Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Utajovaná realita

12. Faleš

Utajovaná realita
Vložené: arabeska - 23.09. 2018 Téma: Utajovaná realita
Online preklady nám napísal:

Autor: Tears of Ebon-Grey;  Překlad: silrien, jane, loui01, AdaDr, Carus;  Beta: arabeska;  Banner: arabeska

OriginálA Clandestine Reality

Rating: 13+


Díky silrien je tady další kapitola!

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Štvrtok, 9. mája 2002

12:10



Jej dieťa sa vracalo domov. Nezáležalo na ničom, čo si niekto iný myslel alebo povedal, dôležité bolo, že sa vracia domov. Nepovedal Arthurovi alebo niekomu inému ani slovo o tom, čo sa stalo. Pôvodne si myslela, že sa zverí Harrymu. Luna jej však spomenula, že ani im nepovedal ani slovo. To dievča však čosi vedelo, tým si bola istá. Molly nevedela čo presne, ale inštinktívne tušila, že to má niečo spoločné s Hermionou.

V ideálním světě by tam její snacha byla s ní a pomáhala by jí vařit uvítací oběd pro Rona. Jenže v ideálním světě by Harry byl také ženatý s její dcerou a ne s tím děvčetem, Lenkou. Ne že by neměla tu dívku ráda. Molly připouštěla, že vyzařovala jistou čarovnou roztomilost, ač trochu podivnou. Avšak stejně by byla raději, kdyby si Harry vzal její Ginny. I po Harryho sňatku stále ještě v ty dva doufala, ale narození Lily brzy všechno rozprášilo. Smířila se se skutečností, že Harry a Lenka jsou a zůstanou spolu. Lily byla její čestná vnučka, stejně jako Harry byl její syn. Přijala, co se jí nabídlo.

Z Hermiony, žiaľ, bola zmätená. Dievča bolo mimoriadne tvrdohlavé a bolo takmer nemožné jej rozumieť, ale Molly ju aj napriek mnohým nedostatkom považovala za dcéru. Stále nevedela pochopiť potrebu toho dievčaťa pracovať, Ron by predsa mohol zabezpečiť obe, Rose i Hermionu. Možno to malo niečo spoločné s jej výchovou, s tým, že je muklorodená. Bez ohľadu na dôvod, Molly sa to jednoducho nepáčilo. Rose si zaslúžila riadnu starostlivosť. Ako jej ju mohla Hermiona poskytnúť, keď trávila čas v práci?

Další věc, která jí ohledně Hermiony dělala starosti, byla Narcisa Malfoyová. Co ji dohnalo k tomu, aby nechala manželku bývalého Smrtijeda přebývat ve svém domě? Bylo obecně známo, že její snacha byla jednou z nejchytřejších čarodějek, která kdy studovala v Bradavicích, ale to nic nevypovídalo o zdravém rozumu. Vědění byla jedna věc, zdravý rozum druhá. Očividně si s tou dívkou někdo musí promluvit. Prvně se rozhodla pracovat, místo aby zůstala doma se svou dcerou. Pak odmítla mít další děti, do doby než prý nastane vhodná chvíle. A nakonec si pozve do svého domu ne zrovna vhodnou společnost, která ohrožuje jak ji, tak její dceru. Ó ano, Molly si s ní rozhodně musí promluvit!

Bolelo ji přiznat, že se jí dotkla slova Narcisy Malfoyové. Jen pomyšlení, že Rose není její vnučka, bylo směšné. Přesto však strávila polovinu dne tím, že se přehrabovala v Rosiných starých a nových fotografiích a zkoumala její podobnost. Její vlasy jí vždy dělaly starosti, ale nakonec uvěřila Hermioninu vysvětlení. A stále věří. Její vnučka zkrátka zdědila matčinu podobu a ne Ronovu. A tak to také bylo, nic víc, nic míň. Hermionin otec, Jeffrey, měl také blonďaté vlasy, pro Merlina! Ta žena se Molly chtěla jen dostat pod kůži, tím si byla naprosto jistá.

"Drahoušku, uklidni se," Arturovy uklidňující paže se jí obtočily kolem pasu, když k ní zezadu přistoupil. "Harry i Lenka mě ujistili, že o nic nejde a brzy bude po všem. Musí jen narychlo vyřídit nějaké papíry."

