Charlie Weasley
Něco dobrého
Something Good
https://www.fanfiction.net/s/11707235/1
Autor: articcat621
Překlad: denice Beta: arabeska
Povolení k překladu: zažádáno
Žánr: romance/úzkost
Hermiona Grangerová/Charlie Weasley
Rating: 13+
Slov: 566
Válečné období
Varování: alternativní vesmír, úzkost, válka
Shrnutí: Společně se ukrývali v bezpečném domě a vyplynulo z toho něco dobrého.
Hermiona usrkla z hrnku horké čokolády. Zdi malého domku, v němž uvízla, bičovala vichřice. Zavřela oči a snažila se odvrátit temné myšlenky, které hrozily, že jí zaplaví mysl.
„Taky nemůžeš spát?"
Při zvuku jeho hlasu se mírně uvolnila. „Ne," zašeptala. „Bouře je příliš hlučná."
Charlie usedl na gauč vedle ní. „Jo, úplně slyším, jak vítr láme větve."
„Hmm," broukla. V Charlieho blízkosti jí srdce bušilo jako splašené. Během společných dnů v bezpečném domě ji přitahoval čím dál víc. Zdálo se, že vždycky ví, co a kdy má říct. A dokázal ji upokojit pouhým pohledem.
„Omlouvám se," zamumlala a přerušila tím mlčení. „Je mi jasné, že bys mnohem raději někde tam venku bojoval."
„Hermiono, kolikrát ti to ještě budu muset opakovat?" zeptal se tichým, znaveným hlasem. „Brumbál mě sem přidělil jako tvého strážce. Nevadí mi jím být." Natáhl paži a objal ji kolem ramen. „Jasně, být pořád pod zámkem je na houby, ale raději tady budu s tebou, než s kýmkoli jiným."
Hermionino srdce zběsile tlouklo. Natočila hlavu a po očku na něj pohlédla. „Myslíš to vážně?"
„Ano," řekl pevně a chvíli jí hleděl na rty, než se jí znovu podíval do očí. „Ty..." Odmlčel se.
„Ano?" pobídla jej bezdeše.
„Můžu tě políbit, Hermiono?" Tváře mu zrudly rozpaky. „Jestli ne, tak prostě zapomeneme, že jsem se kdy zeptal. Vím, že nejsem nejlepší partie, ale ne -"
Přerušila ho, když spojila jejich rty. Měl je mírně rozpraskané, ale oba cítili, jak dokonale se k sobě hodí. Po chvíli se odtáhla a šťastně se usmála. „Můžeš mě políbit, kdykoli budeš chtít, Charlie."
„Kdykoli?" ujišťoval se zastřeným hlasem.
„Kdykoli," zopakovala, omámená jeho pronikavým pohledem. „Ale ne teď," dodala a rozesmála se, když mu tváří přeběhlo zklamání. „Chci si dopít čokoládu," vysvětlila a pozvedla hrnek.
„Aha, dobrá, to beru," odpověděl, vstal a protáhl se. „Asi si taky jednu udělám. Pak můžeme u ohně poslouchat bouři spolu."
„To zní moc dobře." Souhlasila, že nic jiného teď dělat nemohou. Sledovala ho, jak si připravuje svůj nápoj, a srdce jí přetékalo štěstím. Zdálo se, že Charlie konečně opětuje její city.
„Tak jo," řekl a vrátil se na pohovku vedle ní. Objal ji a usmál se, když se k němu přitiskla. „Perfektní."
„Myslíš, že válka skončí brzy?" hlesla.
„Ano. A slibuju, že tě pak vezmu na pořádné rande."
Hermiona se zářivě usmála: „Platí."