Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Magie krve

60. Hry a žertíky

Magie krve
Vložené: Coretta - 21.09. 2018 Téma: Magie krve
Coretta nám napísal:

AutorGatewayGirl

Překlad: Coretta   Beta: Avisavis    

Banner:  Coretta

Severus Snape-Hito76 ©2007-2017 snapefanclub

Severus Snape ©2006-2017 keeperofthedead


Originál:

 http://www.potionsandsnitches.org/fanfiction/viewstory.php?sid=2025 

nebo

http://www.fictionalley.org/authors/gatewaygirl/BM.html


Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

~~~~~~~~~~~~~



60 -- Hry a žertíky


Dalšího rána se Harry vzbudil s dobrou náladou. Ještě se ani nestačil převalit, když se mu vybavil dnešní zápas a dostavilo se známé sevření žaludku spolu s neklidem. Během oblékání přistihl Rona, jak si ho prohlíží, a na chvilku si myslel, že i něco řekne. Neřekl ale ani se nemračil – jen se nervózně pustil do oblékání.

Harry se šťoural ve své snídani, nějak se nemohl přinutit vzít něco z toho do úst, když se před něj na stůl snesl výr. V tom okamžiku mu proběhlo hlavou, že mu snad píše nějaký člen Malfoyovy rodiny, ale pak se nad tím nesmyslem ušklíbl.

Sova natáhla pařát a nabídla mu dopis. Harry si ho převzal a utrhl jí kousek párku. Sova ho zhltla a upřela na něj vyčkávavý pohled, takže jí uloupl další dva kousky. Poté zjevně spokojená vzlétla a Harry mohl prozkoumat dopis.

Jednalo se o silný, na první pohled kvalitní pergamen zapečetěný zeleným voskem. Harrymu barva připomněla spíše leprikónskou zelenou než zelenou, jakou se chlubili příslušníci zmijozelské koleje. Vzor vytlačený ve vosku nerozpoznal.

Od koho to je?“ Vyzvídal Jack.

Harry neměl ponětí, a tak jen pokrčil rameny a zlomil tlustou vrstvu vosku.

Severus, pomyslel si Harry, řekl v podstatě totéž, ale od Popletala to vyznělo málem hrubě.

Harry vzhlédl od dopisu, žaludek se mu bouřil. Hermiona ho se starostlivě nakrčeným obočím sledovala.

Co se děje?“ Zeptala se.

Harry si odfrkl. „Ale, jen Popletal. Asi se mě pokusí přehlásit na jinou školu.“

Harry…“

Harry její starost odmávl, ačkoliv si dal pozor, aby se tvářil znepokojeně, kdyby jim náhodou někdo věnoval pozornost. „Teď se tím nemůžu zabývat. Čeká mě zápas.“

 


Navzdory přezíravému postoji u snídaně to v Harrym pořádně vřelo, když kráčel přes sluncem zalitý trávník ke hřišti. Den byl perfektní – počasí mírné, na nebi se občas objevil osamělý mráček a vítr téměř nefoukal. Cestou se mu vztek vybít nepodařilo, takže na hřiště dorazil napružený. Tak rád by si postěžoval Ronovi. Místo toho se musel spokojit s brbláním před Ginny, zatímco čekali, až se Andrew a Jack, poslední příchozí, převléknou do týmových hábitů.

Poslouchejte!“ Řekl, když byli všichni připraveni. „Havraspár bude silný v útoku. Mají dva zkušené střelce a jednoho dost dobrého odrážeče. Myslím si ale, že navzdory výrazným změnám v sestavě pracujeme jako tým slušně. Určitě máme šanci vynahradit nedostatek zkušeností dobrou spoluprací.“

Máme také další výhodu: Colin si obstaral povolení dnešní zápas fotografovat. Nechci, aby někdo z vás měl pocit, že hrajeme s nespravedlivou výhodou, když už s tím máme zkušenosti – co vím, Colin Cho Changovou požádal o možnost fotit jejich tréninky přinejmenším dvakrát a ona odmítla. Jestli je to bude příliš rozptylovat, můžou si za to sami. Takže když jejich brankář mrkne kvůli blesku z kamery, sypte to tam!“

Tereza a Iggy, kteří se dosud tvářili nejistě, se zakřenili. Ginny si počkala, až se Harryho pohled stočí k ní, a drobně přikývla.

To je vše.“ Harry si nadhodil svůj Kulový blesk. „Dejte do toho všechno, ať můžeme zahájit sezónu vítězstvím!“

Vykročili ven a Harryho na krátký okamžik znervóznil ohlušující jekot z tribun. Až po chvilce si uvědomil, že dnes zní trochu jinak. Obvykle jednolitým hlukem dnes proznívaly vysoce posazené výkřiky malých dětí. Přeběhl pohledem po tribunách a všiml si sekce hned vedle profesorů, ve které se nacházelo několik rodin. Dohromady tam nemohlo být více než dvanáct malých dětí. Harry užasl, jaký vliv může mít na celkový zvuk jásajícího davu pár capartů. Malá černoška – nemohlo jí být víc než šest – vzrušeně nadskakovala a mávala na něj červeným šátkem. Harry se široce usmál a spontánně jí zamával zpátky.

Chvilku nato už byl ve středu hřiště a potřásal si rukou s Cho Changovou, kapitánkou havraspárského týmu. Ruka Cho zůstala v jeho vlastní bezvládná. Kapitánka protějšího týmu na něj hleděla s bolestí a zklamáním ve svých krásných očích. Harryho na okamžik přemohla lítost.

Hermiona?“ Pohla bezhlesně rty. Harrym projel vztek, prudce kývl, pustil její zpocenou ruku a odvrátil se.

Nasedněte na košťata.“

Známá slova madam Hoochové, Kulový blesk mu nedočkavě vibroval mezi stehny… Najednou se vše projasnilo. Harry se dychtivě napjal v očekávání hvízdnutí píšťalky. Přišlo a čtrnáct hráčů se odrazilo od země a vystřelilo do vzduchu. Dva z nich, jeden modrý, druhý červený, vyrazili k brankovým obručím a další dva, opět jeden modrý a jeden červený, se vznesli nad hlouček zbylých hráčů. Vzápětí je do vzduchu následoval prudce vyhozený Camrál a dva potlouky, a zbývající hráči se proměnili v barevné šmouhy. Harryho napadlo, zda diváci vůbec mohou plně docenit nádheru toho všeho.

Hráči neváhají a zaujímají pozice!“ Zazněl přes řev z tribun sebevědomý hlas Ermieho Macmillana. „Potter a Changová, oba jak chytači, tak kapitáni svých týmů, letí vysoko, odkud budou mít dobrý výhl – a je to Emmetová, nejmladší nebelvírská střelkyně, kdo se jako první dostal k Camrálu. Mnoho lidí zpochybňovalo Potterovo rozhodnutí ohledně přijetí druhačky do týmu, ale sledujte, co ta holka na koštěti dovede! Corner se blíží – Emmetová nahrává Weasleyové – Gould udeřil do potlouku – Weasleyová vrací přihrávku Emmetové – a Emmetová střílí! Jo! Deset bodů pro Nebelvír a Havraspár jí nic zadarmo dávat nemusel! Hravě si poradila!“

A Colin to zachytil na fotografii, pomyslel si nadšeně Harry. Měl podezření, že ucuknutí havraspárského brankáře před zábleskem z kamery Tereze pomohlo. S potěšením sledoval, jak jeho tým skóroval, a škodolibě si vychutnal, když se Cho pokusila zpochybnit platnost branky.

Hoochová byla neoblomná. „Pan Creevy žádal, aby mohl fotografovat tréninky všech týmů. Měli jste mnoho příležitostí připravit se na jeho přítomnost při hře.“

Cho se ohlédla po Harrym. Ušklíbl se na ni a ona se k němu vztekle obrátila zády. Havraspár bučel, nebelvírskými tribunami se rozléhalo mručení a fandění. Poprvé, co si Harry pamatoval, se ze zmijozelské sekce ozval výsměch na účet nebelvírského oponenta. Harry se ohlédl přes rameno, zatímco mířil vzhůru, a uviděl rozesmátého Draca, jak se naklání se k dívce po svém boku.

Hra probíhala famózně jak díky výborně sehraným střelcům nebelvírského týmu, tak díky Colinovu rozptylování. Když Harry zahlédl Zlatonku, měla k ní Cho blíže. Harry blafoval, vyrazil opačným směrem a přinutil tak Cho vydat se za ním, poté vystřihl hladkou obrátku a nyní vzhůru mířící Zlatonku chytil. Macmillan oznámil vítězství Nebelvíru za konečného skóre 220 ku 20 a dav zešílel.

