Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 6. Návrat do Bradavic

Harry se na začátku září před vstupem na nástupiště 9 a Âï¿� loučil se strýcem a tetou objetím. Na vozíku trůnil nový kufr, naplněný knihami a šatstvem, korunovaný přikrytou klecí s nádhernou sovou – dárkem na rozloučenou od vzlykající tety. Předchozí týdny byly zábavné – Dursleyovi s Hagridem ho vzali do Příčné ulice, a Harry s Dudleym tam hned začali sbírat kartičky z čokoládových žabek.

Zatímco si Dursleyovi dávali u Fortescuea  zmrzlinu, Hagrid mu u Gringottů ukázal skřety a jeho trezor, pak pokračoval vyřídit další ‚bradavickou záležitost‘. Harry vykulil oči nad množstvím peněz, které mu zanechali jeho vlastní rodiče, a prohlédl si ostatní věci ze svého ztraceného dětství. Rozhodl se, že si odnese krabici označenou ‚důležité dokumenty‘ a několik alb s fotografiemi, a vrátil se ke své rodině.  Když přijeli zpět na Zobí ulici, teta dokázala kromě jeho rodičů identifikovat na fotografiích ještě několik lidí a ráda si s ním obrázky prohlížela.

Harry hleděl na vlak s nostalgickým úsměvem. Jako malého chlapce ho táta několikrát vzal podívat se na expres. Spokojeně vtáhl kufr do uličky a našel si volné kupé.  Díval se z okna a přál si, aby se jeho strýc s tetou mohli dostat za přepážku, ale cítil se dobře, protože věděl, že na konci cesty ho čeká táta Hagrid.

Opřel se a obdivoval svou novou sovu, snažil se rozhodnout, jak se bude jmenovat. Hedvika – vzpomněl si na jméno v jedné z jeho nových kouzelnických knih. To bylo super jméno pro sovu. Podvědomě si promnul svědící místo na čele, kde míval jizvu. Laserová operace se o ni bez problému postarala, ale ještě to trošku svrbělo, když se zpotil. Brzy to bude úplně v pořádku a snad nikdo nepozná, že Harrison Hagrid je ve skutečnosti Harry Potter.

Dveře kupé se otevřely a dovnitř zvědavě nahlédl zrzavý pihovatý kluk. „Je tu volno? Všude jinde je obsazeno,“ ptal se s nadějí.

„Rone? Rone Weasley?“ Harry odsunul Hedvičinu klec bokem, vzrušeně se zvedl a šklebil se od ucha k uchu.

„My se známe?“ Ron zmateně pozoroval chlapce, který se na něj zářivě usmíval. Připadal mu známý, ale ani za nic si na něj nedokázal vzpomenout.

„Cha!“ zasmál se Harry hlasitě. „Představ si mě s dlouhými spečenými vlasy a spoustou špíny!“

„Ne!“ Ron přišel blíž a poplácal ho po paži. „Harry Hagrid? Co se s tebou stalo? Máma s tátou říkali, že jsi šel žít k mudlům!“

Rozradostněný Harry souhlasně přikývl. „Jo – k dávno ztraceným příbuzným. Ti mě nějak vydrhli, co?“

„No to ti povím, kámo!“ Ron se opřel do sedadla naproti Harrymu. „Vypadáš skvěle – ty vlasy se mi líbí, i když Charlie vždycky myslel, že tvé dredy jsou senza.“

Po zbytek cesty si povídali o několika posledních letech. Dvojčata teď byla v Bradavicích neblaze proslulá svými žertíky, Bill dělal v Egyptě pro Gringottovy a Charlie v Rumunsku pracoval s draky. Harry si byl jistý, že jeho táta o tom nevěděl, jinak by nemluvil o ničem jiném.

Pak se setkali s Hermionou a Nevillem a velmi krátce i s Dracem Malfoyem, který otevřel dveře kupé jen na tak dlouho, aby si ověřil, že ve vlaku není Harry Potter.

Moudrý klobouk chtěl Harryho nejprve zařadit do Zmijozelu – rozhodně toužil se prosadit a rád by měnil šance ve svůj prospěch. Ale k Brumbálovu a Hagridovu potěšení klobouk nakonec rozhodl, že bude v Nebelvíru, když ho Harry prosil, aby mohl zůstat s Weasleyovými.

xxx

Začátek roku se zakalil. Harry měl přirozený talent k létání a stal se nejmladším chytačem za celé století. Draco Malfoy trochu žárlil na jeho dovednost s koštětem a vynahrazoval si to posmíváním se jeho ‚obhroublému otci‘. Harry prostě jen pokrčil rameny – lépe, když ho popichoval milujícím tátou obrem, než kdyby na něj civěli jako na Chlapce, který zůstal naživu.

