Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Still Delicate

19. kapitola - Špína

Still Delicate
Vložené: Jacomo - 07.02. 2017 Téma: Still Delicate
Kar nám napísal:

Still Delicate

Překlad: Kar

Betaread: Jacomo

Autor: padfoot4ever

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory2.php?chapterid=395224

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 19 - Špína


Kancelář pana Thomase Foxe je příšerně cítit vlhkostí. Je slyšet nepříjemné kapání z neviditelného kohoutku a závěsy a nábytek vypadají prožrané od molů. V kanceláři nejsou obrázky rodiny pana Foxe, ani přátel či známých. Nemůžu si pomoci, ale přemýšlím, jestli vůbec má rodinu či přátele. Za stolem má velký obraz nějaké jednotvárně vypadající krajiny, z kterého mám depresi, když se na něj déle dívám. Tak otočím pozornost k oknu, kterým, je vidět bezútěšná ulička a vedlejší budova, která je asi tak metr daleko. Kdyby si úředník z protější kanceláře otevřel okno, mohl by snadno přeskočit.

Vážně uvažuji, že odejdu. Můžu si najít lepšího právníka za stejnou cenu, tím jsem si jistá. A kdybych nemohla, možná bych se dokázala před Starostolcem obhájit sama? Uvažovala jsem, že požádám mámu, aby mě hájila, ale řekla mi, že by to byl konflikt zájmů a jen by mi to přitížilo. Nazvala Scorpia všemi špatnými jmény pod sluncem - použila i slova, která nejsou ani v mém slovníku. Zřejmě je po všech těch létech manželství převzala od táty.

Dřív než stihnu vstát, dveře se otevřou a do kanceláře vstoupí Thomas Fox. Přesně zapadá do kanceláře - jeho hábit je potrhaný a zmačkaný a dokonce nemá kravatu. Vypadá to, jako by se neholil několik dní a pochybuji, že někdy slyšel o vynálezu zvaném hřeben.

„Rose Weasleyová?“ ptá se.

„Eh, zdravím,“ odpovím a snažím se, abych nevypadala, či nezněla, příliš kriticky.

„Oh, zdravím,“ odpoví docela nezdvořile. Začne se probírat svými papíry a falešně si píská. Nejradši bych ho praštila. Existuje něco otravnějšího než pískající právník? „Takže… souboj o opatrovnictví, ano?“

„To je pravda,“ říkám chladně. „Otec mého syna se mě snaží žalovat o výhradní péči.“

„Správně,“ kývne pan Fox. „A proč?“

Prázdně na něj hledím. „Aby Aidan žil s ním.“ Huh.

„Jistě, to jsem pochopil sám,“ řekl sarkasticky. Jak ho nesnáším. „Myslím, proč vás žaluje teď? Rozvádíte se?“

„Ne. Nikdy jsme nebyli manželé,“ říkám s nechutí. Nesnáším, že musím tomuhle chlápkovi všechno o sobě říkat. Zvlášť, když má tenhle odsuzující výraz na tváři.

„Tak co, byla jste na flámu s nějakými kámoši a on si teď myslí, že nejste schopná být dobrou matkou?“

„Promiňte? Vy vážně takhle mluvíte s lidmi?“

„Podívejte, paní Weasleyová,“ vzdychne, položí dlaně na stůl a nakloní se ke mně. Je teď tak blízko, že bych mu mohla dát facku. „Vídám mnoho rodičů, takových jako vy, procházet touhle kanceláří. Teď, pokud ke mně nebudete upřímná, nemůžu vám pomoci.“

„Myslíte si, že jsem nějaká alkoholička a nedbalá matka?“

Pokrčí rameny.

Vyskočím ze židle a on vstane a měří si mě se založenýma rukama.

