archiv.hpkizi.sk
Kapitola 11. Vězeň z Azkabanu
Štěněcí oči
Vložené: denice - 02.08. 2018
Téma: Štěněcí oči

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Štěněcí oči

Prekladateľ : denice

Názov originálu: PuppyDog Eyes

Autor originálu : Wheezy1

Link na originál : PuppyDog Eyes

Počet slov originálu: : 28 515

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Bradavice - kánon, Před Bradavicemi Žáner: Humor Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _10K-30K Párovanie: Neuvedené Fandom: Neuvedené Stav prekladu: Neuvedené
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Wheezy1, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


 

Autor: Wheezy1

Překlad: denice          Beta: Jimmi a Sevik99            Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/2944897/1/PuppyDog-Eyes

                                                                      Rating: 13+ 


 

Kapitola 11. Vězeň z Azkabanu

 

Léto bylo zatím skvělé. Rubeus Hagrid při své první víkendové návštěvě Harrymu pověděl, že někdo napadl nic netušícího Brumbála šíleným explodujícím kouzlem. Ubohý ředitel si musel nechat znovu připevnit nos. A jeho obočí shořelo – opět. Harry se sám pro sebe zahihňal – opět.

Letos Harry přinesl každému dárek – tetě Petunii krásný přívěsek ve tvaru lilie posázený drahokamy, který našel ve svém trezoru. Přijala jej se slzami v očích. Krabici čokoládových žabek Dudleymu. (Když zůstali sami, přidal mu ještě hanbatou obrázkovou knížku, kterou objevil v oddělení pro dospělé v Krucáncích a Kaňourech. Pohyblivé obrázky na bratrance velmi zapůsobily.)  Vernon byl nejvíce nadšený ‚bodací věcičkou‘ ukrytou ve vycházkové holi, kterou mu Harry věnoval. Hůl byla zakončená nádhernou stříbrnou hadí hlavou. Strýc si myslel, že je to ta nejjedinečnější a nejelegantnější věc, jakou kdy viděl. Harry se domníval, že pan Malfoy ji postrádat nebude – stále ještě se mu u sv. Munga nevrátila paměť a pořád blábolil a žvanil jako opička. Nebylo Harryho vinou, že ta hůl zůstala v ředitelově kanceláři, kde si ji mohl kdokoli vzít.

Na pár týdnů měla přijet na návštěvu teta Marge. „Takže, chlapci,“ poučoval je Vernon, když je zahnal do herny, „očekávám od vás to nejlepší chování. Chci, abyste jí pomohli venčit Raťafáka.“ Kluci nastavili dlaň a strýc na každou položil libru.

„Dále očekávám, že budete zdvořilí a pomůžete s nádobím a domácími pracemi,“ pokračoval. Dlaně zůstávaly natažené a on na ně přidal další mince.

„A čekám, že jí dovolíte, aby vás políbila a štípla vás do tváří,“ dokončil. Dlaně se pozvedly o něco výš. Vernon se ušklíbl a do každé přidal dvacet liber. Za tohle si chlapci peníze opravdu zasloužili.

Dudley s Harrym se na sebe zazubili. Tetu Marge zbožňovali – byla hrubá, vulgární a obdařená nevymáchanou pusou. Neměla žádnou trpělivost s nafoukaností a snobským chováním. Byla super.

„Harry, drahoušku – máš tu poštu!“ zavolala teta Petunie z předsíně. Harry seběhl ze schodů a vzal si dost tlustou obálku, kterou zvědavě otevřel.

„Co je to, bráchanče?“ ptal se Dudley a ke znechucení své matky žvýkal hlavu zmítající se čokoládové žabky.

„Cožééé?“ Harry vyvalil oči a zhroutil se na židli. Jeho rodina se shromáždila kolem něj.

Četl nahlas dopis od Hermiony, zatímco si ostatní podávali dokola článek z Denního věštce. Ukázalo se, že známý zločinec Sirius Black utekl z kouzelnického vězení Azkabanu. Nikdo před ním odtamtud neunikl, a jak se zdálo, bystrozoři byli bezmocní. Nejhorší však bylo, že Sirius Black byl zřejmě Harryho kmotrem a Popletal měl pocit, že utekl, aby Harryho zabil.

