Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Ty vole, už zase?!

Kapitola 9.

Ty vole, už zase?!
Vložené: Lupina - 14.01. 2018 Téma: Ty vole, už zase?!
Online preklady nám napísal:

Autor: Sarah1281                  Překlad: Online překlady                  Banner: arabeska

Originál: https://www.fanfiction.net/s/4536005/9/

Rating: 9+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Překlad: Martik

Poznámka: Tato kapitola není zrovna zábavná, ale naši hrdinové v ní poprvé čelí Voldemortovi a tentokrát nejde jen o Harryho. Myslím, že i tak to dobře dopadlo.

 

Kapitola 9.

„Počkej… co?“ vyhrkl Neville, jakmile prošli plameny. „Fakt to byl Quirrell? Sakra, teď ještě navíc visím Weasleyovic dvojčatům.“

„Vsadili jste se, kdo se mě pokouší zabít?“ divil se Harry. „Není to trochu… morbidní?“

„Zrovna ty máš co mluvit. Ty vytahuješ svůj ‚zjizvený ciferník‘, kdykoliv se ti to hodí,“ podotkl Neville.

Harry pokrčil rameny. „Jo, ale všichni vypadají, že by si o tom moc rádi pokecali, takže jim tím vlastně jen prokazuju laskavost. A zrovna Weasleyovic dvojka by mi mohla trochu věřit!“

Než stačil Neville odpovědět, promluvil Quirrell. „Říkal jsem si, jestli se tu s vámi setkám, Pottere. Ačkoliv Longbottoma jsem neočekával.“

Harry vypadal zmateně: „Jak jste mohl čekat, že se tu setkáme? Zatraceně, vždyť je mi teprve jedenáct; vážně bych měl mít víc zdravého rozumu, než abych vyzbrojený jen pár prváky šel po dospělém zdatném kouzelníkovi, který mě chce zabít.“ I když tehdy v jedenácti by ho po kartáči od McGonagallové patrně nenapadlo vnucovat své myšlenky dospělému. Bůh ví, že posledně se tak rozhodně nechoval. Měl konkrétněji vysvětlit, proč si vlastně myslel, že je Kámen v ohrožení.

„Jejdanáčku, já nevím,“ odpověděl Quirrell jízlivě. „Nemohlo by to být tím, že pokaždé, když se k vám otočím zády, trváte na tom, že vás pálí jizva?“

Harry se nadechl k odpovědi, a pak ústa náhle znovu zavřel. „Máte recht,“ připustil.

„Upřímně musím říct, že jsem neočekával, že na to přijdete. Zvlášť když uvážíme, že Severus vypadá mnohem podezřeleji. Chci říct, kdo se zdravým rozumem by podezříval , u-ubohého k–koktavého p–profesora Quirrella, když kolem krouží ten přerostlý netopýr?“

„Já.“

„Promiň, Harry, ale mám dojem, že říkal ‚kdo se zdravým rozumem,‘“ upozornil ho Neville.

„No jasně. Ale nejspíš bych na to nepřišel, kdybyste si na hlavě nechoval zpropadeného Toma Raddlea.“

Tohle byla novinka pro všechny zúčastněné. Neville neměl sebemenší ponětí, o čem to Harry mluví, Quirrell netušil, kdo je Tom Raddle, a Tom Raddle nechápal, jak Harry ví, že Voldemort není jeho skutečné jméno, natož odkud zná to pravé.

Quirrell se očividně rozhodl neptat se a lusknutím prstů spoutal Harryho i Nevilla. Harry se proklel za to, že na tohle zapomněl, a upřel svou pozornost na to, aby se bezhůlkově zbavil provazu. Když bude mít dost času, zvládne to, ale musí se soustředit.

Mezitím Quirrell využil chvíli klidu a nahlas přemýšlel, jak Kámen najít.

Najednou se ozval Voldemort: „Využij toho chlapce… toho chlapce…“

Na to zareagoval Neville. „Nebyl to ten Tom Raddle?“ zašeptal.

Harry jen přikývl.

Quirrell se vrhl k Harrymu. „Ano – Pottere – pojďte sem.“ Uvolnil lana, kterými ho spoutal, a nařídil mu pohlédnout do zrcadla.