Harry se musel ovládat, aby ho nepovzbuzoval máváním. Přistál nadšený a šťastný, Zlatonka se mu ještě třepotala v dlani. Ginny, Tereza a Iggy se objímali a rozjařeně nadskakovali. Ginny ho vtáhla mezi ně a Jack ho poplácal po zádech. „Ten střemhlavý let neměl chybu!“

To vy jste byli skvělí!“ Zvolal Harry. Rozhlédl se, aby do svého prohlášení zahrnul i Andrewa, který nejistě postával opodál, a Rona, který se na Harryho mračil, jako by ho Harry niterně urazil. Jeho pohled Harrymu vyrazil dech skoro stejně, jako by to udělala rána pěstí do břicha. Opatrně se nadechl a vydechl, a pokusil se v sobě rozdmýchat předchozí nadšení. „Když budete v příštích dvou zápasech létat takhle, je letošní pohár náš.“

Ron si ho ještě chvíli měřil tvrdým pohledem, pak se otočil a zmizel v davu lidí, kteří se nahrnuli na hřiště. K Harrymu přiběhla Hermiona. „Gratuluju! To zas jednou bylo létání… Byli jste skvělí jako vždycky.“

Dík.“ Harry se usmál na své spoluhráče. „Je vážně skvělé, jak se nakonec tým dal dohromady a všichni spolu vycházejí – teda až na mě s Ronem.“ Zachmuřeně se zadíval směrem, kde naposledy zahlédl Ronova záda. Hermiona jeho pohled následovala.

Odpoledne spolu jdeme do Prasinek. Říkala jsem si, že by ses k nám třeba mohl přidat U Třech košťat, až se malinko uvolní?“

Harry si povzdechl. „Můžeme to zkusit.“

Pokusím se ho trochu zpracovat.“

Nazdárek, Harry! Copak nám Ronánka tak napružilo?“

Harry pokrčil rameny. Obrátil se na dvojčata a Hermiona se vzdálila. „Nemám ponětí,“ odpověděl.

Dvojčata na něj zůstala civět s neskrývaným šokem. „Eh, Harry?“ Začal jeden z nich. George, usoudil Harry. Mnul si paži způsobem, jaký u George občas vídával, když byl zrzek zamyšlený nebo nesvůj.

Super, že jste tady!“ Uvítal je Harry. „Bál jsem se, aby vám do toho nakonec něco nevlezlo.“

Bratři si vyměnili pohled. Sehraně Harryho popadli každý za jeden loket. „Pojď s námi,“ rozkázal Fred a s ním mezi sebou vyrazili k vylidněnému konci tribun.

Co to...?“

Kdo jsi?“ Zasyčel Fred. „Kde je Harry?“

Harry měl pocit, jako by do něj udeřil potlouk. Pokusil se neucuknout. „Já jsem Harry.“

Dobrý pokus,“ ušklíbl se pohrdavě jeden z nich, „ale nás jen tak nedoběhneš.“

Harrymu nepřipadalo, že by vypadal až tak odlišně, ale dvojčata se pro jednou tvářila smrtelně vážně. Byl rád, že je aspoň napadlo začít ho vyslýchat dál od hlavního davu. Pár lidí se po nich ohlíželo, ale nikdo nebyl tak blízko, aby rozuměl, o čem spolu hovoří. „To dělají ty vlasy,“ pokusil se.

Kravina!“ Zašeptal naléhavě George.

Není v tom jen zlost, pomyslel si Harry. Slyšel z jeho hlasu strach.

Harry se zhluboka nadechl. „Já vím.“ Kousl se do rtu. Fred do něj znovu strčil, až se mu do lopatek zaryly kameny v nerovné zdi. Omámeně přemítal, jak ta modřina asi bude vypadat. Lidé, kteří ještě neodešli, je nyní pozorovali, aniž by se to pokoušeli skrývat. Vykročil k nim profesor Lupin, ale zastavil se, když Harry zvedl ruku. „Ale je to pravda. Jestli máte nějaké dotazy, budete je muset položit profesoru Brumbálovi. Já o tom nesmím mluvit.“

Co jsi nám řekl o krvi v cukrovince, co jsme ti dali na Příčné?“

No...“ Náhle si Harry uvědomil, že ho George zkouší. „Jo tak – abyste místo ní použili sperma?“

To je příliš nová věc,“ namítl Fred. „Kam si naše mamka dává marmeládu?“

Myslíš, když se ji snaží ukrýt před vámi dvěma?“ Opáčil Harry. Zoufale se snažil najít v jejich tvářích stopu po starém přátelství, ale našel jen identický kamenný výraz. „Nebyl jsem v Doupěti dva roky!“ Najednou se mu vybavilo, jak paní Weasleyová vytahuje skleničku marmelády a spiklenecky si tiskne prst na ústa. „Počkejte, už si vzpomínám – ten starý kotlík, ten promáčknutý, co bývá pod umyvadlem.“

Kdo jsem já?“ Zeptal se Fred.

Fred.“

Fred se pohrdavě ušklíbl. „Jsem George.“

To teda nejsi!“ Harry ukázal na George. „On je George. Ty si takhle nikdy nemneš paži, ale on jo, zvlášť když ho něco rozruší. A ty ses nade mnou pokoušel tyčit, což George občas dělává s tebou, ale nikdy ne sám.“

George sklopil pohled ke své paži. „Vážně to dělám?“

Od té doby, co sis ji v prváku zlomil,“ řekl Fred. O krok ustoupil. „Tak dobře.“ Zhluboka a trochu roztřeseně se nadechl. „Jsi Harry.“ Zavrtěl hlavou a pak se rozpomněl a znovu ztišil hlas. „Co se stalo? Nehoda v přeměňování? Potíže s trénováním zvěromágské přeměny?“

Změny probíhaly pomalu,“ odpověděl Harry a ztišil hlas až do šepotu. „Většina lidí si jich ani nevšimla, protože mě vídají každý den. Zkuste předstírat, že vypadám normálně, můžete?“

Fred se na něj zamračil. „Tvůj obličej je celý špatně – a jsi vyšší než já!“ Jeho hlas se chvěl pobouřením. George se uchechtl.

Jo, ale je vyhublejší než Ron.“

Podívejte, vážně bych ocenil sprchu a pak bych rád zašel do Prasinek,“ řekl Harry. „Mám v plánu nějaké nákupy. Jdete se mnou nebo ne?“

Fred se podíval po Georgovi. George pokrčil rameny.

Jasňačka,“ řekl Fred. Jeho náhlé veselí působilo trochu strojeně. Harry přemýšlel, jestli mu skutečně uvěřili.

Se staříkem si můžeme promluvit později,“ dodal George.

Stejně si potřebujeme něco zařídit U Taškáře.“

 


Harry si dal krátkou sprchu a v rekordním čase na sebe naházel oblečení, bál se, že si dvojčata v jeho nepřítomnosti otevřou pusu a začnou ho probírat s dalšími lidmi, ačkoliv ho kluci ujistili o opaku. Aspoň že Ron vyrazil pryč, jakmile Harry vstoupil dovnitř, a Harry chvíli otálel ve dveřích, aby se přesvědčil, že se vydal po pěšince směřující k hlavní bráně. Po tribunách se ani neohlédl. Když Harry vyšel čistý, s vlhkými vlasy a oblečený na výlet do vesnice, našel dvojčata přesně tam, kde slíbila, že počkají.

Harry!“ Georgova šokovaná výtka naznačovala, že se Harry dopustil významného prohřešku. Harry se zarazil ve dveřích.

Co?“

Ten hábit! Lidi si budou myslet, že jsi ve Zmijozelu!“

Harry shlédl na svůj oděv. Měl na sobě zelený hábit, který nechal rozevřený, a pod ním šedé kalhoty a bílou košili.

Vždyť už jste mě v něm viděli.“

Možná, ale to nebylo ve škole!“

Harry obrátil oči v sloup. „Jestli někdo neví, že jsem v Nebelvíru, je beznadějný tak jako tak.“





Vyrazili na cestu. Většina lidí už odešla před nimi, takže v doslechu nikdo nebyl. Přesto je Harry chvatně tlumeně upozornil, že k jeho vzhledu nemají přitahovat pozornost, a že jim Brumbál možná bude ochoten změny vysvětlit. Když prošli bránou, vytáhl si George něco z kapsy a hodil to po Harrym.

