Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Ty vole, už zase?!

Kapitola 19.

Ty vole, už zase?!
Vložené: Lupina - 19.03. 2019 Téma: Ty vole, už zase?!
Online preklady nám napísal:

Autor: Sarah1281                  Překlad: Online překlady                  Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/4536005/19/

Rating: 9+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Překlad: Ani

Beta: arabeska, martik

PP: Části tučně jsou převzaty z knihy Harry Potter a Tajemná komnata, v překladu od Vladimíra Medka.

 

PA: Snape si je plně vědom toho, s jakou chutí Harry přichází o body. Protože ale zoufale chce, aby Zmijozel vyhrál školní pohár, je ochotný s ním spolupracovat. Ví totiž, že by se musel stát zatracený zázrak, aby Brumbál nenaservíroval Harrymu pohár na stříbrném podnosu.

Prohlášení: Nevlastním Harryho Pottera.

 

Kapitola 19.

 

„Harry, jen dobře, že jsem tě zastihl,“ vyskočil Percy dychtivě, když dalšího rána Harry sešel po schodech z ložnice.

„Vzhledem k tomu, že na mě asi čekáš, to není zas tak překvapivé,“ zazíval Harry. „Ale aspoň ses mě tentokrát nepokusil vzbudit.“

„Jo, no… Chtěl jsem se tě zeptat, co sis sakra myslel, že děláš?“

„Jdu na snídani?“ navrhl Harry.

„Ne teď,“ potřásl Percy netrpělivě hlavou. „Včera večer.“

„Tys tam nebyl?“ otázal se Harry nevinně.

„Ne, byl jsem… zaneprázdněný…“ přiznal Percy lehce zahanbeně.

„S Penelopou?“ ušklíbl se Harry.

„Do toho ti nic není,“ prohlásil Percy škrobeně, ačkoliv mu zčervenaly uši.

„Jen jsem tě škádlil, Percy. Jsem rád, že máš holku,“ pravil Harry upřímně.

„Díky,“ Percy se na Harryho trochu usmál. „Budu k tobě upřímný. Jsi v podstatě podvratný živel a jsem přesvědčený, že bych tě přinejmenším neměl mít rád. Ale z nějakého důvodu mám. Mamka je odhodlaná udělat z tebe člena naší rodiny, stejně tak Ron a dvojčata. Ty sám nevypadáš, že by ti to bylo proti mysli. Proto mě vždycky znepokojí, když provedeš něco takového. A teď jsi v ohrožení, jelikož ostatní tě budou chtít zastavit, protože podle nich jsi Zmijozelův dědic. Anebo tě prostě budou nenávidět.“

„Cením si toho, Percy,“ promluvil Harry. „Nesnažím se nikoho znepokojit, jenom si myslím, že vím, co dělám.“

„Myslíš?“ zopakoval Percy slabě. „Myslíš? Teď jsem znepokojený o to víc…“

ooOOoo

Ty máš hadí jazyk!“ vyhrkla Hermiona, jen co ho s Ronem a Nevillem zatáhli do prázdné třídy. Harry by se těmto rozhovorům nejraději jednou pro vždy vyhnul, ale vděčně přijal, že jeho kamarádi měli tentokrát dost rozumu na to, aby našli místo, kde je nikdo nezaslechne.

„Vždyť jsem to včera večer oznámil,“ řekl Harry neutrálně.

Proč jsi nám to neřekl?“ dožadoval se rozrušený Ron. Vypadal naštvanější než minule, ale stalo se to už dost dávno, aby si tím Harry mohl být úplně jistý. Možná za to mohl fakt, že posledně o své schopnosti nevěděl ani samotný Harry, kdežto tentokrát ano. Věděl teď přesně, jak se to jmenuje a co to znamená, takže mohli mít jeho kamarádi o to silnější pocit, že jim něco tajil. Což byla pravda, nicméně Harry si nemyslel, že by Ron ocenil jeho skutečný motiv. A to, že Harry nemínil řešit Ronovy tendence pouštět si pusu na špacír. Sice by ho nikdy neprozradil záměrně, ale byl asi tak rafinovaný jako Voldemort, jen méně násilnický.