„Proč by mě chtěl zabít?“ zalapal Harry po dechu. „Ten chlap zavraždil čtrnáct mudlů, nějakého kouzelníka jménem Petr Pettigrew a zjevně zradil moje rodiče Voldemortovi. Proč se o tom musím dozvědět z novin?“

„Čas cvičit střelbu do terče, chlapci,“ zavrčel strýc suše.

„Čas napsat dopis Brumbálovi,“ vyštěkla teta. „Co všechno nám ještě zatajil?“

Ale Harry brzy změnil názor všech. Black. Sirius Black. To jméno mu bylo povědomé – jenže odkud? „Mám to!“ vykřikl a vyběhl po schodech do své ložnice. Dudley pohlédl na zmatené dospělé a vyrazil za ním.

Harry seděl na zemi a zuřivě prohledával starou dřevěnou krabici.

„Co to děláš, Harry?“

„Tady je to! Sirius moje rodiče nezradil!“ divoce mával plnou hrstí pergamenu.

„He?“ Dudley zíral na poskakujícího a tančícího bratrance.

„Právě tady – dopisy od mých rodičů těsně předtím, než umřeli – našel jsem je ve svém trezoru. Píše se v nich, že Sirius nebyl strážcem tajemství – chlapíkem, který mohl Voldemortovi vyžvanit, kde žijí. Tím byl Petr Pettigrew! Zavřeli nevinného chlapíka!“

„Páni, Harry, co s tím uděláš?“ vydechl Dudley užasle. Smeltings byl tak nudný ve srovnání s životem jeho bratrance. Harry omráčeně potřásl hlavou.

Ten okamžik si vybrala teta Marge, aby zazvonila u dveří. Vznikl tak trochu chaos, protože její pes Raťafák na všechny skákal, pronikavě štěkal a snažil se je olíznout, a ona se po všech sápala s hlasitými výkřiky a vlhkými tetičkovskými polibky. Když pustila z objetí Dudleyho, pohlédla na Harryho.

„Vypadáš dobře, chlapče,“ broukla a štípla ho do tváře. „Kam teď chodíš do školy?“

„K svatému Brutovi,“ zašklebil se na ni a třel si tvář, aby se mu do ní vrátila krev.

Teta Marge si odfrkla a pleskla ho za ucho. „Vážně,“ řekla.

„Do Školy čar a kouzel v Bradavicích,“ pokrčil rameny, protože věděl, že to bude považovat za další vtip.

„Aha – tak ty jsi kouzelník? Dobrá – to tě uchrání před potížemi,“ přikývla souhlasně a sklonila se, aby Raťafákovi nabídla pamlsek. „V jaké jsi koleji?“

Dursleyovi i Harry strnuli v šoku a hleděli na Marge s hloupě otevřenými ústy. „Ty víš o kouzelnickém světě, Marge?“ vyprskla nakonec Petunie.

„Ano, ano – sama jsem čarodějka. Byla jsem v Bradavicích v letech 1960-67. Vernon je o hodně mladší než já, naši se rozhodli, že ho tím nebudou zatěžovat.“ Těžce dosedla na židli. „Chlapci, vzali byste mi kufry nahoru, prosím?“

Harry a Dudley zavřeli pusy dost dlouho na to, aby přikývli a popadli zavazadla. „Budeš v mém pokoji, teto Marge,“ řekl Harry a s vrtěním hlavou utekl.

O chvíli později se vrátili a našli dospělé usazené kolem jídelního stolu, jak studují Denního věštce a dopisy z trezoru Harryho rodičů. Marge vzhlédla k Harrymu a poplácala ho po hlavě.

„Takže ty jsi opravdu Harry Potter. Hmm.“ Věnovala Petunii naštvaný pohled. „Kdyby ses někdy zmínila o své sestře, poznala bych jméno Potter a dokázala bych ti Harryho vrátit dřív.“

„Eh, no, já...“ Petunie se zakoktala s náznakem rozpačitého hněvu.

