Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Zabiniho dvanáct vánočních dnů

Zabiniho dvanáct vánočních dnů 12

Zabiniho dvanáct vánočních dnů
Vložené: Lupina - 24.12. 2017 Téma: Zabiniho dvanáct vánočních dnů
Lupina nám napísal:

 

24. prosinec 2017

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Autor: Jedi Tess of Gryffindor                    Překlad: Lupina                     Beta: Morikage         

Originál: http://www.fanfiction.net/s/5597481/1/Zabini-s-Twelve-Days-of-Christmas

Rating: 9+

 

 

Zabiniho dvanáct vánočních dnů 12

„Fakt si přeju, aby ses vrátila k vševědství a já tě pak mohla znovu pořádně nesnášet,“ přiznala Pansy Hermioně cestou do ložnice a natáhla se na svoji postel.

Hermionu to překvapilo. „Už nejsem vševědka?“

„Možná krapet,“ chmuřila se Pansy. „Ale je o dost těžší se ti posmívat.“

„Díky,“ nakrabatila čelo Hermiona. „Teda asi.“ Koukla po Pansy a mezi obočím se jí objevila vráska. „Parkinsonová… ty čteš Charlese Dickense?“

„Cože?“ ozvala se Pansy defenzivně. „Jenom proto, že to nerozhlašuju, neznamená, že nemám ráda čtení, Grangerová.“

„Promiň, to mě nenapadlo,“ začala Hermiona. „Které jeho dílo?“

Ponurý dům,“ odpověděla Pansy a ukázala jí obálku knihy. „Vlastně se mi Dickens hnusí. Při Příběhu dvou měst jsem si chtěla vypíchnout oči vidličkou. A radši nezmiňuj Davida Copperfielda.“ Otřásla se. „Ale Ponurý dům má všechny postavy věrohodné – nikdo tam není hvězda a tak – a všechny jsou nějak propojeny. To je opravdu mimořádné.“ Mračení zesílilo. „Co? Přestaň na mě koukat.“

„Jak sakra vůbec víš o Dickensovi?“ vyptávala se Hermiona. Její mozek se nemohl vyrovnat s představou Pansy Parkinsonové čtoucí knihy, třebaže si uvědomovala, jak nefér to od ní je.

„Tak bacha, Grangerová,“ protočila Pansy očima, „Dickens byl napůl kouzelník. Vyrostl v mudlovském světě a navštěvoval vážně podřadnou kouzelnickou školu v Londýně. Měl jediný talent – na zakouzlení brku, aby pro něj psal, a schopnost celý týden nespat. Mudlové jeho tvorbu milovali – psal pro časopisy, kde dostal zaplaceno od stránky, takže čím víc toho napsal, tím víc mu zaplatili.“

„Páni,“ vydechla Hermiona a doufala, že neslintá.

„No, jo,“ zatvářila se Pansy. „Prosím tě, běž už a nedívej se na mě, Grangerová. Děsí mě to.“

„Dobře,“ zamumlala Hermiona a odtrhla se od literárního zázraku. „Dobře,“ zopakovala. Bojovala s nutkáním zeptat se Pansy, co dalšího četla, když se od okna ozvalo zaťukání.

„Jak rozkošné, další psaní od milence,“ ušklíbla se Pansy.

„Asi ho budu ignorovat,“ začala Hermiona, i když jí bylo líto nebohé sovy, která dopis nesla.

„Jestli ho nevezmeš, tak já jo,“ reagovala Pansy, což Hermionu přimělo otevřít okno, aniž by si uvědomila, jak vstala z postele a prošla pokojem.

Hermiona zaváhala. Tato obálka byla neforemná a docela těžká. Roztrhla ji a vytáhla vzkaz, fotku a snad kilo té nejtmavší čokolády. Neuvěřitelně lákavě voněla a podobala se onomu velkému kusu, který ohryzávala U Prasečí hlavy. Než se podívala na fotku, zaváhala. Jakmile to udělala, srdce jí poskočilo. Byl to obrázek jí a Zabiniho. Seděli na pohovce u krbu ve společenské místnosti a dívali se jeden na druhého. Postavy se nehýbaly, což Hermionu překvapilo. Pořádně si fotografii prohlédla a uvědomila si, že je výjev velmi intimní. Neseděli neslušně blízko a nedotýkali se. Přesto cosi v jejich výrazech naznačovalo, že spolu něco sdílejí.

Po chvíli ohromeného ticha si Hermiona přečetla vzkaz.

Jedenáctý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Aby tě troll kopl, Blaisi Zabini.“

Empirický poznatek: Občas muži mají rádi dívky a na tyto dívky zatlačí až příliš. Čokoláda a opravdu pěkné fotografie dokážou situaci napravit, pokud je muž příliš zpitomělý, aby je napravil sám.

