Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 12.

Středa, 14. prosince

23:20 – postel

Přemýšlím o Grangerové (brk mi propíchl pergamen, natolik má ruka nechtěla tuto větu napsat!).

Je to zkrátka má naprostá smůla, že vůbec první jakýsi cit, který jsem vyvinul k další ženě, je k takové, která by mohla být mojí dcerou. A ještě hůř – která byla kdysi mojí studentkou.

Opravdu dvojitá pohroma. Mohl bych vyjmenovat další komplikace – byl by to dlouhý seznam – ale tyto dvě zmíněné jsou nejdůležitější. Proč mě stejně nepřitahovala Lucinda?

Proč? Protože by to bylo zatraceně příliš snadné a já nemůžu nic dělat jednoduše.

A jsem naprosto realistický a pragmatický, když říkám, že pomyšlení na opětované city je… k smíchu. Jsem plně připravený vysmát se sám sobě.

Ironií ovšem je, že jsem se již dávno rozhodl nikdy se neuzdravit natolik, abych se zajímal o další osobu. Rozhodl jsem se, že nikdy nebudu schopný dost se otevřít.

Ale nějak jsem to dokázal a ani jsem si nevšiml.

Prostě idiot.

Co dělat? Asi bych se od ní měl držet dál pro případ, že uvíznu v ještě prekérnější situaci.

A přesto… Nemůžu uvěřit, že jsem dostal ten nápad, protože vím, že mě čeká – musí čekat – velkolepý nezdar…

Totiž nápad o ni usilovat.

Moje povědomí, jak usilovat o ženu, je přesně nulové, takže realita mého jednání se pravděpodobně nebude podobat usilování… A jak jsem řekl, ten nápad, že budu jakkoliv úspěšný, je směšný. Ovšem nutně nikoli – jak mi říká tichý hlásek – zcela nemožný.

A co také, sakra, můžu ztratit?

Důstojnost? Ta loď ztroskotala již nesčíslněkrát – jednou navíc mě nezabije. Pýchu? Tak to je vtip. Má pýcha se mnohokrát tříštila o skálu.

V podstatě nemám co ztratit. A jestli okázale selžu – neuvěřitelně se ponížím – můžu se prostě odstěhovat do nějaké vzdálené země. Nebo na sebe můžu seslat Obliviate.

Samozřejmě – takto popsaná póza je zdánlivě v pořádku. Ovšem když přijde na uvedení této filozofie do praxe, je mi jasné, že asi ztratím odvahu a couvnu. To zase ten starý nedostatek sebedůvěry.

Dejte mi nesrozumitelný návod na lektvar a já ani nemrknu.

Ale cokoliv osobního… Uf.

Testem bude vánoční večírek. Nenaskytne se mi lepší příležitost zjistit, jak se věci mají.

Stejně… jaké jsou sázky na to, že se zase dala dohromady s Weasleym nad jeho pomláceným obličejem a zlámanýma nohama?

00:05

Možná bych měl zkusit shodit z koštěte, nebo vrhnout pod houf hipogryfů sebe a uvidím, kdo se objeví u mé postele?

00:10

Raději ne – neláká mě probudit se do prázdné místnosti.