohu, kde měl malou neotevřenou plechovku koly. Možná… Přidal ji k předchozím dvěma předmětům a zavolal na Bohyni tak, jak ho to učila.

„Vzácná Paní, potřebuji vás. Stalo se něco, co mě zmátlo. Prosím, pomůžete mi?”

Když vkročila do měsíčního světla, spíše cítil, než slyšel, její pobavení. „Ano, můj malý havrane? Co tě trápí, že jsi s mým přivoláním nemohl počkat na náležitý čas?”

John se zhluboka nadechl a pustil se do vysvětlování.

Po jeho vyslechnutí se žena zamračila. „Je pravda, že tito domácí skřítci, ubohá prokletá stvoření, musí oddaně sloužit svým pánům, jinak jsou nuceni se krutě potrestat. Vládnou magií, která přesahuje schopnosti těch, co používají hůlku. Ale varovat tě a použít při tom tvé skutečné jméno je vskutku znepokojivé,” odpověděla.

Na to luskla prsty a dotyčný domácí skřítek se objevil v měsíčním světle vedle nich.

„Vysvětli to, Prokletý,” řekla. „Pro tuto noc tě zprošťuji pout tvých krutých pánů, ať mi můžeš vysvětlit, proč ses objevil před mým Vyvoleným.”

Domácí skřítek se přikrčil a schoulil se do sebe. „Toto je Dobby, vzácná Paní. Slyšel jsem od mého pána, pana Malfoye, o spiknutí. Chystá se dát někomu jakousi zlou věc, aby se dostala do Brad-davic. Je temná, temná a špatná! Patřila…” Dobby se otřásl a nervózně si mačkal ruce. „Dobby musí varovat Pánaharryhopottera! Pán velký kouzelník, nesmí jít do Brad-davic. Temné, temné věci se tam stanou!”

John těkal očima mezi Paní a domácím skřítkem a vyčkával.

„Chápu. Děkuji ti, maličký,” usmála se. „Dávám ti toto požehnání: není nutné trestat se za to, že jsi mi to pověděl. Považuj to za částečnou splátku k osvobození tvého lidu.”

Dobby se napřímil a zašeptal: „Máte to v úmyslu, vzácná Paní noci?” A skřítkovy už tak obrovské oči se ještě zvětšily.

Bohyně se pousmála: „Běž, Dobby. Brzy se znovu setkáme.”

Slzící Dobby je opustil s tichým puknutím a John se obrátil k přemítající Paní.

„Musíš získat ten prokletý předmět a přinést ho do Toweru, můj havrane. Víš, co dělat.”

John přikývl. „Jak?”

Postava Bohyně začala v měsíčním světle blednout. „Ten den, kdy studenti půjdou nakupovat věci do školy. Hledej ty, kteří mají rudé vlasy. Terčem bude nejmladší. Pamatuj, že nesmíš být chycen, můj maličký. Poznáš tu prokletou knihu, až ji uvidíš. Ach, a můj malý havrane, děkuji za tvé úžasné dary.” Úsměv, který mu věnovala, byl požehnáním rozehřívajícím duši.

John se také usmál: „Není zač, Paní. A děkuji vám.”

***

Příčná ulice šuměla obvyklým ruchem vyvolaným přítomnými rodiči a studenty. Dnes jich tu bylo požehnaně, protože obstarávali výbavu do Bradavic. A navíc coby extra bonus ke všeobecnému chaosu tu podepisoval své knihy nějaký populární autor.

Hermiona poslala Johnovi a Wolfovi omluvu, že dnes nedorazí do Toweru, protože chce strávit den s rodiči, než odjede do školy. Věděli, co je pravým důvodem, a nevadilo jim to, protože též chtěli jít na Příčnou - jen ne jako John a Wolf.

Wolf se přestrojil za staršího prošedivělého muže a John za hnědovlasého mladíka se zářivě modrýma očima. Mudlovský mejkap a kontaktní čočky dokáží úžasné věci! Magie totiž nedokáže jednoduchým finite pod toto maskování proniknout.

Od té doby, co oné dávné noci odstranila Paní z chlapcova čela kletbu a to, co v ní bylo, jizva vybledla. A stejně neměl nikdo šanci ji spatřit, protože ji kryl podkladový mejkap.

Wolf a John se postavili na konec fronty a čekali na podepsání knihy. Rozhodli se, že půjde o jeden z Johnových tréninků. Cílem bylo získat prokletou knihu, aniž by se toho někdo všiml. Aby mohl svůj úkol splnit, musel se nacházet tam, kde měla být doručena, proto vyrazili do knihkupectví.

Sledovali, jak se Lucius Malfoy pustil do křížku se zrzavým mužem, a zahlédli, jak ten arogantní blonďák vsunul cosi do kotlíku malé rusovlasé holčičky. To bude ono!