Molly mávla hůlkou nad hromadou neoloupaných brambor. Uvědomovala si, že Arthur se chtěl s Harrym vydat za Ronem a přivést ho domů. Zůstal jen kvůli ní, protože věděl, že jakmile by překročil práh, sesypala by se. Nebyli vždy tak naladění na city toho druhého, dokonce jednou nedlouho po Billově narození chvilkově litovala svého rozhodnutí s ním uprchnout. Jejich rodiny jim nikdy nepožehnaly, ani jediný Mollyin bratr, ani Arthurova matka. Na tom ale nakonec nezáleželo. Vzala si ho i přes veškeré jejich obavy.

"Já vím, já vím," povzdechla si a odlevitovala brambory do kastrolu s vroucí vodou. "Je to pořád moje dítě, Arthure. Mám právo se bát."

"Je mu třiadvacet let, Molly." Její manžel se zasmál a cudně ji s láskou políbil na tvář.

"To nic neznamená." Molly mávla hůlkou, otevřela dveře trouby a odlevitovala pečeni na prostřený stůl. "Je to pořád můj chlapeček a já si můžu dělat starosti a nervovat se, jak se mi zlíbí."

"Samozřejmě, drahá," tiše se zasmál, a když zaslechl pištivý dětský chichot, odkráčel do sousední místnosti.

"Arthure, nezapomeň -"

"Se ujistit, že se Victorie nedostane ke krbu, ano, já vím," dořekl za ni a vřele se usmál.

"A -"

"A nenech Freda v blízkosti Dominiky nebo Molly?" Úsměv na jeho tváři zračil trpělivost a pochopení. "Lásko, já přece vím."

"Ach, v pořádku. Pryč s tebou!" usmála se a vyhnala ho z kuchyně. Vždy ji ohromilo, když věděl, co se chystala říct, ještě než to stihla vyslovit. Ale přesto měla tendenci mu neustále některé věci připomínat. Byl to asi nejtrpělivější člověk, jakého znala. Zkrátka se s jejím notorickým rýpáním srovnal.

Pro Molly byla rodina vším. Milovala své děti a vnoučata, pokrevní či ne, z celého srdce. Jediné, co chtěla, bylo jejich štěstí… a časem pár dalších vnoučat. Bill byl šťastný s Fleur, George s Angelinou a Percy s Audrey. K čertu, dokonce i Charlie byl šťastný s těmi svými zpropadenými draky! Nicméně Ginny a Ron… pro její dvě nejmladší děti nedopadly věci tak dobře. Měla radost, že je Ron s Hermionou spokojený, ale něco se evidentně mezi těmi dvěma stalo. K Hermioně jí nesedělo, že by jen tak zablokovala leatxovou síť, a Ron vůbec neměl v povaze stahovat se do sebe. Něco se stalo. A ať se Molly propadne, jestli nezjistí, co to bylo.

Zpočátku si myslela, že je to jejich rozdílným názorem na děti. Její Ron chtěl velkou rodinu, ale Hermiona ji očividně nechtěla. Původně to byl Mollyin nápad. Kdyby byla otázka dětí oddálena, spolu s volbou, kdy je mají mít, možná by se všechno vyřešilo samo. Ve volném čase připravila lektvary a dala je Ronovi s poučením, co má udělat. Hermiona si této záměny nevšimla. Zatím neslyšela žádné novinky o miminku, což znamenalo, že léky na plodnost nefungovaly. To bylo zvláštní. Věděla, že je uvařila správně.

"Mami." Hlas její dcery vrátil Molly zpět do reality. Ginny se ležérně opírala o rám dveří a nakrátko ostříhané vlasy jí zatančily kolem brady, když zakroutila hlavou. "Je tady."

Molly se rozzářila, pohladila svou dceru po tváři a zamávala hůlkou, aby uklidila kuchyň. Její holčička se od války hodně změnila, víc než ostatní. Jako každá matka měla Molly obavy. Ty večírky a nekonečné zástupy mužů… Ani její kariéra proti tomuto životnímu stylu příliš nepomáhala. Holyheadské Harpyje byl jeden z nejlepších týmů v lize a jediné plně ženské družstvo. Molly nemohla říct, že by na ni nebyla hrdá, protože skutečně byla. Ale Ginnyin životní styl jí vadil víc než cokoliv jiného. Ačkoliv teď zrovna chodila s Nevillem Longbottomem, snad by ji ten chlapec mohl přesvědčit, aby se usadila a začala přemýšlet o rodině.

Její slzy hrozily přelitím, když spěchala do předsíně. Ginny ji zdrženlivě následovala. Hráz praskla během několika sekund poté, co prošel dveřmi. "Ach, Rone!" rozplakala se Molly a řítila se vpřed, aby objala svého syna v kostidrtícím objetí.

