Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Nejhorší Halloween Lily Potterové

Kapitola 3/2

Nejhorší Halloween Lily Potterové
Vložené: Jacomo - 13.05. 2017 Téma: Nejhorší Halloween Lily Potterové
Jacomo nám napísal:

Nejhorší Halloween Lily Potterové

anglický originál „Lily Potter and the Worst Holiday“ najdete ZDE

 autor: bobsaqqara
překlad: Jacomo
banner: Jimmi
(bez betareadu)

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

 

Kapitola 3/2


PP: Varování před drsným dějem trvá; sice je tu méně Cruciatů, zato víc mrtvol, některé značně zkrvavené.

* * *

Od chvíle, kdy Hermiona vpochodovala do Velké síně, uplynulo už téměř půl hodiny, a přesto se Smrtijedi vyslaní za Harrym stále ještě nevrátili. Lily byla na pokraji paniky. Začínala si představovat, co hrozného se mohlo jejímu synovi stát: že byl zbit a mučen Lestrangeovými a jejich lidmi. Nebo že ho Smrtijedi zabili dřív, než dostala šanci mu říct, jak moc ho má ráda.

V tom její pozornost přitáhlo nevrlé zabručení. Voldemort nebyl trpělivý člověk a zřejmě už byla míra jeho trpělivosti dovršena. Tvářil se jednoznačně rozrušeně. Ještě jednou přešel sem a tam před učitelským stolem, a pak se zastavil před Bellatrix a zasyčel: „Kde jsou?"

Bellatrix spěšně vytáhla z hábitu malé kapesní zrcátko a chystala se ho oslovit, ale Voldemort jí ho vytrhl z rukou.

„Rodolfus Lestrange," sdělil do zrcátka hněvivým hlasem. Po krátké chvilce se ze zrcátka ozval mužský hlas.

„Ano, můj pane?"

„Co vám tak dlouho trvá?" dožadoval se Voldemort vysvětlení. „Kde je ten Potterovic fracek?"

„Promiňte, můj pane," omlouval se Rodolfusův hlas, „sledovali jsme toho kluka až sem do umývárny, jak nejrychleji to šlo, ale asi se někam ztratil. Není tu žádný východ a ten duch je k ničemu."

„Už jsem ti to řekla!" vykřikl ze zrcátka kňouravý dívčí hlas. Lily se udělalo špatně; okamžitě ho poznala. Patřil Ufňukané Uršule, duchovi, který strašil v dívčí umývárně ve druhém patře. Proč se Harry snažil požádat o pomoc zrovna tohohle ducha, bylo mimo její chápání. Uršula byla tím nejotravnějším duchem na hradě. To i Protiva se dal občas přimět k pomoci.

„Jak už jsem říkala," zněl ze zrcátka Uršulin hašteřivý tón, „slyšela jsem v mé koupelně chlapecký hlas. Když jsem dorazila, abych ho vyhnala, byl pryč."

„Kdo to mluví?" zeptal se Voldemort.

„To je Ufňukaná Uršula," oznámil Rodolfus. „Duch, který straší na těchhle dívčích záchodech."

„Na takového ducha si nevzpomínám," odpověděl Voldemort okamžitě.

Hermiona se vmísila do jejich rozhovoru: „Připadá mi velice divné, že se na Uršulu nepamatujete. Už proto, že jste tím, kdo ji proměnil v ducha."

„Proměnil jsem v duchy hodně lidí, holčičko," zasyčel Voldemort na Hermionu.

„Tahle byla vaše první oběť," odsekla Hermiona a statečně se mu zadívala do očí. „Nebo spíš první oběť vašeho mazlíčka."

Na Voldemortově tváři se objevil zmatený výraz.

„Jsou v dívčí umývárně ve druhém patře," pokračovala Hermiona. „´A Pán zla ho poznamená jako sobě rovného.´"

Ve Voldemortových očích problesklo pochopení. Obrátil svou pozornost zpět k zrcátku a pomalu a zřetelně pronesl: „Rodolfusi, pozorně mě poslouchej. Okamžitě opusťte tu místnost a zabarikádujte dveře -"

„Promiňte, můj pane," přerušil ho Rodolfus, „ale jedno z umyvadel se hýbe. Ono se otevírá..."

Lily si s obavami povšimla, že Ginny z druhé časové linie se roztřásla ještě víc než předtím a zaťala prsty do Hermionina hábitu. Zaslechla, jak se starší dívka snaží uklidnit tu mladší a šeptá jí do ucha: „Už to brzy skončí."

„Můj pane, něco odtamtud přichází..." ozval se ze zrcátka Rodolfusův hlas, který byl přerušen hlasitých bouchnutím. Voldemort zařval, mrskl se zrcátkem o zem a to se roztříštilo.

„Můj pane, co se stalo?" zeptala se Bellatrix.

