Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Snapeovy vzpomínky

Kapitola 28.

Snapeovy vzpomínky
Vložené: Lupina - 27.12. 2018 Téma: Snapeovy vzpomínky
Lupina nám napísal:

Autor: paganaidd                  Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6329597/28/

Rating: 13+

 

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 28.

Nad Harryho hlavou se zavřela chladná, temná voda a viteál na jeho krku jej táhl ještě níž a níž. Účinek žaberníku vyprchal, žábry po uplynutí hodiny zmizely a nahradily je plíce, které na dně jezera nebyly k ničemu.

Nemohl si vzpomenout, koho hledá, ale měl tušení, že jsou již v bezpečí, takže na tom vlastně nezáleželo. Kdyby hrudník přestal vysílat své pitomé požadavky na kyslík, byl by v pohodě.

Byl v jezeře? Nebo v lesní tůni?

„Harry?“ někdo na něj mluvil. Možná Ron? „Jestli mě slyšíš, asi se necítíš moc dobře.“

To je sakra pravda. Slyšel se kašlat a kašel mu vyvolal explozi modrých jisker bolesti v hlavě. Hustá tekutina chutnající po krvi mu naplnila ústa, ale pak zmizela. Další kašel.

„Zatraceně, udržte jeho dýchací cesty čisté.“ Ne, toto nebyl Ronův hlas. Harryho hlava však třeštila natolik, že ani nezvážil možnost otevření oči. „To je spoušť,“ řekl kdosi.

„Selhala mu plíce. Můžeme odstranit její kompresi?“

„Ne, protože kdosi, sakra, nechal zmizet její velkou část. Do prdele, budeme ji muset nechat znovu narůst. Naštěstí druhá je funkční.“ Harryho ten hlas uklidnil, zněl kompetentně. Nebo možná se Harry rozhodl nechat se uklidnit.

„Co mám říct jeho ženě? Je venku a šílí.“ Snad ve svém čekání není Ginny sama.

Kompetentní hlas odpověděl. „Je to ošklivá náprava, ale není ve velkém nebezpečí. Až to tu dokončíme, promluvím s ní.“

Báječné. Zase provedl něco pitomého. Harry doufal, že na něj Ginny nebude naštvaná.

„Použijme…“ hlasy utichly, když se nad Harryho hlavou opět zavřela temná voda.

Později cítil, že mu někdo z úst vytáhl něco pružného.

„Harry, jestli mě slyšíte, potřebuji, abyste se nadechl.“

Udělal, jak mu bylo řečeno, a překvapilo ho, jak málo úsilí to stálo. Bylo to dobré, nadechl se ještě jednou.

„To je skvělé Harry. Opět vás uspím, ale to nejhorší je za vámi. Ano?“

Myslel si, že broukl na přitakání, ale nebyl si jistý.

Později jej napůl probudil neklidný sen. Pokusil se otočit a opět usnout, ale nemohl se pohnout. Začal panikařit a mlátit sebou proti kouzlu, které jej znehybňovalo.

„Uklidni se. Je to v pořádku.“ Teplá ruka na jeho paži. „Léčitelé nechtějí, aby ses hýbal.“

Tentokrát to byl určitě Ronův hlas. Harry ztěžka otevřel oči, ale místnost byla potemnělá a rozmazaná. „Rone?“ nevyšel žádný zvuk.

„Nemůžeš mluvit.“ Rozmazaná postava zvedla hůlku: „Finite.“

Harry vděčně sevřel pěsti a uvolnil je. „Díky,“ naznačil ústy.

„Jen nespadni z postele, to bych měl průšvih,“ zamručel Ron.

Harry přikývl a zavřel oči.

U jeho hlavy kdosi mluvil.

„…není z vás šťastný.“

„Jo, no, nepředpokládal jsem, že by pro jeho dýchání byl dobrý záchvat paniky.“

Někdo se uchechtl. „Ne, to určitě ne.“

Vrzly dveře. Harry pomalu otevřel oči. Rukou si je protřel a byl rád, že se stále může hýbat.