„Všichni vždycky děsně vyšilují, když to zjistí,“ vysvětlil Harry. „A vážně, jak často při každodenní konverzaci přijde na téma mluvení s hady?“

„Čekal bych, že tě napadne se o něčem takovém zmínit, když tady posledních pár týdnů straší bazilišek a mění lidi v kámen,“ zněl Neville trochu namíchnutě.

„Já vím, já vím,“ souhlasil unaveně Harry. „Ale zas o tolik nejde. Nikde poblíž baziliška jsem nebyl a kromě jejího občasného vzdychání, jak touží po zabíjení lidi, když se kolem mě plazila potrubím, jsem žádné známky její přítomnosti nezaznamenal.“

„Její?“ zopakoval Ron. Když se Harry nadechl, aby to vysvětlil, jen zavrtěl hlavou. „To je jedno.“

„Nemyslíš, že by se ty neustálé záhadné přeměny na kámen daly počítat jako známka toho, že je tu bazilišek?“ zeptal se Neville řečnicky.

„Je to hrozně důležité!“ Hermiona zapáleně trvala na svém. „Nejznámější na Salazaru Zmijozelovi bylo to, že uměl mluvit s hady -“

„A taky že byl čistokrevný maniak,“ zamumlal Neville Ronovi, který se zakřenil.

„Teď si bude celá škola myslet, že jsi jeho předek!“ vyhrkl Ron(*).

Harry na něj zíral. „Proč by si mysleli takovou pitomost?“

„Protože by je nenapadlo, že je možné mít hadí jazyk a přitom s ním nebýt příbuzný, když je to tak vzácná schopnost?“ navrhl Neville nesměle.

„Vsadím se, že nejsou zdaleka tak vzácní, jak si všichni myslí, protože každý, kdo nechce dostat nálepku ‚Pán zla v zácviku‘ – což by bylo trochu na houby, ať už by to byla pravda, nebo ne – si dá pozor, aby se to neprovalilo,“ nesouhlasil Harry. „Tohle jsem ale stejně nemyslel.“

„Co jsi myslel?“ zeptal se Neville zmateně.

„Myslel jsem to, že pokud nejsou banda pitomců -“ začal Harry.

„Což si o nich stejně myslíš,“ skočila mu Hermiona do řeči.

„To jo, ale pokud nejsou ještě větší zoufalci, než jsem si myslel, nenapadne je, že jsem jeho předek, ale spíš potomek,“ zakončil Harry. „Pokud teda nevěří nějaké bláznivé teorii o cestování časem, podle které jsem svůj vlastní prapředek nebo tak něco.“

„Něco jako ty konspirační teorie v Jinotaji, kterým s Lenkou věříte?“ tázala se Hermiona nevinně.

„Samozřejmě že ne, Hermiono,“ zašklebil se Harry. „Každý přece ví, že nemůžeš být svůj vlastní předek.“

„Vážně?“ zeptala se Hermiona a lámala si hlavu nad tím, v čem to je víc obskurní než jiné věci, které zaslechla Harryho, Lenku a občas i Rona (čert aby vzal to jeho doživotní předplatné) probírat. „Proč?“

„Je to všechno otázka genů, Hermiono,“ začal Harry trpělivě. „Neočekávám, že bys toho o nich nějak moc věděla, ale co je DNA víš?“

Hermiona přikývla, i když Ron a Neville nadobro ztratili nit.

„No, když máš dítě, tak to dítě bude mít polovinu tvých genů a jakékoliv tvé vnouče bude mít zhruba čtvrtinu tvých genů,“ jal se Harry přednášet. „Pravděpodobnost toho, že přispěješ přesně tu potřebnou polovinou svých genů tak, aby se doplnily s geny tvého partnera, je tak malá, že to ani nemá cenu počítat. Díky tomu je v podstatě nemožné být svým vlastním dítětem nebo vnoučetem, i když ta pravděpodobnost lehce narůstá s každou další generací. Každopádně by šlo o incest a tvoje rodina by uvízla v nekonečném cyklu, kdyby ses přesunula do minulosti a tam žila zbytek svého života. Já mám navíc výhodu, že vím, že Salazar Zmijozel je známá osobnost, takže i kdyby nikdo takový neexistoval, nevybral bych si tohle jméno jako pseudonym. A vzhledem k tomu, že je to přes tisíc let zpátky, byl bych se s pseudonymem nejspíš vůbec neobtěžoval.“

„Nejsem… si úplně jistá, jestli jsem to pobrala,“ přiznala Hermiona. Byla sice geniální, ale taky jí bylo teprve dvanáct.