Hádka dvou dospělých kouzelníků poskytovala přesně to rozptýlení okolí, které John potřeboval. Zavětřil svou šanci.

Také si všiml Hermiony, která stála poblíž ve společnosti hnědovlasého hocha s buclatými tvářemi a sledovala vzniklou rvačku s hrůzou v očích. Naštěstí Johna nepoznala. Vadilo mu, že se musí před svou nejlepší kamarádkou skrývat, ale tak zněl rozkaz. Když odtrhla zrak od probíhající rozepře a zpříma se na něj zahleděla, očekával, že minimálně pojme aspoň podezření, ale pak se její zájem vrátil zpět k bitce. Uvažoval, s kým tu je a proč ho to trápí.

Spisovatel pořádající autogramiádu se snažil obrátit soustředění davu zpět ke své osobě, což rovněž napomohlo k odvedení pozornosti. Wolf zůstal v pozadí a vyčkával. Též zahlédl Hermionu a rychle se skryl za dveře, odkud sledoval, jak se při pranici zrzčin kotlík převrhl a vysypaly se z něj knížky.

Když se chaos zklidnil a znovu byl nastolen pořádek, John pomohl dívce posbírat rozsypané učebnice a při tom schoval podezřelou knížku do kapsy, aby ji nikdo nezahlédl. Zároveň řekl dívence několik povzbuzujících slov.

Následně vyhledal Wolfa a společně zamířili ke Gringottům. Jakmile byli sami, John ukázal Wolfovi svůj úlovek. Šlo o deník se zlatými iniciálami „TRR” na přední straně.

„Fuj…” hlesl John a znechuceně nakrčil nos. Sešit držel jen za růžek. „To je ale sliz! Nemůžu se dočkat, až se toho zbavím!”

Griphook přivolal odeklínače, který jim po mnoha diagnostických kouzlech sdělil, že se jedná o viteál. V deníku se nacházel kousek duše Toma Raddlea - známého též jako „Lord Voldemort”.

„Zpropadeně!” vykřikl John a přejel prsty po svém amuletu. „Takže to ze mě Paní vytáhla!”

Wolf a skřeti zůstali, jako kdyby do nich uhodil hrom.

„Existuje mnoho způsobů, jak se ho zbavit, lorde Potter,” pronesl Griphook a pustil se do vysvětlování. Objasnil jim jednotlivé metody likvidace Zložárem počínaje a skřetími očistnými rituály konče. Všechny měly své nevýhody a rizika.

John zavrtěl hlavou: „Mám lepší nápad.”

***

Toho večera, když slunce vrhalo zlatavé odlesky na kameny Bílé věže, a poté, co všichni turisté odešli, zavedl John malou skupinku osob přes trávník ke kameni popraviště. Tady pečlivě položil deník na místo, které odkazovalo na smrt mnoha ubohých odsouzených duší, a odstoupil stranou.

Přítomný premiér svědomitě zadeklamoval: „Za zločiny proti Koruně já, John Major, předseda vlády ve službách Jejího Veličenstva Alžběty II., tímto zatýkám a odsuzuji duši v deníku Toma Rojvola Raddlea do Magické hlubiny pod Towerem. K poctě Jejího královského Veličenstva. Tak se staň!”

Místo osvítil záblesk ostrého světla a deník zmizel! John si povzdechl a obrátil se k mistru havranů a veliteli stráží: „Je pryč. Dva ubyly, ale nejsem si jistý, kolik jich je.”

„Musím informovat Její Veličenstvo,” ozval se premiér a obrátil se k odchodu.

„Potřebujete, abych šel s vámi?” zeptal se John, který byl rád, že má tuhle část za sebou.

„Myslím, že by to bylo vhodné, lorde Pottere,” souhlasil premiér. „Královna bude mít další otázky.”

***

 

PA: K otázce, jak Hermiona pro Johna získala sladkosti z Medového ráje - objednala je soví poštou! Jednoduché!

Vezměte prosím na vědomí, že forma Dobbyho mluvy byla záměrná.

Pokud jde o Snapea, budete muset počkat a uvidíte. V tuto chvíli se nechceme pouštět do hádky na téma „Je Snape dobrý nebo zlý”.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: 23. Tmou pohlcený Od: weras - 17.06. 2019
Dvě kapitoly a rok je pryč.Ale jinak to asi nejde.Jen jsem trochu zvědavá,jak bude probíhat další rok v Bradavicích ,když tam nebude Voldemortův deník a kde má Harry dost zásadní úlohu.Je to zajímavé! Moc se těším na pokračování!!Dík!!!
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Jacomo - 19.06. 2019
Občas teď nastanou větší skoky v ději. A další zápletky jsou za rohem! Inu, Bradavice bez baziliška - že by se ve škole překvapivě jen učilo? :-) I já moc děkuju, weras!