Přinesli jsme ti pár pamlsků.“

Harry se zahleděl na pytlík, který mu přistál v rukou. Rozeznal pár Rozmarných křídel, dva záškolácké zákusky, jakési pamlsky, které nápadně připomínaly ten, co mu změnil barvu kůže, a pár dalších v různých barvách, které připomínaly želé. „Díky!“

Obrať ho naruby,“ pobídl ho George.

Nemám, kam ty věci dát.“

To nevadí. Prostě ho obrať.“

Fred Harrymu vyškubl pytlík z rukou a obrátil ho naruby. Jeho obsah jako by zmizel. Podal ho Harrymu zpátky. Harry nedůvěřivě nahlédl dovnitř. V pytlíku se nyní nacházela krabička cigaret.

Vy jste vážně úžasní!“ Zvolal Harry.

Prosím tě,“ odmávl ho povzneseně George. „Je to jen oboustranný měšec. My je nevyrábíme-“

-ale zjistili jsme, že si je naši zákazníci nemohou vynachválit.“

Takže jsme s výrobci uzavřeli malou dohodu.“

Harry měšec zkusmo obrátil do původního stavu. Cigarety nevypadly a měšec najednou opět obsahoval kouzlené sladkosti. Párkrát ho převrátil tam a zpátky, na rtech užaslý úsměv.

Jako když dáte mudlovi do rukou samonamáčecí brk,“ poznamenal Fred.

Jste rozmazlení,“ střelil mu Harry zpátky. „Vy, co od narození žijete v kouzelnickém světě, jste prostě rozmazlení. Nedokážete magii plně ocenit.“

To zkus říct taťkovi.“

Harry se zadíval před sebe a uvědomil si, že co nevidět dorazí do vesnice. Schoval pytlík do kapsy. „Mrknu na to později.“

Kam chceš jít jako první?“ Zeptal se George.

Do knihkupectví,“ rozzářil se Harry.

Harry!“ Zaprotestovala sborově dvojčata.

Chci si tam koupit-“

K Taškářovi!“

 


Zajít k Taškářovi bylo fajn a Harry si tam dokonce koupil pár věcí, ale zdaleka nenarazil na nic tak zajímavého, jako byl oboustranný měšec. Dvojčata se zabrala do zdlouhavého vyjednávání s majitelem obchodu. Harry pochyboval, že by o něm s někým mluvili právě tady. Dokud nevyjdou ven, pravděpodobně si na něj ani nevzpomenou. Nakonec se mu podařilo získat si jejich pozornost na dostatečně dlouhou dobu, aby jim řekl, že je najde později, a vyrazil ke knihkupectví.

Místní prodejna knih byla daleko menší než Krucánky a Kaňoury. Stropy měly normální výšku, i když knihy byly v policích vyskládané, kam až to bylo možné. Harry se rozhlédl po prodejním pultu, a nakonec ho zahlédl téměř ukrytý za komínky knih. Za ním seděl drobný kouzelník s nosem spokojeně zabořeným v knize. Nebyl nijak zvlášť starý, ale seděl shrbený a jeho oděv byl matoucí směsicí nejrůznějších stylů a barev.

Dobrý den?“

Kouzelník vzhlédl. Z klína mu seskočila velká kočka a odkráčela pryč.

Promiňte, že vás ruším…“

V žádném případě, mladý muži. Je to koneckonců má práce.“ Muž se na něj pozorně zahleděl a pak překvapeně zvedl obočí. „Harry Potter?“

Jo, jsem to já.“

Muž za stolkem uklonil hlavu do strany. „Na fotografiích vypadáte trochu jinak.“

To budou dělat ty vlasy,“ řekl Harry. „A jak rostu.“

Muž přikývl. „Nehledě na příšernou kvalitu fotografií v tom bulvárním plátku.“ Usmál se. „Je mi potěšením. Jak vám mohu pomoci?“

No…“ Harry uvažoval, kolik toho má vysvětlit. „Víte, byl jsem vychován u mudlů.“

Muž zvážněl. „Čtu noviny.“

Harry rychle promluvil, než mu muž začne projevovat soucit. „Jo, no, občas mě některé věci v kouzelnické kultuře matou.“

Takže byste si rád přečetl něco z oboru sociologie?“

Ne. Jeden známý mi doporučil, abych si zkusil přečíst nějaké příběhy – kouzelnické příběhy – pro děti, pro dospělé… Nemáte něco, co by mi kouzelnický svět trochu přiblížilo? Něco, co mi ukáže, jak kouzelníci myslí, co berou jako samozřejmost, takové věci?“

Harry měl pocit, že majitelé knihkupectví pro žádosti tohoto druhu žijí. Drobný muž vyskočil na nohy a energicky začal Harryho provádět obchodem, pod paží mu postupně narůstala hromádka knih s pohádkami, které měl v dětství rád, i s těmi, které se nyní nejvíce prodávaly, přidával klasické příběhy, hry, humorné povídky i dobrodružné příběhy. Nakonec před Harryho postavil komínek, který by udělal dojem i na Hermionu. Harry za vše zaplatil a zeptal se, zda by si je mohl vyzvednout, až se tudy bude vracet po cestě do hradu.

Muž zvědavě zvedl obočí. „Načpak to?“

No, přece je jich příliš mnoho, abych je s sebou nosil několik hodin…“

Ovšem! U větších zakázek jsou zmenšovací kouzla v ceně.“ Muž namířil hůlku na balík a zmenšil ho do kapesní velikosti. „Pro zvětšení stačí, když na něj třikrát poklepete hůlkou.“

Děkuju.“

Potěšení je na mé straně.“ Zlehka se uklonil. „Dejte mi prosím vědět, jestli splnily vaše očekávání. Jsem si jist, že i mnoha vašim spolužákům by prospělo, kdyby do nich nahlédli. Možná by nebylo od věci sestavit seznam doporučené literatury pro nově příchozí mudlorozené studenty…“

 


Harry vyšel na ulici a chvilku se rozhlížel. Nakonec se rozhodl zamířit do Tří košťat, třeba tam najde Freda s Georgem – nebo Hermionu a Rona. Hospoda byla přelidněná a nebylo tam slyšet vlastního slova. Harry vešel dovnitř a chvíli se prodíral hloučky studentů, dokud nenašel relativně klidný kout, kde se zastavil a začal pohledem metodicky procházet stolky. U baru seděli Ginny, Dean a Seamus ve společnosti nějaké dívky z Mrzimoru. Ve vzdáleném rohu zahlédl Remuse s jakousi ženou, která Harrymu připadala povědomá. Harrymu chvilku trvalo, než si uvědomil, že je to Selena, vlkodlak zapojený v USV. Remus si tenkrát nepřál, aby se s ní Harry setkal. Dnes v její společnosti působil šťastněji. Něco poznamenala a on se v reakci široce usmál.

Harry letmo zkontroloval situaci za sebou a zacouval do tlačenice u baru. Nechtěl, aby si ho Remusova společnice všimla. Opatrně se propracoval ke dveřím, kde se odvážil ohlédnout a zkontrolovat situaci u Remusova stolku. Profesor se nyní tvářil rozrušeně. Zvedl k ženě ruku, ale ona vzdorovitě trhla hlavou. „Prosím,“ přečetl Harry pohyb jeho rtů. Otočil se a vyšel ven.





Pomalu se došoural k Taškářovi, ale nějak neměl náladu do obchodu s žertovnými předměty zavítat znovu. Nahlédl do výlohy a viděl, že Fred s Georgem jsou stále uvnitř. George byl zabraný do hovoru s majitelem; Fred se podle všeho jen tak potuloval mezi regály.

Harry přešel ulici a usadil se ve stínu na kousku trávníku ohraničeném živým plotem a v zadní části kamennou zdí ve výši hrudi, která se nacházela pár metrů od ulice. Vytáhl se na širokou zídku, odkud měl dobrý výhled na vchod do žertovného obchůdku, a vytáhl si oboustranný měšec.

Celofánový obal cigaret neměl obvyklý proužek, pomocí kterého by se dal roztrhnout. Nakonec ho odtrhl zuby. Pak si otráveně uvědomil, že nemá zápalky a zapálit si pomocí hůlky bude problematické, když nemůže zároveň vyslovovat zaklínadlo a vdechovat. Rozhlédl se kolem sebe a sebral ze zídky tenký klacík, který zapálil Incendiem a použil namísto sirky. Byl docela rád, že tu nejsou dvojčata a nemohou tak sledovat jeho zápolení.