„Jak se opovažujete!“ křičím. „Platím vás za to, abyste mě bránil a ne urážel! Odmítám tu sedět a nechat se soudit člověkem, který vypadá, že ve svých šatech spal a záměrně bojkotuje hřebeny!“

S tím vyběhnu z jeho kanceláře. Pochybuji, že na mě někdy někdo udělal tak příšerný první dojem, možná s výjimkou Laury, jejíž první slova ke mně byla něco jako ‘oh Merline, opravdu jsi vykročila z domu, když vypadáš takhle?'

Než dojdu ke dveřím za recepcí, zamknou se. Naštvaně se otočím čelem k právníkovi, který teď stojí ve dveřích své kanceláře s rukama v kapsách. „To byl test,“ říká a znovu krčí rameny, „a prošla jste. Nyní pojďte do mé kanceláře.“

Jeho sekretářka se na něj usmívá se směsí něhy a obdivu. Ona to myslí vážně? On to myslí vážně?

Protože jsem úplně v šoku a netuším, co jiného dělat, vrátím se do kanceláře pana Foxe.

„Je dobré vědět, že to myslíte vážně,“ říká a sedá si za svůj stůl. Napřáhne ruku a naznačí, že se mám také posadit. „Mám hodně nedbalých rodičů, kteří používají své děti k tomu, aby získali zpět své bývalé.“

„Dobrá, nejsem jedna z nich,“ říkám chladně.

„Nemyslel jsem si, že jste, ale musel jsem se přesvědčit.“ Chvíli mě studuje. „Přesně, jak jsem čekal, opravdu.“

„Co jste čekal?“ zamračím se. Nesnáším způsob, jakým se na mne dívá. Je mi to nepříjemné.

„Jste dcera své matky,“ ušklíbne se.

Z nějakého důvodu beru vždycky tohle prohlášení jako urážku. Předpokládám, že žádná žena nechce být jako její matka, zvlášť pokud je její matka podivínka s nemožnými vlasy. „Vy znáte mou matku?“

„Každá zná Hermionu Weasleyovou.“ Předpokládám, že to byla hloupá otázka - koneckonců kandiduje na ministra. „A pracoval jsem pod ní na ministerstvu, než jsem si založil vlastní praxi.“

„Aha, dobře.“

Zůstane chvíli potichu se zamyšleným výrazem. Pak si poposedne na židli a založí ruce. „Postarám se o váš případ, slečno Weasleyová. A vyhraju. Ale musíte mi říct všechno, co se stalo mezi vámi a Scorpiem. Od začátku.“

Ztěžka si povzdechnu. „Kolik máte času?“

*

Po dlouhé schůzce s právníkem jdu k mámě a tátovi domů, protože mi dnes ráno hlídají Aidana. Dneska je zápas mezi Kudlejskými kanonýry a Puddlemerskými spojenci a Teddy s Remusem už tu jsou, připravení k odchodu.

„Jak to šlo?“ ptá se máma hned, jak vejdu do dveří. „Není Tom báječný?“

„Dá se říct,“ mumlám, pořád ještě nepříliš zaujatá Tomem Foxem a jeho metodou boje o péči. Pokud ale nakope Scorpiovi zadek, je mi to jedno.

„Vždycky byl úžasný pracovník - je mu jen kolem třiceti, víš. Velmi nelítostný. Přesně to, co potřebuješ, abys porazila toho hajz-“

„V pořádku, mami!“ zvednu ruce, abych jí zastavila. „My všichni víme, co si o něm myslíš.“

Proč mě pořád ještě štve, když někdo nazve Scorpia takovými slovy? Opravdu si myslím, že jsem jediný člověk, který na to má právo?

Když dorazí strejda Harry, táta, Teddy, Remus, Aidan a já se vydáme na famfrpálový stadion. Vždycky je tam velký hukot, když je zápas Kudlejských kanonýrů. Když zaujmeme svá místa v horní části tribuny, Aidan a Remus si vyměňují názory na to, kdo bude nejvíce bodovat v dnešní kvalifikační lize.

„James získá milion bodů!“ prohlašuje Aidan.

„Ne, získá dva miliony bodů!“ protestuje Remus.