„Chceš tohle?“ zeptal se Ron a podal mu brýle.

„Díky.“ Tentokrát byl slyšet. S brýlemi viděl, že leží v soukromém pokoji Nemocnice svatého Munga. Ron měl u postele přistrčenou židli a podle hromady časopisů tu byl zjevně už nějakou dobu.

„Je Tim v pořádku?“ zeptal se Harry skřehotavě. Odkašlal si.

„Jo, kámo, je v pohodě. Ginny ho vyzvedla. Včera v noci jej léčitelé pustili domů,“ usmál se na něj Ron.

Pak bylo vše v pořádku. Ostatní jsou jen podružnosti. „Takže – máš mi zabránit jít ven, nebo jim jít dovnitř?“ zeptal se Harry chraplavě.

Ron jej vážně sledoval. „Co tím myslíš?“

Harry koukl na noční stolek a uvolnil se, když uviděl svoji hůlku. „Nejsem tedy zatčený?“

Ron zavrtěl hlavou. „Probíhá vyšetřování, ale většinu jsi prospal. Roz tu bude cobydup. Léčitelé jí šli říct, že ses vzbudil.“ Ušklíbl se. „Zase jsi měl štěstí. Čekám, že se díky Smithovi vytáhne ta hovadina, že jsi imunní k smrtící kletbě. Jistě, kdyby tě ale zasáhl přímo, byl bys mrtvý.“

„Čím mě zasáhl?“ zeptal se Harry zamračeně.

„Odstranil ti půlku jedné plíce. Zbytek zkolaboval. Tři dny ji nechávali dorůst. Kdybys neuhnul…“ Ron se otřásl.

„Ach.“ Harry si trochu pamatoval, že mu Ron dává něco proti bolesti, jakmile Ginny odnesla Tima. A pak se na místo asi přemístili lékouzelníci. Od chvíle, kdy ho Smith zasáhl, měl vše rozmazané a jen těžko dýchal. Ztráta půlky plíce to vysvětlovala.

Ale zasáhnutí Smithe smrtící kletbou bylo naprosto jasné. Podle Harryho paměti se to odehrálo pomalu. Tim byl ale rychlý – dostal se od Smithe tak daleko, co místnost dovolovala, a Harry namířil hůlku. Trvalo to věčnost. Pak spolu se zaklínadlem padl k zemi a snažil se nadechnout.

Timův hlásek naplňovala hysterie, strach a žal. „Achnenene! Tati! Nebuďmrtvýprosímneprosím,“ splývala jeho slova jako tehdy, když k nim poprvé přišel.

Harry se podíval do dětských očí a prosil o odpuštění. V té chvíli si říkal, jestli by neměl promluvit s ministerstvem, aby našli nějakého mozkomora, který by hlídal jeho celu. Zabil jediného otce, kterého to dítě znalo. Nezáleží na tom, že se ten chlap snažil Harryho zabít. Chvíle bolesti, paniky, hněvu a Timův otec ležel mrtvý na zemi.

„Time…“ Harry si pamatoval, jak se vytáhl nahoru. „Je mi to líto.“

Tim skočil Harrymu do náručí a naprosto jej tím překvapil. Následoval dlouhý proud nadávek, které se ten hoch naučil bůhvíkde, a skončil úžasným: „Do hajzlu, tati, myslel jsem, že jsi mrtvý.“

„Takže nejsem zatčený?“ potvrzoval si Harry připitomněle, když se vrátil do přítomnosti.

