Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Prostě jen být

Kapitola 23. Harry a Hermiona – 1. část

Prostě jen být
Vložené: Lupina - 21.02. 2018 Téma: Prostě jen být
Lupina nám napísal:

Autor: Amarti                        Překlad: Lupina        Beta: marci                 Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/7454117/23/Just-to-Be

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

PA: Přátelé, mějte na paměti, že pokud je v něčem zapojený Potter, má náš hrdina svoji historii plnou naprostých ztrát soudnosti.

 

Kapitola 23. Harry a Hermiona – 1. část

Promluvila tak potichu, až si byl jistý, že slyšel špatně.

„Kdo?“

„Harry.“

Nebo možná si jen přál, aby slyšel špatně.

„Potter?“

„Ano.“

Zavřel oči a snažil se dostat pod kontrolu dýchání. Rozumově věděl, že kvůli tomuto by neměl šílet. Prosím, ať je to jen nepovedený žert.

„O tomto se nežertuje.“

„Proč myslíš, že žertuju?“

„Vidělas moji reakci na to, jak Lily spala s Potterem, neřekla bys, že jsi s jedním spala…“

Zeptal ses. Prohlásil jsi, že pravdu uneseš. Říkám ti pravdu.“

Odtáhl se od ní, paže nechal spadnout a pak pomalu couvl. Maska padla na své místo. „Neuvědomoval jsem si, že jsi s Potterem chodila.“

Proč o něm Severus mluví jako o ‚Potterovi‘, napadlo Hermionu. Už měsíce mu říkal jménem.

„Nechodila,“ prohodila Hermiona tiše. „Byla to jednorázovka, o které jsme pak nikdy nemluvili ani ji nezopakovali.“

To bylo až příliš podobné. Příliš blízko bolestivé vzpomínce, kterou s ní sdílel. Řekl si, že se přes to dostal, chtěl, aby tomu tak bylo. Harry Potter nebyl svým otcem, to si Severus rozumově uvědomoval. A stalo se to dávno. Teď už mu bylo čtyřicet pět let, hergot. Hermioně dvacet pět. S kým spala, než dospěla, by pro něj nemělo být důležité. A byli další, to věděl. Jako Weasley.

Potter. Weasley.

Skvělá společnost, slyšel hlásek. Ten hlásek. Hlas nedostatku sebedůvěry a sebenenávisti, ten, který si vyhnal z hlavy v noc Hermioniných narozenin. Ten, který jej nemořil už měsíce. Snažil se jej odehnat.

„To není legrační, Hermiono.“

„Vím, že ne.“

Pořád se musíš se dělit o své ženy s nějakým Potterem, že, zavrtával se hlásek.

Sklapnisklapnisklapnisklapni.

„Proč to děláš?“ zeptal se mdle.

„Co tím myslíš?“

Všechny ženy, které miluješ, si oblíbily tě ponižovat, šeptal hlas. Všechny můžou za to, že ze sebe uděláš blázna.

„Vysmíváš se mi?“

„Samozřejmě že ne, proč tě to vůbec napadlo?“

Měla jsem dojem, že se s Harrym pomalu stávají přáteli, pomyslela si Hermiona bezmocně. Dobře, možná ‚přáteli‘ bylo silné slovo, ale alespoň uzavřeli příměří, přinejmenším od jejích narozenin.

Vstal z postele a rázoval po pokoji, pomalu a promyšleně. Děsivě se to podobalo tomu, co udělal s Lily, ale tentokrát byl… kontrolovanější. A děsivější. Profesor Snape byl vždy nejděsivější, když byl strašidelně klidný.

Vždy druhý po Potterovi, s křížkem po funuse, ryl hlásek.

Ne, pomyslel si, s železnou vůlí bojoval s posměšky toho hlasu. Měl bych jí dát privilegium pochyb. Odpustila mi milion prohřešků. Její minulost nemá vztah k naší budoucnosti.

Neliší se od Lily, dráždil hlásek. Rozhodně máš svůj typ.

