Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 11.

Čtvrtek, 10. listopadu

9:57 - podzemí

Je po první hodině.

Patrně jsem zapomněl, jak ignorantští dokážou ostatní být. Merline.

Je moc žádat alespoň o jedno dítě, které vstoupí do učebny s víc než jen jednou mozkovou buňkou k použití?

Následují první ročníky. Jistě budou vrcholem mého dne.

Myslím to upřímně.

11:00 - sborovna, dopolední přestávka

Zdá se, že se mi první ročníky nedokáží podívat do očí.

Jaképak asi příběhy jim navykládali starší studenti? Nebo mě má pověst opravdu tolik předchází?

Zjevně jsem bradavickou legendou.

17:00

První den za mnou a vše je v pořádku. Více než v pořádku. Cítím se dobře, že jsem celý den dělal něco praktického, užitečného. Je to změna. Nepochybuji, že na konci měsíce si budu rvát vlasy, ale i tak – já to dokážu.

Také je změna mít kolem sebe lidi. Momentálně s několika sedím ve sborovně.

I když ta Charlotte je zvláštní. Nezdá se, že by se ke mně chtěla přiblížit. Ani na tři metry. Stála u servírovacího stolku, když jsem si šel nalít čaj, a vystřelila pryč přes celou místnost! Mám hrozný pocit. Jestli ona se nebojí toho, že na ni skočím, či jí nabídnu sňatek, nebo Merlin chraň, promluvím s ní.

Bůh ví, co jí Minerva, nebo některá z její kohorty, o mně navykládala.

Asi půjdu a řeknu jí: „Klid, nejste můj typ.“

Ale čelme tomu – představa, že mám nějaký ‚typ‘, je směšná.