Hermiona si povzdechla. Pak zaznamenala u ucha dech a vzhlédla. Pansy stála nepříjemně blízko a nakláněla se nad ní.

„Nepředpokládám,“ pronesla pomalu a se zjevnou sebekontrolou, „že bys byla ochotná podělit se o tu čokoládu?“

Hermiona se rozesmála, skoro smíchy zabublala, když zvedla oči. „Parkinsonová, máš kladivo a dláto?“ zazírala na hromadu čokolády. „Budeme je potřebovat.“

ooOOoo

Vánoční ráno přivítal příval nového sněhu, který zasypal bradavické pozemky. Blyštěl se a ranní paprsky odrážel přímo oslepující září. Hermiona seděla v okně ložnice a upřeně se dívala ven. Tu třpytivou bělostnou pokrývku nic neporušovalo, ani Hagridovy obrovské stopy.

Do dívčí ložnice vtrhl Harry.

Místo výkřiků strachu jej všechny obyvatelky zasypaly nadávkami, aby v tak nekřesťanskou hodinu přestal s tím kraválem.

„Ve společenské místnosti je sob!“ vydechl.

„Je tam co?“ Hermiona přesměrovala pohled ze sněhu na něj.

„Je tam sob,“ zopakoval. „Myslíme, že je z Nebelvíru, ale Malfoy tvrdí, že může být havraspárský.“

A tak začaly vánoční mezikolejní rošťárny. Už se to jednou přihodilo krátce před Halloweenem, kdy si koleje různě pašovaly do společenských místností legrační věci.

Rozhostil se okamžik překvapeného ticha, pak zašustění peřin a děvčata povyskakovala z postelí, aby se vydala prohlédnout si ten zázrak.

„Musí být havraspárský,“ prohlásila Pansy, když se všechny dívky shromáždily v přeplněné místnosti. „Nebelvíři nejsou dost chytří.“

„Zjevně jsi nikdy nepotkala Ginny,“ zamumlala Hermiona.

„Nemyslím, že to byla Ginny,“ pousmál se Harry. „Nikdy přede mnou nic neutají. Víš, jak je na tom s tajemstvími.“

„Koukněte, má kolem krku cedulku,“ upozornila Hannah Abottová. „Možná je na ní napsáno, od koho je.“

„Jo, ale nikdo se k němu nechce přiblížit,“ prohodil Zabini. S Malfoyem a Nottem postával stranou a zíral na obrovské parožnaté zvíře, které čnělo uprostřed společenské místnosti. Někdo přeměnil všechny židle a stoly na malý výběh, ale Hermiona předpokládala, že by s útěkem nemělo žádný problém. Někdo mu také ohleduplně hodil balík sena. Hermiona odhadovala, že asi jeden z Mrzimorů.

Protočila očima. „Accio obojek,“ přikázala. Díky její prozíravosti při kouzlení se obojek kolem sobího krku rozepnul a pak elegantně připlachtil do její natažené ruky. Cokoliv méně specifického a obojek by s sebou přitáhl i nebohé zvíře.

„Měla jsi pravdu,“ přisvědčila Hermiona k Pansy. „Byl to někdo z Havraspáru.“ Na kartičce stálo: „Veselé Vánoce, vy delikventi z osmáku. Pac a pusu, Orli.“ Vzkaz byl napsán modrým inkoustem na zlatém pergamenu. „Asi bychom měli zavolat Hagrida, aby ho odstěhoval,“ zamumlala Hermiona.

„Přivedu ho,“ prohodil Harry a vyběhl po schodech pro plášť a boty.

„Kde budeme sedět, než se Potter vrátí?“ kvílela Daphne Greengrassová. Hermiona protočila očima. A Pansy k jejímu překvapení také.

Neville přivolal z Hagridovy boudy další balík sena a pak se všichni shlukli a pokusili se rozhodnout, jak to havrasparským oplatí.

„Můžeme jim provést cokoliv, protože nemusíme mít strach o kolejní body,“ ozval se Terry Boot radostně a mnul si u toho ruce.

„Jak ale přebijeme soba?“ mumlala Parvati a vrtěla hlavou. „Ten byl dost chytrý.“

„Navíc to musíme dostat k nim,“ mudroval Malfoy. „A právě teď bude většina havraspárských ve společenské místnosti.“

„Tak provedeme něco během oběda,“ navrhl Ernie MacMillan. „Má někdo nápad?“

„Změníme jejich společenskou místnost v hromadu vánočního pudinku?“ nabídla Susan Bonesová.

„Přemluvíme Protivu, aby vypustil kouzelnické žertovné petardy?“ doporučil Nott.

„Ukryjeme tam rádio, které bude nekonečné hodiny hrát Kotlík plný horké silné lásky?“ přispěl svým Ron a pár lidí zafrkalo smíchy.