„Tvůj manžel, jeho bratr a všichni Smrtijedi, kteří je doprovázeli, jsou mrtví," odpověděl Voldemort ledově. Poté se vrátil k popocházení před stolem a potichu klel.

Náhle se zastavil a otočil se k jednomu z maskovaných Smrtijedů. „Luciusi," oslovil muže, který okamžitě poklekl na jedno koleno, „nech mi tu dva tucty Smrtijedů a zbytek odveď ven. Nedovolte ničemu proklouznout do Velké síně."

„Pane, na co se máme připravit?" zeptal se Lucius.

„Připravte se na boj na život a na smrt," odpověděl Voldemort.

Lucius na krátkou vteřinu zaváhal, poté vstal a nařídil části Smrtijedů zůstat. Jediný, kdo z nich neměl masku, byl jeho syn Draco. Zbývajících asi čtyřicet mužů odvedl z Velké síně.

Poté, co se obří dveře zavřely, Voldemort se otočil k Hermioně a řekl: „Vím, co máte v plánu, holčičko. Ty a ten tvůj podvraťácký kamarádíček doufáte, že se pokusím zastavit toho netvora, aby nezabil moje služebníky, protože jsem jediný žijící hadí jazyk. A až bych hloupě opustil Velkou síň, osvobodili byste toho starého milovníka mudlů, Brumbála, že ano?"

Hermiona se odmítla podívat na Voldemorta, který pokračoval ve svém chvástání.

„A až bych byl zaneprázdněn tím netvorem, Brumbál by udělal s mými Smrtijedy krátký proces. Bohužel, holčičko, váš plán selhal."

Bez varování. Rámus před Velkou síní vybuchl bez varování. Bylo slyšet tucty hlasů vykřikovat kletby a zaklínadla.

Smrtijedi uvnitř nervózně pozorovali dveře, jako kdyby je ta hrůza za nimi měla každou vteřinou prolomit. Naproti tomu Voldemort jen nečinně točil hůlkou mezi prsty.

Jekot přicházející zvenčí způsobil, že Lily ještě víc tuhla krev v žilách. I když to byli Smrtijedi a víc než jen pravděpodobně si zasloužili za své zločiny zemřít, zděšení v jejich hlasech bylo téměř nesnesitelné.

Hlasité výkřiky jeden po druhém náhle utichaly. Hrůzou naplněné hlasy Smrtijedů se už ozývaly jen tu a tam. Lily slyšela, jak je za dveřmi po zemi vlečeno cosi obrovského. Umlknutí jednoho z výkřiku doprovázelo odporné křupnutí. Ani ne půl minuty od výbuchu prvních výkřiků a jekotu už byly slyšet jen tři nebo čtyři hlasy.

Lily si vydedukovala, že bez ohledu na to, o jaké monstrum šlo, musel to být nějaký druh hada, jinak by Voldemort nezmínil, že je schopen ho ovládnout, protože je hadí jazyk. Ale jaký had by dokázal rozpoutat takové peklo? Než Lily stihla dokončit myšlenku, před Velkou síní se ozval poslední výkřik a nastalo ticho.

Několik vteřin z chodby nepřicházel žádný zvuk. Náhle jakýsi hlas vyřkl výbušnou kletbu. Tvář Draca Malfoye se rozzářila pýchou, protože ten hlas očividně poznal.

Téměř okamžitě poté se otevřely dveře a do Velké síně vpadl Smrtijed. Oči všech utkvěly na obrovském hadovi, který ležel na podlaze za ním.

„Můj pane, byl to bazilišek," prohlásil Lucius Malfoy a strhl si teď už poničenou masku. Tvář měl pokrytou krví, ale Lily nedokázala říct, jestli jeho vlastní nebo cizí. Také měl přimhouřené oči, jako by se snažil překonat bolest z nějakého poranění.

„Ano, já vím," zasyčel Voldemort netrpělivě. „Co se stalo s tím Potterovic klukem?"

Lily se naklonila dopředu, zoufale toužíc po nějaké zprávě o svém synovi.

„Viděl jsem kluka, který vypadal jako ten krvezrádce Potter, ale padl, když byl zasažen zbloudilou smrtící kletbou," odpověděl Lucius se zvláštním důrazem na poslední dvě slova.

Lily a James smutně svěsili hlavy. Vypadalo to, že s nimi nakonec osud sehrál zvrácenou hru. Znepokojovalo je pomyšlení, že po dlouhých šestnácti letech znovu obejmou své prvorozené dítě, ale Harry měl znovu zemřít. Lily odsunula truchlení stranou, musela se postarat, aby tento den nějak přežily její další dvě děti. Také sama sobě slíbila, že přežijí i kamarádi jejího syna. Vzhlédla, aby zjistila, jak zvládají zprávu o jeho smrti, zejména Hermiona jakožto jeho snoubenka. Překvapilo ji, když viděla všech pět dětí v tlumeném rozhovoru, ale bez viditelných známek smutku. Povšimla si, že každý z nich měl v očích výraz odhodlání.