Zavrtěl hlavou. Pouhá skutečnost, že obě lásky jeho života spaly poprvé s Potterem, neznamená, že jsou stejné. Obě si nakonec vybraly jeho. Jednou to zkopal, neudělá to znovu.

Je zcela jiná než Lily, trval na svém.

Ublížila ti jako Lily, popichoval hlásek.

Severus zuřivě rázoval, hlavu měl v rukách, jak zápasil s vnitřními démony. Hermiona stála nehybně, zasažená a zmatená.

Vtrhl do její ložnice to ráno, kdy jste spolu poprvé spali, připomněl mu hlas. Pořád na ni strká ruce. Veškerý čas tráví spolu. Mluví s ním o věcech, které nemůže probírat s tebou.

Je mi naprosto věrná!

Neuspokojuješ ji. To může jen Potter. Jen Potter. Jako u Lily.

Není jako Lily!

Nebo už je? Mudlorozená Nebelvírka s talentem na lektvary, ztracené případy a souložení s tebou? Je stejná. A stejně tak tě zraní. Protože, stejně jako ona, nemůže udržet ruce mimo něj.

To neudělá.

Ne, když ji zraníš první.

„Severusi?“

Vždycky jsi věděl, že Potter je celý otec, vysmíval se hlas. Potter je tu, aby z tebe zase udělal blázna.

Ne, tentokrát je to jiné. S Potterem jsme nikdy o Hermionu nesoutěžili, vybrala si mě. Miluje mě. Lily mě nikdy nemilovala. Hermiona mě miluje.

„Severusi?“

Víš vůbec, jaké to je mít pod sebou svíjející se ženu, která tě v duchu nesrovnává s Potterem, zeptal se hlásek.

„Severusi!“

S ním sténala hlasitěji, posmíval se.

Ale miluje mě…

Žádná žena, která tě miluje, by se nikdy nesnížila k Potterovi.

„Severusi!“ Hermiona konečně seskočila z postele a zastavila Severusovo rázování, když jej chytla za předloktí.

„Ne i ty, Hermiono,“ zašeptal zrazeně.

„Cože?“

„Ne - i - ty.“ Vytrhl se z jejího sevření a odvrátil se. Po chvíli se otočil. „Tohle nechci prožívat znovu. Už ne. Myslel jsem, že jsi jiná.“

Jsem jiná, Severusi. Miluju tě. Víš, že tě miluju. Říkám ti to každý den. Vychovávám s tebou víc než tucet dětí. Nedělala bych to s nikým jiným. Ani s Harrym. Myslíš, že Lily by toto všechno prožívala s tebou? Miluju tě.“

Zavrtěl hlavou. „Jak to můžeš říct, když jsou jeho stopy na tobě a v tobě?“

„Stopy? O čem to, sakra, mluvíš?“

„Vidím vás. Pořád se navzájem dotýkáte.“

„Jsme kamarádi! A on se mě nedotýká stejným způsobem jako ty. My ne… došlo k tomu před víc než sedmi lety. Řekni mi, Severusi, s kolika ženami jsi za posledních sedm let byl? Kolika z nich jsi zaplatil?“

„S žádnou! Jak to můžeš vůbec vyslovit, když víš, kde skončila většina mých děvčat? Nepřekrucuj to.“ Hlas měl hluboký a nebezpečný.

„Jak se opovažuješ tu stát a soudit mě, když sám jsi většinu milostného života toužil po přízraku?“

„Řekněte mi, slečno Grangerová, jste jediná čarodějka, která spala s oběma mužskými členy Zlatého tria? Nebo jsou i další coury, které mají tu čest?“

Ticho.

Pak šlehnutí a rudá značka na jeho levé tváři.

Ten zvuk je oba přivedl k sobě. Hermiona si držela pálící ruku a po tvářích ji stékaly slzy, zatímco Severus zrychleně dýchal a díval se na ni, jako by ji nikdy dřív neviděl.