„To je v pořádku, teto Marge,“ prolomil Harry vzrůstající napětí. „Mám Hagrida rád – je láskyplný a věrný. Měl jsem hezké dětství. A jsem opravdu, opravdu rád, že jsem zároveň Dursley!“

„Tak dobrá,“ prohlížela si ho Marge souhlasně. „Měl jsi pravdu. Z dopisů tvých rodičů je zřejmé, že Sirius nebyl strážcem tajemství a zradil je Pettigrew. Myslím si, že ten případ je momentálně velice podezřelý. Uvěznili ho bez soudu a nedovolili mu veritasérum, o které žádal. To pořádně smrdí,“ přikývla.

Otočila se a podívala se na svého psa. „Raťafáku, přines mi kabelku, budeš tak hodný?“ Pes vstal, zívl a šel do pokoje, aby donesl žádané. Dudley s Harrym jen zírali.

„Raťafák je tvůj mazlíček!“ usmál se Harry. „Páni, teto Marge, ty jsi super!“

Mrkla na chlapce a vytáhla hůlku. „Takže, Harry, víš, jak přivolat Záchranný autobus?“ Rozpačitý výraz jeho tváře jí jako odpověď stačil. „Nevadí – vezmu tě na ministerstvo. Je čas, aby ses setkal s váženým ministrem Korneliusem Popletalem. Je to bezpáteřný blázen. Nařídí bystrozorům, aby dali od tvého kmotra ruce pryč, když mu pohrozíš, že tohle zveřejníš.“

„Ááách, jdete do Příčné ulice?“ poskakoval Dudley. „Přineste mi další čokoládové žabky!“

„Máš je rád?“ Marge se hlasitě nežensky zachechtala. „Tak to ti je s potěšením koupím!“ Popadla Harryho, přeměnila si džíny na hábit a vytáhla ho z předních dveří, aby šli chytit autobus. Raťafák se vlekl za nimi a rozhodně vypadal rozhodně pobaveně.

 

xxx

 

Bylo to divoké odpoledne. Záchranný autobus byl šílený. Harry s Raťafákem si ho zamilovali, ale teta Marge párkrát na Ernieho ječela kvůli jeho stylu jízdy. Také chudáka praštila kabelkou, aby mu objasnila své názory na zpáteční cestu, což jízdu učinilo ještě víc vzrušující.

Teta Marge měla pravdu – ministr Popletal byl opravdu blázen. Chvástavý, pompézní a marnivý. Z počátku byl nadšený, že se setkal s Chlapcem, který přežil, a doufal, že od mladé celebrity získá veřejnou podporu. Harrymu se naopak okamžitě znechutil. Po dlouhém rozhovoru si Popletal zhotovil kopie Harryho dopisů a slíbil, že pokud se Harry veřejně nevytasí s těmi dopisy, bude mít Sirius Black spravedlivý proces, jestliže ho chytí.

Než uplynul týden, Raťafák objevil Siriuse, jak slídí kolem Zobí ulice ve své zvěromágské podobě. Byl přiveden do domu, vykoupán, odveden k Popletalovi a omilostněn. Dursleyovi ho laskavě pozvali, aby u nich nějaký čas zůstal a zotavil se z útrap vězení. Teta Marge odjela domů za svými ostatními buldoky. Oběma chlapcům chyběla.

Ačkoli zpočátku bylo velmi vzrušující sdílet svůj pokoj a dům s bývalým odsouzeným vrahem, stejně jako zjistit, že máte kmotra, o jehož existenci jste vůbec netušili, žít se Siriusem Harryho brzy unavovalo. Ten člověk čekal, že si s ním Harry bude hodinu za hodinou povídat o Jamesi Potterovi a Pobertech. A i když vypadalo super být členem gangu nadšených šprýmařů, Sirius předpokládal, že Harry pro něj bude druhým, mladým Jamesem. Ještě před dvěma léty Harry ani netušil, že má nějakou vlastní matku a otce. Byl Potterovým vděčný, ale vážně, jeho otec byl Hagrid a rodiče Dursleyovi. A i když bylo dobré mít možnost povídat si s dospělým o dnech strávených ve škole, na čtyřicetiletém muži, který odmítá dospět, je vždycky něco děsivého.