"Mami," zalapal po dechu a neobratně ji poplácal po rameni. "Potřeboval bych se nadechnout." Po tomto prohlášení následoval hromadný výbuch smíchu a Molly jej rychle pustila a otřela si slzy.

"Jsi v pořádku, miláčku?" zeptala se Molly ustaraně a kritickýma očima ho sjela od hlavy k patě. "Jak se cítíš? Jsi tak bledý. Netýral tě nikdo, že ne? Co jídlo? Jsi tak hubený. Dávali ti najíst, nebo ne? Jestli tě ne –"

"Molly, nech toho ubohého chlapce na pokoji. Sotva se vrátil," zasmál se tiše její manžel, vykročil ke svému synovi a povzbudivě ho objal kolem ramen. "A nyní, nevím jak vy, ale já bych si dal partii šachů. Co ty na to, synku? Myslíš, že mě dokážeš porazit?"

Ron se pousmál na svého otce a otočil se, aby si prohlédl všechny usmívající se tváře. A náhle jeho výraz povadl. "Mami, kde je Hermiona?" V jeho hlase zaznělo něco, co se zmítalo mezi bolestí a hněvem; nebyla si jistá, jestli se jí to líbilo.

"No, drahoušku, zkoušela jsem ji kontaktovat, abych jí řekla o večírku, ale letaxová síť byla zablokovaná," pověděla konejšivě a krátce pohlédla na Arthura v němých obavách. "Jsem si jistá, že není čeho se bát."

"Proč jsi se tam nepřemístila?" zeptal se a setřásl z ramen otcovu paži. Něco se mezi těmi dvěma určitě stalo, usuzovala, podle výrazu na Ronově tváři. Byla si jistá, že ať šlo o cokoliv, mělo to něco společného s důvodem, pro který jej bystrozoři posledních pár dní drželi ve vazbě.

"Pokud Hermiona zablokovala letaxovou síť, Ronalde, pak jistě také položila protipřemisťovací ochrany," poznamenala lehce Lenka, nadzvedla Lily a opřela si ji v náruči o bok.

"Co ty víš, střelenko?" zaslechla Molly mumlání své dcery. Nijak ji to nepřekvapilo, Ginny k Lence vždy chovala zášť a teď to nebylo jiné. V očích mladé zrzky byla Lenka důvodem, proč ztratila Harryho, a jen tak svůj postoj nezmění.

"Souhlasím se svojí ženou." Molly se podívala na Harryho, překvapena náhlou změnu v jeho chování. Zřejmě slyšel Ginnyin komentář, protože na ni chladně shlížel a ochranitelsky objímal svou ženu kolem pasu.

"Mami, proč jsi se tam nepřemístila?" trval Ron na svém a ignoroval souboj pohledů mezi svou sestrou a nejlepším přítelem.

Molly si povzdechla a na okamžik zavřela oči. "Abych byla upřímná, miláčku, nebyla jsem si jistá, jestli bych tam byla vítána," odpověděla. "Alespoň ne po tom, co říkala Narcisa Malfoyová…"

"Malfoyová?" Tvář jejího syna dramaticky zbledla a oči vytřeštil v hrůze. Potom se otočil na Harryho. "Malfoyová?" V hlavě mu zuřivě šrotovala kolečka a nápor emocí se mu odrážel i v očích.

"Rone…" V Harryho hlase zaznělo varování, avšak ještě než dostal kdokoliv šanci zakročit, Ron se otočil a utekl – s velice rozzuřeným výrazem. "Do hajzlu!" Harry vylétl za ním, hůlku v ruce.

Nechápala, co se děje. Proč byl tak rozrušený? Tak… naštvaný? Ačkoliv ve skutečnosti jedna její část věděla naprosto přesně, co se děje. Ve slovech matky rodu Malfoyů bylo prostě příliš mnoho pravdy. Rose měla blonďaté vlasy. Ne pískově blond jako Hermionin otec, ale světlé, až platinové. Její rysy byly dokonce mírně špičaté, vůbec ne jako Hermioniny. Ron to věděl. Harry to věděl. Lenka to věděla. A teď i Molly.

Lily, šťastně se smějíc v náručí své matky, zatleskala. "Do ajlu! Do ajlu! Do ajlu!" Její dětské veselí rezonovalo tichou místností.