„Odcházím,“ prohlásil rezolutně s tváří bez výrazu.

„Severusi, počkej.“

Natáhla se po něm. Ruce jí odtlačil.

„Prosím, nechoď!“

Bez dalšího pohledu se na místě otočil a odmístil.

Hermiona v šoku spadla na postel a přemýšlela, co se tu sakra právě odehrálo. No, ne, nedumala nijak strašně. Stejně tak to bylo s Ronem. Zase jednou přišel na přetřes její blízký vztah k Harry Potterovi. Ona se horečně pokoušela vše vysvětlit a on ji nazval courou.

Jako Rita Holoubková.

Jako Cho Changová.

Jako Ron, než odešel.

Ne všichni se vyjádřili tolika slovy, ale nicméně shrnuli celý její život. Už jí z toho bylo nanic.

Ta vzpomínka mrazila až v morku kostí.

Stejná zima jako té osamělé noci ve stanu, kdy ji Ron nařkl z toho, že se s Harrym paktuje za jeho zády, a opustil ji. Jenomže Severus nemohl svádět vinu na viteál.

ooOOoo

Harry Potter.

Zatracený Harry Potter.

Zatracený ZKURVENÝ Harry Potter.

Severus se přemístil a vykročil, aniž by měl představu, kam jde. Mohl myslet jen na to, že zkonfrontuje Pottera, že bude požadovat pravdu, že zjistí, proč ze všech lidí zrovna on musel být tím, kdo vše zničí.

Došel k chalupě v Suffolku, kterou nikdy neviděl, ani o ní neslyšel, a přesto věděl, že je to Potterův dům. Vedla jej sem neznámá síla, směrovala jeho tělo, když cítil jen vztek a viděl rudě. Mlhavě si vzpomínal na cosi, co před lety četl v temné knize o magii lásky. Existovala stará magie, která kouzelníka, jehož podvedla partnerka, dovedla do domu muže, který ji zneuctil. Dovolila mu bránit jeho ženu a čest. Magie dovedla kouzelníka k muži, se kterým plánoval svést souboj. Zřídka ji někdo ještě používal a nemohla být vyvolána vědomě – přišla ke kouzelníkovi, který ji potřeboval.

Tuto magii spustil hlubokým pocitem zrady.

Vehementně by to popřel, kdyby někdo jen pípl slovo nahlas, ale začal Harryho Pottera považovat za přítele. Přítele, jakým mu byla jeho matka Lily. Jak mu mohl zatajit tak zásadní informaci?

Co za přítele to je?

Přišel ke dveřím chalupy a vztekle do nich začal bušit pěstí. Mlátil a mlátil, dokud Harry trhnutím neotevřel. Brýle mu na nose visely nakřivo a vlasy měl střapatější než obvykle. Vlastnil ten kluk vůbec hřeben?

„Severusi?“ Studoval tvář bývalého učitele. Byla zkřivená, šílená hněvem, ne nepodobná té noci… kdy Brumbál… kdy Brumbál zemřel.

„Co se děje? Stalo se něco? Jsou děti v pořádku? Je Hermiona v pořádku?“

Severus beze slova popadl Harryho za rameno, nijak jemně, a vyvlekl jej ven na předzahrádku.

„Severusi – co se děje?“ Zalovil v kapse po hůlce, ale Severus jej táhl, dokud si neviděli zpříma do očí. Ty černé se zavrtávaly, rozhodně zavrtávaly do zelených.

„Co se děje? Co se stalo?“

„Co se stalo?“ zasyčel Severus. „Co se stalo? Vy. Vy jste se stal, Pottere.“

„Od kdy mi zase říkáte ‚Pottere‘? Co tím myslíte? Něco v domě? Financování nadace? Ministerstvo?“

„Ne,“ kypěl vzteky. „Nic v domě, nebo s nadací, ani se zatraceným ministerstvem. Je tu jediný problém a tím jste vy.“ Zesílil stisk Harryho ramene a vytáhl hůlku.

