Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Still Delicate

30. kapitola - Kandidáti

Still Delicate
Vložené: Jacomo - 14.05. 2017 Téma: Still Delicate
Alichay nám napísal:

Still Delicate

Překlad: Alichay

Betaread: Ivet, Jacomo

Autor: padfoot4ever

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory2.php?chapterid=399163

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 30 - Kandidáti


Sedím v čekárně v Centru pro odvykání závislosti na lektvarech. Voní to tu jako u svatého Munga, po dezinfekci a chmurách, i když je to tu přece jen o trochu pohodlnější. Sedím na měkkém gauči meruňkové barvy, listuju dva měsíce starým číslem Týdeníku čarodějek a čekám, až mě sestra zavolá. Naproti mě sedí dáma, hádám okolo čtyřicítky, a zvědavě mě okukuje. Ví, kdo jsem. Znám ten pohled; takhle se na mě dívají skoro celý můj život.

„Slečno Weasleyová, už můžete dovnitř," řekne mi mladá sestřička měkce, jako kdybych byla na smrtelné posteli. Všichni tu mluví tichým, klidným tónem. Přijde mi to děsivé a znervózňující. Jsem zvyklá na hádky a křik ve všech aspektech života.

James má pokoj jen pro sebe. Je velmi světlý se stěnami v krémové barvě, žlutým přehozem na posteli a všude stojí lampy. Jako všechno tady je to pěkně děsivé. James sedí na židli u okna, nohy má položené na konferenčním stolku a čte si knihu.

Jakmile ho uvidím, vyhrknou mi z očí slzy, což mi přijde naprosto ponižující.

Ne, že by vypadal tak špatně. Naopak, vypadá báječně. Nabral zpátky všechna ta kila, která za poslední měsíce ztratil, vlasy má trochu víc upravené a konečně se oholil. Z mojí reakce se zdá vážně vyděšený. Vypadá přesně jako ten starý James, ale není to ten starý James.

Čte knihu.

James Potter.

Je to stejné jako představa Molly při sexu: zvrácené, špatné a znepokojující.

„Ježíši, Zrzko," řekne James pobaveně. „To fakt vypadám tak blbě?"

Když mi konečně zase řekne Zrzko, spraví mi to náladu. Vážně jsem si neuvědomila, jak moc mi chyběl. Mám problém ze sebe vůbec něco dostat.

Odloží knihu, překříží si ruce na prsou a zadívá se na mě. „Víš, můžeš si i sednout."

Posadím se na jeho žlutou postel a otřu si slzy. Tohle na mě rozhodně jednou vytáhne.

„Jak ti je?" zeptám se jemně.

„Jdi do hajzlu," odvětí upřímně.

„... Prosím?"

„Každý, s kým jsem za posledních pár týdnů přišel do kontaktu, se mnou mluví, jako kdybych měl nějakou nevyléčitelnou nemoc; terapeut, léčitelé, rodiče... Mám pocit jako by mi byly čtyři, sakra. I Laura je na mě milá, což je fakt divný. Je mi fajn. Byl jsem idiot a zasloužím si za to pořádně nakopat, ale jak se zdá, nikdo se nemá k tomu mě trochu seřvat," vyjede James, vstane a začne přecházet po pokoji. „Všichni tu melou něco o „léčbě láskou", to je taková snůška keců! Spoléhal jsem na to, že zrovna ty mi to nandáš, Zrzko, v tom seš nejlepší! Fakt jsi mě zklamala."

Cítím, jak ve mně bublá potlačovaný vztek, ale nechci ho na něj vypustit. Ještě je křehký. Nevím, jak daleko můžu zajít.

„Nechci ti to nandat, Jamesi. Jsem prostě ráda, že se ti daří dobře."

James se teď tváří trochu vyděšeně. Vypadá přesně tak, jak jsem se cítila, když jsem ho viděla číst knížku. Tohle místo očividně dělá s lidmi divné věci.