Sirius byl také čistokrevný kouzelník, který o mudlovském světě neměl ani páru. Bez hůlky se cítil otrávený a zranitelný. Byl zvyklý, že kolem něj pobíhali domácí skřítci, kteří mu vařili a uklízeli. Petunii s Vernonem frustrovala snaha naučit ho, jak používat odpadkový koš, holicí strojek a spoustu jiných drobností, které mudlové považují za samozřejmost. 

Takže Harry pocítil hlubokou radost, když po měsíci u nich slyšel Siriuse vykládat, že vlastní v Londýně dům. Vyměnil si s Dudleym významné pohledy. „Můžeme navštívit tvůj dům, Siriusi?“ žadonil Harry a upíral na něj štěněcí oči.

Sirius Black svému kmotřenci, který na něj upíral velké zelené prosící oči, nedokázal odepřít nic. Ochotně souhlasil a přemístil Harryho s Dudleym na Grimauldovo náměstí.

Dům vypadal jako prasečí chlívek temných kouzelníků. Byl špinavý, strašidelný a nehostinný. Portrét Siriusovy matky u předních dveří ječel a vřískal jako bánší na každého, kdo se přiblížil. Chodbu zdobily vycpané hlavy bývalých domácích skřítků. Kliky u dveří vypadaly jako hadi, všechny portréty chlípně pošilhávaly a hihňaly se. V opuštěném sídle žila úžasná sbírka kouzelných tvorů.  Bylo zcela neobyvatelné.

Druhý den se Harry s Dudleym vykradli ze Zobí ulice a chytli si Záchranný autobus do Příčné. Tam Harry najal kouzelnického dekoratéra interiérů, aby Grimauldovo náměstí úplně renovoval. O týden později byla práce hotová. K velké úlevě všech zúčastněných Sirius, potěšený svěžím novým vzhledem, poděkoval Dursleyovým za pohostinství a vrátil se do svého rodného domu. Když Harry viděl, že léto končí, byl smutný. S víc než trochou touhy sledoval, jak se Dudley chystá do Smeltings. „Chtěl bych tam jít s tebou, Dudley,“ povzdechl si a začal stavět hrad z kartiček od čokoládových žabek, které měl navíc.

„Děláš si srandu,“ odfrkl si Dudley. „Jsi slavný. Můžeš kouzlit a vidět všechny ty možné parádičky, které já nemůžu. Proč bys to chtěl opustit?“

Harry shodil karty, lehl si na bratrancovu postel a zíral na strop. „Nemůžu říct, že by se mi kouzelnický svět zas až tak moc líbil. Pořád se mě někdo snaží zabít. Můj táta je skvělý, ale nebyl dobrý otec – pořád mě zraňovala nějaká jeho zvířata. Nikdy nevím, co se děje, protože Brumbál všechno drží v tajnosti a záhadné.“ Znovu si povzdechl. „Nenávidím být slavný.“

Dudley seděl na kufru, aby ho mohl zavřít, a zíral na bratrance. „Nenávidíš být slavný. No, já si to s tebou vyměním!“

„Můžeš to mít, Dudley.“ Harry se zasmál, ale rychle zvážněl. „Od té doby, co táta neudržel svou velkou pusu zavřenou, na mě všichni zírají, ukazují, žádají mě o autogram. Holky mě obskakují a věř mi – zase taková zábava to není. Všichni jsou majetničtí a žárliví. Nestojím o jejich pozornost. Nemůžu se zbavit Ginny. Dokud nezjistila, že jsem Chlapec, který zatraceně neumřel a neudělal to záměrně, tak mě nenáviděla, ale teď mě začala všude pronásledovat. Ron s Hermionou už na mě nekoukají jako dřív. Polovina Zmijozelu mě chce osobně zabít. Fakticky to stojí za prd.“

„Bože, Harry,“ Dudley na něj soucitně pohlédl. „To je mi líto – nemyslel jsem, že je to takový opruz. Nemůžeš odejít nebo tak něco?“

„Já nevím,“ povzdechl si smutně. „Strýček Sev mi vysvětlil, že Voldemort není opravdu mrtvý. Stal se jedním z jeho následovníků a pak začal špehovat pro Brumbála. Má temné tetování, které Voldemort používal ke svolávání svých Smrtijedů, a řekl mi, že kdyby byl Voldyprd opravdu mrtvý, tetování by zmizelo.“

„No, to zní jako skvělý důvod, proč se nevrátit!“ vyprskl Dudley.