„Severusi,“ Harry popadl Severusovo zápěstí a stáhl jeho ruku. „Řeknete mi, co se to tady děje?“

Severus se od Harryho odtáhl a počastoval ho pohledem čirého odporu, který Harry neviděl od šestého ročníku v Bradavicích. Lámal si hlavu, přemýšlel, co mohlo Severuse tak rozvzteklit. Nezasahoval do jeho plánů s dětmi. Poslechl každý příkaz, který mu Severus dal, přijal každou žádost, držel tajemství o své matce. Nedotkl se Hermiony. Pokud tedy… jistě by mu Hermiona neřekla o tom… že ne? Souhlasili, že nikdy…

Ach ne.

„Vy…“ dál kypěl Severus, snažil se procedit slova mezi hlubokými, nestejnoměrnými nádechy. „Vy…“

„Severusi…“

„Měl jste ji, že?“

Harry se zhluboka nadechl a polkl. Pro Severuse to byla novinka. Zjevně ho rozrušila. Lepší získat čas.

„Co myslíte tím ‚měl jste ji‘?“

„Zatraceně dobře víte, co tím myslím, Pottere.“

„Obávám se, že ne.“

„Nikdy jste přede mnou neuměl zakrývat myšlenky, Pottere. Nechápu, jak si můžete myslet, že se to s věkem změní. Víte, na co se ptám, a máte odpověď a já ji chci slyšet přímo z vašich rtů.“

Harry si povzdechl, zaváhal a promluvil. „Pokud se mě ptáte, jestli jsme s Hermionou měli… intimní vztah… v minulosti, pak je odpověď ano.“

Šlacha na Severusově levém spánku sebou cukla, ale jinak se vše ostatní znepokojivě ani nepohnulo.

„Stalo se to jen jednou, v posledním roce války, oba jsme byli osamělí a zoufalí a ztratili jsme naději. Věřím, že rozumíte, co tím míním?“

„Ne, Pottere, zatraceně nerozumím, co tím míníte.

„Myslel bych si, že vám Phineas Nigellus dal vodítko.“ Harry se zatvářil znechuceně. „Jsem si jist, že nás sledoval.“

„Z nějakého důvodu, ať už jste s Hermionou někdy… nebylo to tehdy důležité!“

„Tak proč je to tak zatraceně důležité teď? Já jsem s Ginny, vy jste s Hermionou, všichni čtyři jsme se svými partnery šťastní a žádný nechce nic měnit, tak co je za problém? Copak pořád nostalgicky oprašujete vzpomínky na ty, se kterými jste spal před dvacítkou?“

Na tuto otázku rozhodně Severus neodpoví.

Vzal jeho mlčení jako souhlas – Merline, Potter dokáže být někdy natvrdlý – a pokračoval. „Vidíte, co tím myslím? Tak proč vás to tolik trápí? Stalo se to jednou. V minulosti. Před dlouhým časem. V jiném životě. V úplně jiném světě.“

Severus se ušklíbl. „Paní Potterová o tom ví?“ Zeptal se ze zlomyslnosti, aby se dal dohromady.

„O mně a Hermioně? Ano. Nemluvíme o tom často, ale ví a chápe.“

„Opravdu?“

„Ano. Tehdy jsme spolu nechodili. Hermiona a já jsme byli na útěku. Ginny jsem nikdy nepřestal milovat, ale, no, stalo se, co se stalo.“

„Berete to s takovou… rezervou.“

„Ale no tak.“ Teď se Harry rozzlobil. „Skončilo to a my to pohřbili. Proč se tak vztekáte? Přiznávám, nešlo o moji nejlepší hodinu, ani Hermioninu, ale došlo k tomu před sedmi lety. Pokud se přes to mohla přenést moje žena, když ta vzpomínka byla mnohem čerstvější a mnohem blíž k našemu vlastnímu vztahu, v čase, kdy bychom byli spolu, nebýt války, proč se přes to nepřenesete vy, po sedmi letech od té události?“