„Nechceš mi to nandat," řekne prázdně. „Vážně. I když jsem vám všem celé měsíce lhal? I když jsem se ke všem choval jako fracek? I když jsem prošvihnul narozeniny tvého syna, nebyl jsem tu pro Ala, když Jenny potratila, šel jsem Scorpiovi za svědka-"

„FAJN!" vybuchnu. „Choval ses jako naprostý, totální IDIOT! Co sis myslel? Mohli tě vyhodit z famfrpálového týmu, je to zázrak, že to neudělali! To, cos provedl, bylo zbrklý, pitomý a nelegální - copak nikdy nedospěješ?

„No vidíš, přesně o tom mluvím-"

„Brát lektvary! Dobře víš, jak je to nebezpečný!" Nedokážu přestat. Věděla jsem, že to tak dopadne. „A zase se zaplést s Laurou Phelpsovou? Máš v tý směšně velký hlavě aspoň kousíček mozku? Jak to, že když se vy dva dáte dohromady, někdo se vždycky málem předávkuje lektvary?"

„Já vím, já-"

„A ani mi nepřipomínej Ala a Jenny! Vždycky tě ve všech tvých pitomostech plně podporovali a ty sis nemohl vytáhnout hlavu ze zadku na JEDINÝ DEN, abys jim pomohl dostat se z jejich těžkostí! Je to tvůj bratr, Jamesi!"

„Já vím a mrzí mě to-"

„Mrzí!" zasměju se maniakálně. „Jo, tak pak je všechno v pořádku. Tebe to mrzí. Tím se to všechno napraví! Mohl jsi umřít, Jamesi!"

„Ale neumřel jsem!"

„Ale co kdyby? Co kdybys umřel? Co bych asi dělala? Jsi z nich nejlepší! Ale seš pitomej idiot!"

James se zaculí. Tenhle úsměv jsem neviděla už tak dlouho, takže vstanu z postele a obejmu ho.

„Myslíš si, že jsem z nich nejlepší?" řekne okázale, když se doobjímáme.

„Sklapni," odpovím a dojde mi, jak velká chyba je Jamesovi jakkoliv zalichotit.

„Lepší než Zlatíčko Al? A Dom?"

„Jsi jediný, kdo mě nesoudí."

Zasměje se a posadí se zpátky do křesla u okna. I když je tohle místo děsivé, divné a cizí, nemůžu se vzpamatovat z toho, jak moc mu pomohlo. Ve tváři má zase barvu a v očích mu vidím tu rošťáckou jiskru, která se ztratila někde v jeho závislosti. Vypadá líp.

„Říkají, že v pátek budu moct domů," řekne mi James.

„To je skvělé," odvětím upřímně.

„Takže bys mě měla varovat před vším, co mě čeká," pokračuje. „Bez urážky, Zrzko, nevypadáš moc dobře. Co se dělo?"

Uhnu pohledem a přemýšlím, odkud začít. Nejsem si jistá, kolik mu může říct, aniž bych vypadala naprosto sebestředně.

„No tak. Vím, že chceš mluvit o Scorpiovi. Do toho," popostrčí mě James.

A tak začnu. Vyprávím mu, jak si Scorpius a Daisy prochází obtížným obdobím, už od té doby, co Daisy omylem dala Aidanovi buráky a on na ně měl alergickou reakci. Vyprávím mu o té noci, kdy jsme se s Daisy vydaly Scorpia sledovat a zjistily, že v hospodě sbalil holku. Vyprávím mu, jak Daisy Scorpia dočasně opustila a jak jsem se ho pokoušela ignorovat po celý mamčin vítězný večírek, což bylo před třemi dny. A nakonec mu řeknu i o svém dnešním ranním rozhovoru se Scorpiem...

*

Scorpius se ráno zastavil u mě v bytě, aby pohlídal Aidana, než si odskočím za Jamesem. Aidan si chtěl spíš hrát s Ollie, kterou už docela dlouho neviděl. Většinou ji nechávám u Teddyho a Victorie, kde má dost prostoru na pobíhání a hraní s ostatními zvířaty, ti dva ji mají moc rádi. Teď jsme ji měli doma po skoro dvou týdnech. A zvířata samozřejmě v myšlenkách šestiletého děcka vždycky trumfnou rodiče, takže Aidan sotva zaregistroval, že tu Scorpius je.