„Ach, a já jsem ho chtěl mučit a přimět tě, aby ses dívala, vražedkyně," posmíval se Voldemort Lily. Zvedl hůlku a namířil ji na Remmyho a Alici. „Aspoň mě uklidňuje vědomí, že máš další dva podvraťáky, které můžu týrat."

„Připadá mi velmi ironické, že Potterovi urážíš výrazem ´podvraťák´," promluvila Hermiona a vstala. „Totiž od tebe to není až taková urážka, když ty sám jsi taky poloviční krve, že ano... Tome!"

„Co jsi to řekla?" zavrčel Voldemort a otočil se k Hermioně.

„Nazvala jsem tě jménem, které ti dala tvoje matka," odpověděla Hermiona vzdorovitě. „Tom Rojvol Raddle. Pojmenovala tě po tvém mudlovském otci."

„Jestli víš, co je pro tebe dobré, zavřeš klapačku, fracku," zasyčel Voldemort přes zaťaté zuby. „A kdybys věděla, co tahle mudlovská mrcha udělala, nebránila bys ji tolik. Tvoje čisté a spravedlivé srdce by z toho přestalo na chvíli tlouct."

„Ani ne," odsekla Hermiona. „Já bych na tebe taky použila smrtící kletbu, kdybych byla na jejím místě." James nahlas zalapal po dechu a Lily ohromeně zírala na Hermionu.

„Ach, vidím, že ten stařec konečně přestal lhát a po šestnácti letech pověděl pravdu," řekl Voldemort a otočil se k Brumbálovi.

„Ne, jen jsem na to přišla," odpověděla Hermiona. Všichni ve Velké síni obrátili pozornost k brunetce, která se pustila do vysvětlování. „Brumbál věděl, že použít na tebe smrtící kletbu by bylo zbytečné; kvůli věštbě, že tě může zabít jen Neville nebo Harry. Dokonce i když byl život malého Nevilla v bezprostředním nebezpečí, Brumbál by tě jen uvěznil. V našem světě ses snažil Harryho na ministerstvu zabít a náš Brumbál se ti jen snažil odříznout přístup, protože věděl, že cokoliv jiného by bylo zbytečné. Ale v tomto světě byla Lily právě svědkem toho, jak její miminko zavraždil bezpáteřní zbabělec..."

´Ona to ví, Hermiona zná naše tajemství,´ pomyslela si Lily v naprosté panice. Lily té noci doprovázela Albuse, Jamese, Siriuse a Remuse do domu Longbottomových. Přeskočila těla Alice a Franka, aniž by jim věnovala pozornost a běžela do dětského pokoje s náskokem před ostatními. Tam našla toho netvora tyčit se nad postýlkou, rty sevřené krutostí a hůlku namířenou na miminko. Byla to Lily, s oslepujícím hněvem kolujícím jí v žilách, kdo vykřikl smrtící kletbu, v hlavě jedinou myšlenku na pomstu. Lily musela zabít toho bastarda, který jí vzal její dítě.

S bizarní směsí viny a úlevy, která naplnila Lily při uvědomění, že její tajemství je konečně venku, zachytila koutkem oka podivný pohyb. Otočila hlavu a uviděla, že téměř všichni ve Velké síni, studenti, učitelé i Smrtijedi, upírají svou pozornost k hovoru Voldemorta a Hermiony. Všichni kromě Luciuse Malfoye.

Bledý Smrtijed procházel Velkou síní a tiše sesílal na každého svého soukmenovce cosi, co vypadalo jako naváděcí kouzlo. Vtom se podíval jejím směrem a na okamžik ztuhl. Krátkou vteřinu si hleděli do očí. Lily nahlas zalapala po dechu, ale ne kvůli tomu, že Lucius měl na nose brýle, které si musel nasadit, když se Hermiona dohadovala s Voldemortem. Důvodem, proč Lily ztratila dech, byly zářivě zelené oči hledící na ni zpoza těchto brýlí. Její oči; tytéž oči, které zdědil Harry. ´Lucius´ jí naznačil, aby mlčela, a pokračoval v seslání naváděcího kouzla na dalšího Smrtijeda.

„JAK SE OPOVAŽUJEŠ!" zakřičel Voldemort na tu urážku a namířil hůlku na Hermionino srdce. „Ta ničemná mudlovská šmejdská mrcha mi způsobila takovou bolest a ty ji bráníš!"