„To není tak jednoduché,“ zaúpěl Harry. „Brumbál mi řekl, že než jsem se narodil, vzniklo proroctví, že jsem jediný, kdo může Voldemorta úspěšně zabít. Takže až se znovu objeví, musím tam být. Než je opustím, chci si být jistý, že táta, Sirius a mí přátelé jsou v bezpečí.“

 

xxx

 

Po rušném dni, v němž Dudley a Harry odjeli vlakem do svých škol, leželi Dursleyovi v posteli. Petunii po tvářích pomalu stékaly slzy a Vernon hleděl do prázdna.

„Nemůžu uvěřit tomu, co Brumbál udělal našemu chlapci,“ syčela teta rozzuřeně.  „Říct pouhému dítěti, že musí zabít nejmocnějšího kouzelníka světa, ale neprozradit mu, jak, ani ho netrénovat!“ zamumlal souhlasně Vernon.

 „Jsem ráda, že nám to Duddy řekl – Harry nikdy nechce nikoho zatěžovat,“ zavrčel muž. „Teď, když jeho idiotský táta vyžvanil jeho identitu, a Brumbál se rozhodl, že bude roztomilé, aby to všichni věděli, musí být jeho život v té škole utrpením.“

„Myslím, že jsem se cítila skoro provinile, když jsem Brumbálovi poslala ty dopisní bomby. Teď bych si přála, aby byly silnější!“ plakala Petunie. „Jak jen Harryho ochráníme?“

 

Poznámka autorky: Prosím, vezměte na vědomí – neříkám, jaký DRUH hanbaté knížky – prostě něco, co by třináctiletý kluk, který se ocitne sám v knihkupectví, udělal pro své kamarády. Zcela jistě netoleruji třináctileté děti, které čtou oplzlé knížky jakéhokoli typu.

Také si uvědomuji, že Dursleyovi jsou tak mimo charakter, až je to nereálné. Ale jak jsem řekla na začátku – je to alternativní vesmír.  Vítejte v mém malém soukromém šťastném světě šíleně protektorských dobráků Dursleyových. Nešťourejte do toho a nerozohňujte se – jestli to uděláte, pošlu vám Petuniina mudlovského Huláka!

 