Vydechl ke stromu nad sebou a sledoval, jak se pramínky kouře vplétají do prostor mezi větvemi. Přál si, aby byl dost starý na to, aby měl povoleno používat magii mimo školní zdi a mohl kouř tvarovat podle svých představ. Náhle si uvědomil, že ani ne před minutou magii použil, a zatrnulo v něm. Aspoň nebylo příliš pravděpodobné, že by si toho tady v Prasinkách někdo všiml. Nikdo ho neviděl. Vydechl podruhé, tentokrát si s kouřem pohrával lehký závan větru. Kroutil se jako stříbrný hádek. Harry kouř s uspokojením pozoroval a vtáhl potřetí.

Z ničeho nic nemohl dýchat, nadechnout se ani vydechnout. Na chviličku se ho zmocnila panika, pak se mu se zasípěním a obláčkem šedivého kouře podařilo vydechnout. Spolu s výdechem mu chodidla vystřelila do vzduchu a Harry zjistil, že pluje nad zídkou břichem dolů. Dýchat už mohl, ale všechno bylo lehce zabarvené do modra.

Harry se pokusil dosáhnout na zeď. Nebyla dál než na délku paže. Cigareta naštěstí dopadla na kameny zídky, a ne do suchého listí pod ní. Harry si dokázal živě představit, jak listí začne doutnat a stoupající dým ho vyudí jako šunku, nebo hůř, jak ho tu budou obyvatelé vesničky s tlumeným pochechtáváním slavnostně zachraňovat. Nejbližší větev nad ním byla také mimo jeho dosah, zvlášť když nebyl schopen převrátit se. Jako další se pokusil doplavat ke kmeni stromu. Zoufalé máchání rukama ho posunulo o pár desítek centimetrů dál, ale mělo ten neblahý následek, že mu při něm z kapsy vypadla hůlka. Odrazila se od zídky a dopadla těsně vedle ní.

Harry si uvědomil, že dokud kouzlo nevyprchá, je tu naprosto bezmocný. Použít hůlku ho mělo napadnout jako první. Přemýšlel, jestli má začít volat o pomoc. Mohlo by se mu podařit přivolat Freda a George, ale bylo by pěkně nepříjemné přitáhnout pozornost všech lidí v doslechu. Pak si uvědomil, že pojem „všichni v doslechu“ by klidně mohl zahrnovat někoho, kdo ho bude chtít zabít, a že je v tomto stavu směšně jednoduchým cílem. Bude to muset přečkat do konce. Pak mu hlavou proběhla zpanikařená myšlenka, že kouzlo mohlo zahrnovat přeměňování. Doufal, že se jednalo o pouhé Vznášející kouzlo, ale vybavil se mu okamžik, kdy se nemohl nadechnout, a nebyl si tím tak jistý. Až se dostane na zem, bude možná vypadat jako Harry Potter ještě méně.

Harry se rozhodl, že jestli to bude na něm, v žádném případě nedopřeje Fredovi s Georgem potěšení sledovat výsledek jejich žertíku. Vznášel se ve vzduchu a v tichosti soptil nad naprostou idiocií nápadu udělat tohle právě jemu, když se od cesty ozval hlas:

Hele, Draco! Potter uvízl ve vzduchu.“ Spadaným listím dusaly těžké kroky. „Mohli bychom na něm potrénovat práci s Potlouky.“ Návrh následoval hlučný, hrubý smích. Harrymu se podařilo otočit hlavu dost na to, aby zahlédl Goyla s Dracem a Goylovou přítelkyní z pátého ročníku, kteří se k němu zezadu blížili. Vše viděl přes clonu podivně namodralého vzduchu.

Draco se zlomil v pase a rozřehtal se jako pominutý. Jeho vlasy měly bledě tyrkysový nádech a kůže byla nebesky modrá. Vypadal jako nějaký šílený elf. Goyle vypadal spíše jako špatně nabarvené monstrum doktora Frankensteina. Začal se kolem sebe rozhlížet po klacku. Už se mu podařilo najít jeden pořádně tlustý, když Draco zasípal, „Gregory, ne!“ Stále se u toho držel za bok. Podařilo se mu několikrát lapavě nadechnout. „Potter je teď můj kamarád, vzpomínáš?“

No jo vlastně.“ Goyle se se zjevným zklamáním zahleděl na klacek. „To je dovolené?“ Zeptal se pochybovačně.

Draco vytáhl hůlku a vykročil na trávník. „Accio Harry,“ zkusil. Harry se pohnul k němu, ale navzdory Dracovu popotahování zůstal tvrdošíjně v horizontální poloze tváří k tmavě modrozelené trávě zhruba ve výši Dracovy hlavy. Draco přikázal Goylovi, aby se ho pokusil stáhnout k zemi, ale nemělo to jiný účinek než to, že měl Harry pěkně pohmožděné kotníky. Draco se opět rozesmál.

Prostě budeš muset spadnout dobře, Zjizvenče,“ řekl. „Stejně je to tvůj největší talent nebo ne?“ Humor v jeho hlase zmírnil urážku v jeho slovech. Vyzkoušel Finite Incantatum, ale nic se nestalo. „Pottere, jak se ti tohle podařilo?“ Zeptal se.

Malá pozornost od Freda a George,“ přiznal Harry.

Od dvojčat Weasleyových? Copak nevíš, že si od nich nemáš nic brát?“

Jen jsem chtěl cigarety. Oni mají přístup k mudlovským obchodům.“ Harry cítil, jak rudne. Vážně měl být dost chytrý, aby věděl, že mu dvojčata nedoručí nic, co by předtím trochu nevylepšila. Když nic jiného, neporušený celofánový obal ho měl upozornit, že něco nehraje. „Jsem jejich obchodní partner. Myslel jsem, že budou mít špetku rozumu.“

Draco přešel ke zdi a zvedl z ní stále doutnající nedopalek. Harry ho pozorně sledoval, aby se ujistil, že nehrozí, že mu přitom šlápne na hůlku. Pokud to nebude naprosto nezbytné, nebude je na ni upozorňovat – nevypadalo to, že má Draco v úmyslu mu ublížit, ale nemělo smysl tolik ho pokoušet. Draco přičichl ke konci nedopalku a nakrčil nos. „U Merlinových spodků, Harry – ty jsi tohle vážně chtěl? Přes ten smrad ani nedokážu říct, co v tom je.“

Upustil nedopalek zpátky na zídku a obrátil se k Harrymu. K Harryho úlevě se také vzdálil od hůlky na zemi. „Jak tyhle žertíky obvykle fungují? Bývají časované, nebo k nim existuje nějaké nouzové protikouzlo?“

Většina věcí od dvojčat časem odezní, aspoň myslím.“ Harry začínal z natáčení hlavy k Dracovi dostávat křeč do krku.

Aha. Co bys řekl na to, že bys ztratil deset minut svého života?“

Prosím?“

Mohl bych použít kouzlo, díky kterému budeš o deset minut starší. Myslíš, že by to stačilo?“

Vzhledem k tomu, že bych těch deset minut stejně strávil jen tím, že bych tu visel ve vzduchu, posluž si!“

Draco na Harryho namířil hůlku a zamumlal krátké kouzlo. Harry se tak tak stačil ve vzduchu pootočit, takže přistál na rameni namísto na břiše. Svět byl opět v normálních barvách. Jakmile se mohl nadechnout, přeběhl k zídce a popadl svou hůlku.

Ty jsi upustil hůlku?“ Draco byl v šoku.

Vypadla mi z kapsy.“ Harry ji zastrčil na místo. Čichl si ke konečkům prstů, čerstvý pach cigaret ho ujistil, že skutečně nezestárl o víc, než Draco tvrdil. Smetl ze sebe nejhorší listí a špínu. Pokusil se dostat listí i z vlasů, ale zamotalo se.

Ukaž – sundej si tu sponu,“ poradil mu Draco. Harry poslechl a nechal Draca seslat na jeho vlasy Zkrášlující kouzlo. Poté Draco zakouzlil část vzduchu, aby se zrcadlil, takže si Harry mohl vlasy opět stáhnout dozadu.