Posledně Harry považoval svoji kapsu za bezpečnější místo než očarované zrcadlo, se kterým se Quirrell tehdy nedokázal vypořádat a tak se celý frustrovaný a zoufalý spolehl na dítě. Ale tentokrát Harry Kámen nechtěl.

„No tak?“ naléhal Quirrell netrpělivě. „Co vidíte?

„Vidím svou rodinu,“ Harry se odmlčel. „Zase. Vážně, lidi, tohle se prostě nezmění, tak se přestaňte ptát.“

„Vy nevidíte Kámen?“ otázal se Quirrell zklamaně a poněkud skepticky.

„Proč bych měl chtít Kámen mudrců?“ provokoval ho Harry. „Zdá se mi v bezpečí tam, kde je.“

Harry začal od Quirrella nenápadně ustupovat, když Voldemort znovu promluvil: „Má ho ten druhý chlapec…“

Harry ztuhl. „Do háje!“ Vážně se měl Nevillovi zmínit, že dívat se do zrcadla je špatný nápad.

Quirrell se začal přibližovat k Nevillovi, který na rozdíl od Harryho vypadal vyděšeně.

„Počkej, já si s ním promluvím… z očí do očí…“ rozhodl Voldemort.

Zatímco Quirrell chabě protestoval, aby stejně nakonec podlehl Voldemortovu nátlaku, Harry bezhůlkově a neverbálně uvolnil Nevilla.

„Ááá!“ vyjekl Neville, když poprvé spatřil Voldemortovu tvář.

Harry reagoval klidněji. Věděl, že kdyby šlo o něj, dokázal by si s Voldemortem poradit. Nevillem si tak jistý nebyl.

„Harry Potter a Neville Longbottom. Jak ironické, že právě vy dva tu stojíte, abyste mi čelili. Ironické, avšak příhodné.“

„Tome Raddle, jsem si celkem jistý, že jsi pedofil.“

Neville se téměř zalknul. Nevěděl úplně jistě, co to je, ale rostl v něm nepříjemný pocit, že by to vědět měl.

„Jak se opovažuješ…“ rozvzteklil se Voldemort. Těžko říct, jestli ho víc rozčílilo Harryho obvinění nebo to, že vyslovil jeho skutečné jméno.

„Prostě opovažuju. Co kdybychom přeskočili tu část, kdy jsi nakrknutý, že znám tvé jméno, a pokračovali jsme dál? Jsi pro?“ navrhl Harry.

Voldemort na okamžik oněměl. A potom pokračoval: „Existovalo proroctví, víte, vy dva.“

Harry znervózněl. O co se to Voldemort pokouší? O ničem takovém se nezmínil, když se tady setkali tehdy poprvé. Změnilo se to kvůli Nevillově přítomnosti?

„To proroctví tvrdilo, že mě dokáže porazit chlapec, který se narodí na sklonku sedmého měsíce těm, kteří se mi již třikrát postavili. To se mohlo týkat kteréhokoliv z vás. Vybral jsem si, že zaútočím na Harryho, a on mě vskutku zastavil. Prozatím. Proroctví se splnilo. Takže, jak sám vidíš, Neville, ve skutečnosti neexistuje žádný důvod, abych tebe nebo tvého přítele zabíjel. Tak mi prostě dej ten Kámen a já ti dám své slovo, že nikomu z vás neublížím.“

„Slovo lháře a vraha,“ vyštěkl Harry.

„T-ty,“ ztěžka polkl Neville. „Připravil jsi mé rodiče o rozum!“

„To jsem nebyl já, Neville, stalo se to až po mém pádu. Belatrix Lestrangeová vždy byla jednou z mých nejvěrnějších, ačkoliv… pomýlených následovníků. Myslela si, že tvoji rodiče, jakožto významní bystrozorové a všeobecně známí stoupenci loutkovodiče Brumbála, budou vědět, co se se mnou vlastně stalo. Nezavírám oči před jejich činem a přinutím viníky trpět za to, že ti vzali rodiče, Neville. Stačí jediné slovo. Dej mi Kámen a tvoji rodiče budou pomstěni.“

Neville se nekontrolovatelně třásl. „Mo-mohls právě tak snadno napadnout mě a zabít moje rodiče.“