Zatímco si Aidan a Ollie hrají v obýváku, Scorpius a já si v kuchyni promluvíme. Je mi jasné, že to bude jeden z ‚těch rozhovorů', těch, co vždycky neodvratně končí buďto hádkou, nebo polibkem. Nebo obojím.

„Daisy je zpátky," začne. „Byla v Americe. Kvůli práci."

„Jasný," odpovím. „A?"

„Šla tam na pohovor," pokračuje. „Sídlí tam společnost, která navrhuje famfrpálová košťata speciálně pro Las Vegas. Tam jsme byli v prosinci-"

„Když jste se vzali?" zeptám se jízlivě.

„Jo. Snažili se ji přetáhnout už nějakou dobu. Chtějí, aby se tam přestěhovala."

„No jo, na dojíždění by to měla celkem daleko," odvětím a snažím se vyhnout tomu, co se mi Scorpius pokouší říct.

Strčí si ruce do kapes a sklopí oči k podlaze a já si okamžitě přeju, abych ji před jeho příchodem zametla. „Ona tam chce. Chce, abychom šli oba."

Založím si ruce na hrudi a bezvýrazně na něj zírám. „Stěhuješ se do Ameriky."

„Společnost to prý dokáže nějak zařídit s Aidanem, pravidelně zorganizovat týdenní transatlantické přenášedlo, cokoliv budeme chtít. A až bude starší, mohl by za námi přijet na návštěvu," zvedne ke mně pohled, očima se do mě vpíjí a čeká na moji reakci. Žádnou mu nedám.

„Takže pojedeš. Rozhodl ses."

Vypadá rozervaně a krajně nešťastně. „Řekni, ať nejezdím. Řekni, ať nejezdím, a já nepojedu."

„Na mě to neházej," řeknu mu tak tiše, aby to Aidan neslyšel. „Jestli chceš jet, tak jeď."

„Chceš, abych jel?"

Chci říct, že ano. Chci mu říct, ať odjede za svojí ženou, začít život na místě, kde se vzali, ať mi přestane komplikovat život. To mu chci říct.

„Musím jít," řeknu mu. „Jdu na návštěvu za Jamesem. Promluvíme si později."

*

Jamesovi z mojí historky spadne brada. Jsem ráda, že moje problémy odvádí pozornost od jeho vlastních, ale stejně bych byla radši, kdyby se tyhle kraviny děly někomu jinému. A to jsem mu ani nevyprávěla, jak moc se to všechno zkomplikovalo.

„A co mu teda řekneš?" zeptá se James. „Nemůžeš ho jen tak nechat odhopkat do západu slunce s nějakou krávou!"

Ach Jamesi, tolik jsi mi chyběl.

„Neřekla jsem ti všechno," připustím, načež on zvedne obočí. „Tak trochu s někým chodím..."

Potěšilo by mě, kdyby nevypadal tak šokovaně. To je to vážně tak neuvěřitelné?

„Ty s někým chodíš? S kým?!"

A tak mu povím všechno o Tomovi. Připomenu mu, že Tom byl můj právní zástupce, že jsme spolu maličko flirtovali, že jsme se políbili na mamčině vítězném večírku, a co se dělo potom...

*

Vedle Ministerstva kouzel jsou zahrady. Roste tam spousta zvláštních rostlin, kdysi jsem se učila jejich jména na bylinkářství, ale od té doby už uběhlo tolik času, že si je nepamatuju. Oficiálně jsou tu zahrady na ozdobu a pro pozvednutí morálky zaměstnanců. Neoficiálně je to místo, kam všichni z ministerstva chodí kouřit.

Taky sem chodí účastníci formálních akcí, kteří chtějí trochu soukromí.