„Proklejeme vstup do jejich koleje, takže každý, kdo jím projde, skončí s plnovousem Santy?“ přidala jen tak mimochodem svou špetku do mlýna Hermiona, zatímco sledovala dotyčného soba.

„Opravdu? To dokážeš?“ zeptal se Justin Finch-Fletchley překvapeně.

„Ale jo,“ Hermiona pokrčila rameny. Pak se zamračila, protože si uvědomila, že na ni všichni zírají. „Co je? Je to jednoduché kouzlo.“

„Ale dokázala bys to?“ zeptal se Malfoy zvolna. „Proklít jim dveře?“

„Každý z vás by taky mohl,“ odsekla. „V každém případě, jak bych se dokázala dostatečně přiblížit k havraspárským dveřím -“

„Ne jen dveřím,“ přerušila ji Lisa Turpinová. „Co když začarujeme i vstupy do chlapeckých a dívčích ložnic? Třeba něčím, co jim změní vlasy na červeno a zeleno?“

„Můžeme použít Harryho plánek,“ dodal rychle Ron. „A možná i plášť.“

„Ano, a já znám heslo pro tento týden!“ zvolala SallyAnne Perksová. „Včera večer u večeře ho někdo říkal.“

Hermiona zaúpěla a šla se posadit na kobereček u krbu. Bylo jí jasné, že to bude muset provést ona, zatímco Neville, Malfoy, Lisa a Justin celou záležitost naplánují. Sakra! Věděla, že je důvod, proč se vzdala vševědství. Nebo se ho alespoň snažila před světem víc zatajovat. Ale tito lidé ji znali sedm let – přirozeně se rozhodli, že její vševědství mají rádi, když se jim to hodilo do krámu.

„Už tě lapili,“ zubil se Zabini, když si vedle ní sedal.

„Všimla jsem si,“ zavrčela a otevřela knihu, kterou našla na koberečku. Zdalipak nepatří Pansy?

„Nevadí ti to?“

Hermiona si povzdechla. „Ne. Nezapomeň, že moji nejlepší kamarádi jsou celoživotní vtipálci.“

Zabini se uchechtl. „Myslíš magnety na trable.“

„Trochu od obojího.“

Rozhostilo se ticho. Hermiona si vzpomněla na obrázek pod polštářem a čokoládu (co z ní zbylo) na stole. Nadechla se, ale Zabini ji předběhl.

„Je Štědrý den,“ poznamenal.

„To je,“ odvětila.

„Dvanáctý den,“ pokračoval.

Zrudla, ale přitakala: „To je fakt.“

„Takže…“ pohlédl na ni. „Dokázal jsem to?“

„Přesvědčit mě, že jsem do tebe blázen?“ vybalila navzdory zrudnutí.

„Ne,“ rty se mu stočily v pomalém úsměvu. „Přesvědčit tě, že bys měla být.“

Hermiona na něj zírala. „Ale -“

Chápavě se na ni podíval a poklepal ji na ruku. „Jsi chytrá, Grangerová. Přijdeš na to.“

Mračila se na něj.

„Něco pro tebe mám,“ pravil.

„Máš pro mě něco dalšího?“ opravila jej.

„Jo,“ přitakal. „Je dvanáctý den Vánoc. Nepřenesl bych se přes to, kdybych jej správně nezakončil.“ Zalovil v kapse hábitu a vytáhl balíček. K němu byla přivázána cedulka.

Hermiona se musela usmívat, když z balíčku sundávala hnědý pergamen. Uvnitř našla v kůži vázanou knihu a krásné orlí pero. Otevřela ji. Uviděla prázdné listy silného pergamenu se zlatým lemováním. V každém horním rohu bylo místo pro datum.

Vzhlédla, otevřela pusu k odpovědi a zase ji zavřela. Zabini vytáhl z obálky vzkaz a podal jí ho. Mlčky jej otevřela.

Dvanáctý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Pobavím tě, Blaisi Zabini.“

Empirický poznatek: Po celou tu dobu jsi mě snášela a já ti nosil vynikající dárky.

Hermiona se zasmála a přejela rukou po překrásném deníku. „Co přesně vlastně chceš?“ zeptala se se zvednutým obočím.

„Copak jsem to zrovna nevysvětlil?“ ptal se rozhořčeně.

„Neřekls to,“ začala.

„Snažil jsem se ti to ukázat,“ přerušil ji. „Ale jestli na tom trváš…“ Sáhl opět do kapsy a vytáhl zelenou větévku. Mrkl na ni, zvedl ratolest nad hlavu a důvěrně známě se na ni zazubil.

Hermiona se opět zasmála.