„Ale neudělal jsem to,“ Voldemort hovořil klidně, vemlouvavě. „Šel jsem po Harrym, protože i kdybych si vybral špatně, neprolil bych ani kapku čisté krve. Vznešené čistokrevné děti jako ty představují naši budoucnost, drahý Neville. Přivést tvé rodiče k šílenství bylo plýtváním; byli to dobří kouzelníci. Jakmile povstanu, napravím všechny případy ctihodných čistokrevných, jako jsou tvoji rodiče, kteří ztratili vše včetně svého života. Mohu ti tvé rodiče vrátit. Stačí, když mi dáš ten Kámen.“

Neville dlouhou chvíli mlčel. „N-ne… Já… Ne.“

Než Voldemort stihl zareagovat na Nevillovo odmítnutí, Harry se chopil příležitosti, skočil na Quirrella a přitiskl ruce k jeho obličeji.

Jizva teď Harryho pálila tak, že samou bolestí téměř neviděl. Věděl, že měl nejspíš zakročit dřív, ale stejně jako Brumbál chtěl i on poskytnout Nevillovi příležitost, aby Voldemortovi čelil sám. Uvědomoval si, že zamítnutí Voldemortových návrhů a slibů udělá s Nevillovým chabým sebevědomím hotové divy.

Právě když začínal ztrácet vědomí, uslyšel: „Reducto!“ a Quirrell znehybněl.

Vzhlédl a spatřil Nevilla, jak s vytřeštěnýma očima sklání hůlku.

ooOOoo

„Harry! Neville!“ vykřikla Hermiona, jakmile vyšli z chodby. Vzhledem k nedostatku jakýchkoliv lepších nápadů prostě prolétli padacími dveřmi na Harryho koštěti. Okamžitě je objala.

„Hele, Hermiono,“ ozval se slabě Harry. „Našla jsi profesora Brumbála?“

„Vlastně ano,“ promluvil Brumbál, stojící za Harrym. Jak to-? Raději se neptat. „Jsem si jist, že na mne máte mnoho otázek a i já jich mám několik na vás. Ale nejprve vás všechny přesuneme na ošetřovnu, co říkáte?“

ooOOoo

Když je madame Pomfreyová ošetřila a Rona s Hermionou navíc i propustila, Brumbál se vrátil.

„Nejspíš bys měl dát profesoru Brumbálovi Kámen mudrců,“ navrhl Harry.

Neville vytřeštil oči. „Jo, jasně. Úplně jsem na to zapomněl…“

„Vskutku,“ zajiskřilo Brumbálovi v očích. „Museli jste tam dole prožít spoustu vzrušení.“

Harry si odfrkl. „I tak se to dá nazvat.“

„Zabil jsem profesora Quirrella.“ Po tomto prohlášení se rozhostilo ticho a Neville se skloněnou hlavou zíral na přikrývku. Madame Pomfreyová ho nepustila z ošetřovny, protože od chvíle, kdy dorazili, se nepřestal třást.

„Jak se to událo?“ Brumbálův hlas zvážněl.

Harry vycítil, že Neville o tom moc mluvit nechce, proto se zhluboka nadechl a začal sám. „Quirrell šel po Kameni. Královna vzala Rona v šachové partii, takže jsme museli pokračovat bez něj, ale v ampuli nebylo dost lektvaru pro všechny tři, takže se Hermiona vrátila za Ronem. Když jsme se díky lektvaru dostali přes plameny ke Quirrellovi, stálo tam zrcadlo z Erisedu a Quirrell se mě snažil využít, aby Kámen získal, ale já ho doopravdy nechtěl. Tak chtěl k zisku Kamene přimět Nevilla. Ten sice Kámen chtěl, ale odmítal ho použít. Kvůli tomu si pak Quirrell odmotal turban a odhalil Voldemorta na své hlavě. Voldemort… přislíbil Nevillovi, že mu vrátí rodiče, když mu předá Kámen. Neville to odmítl. Voldemort se ho chystal napadnout, proto jsem pomocí matčiny ochrany popálil Quirrellův obličej, a právě když jsem se začínal hroutit pod vlivem magického vyčerpání, Neville po něm vypálil Reducto.“

„Zabil jsem ho,“ zopakoval Neville.