„To není třeba,“ ujistil ji Harry. „Jenom věř tomu, že mám pravdu.“

„To by byl velmi nebezpečný precedens,“ namítla vážně Hermiona.

„Tak z toho nedělej precedens a pro jednou mi prostě věř,“ pobídl ji.

„Přesně v tom okamžiku se to vždycky zvrtne,“ oponovala.

„Pokud nejsi jeho potomek,“ Neville zdůraznil ono problematické slovo, aby snad nepovzbudil Harryho v dalším vysvětlování, „jak to, že umíš mluvit s hady? Nebo to nevíš?“

„Zdědil jsem to po Voldemortovi a ten je Zmijozelův potomek,“ odpověděl Harry ležérně.

„TY JSI POTOMEK TY-VÍŠ-KOHO?“ vypískl šokovaný Ron zděšeně.

„Samozřejmě že ne,“ řekl Harry znechuceně. „Dokážeš si představit, jak se někdo jako on rozmnožuje? To je úplná noční můra.“

„Ale právě jsi řekl -“ protestoval Neville.

„Co, takže teď nemůžu nic zdědit po někom, s kým nejsem příbuzný?“ zeptal se rozhořčeně Harry.

„Obecně ne,“ odpověděla mu Hermiona.

„Pokud teda nemyslíš Gringottovy, ale tak jako tak je většina všech lidí vzájemně příbuzných. Jak Harry pořád upozorňuje,“ podotkl trochu hořce Ron.

„Jenom před Dracem,“ bránil se Harry. „A krom toho, jestli hodláte lpět na detailech, tak technicky vzato nemám hadí jazyk.“

„Umíš mluvit s hady, takže máš hadí jazyk,“ osvětlil mu Neville.

„Ále, každý přece může mluvit s hady,“ Harry mávl rukou. „Klíčové je, aby ti odpověděli. Nicméně, je to moje jizva – kterou jsem získal, když po mně Voldemort vrhl smrtící kletbu – kdo tady má hadí jazyk. Kdybych o ni někdy přišel, nebyl bych schopný komunikovat s britskými plazy.“

„Jak to můžeš vědět?“ zajímalo Hermionu. „Nebo ještě jiná otázka: jak můžeš přijít o jizvu?“

„Snadno. Stačí zabít Voldemorta.“

„Meleš nesmysly. Už zase,“ dodal Ron.

„Jak myslíš,“ prohodil Harry a vyšel ze třídy. Téměř okamžitě jej obklopil hlouček přehnaně nadšených Zmijozelů a každý z nich držel hada. „Jděte napřed, tohle bude chvíli trvat.“

ooOOoo

„Hej! Harry!“ zavolal Fred. „Chtěli jsme -“

„- ti dát vědět -“ pokračoval George.

„- jaký dojem jsi na nás udělal -“

„- se svou malou show -“

„- na setkání Soubojnického klubu -“

„- a doufáme -“

„- že budeš i nadále -“

„- vždycky poblíž -“

„- abys inspiroval našeho Ronánka -“

„- k tvému následování -“

„- a tím i nás -“

„- na cestě prvotřídních šprýmařů -“

„- mistrů manipulace -“

„- a geniálních obchodníků.“

Harry zíral na weasleyovic dvojčata, která mu pohled nevinně oplácela. Neošálila ho ani na vteřinu. „Jednoho dne mě to kouzlo musíte naučit.“

„Jaké kouzlo?“ odpověděla dvojčata sborově.

„Ale no tak, udělám cokoliv!“ nabídl Harry.

„Promiň, Harry -“

„- rádi bychom ti pomohli -“

„- vážně -“

„- ale nemáme nejmenší ponětí -“

„- o čem to mluvíš -“

„- nebo -“

„- nebo co hulíš -“

„- ale začínáme si myslet -“

„- že bychom to taky rádi zkusili.“

„Půjčím vám peníze na rozjezd vašeho žertovného obchodu,“ slíbil Harry.

Fred a George si vyměnili pohledy.