„Zabil jsi jí dítě; kterákoliv matka by udělala totéž," namítla Hermiona vzdorně. „Bylo snadné vyvodit si, že tu ´čest´ za neodpustitelnou na sebe Brumbál vzal, aby chránil Lily," pokračovala Hermiona. „Každý Smrtijed by se snažil Lily pomstít za to, že tě zabila. A všichni vědí, že se Smrtijedi, stejně jako ty, Brumbála bojí a neodváží se riskovat útok na něj."

„Mám ti předvést malou ukázku bolesti, kterou mi způsobila?" pohrozil Voldemort Hermioně a popošel k ní blíž. „Možná už pak nebudeš tu mudlovskou vražedkyni tak bránit?"

Lili zaregistrovala, jak se její syn, stále přeměněný na Luciuse, zastavil, otočil se k ďábelskému zloduchovi ohrožujícímu jeho kamarádku a namířil na něj hůlku.

Podle Lilyina odhadu zatím označil jen asi polovinu Smrtijedů ve Velké síni. Ať už měl v plánu cokoliv, věděla, že ještě neskončil s přípravami, ale byl připraven od nich opustit, aby ochránil Hermionu. Rozhodla se. Zvedla se tak rychle, že málem srazila Jamese i jejich děti k zemi.

„To je pro tebe typické, ty zbabělče!" vykřikla hlasitě.

„Co jsi to řekla?" otázal se šokovaný Voldemort a zaměřil na ni svoji pozornost.

„Zřejmě zbabělost způsobuje taky nedoslýchavost!" prohlásila Lily vyzývavě jen s nepatrně se chvějícím hlasem.

„COŽE?" zaječel Voldemort. Vztyčil se nad Lily a namířil jí hůlku do obličeje. Koutkem oka zahlédla, že Harry se vrátil k označování zbývajících Smrtijedů. Oddechla si úlevou, že její rozptýlení zabralo. Ale aby fungovalo dál, potřebovala si udržet Voldemortovu pozornost.

„Nazvala jsem tě zbabělcem!" zvolala a podívala se do Voldemortových nenávistí naplněných očí. Z takzvaného Pán zla sršel hněv. Lily bylo jasné, že je příliš rozzlobený, takže se nedokáže soustředit natolik, aby na ni použil nitrozpyt. „Se vší tvou silou jsi schopen tak maximálně ohrožovat neozbrojenou školačku! To je to jediné, co jsi KDY zvládl!"

Pak Lily udělala něco, co nikdo, dokonce ani ona sama neočekával: vrazila tomu monstru facku. Zapotácel se a Velkou síní se rozlehlo hromadné zalapání po dechu. Pán zla si sáhl na velkou červenou skvrnu na tváři a znovu na Lily namířil hůlku.

„Za tohle zaplatíš, ty vražedná mrcho!" vyplivl. Lily se připravila na jakýkoliv trest, který pro ni Voldemort chystal, když tu zaslechla přímo před nimi hlas.

„To bych být tebou nedělal, Tome," pronesl Lucius, který došel až k Voldemortovi. Všechny oči ve Velké síni se obrátily k němu.

„Jak se opovažuješ oslovovat mě...?" začal Voldemort syčet na blonďáka. Když zaregistroval, že muž má na nose brýle, ztuhl. „Cože? Jak je to možné?"

„Co? On ti nikdo neřekl, že jsem metamorfomág?" nadhodil ´Lucius´. Pevně stiskl oční víčka a jeho rysy se v okamžení začaly přetvářet. Tam, kde předtím stál Lucius, byl nyní vysoký hubený mladík s krutým výrazem ve tváři, který promluvil známým vysoko posazeným hlasem: „Takhle jsem byl schopen ovládnout baziliška; prostě jsem se proměnil tak, abych vypadal jako ty, když jsi poprvé otevřel Komnatu, tehdy, když jsi byl student, Tome. Naprosto jednoduché."

Mladík stojící před Voldemortem znovu zavřel oči, a nejenže se začaly měnit jeho rysy, ale přetvářelo se celé jeho tělo. Během vteřiny tu místo vysokého, krutého muže stál Lilyin pomenší syn. Ve své normální velikosti se v Luciusově smrtijedském hábitu téměř ztrácel.

„Jsi hlupák, kluku," zachechtal se Voldemort. „Jsi sám proti osmadvaceti. Měl sis s sebou přivést baziliška, pak bys měl možná šanci."

„A riskovat, že nad ním převezmeš kontrolu? Ne, díky," odpověděl Harry. Setřel si krev z čela, čímž odhalil podivnou jizvu ve tvaru blesku. „Kromě toho by mohlo být zabito příliš mnoho nevinných."

„Kdo chce vyhrát, musí být ochoten přinášet oběti," prohlásil Voldemort. Mávl na tři Smrtijedy za sebou a ti vyrazili vpřed.

Skrk popadl Hermionu, zdvihl ji a držel ji před sebou jako štít. Pettigrew udělal totéž s Ginny. Lily, v té chvíli soustředěná na potíže dívek, si nevšimla Bellatrix, která si stoupla za ni.