„Quirrell už mrtvý byl,“ uklidňoval ho Brumbál. „Zemřel v okamžiku, kdy se Voldemort usídlil v jeho těle. Tak jako tak by zemřel ve chvíli, kdy by ho Voldemort opustil. Což by udělal dnes večer nehledě na to, zda od vás Kámen získá a vytvoří si nové tělo, nebo selže. Byl rozhodnutý, že ubohý Quirinus svůj úkol splnil a přestal být užitečný.“

„Takže to nebyla moje chyba?“ váhal Neville.

„Ne, nebyla,“ souhlasil Harry. Věděl, že ještě nějaký čas potrvá, než to pochopí, a přál si, aby se to nestalo takto, ale teď už s tím nemohl nic dělat. Upřímně nečekal, že když svým dotekem Quirrella spálí, že i Neville svým kouzlem přiloží ruku k dílu. „A co se stane s Kamenem teď?“ snažil se Harry zavést řeč na méně depresivní téma.

Brumbál jim poté vysvětlil, že Flamelovi si teď uspořádají všechny své záležitosti, ale že je to v pořádku, protože už jsou stejně staří. No, tohle nejspíš nebylo o nic méně depresivní.

„Máte ještě nějaké otázky?“ otázal se Brumbál vlídně.

„Jednu. Voldemort se zmínil o jedné zajímavé maličkosti a já jsem doufal, že byste nám ji mohl vysvětlit,“ začal Harry nevinně.

Brumbál přikývl a pokynul Harrymu, aby pokračoval.

„Zřejmě existuje o Nevillovi a mně nějaký druh proroctví, kvůli kterému se mě pokusil zabít,“ pronesl Harry pomalu a užíval si pohled na všechnu tu barvu, která mizela z Brumbálova obličeje. „Něco jako že já jsem jediný, kdo ho může zastavit?“

„Já… Nezamýšlel jsem, že se to dozvíš takto,“ povzdychl si nakonec Brumbál. „A zvlášť v tak mladém věku. Doufal jsem… Ale želmerlinovi, co se stalo, stalo se, a předpokládám, že nemá cenu plakat nad rozlitým máslovým ležákem. Přál bych si, abych měl s sebou myslánku, ale nemám, takže vám Proroctví jednoduše řeknu: „Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží… narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili, na samotném sklonku sedmého měsíce roku… a Pán zla ho poznamená jako sobě rovného; on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná… proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého, neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu.“*

„A jde o mě nebo o Harryho?“ zeptal se Neville, který vypadal, že brzy omdlí.

„Ach Merline, ne, Proroctví se týká Harryho. Když si Voldemort vybral, že půjde po Harrym a zanechal mu jizvu, označil ho a tím jasně určil toho, o kom Proroctví hovoří,“ odpověděl Brumbál.

Neville se pokoušel nedat příliš najevo, jak velký kámen mu spadl ze srdce, jakmile si uvědomil, že zastavení Voldemorta bude pravděpodobně záviset na Harrym.

„Promiňte, pane? Uvědomujete si, že je mi jedenáct, že ano? A že nejsem zrovna ta nejzodpovědnější osoba? A že byste opravdu neměl očekávat, že jsem jediný, kdo ho může zabít?“

„Ani mě nenapadlo od tebe něco takového očekávat. Určitě ne ještě několik příštích let. A ve skutečnosti tě nemohu přinutit cokoliv udělat. Na druhou stranu, jakmile nastane čas, kdy budeš Voldemortovi naposledy čelit, budeš si vědom, že tě chce zabít a že zavraždil nebo se zavraždit pokusil nesčetně dalších lidí. Pak se dokážeš velmi snadno rozhodnout, zda sprovodit ho ze světa je ta nejlepší možnost. Zcela jistě tě, pokud znovu získá své tělo, nepřestane pronásledovat. A šance, že jeden z vás zemře rukou toho druhého, poroste.“

ooOOoo

Harry kráčel na závěrečnou hostinu s těžkým srdcem. Sice mu Hagrid dal album s fotografiemi jeho rodičů a také strávil celou noc na improvizovaném ‚absolventském‘ mejdanu sedmého ročníku, k čemuž přispělo naléhání Tonksové. Jak jinak, vždyť žádného jiného sedmáka tak dobře neznal. A brzy znovu uvidí Ginny. Na druhou stranu Nebelvír skutečně vyhrál školní pohár navzdory jeho maximálnímu úsilí o opak.