„Nedělím se, Pottere. Na začátku jsem to Hermioně řekl zcela jasně.“

„Nedělíte se o ni, Severusi. Nikdy jste se nedělil. Hermiona vám byla naprosto věrná. Kdyby se chovala jinak, bylo by to pro ni nepřijatelné.“

„To vím.“

„Tak proč se tak rozčilujete nad něčím z doby, než jste si spolu začali, nebo než jste vůbec začal uvažovat o tom, že si spolu začnete? Kdy ona byla vaše studentka a vy ředitel? Kdy ona dospívala a vám už bylo přes třicet? Kdy jste vy byl dvojitý agent a ona se v přední linii pokoušela zničit pána temné strany? Kdy jsme vy i já věděli, že jde o nerozum, a ve skutečnosti i nemožnost, plánovat si budoucnost? Kdy jsme se všichni, vy, já, Hermiona a každý další ráno budili s vědomím, že možná jde o náš poslední den? Kdy milostné vtahy byly spíš nevýhodou než výhodou? Kdy ta největší laskavost, kterou jste své milované mohl prokázat, bylo zajistit co největší odstup? Kdy bylo nepředstavitelné, že byste vy a ona měli kdy vztah?“

Harry lapal po dechu, když skončil svůj monolog, stejně tak i Severus. Severus by to nikdy nepřiznal, ale Harry měl pravdu.

Nikdy. Nikdy nebude spokojený s ničím, co mu řekne zatracený Harry Potter. Ne v tomto. V ničem. Musí znát pravdu. Věděl, že Potter ji nedokáže skrýt. Věděl, že se o to ani nemůže pokusit. Protože byl beznadějný případ a jeho mysl nebyla způsobilá vyšších cílů.

Musel vědět. Uvědomoval si, že by se neměl dívat, měl by odejít, měl by se sebrat a prosit Hermionu o odpuštění. Ale zase, Severus nebyl nikdy dobrý v tom, co by měl dělat. Nemohl si pomoci.

Opět popadl Harryho za rameno a s intenzitou, kterou nikdy dřív necítil, vykřikl: „Legillimens!“

ooOOoo

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Áááá! Vážně nechci vidět, (=hrozně moc chci) co je ukryto v Harryho vzpomínkách a naprosto jistě nechci potkat Severuse natolik rozčileného, že se přestal ovládat a udělal nezákonný výlet do mysli jiné osoby. Chtěla bych si sednout s hrnkem čaje ke stolu s Hermionou a podrbat o hrozných chlapech a jejich mejetnickosti, šovinismu a vztahovačnosti. Očekávám, že příští kapitola uklidní rozbouřenou hladinu a všechno se spraví. Jenže ve světě ff člověk nikdy neví. Třeba nastanou neočekávané okolnosti a bude třeba řešit nějaké spletitosti v Bradavicích, nebo Londýně a problém prvního partnera bude odsunut na druhou kolej, ne však zapomenut. Skoro Severuse lituju, že má pocit, že bude navždy jen ten druhý. To musí děsně bolet a štvát. Proč zrovna on musí mít takovou smůlu? Nemají v rodových knihách nějaké tři sta let staré odmítnutí ke spojenectví jako precedens, nebo osudově dané? Měli by si to všechno pořádně vyříkat a odpustit si. Pokud to půjde...?
Mluvíš mi z duše. Jak může být ženské, která svému milovanému s důvěrou otevře srdce a dostane se jí za to označení, že je coura? Předtím Holoubková, Ron, spolužačky...jak jí asi je? Ona se ani jemu, ani nikomu jinému nemá za co omlouvat! Ani Ronovi, který je tehdy nechal ve štychu a zmizel, když ho nejvíc potřebovali! Neměla mu dát facku, fakt ho měla radši nakopnout! Tohle má jen dvojí řešení: buď odchod, nebo odpuštění. Ale ať se rozhodne pro cokoli, bolet to bude ještě dlouho.