Potom, co jsme se na mamčině večírku políbili, mě Tom vzal do zahrad, naštěstí tam bylo prázdno. Posadili jsme se k malému stolku v rohu, přímo pod vrbou.

„Tys mě políbil," svraštím obočí, jakmile se usadíme.

„Jsi všímavá. To se mi na tobě líbí."

„Mohl bys laskavě přestat chytračit?" vybuchnu. „Smí se to vůbec?"

„Co?"

„To, že mě líbáš!"

„Samozřejmě!" rozesměje se, ale najednou úplně zvážní. „Počkej, bylo ti už sedmnáct, že ano? Protože jestli ne, musíš mi to říct..."

„Ale sklapni. Chci říct, ty smíš líbat svoje klienty?"

„Ty nejsi moje klientka," připomene mi. „A vlastně jsem nijak nezjišťoval, co smím a co ne. Tyhle věci mě nikdy nezastavily..." Vrhnu po něm zlostný pohled. „Ehm, nicméně, ano, smím tě líbat."

Na chvilku se nad tím pozastavím. Upřímně, i kdyby řekl, že se líbat nesmíme, nejsem si jistá, jestli by mě to zastavilo. Jak se znám, nejspíš by mě to ještě pošťouchlo. Většinou líbám hlavně lidi, kteří jsou pro mě naprosto zakázaní a nepřípustní.

„Ale... odkdy mě vůbec líbat chceš?" Je mi jasné, že si hraju s ohněm. Velice pohledný muž mě chce líbat a já místo toho zpochybňuju jeho pohnutky.

„Od toho prvního dne, kdy jsi přišla do mojí kanceláře a řekla mi, že bych měl přestat bojkotovat hřebeny," ušklíbne se.

„Očividně sis moji radu k srdci nevzal," odseknu. Mám vážně problém, vždycky urazím každého, hned jak na mě začne být milý. Ale na moji obranu, na hlavě má pořád vrabčí hnízdo.

„Takže jak to vidíš?" řekne, opře se o židli a zkříží ruce na prsou. „Chceš tomu dát šanci?"

„Čemu dát šanci?"

„Chceš se mnou jít na rande?"

Chvilku nad tím pouvažuju. Myslím na Scorpia a na to, kolik času jsem kvůli němu za posledních zhruba sedm let promrhala. Myslím na to, že jsem třiadvacítka s šestiletým dítětem a že se na mě moc velká fronta stát nebude, obzvlášť proto, že jsem sarkastická potvora a taky ne zrovna kráska. Na tomhle světě je jen velmi málo mužů, kteří mě znají v mojí nejhorší podobě a stejně se mnou chtějí chodit. Vlastně tu asi je jenom jeden - rozhodně jen jeden svobodný - a ten sedí naproti mně a čeká, co mu odpovím.

„Tak dobře. Kdy?"

„Kdy...?"

„Kdy chceš jít na to rande?"

Vypadá nervózně, jako kdyby to tak daleko ještě nedomyslel. Možná se mě spíš jen tak obecně ptal, jestli bych „s ním šla", než že by myslel nějaké konkrétní rande.

„Co třeba příští pátek?"

*

„Takže teď mám v pátek rande s Tomem a do toho po mně Scorpius chce, abych mu řekla, že nemá jezdit do Ameriky..."

„A prý, že já mám problémy," povzdychne si James.

„Popravdě bych si s tebou docela vyměnila místo. Trocha klidu v léčebně by mi vůbec nevadila," připustím.

James vyskočí ze židle a začne se prohrabovat jedním z šuplíků. Vytáhne kus pergamenu a brk, zase se posadí a začne psát. „Fajn, takže musíme udělat seznam. Nový chlápek versus Malfoy. Musíme si srovnat kandidáty."

„Jmenuje se Tom."

Na jednu stranu papíru napíše ‚Malfoy' a na druhou ‚Nový chlápek'.

„Odkdy ty píšeš seznamy?" zeptám se.