Re: 23. Tmou pohlcený Od: kakostka - 16.06. 2019
A to Harry vůbec nebude mít hůlku? není to nepraktický s sebou tahat hůl? v jednu chvíli jsem skoro doufala, že pojede taky do Bradavic a ono zase nic. jen si šlohnul viteaál, poslal ho za katr a k tomu se trénuje ve skřetím boji... ještě si skákne ke královně na potlach. ha haha přemýšlím, jeslti mu zůstal hadí jazyk nebo ne děkuju za překlad
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Jacomo - 19.06. 2019
Harry má mágovu hůl, která jde zmenšit na vhodnou velikost, takže kouzlit se učí. Ovšem jak to bude s Bradavicemi, uvidíme až časem. Zatím se můžeme bavit tím, jak mu dění ve škole Hermiona komentuje tak, aby neprozradila kouzelnický svět. Nicméně už brzy se začnou dít další věci. Ha, hadí jazyk! Víš, že nevím, jak to tady je? Necháme se překvapit. Díky, kakostko.

Re: 23. Tmou pohlcený Od: denice - 15.06. 2019
Tmou pohlcený - nádherný překlad. Líbí se mi, že s Johnem nejednají jako s malým děckem, ale opravdu ho učí přežít, což se mu asi bude velmi hodit. Wolf bezpochyby dokáže zvolit přiměřenou a pro kluka přitažlivou formu. Pobavila mě plechovka koly jako obětina pro bohyni - Morrigan to evidentně pobavilo taky :-) A k likvidaci viteálu využili premiéra, je hezké, že si našel čas :-D Strašně ráda bych se pustila do debaty 'bude Snape dobrý nebo zlý', ale je mi jasné, že si budu muset počkat, i když přemýšlet si o tom můžu, že. Díky.
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Jacomo - 19.06. 2019
Wolf určitě vše podniká zábavnou formou, konec konců už v tom má léta praxe. Kola pobavila i mě. Premiér prostě vyřeší vše - je to borec :-) Díky, denice. Debatu "bude Snape dobrý nebo zlý" si můžeme někdy střihnout. Jsem zvědavá, k čemu dojdeme.

Re: 23. Tmou pohlcený Od: JSark - 15.06. 2019
Hej? Také jednoduché? A oni naháňali meč, zuby... :D Vďaka za preklad, ako obvykle veľmi vydarený.
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Neprihlásený - 19.06. 2019
Ano, všechny velké myšlenky jsou prosté :-) Děkuju za pochvalu, JSark.

Re: 23. Tmou pohlcený Od: sisi - 15.06. 2019
Harry potírá magii světskou mocí a světe div se, ono to funguje. Zapudil deník do nejhlubších temnot Toweru. Merlindík za klidný rok v Bradavicících. Bazilišek ochránce se může ještě hodit, až dojde k útokům na studenty. Velký dík za překlad. Bez havrana Johna by nebyla sobota tak příjemná.
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Neprihlásený - 19.06. 2019
Ano, funguje to. Královská moc je nadřazena té magické. Pro nás středoevropany zhýčkané léty demokracie poněkud nepochopitelné, ale na světě jsou ještě země, kde král je uznáván téměř coby zástupce boha na zemi. A tady jde světská moc v souladu s vůlí prastarých bohů, takže nějaký Tom Raddle nemá šanci ;-) Díky za komentář, sisi.

Re: 23. Tmou pohlcený Od: Lupina - 15.06. 2019
Takže Harryho trénink už se posunul v podstatě do bojové akce :-) Ale vedl si skvěle. Moc se mi líbí nápad kamene popraviště. Zdalipak ho v Toweru najdeme? Ještě se vrátím k tomu, že Harry nešel do Bradavic. Došlo mi to až teď. Vždyť neměl hůlku! Ani pod jiným jménem a odbarvenými vlasy by nemohl studovat v Bradavicích. Děkuju za kapitolu, Jacomo.
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Neprihlásený - 19.06. 2019
Nemá hůlku, má hůl mága, kterou může zmenšit na velikost hůlky, takže tohle by problém nebyl. Ale Bohyně tady cíleně zamezuje Harrymu dostat se do všech těch rádoby zkoušek, které mu nachystal Brumbál v prvních letech školy. A na rovinu - které třináctileté dítě by mělo čelit baziliškovi??! Díky moc za komentář, Lupinko!

Re: 23. Tmou pohlcený Od: Gift - 15.06. 2019
Ha, to byl zajimavy posun deje. Autorka se neboji dejem poradne zamichat a ja ji pritom moc fandim. Jen si rikam, jestli toho na Harryho nenaklada moc. Sice je to neobycejny chlapec, ale kolik lekci boje dokaze opravdu unest? Moc dekuji.
Re: 23. Tmou pohlcený Od: Neprihlásený - 19.06. 2019
Pokud je vše podávané zábavnou formu, tak asi to určitě užívá. Vezmi si, že nemá ani famfrpál, ani jiné sportovní vyžití jako jiné děti. Takže bojový trénink je prostě taková forma tělocviku. Děkuju za komentář, Gift.