Imperio!" vypálila jí Bella do zad.

Lily ucítila, jak její mysl ochabla. Měla dojem, jako kdyby se vznášela.

´Vstaň,´ přikázal jí hlas v hlavě; hlas, který zněl jako Bellatrixin. Vnímala sice, že se zvedá ze země, ale jako kdyby byla oddělená od svého těla.

´Běž k mému Pánovi,´ nařídil hlas. Lily cítila, jak se pohybuje směrem k Voldemortovi.

„Udělím ti lekci, kluku," zasyčel Voldemort a vytáhl z hábitu Lilyinu hůlku. „Jestli chceš přežít, vyhrát, musíš být připraven něco obětovat. Abys mě porazil, musíš zabít svou matku."

´Vezmi si hůlku...´ Lily viděla, že její ruka převzala hůlku od Voldemorta. ´A teď zabij toho spratka!´

Lily cítila, že míří k Harrymu, i to, že Bellatrix si stoupá přímo za ni.

´Zabij toho kluka!´

„Před smrtící kletbou neexistuje žádná ochrana. Nemůžeš se jí bránit," prohlásil Voldemort pobaveně, když Lily zvedla hůlku a namířila ji na Harryho. Pán zla mávl svou hůlkou a před Lily se objevil magický štít. „Tenhle štít bude blokovat všechno kromě Neodpustitelných. A samozřejmě - pokud se pokusíš použít něco jiného než smrtící kletbu, mí Smrtijedi zabijí dvacet studentů."

´Zabij toho kluka! Zabij ho!´

Lily cítila, jak v jejím nitru roste nenávist.

„Lily, bojuj!" slyšela Jamesovu úpěnlivou prosbu. „Pro lásku boží, bojuj!"

„Jediný způsob jak přežít, je zabít svou matku, kluku!" ušklíbl se Voldemort.

Harry Voldemorta ignoroval. Nenuceně vytáhl z hábitu plátěný pytel a nechal ruce volně svěšené podél těla. Laskavě se na Lily usmál. Příliš velká košile se mu na hrudi rozevřela a odhalila jizvu ve tvaru bizarního zubatého písmene X. Lily koutkem oka zahlédla Rona, který se přikrčil, jako kdyby se chystal skočit nebo něco podobného.

„Než budu zabit, Tome, dovol mi otázku," začal Harry, jako kdyby nebyl důvod k žádným obavám. „Ani trochu tě nezajímá, proč jsem před chvílí strávil tolik času v Komnatě?"

„Ani v nejmenším, kluku," zasyčel Voldemort.

´Řekni ta slova!´ dožadoval se Bellatrixin hlas. ´Už jsi je kdysi řekla!´

Lily se v duchu soustředila na Harryho jizvu. Něco na ní bylo důležité. Něco na té povědomé jizvě...

Avada Kedavra!" uslyšela Lily zvolat sama sebe. V momentě, kdy kouzlo opustilo její hůlku, Bellatrix ukončila Imperius. Lily se vrátila vlastní vůle právě včas, aby si uvědomila, jak její syn zase umírá, ale tentokrát její rukou. Zastavilo se jí srdce, když viděla ten zelený blesk letět ke svému dítěti. Vybavila si, jak šťastně Harry vypadal, jako kdyby chtěl, aby se tohle stalo. Smrtící kletba ho zasáhla přímo do hrudi, jen pár centimetrů od jizvy ve tvaru X.

„TEĎ, RONE!" vykřikla Hermiona. Ron skočil po Lily a srazil ji k zemi.

Ani při pádu nedokázala Lily od Harryho odtrhnout oči. Očekávala, že se chlapec zhroutí k zemi jako hadrová panenka; místo toho se jen trochu nahrbil a obklopila ho podivná zelená aura. Dívala se, jak se tato aura rychle změnila na černou a do hrudi se mu vyrylo nové zubaté „X".

Pak ta černá aura najednou vystřelila od Harryho jako šíp. Všichni sledovali, jak šíp míří zpátky k místu, kde ještě před chvílí stála Lily, přímo k omámeně se tvářící Bellatrix. Smrtijedka ještě stihla zalapat po dechu, a pak ji černý šíp trefil přímo do obličeje. Velkou síní se rozlehl její zoufalý výkřik a odražená smrticí kletba ji proměnila v prach.

Skrk i Pettigrew v šoku vyděšeně pustili své rukojmí. Petr okamžitě odpelášil pod Voldemortovu ochranu, zatímco Skrk couval od hromádky prachu, která dřív byla Bellatrix Lestrangeovou.

„Omlouvám se, že jsem vás takhle strhl, paní Potterová," zašeptal Ron Lily do ucha. „Ale Neodpustitelné na Harryho působí jinak než na nás ostatní."