Re: Kapitola 23. Harry a Hermiona – 1. část Od: luisakralickova - 21.02. 2018
Ach jo, popichující démonický hlásek uvedl Severuse do stavu nepříčetnosti, musí to prý vidět na vlastní oči, a jsem zvědavá, jak to pak dá všechno do pořádku. Děvčata moc děkuji za překlad, to napětí je pekelné;)

Všechno už bylo řečeno, tak jen krátce - co si sakra myslí, že uvidí? Hermionu, která křičí ať dá Potter ty špinavý pracky pryč? Těžko. Byla to sice hrůza od začátku až do konce, ale pořád si říkám, ještě že to Legilimens nepoužil na Hermionu. Protože by ho zkopala do krychle. Kapitola je úžasná svou propracovaností, četla jsem jedním dechem, autorka i překladatelka předvedly mistrovskou práci. Díky za ni :-)
Máš pravdu, martiku! To je na tom to nejhorší, že se jí nezeptal přímo, ale šel na to tak podloudně přes jinou pamět, jen aby viděl, jak se ona tvářila a co ona dělala! Myslím si, že kdyby Legilimens použil na ni, nechala by ho, aby viděl všechno, tak, jako ona viděla u něj. Jenže tak moc, jako věří ona jemu, on jí asi ne. Ona taky mohla toužit ověřit si jeho tvrzení prohlídkou paměti Lily, ale to JI ani nenapadlo! A souhlasím, je to majstrštyk, tenhle překlad!!

Ah, Severusi, ty tvé tendence k sebezničení. Sám víš, že to není fér. Jsem napnutá, jak tohle vyřeší. Jestli ho upokojí, to, co uvidí. Nebo uvrhne do většího běsnění. A co chudák Hermiona. Děkuji

To je fakt sakra. Nedokážu si představit jak se tohle dá do pořádku.


Severusova reakce je patologická, Harry jasně zdůvodnil proč. Doufám, že se to urovná, že Hermiona (a možná i Harry) ukážou Severusovi, že jej nezavrhnou i když se někdy chová jako deb** To by mohlo pomoci aspoň trošku vyléčit jeho staré rány, kdyby mu Hermiona ukázala, že jí za to přesto stojí. Díky moc za překlad této skvělé povídky. Líbí se mi, že vztah Hermiona - Severus je doplněn silným příběhem péče o válečné sirotky.

Ach.. Myslela sem si, ze budou potize.. Jen se obavam, ze az se uklidnit a vrati se, Hermiona bude pryc

Na môj vkus to Severus až priveľmi prehnal a celkovo nechápem jeho konanie to tak veľmi riešiť ... niečo čo bolo dávno. Keď to riešil Ron, tak to je iné (za prvé bol mladší a Harry je jeho najlepší priateľ a to by sa už dalo vidieť trocha ako zrada), ale proste Severus. Neviem to nejako pochopiť, prečo sa tak správal a hlavne ako ju nazval a potom sa dostal Harrymu do hlavy. Som zvedavá, čo tam uvidí. A som zvedavá, ako to vyžehlí, ak to vôbec vyžehlí :D

Při Severusově minulosti se vůbec nedivím jeho záchvatu běsu, něco podobného nastat muselo. Hermiona si to samozřejmě nemůže nechat líbit, jsem zvědavá, jak zareaguje, až se schlíplý Mistr vrátí domů. Pochopení je moc hezká věc, ale ono je odsud až posud, takže doufám, že mu to dá trochu sežrat, ale jen trochu, aby neměl pocit, že se opakuje situace s Lily. Kdo ví, čeho by byl schopný. Opravdu se mi líbilo, jak přesně věděl, co nemá dělat a že se řítí do průšvihu, ale pomoct si nedokázal. Vrcholem kapitoly je pro mě Harry. Tak rozumný, dospělý, s vhledem a porozuměním. Doufám, že ustojí Severusův vpád, a i když to nepovažuju za moc pravděpodobné, že se Severus omluví a zklidní aspoň natolik, aby se dokázal vrátit domů, spravil, co se spravit dá, a třeba si pak vzpomněl, že kromě vrtání se v něčem, co se stalo hodně dávno, má doma taky houf sirotků, o které se musí postarat. Díky, čarodějky!