Kdykoliv jindy by se smála dovádění své vnučky. Dnes ne. Zdálo se jí, jako by se jí z očí zvedl závoj. Poznala pravdu, viděla ji tak jasně jako denní světlo, poprvé za celé roky. Rose nebyla její vnučka; byla Narcisy Malfoyové…

*

"Mami, poč musíme jít k babičce a tědovi domů?" Rose zakňučela, toho dne snad posté.

Hermiona instinktivně tušila, že Rose se vzpírá jen z dětského principu. Ke svým prarodičům chodila moc ráda, jelikož věděla, že ji tam nechutně rozmazlí. Teď si stěžovala, poněvadž bude muset zameškat jeden den ve škole, kterou zbožňovala. A pak, Hermionin otec byl alergický na psy. Nicméně Rose odmítala odejít bez Pipy – jak to zpropadené zvíře pojmenovala. Pipa. Po Pipi Dlouhé punčoše. Veškerá dosavadní činnost té bestie sestávala z honění vlastního ocasu, ňafání, kempování na Hermionině posteli a následného vypouštění močového měchýře na její polštář. Kdyby Hermiona nevěděla svoje, byla by přísahala, že Draco koupil Rose toho pekelného psa jen proto, aby ji dohnal k šílenství.

"Rose, už jsem ti řekla, že můžeš vzít Pipu s sebou," podrážděně si povzdechla Hermiona, složila další dceřiny šaty a sbalila je do otevřeného kufru. "Jen ji musíme držet v zahradě a daleko od dědečka."

"Ale co když jí bude zima!?" protestovala Rose, tiskla si štěně k hrudi a vzdorně se šklebila. "Těda může spát venku, ne?" durdila se.

Hermiona znovu vzdychla a sevřela si kořen nosu. "Je květen, zlatíčko. Pipě vůbec nebude zima, slibuju. Babička už koupila pro pejska pěkný, pohodlný pelíšek na spaní." Čtyřleté děvče nevypadalo vůbec přesvědčeně. "Podívej, Rose, jdeme a basta. Teď běž dolů a vyber si hračky a knihy, které si chceš vzít s sebou, nevím, jak dlouho budeme u prarodičů bydlet."

Malá blondýnka si odfrkla, nosík vzdorně nahoru. "Dobže," důrazně vydupala z místnosti, Pipa jí hravě skákala v patách.

Hermiona bojovala s nutkáním jít za ní. Místo toho složila další šaty a vztekle je se zavrčením vhodila do kufru. Milovala Rose, to se nedalo popřít. Ale Merline, jak ta malá holka zkoušela její trpělivost! Někdy byla jako dupající miniatura Draca Malfoye převtěleného do čtyřleté dívky.

Ucítila zatahání za rukáv, potlačila podrážděný povzdych a připravila se na Rosiny vykulené, zvědavé oříškově hnědé oči. To, co uviděla, však nebyla její dcera. Tvor vyskočil, když Hermiona překvapeně zapištěla, a ucuknul zpátky, přerostlé uši svěšené, ne nepodobné vyplísněnému štěněti.

"Mipsy omlouvá, slečno!" zvolala domácí skřítka žmoulající v rukou světle modré šaty, které měla na sobě. "Mipsy nechtěla vyděsit, Mipsy přísahá! Mipsy je strašně líto -"

"Nechtěla jsi nikomu ublížit," vložila se jí do monologu Hermiona, když se uklidnila. Skřítka začala protestovat, ale Hermiona zvedla ruku. "Prosím, Mipsy – je to tvoje jméno?" Počkala si na přikývnutí. "Jak jsem řekla, nic se nestalo. Nicméně, musím se zeptat, proč tu jsi a kdo tě poslal?"

Zdálo se, že je o to stvoření dobře postaráno a těší se dobrému zdraví, což Hermionu přesvědčilo, že toto nemá nic společného s prací. Také se jí zdálo, že je tady schválně, protože uvedla, že neměla v úmyslu ji vyděsit. A taky měla na hrudi vyšité ozdobné M. To by mohlo znamenat Mispy… nebo Malfoy. Hermiona by vsadila na to druhé.

"Paní poslala Mipsy." Skřítka přešla k posteli, kriticky si prohlédla kufr a jeho obsah. S lusknutím kostnatých prstů se oblečení začalo samo rovnat, šaty, které Hermiona už sbalila, levitovaly a skládaly se ve vzduchu jako mávnutím hůlky. Přece nebalila až tak špatně…

"Narcisa Malfoyová?" zeptala se a zamračila se na malé stvoření. Mipsy přikývla a přesunula do kufru další oblečení. "Ale proč?"

