Autor: GatewayGirl Překlad: Coretta Beta: Avisavis Banner: Coretta Severus Snape-Hito76 ©2007-2017 snapefanclub Severus Snape ©2006-2017 keeperofthedead Originál: http://www.potionsandsnitches.org/fanfiction/viewstory.php?sid=2025 nebo http://www.fictionalley.org/authors/gatewaygirl/BM.html
Z krátkého spánku Harryho probudilo ťukání na sklo. Strýc Vernon okno zablokoval, takže šlo otevřít jen natolik, aby mohla Hedvika proklouznout dovnitř a ven. Harry musel vystrčit ruku, nechat ji na ní přistát a pak jí pomoci dovnitř. Sova, která ho dnes vzbudila, ale nesla velký balík, což věc poněkud komplikovalo. Zvládl položit zásilku na okenní parapet, aby ji sova mohla pustit, a dostal balík dovnitř dřív, než stačil spadnout. Neznámou sovu pak přesvědčil, aby se protáhla úzkou škvírou pod oknem. Protože se blížil čas, kdy ho teta Petunie přichází vzbudit, schoval Harry balík pod uvolněné prkno podlahy bez podrobnějšího zkoumání. Jakmile si ho bezpečně ukryl na jistější dobu, otevřel dopis.
Harry se zamračil. Moc se mu nezdálo, že by se kluci obtěžovali vymýšlet tak komplikovaný a do podrobností propracovaný vtípek, zvlášť vzhledem k tomu, že ho nyní žádali o laskavosti a působili nervózně, že možná budou muset žádat o víc. Z myšlenek ho vytrhl přílet drobné sovičky. Papušík donesl přání a narozeninový dárek od Rona a podomácku vyráběné máslové sušenky paní Weasleyové. Harry strčil nerozbalený dárek do úkrytu, ale předchozí den mu nedovolili sníst večeři a vůně sušenek spolu s hladem způsobily, že hodil opatrnost za hlavu. Zdolal dva kousky, než zaslechl zvuk odemykání visacího zámku. V hlavě se mu rozvířily zběsilé myšlenky. Nebude mít čas schovat sušenky bezpečně pod prkno a jeho teta téměř jistě ucítí, že tu něco měl. S bolestí v srdci se rozhodl jednu rozjedenou obětovat, nechal ji venku a zbytek balíčku vrazil pod přikrývku. Sledovat, jak ji teta zabavuje, ho zasáhlo víc než oznámení, že snídani evidentně nebude potřebovat. Po dalších se naštěstí nerozhlížela, zřejmě ji to nenapadlo. Harry od naštvané tety převzal soupis úkolů na dnešní den a prchl do koupelny. Opláchl si obličej (dvakrát v marném pokusu pořádně se probrat) a učesal si vlasy. Zůstaly na místě. Harry zíral do zrcadla. Jeho vlasy byly černé a kvalitní, delší prameny se nepatrně vlnily. Nevypadaly jinak… kromě toho, že ani jeden netrčel vzhůru. Zatřepal hlavou. Vlasy se rozlétly do obvyklého rozcuchu… pak se až na pár zpřeházených míst poslušně srovnaly, jako by prosily, aby taky projevil trochu snahy. Pročísl je hřebenem. Zůstaly ležet. „To snad ne,“ zašeptal. V tu chvíli zalitoval dopisu, který Ronovi brzy ráno ještě s horkou hlavou odeslal.
|