Při Brumbálově oznámení, že Nebelvír vede, nasadil Harry svůj nejdeprimovanější výraz. Když se to ale vezme z té lepší stránky, aspoň nebude nutné přidělovat žádné body na poslední chvíli.

„Nicméně musíme ještě vzít v úvahu to, co se událo v posledních dnech,“ pokračoval Brumbál. Harry zakvílel. No jasně že musíme. Brumbál odměnil Rona padesáti body ‚za nejlepší šachovou partii, jakou kdy Bradavice viděly‘ nehledě na skutečnost, že neexistoval žádný způsob, jak by se dalo něco takového empiricky ověřit. Hermiona získala padesát bodů za to, že neotrávila sebe ani své spolužáky. Neville obdržel padesát bodů za upražení vzácné a cenné rostliny na škvarek a Harry šedesát bodů za to, že žádnému soudnému dospělému neřekl o Quirrellově pokusu ukradnout Kámen mudrců, a za ohrožení života několika svých spolužáků. Samozřejmě, že to Brumbál vyjádřil poněkud kulantněji, ale i tak šlo o nestydaté protěžování.

Harry začal bušit hlavou do stolu a nepřestal, dokud mu rozmrzelý Percy nezačal vyhrožovat, že ho prokleje. Vskutku by nebylo moudré, aby si Percy z proklínání vytvořil zvyk. Protože jen díky kategorickému odmítání takovéhoto výchovného opatření Harry dokázal provést pár svých veřejnějších povečerkových aktivit.

Otravnost nebelvírské oslavy toho, že se konečně stali tou nejpochlebovačnější kolejí, narostla do takových rozměrů, že v polovině hostiny Harry vstal a odešel se posadit ke Zmijozelům. S nimi strávil zbytek večeře litováním a stěžováním si na to nechutné nadržování. Brumbál, který ho nemohl slyšet, se zeširoka usmíval nad Harryho zralým postojem k utužování soudržnosti napříč kolejemi.

ooOOoo

Když bradavický expres dorazil na nádraží, Harry byl poprvé v životě upřímně rád, že cesta vlakem skončila. Sotva se s Ronem, Hermionou a Nevillem usadili, sesypali se na ně různí Harryho známí a Nevillovi přátelé z bylinkářství. Bohužel, ani to nezastavilo Hermionu, aby Harryho neotravovala kvůli jeho výsledkům ze zkoušek. Že dosáhl nejlepších prváckých výsledků od dob Brumbála a tak byl nyní považován za génia (k jejich oboustranné mrzutosti), způsobil skutečně pouze jeho dvanáctiletý náskok. Koneckonců zkušenost, kdy jako dospělý musel přežít nudné schůze, vydržet tiskové konference a pravidelně přesvědčovat Starostolec, se zákonitě musela odrazit i na tom, že nyní dokázal dostatečně dlouho udržet pozornost v Binnsových hodinách. Takže přestože se neskrývaně odmítal učit, zaválel i v dějinách čar a kouzel. A proto byla Hermiona přesvědčená, že buď podváděl, nebo celou dobu tajil svoji genialitu.

„Musíte v létě přijet a pobýt u nás,“ zval je Ron. „Všichni – pošlu vám sovu. Jo, a tím všichni jsem myslel každého kromě Malfoye a jeho goril.“ Čímž se výběr zúžil na Harryho, Hermionu a Nevilla.

„Jako bych snad o to stál,“ odsekl Draco. „Moje ložnice je větší než celý tvůj dům!“

Harry protočil očima. „Draco, vzpomínáš si, jak jsme mluvili o tom, že není hezké šmírovat politické odpůrce tvého otce? Což mi připomíná – možná je to divná otázka – nemáš náhodou domácího skřítka jménem Dobby?“

Draco přikývl. „A kdo teď šmíruje koho, co?“

„Hm, pořád ty. Ty šmíruješ Rona. Už jsme o tom mluvili. Každopádně, důvod, proč se ptám – pamatuješ si, jak mi moje jizva řekla, že se mě Quirrell snaží zabít?“

Draco váhavě přikývl.