Můžu tě zbavit i toho puchu?“

Ne.“

Je odporný.“

Já mám tu vůni rád.“

Draco zvedl nos vysoko do vzduchu. „Těžko ti můžu vyčítat chutě. Ale páchneš jako pan Nott. Nejsem si jistý, že to dokážu vystát.“ Pokrčil rameny a dál se věcí nezaobíral. „Gregory, Lauricie, představuji vám Harryho Pottera. Navzdory své pověsti a nedostatku vytříbeného chování je to celkem fajn kluk. Harry, Gregoryho Goyla už znáš, ale kvůli mně předstírej, že se s ním setkáváš poprvé. Tato okouzlující mladá dáma,“ střelil Draco úsměvem po páťačce, která se v odpověď začervenala, „je jeho přítelkyně, Lauricia Barrettová.“

Harry k ní napřáhl ruku. „Rád vás poznávám, slečno Barrettová.“ Lauricie nabídnutou ruku přijala, ale nepotřásla jí. Nebyl si tak úplně jistý, jestli se od něj v tu chvíli neočekávalo, že jí ruku místo potřesení políbí. Aby zakryl svůj zmatek, napřáhl okamžitě poté ruku ke Goylovi. Goyle ho stiskl trochu pevněji, než bylo nezbytně nutné, a rozhodně si s ním potřásl.

Pottere.“

Goyle.“

To bychom měli.“ Procedil Draco skrz zaťaté zuby, Harry ale nevěděl, jestli je to frustrací nebo jestli se jen pokouší nerozesmát. „Právě jsme měli namířeno ke Třem košťatům. Jdeš s námi?“

Asi bych mohl. Jen bych si nejdřív rád-“

Od Taškáře jako na povel vyšli Fred a George. Ať už Harryho výraz prozradil cokoliv, přimělo to Draca otočit se a podívat se za sebe. „Nešetři je,“ zašeptal a lehce Harryho popostrčil k cestě. Harry vykročil do slunečního světla a Fred a George si ho okamžitě všimli. Poklusem vyrazili k němu, ale pár kroků od něj se nejistě zarazili.

Co si myslíte, že děláte?“ Vyplivl Harry.

Vyměnili si pohled. „V čem je problém?“ Zeptal se Fred.

Ty cigarety!“ Harryho náladu nevylepšilo, když se dvojčata vědoucně zasmála. „Jestli s nimi chcete manipulovat, aby mě dostaly do stavu, kdy jsem bezmocný, měli byste se mnou aspoň zůstat, než si jednu zapálím!“

Nečekali jsme, že si nezapálíš hned,“ bránil se George. „Potom ses vydal ven. Neměli jsme čas jít za tebou a nebylo to nebezpečné.“

Nebylo to nebezpečné!“ Vyrazil ze sebe Harry pobouřeně. „Plout bezmocně ve vzduchu není nebezpečné?“

Mohl ses pomocí kouzel přesouvat-“

Hůlka mi vypadla z kapsy! Ani jsem na ni nedosáhl! Pak mě našel-“

Draco se přišoural za Harrym. „Je to smutné, když je třeba mého zásahu, aby byl Harry Potter uchráněn toho, že si z něj někdo udělá terč na trénink práce s Potloukem,“ protáhl. „Riskantní, jestli chcete znát můj názor.“

Dvojčata na něj nepohnutě hleděla. „Ty jsi ten Malfoyův kluk,“ obvinil ho Fred.

Správně. A vy jste ti Weaslyovi chuligáni.“

Harry se zakřenil.

Harry!“ Zmohl se na protest George. „Co tu děláš zrovna s ním?“

Nechávám se zachránit?“

Zrzek zapíchl obviňující ukazovák do vzduchu před Dracem. „Jeho otec je smrtijed!“

Výborně.“ Harry mávl ke Goylovi. „Stejně jako jeho. A jsou to oni, kdo mě našli v Prasinkách, jak se vznáším ve vzduchu bez jakékoliv možnosti bránit se, a kdyby mě chtěli zabít, klidně to mohli udělat.“

Nechtěl jsem tě zabít,“ ohradil se Goyle, této části porozuměl. „Jen ti trochu vylepšit fasádu.“

A nemáš jediný důvod říkat něco takového o Gregoryho otci,“ zasáhl Draco tvrdě. „Tak závažné obvinění by nemělo být vyslovováno jen tak.“

Harry spolkl ostrá slova, která se mu drala na jazyk. Jeho obvinění bylo skutečně vážné, a i kdyby mělo být pravdivě, mohlo by Goyla mladšího potenciálně vystavit nebezpečí. „Omlouvám se,“ řekl. „Máš pravdu. Vím, že existuje smrtijed s tímto příjmením, slyšel jsem to říkat Voldemorta, ale netuším, jak blízký je jeho příbuzenský vztah tady s Goylem.“

Tak vidíš,“ nechal se Draco obměkčit. „Mohl by to být jeden z jeho mnoha bratranců, nebo nějaký strýc, nebo když zvážíme, jakého věku se dožívají členové Gregoryho rodiny, klidně i nějaký starší příbuzný.“

Ale můj-“ Dracův ostrý pohled Goyla umlčel.

Gregory! Vím, že tě toto téma rozrušuje, ale dovol mi toto vyřídit.“

Věc je uzavřena,“ prohlásil Harry a musel se hodně přemáhat, aby mu necukaly koutky. Obrátil se na dvojčata. „Pravdou ale je, že jsem jim byl vydán na milost. Draco se sice rozhodl mě sundat-“

Jak?“ Přerušil ho George.

Nechal jsem ho zestárnout o deset minut,“ řekl Draco.

To je nápad.“

-ale někdo jiný by to udělat nemusel,“ nedal se Harry. „Bylo to od vás směšně lehkomyslné, když se zamyslíte nad tím, kolik lidí by mě rádo vidělo mrtvého.“

Fred obrátil oči v sloup. „Tohle jsou Prasinky.“

Kde před týdnem umírali lidé.“

Ne za denního světla.“

Draco se ležérně opřel zády o kmen stromu. „Byl támhle.“ Mávl k uzavřené zahradě. „Soukromí až až. Kdybych seslal kletbu ve chvíli, kdy sledoval Grega, zemřel by a ani by u toho nevykřikl.“

Přesně! A dokonce by se ani neozvala rána padajícího těla!“ Zapojila se Lauricie nápomocně.

Padajícího…“ Fred udělal krok zpátky. „Harry! Všechna tahle děcka jsou ze Zmijozelu.“

Harry se podíval na Draca a hluboce si povzdechl. Draco se ušklíbl. „Jaké bystré přátele to máš, Harry.“

Harry se zasmál. Obrátil se zpátky na dvojčata. Tvářila se stejně zděšeně, jako když ho ten den poprvé spatřila. Rozhodl se, že si přednášku protentokrát odpustí.

Jsou všechny očarované?“ Zeptal se vyčítavě a přistrčil k nim otevřenou krabičku cigaret.

George nadskočil. „No... ne. Tři nejsou.“

Jsou některé z účinků těch kouzel založené na přeměňování?“

Nad tím se museli zamyslet. „U dvou.“

U tří.“

No jo, vlastně. U tří.“

Harry si povzdechl. „Promluvíme si později.“ Pohlédl na Draca, který si ho zadumaně prohlížel. Odkašlal si. „Říkali jsme si, že bychom se zastavili U Třech košťat. Jdete s námi?“

Fred a George se zatvářili, jako by jim Harry nabídl zkaženou rybu. Pak si vyměnili pohledy a trochu provinile souhlasili. Skupinka podivného složení zamířila k místní hospodě a po cestě se k ní stočil nejeden udivený pohled. Draco si to evidentně užíval, nehnul se od Harryho boku a celou dobu něco radostně brebentil. Goyle šel mlčky, Lauriciinu ruku ve své vlastní. Fred a George se šinuli za nimi a cosi si šeptali.

Vstoupili do příjemně vyhřáté hospody a rozhlédli se. Harry téměř okamžitě zahlédl Rona. Hermiona by neměla být daleko. Vytáhl se na špičky, jestli ji nezahlédne, a Malfoy u jeho ramene potěšeně zabručel.

Sabro!“ Zavolal s pohledem upřeným na malý hlouček zmijozelských studentů, který seděl ve vzdáleném koutě. „No, já mizím. Zvládnete to tu?“

Harry jde s námi,“ řekl Fred temně.

Klidně si běž!“ Zaštěbetala Lauricia. Harry sotva stačil mávnout Dracovi na rozloučenou, když ho Fred s Georgem popadli a odtáhli ke stolku, který zabrali Ron s Hermionou.

Nebylo to spíš tak, že byla Sabra zachráněna před drakem?“ Zabručel Fred.

Harry po něm střelil varovný pohled. „Ani na to nemysli,“ řekl.