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: lucky - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Jen do toho, Petunie! Houšť a větší kapky a nepřestávej, dokud nebude mít Brumbál z hlavy stejnou kuželku, jako Volosmrďák!
Ty pohyblivé obrázky v hanbaté knížce, to je skoro jako mudlovské video. Ale od toho jsou puberťáci, aby je to bavilo!
A chtěla bych vidět, jak Lucius zareaguje, až uvidí svou hůl v rukou mudly. Nejspíš ho klepne podruhé a opět skončí u sv.Munga.
Děkuji a těším se, co bude dál!
No ano, Volosmrďák by nakonec mohl na Brumbálův vzhled začít žárlit a podat na něj žalobu u Starostolce, že Brumbál se opičí... anebo by ho mohlo rovnou trefit.
Lucius je zatím mimo hru, a nevypadá to, že by se brzy vrátil přece jen jeho nový kamarád má k paměťovým kouzlům veliké nadání. Ovšem pak by mohl svůj majetek vymáhat po Brumbálovi, nejlépe taky před Starostolcem.
Děda Albus zašpérovaný v Azkabanu za krádež a plagiátorství, a Petunie by mu tam laskavě posílala balíčky, to je úchvatná představa...
Děkuji.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: anizne - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Odstřelila mě hambatá kouzelnická knížka s pohyblivými obrázky a pak už se to jen vezlo. Kluci s dlaněmi nastavenými na úplatky od Vernona, jednoduché objasnění (ne)role Siriuse v případě ochrany Potterových a navrch kouzelnice teta Marge. To byla pecka jako Brno! A když jsem se dost vychechtala, přišel dekoratér na Grimmauldovo náměstí! :-)))))))
Ovšem ten konec je spíš smutný - Harry má báječného skoro bráchu Dudleyho, ochranitelské rodiče, strýčka Seva, prožil krásné dětství... a v čarodějnické škole není šťastný. Holt vždycky je to něco za něco. Ale jsem si jistá, že Petunie s Vernonem to tak nenechají.
Veliké díky, denice! Je to fakt úžasná povídka.
Taky mě dostali ti dva darebáci s napřaženými dlaněmi a strýček Vernon, který jim na to skočil. A teta Marge, samozřejmě - tohle jsem snad ještě nikde nečetla.
Škola je pro Harryho trápení, přece jen tam poznal lepší časy, ale v Dursleyových má oporu, takže na tom není zase tak beznadějně. Strašně mě baví jeho bonzácké raporty tetičce :-)
Děkuji.
A v Brně nám dozrávají peckovice. Už je sice dávno po třešních, višně jsou letos slabé, ale zdá se, že bude báječná úroda slívek. Hlavně každá švestka je trošku červivá a nejde od pecky. Tak jedině do sudu s tím a kvasit. O broskvích psát nebudu, ač by si zasloužily zmínku, že jsou letos výjimečně sladké, ovšem v kapitole se psalo o záhadném hambatém časopisu pro třináctileté. Co když je to komiks o prospěšnosti sportu a práce a jejich vlivu na zdraví organismu? Pro Merlina, aby to tak bylo něco horšího než famrpálový zápas v císařových nových šatech! Kaiserpál? Pak se budou hodit ony zmíněné sudy, aby se hráči, podobně jako skřetové v Hobitovi zabednili uvnitř a pluli dolů po řece ven z temného hvozdu, k jezerním lidem a dál. :-)
Měj se.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: louzenka - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Re: Kapitola 11. Vězeň z Azkabanu (Hodnotenie: 1)
Od: luisakralickova - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Teta Marge - čarodějka, to mě podrž!
Škoda, že si Harry neužívá kouzelnické školy a musí řešit dospělácké problémy.
Díky za překlad děvčata, moc se bavím.
Teta Marge se opravdu povedla, navíc je to žena činu ;-)
Děkujeme.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: gleti - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Chtěla jsem napsat nějaký vtipný komentář, jak si tuhle povídku užívám, ale vedro mi vysálo mozek. Jako zombie nic nevymyslím. Omlouvám se.
Je prima, že si povídku užíváš a dáš mi to vědět, hned se mi líp překládá další věc.
Děkuji.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Radka - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Re: Kapitola 11. Vězeň z Azkabanu (Hodnotenie: 1)
Od: kovitalita - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Neviem, čo iného by som mala povedať než to, že to bolo proste parádne. Od začiatku do konca. Ďakujem :)
To je přesně ten druh komentáře, který mě dokáže motivovat k dalšímu překladu :-)
Děkuji.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: werusska - 02.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: jajuska - 03.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Tolik novinek, u ktere zacit?
Nejvic me asi potesil Sirius. Autorka "trochu" zjednodusila proces omilostneni, za to si dala praci vykreslit Siriuse coby prerostle dite. Vzhledem k tomu, co si chudak musel zazit v Azkabanu je to pro nej asi nejlepsi.
Teticka s ratafakem me dostala do kolen stejne jako Petunie, ktera ocividne odlozila vsechny zabrany a uz se vubec nepozastavuje nad tim, ze nekomu odstreli nos. :-)
Moc a moc me bavi tato smesice naivnich a velmi dobre promyslenych zmen. Krasne to k sobe pasuje.
Dekuji!
Sirius, to je kapitola sama pro sebe. Vnímáme ho tu mudlovským úhlem pohledu, dovedu si představit, jak musel chuderu pořádkumilovnou Petunii štvát :-D A věřím, že Harryho začalo brzy otravovat, jak dny a dny nedělal nic jiného, než že permanentně mlel o lidech, které Harry pořádně ani neznal.
Petuniin přístup k Brumbálovi chápu naprosto přesně - stačí si jen představit, že by v Harryho postavení bylo jedno z mých dětí. Podle mě vyvázl Brumbál příliš snadno.
Děkuji!