„Od té doby, co jsem v léčebně a nemám celý den co dělat," odpoví. „Dobře: jednu pozitivní věc o Malfoyovi."

Na chvíli se zamyslím. Asi to není moc dobré znamení, že nemůžu honem přijít na nic dobrého o Scorpiovi. Nic dobrého nám nezbylo.

„Je to Aidanův otec," řeknu. James to zapíše.

„A Nový chlápek?"

„Je dospělý," řeknu s jistotou. I když to nejspíš není stoprocentní pravda, rozhodně je dospělejší než Scorpius.

„A teď, něco špatného k Malfoyovi... kromě toho, že je to Malfoy," zavtipkuje.

„Má manželku, oženil se, aniž by to se mnou zkonzultoval, je to idiot, je dětinský, je to lhář, bezohledný, zadupal mě do země víckrát, než můžu spočítat-"

„Zpomal, neumím psát tak rychle!"

„Nedá se na něj spolehnout, snažil se mi vzít Aidana, před šesti lety mě podvedl s lacinou Mrzimorkou, pozval Dom na rande hned potom, co se se mnou vyspal-"

„Ne že bys snad v sobě měla nějakou zášť nebo tak," řekne James. „A teď něco špatného o Novém chlápkovi! Pro začátek, jmenuje se křestním stejně jako Voldemort. To není nikdy dobrý znamení..."

Snažím se přijít na něco negativního o Tomovi, ale nejde mi to. Nejspíš ho neznám dost dobře na to, abych na něj věděla špatné věci. Všechno, co mi na něm původně připadalo negativní, mi teď nějak zrychluje tep. Je to otravné, ale jsem si jistá, že to, že se mi líbí, se nedá brát jako něco špatného.

„Nic mě nenapadá... takže to asi znamená, že jsem si vybrala."

Vypadá to, že moje rozhodnutí Jamese zklamalo a znejistělo. Vím, že on by se postavil za Scorpia.

„Ty mě za to asi praštíš, ale můžu nabídnout pár slov na obranu Malfoye?"

Mám chuť ho praštit, ale dokážu to ovládnout. Nic neřeknu a on to vezme jako „ano".

„Dobře, tedy, byl jsem u těch začátků Scorpiova vztahu s Daisy," začne. „Splňuje každou definici náhradnice."

„Ale-"

„Sklapni, Zrzko, nech mě to doříct. Neříkám, že ji nemá rád nebo že ji dokonce nemiluje, ale když ji potkal, snažil se přenést přes tebe. Nejdřív se s ní spřátelil, hned po tom, jak sis ho odmítla vzít. Byla jeho šéfová, ale od prvního dne se jí jasně líbil," vykládá mi James. „Vím to, protože jsem to na ni zkoušel na famfrpálových afterparty, ale ona se vůbec nechytala. Nejdřív jsem si myslel, že je možná lesbička."

„To jsi fakt tak nafoukanej?"

James na mě bezvýrazně zírá. „Vážně se musíš ptát?"

Ne, nejspíš nemusím.

„Nicméně, potom se přátelili asi dva roky, a on se o ni takhle vůbec nezajímal. Celou dobu jí vykládal o tobě a ona ho poslouchala a občas mu poradila a tak. Se mnou ani s Alem o tom moc mluvit nemohl, protože jsme tví bratranci, že jo. Loni touhle dobou ji pozval na rande, protože mezi vámi to vypadalo dost bledě. Vypadalo to, že nikdy k ničemu nedojde."

Jak to poslouchám, dělá se mi špatně. Vím, že James se ve mně nesnaží probudit špatný pocit, ale zní to, jako by Scorpiovo manželství bylo celé moje vina.

Možná, že bylo. Možná jsem si to způsobila sama.

„A tak si Daisy myslela, že se přes tebe přenesl. No, jsem si skoro jistý, že věděla, že nepřenesl, ale předstírala, že jo. A někdy v listopadu mi řekl, že spolu mluvili o svatbě."

