Autor: Hannah-1888 Překlad: Lupina Beta: marci Banner: arabeska
The Diary of a Nobody
Rating: 13+
Kapitola 7.
Úterý, 19. července
10:30 – kancelář
Dnes slečna Moranová odešla na test z řidičských teoretických znalostí. Viděl jsem ten pohled, který mi při odchodu věnovala. Naprosto samolibý. Fujtajxl, jestli nebude opatrná, uřknu ji.
Nechala tady učebnici a je mi jasné, že to udělala schválně. No, fungovalo to, protože jsem ji zvedl a celé dopoledne v ní listuji.
Začínám si přát, abych to nedělal. Mým nezasvěceným očím to vše připadá velmi technické a složité. Najednou ve mně vzklíčilo odhodlání dokázat, i když jen sobě, že jsem schopný zvládnout automobil.
Nemůže to být tak těžké – po cestách musí jezdit miliony idiotů.
Ačkoliv jsem nucen konstatovat, že většina obsahu knihy jsou bláboly. ‚Brzda‘ a ‚plyn‘ se dají tak nějak samy vysvětlit, ale co to kruci je ‚spojka‘? Taky nepomáhá, že jsem byl v autě tak jednou, dvakrát v životě.
Nesnáším, když se to děje. Nesnáším, když si něco tluču do hlavy a ono to nejde. Nepotřebuji se učit řídit. Nepotřebuji se s tím zatěžovat.
Ale…
Nemohu nic dělat se svojí patologickou potřebou vědět všechno.
S vševědoucností daleko dojdete, vtip je však v tom, že když jsem prve řekl, že ‚nesnáším vševědy‘, myslel jsem tím, že nesnáším ostatní vševědy.
Ukažte mi vševěda, který si užívá společnost druhého vševěda!
Nikdo nemá rád, když se poukazuje na jeho eventuální nedostatky, a ze všech nejméně vševědové. Největší strach vševěda je mezera ve vzdělání, kterou odhalí jiný vševěd. To se prostě nedá snést.
Tak jako tak je to moje obrana.
Stejně tady na mě žádná práce nevolá. Pustím se do čtení a uvidím, jestli má hlavu a patu tento řidičský špás. Zneklidňuje mě, že slečna Moranová o mém lhaní ví a pokusí se mě nachytat. A to nemohu dopustit. Nikdy.
Co třeba… Otec má auto a už ho nepoužívá.
Hm…