Ron se ponuře uchechtl. „Věděl jsem, že se budeš takto chovat. Ne, Timova výpověď byla dost ucelená. Roz jej sama vyslýchala – Ginny na tom trvala. Musím říct, že Snapeův lektvar s ním udělal divy. Ještě nikdy jsem ho neviděl tak hovorného.“

„Co řekl?“ zeptal se Harry. „Po ztrátě plíce mám všechno rozmazané.“

„Řekl, že když s tebou Smith skončil, kousl ho, a jak ho pustil, utekl. Chytrý kluk,“ pochválil ho Ron. Pokračoval: „Tim řekl, že jakmile byl u zdi, otočil se a viděl, že Smith zvedá hůlku a začíná zaklínadlo. Pak jsi ty zasáhl Smithe. Konec příběhu.“

Zvedl Smith hůlku na chlapce? Harry si nemohl vzpomenout. Asi za to mohla hypoxie. „Nechtěli vzpomínky do myslánky?“ Myslánka vylepšila vzpomínky o jemnější detaily, které prostá vzpomínka pominula.

„Ne,“ Ron zavrtěl hlavou. „Tvůj stav jasně svědčí o tom, že se tě Smith chystal zabít. A Tim vypověděl, že podle Smithových slov, než ses tam objevil, byl i on ve smrtelném nebezpečí. Takže to bylo právně omluvitelné zabití.“

„Aha.“ Harry se to nějak snažil strávit. Šlo to těžce.

„Phoebe vyslechla všechny ostatní,“ pokračoval Ron tišeji. „Roz chce, aby sis s ní promluvil, hned jak se budeš cítit lépe.“ Zavrtěl se. „Roz. Ona… no… prodloužila tvoji dovolenou na neurčitou dobu.“

Erica Roslynová byla současnou ředitelkou bystrozorského oddělení a obecně se jí říkalo Roz. Byla asi o deset let starší než Ron a Harry. Před válkou působila jako nadějná mladá bystrozorka, pak ale musela coby mudlorozená utéct.

Během války a asi tři roky poté pracovala jako bystrozorka v zemi, která má pevnější vazby mezi mudly a kouzelníky. Když se vrátila do Spojeného království, rychle stoupala zdecimovanými řadami a na oddělení přinesla spoustu nových nápadů. Jedním z nich byla myšlenka, že by se o své lidi měli starat i po psychické stránce. Hlavně proto Harry začal s návštěvami Phoebe.

Harry přikývl. „To je v pohodě.“ A opravdu bylo. Takto vyždímaný se necítil roky.

„Ahoj, Harry,“ otevřely se dveře a vešla vysoká žena. Roz. „Jak se cítíš?“ zeptala se. Od svého postupu z práce v terénu do vedoucí pozice svoji výšku často zdůrazňovala botami na vysokém podpatku. Přes kalhoty ráda nosila dramatické, dlouhé pláště. Dnes to byl šedý s ladícími botami. Hnědé, stříbrem prokvetlé vlasy měla stylově zastřižené. V mladším věku, s její silnou čelistí, musela být považovaná za spíš pohlednou než pěknou. Harrymu někdy připomínala mladou Minervu McGonagallovou (ne že by to některé řekl).

„Ahoj, Roz,“ pozdravil Harry unaveně. „Cítím se, jako by mě právě dorostla půlka plíce.“

Ron vstal a židli nabídl Roz. „Půjdu najít Ginny, ano?“

„Jo, to by bylo fajn,“ odpověděla Roz trochu pochmurně. Odsunula židli a Harry dumal, jak zlé to může být. Až když Ron odešel, obrátila se k Harrymu. „Takže, Harry, musím říct, že to mohlo jít líp.“ Vážně se na něj podívala, čímž se podobnost s Minervou ještě zvýšila. „Nejsem nadšená, že ses rozhodl jednat na vlastní pěst.“

Harry si povzdechl. „Nejednal jsem na vlastní pěst. Krátura tu informaci předal přímo mně. Informoval jsem velícího vyšetřovatele a šel vymezit oblast. Zasáhl jsem, až když to začalo…“ polkl, „být ošklivé.“

„Takže jsi nešel na místo s úmyslem postarat se o věc sám?“ zeptala se šibalsky. Harry si přál, aby si na Ronovu židli sedla – nelíbilo se mu, jak nad ním ční a on jen leží na zádech.