Hermiona nemohla popřít, že se ta žena k ní a Rose chovala více než přívětivě, ale tohle – to jí vadilo. Nebylo to tak moc tím, že jí poslala domů skřítku, spíše jí vadily důvody, které k jejímu jednání vedly. Poslala sovu Harrymu a paní Malfoyové již časně zrána a informovala je o svých plánech, že zůstane na pár dní nebo možná týdnů u svých rodičů. Říct o tom Harrymu považovala za povinnost, byl nejen její přítel, ale navíc i Rosin kmotr. Nijak nad tím rozhodnutím neváhala, pověděla by mu to tak jako tak. Ovšem Narcisa Malfoyová byla něco úplně jiného. Více zdvořilost než cokoliv jiného ji přimělo, aby té ženě prozradila své plány. A teď měla ve svém domě domácí skřítku, která balila všechny Rosiny šaty.

"Mipsy je pro malou paní," prohlásila hrdě skřítka. "Mipsy je malé paní osobní domácí skřítek." Stvoření se na Hermionu zářivě usmálo, zatímco levitovalo do kufru další věci.

Malá paní? Osobní domácí skřítek? Realita jí došla, když se ten tvor zamilovaně podíval na fotku Rose a Lily na nočním stolku.

"Rose jsou jen čtyři roky, Mipsy. Nerada bych tě tím rozrušila, ale ona je příliš mladá na to, aby měla vlastního skřítka. Řekni prosím Narcise, že si cením –"

"Ach ne, slečno!" vykřikla skřítka. "Slečna Mipsy nerozuměla. Mipsy taky pro slečnu!" Hermiona na stvoření bez hlesu zírala. "Paní říkala, že bude obtížné, avšak Mipsy nevadí. Mipsy tady na ochranu malé paní a slečny od zlého pána, když tady objeví. Mladý pán velmi konkrétní, stejně jako paní," pokývla rozhodně hlavou a celou dobu luskala prsty na vznášející se oblečení.

Zlý pán? No, to musel být Ron, jakkoliv se jí ošklivilo si to přiznat. Mladý pán byl zřejmě Draco, protože pochybovala, že by Mispy měla Luciuse Malfoye za mladého, bez ohledu na to, jak dobře na svůj věk vypadal. Upřímně nevěděla, jestli se má cítit uražená nebo vděčná. Jasně, záleželo jim na jejím a Rosině bezpečí. Nicméně se jí nelíbila představa mít k dispozici domácího skřítka, ne poté, co tak tvrdě bojovala za zlepšení jejich práv. Bylo by pokrytecké, kdyby pro ni najednou měla Mipsy pracovat nebo pečovat o Rose. Avšak nehledě na svoje pochyby mohla říct, že tato skřítka byla tvrdohlavá, ne-li přímo nekompromisně iracionální.

"Nepotrebujeme byť chránené pred Ronom, Mipsy. On by Rose neublížil." Hermiona nevedela prečo, ale cítila potrebu brániť svojho manžela… čoskoro zrejme bývalého.

Skřítka se na ni podívala. "Mladý pán říká zlý pán velmi naštvaný, až dozví, kdo otec malé paní."

Co na to mohla říct? Ano, Rona asi velmi rozzuří, až zjistí, kdo je Rosin biologický otec. To se vzhledem k jejich společné historii dá očekávat. Ráda by si myslela, že Ron si nechá ještě něco vysvětlit, ale věděla, že na to nikdy nedojde. Po všem, co se stalo, bude toto poslední kapka, zlomový bod. Draco musel být neuvěřitelně prozíravý, protože Hermiona by na to ani nepomyslela. Stále ji překvapoval.

"Dobře, Mipsy," Hermiona si rezignovaně povzdechla. "Shromáždi prosím všechno moje a Rosino oblečení, pokud ti to nevadí. Já se postarám o hračky a osobní věci. Moji rodiče nás očekávají za hodinu, takže pros –"

"Mipsy slečnu nezklame, Mipsy slibuje!" vypískla vzrušeně skřítka a vylétla směrem k její ložnici. Hermiona nechtěla přemýšlet nad tím, jak věděla, kde její pokoj je.

Ron dnes přijde domů, Harry jí to prozradil. Také se nabídl, že za ni na ministerstvu odbude papírování, aby tam nemusela chodit. Občas uvažovala, čím si takového kamaráda zasloužila. Lhala mu a spala s nepřítelem, porodila Rose a vydávala ji za Ronovu. A on jí i po tom všem zůstával přítelem.