Uff! Neviem co zmysluplne napisat, asi len, ze sa v Severusovi prebudila zase raz najtemnejsia Smrtijedska stranka, bez ohladu co znici. A asi stale vinim Hermionu, ze mu to hned vyklopila aj ked jej ukazal to, co ukazal. Dik za preklad

Severus je případ pro psychiatra! Řekl, že od Lily neměl žádnou ženu? To je pro něj sex důležitější než láska? To už je patologické! Že to kdysi rozzuřilo Rona, je pochopitelné; tehdy byli s Hermionou pár a tak si musel připadat podvedeně a ona věrolomně, ale co s tím měl tehdy společného Severus? To bude Rona taky zpětně konfrontovat? Tři nezletilci, ztracení ve válce, vystrašení a zoufalí a přesto se snažící nepodlehnout zlu a zůstat dobří - jak se tehdy choval on? Chce, aby Hermiona chápala jeho činy a pohnutky, ale on sám to směrem k ní odmítá. To je pokrytecké! A lézt jí násilím do mysli a hrabat se jí ve vzpomínkách, jen aby je pak mohl využít proti ní, to už je přímo podraz! /Tak to dělával kdysi Voldemort, že?/ Jsem zvědavá, jak na to Hermiona zareaguje. Já bych těžce zuřila. Jacomo má pravdu, taky to beru jako realitu, ne ff. Ale je to tak skutečné, že si nemůžu pomoct! Lupino a marci, vy mi teda dáváte zabrat! Do další kapitoly se asi usoužím!! Moc děkuji! Je to výjimečná povídka!

Krucinál, Severusi, tohle jsi přepískl. Copak Harry, ten to asi rozdýchá - ta jeho promluva byl setsakramentsky rozumná, snad by mohl s pochopením přijmout i ten útok na vzpomínky - ale co Hermiona? Jak vyžehlíš ta slova, cos jí řekl? My ty tvoje burácející démony chápeme, protože do tebe vidíme, ale co ona? Ach jo, někdy jsi sám sobě největším nepřítelem :-( Bolí mě z tebe srdce... Děkuju moc, Lupinko a marci! Ta povídka je tak podobná realitě, že občas zapomínám, že čtu fanfiction.

Miluji Severuse v jeho lepsich i horsich momentech, ale tohle bych mu nebyla schopna odpustit. Pres vsechnu svou minulost nemel pravo Hermionu nazvat courou a Harrymu se bez jeho vedomi vecpat do hlavy. Az me to boli, jak moc me zklamal. A to nejsem v pozici ani Harryho, ani Hermiony. Ted zustava otazkou, jestli mu Harryho vzpominky pomohou nebo naopak vsechno zhorsi. A co na to reknou ostatni? Achjo, obavam se, ze nas ceka par problematickych kapitol. Moc a moc dekuji, devcata. Tato povidka je bomba.

Re: Kapitola 23. Harry a Hermiona – 1. část Od: Neprihlásený - 21.02. 2018
Sakra,Sakra,Sakra...

Tak to je hustý, Severus ve své nejlepší formě... bohužel. Zcela pohlcen svými démony, nenávistí a strachy, takže urazí Hermionu tím nejhorším způsobem, konfrontuje Harryho a pak mu vyplundruje mysl? Mám dojem, že všechny ty sedánky s Lenkou měl absolvovat hlavně on a ne děti. Jak tohle slepí, to jsem zvědavá. Děkuju za překlad.

Ajaj, to nevyzerá dobre.