„Jste si vy dva vědomi, že James je chytač?“ upozorní je táta, zatímco Harry a Teddy na kluky jen usmívají. Pokračují v hádce, dokud nezačne zápas.

James se vždycky při famfrpálu předváděl. I když poprvé nastoupil do nebelvírského týmu, ve svém druhém ročníku, měl víc sebevědomí než ti, kteří byli v týmu roky. Předpokládám, že když jste dobří jako James, máte všechny důvody k tomu být sebevědomý - ale je to poněkud protivné. Co je ještě protivnější, to je vřískot žen, když James krouží kolem hřiště, tak ztracený v atmosféře hry, že si nemůžu pomoct, ale přemýšlím, jestli si je vědom, proč tam je - chytit tu proklatou zlatonku.

Ale i přes křik od strejdy Harryho a táty se nedokážu soustředit na hru. Všechno, na co myslím, je ten pitomý souboj o péči a jak to všechno vypadá nesmyslně. Přeju si, aby tu byla Jenny. Vlastně víc, přeju si, aby tu Jenny byla a mluvila se mnou. Můžu mluvit s Dom a Laurou, ale přijde mi, že to neberou vážně - myslím, že Jennin problém byl vždycky to, že brala věci příliš vážně. Jen se mi zdá, že v posledních měsících se všechno strašně zkomplikovalo…

„FAUL! To byl zatracený faul!“ Táta a Harry vyskočí ze svých sedadel a oba chlapci si stoupnou na sedačky, aby viděli dolů na zem, kde přistává James a odrážeč Pudlemerských spojenců.

„Co se stalo?“ ptám se a přeju si, abych dávala pozor.

„Roland praštil Jamese svou pálkou!“ křičí Teddy naštvaně. „To není -“

Zarazil se, aby se líp podíval, co se děje. Tentokrát to vidím. Vidím Jamese, jak praštil Rolanda přímo do tváře a srazil ho k zemi. Zbytek hráčů taky přistává - a začne se velká rvačka. Několik hráčů se snaží Jamese zadržet, zatímco zbytek ho povzbuzuje. Pustil se do Rolanda pěstmi. Co se to s ním sakra děje?

Teddy, táta a Harry běží z lóže a já chytím oba chlapce za ruku a následuji je. Celou cestu stovky schodů dolů se Remus a Aidan vzrušeně dohadují, co se vlastně děje - James jim nedává zrovna dobrý příklad. Nemáme potíže dostat se na hřiště. Lidé mají tendenci neodporovat Harrymu Potterovi.

Když dorazíme na hřiště, je už boj ukončený. James i Roland jsou zkrvavení a famfrpáloví představitelé k nim oběma mluví. Pak na ně James vrhne rozezlený pohled a naštvaně odkráčí to šatny. Harry běží za ním.

„Mami, co se děje?“ ptá se mě Aidan.

„Netuším,“ odpovím upřímně.

Po pár minutách se Harry vyřítí ze šatny.

„Má zákaz na tři zápasy,“ říká Harry naštvaně, „jen počkejte, až ho dostane do rukou Ginny…“

O tom opravdu není třeba přemýšlet.

Jsou tu reportéři z Denního věštce a fotí nás, takže se rozhodneme jít domů a nezůstávat na zápase. A to i přes to, že nám vážně nedělá starosti, jaké obrázky Věštec udělá - teta Ginny je hlavní redaktorka, takže nemusí být publikovány - ale opravdu nebudeme rádi, kdyby se objevily v nějakém malém časopise nebo Týdeníku čarodějek s bláznivým titulkem ‘Potrovi se zbláznili na zápase, vraždí se mezi sebou'. Bohužel jsem Aidanovi slíbila, že ho po zápase nechám jít ke Scorpiovi. Doufala jsem, že bude tak unavený, že cestou domu usne a půjde rovnou do postele - místo toho je extrémně aktivní. A navíc mi pan Fox řekl, že mám Scorpiovi dovolit vidět Aidana, kdykoliv to bude možné, takže jeho žádost bude vypadat neodůvodněně. Což je.