"Mami! Mami!" Rose se přiřítila do místnosti, oči vykulené. "V tvojí ložnici je tupaslík," zašeptala a nenápadně se ohlédla přes rameno.

Hermiona se tiše zasmála a poklekla před malou holčičku. "Cvrčku, to není trpaslík, to je domácí skřítek. Pamatuješ si na příběhy strýčka Harryho, ty, ve kterých vystupuje Dobby?" Blondýnka přikývla. "Toto je Mipsy a ona je jako Dobby. Mipsy je tu, aby nám pomohla sbalit se k babičce a dědovi. Chce u nás na chvíli bydlet, tak co kdybys ji šla pozdravit?" Pohladila dcerku po zádech a pobídla ji vpřed. "Nezapomeň být milá."

Už se také chystala otočit, když se ozvalo ohlušující prásknutí a jeho ozvěna se rozlehla po celém domě. Vzápětí zazněl Rosin vyděšený výkřik. Hermiona vyběhla do chodby, popadla Rose do náruče a přitiskla si dívčinu hlavu k rameni. Údery pokračovaly, jejich původ byl neznámý. Až konečně Hermiona se zarážející jistotou pochopila, že se někdo pokouší dostat přes její protipřemisťovací ochrany.

"Mami, zastav to," zvolala holčička a v pěstech svírala látku matčina blejzru.

"Ššš," tišila děvčátko a úzkostlivě se rozhlížela. Ty protipřemisťovací ochrany nastavila proti Ronovi a zbytku jeho rodiny. Domyslela si, že po tom, co zmínila Narcisu ve své dřívější "diskusi" s matkou Weasleyovic rodu, bude nejlepší si pro jistotu trochu obrnit dům. Nechtěla si ani představovat, co by nastalo, kdyby se Molly z jejích slov dovtípila pravdy.

"Co chce slečna, aby Mipsy udělala!?" Skřítka stála ve dveřích její ložnice a lomila rukama. Hermiona k tomu malému stvoření pocítila záchvěv citu.

"Mohla by ses podívat na ochrany a zjistit, kdo se sem snaží přemístit?" zeptala se a přitiskla k sobě Rose o něco pevněji, když se děvčátko rozplakalo. "Nemyslím si, že bych se dokázala s Rose soustředit." Kolébala s ní ze strany na stranu a snažila se ji uklidnit.

Mipsy se na chvíli odmlčela a její skřítčí tvář se stáhla v hlubokém soustředění. Hermioně bylo jasné, že se usilovně koncentruje, aby vyplnila úkol, který jí zadala. "To ten zlý pán, slečno!" zvolala po několika napjatých minutách, oči rozšířené strachem. "Co slečna chce, aby Mipsy udělala?!"

Ron. Byl to Ron. Hermiona nevěděla, co má dělat. "Já…" nervózně si olízla rty a skousla spodní ret. Co má dělat? Nebyla ještě připravena s ním mluvit, ne tak brzy po tom všem, co se stalo. Ne, nemohla mu čelit; nemohla, ne s Rose. "Vezmi Rose do domu mých rodičů spolu s našimi věcmi… řekni jim – řekni jim, že došlo ke změně plánů a že jim všechno vysvětlím, až přijdu."

Skřítka přikývla, odlevitovala dva sbalené kufry do chodby a opatrně vzala Rose za paži. Hermionina malá holčička popotáhla. Tiskla si dlaně k uším proti hluku a po tvářích jí stékaly slzy. Hermiona v tu chvíli netoužila po ničem jiném, než jít s ní, ale ještě si potřebovala zabalit své dokumenty z práce, bez nich odejít odmítala. Koneckonců, pokud by některá informace unikla na veřejnost, mohlo by jí to v práci způsobit vážné problémy.

"Pipa! Mami, kde je Pipa?" vykřikla Rose a snažila se vykroutit z Mipsyina sevření. "Neodejdu bez Pipy!" Toho zatraceného psa jim byl čert dlužen.

"Já ji najdu, cvrčku, neboj se," odpověděla Hermiona konejšivě a už zamířila ke schodišti. Ochrany už moc dlouho nevydrží. "Jdi s Mipsy, já ji najdu."

Žádná odpověď, jen prásknutí přemístění. Teď, když si Hermiona byla jistá, že je Rose pryč, nechala slzy volně stéct po tvářích. Její tvář zvrásnila panika. Ne že by se bála Rona nebo potenciálního nebezpečí, v němž se nacházela. Děsila ji jeho reakce. Nemyslela si, že by snesla pohled na výraz v jeho obličeji, na tu nenávist, bolest a utrpení. Ne, to by rozhodně nesnesla.