„Cože?!" vykřiknu. „Mluvili o tom? Už po pár měsících? Myslela jsem, že to bylo spontánní opilecké rozhodnutí!"

„Ne, alkohol v tom nebyl. Nicméně, já mu řekl, že jestli zvažuje se oženit, je naprostý idiot, obzvlášť pokud si chce vzít někoho jiného než tebe," pokračuje James. „Takže to nechal být a nevytahoval to, dokud... dokud jsme před Vánoci neodjeli."

„Do Las Vegas," zamumlám naštvaně.

„Jo. Myslím, že pár dní dost daleko od tebe Malfoyovi stouplo do hlavy. Nabral jistotu, že se přes tebe dostal, protože tě týden neviděl a nestýskalo se mu. Takže požádal Daisy o ruku - trochu ji musel přemluvit - a po pár dnech do toho praštili. Na jedné malé matrice. A byli šťastní, dokud se nevrátili do Anglie. Zrzko, on s Daisy nebyl šťastný už od prosince. Od té doby, co se vrátili domů do reality."

Nevím, co mám se všemi těmi informacemi dělat. Nevím, co James čeká, že řeknu, nebo co to má společného s rozhodnutím, které dělám. Neomlouvá to všechny ty pitomosti, co Scorpius posledních pár měsíců vyváděl. Nemění to nic.

„Jen... jsem si myslel, že bys měla znát celý příběh," povzdychne si James. „Nejsem si jistý, jestli jsi ho už slyšela..."

„Ne," zašeptám, „Neslyšela."

*

Z léčebny jdu domů pěšky a přitom přemítám o svojí situaci.

Tom nebo Scorpius.

Vždycky jsem nesnášela ty holky, co si věčně stěžují, jak jsou rozervané mezi dvěma muži. Mně přišlo dost náročné přimět jednoho chlápka, aby se o mě zajímal, tak proč si jako někdo stěžuje, že má dva? Takovéhle věci by se mi dít neměly. Mně přepadne buďto chamtivost a budu chtít oba dva, nebo vztek a nebudu chtít ani jednoho. Tak moc jsem se těšila na své rande s Tomem a teď je mi špatně, jen když na to pomyslím.

Když dorazím domů, jsem už rozhodnutá. Scorpius a Aidan se dívají na televizi. Oba se paží opírají o jeden konec gauče, hlavou si spočívají na rukou, a já se neubráním myšlence, že Aidan je jenom Scorpiův miniaturní klon, kterého stvořil nějaký šílený vědec a na devět měsíců mi ho umístil do dělohy. Miluju a zároveň nesnáším, že je mu tak moc podobný.

„Ahoj, kluci," vejdu a pozdravím je.

„Ahoj, mami," odpoví Aidan líně. „Hráli jsme famfrpál."

„Aha, a kdo vyhrál?"

„Já," řekne mi Aidan pyšně.

„Kluk má talent," usoudí Scorpius.

„Táta říká, že jsem lepší než strejda James."

„Strejda James se brzy vrátí domů z dovolené," řeknu Aidanovi a Scorpius se na mě zvědavě podívá. „Měl by být doma nejpozději o víkendu. Co kdybys mu na přivítanou nakreslil přáníčko?"

„Joo!" Aidan nadšeně vyskočí z gauče a odběhne si do pokoje pro věci na kreslení. Využiju tu chvilku jako příležitost promluvit si se Scorpiem.

„Takže Jamese vážně pustí?"

„Jeď do Ameriky," řeknu mu. Musím to ze sebe dostat rychle, nebo to nedokážu vůbec. Zamračí se na mě, ale já pokračuji dřív, než stihne něco říct. „S Daisy jste tam byli šťastní. A ty tady šťastný nejsi. Jeď do Ameriky, buď se svou ženou."

„Ale můžu tu zůstat s tebou, jestli chceš-"

„Ale já to nechci," odvětím a myslím, že se mi možná trošičku zlomilo srdce. „S někým chodím. Takže... jeď do Ameriky. Daisy s tebou být chce. Já ne."