„Fajn, taky mi řekla, že máš domácího skřítka Dobbyho, který mi celé léto bude krást poštu. Takže by bylo fajn, kdybys mu mohl přikázat, aby nechal mou poštu poštou.“

Draco pokrčil rameny. „Proč ne.“

Jakmile vystoupili z vlaku a seřadili se, aby v malých skupinkách prošli branou, přistoupila k němu Tonksová se žvýkačkově růžovými vlasy. „Tak mě vzali do bystrozorského výcviku,“ pronesla. „A tohle je můj slavnostní účes.“

„Hodláš si ho nechat?“ ptal se Harry pobaveně.

„Jasně. Budu ho nosit pokaždé, když se nebudu muset maskovat. A dokud z toho budu šťastná jako blecha. Pochopitelně bych ti to řekla dřív, ale měla jsem plné ruce práce se skrýváním se před Percym.“

„Skrývala ses před Percym? Proč? Vždyť on je mírnější než beránek,“ poukázal Harry.

„Já vím, já vím, ale třikrát chtěl slyšet, jak jsem složila OVCE. A ptal se mě, jak si myslím, že si vedl během NKÚ, a zasypával mě úchvatnými příběhy o každičké otázce, kterou dostal, a každičkém kouzlu, které seslal,“ stěžovala si Tonksová.

„To zní jako Hermiona,“ vyhrkl Ron bez obalu.

„Hej!“

„A neexistuje něco, co bych mohl udělat, abys mě nechala ti říkat Nympha- myslím tvým křestním jménem,“ rychle se opravil Harry, když ho Tonksová probodla pohledem.

„Ne! Promiň.“

„Ale no tak! Dám ti svého prvorozeného!“ sliboval Harry.

Tonksová se rozesmála. „Nejsi trochu mladý na to, abys přemýšlel o takových věcech?“

Harry pokrčil rameny. Podle všeho by touto dobou už byl otcem. Pokud by to byl chlapec, pojmenovali by ho James Sirius, a pokud dívka, byla by to Lily Lenka.

„Ozveš se, že jo?“ zeptal se jí Harry, když zamířila k bariéře.

„Klídek, nezbavíš se mě, i kdyby ses na hlavu stavěl,“ odpověděla a zmizela.

Když Harry s Ronem prošli branou, následováni Hermionou a Nevillem, zaslechl Harry docela dost klepů, které se týkaly Draca Malfoye a otázky jeho původu, kterou Harry nadhodil na začátku školního roku. Ušklíbl se; úplně na to zapomněl.

„Támhle je, mami, podívej, támhle je!“ začala poskakovat Ginny, jakmile uviděla Harryho.

„Ahoj. Ginny, že?“ usmál se na ni Harry.

„A-ano,“ odpověděla a vyhýbala se jeho pohledu.

„Ty příští rok nastupuješ do Bradavic, viď?“

Jen přikývla.

„Tak to se tam potom uvidíme. Jo a paní Weasleyová, chtěl jsem vám poděkovat za váš velmi pozorný vánoční dárek.“

„To byla maličkost, drahoušku,“ ujistila ho.

„Fajn, radši bych už měl jít. Mám dojem, že by na mě můj strýc mohl být pořád naštvaný…“

„Od září?“ zeptala se šokovaně paní Weasleyová.

„No, k Vánocům mi poslal výhrůžky smrtí,“ vysvětloval Harry.

„Ach, božínku…“

ooOOoo

Když dorazil Harry domů, spatřil na Dursleyovic trávníku uvelebeného velkého černého psa. Harry si rychle schoval věci do svého pokoje (možná by měl strýčkovi Vernonovi pohrozit, že ho zakleje do modra, když se mu pokusí jeho věci zamknout, ale slíbil, že nepoužije žádné kouzlo) a běžel za ním.

„Čau, kámo,“ přivítal ho. „Vypadáš, že by ti prospěla malá procházka. Jdu do parku. Přidáš se?“

Pes naklonil hlavu, jako by mu nerozuměl, ale uvolil se Harryho následovat. Jakmile Harry dorazil do parku, ve kterém se, díky Merlinovi, nenacházela ani noha, posadil se na houpačku a zahleděl se přímo do psích očí.