Seběhla dolů po schodech, vtrhla do pracovny a ve spěchu popadla všechny své složky a nacpala je do korálkové kabelky. Schovávala si ji jako memento událostí jejich sedmého ročníku v Bradavicích. Měla ji vždy po ruce, jen pro případ, že by musela odejít a měla jen málo času na sbalení. Korálky se ve světle třpytily tak krásně, až ji z toho rozbolelo srdce. Skrývalo se v nich příliš mnoho vzpomínek, příliš mnoho věcí, které měly zůstat v minulosti. Ron je tehdy opustil… zrovna tak jako ona teď opouštěla jeho.

Hermiona potřásla hlavou, rozhlédla se po místnosti a nastražila uši. Hledala jakýkoliv náznak po Pipě. Rose by jí nikdy neodpustila, kdyby tady to štěně nechala. A právě když už se téměř vzdávala nadějí, zpod pohovky se ozvalo tlumené zakňučení. Hlasité třesky – Ronovy neustávající pokusy proniknout přes ochrany – zřejmě rozrušily nejen Rose, ale i štěně.

"Pipo, pojď sem, malá," zacukrovala Hermiona netrpělivě a klekla si, aby se podívala pod pohovku. Pipa vypadala v pořádku, schovala se do vzdáleného rohu ke zdi. To nebude snadné. "Pojď sem, pojď," vyzývala štěně, aby přišlo. "No tak, holka, je to jen pár kroků." Fenka zlatého retrívra utichla a nervózně přešlapovala.

Hermiona se s frustrovaným zavrčením natáhla a popadla to zvíře za zátylek. Štěně se jí vzpíralo, ale nakonec je zvedla a přitiskla si je k boku. Pak sebou škubla, když na ni dolehla skutečnost, že rány ustaly. Otočila se a rychlými pohyby hůlky zmenšila a sbalila Rosiny dárky od Draca do své korálkové kabelky. Ron to buď vzdal, nebo se prolomil dovnitř. Nezbývalo jí moc času, pokud vůbec ještě nějaký měla.

"Hermiono," ozval se za ní jeho hlas, rozechvělý vztekem nebo bolestí – to netušila.

Nebyla na toto připravená. Ani náhodou se necítila dost silná na to, aby mu čelila. Zatím ne. Měl největší právo být na ni naštvaný a právo ji nenávidět po zbytek jejího života, což asi skutečně bude. Zkrátka na to ještě neměla…

Odrazila se k otočce a se slzami v očích zmizela. Celý svět ji mohl mít za zbabělce, nezáleželo jí na tom. Nebyla připravená.


Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 18.07. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: 12. Faleš Od: sisi - 26.09. 2018
Naprosto perfektní, jak Malfoyovi ví, jak ochránit rodinu. Naštěstí Hermiona mizí ke svým rodičům a naštěstí to ví i Harry i Narcissa. Kdo nezmizel včas je Pipi a nevím - nevím, jak se z toho Mia vykroutí, aby ji dostala včas zpět pro malou Rose. Tuhle situaci, kdy vám na záda funí rozčílený manžel, který nemohl trefit (:-)) domů, Hermioně nijak nezávidím. Bude to ještě těžké. Ale snad se na konec vše urovná a udobří. Váleční veteráni by tak nějak měli držet basu, ne se pošťuchovat kdo díky komu přežil, co se dělo v mezičase, nebo v první linii. K tomu by jistě přihlédl každý soud. Pouze jedna překážka se tu vyskytuje a to ta, že Hermiona vydávala Rose za Weasleyovou, místo, aby prokazatelně dokázala, kdo je jejím otcem. Moc děkuji za překlad, obdivuji jak to zvládáte. Tuhle jsem z nouze použila překladač na jednu ooc povídku a překvapilo mě, jak důsledně prvoplánově překládá. Nesrozumitelně. To aby si člověk ještě vzal slovník do ruky a přeložil již přeložené. Nic jednoduchého, ale sláva Vám, silrien, jane, loui01, AdaDr, Carus, arabesko, dokázaly jste neskutečné. Kdybych si překládala sama, tak je to velmi stará čeština, takže naštěstí máme Vás, a jsme vděčné. Těším se na pokračování, až to zvládnete. Hlavně v klidu, příběh potřebuje zpomalit a hrdinové rozdýchat, co si uvařili. Bod pro Harryho, jak se postavil na ochranu své rodiny před rusovlasou pohromou.