„Jednal jsem podle protokolu,“ odvětil strnule.

„A podle tvého profesionálního názoru, zasáhl jsi přiměřeně?“

„Bože, Roz. Já nevím… Tim je v bezpečí a to je jediné, na čem záleží. Jen… Smith je mrtvý…“ Harry zakašlal a uhnul očima před Roziným ostrým pohledem. „Kéž bych to mohl změnit… ale myslel jsem… myslel jsem, že ho zabije.“

„Beru to tedy jako ‚ano‘,“ prohodila suše. „Naštěstí pro tebe, Tim dokázal dosvědčit, že byl v nebezpečí, ještě než jsi dorazil. Také díky tomu, že Smith odpovídá popisu vraha Mary Dawsonové, je poctivé říct, že měl pravdu.“

„Smith ho nezranil, že ne?“ staral se Harry.

Roz zavrtěla hlavou. „Je v pořádku,“ odvětila. „Takže, jestli chceš, můžeme jít před Starostolec kvůli kázeňskému slyšení, nebo to můžeš odmítnout a já se o to dnes večer postarám. Pokud ale začne slyšení, zapojí se do toho tisk.“

Harry zavřel oči. „Jaká je obžaloba?“

„Jelikož jsi byl zraněný první a svědek vypověděl, že ten druhý kouzelník zase zvedl hůlku, použití smrtící kletby není proti zákonu. Ale budeš na placeném volnu, dokud tě Phoebe nepropustí do terénu. A budeš potřebovat přeškolení, podle protokolu. Skutečné obvinění se týká toho, že jsi dorazil na místo činu i přes jasný konflikt zájmů.“

„Nebyl čas,“ odvětil Harry a otevřel oči. „Co jsem měl udělat – zaúkolovat domácího skřítka?“ zeptal se pohrdlivě. „Ronovi jsem Patrona poslal okamžitě.“

Při poznámce o domácím skřítkovi se Rozina ústa zdánlivě zacukala. „Takže odmítneš slyšení?“

„Jo, pokračuj,“ odpověděl Harry popuzeně. Pravděpodobně toho bude litovat, ale byl příliš unavený a vystresovaný, aby se staral.

„Natáhni dominantní ruku,“ pokynula mu Roz vážně.

Harry zmateně poslechl. Roz mu na hřbet ruky poklepala hůlkou.

Nestalo se naprosto nic.

„Co to sakra je, Roz?“ zajímal se Harry zmateně.

„Tomu, můj příteli, se v našem oboru neformálně říká ‚klepnutí přes prsty‘.“ Teď se již netvářila tak přísně. „Jen potřebuji tvoji výpověď o použití přiměřené síly.“ Sklonila se a stiskla mu rameno. Vzpomněl si, že před lety během služby sama někoho zabila.

Konečně se posadila na uvolněnou židli. „Taky mám pro tebe návrh. Před pár dny mi přiletěla sova a v mém bývalém zaměstnání potřebují bystrozora – poradce.“

„Jižní Amerika?“ změna tématu přišla moc rychle.

„Karibik. Jak jsi na tom s francouzštinou?“

„Ne špatně. Proč?“

„Pamatuješ na toho temného kouzelníka, Duvaliera? Haiťané toho bastarda zavřeli, ale jejich uplatňování kouzelnických zákonů je na úrovni našeho po válce. Co kdybych jim tě na nějakou dobu půjčila?“

„Místo placeného volna?“

Roz přikývla. „Popřemýšlej o tom. Na chvíli tě to dostane z palebné linie. Ginny bude šťastná. Žádný spěch, můžeš dokončit původní dovolenou, jestli chceš.“

„Co když chci odejít úplně a sepsat své vzpomínky?“

„Pak chci podepsaný výtisk.“

Ozvalo se zaklepání na dveře. „Jsi s ním hotová, Roz?“ objevila se Ginny.