„Vysázej prachy na dřevo a promluvíme si.“

ooOOoo

„Justine!“ zasyčel naléhavě Ernie. „Co tady děláš?“

Justin, který právě pracoval s Harrym na projektu z bylinkářství, se na Harryho omluvně podíval, než se zvedl a odešel za Erniem. Ten se snažil (a hanebně v tom selhával) vypadat nenápadně za regálem s knihami. Harry vesele zamával na Susan Bonesovou a Hannah Abbotovou, které mu trochu nejistě zamávaly zpět, a pak se vrátil k předstírání, že neposlouchá Ernieho a Justina.

„Učím se,“ odvětil Justin jednoduše.

„S Harrym Potterem!“ vyjekl Ernie zděšeně.

„Vážně? Toho jsem si nevšiml. Možná mi to mělo dojít, když pořád mluvil o svojí jizvě a přeložil tři hadí rozhovory pro jednoho Zmijozela a dva Havraspáry,“ opáčil Justin sarkasticky.

„Víš, co myslím,“ zavrčel Ernie netrpělivě. „Říkal jsem ti, ať zůstaneš schovaný ve společenské místnosti.“

„To jsi říkal,“ uznal Justin.

„Tak proč tam nejsi?“ požadoval vysvětlení Ernie.

„Protože mám projekt, na kterém potřebuju pracovat,“ odpověděl mu Justin.

„To jsi mohl dělat i ve společenské místnosti,“ podotkl Ernie přísně.

„Je to projekt pro dvojice a Harry není Mrzimor,“ poukázal Justin. „Krom toho, vzít ho do společenské místnosti by trochu zhatilo plán se tam schovávat, nemyslíš?“

„Proč vlastně pracuješ s Potterem?“ Ernie začal říkat Harrymu příjmením od chvíle, co se rozhodl, že je Harry tajně zlý. No, ne úplně tajně, spíš zcela otevřeně zlý. Harry měl ve skutečnosti radost, že o něm všichni, kdo si mysleli, že je Zmijozelův dědic, mluvili jako o Potterovi a zbylí mu říkali Harry. Na tom trval, jelikož měl špatné vzpomínky na lidi, kteří ho nenáviděli a říkali mu ‚Pottere‘ a následně mu udělali ze života peklo. Takhle bylo velmi snadné rozlišit bezhlavé ovce, které mu důvěřují, od bezhlavých ovcí, které se nechaly ovládnout strachem. Asi by neměl uvažovat o těch třech čtvrtinách školy, které za ním stály, jako o bezhlavých ovcích, ale z minulých zkušeností věděl, že jenom reagovaly na jeho vysvětlení a pomoc při oživování baziliškových obětí.

„Jako kdybychom si mohli partnery vybrat,“ obrátil Justin oči v sloup. „Víš to sám moc dobře, tobě přidělili Levanduli Brownovou.“

„Kdybys profesorce Prýtové vysvětlil, o co jde -“ začal Ernie.

„A o co jde?“ přerušil ho Justin.

„No přece o to, že Potter je Zmijozelův dědic a útočí na lidi pro zábavu a pak je léčí kvůli publicitě a proto, aby všechny zmátl,“ vyjmenoval Ernie věcně.

„I kdybys měl pravdu, musí s někým spolupracovat, a pokud si myslíš, že kouzelník poloviční krve jako on, který má za nejlepší kamarádku mudlorozenou, je fanatik do čisté krve, pak jsou v ohrožení všichni,“ argumentoval Justin logicky.

„Stejně bych byl radši, kdyby se můj nejlepší kamarád nevystavoval nebezpečí, jen aby se zachoval šlechetně a nebelvírsky,“ zamumlal Ernie kysele.

„Tos nemusel,“ otřásl se Justin při tom srovnání.

„Já vím,“ zatvářil se Ernie kajícně. „Omlouvám se.“

„Ale Harry byl vždycky tak milý,“ vložila se do jejich rozhovoru nejistě Hannah. Vzdala se předstírání, že je neposlouchá. „A zbavil nás Voldemorta. Nemůže být úplně zlý, ne?“

„Nikdo neví, jak přežil útok Ty-víš-koho,“ Ernie dramaticky snížil hlas. „Ty-víš-kdo na něj seslal smrtící kletbu. Tu nikdo nikdy nepřežil, natož mimino. Mohl to přežít jenom skutečně silný černokněžník.“

„Jsem si docela jistá, že Harry někdy vloni prohlásil, že přežil, protože se za něj jeho matka obětovala,“ upozornila ho Susan.