Re: 12. Faleš Od: Lupina - 24.09. 2018
Kdyby se mi někdo probíjel obranami, taky prchnu. Jen u Grangerů to asi zrovna bezpečné nebude. Malfoyovi by byli jistější volba. Smutné, jak jedno špatné rozhodnutí dokáže rozvrátit životy tolika lidí... Moc děkuji za další přeloženou kapitolu.

Re: 12. Faleš Od: denice - 23.09. 2018
Tak Molly už ví... opravdu jí to nepřeju, je mi jí líto. Ron je prskavka a ona ho teď bude mít na krku. A navíc všichni, kteří by ho jinak litovali proto, co mu Hermiona provedla, teď odsoudí jeho a Hermiona z toho vyjde jako mučednice. Co se mi opravdu líbilo, bylo, jak se tahle podivná Ginny neovládla a bezdůvodně vyjela po Lence a Harry se postavil na Lenčinu stranu - ne že by srovnal Ginny, ať jeho ženu neuráží, ale podporu Lence vyjádřil. To bylo super, ale Harry teď bude jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Mipsy je úžasná, jsem na ni zvědavá, jak se jí bude dařit u mudlů. Narcisa zabodovala :-) Moc děkuji silrien a všem zúčastněným!

Re: 12. Faleš Od: BonnieBennett - 23.09. 2018
Krásná kapitola! Tahle povídka se čte prostě jedním dechem, nádherně napsané a bez překladu bych se rozhodně neobešla, jelikož moje znalost angličtiny je vcelku mizerná, tímto děkuju za přeložení Fanfikce... Doufám, že se tady brzy objeví další díl ❤.
Re: 12. Faleš Od: silrien - 25.09. 2018
Chichi. Moje znalost angličtiny je taky mizerná, ale protože se téhle povídky nikdo jiný nechopil a já měla konečně trochu času, sedla jsem k počítači a pomocí překladačů se do toho pustila. Taky doufám, že se nám brzy podaří dodat další díl.

Re: 12. Faleš Od: margareta - 23.09. 2018
To je už skoro strašidelné. Ron si tu počíná jako agresor, běžně už používá násilí a ani se nesnaží o dospělý přístup. Mohl by jí třeba napsat a domluvit se na schůzce, místo probourávání se do domu, jako by šel zatknout nebezpečného Smrtijeda. Nedivím se jí, že utekla. Budou ale s Rose v domě rodičů v bezpečí? Ron vypadá, že je rozhodnutý útočit na kohokoliv! Ještěže tam je Harry! Velké díky, silrien! Už jsem pomalu na pokračování rezignovala. Je to krásná povídka a bylo by prima, kdyby šlo kapitoly přidávat pravidelně, ale chápu, že překlad není jednoduchý a vyžaduje čas. Děkuji!
Re: 12. Faleš Od: silrien - 25.09. 2018
Není zač. Tahle povídka se mi líbí a byla jsem zvědavá, jak pokračuje. Jenže má angličtina je velmi slabá a tak překládám pomocí překladačů a dost často tomu poté stejně nerozumím, neb překladač nezná některé fráze a překládá otrocky. Takže pak to nechávám na chudince Arabesce. Myslím, že velký dík patří i jí, že to po mně kontroluje a uhlazuje, aby to vypadalo jako čeština. A na další kapitole vydatně pracuje Sally, takže snad se nám to společně podaří přidávat pravidelněji,

Prehľad článkov k tejto téme:

Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )02.03. 201920. Epilog - o třináct let později
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )24.02. 201919. Předurčeni
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )17.02. 201918. Krutá pravda
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )10.02. 201917. Který táta?
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )03.02. 201916. Vlastní chyba
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )27.01. 201915. Konec
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )06.01. 201914. Pomocná ruka
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )07.10. 201813. Sdílnost
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )23.09. 201812. Faleš
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )08.07. 201811. Malfoy nebo Weasley?
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )06.05. 201810. Předjitří
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )29.04. 20189. Z Malfoyů
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )22.04. 20188. Překvapivá odhalení
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )15.04. 20187. Krev
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )08.04. 20186. Smršť vysvětlení
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )01.04. 20185. Budeš mě nenávidět?
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )25.03. 20184. Znepokojivá návštěva
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )18.03. 20183. Uzření
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )11.03. 20182. Komplikace
Tears of Ebon-Grey: ( Online preklady )04.03. 20181. Zastřená pravda
. Úvod k poviedkam: ( arabeska )01.03. 2018Úvod