„To se podívejme. Sirius. Už to bude nějaký ten pátek.“

 

PP: Proroctví označené * je citací z knihy HP a Fénixův řád v překladu Pavla Medka.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre


Re: Kapitola 9. Od: kopapaka - 28.12. 2019
Hmmm.... Pořád lepší. A Sírius dokonalý... :)

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 9. Od: knihomol - 25.02. 2018
Ahoj, tak jsem právě dolouskala 9 kapitol téhle bezva povídky. A mám po depresi. Takhle dobře jsem se nepobavil ani nepamatuji. Musím na masáž lícních svalů, neboť mám z toho neustálého culení se křeč. Teď budu jen doufat, že se tady objeví další kapitolka. Ale vzhledem k tomu, že deprese chytám zhruba jednou za měsíc (v lepším případě za dva) mohla bych mít štěstí. Budu se těšit. Děkuji moc. ; )

Re: Kapitola 9. Od: fido - 09.02. 2018
málo zábavné? no dobře no ... já se bavil díky a těším se na další

Re: Kapitola 9. Od: Rulie - 04.02. 2018
tak tohle je vážně perfektní :D čekám na další kapitolu

Re: Kapitola 9. Od: rozarkaf - 16.01. 2018
úžasné, přečteno jedním dechem, těším se na další
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
Příště nás čeká Sirius. Máme se na co těšit ;-)

Re: Kapitola 9. Od: sisi - 16.01. 2018
Děkuji za překlad, to byla nádherná kapitola a vůbec nebyla truchlivá, ačkoliv dramatické chvíle s profesorem Quirellmortem a zrcadlem s Erisedu mě zaujaly. Těším se na další pokračování. :o)
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
Mám za to, že autorka měla na mysli téma proroctví a osudu Nevillových rodičů. Jinak to byla zábavná jízda jako vždy. Děkuji za komentář, sisi.

Re: Kapitola 9. Od: Jacomo - 16.01. 2018
Jak - není zábavná? Já jsem si užívala od začátku do konce. Harryho poznámky jsou zábavné vždy, ale tentokrát vede jeho utužování soudržnosti kolejí společným litováním se a stěžováním na nebetyčné nadržování Nebelvíru :-)) A těším se na Siriuse, to by mohla být teprve zábava. Díky, martiku!
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
To si myslí autorka. Tak jí to nechme a bavme se :-) Harryho hlášky mi jsou vždycky velkým rozptýlením, i když občas se zapotíme. Hlavně ta naivita Brumbála, že Harry utužuje vztahy. Kdyby věděl, jakých způsobů k tomu využívá :-D Sirius nám bude poskytovat opravdu bohatý zdroj zábavy. Děkuji, Jacomo.

Re: Kapitola 9. Od: Vai - 15.01. 2018
Dost jsem se pobavila u povídky, neodmlouvat a jak si šel Harry stěžovat ke zmijozelům na protěžování nebelvíru, přirovnání Hermiony a Percyho... úplně nakonec jsme si představila, jak es kulí oči :D
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
Sirius nás čeká příště, tak uvidíme, jak to klukům spolu půjde. Řekněme, že Harry je tady větší Zmijozel než v kánonu. Takže svůj k svému. Děkuji za komentář

Re: Kapitola 9. Od: denice - 14.01. 2018
Mně tady kapitola připadala zábavná až dost, vážně:-) Jak si Harry notoval se Zmijozely o tom nechutném Brumbálově nadržování, přednáška o šmírování - Draco musel být pěkně zmatený - a na závěr fórek se Siriusem, prostě prima! Díky.
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
Že je kapitola nezábavná, byl autorčin mylný dojem. S Lupinou a arabeskou jsme se snažily o pravý opak. Tak jsem ráda, že se povedlo. Závěr se Siriusem byl náročný, protože bylo spoustu variant, ale nakonec jsme snad zvolily tu nejlepší. Děkuji, denice.

Re: Kapitola 9. Od: JSark - 14.01. 2018
Opakujem sa, ale toto je úžasná poviedka. Len škoda, že Harry nezvládol pripraviť Chrabromil o pohár. Ale vykompenzoval to nadávaním so slizolinčanmi. :D
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
Je to takové příjemné lehké čtení, ale zároveň občas nutí k zamyšlení. A to se se Snapem tak snažili. Taky mi jich bylo líto :-) Děkuji za komentář

Re: Kapitola 9. Od: marci - 14.01. 2018
Martíku, to byla skvělá kapitola!! :) Na Vola se vždycky těším - i kdybych nečetla nic jiného, po tomhle sáhnu okamžitě :) Moc děkuji za příjemný zážitek
Re: Kapitola 9. Od: martik - 19.01. 2018
Marci, od tebe mě to obzvlášť těší, protože vím, že toho času moc nemáš :-* Jsem ráda, že se kapitolka líbila.