Lily obrátila svou pozornost zpátky k synovi, který na krátký okamžik zavrávoral, ale pak se znovu postavil zpříma. Cosi zadrmolil a zároveň nečekaně vyhodil do vzduchu plátěný pytel. Vyletěly z něj desítky stříbrných šipek a Harry na ně rychle seslal odpuzující kouzlo. Každá šipka vystřelila ke Smrtijedovi; očividně byly očarované, aby vyhledaly ty lidi ve Velké síni, kteří byli označeni samonaváděcím kouzlem. Smrtijedi zaječeli bolestí, protože se jim každému do těla zabodly nejméně dvě šipky. Lily si všimla, že žádná ze šipek nezasáhla Skrka, Pettigrewa nebo Voldemorta. Zvažovala, jestli to Harry udělal úmyslně a jestli měl pro ty tři připraveno něco speciálního.

„ZABIJTE HO!" křikl Voldemort na Smrtijedy. Jakmile se ti, kteří byli rozmístěni mezi studenty, vydali směrem k Harrymu, stalo se něco divného. Někteří z těch menších začali vrávorat.

Harry nevěnoval blížícím se násilníkům ani ždibec pozornosti. Rychle namířil hůlku na zrádcovského Červíčka a zvolal: „Muris Adfeectio!"*)

Všichni ve Velké síni ztuhli. Pettigrew vydal hrůzostrašný výkřik. Pomalu se začal přeměňovat do své potkaní podoby, ale něco bylo špatně.

Lily mnohokrát viděla proměnu svého manžela do zvěromágské podoby. Transformace z člověka na jelena byl vždycky krásná a elegantní, jako balet. Ale způsob, jakým se teď měnil Petr, byl bolestivý a nechutný. Slyšela, jak Petrovy kosti praskají a lámou se, jak se jeho levá dlaň smrskává do krysí tlapy, zatímco zbytek ruky zůstává člověčí. Neproměněná kůže kolem úst a nosu se začala trhat, protože lícní kost se formovala do groteskního čumáku. Zrádcova pravá ruka se bolestivě smrskla do přední potkaní nohy a zase zpět do normální podoby během vteřiny, ale stříbrná dlaň s prsty zůstala po celou dobu stejná. Proměna začala znovu, ale tentokrát se stříbrná část utrhla od těla a s kovovým zařinčením dopadla na zem. Mrňavý muž zaječel ještě hlasitěji, když se jeho levá noha přetransformovala do obří krysí packy, přestože od kotníku dolů zůstala v původní lidské podobě.

Po několika hrůzných vteřinách se Červíček zhroutil na podlahu a z úst a pahýlu ruky se mu řinula krev. Jeho tělo už vůbec nevypadalo jako lidské, ale jako odporná kombinace potkana a člověka.

Zatímco všichni rozrušeně sledovali, jak sebou Červíčkovo tělo před smrtí ještě jednou zaškubalo, Harry se pustil sekacími a řezacími kouzly do Skrka. Děsivý gejzír krve doprovázel odseknutí mužovy nohy, brutální vyloupnutí oka a odtržení kusu nosu. Očividně umírající Skrk se marně snažil odplazit do bezpečí, zanechávaje za sebou stopu z vlastní krve. Lily náhle připadal jako nestvůrná kopie „Pošuka" Moodyho.

Voldemort se z pohledu na smrt tří svých nejbližších služebníků vzpamatoval rychle a v zápětí zbytku Smrtijedů nařídil: „ZABIJTE TOHO KLUKA!"

Smrtijedi instinktivně zareagovali na příkaz a pokusili se znovu napadnout Harryho.

„Opravdu ses mě měl zeptat, co jsem dělal tak dlouho dole v Komnatě, Tome," poznamenal Harry s uličnickým úsměvem. V tom se začali vrávorající Smrtijedi hroutit k zemi. Ti, kteří v sobě měli zabodnuté více než dvě šipky, se roztřásli. „Kdyby ses mě zeptal, byl bych ti odpověděl: ´Odebral jsem baziliškovi jed, a pak jsem vyčaroval spoustu šipek, abych mohl otrávit tvé následovníky´."

Smrtijedi začali padat jako mouchy. Lily si všimla, že Draco Malfoy žalostně zasténal, když se zhroutil k zemi stejně jako jeho maskovaní soukmenovci. Voldemort napřáhl na Harryho hůlku a křikl: „Mí následovníci tě možná nejsou schopní zabít, ale proroctví říká, že já ano. Avada Kedavra!"

Expelliarmus!" zvolal Harry a ve vzduchu se srazily dva magické blesky. Lily zalapala po dechu, protože mezi Harryho a Voldemortovou hůlkou se objevila zlatá nit.