Občas mu dělalo potíže nesmět říct svým kamarádům, kdo skutečně je, ale nechtěl, aby se na něj dívali jinak. Bylo opravdu, opravdu hezké být Harry Hagrid.

xxx

Drahá teto Petunie a strýčku Vernone,

znovu vám děkuji za nádhernou sovu! Pojmenoval jsem ji Hedvika. Je tak inteligentní. Přísahám, že rozumí všemu, co říkám. Bradavice jsou skvělé. Jídlo je fantastické (i když mi chybí tvé vaření, teto Petunie – zvlášť tvoje koláčky) a mám dva nejlepší kamarády – Rona Weasleyho (kterého jsem poznal dřív, než jsem se setkal s vámi) a Hermionu Grangerovou. Je fakt chytrá.

Byl jsem zařazený do Nebelvíru. Máme tu čtyři koleje. V Nebelvíru byli maminka a tatínek Potterovi! Hraju ve famfrpálovém družstvu, stejně jako táta.

Jak se vám líbí tento dopis? Přál bych si, aby kouzelníci používali kuličková pera. Inkoust a brky dělají docela nepořádek.

Cítím se trochu divně, že jsem tu zpátky. Je hezké vidět tátu při každém jídle, ale bydlení v chatě mi vůbec nechybí. Prosím, neříkejte mu to – nechci se ho dotknout. Chyběla mi teta Minny, Poppy a strýček Sev – je opravdu pěkné je znovu vidět.

Když jsem se jednou večer plížil hradem, narazil jsem na Chloupka. Pamatujete na Chloupka – tátova trojhlavého psa? Myslím, že mě postrádal – není to nic moc být poslintaný třemi obřími psími hlavami. Ron s Hermionou byli úplně ohromení.

Jedna věc je tu zvláštní. Můj učitel obrany Quirrell je vážně divný. Vím, že to zní ujetě, ale přísahám, že několikrát, když se na mě podíval, mě opravdu, opravdu hodně bolelo místo, kde jsem měl jizvu. Nevěřím mu – chová se, jako by něco skrýval.

Dudley se vrací domů na Vánoce? Chtěl bych taky, jestli vám to nevadí.

Děkuji, že jste mě zbavili jizvy. Všichni tady pořád „kde je Harry Potter“ a celý ten nesmysl. Nevěřili byste tomu, jak o něm mluví holky! Musím se červenat. Spousta dětí mě ignoruje, protože si myslí, že můj táta je ‚tak nekulturní‘. To je pro mě výhoda – mám přátele, kteří mají rádi MĚ!

Jo, tetičko – jestli mi chceš poslat koláčky nebo tak něco (jako třeba koláčky!), Hedvika je může přinést, žádný problém!

S láskou

Harry

xxx

Drahý Harry,

tvůj dopis nás moc potěšil! Ty i Dudley nám tolik chybíte – dům je teď tak tichý. Hedvika je chytrá sova. Požádala jsem ji, ať počká, abych ti mohla upéct tvé oblíbené koláčky, a ona to pochopila! Doufám, že ti budou chutnat. Věděl jsi, že Hedvika má skutečně moc ráda slaninu?

Tvého strýce strašně rozesmáli kouzelníci, kteří stále používají brka a inkoust. Alespoň jsou hezké.

Proč by měl tvůj táta chovat Chloupka v hradu? Podle toho, co jsi říkal, je spíš velký.

Máme strach z tvé jizvy. Prosím, řekni o tom vašemu řediteli. Jelikož se jedná o ‚jizvu z prokletí‘, možná je Quirrell jedním z těchhle Smrtijedů a nějakým způsobem ti působí bolest? Tvůj strýc přiložil dárek, který můžeš použít v případu nouze. NEOTVÍREJ krabici, ani si s ní nehraj, dokud si nepřečteš pokyny, ano? Říká, že si na to budeš pamatovat z jeho historek.

Samozřejmě můžeš přijet domů na svátky! Moc bys nám chyběl, kdybys nepřijel. Ale pokud by tvůj táta trval na tom, abys zůstal, pochopíme to.