Prehľad článkov k tejto téme:

Sarah1281: ( Online překlady )12.04. 2021Kapitola 50.
Sarah1281: ( Online překlady )06.04. 2021Kapitola 49.
Sarah1281: ( Online překlady )30.03. 2021Kapitola 48.
Sarah1281: ( Online překlady )23.03. 2021Kapitola 47.
Sarah1281: ( Online překlady )09.03. 2021Kapitola 46.
Sarah1281: ( Online překlady )02.03. 2021Kapitola 45.
Sarah1281: ( Online překlady )05.01. 2021Kapitola 44.
Sarah1281: ( Online překlady )17.11. 2020Kapitola 43.
Sarah1281: ( Online překlady )10.11. 2020Kapitola 42.
Sarah1281: ( Online překlady )25.08. 2020Kapitola 41.
Sarah1281: ( Online překlady )15.06. 2020Kapitola 40.
Sarah1281: ( Online překlady )02.06. 2020Kapitola 39.
Sarah1281: ( Online překlady )19.05. 2020Kapitola 38.
Sarah1281: ( Online překlady )05.05. 2020Kapitola 37.
Sarah1281: ( Online překlady )21.04. 2020Kapitola 36.
Sarah1281: ( Online překlady )07.04. 2020Kapitola 35.
Sarah1281: ( Online překlady )24.03. 2020Kapitola 34.
Sarah1281: ( Online překlady )10.03. 2020Kapitola 33.
Sarah1281: ( Online překlady )25.02. 2020Kapitola 32.
Sarah1281: ( Online překlady )11.02. 2020Kapitola 31.
Sarah1281: ( Online překlady )28.01. 2020Kapitola 30.
Sarah1281: ( Online překlady )14.01. 2020Kapitola 29.
Sarah1281: ( Online překlady )26.11. 2019Kapitola 28.
Sarah1281: ( Online překlady )19.11. 2019Kapitola 27.
Sarah1281: ( Online překlady )29.10. 2019Kapitola 26.
Sarah1281: ( Online překlady )23.06. 2019Kapitola 25.
Sarah1281: ( Online překlady )02.06. 2019Kapitola 24.
Sarah1281: ( Online překlady )19.05. 2019Kapitola 23.
Sarah1281: ( Online překlady )05.05. 2019Kapitola 22.
Sarah1281: ( Online překlady )23.04. 2019Kapitola 21.
Sarah1281: ( Online preklady )02.04. 2019Kapitola 20.
Sarah1281: ( Online preklady )19.03. 2019Kapitola 19.
Sarah1281: ( Online preklady )03.02. 2019Kapitola 18.
Sarah1281: ( Online preklady )13.11. 2018Kapitola 17.
Sarah1281: ( Online preklady )30.10. 2018Kapitola 16.
Sarah1281: ( Martik )02.10. 2018Kapitola 15.
Sarah1281: ( Online preklady )18.09. 2018Kapitola 14.
Sarah1281: ( Online preklady )14.08. 2018Kapitola 13.
Sarah1281: ( Online preklady )03.07. 2018Kapitola 12.
Sarah1281: ( Online preklady )15.05. 2018Kapitola 11.
Sarah1281: ( Martik )08.05. 2018Kapitola 10.
Sarah1281: ( Online preklady )14.01. 2018Kapitola 9.
Sarah1281: ( Online preklady )07.11. 2017Kapitola 8.
Sarah1281: ( Online preklady )26.09. 2017Kapitola 7.
Sarah1281: ( Online preklady )19.09. 2017Kapitola 6.
Sarah1281: ( Online preklady )15.08. 2017Kapitola 5.
Sarah1281: ( Online preklady )25.07. 2017Kapitola 4.
Sarah1281: ( Online preklady )20.06. 2017Kapitola 3.
Sarah1281: ( Online preklady )30.05. 2017Kapitola 2.
Sarah1281: ( Online preklady )17.05. 2017Kapitola 1.
. Úvod k poviedkam: ( Online preklady )12.05. 2017Úvod