„Priori Incantatem!" hlesla Lily téměř šeptem. Slyšela o tom, co se stává, když spolu bojují hůlky s podobnými nebo sesterskými jádry, ale nikdy toho nebyla svědkem. Harry i Voldemort zápolili s účinky kouzla. Lily by ráda pomohla, ale nevěděla jak.

„Harry!" vykřikla Hermiona. „V tomhle světě použil Voldemort ke svému vzkříšení Nevilla, ne tebe! Tvoje krevní ochrana stále funguje!"

Ať už mluvila Hermiona o čemkoliv, Harry pochopil. Přerušil spojení mezi oběma hůlkami a zaútočil na Voldemorta. Když ho srazil k zemi, netvor sprostě zaklel. Začali se prát a Lily šokoval dým stoupající z jejich do sebe zaklesnutých těl.

Během vteřiny Harry nějak získal převahu a sevřel prsty kolem Voldemortova krku. Lily zahlédla, jak na Harryho předloktích a dlaních naskakují bolestivé puchýře, ale tato poranění nebyla nic v porovnání s těmi, která utrpěl Voldemort. I jeho krk a obličej pokrývaly puchýře. Jako kdyby dotek toho druhého působil na protivníka coby žíravina. Lily slyšela praskot kostí a chrupavek, jak Harry drtil netvorův krk, ze kterého se brzy začala řinout krev. Po době, která se zdála být věčností, se Voldemort přestal bránit a proud krve ustal. Byl mrtvý. Konečně byl mrtvý.

Harry se pomalu a roztřeseně postavil. Ve tváři měl výraz obrovské bolesti. Jeho dlaně i předloktí byly znetvořené popáleninami. Lily i Hermiona k němu zamířily, když tu se mladík náhle v bezvědomí sesunul na podlahu.

Lily při pohledu na nehybné synovo tělo ztuhla, Hermiona se k němu rozběhla.

„Harry," vzlykla mladší čarodějka a přitáhla si jeho hlavu do klína. „Harry, miláčku... probuď se... prosím, probuď se..."

* * *

*) Naprosto netuším, jestli název kouzla vychází z angličtiny nebo z latiny, nenašla jsem nic, co by se s tím dalo spojit. Budu vděčná za vaše návrhy.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Kapitola 3/2 Od: sisi - 05.08. 2017
Dík za varování v úvodu, kapitolu jsem si užila nejlépe s popisem pocitů Lily. Její obzory se rozšiřují, začíná poznávat svého prvorozeného, to je dobré. Dík za překlad. Kletbu jsem nerozluštila, píše se, že ji vymysleli Harry s Hermionou, tak asi použili některý z jazyků starého světa - Mezopotámštinu, prastarou hindštinu, nebo některý z šamanských afrických, či jiných. Nabídka je pestrá. Jazyky upadají do zapomnění.

Re: Kapitola 3/2 Od: grepik03 - 15.05. 2017
Jacomo, díky moc za úžasný překlad další kapitoly ♡ Tedy brutální kapitoly. ..fujtajbl, přeměna Červícka byla nechutna a Harryho nápad s baziliscim jedem byl brilantní. Doufám, že se dočkáme vysvětlení: proc zubate X? jak to, že prezil smrtící kletbu? Ach a autorka nám zabila Draca. .. Doufám, že Harry bude v pořádku a dočkáme se rozšmodrchání příběhu :)
Re: Kapitola 3/2 Od: Jacomo - 17.05. 2017
Z té kletby na Červíčka jsem taky byla docela zhrozená, ale vylepšilo to využití baziliška a Harryho přeměna na Luciuse. Částečné vysvětlení Harryho odolnosti vůči neodpustitelné bude v příští části. Pokud jde o Draca, já jsem v úvodu varovala, že někteří naši oblíbenci z temné strany zemřou... ;-) Ale tahle povídka není o rozháranosti některých Smrtijedů, ale o mateřské lásce. Překládala jsem to i kvůli jisté rehabilitaci Lily, která ve spoustě fanfiction nedopadá zrovna nejlíp :-) Díky, grepiku!

Re: Kapitola 3/2 Od: gleti - 13.05. 2017
Povídka je skvělá, o tom žádná. Obdivuji, jak vždy objevíte nějaký naprosto dokonalý skvost. Co mě však pobavilo je spolupráce čtenářek s překladem zapeklitého kouzla postižení myšovitostí.
Re: Kapitola 3/2 Od: Jacomo - 15.05. 2017
Já ty skvosty obvykle objevuju náhodou :-) Zaplaťmerlin za mou šťastnou hvězdu! Spolupráce na překladu je dobře polovina zábavy, účastnice našich sletů by mohly vyprávět :-)) Děkuju, gleti!