Prehľad článkov k tejto téme:

Amarti: ( Lupina )05.06. 2018Kapitola 30. Epilog: Na věky věků
Amarti: ( Lupina )30.05. 2018Kapitola 29. Pošetilé mávání hůlkou
Amarti: ( Lupina )16.05. 2018Kapitola 28. Kde mají chrabré srdce
Amarti: ( Lupina )02.05. 2018Kapitola 27. Myslím, že vidím jiskru naděje
Amarti: ( Lupina )18.04. 2018Kapitola 26. Přichází soumrak
Amarti: ( Lupina )04.04. 2018Kapitola 25. Vezmi mě domů
Amarti: ( Lupina )21.03. 2018Kapitola 24. Ukaž mi cestu – 2. část
Amarti: ( Lupina )14.03. 2018Kapitola 24. Ukaž mi cestu – 1. část
Amarti: ( Lupina )28.02. 2018Kapitola 23. Harry a Hermiona – 2. část
Amarti: ( Lupina )21.02. 2018Kapitola 23. Harry a Hermiona – 1. část
Amarti: ( Lupina )07.02. 2018Kapitola 22. Severus a Lily – 2. část
Amarti: ( Lupina )31.01. 2018Kapitola 22. Severus a Lily – 1. část
Amarti: ( Lupina )17.01. 2018Kapitola 21. Umění napodobuje život
Amarti: ( Lupina )29.11. 2017Kapitola 20. Vyvrženec
Amarti: ( Lupina )15.11. 2017Kapitola 19. Expecto patronum!
Amarti: ( Lupina )01.11. 2017Kapitola 18. Svatá noc
Amarti: ( Lupina )18.10. 2017Kapitola 17. Léčitelka
Amarti: ( Lupina )04.10. 2017Kapitola 16. Lobbisté
Amarti: ( Lupina )20.09. 2017Kapitola 15. Co bych mohl být
Amarti: ( Lupina )06.09. 2017Kapitola 14. Jako přátelé – 2. část
Amarti: ( Lupina )30.08. 2017Kapitola 14. Jako přátelé – 1. část
Amarti: ( Lupina )16.08. 2017Kapitola 13. Mnoho šťastných návratů – 2. část
Amarti: ( Lupina )09.08. 2017Kapitola 13. Mnoho šťastných návratů – 1. část
Amarti: ( Lupina )26.07. 2017Kapitola 12. Odevzdání
Amarti: ( Lupina )12.07. 2017Kapitola 11. Osvobození – 2. část
Amarti: ( Lupina )05.07. 2017Kapitola 11. Osvobození – 1. část
Amarti: ( Lupina )21.06. 2017Kapitola 10. Co teď – 2. část
Amarti: ( Lupina )14.06. 2017Kapitola 10. Co teď – 1. část
Amarti: ( Lupina )31.05. 2017Kapitola 9. Prostě jen být – 2. část
Amarti: ( Lupina )24.05. 2017Kapitola 9. Prostě jen být – 1. část
Amarti: ( Lupina )10.05. 2017Kapitola 8. Co je podstatné
Amarti: ( Lupina )26.04. 2017Kapitola 7. Jen seďte a sledujte – 2. část
Amarti: ( Lupina )19.04. 2017Kapitola 7. Jen seďte a sledujte – 1. část
Amarti: ( Lupina )05.04. 2017Kapitola 6. Přijetí
Amarti: ( Lupina )22.03. 2017Kapitola 5. Lidské gesto
Amarti: ( Lupina )08.03. 2017Kapitola 4. Roztříštěné porcelánové panenky – 2. část
Amarti: ( Lupina )01.03. 2017Kapitola 4. Roztříštěné porcelánové panenky – 1. část
Amarti: ( Lupina )15.02. 2017Kapitola 3. Skromná nabídka
Amarti: ( Lupina )01.02. 2017Kapitola 2. Staré duše
Amarti: ( Lupina )18.01. 2017Kapitola 1. Prolog: Zapomenutí
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )23.11. 2016Prostě jen být - úvod