To vážně udělal? Na to si Harry nějak nevzpomínal, ale stejně, jestli ano, tak to může akorát pracovat v jeho prospěch a naklonit mu ještě víc oveček.

„No jasně, byl mimino, takže si to živě pamatuje,“ posmíval se Ernie.

„Naprosto souhlasím,“ přisadila důrazně Susan. „Byl miminko, jak by vůbec mohl být tak zlý, aby ho samotný Ty-víš-kdo chtěl osobně zabít? Jak by v tom věku poznal, že je Harry ztělesnění ďábla?“

„No…“ zarazil se Ernie, když si uvědomil, že to byla relevantní připomínka. „Pořád nevěřím celé té teorii o matčině sebeobětování. Chci říct, copak je Lily Potterová jediný člověk, který vyměnil svůj život za něčí jiný? Určitě ne. Tak jak to že Potter je jediný, kdo to přežil?“

„Možná je Vyvolený,“ prohodil Justin sarkasticky.

Harry se málem zakuckal. Tohle bylo nebezpečně blízko pravdě, ačkoliv doufal, že se mu to podaří ještě pár let utajit.

„Ale -“ zkusil to znovu Ernie.

„Vzdej to, Ernie,“ poradila mu Susan.

„Fajn. Nechoďte pak za mnou fňukat, až vás všechny Potter promění na kámen,“ Ernie si odfrkl a vydal se pryč.

„To spíš půjde po tobě kvůli házení hnoje na jeho jméno,“ zavolala za ním Susan.

Erniemu ztuhla ramena a přidal do kroku.

„Kdyby to Harry udělal, nezačali by ho všichni zase podezřívat?“ zauvažovala Hannah.

Justin pokrčil rameny. „Nejspíš. Ale na druhou stranu, proč to Erniemu říkat? A teď už bych se snad mohl vrátit ke svému úkolu…“

ooOOoo

O několik hodin později se ztichlou knihovnou rozlehl hlas profesorky McGonagallové: „Pane Pottere!“

„Ano?“ zeptal se zdvořile Harry. „Byl snad někdo další přeměněn na kámen?“

„Bohužel. Ernie MacMillan byl nalezen přímo před vstupem do mrzimorské společenské místnosti,“ objasnila mu profesorka McGonagallová zachmuřeně.

„Hm, chápu. A…“ Harry se zarazil, protože ho cosi napadlo.

„Pane Pottere?“ pobídla ho profesorka McGonagallová.

Mám alibi!“ zajásal Harry bez ohledu na smrtící pohledy, které jeho směrem vrhala madame Pinceová.

„Co prosím?“ zeptala se McGonagallová trochu nechápavě.

„Od toho kousku, co jsem převedl na Soubojnickém klubu, mě někteří lidé – a Ernie je z nich nejhlasitější – obviňují z těch útoků. Nikdy jsem neměl alibi, ale tentokrát jsem se tady celou dobu učil a mám na to něco kolem třiceti svědků,“ pokračoval nadšeně Harry.

„Nehledě na tyto okolnosti,“ usadila jej McGonagallová přísně, „stále se jedná o útok na studenta.“

„To nic, bude v pořádku,“ mávl nad tím Harry rukou, zatímco následoval profesorku přeměňování na ošetřovnu.

„To je sice pravda, ale neopomíjejte, že se tu pořád volně pohybuje smrtící tvor a není vhodné, abyste k situaci přistupoval tak lehkomyslně,“ pokárala jej McGonagallová.

„Já vím, já vím…“ řekl Harry. Shlédl dolů na Ernieho. „Hej! To zrcátko si koupil ode mě! A přitom mě pořád obviňuje! Ten malý…“

„Harry,“ přerušil ho Brumbál.

„Dobrý den, pane profesore,“ pozdravil Harry vřele. „Co tady děláte?“

„Vždy se zajímám, když bazilišek útočí na mé studenty,“ vysvětlil Brumbál.

„To zní prozíravě,“ přikývl Harry.

„V průběhu této krize jsi byl až pozoruhodně nápomocný a mám takové podezření, že máš prsty v té neprostupné bariéře, která kryje bradavické potíže před zbytkem kouzelnického světa,“ pokračoval Brumbál přívětivě.

„Dělám, co můžu,“ prohodil Harry neurčitě.