S láskou

tetička a strýček

xxx

Drahá teto Petunie a strýčku Vernone,

děkuji za koláčky! Mí spolubydlící souhlasí, že mudlovské koláčky jsou nejlepší. Chtěl bych, aby tu Dudley mohl být na Halloween! Halloween v kouzelnickém světě je NEJLEPŠÍ! Měli jsme hostinu, spoustu skvělého jídla a létající dýně – tak strašidelné! Nejskvělejší ale bylo, že se do hradu zatoulal TROLL! Všichni se měli vrátit do svých ložnic, aby byli v bezpečí, ale Ron a já jsme si vzpomněli, že Hermiona o tom vůbec neví. Něco ji ten den zranilo a schovávala se v nepoužívané dívčí umývárně, kde plakala. Tak jsme ji šli varovat a úplně sami jsme s trollem bojovali! Neboj se – jsme v pořádku. Přál bych si, abych mu nestrkal svou hůlku do nosu – trollí šušně jsou nejhorší. Protože jsme Hermionu zachránili, nedostali jsme trest ani nic podobného! Strýčku Vernone, chtěl bych mít jednu z tvých pušek. To by bylo mnohem rychlejší, než všechna ta hloupá kouzla, která jsme museli použít.

No, prozatím je to všecko.

S láskou

Harry

xxx

Albus Brumbál seděl u své ranní pošty. Skřítci odstranili Huláky, které každý ředitel denně dostává, účetní oddělení převzalo faktury a teď před sebou měl malou hromádku dopisů od ustaraných nebo rozzlobených rodičů. To všechno bylo součástí jeho práce.

Jeden dopis vyčníval – byl napsán na mudlovském papíře a mudlovským inkoustem. Aha – byl od Dursleyových. Takoví milí lidičkové – s Harrym odvedli skvělou práci. Otevře ho jako první.

Pane řediteli Brumbále,

Harry nám ve svém dopisu napsal, že po hradu se volně pohyboval TROLL. Tři studenti prvního ročníku, on byl jedním z nich, skutečně museli bojovat o život s tím monstrem? JAK je tohle možné? Myslela jsem, že Bradavice jsou (a cituji Vaše slova) „nejbezpečnější místo v celé Británii“.

Podle toho, co jsem četla, jsou trollové asi šest metrů vysocí. Jak se nějaká z těch bestií může nepozorovaně vloupat do hradu? Jakou ostrahu, pokud vůbec nějakou, máte v téhle škole?

Jestli to dobře chápeme, v Bradavicích je asi čtyřicet dětí v prvním ročníku, sto dvacet předpubertálních studentů. Je zde dvacet čtyři prefektů a patnáct členů sboru. Chcete mi říci, že třicet devět vedoucích nedokáže v případě potřeby ohlídat sto dvacet dětí, a tři prvňáci mohou zmizet bez povšimnutí? Přála bych si mít přístup k Hulákům – po zbytek roku bych vám posílala každý den jeden.

Jestliže uslyšíme, že se Harrymu stalo něco nebezpečného, pošlu vám mudlovský ekvivalent Huláka. Věřte mi, líbit se vám to nebude.

Petunie Dursleyová

Albus se pro sebe uchechtl. Vážně se bude muset podívat, jak se ten troll dostal do Bradavic. Asi to mělo něco společného s dvojčaty Weasleyovými – to byli takoví žertéři. ‚Mudlovský ekvivalent Huláka?‘ Co si mudlové myslí, že mají, aby tím překvapili kouzelníka? No dobrá, zpátky do práce.

Poznámka autorky:  V komentářích se o Hagridových rodičovských schopnostech trochu diskutovalo. Mohl být Harry drobný? Podívala jsem se na to z tohoto úhlu – Hagrid je příšerný kuchař (viz jeho kamenné koláčky), nebezpečná stvoření nevnímá jako nebezpečná a jeho chata je malá. Myslím, že Harry neměl mnoho míst, kam by se mohl schovat s jídlem, aby mu ho Tesák nesežral. Nedomnívám se, že by mohli jíst ve Velké síni, když byl Harry tak velký, že neutíkal z dohledu – vzpomeňte si, že Hagrid je šafář a občas ještě profesor.

Ostatní bradavičtí profesoři se nestarali? No – v kánonu Brumbál nechal Harryho u Dursleyových všechna ta léta, aniž by se za ním podíval! Stejně jako Remus! Myslím, že je to velmi chladná partička, která příliš mnoho považuje za samozřejmost. Minerva, Poppy, Severus a Molly se snaží, aby Brumbál něco udělal, ale trvá to léta. Je tak starý, že se mu nic nezdá naléhavé...