Když přicházíme ke Scorpiovým dveřím, zjišťuji, že doufám, že tam bude jen Daisy. Nikdy v životě jsem nedoufala, že tuhle ženu uvidím. Chce se mi zvracet už jen při myšlence na její směšné jméno.

Ke dveřím přišli oba. Pan a paní Malfoyovi. Je hezké, že se chovají jako pár.

Napětí je nepopiratelně nepříjemné, ale Aidan vypadá, že si toho nevšiml. Místo toho vběhne přímo do bytu a ani mi neřekne ahoj. Zůstanu stát před dveřmi a držím tašku s jeho věcmi na přespání jako úplný idiot.

„Ahoj Rose, jak se máš?“ nuceně se usměje Daisy.

„Dobře,“ odpovím krátce, „tady jsou Aidanovy věci. Vyzvednu ho zítra ve čtyři.“

„Můžu ho přivést,“ navrhne Scorpius. „Neobtěžuj se.“

Scorpius protočí oči, jako bych byla malé dítě, které se nevhodně chová. Nikdy jsem nechtěla nikoho kopnout do rozkroku víc. Jenže to by nevypadalo dobře před Starostolcem.

„Dostala jsem dopis od tvého právníka,“ říkám mu chladně.

„Jdu dělat večeři,“ řekne Daisy rychle a nechá nás o samotě.

„Věděla jsi, že to přijde,“ pokrčí Scorpius rameny. Chvíli na něj zírám. Jeho oči bývaly tak teplé. Teď jsou ledové. Je to, jako by v něm něco zemřelo. „Popravdě, nečekal jsem, že to přijde.“

Odmlčel se. „Al a Jenny se zítra vrátí domu.“

„Já vím.“

Můžu říct, že myslí na to samé, jako já. Co když se Jenny rozhodla to Daisy říct? Tyhle věci se udrží v tajnosti jen po omezenou dobu - tajemství vždy nakonec vyplavou na povrch. A co když to Jenny už řekla Alovi? Je tu pravděpodobnost, že řekla - konec konců, je to teď její manžel. Odpustí nám Al? Nebo nás odsoudí stejně jako Jenny, nebo i víc? „Jste vy dvě -“

„Pořád spolu nemluvíme,“ řeknu krátce. Díky tobě. S tím se otočím a odejdu.

*

Dva dny po zápase James stále nikomu neřekl, co se stalo. Zamknul se ve svém bytě a nikdo se k němu nemohl dostat. Ani teta Ginny, která téměř vyrazila dveře, jak na ně bušila. Dokonce jsme za ním zkusili poslat Aidana, ale neozval se. Jeho obrázek byl samozřejmě na titulní stránce každého bulvárního plátku a každá historka je stejně směšná jako ta poslední - je mi jedno, co kdo říká, ale James nikomu nezapálil vlasy.

Máma je čím dál víc ve stresu, jak se blíží volby. Už dlouho jsem ji neviděla tak špatnou. Když jsme byli děti, studovala máma na ministerské zkoušky, aby získala vyšší kvalifikaci a mohla být povýšena - vždy když máma studovala, poslali mě a Huga k babičce Molly nebo babičce Jane, nebo komukoliv, kdo si nás mohl vzít. A my jsme rádi odešli, protože když je máma nervózní, nikdo nechce být v jejím dosahu.

Nejméně ze všech táta.

„Rone! Dokončil jsi už ty plakáty?“ volá máma z kuchyně. Táta a já sedíme v obýváku a táta zapne rádio v naději, že máma volání vzdá. Zná ji téměř čtyřicet let, měl by už vědět, jak to funguje.

Máma vpadne do obýváku a mávne hůlkou k rádiu, které se vypne. „Já vím, že jsi mě slyšel!“ křičí. „Zítra jedu agitovat do Godrikova dolu a opravdu bych byla ráda, kdybys mě v tom podpořil! Máš vyžehlený svůj nejlepší hábit? Rose, doprovodíš nás?“ řekne máma velmi rychle.