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ebrova - 03.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Teta Marge me prekvapila. Pekny :D
Dekuju!
Mě taky - odbourala mě :-)
Děkuji.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Ahoj zlatíčko, mě se to moc líbilo. Čekala jsem jak si poradíš s tetičkou a tys opět nezklamala. Sirius byl idiot vždycky a to se zřejmě nezmění. Miluju tuto povídku a nemohu se dočkat další kapitoly. Je to tak osvěžující. Jsem opravdu zvědavá co rodinka vymyslí aby Harrymu pomohla. Měj se krásně
Moc děkuji za milý komentář - i když lví podíl tvé chvály patří autorce, moc jsi mě potěšila a doufám, že ani další kapitola tě nezklame.

Tyhle Dursleyovy miluju - Petunie posílající dopisní bomby a Vernon učící kluky střílet :D
Díky za překlad.
Přesně - a podplácející je, aby si nechali dát štípanou pusu od tetičky Marge, takto čarodějky :-)
Děkuji.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: maria - 03.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Děkuji za nádherný překlad, bavila jsem se od prvního do posledního písmenka a občas musela jít jako že něco udělat, a chechtala se při tom celou cestu. No jako s tou Vernonovou hláškou - čas učit se střelbu na terč?
Nebo, když Raťafák našel Tichošlápka a přivedl ho domů jako toulavé štěně. Sirius asi zůstal štěnětem, Nikdy se nevyrovnal s realitou a minulostí. Pak jsem chvilku rostla při představě, jak kolem sebe Sirius trousí tu odpadky, tam cokoliv jiného nechutného, jak si myslí, že u mudlů jsou domácí skřítci, nebo otroci, nebo co?
Když Harry naprosto rozumně najmul pracovní četu na úklid barabizny na Grimauldově náměstí, prospěl tím velmi celému lidstvu. "K záchraně lidstva vedou jen malé krůčky a žádný se nesmí vynechat." Moc se těším na příští kapitolu, jenže to zas budou prázdniny o týden kratší. Jak ten čas běží! Vteřino, stůj!
Vidíš, nikdy jsem o Siriusovi nepřemýšlela jako o zatoulaném štěněti, a přitom tohle tvoje přirovnání tak dobře sedí. On vlastně ani nedostal šanci se vyrovnat s minulostí, snad na to aspoň v této povídce bude mít dostatek času, aby pochopil, že život šel dál a pomalu dohnal těch dvanáct let, co uplynuly od jeho uvěznění.
Těší mě, že se ti povídka pořád líbí, a děkuji za komentář.

Tolik jsem se chystala vepsat vše, co mě při této kapitole rozsekalo, ale Jacomo to bravurně shrnula. Za mě vede Vernonovo: "Čas cvičit střelbu do terče, chlapci." To je tak geniální. Hádám že nějakou bouchačku Harry v kufru má. Jen aby ji měl pěkně po ruce, až dozraje doba :-)
Děkuji moc, děvčata. Toto bylo geniální.
Strýček Vernon je tu za sto bodů - a tetička Petunie za tisíc :-) Jo, Brumbál i Voldy to mají spočítané, proti takové lize jsou bez šance...
Děkujeme!

Napřažené dlaničky, nedospělý pětatřicátník Sirius, kouzelná teta Marge, dekoratéři interiérů - znovu se chechtám jako blázen a sbírám spadlou bradu. Každá další kapitola je lepší než předešlá. Takže už se hrozně těším na příště. Perfektní výběr a překlad, denice. Děkuji
Hlavně ty dlaničky malých mazaných prevítů :-)
Mám velkou radost, že sis k této povídce našla vztah.
Děkuji.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: anynka - 07.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: jerry - 10.08. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

8-OOOOOO Marge čarodejnica! To si autorka už ale fakt robí prdel. Raťafák, oslobodenie Siriusa a streľba na terč tiež vedú. :D
Nabudúce Petúnia pošle Dumbymu atómovku.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Ganlum - 18.10. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Nejvíc mě asi dostala teta Marge jako čarodějka. Škoda, že to nebylo v kánonu. Super překlad, děkuju.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Lucy1 - 27.11. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.