„Rád bych začal tím, že vím, že s těmi útoky nemáš co do činění. Nicméně bych velmi rád věděl, jak je možné, že toho o nich tolik víš.“ Brumbálovy oči se zabodly do těch jeho a Harry byl rázem nesmírně vděčný Hermioně, že ho v devatenácti dokopala naučit se nitrobranu. Teda, jí a všem ostatním tehdy bylo dvacet, on měl narozeniny později.

„Přišel jsem z budoucnosti,“ vysypal ze sebe Harry bez mrknutí oka.

„Skutečně,“ reagoval Brumbál skepticky, ale zaujatě.

„Ano,“ přikývl Harry. „Samozřejmě, tam, odkud pocházím, měla deník Ginny Weasleyová a napadala pouze mudlorozené, Sirius Black byl úplně nevinný a zločiny, za které byl – bez řádného soudu – poslán do Azkabanu, nespáchal a další rok utekl, Draco Malfoy se stal pánem hůlky Osudu a Snape vám pomohl s eutanazií.“

„Skutečně,“ zopakoval Brumbál, tentokrát otevřeně nevěřícně. „Jak ses dostal zpátky, jestli se můžu zeptat?“

„Nehoda se záclonou,“ řekl Harry krátce. „Bylo to velice traumatické.“

Brumbál si těžce povzdechl. „Kéž bys ke mně byl upřímný, Harry.“

„Kdo říká, že nejsem?“ zeptal se Harry řečnicky. „Ale můžu vás ujistit, že když vám něco neříkám, tak pro to mám buď velmi dobrý důvod a nepřijde mi to relevantní, nebo se mi prostě nechce vypořádávat se s následky.“

„To zní docela znepokojivě, Harry,“ řekl otevřeně Brumbál.

„Nevím, co jiného vám říct,“ pokrčil Harry rameny.

„Co třeba pravdu?“ navrhl Brumbál.

„Pravdu,“ povzdechl si Harry a napodobil Brumbálovu odpověď na jeho vlastní žádost o pravdu v prvním ročníku. „Jenže to je něco krásného a strašného, a proto je nutné s ní zacházet s krajní obezřetností.“

„To není vůbec nápomocné, nýbrž dle mého úmyslně záhadné,“ poznamenal Brumbál s náznakem zklamání.

„No, to je možná proto, že to mám od starce, který byl nesdílný a tajnůstkářský až hrůza,“ pousmál se Harry.

„Kdyby ses kdykoliv v budoucnu rozhodl se mi svěřit, dveře do ředitelny máš vždy otevřené,“ nabídl upřímně Brumbál.

„Děkuji, pane řediteli,“ řekl dojatě Harry. „Cením si toho.“

 

(*)PA: Pokud hodláte zanechat komentář jen proto, že jsem použila ‚předek‘ namísto ‚potomek‘, tak se nemusíte namáhat. Použila jsem je zcela záměrně, protože v knize Brumbál Voldemorta nazve posledním předkem. Jak jste si určitě všimli, Harry Rona opravil.

 

PP: V češtině však chyba není, pan Medek chybu opravil. Našla jsem: „You can speak Parseltongue, Harry,“ said Dumbledore calmly, „because Lord Voldemort - who is the last remaining ancestor (předek) of Salazar Slytherin - can speak Parseltongue.“

Což je v kánonu přeloženo: „Ano, Harry, umíš mluvit hadí řečí,“ řekl Brumbál klidně, „poněvadž to umí lord Voldemort, který je posledním pozůstalým potomkem Salazara Zmijozela.“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 19. Od: JSark - 20.03. 2019
Občas mám pocit, že pri tých jeho myšlienkach už začína znieť ako Pán zla v zácviku, ovečka naša strapatá. :)

Re: Kapitola 19. Od: sisi - 19.03. 2019
Nádherný den! Nejenom, že neprší, dokonce máme novou kapitolu mé oblíbené povídky s návratem v čase. Harry je třída. Každého odpálkuje s hrubostí hodnou Snapea, ale vlastně to myslí dobře, protože tentokrát musí opravdu zachránit svět. Děkuj za skvostný překlad. Těším se na pokračování.

Re: Kapitola 19. Od: kakostka - 19.03. 2019
Ha ha ha, tady je zas několik perliček a skvostů:-))) Harry, který si je vychutnává, zděšený Ernie, který plaší jako magor a Justine, který používá mozek... ale TOP je jak utřel Albuse:-))) a ještě mu říká pravdu a on mu nevěří, ach jo, ach jo. tohle je geniální povídka, díky za překlad.