„Jsem,“ usmála se Roz. „A tady je můj sladký klouček,“ zvolala procítěně na chlapce, který se Ginny držel za ruku.

Tim se ostýchavě usmál. „Dobrý den, slečno Roz,“ pozdravil.

Roz si přidřepla a objala jej. „Říkala jsem ti, že bude v pořádku,“ zašeptala.

„Přiveď ho někdy do kanceláře,“ obrátila se k Harrymu, když vstala. „Zmínil se, že chce vidět, kde pracuješ.“

„Tedy mám pořád práci?“ zeptal se Harry.

„Až budeš připravený se vrátit,“ přikývla Roz. Objala Ginny, pak Harryho a odešla.

„Harry? Jak se cítíš?“ zeptala se Ginny tiše. S uslzenýma očima na něj sáhla ledovýma rukama. „Měla jsem strach.“

„Jsem v pohodě. Ale důležitější je, jak se máte vy všichni?“ zajímal se Harry a oči upřel na Tima.

Harrymu přišlo, že se na chlapci něco změnilo. Stál jinak a modré oči měl nějak víc přítomné. Ale na Harryho se nepodíval. Když si všiml, že na něj Harry upírá zrak, utřel si nos do rukávu a schoval se za Ginny.

Ta položila ruku na jeho hlavu. „Bylo to pár těžkých dní,“ přiznala a slzy se jí začaly řinout po tvářích.

„Ach, Ginny,“ Harry si ji přitáhl a pevně objal. Cítil její chvění a jak mu vlhne rameno. Typická Ginny, vydrží, dokud krize nepřejde. Zlomí se, až když je bezpečno.

„Kde je Lily?“ staral se Harry po minutě, když se Ginny přestala třást.

„U Eleanor,“ odpověděl Tim. I jeho hlas byl silnější, jistější.

Harry ale vlastně netušil, jak by měl Tim reagovat. Netušil, co je u něj normální.

Ginny popotáhla a sebrala se. „Promiň, prostě jsem měla strach. Lily se vrátí po večeři. Chce tě co nejdřív vidět. A chlapci přijdou zítra.“

Harry na ni nechápavě pohlédl. „To bude sobota,“ vysvětlila Ginny. „Nemyslela jsem, že by mělo smysl, aby sem chodili, když jsi nebyl při vědomí.“

Posadila se na jeho postel. „Posuň se.“

Harry poslechl, šťastný, že je konečně tady.

Ginny poklepala na místo vedle sebe. Tim nesměle vylezl nahoru. Pořád se na Harryho nepodíval.

Ginny na Harryho významně pohlédla a pronesla: „Musím se zeptat léčitelů, kdy budeš moci jít domů. Time, můžeš tady chvilku zůstat?“

Tim opravdu nechtěl. Všechno na něm se napjalo, což Harrymu ostře připomnělo jeho první příchod domů, když jej Hermiona přivedla. Ale přikývl. „Dobře, teto Ginny.“

Rozhostilo se trapné ticho. „Jak se vede?“ zeptal se Harry tiše, jakmile se za Ginny zavřely dveře.

Tim pokrčil rameny. „Líp, asi.“

Harry se zhluboka nadechl do nové plíce. „Time, omlouvám se.“

„Za co?“ zeptal se Tim a konečně se na něj podíval. V očích se mu zračil strach.

„Omlouvám se, že… že jsi tím vším musel projít,“ Harry sebou při svých slovech trhl. Zbabělče. Zkus to znovu. „Omlouvám se, že jsem tě dost neochránil. Že se mohl…“

Tim opět pokrčil rameny jako vždy, když chtěl zakrýt, co cítí. „Je už pryč, ne?“ upřel oči na své ruce. „Zabil jste ho.“

V chlapcově hlase nezaznělo žádné obvinění. Žádná hrůza, smutek, jen přímé přijetí.