Aidan přiběhne zpátky do obýváku s oranžovým papírem a inkoustem, nadšeně žvatlá o tom, že brzo uvidí strejdu Jamese, a vůbec nevnímá, že jeho rodiče právě udusili jakýkoliv náznak vzájemného vztahu, jakoukoliv šanci na usmíření, a rozvrátili mu domov.

Definitivně.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 30. kapitola - Kandidáti Od: zuzule - 15.05. 2017
Ja bych rekla, ze udelal dobre. Vypada to, ze se Scorpiem maji tu domacnost moc italskou a mohlo by byt lip, kdyby byli od sebe Dekuju!

Re: 30. kapitola - Kandidáti Od: Lupina - 14.05. 2017
Já už vím, jak to skončí, ale v této chvíli jsem Rose přála, aby zůstala s Tomem, fakt je mi ten chlap sympatičtější než nedospělý Srorp. No, ale aspoň James je na tom lépe :-) Děkuju!

Re: 30. kapitola - Kandidáti Od: MIRA - 14.05. 2017
Nechápem Rose.:( Už vie, prečo si Scorpius zobral Daisy a predsa ho posiela preč.:( Veľmi pekne ďakujem za ďalšiu časť.:)

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( alichay )16.06. 2017Epilog
padfoot4ever: ( alichay )10.06. 201734. kapitola - Konce
padfoot4ever: ( alichay )02.06. 201733. kapitola - Další nervové zhroucení
padfoot4ever: ( alichay )28.05. 201732. kapitola - Druhá strana normálnosti
padfoot4ever: ( alichay, maure )19.05. 201731. kapitola - Dvojitý zápor
padfoot4ever: ( Alichay )14.05. 201730. kapitola - Kandidáti
padfoot4ever: ( Alichay )07.05. 201729. kapitola - Trapnost
padfoot4ever: ( Kar + Alichay )30.04. 201728. kapitola - Nový směr
padfoot4ever: ( Kar )23.04. 201727. kapitola - Zásah
padfoot4ever: ( Kar )18.04. 201726. kapitola - Trochu vyšinutá
padfoot4ever: ( Kar )26.03. 201725. kapitola - Změna situace
padfoot4ever: ( Kar )19.03. 201724. kapitola - Arogance
padfoot4ever: ( Kar )07.03. 201723. kapitola - Návrat do Bradavic
padfoot4ever: ( Kar )24.02. 201722. kapitola - Pláč a zase pláč
padfoot4ever: ( Kar )17.02. 201721. kapitola - Soudy a soužení
padfoot4ever: ( Kar )12.02. 201720. kapitola - Nejdražší dcera
padfoot4ever: ( Kar )07.02. 201719. kapitola - Špína
padfoot4ever: ( Kar )02.02. 201718. kapitola - Čas na víno
padfoot4ever: ( Kar )26.11. 201617. kapitola - Následky
padfoot4ever: ( Kar )18.11. 201616. kapitola - Katastrofální svatba
padfoot4ever: ( Kar )07.11. 201615. kapitola - Build Up
padfoot4ever: ( Online preklady )29.10. 201614. kapitola - Víkend s Jenny, část II.
padfoot4ever: ( Online preklady )20.09. 201613. kapitola - Víkend s Jenny, část I.
padfoot4ever: ( Online preklady )26.08. 201612. kapitola - Kompromis
padfoot4ever: ( TinaStylinson )02.08. 201611. kapitola - Odhalení
padfoot4ever: ( TinaStylinson )10.05. 201610. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )24.01. 20169. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )07.01. 20168. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )29.04. 20157. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )19.10. 20146. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )08.09. 20145. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )05.08. 20144. kapitola
padfoot4ever: ( Dominika.Del )07.01. 20143.Kapitola – O Krávě a hafoňovi
padfoot4ever: ( Dominika.Del )21.09. 20132.Kapitola – Vítejte v mém světě
padfoot4ever: ( Dominika.Del )03.09. 20131. kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Dominika.Del )02.06. 2013Úvod k povídce