Re: Kapitola 19. Od: denice - 19.03. 2019
„Ále, každý přece může mluvit s hady,“ Harry mávl rukou. „Klíčové je, aby ti odpověděli." :-) Díky všem zúčastněným.

Prehľad článkov k tejto téme:

Sarah1281: ( Online překlady )12.04. 2021Kapitola 50.
Sarah1281: ( Online překlady )06.04. 2021Kapitola 49.
Sarah1281: ( Online překlady )30.03. 2021Kapitola 48.
Sarah1281: ( Online překlady )23.03. 2021Kapitola 47.
Sarah1281: ( Online překlady )09.03. 2021Kapitola 46.
Sarah1281: ( Online překlady )02.03. 2021Kapitola 45.
Sarah1281: ( Online překlady )05.01. 2021Kapitola 44.
Sarah1281: ( Online překlady )17.11. 2020Kapitola 43.
Sarah1281: ( Online překlady )10.11. 2020Kapitola 42.
Sarah1281: ( Online překlady )25.08. 2020Kapitola 41.
Sarah1281: ( Online překlady )15.06. 2020Kapitola 40.
Sarah1281: ( Online překlady )02.06. 2020Kapitola 39.
Sarah1281: ( Online překlady )19.05. 2020Kapitola 38.
Sarah1281: ( Online překlady )05.05. 2020Kapitola 37.
Sarah1281: ( Online překlady )21.04. 2020Kapitola 36.
Sarah1281: ( Online překlady )07.04. 2020Kapitola 35.
Sarah1281: ( Online překlady )24.03. 2020Kapitola 34.
Sarah1281: ( Online překlady )10.03. 2020Kapitola 33.
Sarah1281: ( Online překlady )25.02. 2020Kapitola 32.
Sarah1281: ( Online překlady )11.02. 2020Kapitola 31.
Sarah1281: ( Online překlady )28.01. 2020Kapitola 30.
Sarah1281: ( Online překlady )14.01. 2020Kapitola 29.
Sarah1281: ( Online překlady )26.11. 2019Kapitola 28.
Sarah1281: ( Online překlady )19.11. 2019Kapitola 27.
Sarah1281: ( Online překlady )29.10. 2019Kapitola 26.
Sarah1281: ( Online překlady )23.06. 2019Kapitola 25.
Sarah1281: ( Online překlady )02.06. 2019Kapitola 24.
Sarah1281: ( Online překlady )19.05. 2019Kapitola 23.
Sarah1281: ( Online překlady )05.05. 2019Kapitola 22.
Sarah1281: ( Online překlady )23.04. 2019Kapitola 21.
Sarah1281: ( Online preklady )02.04. 2019Kapitola 20.
Sarah1281: ( Online preklady )19.03. 2019Kapitola 19.
Sarah1281: ( Online preklady )03.02. 2019Kapitola 18.
Sarah1281: ( Online preklady )13.11. 2018Kapitola 17.
Sarah1281: ( Online preklady )30.10. 2018Kapitola 16.
Sarah1281: ( Martik )02.10. 2018Kapitola 15.
Sarah1281: ( Online preklady )18.09. 2018Kapitola 14.
Sarah1281: ( Online preklady )14.08. 2018Kapitola 13.
Sarah1281: ( Online preklady )03.07. 2018Kapitola 12.
Sarah1281: ( Online preklady )15.05. 2018Kapitola 11.
Sarah1281: ( Martik )08.05. 2018Kapitola 10.
Sarah1281: ( Online preklady )14.01. 2018Kapitola 9.
Sarah1281: ( Online preklady )07.11. 2017Kapitola 8.
Sarah1281: ( Online preklady )26.09. 2017Kapitola 7.
Sarah1281: ( Online preklady )19.09. 2017Kapitola 6.
Sarah1281: ( Online preklady )15.08. 2017Kapitola 5.
Sarah1281: ( Online preklady )25.07. 2017Kapitola 4.
Sarah1281: ( Online preklady )20.06. 2017Kapitola 3.
Sarah1281: ( Online preklady )30.05. 2017Kapitola 2.
Sarah1281: ( Online preklady )17.05. 2017Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Online preklady )12.05. 2017Úvod