Fred se zasmál. „Mám jiné věci na práci.“

 


Na to se Fred a George výhružně přesunuli každý z jedné strany jejich mladšího bratra. Fred mu cosi pošeptal. Když si Harry sedal mezi George a Hermionu, omezil Ron otevřené námitky na zamračený pohled.

Hermiona okamžitě nakrčila nos. „Harry! Ty jsi zase kouřil?“

Harry svraštil obočí. „Zdaleka ne dost. Bohužel jsem si cigarety nechal doručit od Freda a George a oni do nich prostě museli vrtat, takže jsem kvůli jednomu z jejich žertíků skončil vydaný napospas komukoliv, kdo mohl zrovna procházet kolem.“

Ron sebou polekaně cukl, ale Hermiona se jen zamračila na dvojčata. „Neměli byste ho v tomhle hloupém zvyku podporovat.“

Nepřipadá mi, že bychom to dělali.“ Dvojčata se na sebe zadívala a zakřenila se.

Může je mít, to jo, ale není to zadarmo,“ poukázal Fred.

Hermiona obrátila tázavý pohled na Harryho, který pokrčil rameny. „Klasické vtípky, jen o dost vážnější, než si myslí. Nemůžu je mít.“ Mrzutě se nahrbil.

Madam Rosmerta měla cestu kolem jejich stolu, a tak si dvojčata objednala whisky a Harrymu máslový ležák. Po jejím odchodu Hermiona vytáhla zpod stolu menší krabici. Byly v ní dírky a zevnitř se ozývalo zoufalé škrábání. Natáhla k Harrymu ruku, jako by mu nabízela dar na usmířenou, a on si krabici automaticky vzal.

Koupili jsme si fretku,“ zašeptala spiklenecky.

Ty sis koupila fretku,“ namítl Ron.

Ron ji bude mít u vás v ložnici.“

To teda nebudu.“

Rone, tohle už jsme probírali. Každý student může mít jen jedno zvíře. Levandule to na mě poví, kluci na tebe ne.“ Za řeči Hermiona krabičku otevřela. Harrymu se do dlaní vyškrábala šedobílá fretka. Harry ji chvilku překvapeně držel, než mu vyklouzla a vyšplhala se mu na rameno, kde zvídavě čmuchala a šimrala ho fousky.

Je mi jedno-“

Nech toho!“ Přerušil ho Harry. „Jasně, že u nás může být.“

Já s ní nechci mít nic společného!“ Nevzdával se Ron.

Madam Rosmerta na jejich stůl položila tác a sklonila se, aby malou fretku pohladila.

Ta je roztomilá!“ Pustila se do přesouvání objednaných nápojů z tácu. „Jak se jmenuje?“

Harry s Hermionou se po sobě provinile zadívali. Harry si uvědomil, že v sobě má stále pocit, že na takovýchto místech zvířata mít nesmí. „Ještě nevíme,“ obrnil se.

Tak na tom zapracujte!“ Zavrtěla varovně zdviženým prstem. „Potřebují se učit, dokud jsou mladé.“ Na to se s klapáním podpatků odebrala pryč.

Malfoy,“ zasmál se pod vousy Ron.

Kde?“ Rozhlédl se Harry. Draco nebyl nikde v dohledu.

Ron se podíval na Hermionu. „Měla bys ji pojmenovat Malfoy.“

Harry se neklidně ošil. „To není zrovna brilantní nápad.“

Hermiona to rozvedla. „Rone – už jsi někdy slyšel o pravidle třetí hodiny ranní?“

O čem?“

Nikdy nedávej svému mazlíčkovi jméno, které nemůžeš ječet na kolejích ve tři ráno.“

Harry se ušklíbl. „Představ si, že by se ztratil. Budeš prolézat hrad a volat „Malfoyi! Malfoyi, kde jsi?“ Imitoval ztišeným hlasem. Nechtěl, aby ho zaslechl některý z Dracových přátel a myslel si, že Harry baví stůl na jeho účet.

A dřív nebo později na něj začneš cukrovat,“ řekla Hermiona. „Já teda určitě. Vsadila bych se, že Harry taky. Představ si, jak by znělo to.“

Ron zesinal. Stále hleděl na Hermionu. „Přesvědčila jsi mě,“ řekl.

Fretka sešplhala po Harryho paži a začala zkoumat jeho máslový ležák. Harry si v něm namočil jeden prst a nabídl jí ho k olíznutí. Fretka kýchla.

Kouř,“ navrhl Harry potutelně.

Co?“

Hermiona ho zpražila ledovým pohledem. „Ani náhodou.“

Ale je taková šedá a všude proklouzne.“

Nešlo by Duch?“

Mlha,“ navrhla Hermiona.

Harry zvedl kroutící se fretku a zabořil nos do jejího hustého pižmově vonícího kožichu. Nakonec si ji položil na hruď a podepřel předloktím a fretka se uklidnila. „Stín,“ řekl.

Hermiona přikývla. „Dobře, Stín. Pro špeha to není špatné jméno.“

 


Harry nezůstal dlouho. Většinu doby si hrál s fretkou. On i Ron občas přispěli do konverzace, ale Ron nikdy nepromluvil přímo na něj. Když adresoval odpověď na jednu z Harryho poznámek Hermioně, všiml si Harry, že to ve Fredovi začíná vřít.

Obrátil do sebe zbytek ležáku. „Budu muset jít,“ řekl. „Ještě jsem se chtěl zastavit pro nějaké oblečení.“

Ron si odfrkl. „No jasně, teď je z tebe pěkný šampón, víš to, viď?“ Ušklíbl se. Harryho tolik zaskočilo, že se Ron přestal tvářit, jako by neexistoval, že se nezmohl na pádnou odpověď.

Skvělý nápad,“ zvedl se na nohy Fred. George do sebe kopl zbytek své whisky a také vstal. „Pro začátek bychom ti mohl pořídit něco, co není zelené. Jdeme.“

Harry se společnosti nebránil. Radši bude mít dvojčata na očích, přinejmenším než si je vezme do parády Brumbál. Přesunul spícího Stína Hermioně do klína, váhavě kývl na pozdrav Ronovi, na což Ron nereagoval, a zamířil k východu. Dvojčata vyrazila za ním jako jeho osobní bodyguardi.

 


„Co sis chtěl koupit?“ Zeptal se Fred.

Harry pokrčil rameny. „V létě jsem si koupil pár kousků slušného oblečení – věci, co mi opravdu padnou. Od té doby jsem přišel na to, že hábity mám sice barevné, ale všechno ostatní je černé, bílé nebo šedé. Takže bych začal s pár barevnými košilemi.“

Harry sledoval mladého muže v modrostříbrném brokátovém plášti a ladícím klobouku, který procházel kolem nich. „Taky bych se rád lépe vyznal v kouzelnických stylech a módě.“

S tím si nelámej hlavu.“

Tvůj život tak bude o dost jednodušší.“

Harry si je přeměřil pohledem. Jejich kalhoty by se daly označit za džíny, kdyby na modrém podkladě nebyl měňavě zlatý šupinový vzor, ale bundy z ještěrčí kůže oběma sahaly do půli stehen. Harry ukázal na Fredovy kalhoty. „Vzal bys je na sebe i bez té bundy?“

Dvojčata si vyměnila zvláštní pohled. Georgův smích zněl výše než obvykle. „Jo, do klubu.“

Nebo na flám. Možná doma.“

Ale ne tady,“ naléhal Harry. „Nešel bys v nich jen tak mezi lidi.“

No, to ne.“

Vidíš, to by mě vůbec nenapadlo. Že si k nim mám vzít i něco jiného než jen košili.“

George se na něj zamračil. „Vážně?“

Jasně že ne. U mudlů by to nevadilo.“ Harry neurčitě mávl rukou. „Tam je to jen otázka formálnosti.“

Dorazili ke Kouzelnickému gala oblečení. George se na Harryho zamyšleně mračil. „Vždycky se mi líbilo, že si ze společenských pravidel nic neděláš,“ řekl. „Nechtěl bych, abys teď byl nějaký upjatý hnidopich.“

S porušováním pravidel nemám problém,“ odpověděl Harry. „S jejich neznalostí jo. Docela rád bych věděl, kdy vypadám jako rebel, občas bych třeba chtěl vypadat slušně.“

Do teď na tom moc nezáleželo,“ připojil se Fred, otevřel dveře a mávnutím popohnal Harryho dovnitř.