Prehľad článkov k tejto téme:

GenkaiFan: ( Jacomo )29.11. 201947. Nevzchopí se - víckrát ne!
GenkaiFan: ( Jacomo )24.11. 201946. Nezanechej ani pírka
GenkaiFan: ( Jacomo )23.11. 201945. Nad ránem opustí mě
GenkaiFan: ( Jacomo )17.11. 201944. Až k žalozpěvům beznaděje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.11. 201943. Zas ten klepot slyším
GenkaiFan: ( Jacomo )10.11. 201942. Zpátky v komnatu se vrací
GenkaiFan: ( Jacomo )09.11. 201941. Podívám se, kdo to asi je
GenkaiFan: ( Jacomo )02.11. 201940. Jen jediné zašeptání
GenkaiFan: ( Jacomo )26.10. 201939. Kde hrůza vládne
GenkaiFan: ( Jacomo )19.10. 201938. Lapen jakýmsi nešťastníkem
GenkaiFan: ( Jacomo )12.10. 201937. Havran stále ponoukající
GenkaiFan: ( Jacomo )05.10. 201936. Pták či ďábel!
GenkaiFan: ( Jacomo )28.09. 201935. Kliď se zpět do bouře
GenkaiFan: ( Jacomo )21.09. 201934. Co poslové nebes nesou tobě
GenkaiFan: ( Jacomo )14.09. 201933. Obejmout tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )07.09. 201932. Což nenajdu utišení?
GenkaiFan: ( Jacomo )31.08. 201931. Pověz, jak tě nazývat
GenkaiFan: ( Jacomo )24.08. 201930. Vůně z kadidelnic kdesi skrytých
GenkaiFan: ( Jacomo )17.08. 201929. Vznešeně jak pán či paní
GenkaiFan: ( Jacomo )10.08. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 2. část
GenkaiFan: ( Jacomo )20.07. 201928. V okolí tom hrůzy plném - 1. část
GenkaiFan: ( Jacomo )13.07. 201927. Ztiš se, srdce
GenkaiFan: ( Jacomo )06.07. 201926. Zahořelo srdce moje
GenkaiFan: ( Jacomo )29.06. 201925. Trhal mého smutku flór
GenkaiFan: ( Jacomo )22.06. 201924. Used´ na Pallady bustě
GenkaiFan: ( Jacomo )15.06. 201923. Tmou pohlcený
GenkaiFan: ( Jacomo )08.06. 201922. Toužebně jsem čekal rána
GenkaiFan: ( Jacomo )01.06. 201921. Ani na chvilku se nezastavit
GenkaiFan: ( Jacomo )25.05. 201920. Záhada ta vysvětlí se
GenkaiFan: ( Jacomo )18.05. 201919. Toť se ještě pranikomu nestalo
GenkaiFan: ( Jacomo )04.05. 201918. Vlastních myšlenek se lekám
GenkaiFan: ( Jacomo )27.04. 201917. Dokořán otevřel jsem dveře
GenkaiFan: ( Jacomo )20.04. 201916. Pro tu duši vzácnou, jasnou
GenkaiFan: ( Jacomo )13.04. 201915. A ozvalo se tiché zaťukání
GenkaiFan: ( Jacomo )06.04. 201914. A ozvalo se tiché zaklepání
GenkaiFan: ( Jacomo )30.03. 201913. Na ráno jsem se už těšil
GenkaiFan: ( Jacomo )23.03. 201912. Duch můj zas nabývá síly
GenkaiFan: ( Jacomo )16.03. 201911. Jakás návštěva
GenkaiFan: ( Jacomo )09.03. 201910. Pochmurný prosinec
GenkaiFan: ( Jacomo )02.03. 20199. O vstup naléhavě žádá
GenkaiFan: ( Jacomo )23.02. 20198. Marně hledaje
GenkaiFan: ( Jacomo )16.02. 20197. Jednou jen a pak již ne
GenkaiFan: ( Jacomo )09.02. 20196. Již vím
GenkaiFan: ( Jacomo )02.02. 20195. Ještě více opomíjené tradice
GenkaiFan: ( Jacomo )26.01. 20194. Zřídkakdy se tak stane
GenkaiFan: ( Jacomo )19.01. 20193. Cos jemně klepe
GenkaiFan: ( Jacomo )12.01. 20192. Věd zapomněných svazky
GenkaiFan: ( Jacomo )05.01. 20191. Churavý a bez pomoci
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )29.11. 2018Úvod k povídce