Harryho začaly pálit oči. „Promiň.“

Chlapec se střetl s Harryho pohledem. „Myslel jste to vážně?“ zeptal se najednou výbojně.

„Myslel… co?“

„Myslel jste vážně, že jsem v-váš syn?“ ptal se Tim. „Když jste tam přišel… ř-řekl jste…“ hlas se mu chvěl.

Bolest v Harryho hrudi neměla nic společného se zraněním a na chvíli mu zabránila promluvit. Zakašlal. „Poslouchej mě,“ pobídl jej nezřetelně, když spolkl knedlík v krku. „Je toho hodně na světě, pro co bych umřel,“ Harry mu o tom řekne, možná, jednou. „Ale pro tebe, tvou sestru a bratry bych zabil.“

Tim na Harryho zíral trošku vyplašeně, možná kvůli Harryho zuřivém tónu. Po chvíli, když mu ta slova došla, položil hlavu na Harryho rameno a rozplakal se.

Ne dlouho poté se vrátila Ginny a  mohla se usmát, když našla Harryho a Tima spát.

 

PA: Minulý srpen jsem byla na Haiti. Detail o Duvalierovi je z mé strany trocha zbožného přání.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 03.03. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 28. Od: prodavacka - 27.12. 2018
Ahoj, přečetla jsem povídku jedním dechem,je fakt úžasná a prosím ať to ještě není úplně konec.Přeju v dalším roce hodně zdraví a nevyčerpatelnou fantazii. Prodavačka

Re: Kapitola 28. Od: denice - 27.12. 2018
„Je toho hodně na světě, pro co bych umřel,“ Harry mu o tom řekne, možná, jednou. „Ale pro tebe, tvou sestru a bratry bych zabil.“ - Prohlášení za milion. Je mi tak strašně líto, že už před sebou máme jen pár kapitol... Díky.

Re: Kapitola 28. Od: martik - 27.12. 2018
Ten konec byl tak milý. A moc se mi líbí, že Harryho přestupek s Avadou se vyřešil zatímco spal a léčil se. To je aspoň chování k zaměstnanci. Dekuji, čarodějky.

Re: Kapitola 28. Od: JSark - 27.12. 2018
No sláva, malý v poriadku, Harry v poriadku, dokonca len s klepnutím cez prsty. Dobre to dopadlo.

Re: Kapitola 28. Od: sisi - 27.12. 2018
Myslím, že bystrozoři mají štěstí, že mají jako šéfku Roz, která chápe závažnost situace a ocení statečnost a nasazení svých podřízených. Harry s rodinkou na Jamajce budou možná na nějaký čas také šťastní a užijí si slunce a moře a vzduch a ty lesy! Hlavně Tim potřebuje pauzu od rušného britského dění. Těším se jak se vyvrbí Severus a jak vše ostatní dopadne. Děkuji za překlad.

Re: Kapitola 28. Od: Jacomo - 27.12. 2018
(Omlouvám se za absenci svých komentářů u předchozích dvou kapitol, ale o svátcích to šlo číst jen na mobilu a tam se mi špatně komentuje. Ale nadšeně jsem četla každý den!) Uf, tak jsou z toho oba venku - Harry fyzicky i profesně, Tim s magií. A hlavní záporák je z cesty. Takže teď už jen to všechno urovnat a navrátit k normálu. Nebo bude v těch zbývajících třech kapitolách ještě nějaké další vzrůšo? Nevím, jestli bych ho ustála, už toho bylo docela dost :-) Ale co je jisté, že si to každopádně budu moct přečíst v tomhle dokonalém překladu, takže moc děkuju, Lupinko a marci!