Dětem je dopřáváno více svobody.“

Jenže tebe už za dítě nikdo považovat nemůže.“

George se vrhl do strany a vytáhl z řady oděvů na věšáku mihotavě zlatý kratší pláštík. „Třeba tady! Jestli chceš působit ležérně, doporučuju něco takového.“

Harry si oděv s hrůzou prohlížel. Látka se leskla tolik, že ho začínaly bolet oči. Jediný, na kom by si něco takového dovedl představit, byl Zlatoslav Lockhart. Pravdou ale bylo, že krátké pláště podobného střihu vídal docela často. Harry se zadíval na jiné svršky ze stejného věšáku. Zaujal ho jeden o odstín tmavší, než byl jeho zelený hábit, ale kvůli dvojčatům vytáhl hned druhý, který nevypadal tak špatně – tříčtvrteční plášť ve vínové barvě. Přehodil si ho přes ramena.

Třeba tohle?“

Přesně. Jen možná bez toho hábitu.“

Pokud nebude taková zima, že by dračí oheň zamrzal.“

Harry se zasmál. „Možná bych si toho měl zkusit víc.“ Probral se košilemi a vytáhl všechny, které se mu líbily. Prodavač (nervózní z toho, že se má starat o potřeby Harryho Pottera) Harryho navedl do převlékací kabinky. Když se Harrymu něco líbilo, ukázal se v tom dvojčatům. U jedné světle zelené košile měl Fred výhrady, ale Harry ho zpražil pohledem.

Jo. Jedna je zelená. Taky jsem zkoušel jednu modrou a nepamatuju si, že byste měli problém s tím, že mě někdo bude strkat do Havraspáru.“

Ale kdyby si někdo-“

Buďte zticha nebo si koupím hada.“

Harry!“

A nenuťte mě připomínat, kdo na mě byl dnes nejhodnější.“

Dvojčata si vyměnila pohled. „Harry?“ Oslovil ho nejistě George. „Nic proti, ale je tohle to, kvůli čemu je Ron tak vytočený? Že se kamarádíčkuješ se studenty ze Zmijozelu?“

Vídám se jen s Dracem a ne, kvůli tomu na mě naštvaný není. Nemůžu říct, kvůli čemu to je. Budete si muset promluvit s profesorem Brumbálem.“

Kluci si znovu vyměnili pohled. „Je to kvůli jeho staré partě?“

Částečně.“

V tom případě nám to snad můžeš…“

Čekám, že už to nebude trvat dlouho.“

Harry…“ Takhle vážného Harry Freda ještě neviděl. Náhle si uvědomil, že přes všechny své vtípky je Fred vyzrálejší, než byl, když v sedmém ročníku opouštěl školu. Další otázku položil obezřetně, skoro jako by se bál odpovědi. „Je všechno mezi tebou a Brumbálem v pořádku?“

Jestli někdy mluví v šifře, pomyslel si Harry, je to teď. Navzdory tomu odpověděl, jako by si Fredův dotaz vyložil doslovně. „Celkem jo. Nejsem zrovna nadšený z toho, jak se vypořádal s některými věcmi, ale s většinou z toho už jsem se srovnal. Občas spolu mluvíme.“

Taťka říkal, že se pokusil získat tě do opatrovnictví.“

Harry pokrčil rameny. „To budou jen výčitky. Bylo by náročné, kdyby se mu to podařilo.“ Zašel do kabinky.

No ale Harry!“ Nechápal George. „Popletal?“

Hm – toho aspoň upřímně nesnáším. Nebudu v tom mít zmatek.“ Harry sledoval svůj odraz v zrcadle a pokrčil rameny. „Navíc je mi šestnáct. Kdybych byl normální dítě, ani bych opatrovníka nepotřeboval. Nemá zase tak volnou ruku, jestli nechce, aby se veřejné mínění obrátilo proti němu.“

Harry si zastrčil podolek karmínové košile, kterou si nechával na konec, a prohlédl se v zrcadle. Otevřel dveře.

Co říkáte na tuhle?“

Pěkná.“

V té se neztratíš,“ řekl George a vyznělo to souhlasně.

Co kdybys na ni zkusil dát vestu?“ Navrhl Fred.

Harry si bez námitek vzal temně zlatou vestu, ale pak popadl sytě zelenou košili a zajásal, jak krásně se k sobě hodí. Zdeptaný výraz ve tvářích dvojčat si vychutnal do dna. Ještě váhal nad černým dlouhým sakem se zlatým a vínovým vyšíváním, ale pak usoudil, že už podle svých standardů – pravda, standardů mudly ve dvacátém století – vypadá dost směšně i v pláštíku. Všiml si ale, že když se prudce neotáčí, je v něm zakryto jeho pozadí. Hlavou mu proběhlo, že elegantní otočky jeho otce možná mají kořeny ve flirtování, ale okamžitě tu myšlenku pohřbil hodně hluboko.

Nakonec vybral tři košile: smaragdově zelenou, karmínovou a jednu světle béžovou. Dvojčata podle všeho očekávala, že si koupí jen jednu, a vypadala překvapeně, že si k prodejnímu pultu nese tři spolu s vínovým pláštíkem, zlatou vestou a úzkými vínovými kalhotami, které se dobře zastrkávaly do bot.

Začínám si myslet, že bychom si měli vyslechnout i Ronův pohled na věc,“ zašeptal Fred, když Harry platil, a ani se příliš nesnažil ztišit hlas. Harry klábosil s prodavačem, aby na jeho poznámku nemusel reagovat.


Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Libbi - 28.12. 2023
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: werusska - 24.02. 2024
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre


Re: 60. Hry a žertíky Od: Iveta - 23.09. 2018
Zřejmě se Harry mění víc, než očekávali...no nazdar, na setkání s Popletalem jsem zvědavá :- Dvojčata jsou chytrá i schopná, myslím si, že by jim Brumbál měl říct pravdu...a mají pravdu v tom, že se Harry na svůj věk o svůj zevnějšek stará až nadstandardně ;-) Díky za překlad, těším se na další kapitolu :-)

Re: 60. Hry a žertíky Od: sisi - 22.09. 2018
Hm, Harry má příšerný vkus naoblékání. Ten prodavač mu prodal to nejlepší, co měl, jenže pokud chce Harry vypadat občas jako rebel, měl zůstat u Snapeovsky černé plus škraboška a la Černý Tulipán, nebo Zorro. Samozřejmě, existují chvilky, na které se mu budou hodit zlato rudé kabátky a kalhoty a vínové kalhoty, pokud bude chtít jít s Popletalem do cirkusu, nebo na famfrpálové mistrovství, ale jinak by na sebe neměl strhávat pozornost davů nápadnými oděvy, pokud si přeje zůstat spíš v anonymitě. Asi neměl nechat Draca Malfoye u výčepu měl ho vzít s sebou do prodejny oděvů. Fred a George určitě pukali závistí, že si Harry kupuje krásné nové oblečení, zatímco oni museli nosit věci doma upletené, přeměněné, popřípadě poděděné po Charleym, Billovi, nebo pratetičce Muriel. Naštěstí dokázali potlačit v sobě to, co dělá Ronalda Ronaldem Weasleym (sebelítost) a nevyjádřili se k tomu. Bílá fretka bude ozdobou Nebelvírské věže a všichni si ji určitě oblíbí. Snad je na hradě a v okolí dost hmyzu, aby se mohla krmit i v zimě. Nebo jí obstarají baštu domácí skřítci. Děkuji za kapitolu, povídku mám moc ráda. Škoda, že v tomto žánru ubylo povídek. Mám rozečtenou Nejlepší pomstu a Aknel už to s překladem asi úplně vzdala. Rocia Mixan také, tak nevím, jak se popasovat se zbytkem kapitol, ani jak to dopadne.

Re: 60. Hry a žertíky Od: Folwarczna - 22.09. 2018
Super kapitola, děluji.

Re: 60. Hry a žertíky Od: gleti - 22.09. 2018
Díky za další kapitolu, čekání se vyplatilo. Jsem docela zvědavá, jak se raubíři Weasleyovi poradí s Harryho změnami, doufám, že je vezmou lépe než Ron. Docela zajímavá představa, jak se z dívčí ložnice ve tři ráno ozývá: "Malfoyi, kdepak jsi?"

Re: 60. Hry a žertíky Od: Neprihlásený - 22.09. 2018
Super! Jsem ráda, že se v překladu i po odmlce pokračuje. Zajímalo by mě, co si o famfrpálovém zápase myslel Severus :-). Jména Kouř a Duch taky nejsou o moc lepší než Malfoy, zvlášť při hledání ve tři hodiny ráno na pokojích:D. Kolik se toho asi Weaslovic dvojčata dozví? Děkuju, už se hrozně těším na další:D!