„Dobře, Zabini,“ přiznala a sklonila se. „Vyhrál jsi.“

Zabini se zazubil, ale jmelí nepustil. „Veselé Vánoce, Blaisi, veselé Vánoce Blaisi…“

 

Konec

 

Zabiniho dvanáct vánočních dnů

První den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Zbožňuji tě, Zabini.“

Druhý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Jsi tak úžasný, Zabini…“

Třetí den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Jsi sexy chlap, Zabini!“

Čtvrtý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Věnuj mi pozornost, Zabini.“

Pátý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

Áááách, Zabini.“ 

Šestý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Nenavidím tě (ale ne doopravdy), Zabini.“

Sedmý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:  

„Jste tak chytrý, pane Zabini.“

Osmý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:  

„Neopouštěj mě, Blaisi Zabini.“

Devátý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Utápím se v žalu, Blaisi Zabini.“

Desátý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Líbej mě do bezvědomí, Blaisi Zabini.“

Jedenáctý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Aby tě troll kopl, Blaisi Zabini.“

Dvanáctý den vánoční, slečna Grangerová řekla mi:

„Pobavím tě, Blaisi Zabini.“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 14.02. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre


Ahoj moc mila povidka a moc sem si ji uzila :-D

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Hermiona pobaví Blaisa Zabiniho (aspoň dúfam, že sa tak stalo) a mňa pobavila táto poviedka. Bola naozaj roztomilá. Veľmi pekne ďakujem.

Sob pobavil a Zabini nakonec Hermionu přesvědčil. A udělal to krásně. Fotografie někdy zachytí víc, než je vidět pouhým okem. A Pansy mě bavila celou dobu. Děkuji, Lupino, za výběr povídky i všem spolupřekladatelkám za příjemné čtení. Krásné Vánoce.

Děkuji a veselé vánoce. Tolik veršů, to už není ani sonet. Jak se nazývá tento druh milostné poezie? Prosím o nápovědu. Díky.

Re: Zabiniho dvanáct vánočních dnů 12 Od: doda357 - 25.12. 2017
Popravde som strašne chcela vidieť, ako dopadne ich odveta :D Soba je ťažko prekonať, ale oni by to podľa mňa zvládli :D Poviedka sa mi veľmi páčila, ďakujem za preklad :-) Blaise bol zlatý, aj keď, posielať Hermione ukradnuté poznámky, podotýkam jej poznámky, nie je veľmi múdre :D Škoda len, že to už všetko končí :-( Pekné sviatky ♥

To byl opravdu velmi roztomily konec. Navic mi tato povidka pripomnela, jak mi chybi britka, zmijozelska ale presto dobrosrdecna Pansy. Moc a moc dekuji!

Děkuji, bylo to moc příjemných 12 dní.

Charles Dickens byl napůl kouzelník! Upřímně tomu věřím, o Vánocích si strašně ráda čtu Kroniku Pickwickova klubu :-) Zabini je opravdu sympaťák, po této povídce ho budu mít ještě raději. Věřila jsem mu,že nakonec získá to, co chce. Bonusem byla Pansy, v málokteré povídce se mi tak líbila. Bavilo mě překládat i číst. A sob ve společenské místnosti je úžasný nápad. Věřím, že Hagrid ho bude považovat za nádherný dar. Děkuji!

Re: Zabiniho dvanáct vánočních dnů 12 Od: margareta - 24.12. 2017
Čistá legrace! Byli obdarováni sobem, ale už plánují masivní odvetu. Příjemný šok: Pansy čte mudlovské klasiky! Zabini zabojoval a zabodoval: Když Hermiona stále natvrdle nechápala, co se jí celou dobu svými dárky snaží sdělit, vyřešil to jmelím. Fakt jsem se bavila. Děkuji!

Tak v téhle kapitole vede sob! :-) Ale samozřejmě - těm dvěma přeju to sladké rozuzlení :-) Blaise tu byl velký sympaťák. Úžasně jsem se u téhle povídky bavila - při překládání své části i při následném čtení celého výsledku. Díky za spolupráci, milé čarodějky a krásné Vánoce!

Děkuji, tohle se mi vážně moc líbilo. Těšila jsem se každý den, až si počtu. Cítila jsem takovou pohodu a pobavenost. Určitě jsem nikdy nečetla povídku na tenhle pár a moc se mi líbí. Velká škoda, že to nemá pokračování. Hezké svátky

Sladké zakončenie milej poviedky :) trochu som sa prekúsavala pánom Zabini (preboha ako sa to vlastne číta?!), ale pri lepšej predstavivosti som si dosadila iného zmijozelského študenta :D Inak nemám voči tejto postave nič, zvyknem si ho obľúbiť v poviedkach :) Och, ale romantik sa nezapri tak či tak. Ďakujem krásne za preklad, vždy ma prekvapil nový dopis a darček :) Pekné Vianoce všetkým!