Re: Kapitola 3/2 Od: denice - 13.05. 2017
Zase jsem četla jedním dechem a děkuji za varování - ony ty mrtvoly sice z velké části zůstaly za dveřmi Velké síně, ale i tak... už jsem psala, že povídka je fantastická? Harry je fakt drsňák a ta proměna v Luciuse mě dostala. Pořád se mi strašně moc líbí Lily, teď už myslím bude mít k Hermioně lepší vztah a tím otevřenou cestu k Harrymu. Přečetla jsem si předchozí komentáře - návrhy, a nadchlo mě postižení myšinou, nebo myšovitostí? Moc děkuji za skvělou kapitolu!
Re: Kapitola 3/2 Od: Jacomo - 15.05. 2017
Ano, varování jsem tam dát musela, při překládání se mi to zdálo strašně krvavé. Jsem velice ráda, že se i tak povídka líbí. No, drsný boj máme za sebou, už nás čeká jen řešení rodinných "problémů" - což možná bude taky boj :-) Děkuju moc, denice!

Re: Kapitola 3/2 Od: JSark - 13.05. 2017
Páni, Harry má zmysel pre dramatično. 8O Žiadne horcruxy? Alebo ich už zničili? Mno, mus je latinsky myš, muris je genitív jednotného čísla (https://la.wiktionary.org/wiki/mus), murine v angličtine je myšací, adfectio je alternatívna forma affectio: https://en.wiktionary.org/wiki/affectio#Latin, čiže niečo ako postihnutie (chorobou). Postihnutie myšacinou? :D
Re: Kapitola 3/2 Od: Jacomo - 15.05. 2017
Harry je tragéd :-) S dalšími krámy - viteály - se autorka už nezdržovala :-)) Děkuji za návrhy k překladu kletby - takže dle tvého návrhu to vidím na Muris affectio! = Chyť myšacinu /prašivinu!
Re: Kapitola 3/2 Od: JSark - 15.05. 2017
Vďaka, to je tuším prvé kúzlo, ktorého názov navrhujem. :D

Re: Kapitola 3/2 Od: 92Agnes - 13.05. 2017
Moc děkuju za překlad. Čtu pravidelně, bohužel se většinou nedostanu ke komentování, a to i když tu je možnost automatických komentářů. Většinou čtu na mobilu, takže už se k tomu pak doma nevracím. Chtěla jsem ale reagovat na to kouzlo. Myslím, že je latinsky - muris je druhý pád od slova mus, což znamená myš, druhá část je podle mě zkomolená. Místo adfeecto bych v tom viděla adefecto. Sice nevím, jak přesně to přeložit, ale už je v tom vidět něco defektního. Takže ještě jednou díky za tuhle trochu zvláštní povídku :)
Re: Kapitola 3/2 Od: Jacomo - 15.05. 2017
Latinsky neumím ani koukat, takže myš jsem neodhalila. A líbí se mi ta možnost, že se jedná o zkomolení, čili původně šlo o odkaz na cosi defektního - následkům kouzla by to odpovídalo. Velice děkuji! Takže mi z toho vychází: Muris adefectio! = Myšus defekto!

Re: Kapitola 3/2 Od: Lupina - 13.05. 2017
Ach ano, ta pomsta by jednomu přišla až příliš krvavá, ale hádám, že její vidina Harryho držela při síle. Protože přišli z jiné, kruté, dimenze. Mrtvých bylo jako máku, v této dimenzi už asi nebudou mít problémy s přeživšími Smrtijedy (představuju si, že mezi nimi nebyl nikdo z donucení). Ještě že znám konec, jinak bych si okusovala nehty, jak toto dopadně. Díky moc, Jacomo.
Re: Kapitola 3/2 Od: Jacomo - 15.05. 2017
Mně to při prvním čtení nepřišlo až tak krvavé, ale když jsem to začala překládat... zejména ten Červíček mě dostal, něco tak drsného jsem asi ještě ve fanfiction nečetla. Ne že by si to nezasloužil. Po takové záplavě mrtvol to chce koncem vylepšit a dá se uhodnout, že bych nic vysloveně beznadějného nepřekládala ;-) Děkuju, Lupinko!

Prehľad článkov k tejto téme:

bobsaqqara: ( Jacomo )26.05. 2017Kapitola 4/2 - Epilog
bobsaqqara: ( Jacomo )20.05. 2017Kapitola 4/1
bobsaqqara: ( Jacomo )13.05. 2017Kapitola 3/2
bobsaqqara: ( Jacomo )06.05. 2017Kapitola 3/1
bobsaqqara: ( Jacomo )29.04. 2017Kapitola 2/2
bobsaqqara: ( Jacomo )22.04. 2017Kapitola 2/1
bobsaqqara: ( Jacomo )15.04. 2017Kapitola 1/2
bobsaqqara: ( Jacomo )08.04. 2017Kapitola 1/1
. Úvod k poviedkam: ( Jacomo )15.10. 2016Úvod