Re: Kapitola 28. Od: margareta - 27.12. 2018
Chvilku jsem měla obavy, aby se Tim nezačal Harryho bát, když ho viděl zabíjet. Ale krásně mu to vysvětlil - je odhodlaný zabíjet, ale jen kvůli němu a jeho sourozencům! Timovi tak konečně došlo, že už je v rodině napevno a se vším všudy. Teď jsem zvědavá, jak to bude pokračovat s tím jejich společným mentorem. Harry ho vidí, Tim slyší, mohli by to dát nějak dohromady, poinformovat ostatní a využívat jeho rady i do budoucna! A zpětně mu přitom pomoci vyřešit jeho problémy z minulosti. Děkuji za moc hezkou, i když nervní kapitolu! Je to skvělé čtení.

Re: Kapitola 28. Od: Sebelka - 27.12. 2018
Děkuji za fantastickou kapitolu. Jste úžasné překldatelky.

Re: Kapitola 28. Od: Ganlum - 27.12. 2018
Konec dobrý, všechno dobré. Snad už nebude mít Tim žádné pochybnosti o tom, kam patří. Co bude ale ještě v dalších kapitolách??? Aha, odhalení, jak je to se Severusem? Děkuji za další kapitolu. Apropo, kolegyni jsem povídku vychválila, tak snad se konečně pochlapí, zaregistruje se a bude taky komentovat.
Re: Kapitola 28. Od: Lupina - 27.12. 2018
No, ještě něco bude, ale neboj, už ne nervydrásající. Je třeba dořešit právní otázky. A objeví se na scéně... no, to bych spoilerovala, takže mlčím :-) Severus se vysvětlí. Jsem zvědavá, jak dopadne Tvá náborová činnost, nejdražší :D Děkuji za dnešní první komentář, sestro nejen při koštěti :-*

Prehľad článkov k tejto téme:

paganaidd: ( Lupina )31.12. 2018Kapitola 32.
paganaidd: ( Lupina )30.12. 2018Kapitola 31.
paganaidd: ( Lupina )29.12. 2018Kapitola 30.
paganaidd: ( Lupina )28.12. 2018Kapitola 29.
paganaidd: ( Lupina )27.12. 2018Kapitola 28.
paganaidd: ( Lupina )26.12. 2018Kapitola 27.
paganaidd: ( Lupina )25.12. 2018Kapitola 26.
paganaidd: ( Lupina )24.12. 2018Kapitola 25.
paganaidd: ( Lupina )23.12. 2018Kapitola 24.
paganaidd: ( Lupina )22.12. 2018Kapitola 23.
paganaidd: ( Lupina )21.12. 2018Kapitola 22.
paganaidd: ( Lupina )20.12. 2018Kapitola 21.
paganaidd: ( Lupina )19.12. 2018Kapitola 20.
paganaidd: ( Lupina )18.12. 2018Kapitola 19.
paganaidd: ( Lupina )17.12. 2018Kapitola 18.
paganaidd: ( Lupina )16.12. 2018Kapitola 17.
paganaidd: ( Lupina )15.12. 2018Kapitola 16.
paganaidd: ( Lupina )14.12. 2018Kapitola 15.
paganaidd: ( Lupina )13.12. 2018Kapitola 14.
paganaidd: ( Lupina )12.12. 2018Kapitola 13.
paganaidd: ( Lupina )11.12. 2018Kapitola 12.
paganaidd: ( Lupina )10.12. 2018Kapitola 11.
paganaidd: ( Lupina )09.12. 2018Kapitola 10.
paganaidd: ( Lupina )08.12. 2018Kapitola 9.
paganaidd: ( Lupina )07.12. 2018Kapitola 8.
paganaidd: ( Lupina )06.12. 2018Kapitola 7.
paganaidd: ( Lupina )05.12. 2018Kapitola 6.
paganaidd: ( Lupina )04.12. 2018Kapitola 5.
paganaidd: ( Lupina )03.12. 2018Kapitola 4.
paganaidd: ( Lupina )02.12. 2018Kapitola 3.
paganaidd: ( Lupina )01.12. 2018Kapitola 2.
paganaidd: ( Lupina )30.11. 2018Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )31.10. 2018Úvod