Re: 60. Hry a žertíky Od: jerry - 21.09. 2018
Velka vdaka za dalsiu kapitolku. Je to super pribeh. Uz sa tesim na dalsiu. Este raz vdaka.

Re: 60. Hry a žertíky Od: JSark - 21.09. 2018
Živo si predstavujem, aký chaos by nastal, keby o tretej ráno v chrabromilskej klubovni jačali "Malfoy!" na fretku. :D Som zvedavá, čo všetko sa dozvedia Weasleyovi chuligáni. Ďakujem za preklad.

Re: 60. Hry a žertíky Od: kakostka - 21.09. 2018
Mno, tak slabší chvilku si vybral i Fred s Georgem:-( vždy to bude riziko a oni si prostě nemůžou pomoc. Zabodoval Draco a i Greg s přítelkyní, Ron pokračuje ve své naprdlosti, ach jo. Aspoň, že Hermiona se trochu probrala a je soudná. Mooooc děkuju za další překlad, mám tuhle povídku ráda a těším se na každou kapitolu. A ještě ty boží obrázky, dopisy na pergamenu, joooo, ty já můžu, Popletal je opravdu kus vola, ach jo. A tak rychlé famfrpálové vítězství....zřejmě slušnej oddíl:-)

Prehľad článkov k tejto téme:

GatewayGirl: ( Coretta )27.03. 202084. Epilog
GatewayGirl: ( Coretta )20.03. 202083. Zpátky doma - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )13.03. 202083. Zpátky doma - část první
GatewayGirl: ( Coretta )06.03. 202082. Opatrovnictví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )28.02. 202082. Opatrovnictví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )21.02. 202081. Ráno poté
GatewayGirl: ( Coretta )14.02. 202080. Hadí jazyk - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )07.02. 202080. Hadí jazyk - část první
GatewayGirl: ( Coretta )31.01. 202079. Pánem
GatewayGirl: ( Coretta )24.01. 202078. Halloweenský ples - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.01. 202078. Halloweenský ples - část první
GatewayGirl: ( Coretta )14.06. 201977. Nejisté časy - část třetí
GatewayGirl: ( Coretta )07.06. 201977. Nejisté časy - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )31.05. 201977. Nejisté časy
GatewayGirl: ( Coretta )24.05. 201976. Kletby a tesáky - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )17.05. 201976. Kletby a tesáky
GatewayGirl: ( Coretta )10.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )03.05. 201975 - Černá magie a temná stvoření - část 1
GatewayGirl: ( Coretta )05.04. 201974. Neopatrnost
GatewayGirl: ( Coretta )15.03. 201973. Dárky a obavy - část 2
GatewayGirl: ( Coretta )08.03. 201973 - Dárky a obavy
GatewayGirl: ( Coretta )22.02. 201972. Nová spojenectví - část druhá
GatewayGirl: ( Coretta )15.02. 201972. Nová spojenectví - část první
GatewayGirl: ( Coretta )08.02. 201971. Důsledky
GatewayGirl: ( Coretta )01.02. 201970. Nebezpečí důvěry
GatewayGirl: ( Coretta )25.01. 201969. Úrovně
GatewayGirl: ( Coretta )18.01. 201968. Rituál
GatewayGirl: ( Coretta )09.11. 201867. Masky
GatewayGirl: ( Coretta )02.11. 201866. Vzájemnost
GatewayGirl: ( Coretta )26.10. 201865. Smlouvání
GatewayGirl: ( Coretta )19.10. 201864. Zachovat dekorum
GatewayGirl: ( Coretta )12.10. 201863. Nový úhel pohledu
GatewayGirl: ( Coretta )05.10. 201862. Na špatném místě
GatewayGirl: ( Coretta )28.09. 201861. Zasedání Weasleyových
GatewayGirl: ( Coretta )21.09. 201860. Hry a žertíky
GatewayGirl: ( Coretta )24.08. 201859. Změny
GatewayGirl: ( Coretta )17.08. 201858 - Abstraktní pojem
GatewayGirl: ( Coretta )10.08. 201857. Osobní záležitosti
GatewayGirl: ( Coretta )03.08. 201856. Nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )27.07. 201855. Útoky
GatewayGirl: ( Coretta )20.07. 201854. Sdílení tajemství
GatewayGirl: ( Coretta )13.07. 201853. Inkriminující fotografie
GatewayGirl: ( Coretta )06.07. 201852. Nabídka míru
GatewayGirl: ( Coretta )29.06. 201851. Střet
GatewayGirl: ( Coretta )22.06. 201850. Proměnlivá spojenectví
GatewayGirl: ( Coretta )15.06. 201849. Mapování nepřátelského území
GatewayGirl: ( Coretta )08.06. 201848. Jiná místnost
GatewayGirl: ( Coretta )01.06. 201847. Světlo svítání
GatewayGirl: ( Coretta )25.05. 201846. Hra
GatewayGirl: ( Coretta )18.05. 201845. Udržte mě tady
GatewayGirl: ( Coretta )11.05. 201844. Hadi a zmije
GatewayGirl: ( Coretta )04.05. 201843. Hudba duše
GatewayGirl: ( Coretta )27.04. 201842. Vraždy a vzpomínky
GatewayGirl: ( Coretta )20.04. 201841. Ročník 77
GatewayGirl: ( Coretta )13.04. 201840. Zmírnění následků škod
GatewayGirl: ( Coretta )06.04. 201839. Špatná odpověď
GatewayGirl: ( Coretta )30.03. 201838. Konspirační teorie
GatewayGirl: ( Coretta )23.03. 201837. Vztahy
GatewayGirl: ( Coretta )16.03. 201836. Přechodné nepřátelství
GatewayGirl: ( Coretta )09.03. 201835. Vlkodlačí čest
GatewayGirl: ( Coretta )02.03. 201834. Magická berlička
GatewayGirl: ( Coretta )23.02. 201833. Experimentování
GatewayGirl: ( Coretta )16.02. 201832. Létání a vyšetřování
GatewayGirl: ( Coretta )09.02. 201831. Můj život jako camrál
GatewayGirl: ( Coretta )02.02. 201830. Další komplikace
GatewayGirl: ( Coretta )26.01. 201829. Nový režim
GatewayGirl: ( Coretta )19.01. 201828. Mimoškolní aktivity
GatewayGirl: ( Coretta )12.01. 201827. Opět doma
GatewayGirl: ( Coretta )24.11. 201726. Léto u konce
GatewayGirl: ( Coretta )17.11. 201725. Na čí stranu?
GatewayGirl: ( Coretta )11.11. 201724. Pozměněný stav mysli
GatewayGirl: ( Coretta )03.11. 201723. Možnost volby
GatewayGirl: ( Coretta )27.10. 201722. Pravda
GatewayGirl: ( Coretta )20.10. 201721. Příčná ulice
GatewayGirl: ( Coretta )13.10. 201720. Nejnovější trik dvojčat
GatewayGirl: ( Coretta )06.10. 201719. Ozvěna minulosti
GatewayGirl: ( Coretta )29.09. 201718. Vzájemná nedůvěra
GatewayGirl: ( Coretta )22.09. 201717. Neřesti a čiré zlo
GatewayGirl: ( Coretta )15.09. 201716. Vzpomínky z dětství
GatewayGirl: ( Coretta )08.09. 201715. Rizika povolání
GatewayGirl: ( Coretta )01.09. 201714. Napětí a trocha nudy
GatewayGirl: ( Coretta )25.08. 201713. Ctnosti a vzhled
GatewayGirl: ( Coretta )18.08. 201712. Odstíny viny
GatewayGirl: ( Coretta )11.08. 201711. Veřejné mínění
GatewayGirl: ( Coretta )04.08. 201710. Jedy
GatewayGirl: ( Coretta )28.07. 20179. Prsten
GatewayGirl: ( Coretta )21.07. 20178. Sklepení
GatewayGirl: ( Coretta )14.07. 20177. Útok
GatewayGirl: ( Coretta )07.07. 20176. Útěk
GatewayGirl: ( Coretta )30.06. 20175. Zaskočený návštěvník
GatewayGirl: ( Coretta )23.06. 20174. Neočekávaný dopis
GatewayGirl: ( Coretta )16.06. 20173. Očekávané dopisy
GatewayGirl: ( Coretta )10.06. 20172. Z čistého nebe
GatewayGirl: ( Coretta )02.06. 20171. Z minulosti zbyl jen popel
. Úvod k poviedkam: ( Coretta )19.05. 2017Úvod k povídce