„Eh, vlastně musím zítra pracovat a večer mám kurzy přemisťování,“ říkám jí a pro jednou jsem ráda, že jsem tak dlouho odkládala výuku přemisťování.

„Ano, jistě,“ říká. „Dobře, Hugo tam bude. Možná bych mohla s sebou prostě vzít Roxanu a předstírat, že to je moje dcera…“

Podíváme se s tátou na sebe, ale žádný z nás neupozorní na skutečnost, že Roxie a já nemůžeme vypadat rozdílněji. Věřím, že máma teď žije ve snovém světě - je lepší jí v tom nechat. V hlavě si udělám poznámku, že mám zavolat Roxie a říct jí, aby co nejrychleji opustila zemi.

„Získala jsem podporu více než poloviny Starostolce - Kyle Peterson dokonce řekl, že půjde s námi do kampaně, není to úžasné?“ prohlašuje máma. Neustále zmiňuje tahle náhodná jména ministerských úředníků, kteří mi nemůžou být víc jedno, ale stejně prostě kývnu a usměju se.

Máma odběhne zpátky do kuchyně.

„Může mít Petersona, ale Percy má Vincenta,“ říká táta temně. „Paul Vincent je jeden z nevlivnějších osobností na celém ministerstvu. Nutí lidi k podpoře. Myslím, že proto je tak děsně napjatá.“

„Děsně napjatá? Nevšimla jsem si,“ řeknu sarkasticky. „Ale vážně, tati, máma má tyhle volby v kapse, ne? Myslím, má na své straně Harryho Pottera! Myslím, že Harry je mnohem vlivnější než Paul Vincent.“ Jak bych si přála vědět, kdo je Paul Vincent.

„Harry nikdy nezneužil svůj status, Rosie. To musíš vědět,“ říká táta. Pitomý šlechetný Harry. „Samozřejmě máme podporu bývalých členů Řádu, ale pořád je několik ministerských členů, kteří nejsou Harryho největší fanoušci. Zasraná demokracie.“

„Ale -“

„Rosie, kdyby Harry kandidoval na ministra, tak jsem si jistý, že by měl obrovskou podporu jednoduše proto, že je slavný. Ale to je přesně ten důvod, proč nekandiduje. A tvoje matka… dobrá, jakkoliv ji moc miluji, dokáže být poněkud… kontroverzní…“ Táta se odmlčí. Vím, o čem mluví. Máma se lidem ráda dostává pod kůži a čechrá jim peří. Když o tom tak přemýšlím, jsem si jistá, že na ministerstvu je spousta lidí, kteří ji opravdu nemají rádi za to, že je taková vševědka.

Ale znova, jejím soupeřem je Percy. Páni, voliči opravdu uvízli mezi mlýnskými kameny.

Druhý den v práci zapnula Hazel rádio, abychom slyšely máminu řeč v Godrikově dole. A když si nás Warton podá kvůli tomu, jak to máme nahlas, Gladys ho obdaří takovým ďábelským pohledem, že okamžitě odkráčí.

„… nastal čas, kdy se musíme společně postavit ekonomickému propadu - skřeti, skřítkové, čarodějnice a kouzelníci! Obři a kentauři! Jsme si všichni rovni…“

„Kdyby se tvoje máma stala ministryní magie, znamenalo by to, že bys tu už nemusela pracovat?“ ptá se mě Linda, přežvykující čokoládovou žabku.

„To bych si přála,“ říkám zbědovaně. „Kdyby moje máma vyhrála miliardu galeonů, není šance, že by mě nechala vzdát práci. Je to fašistka.“

„Dobrý,“ říká Gladys, „chyběla bys nám tu.“

Tři dámy samozřejmě přestaly poslouchat rádio, když kolem prošel léčitel Kennedy. Já nad ním ale přestala slintat, když jsem začala s lektvarovými kurzy. Některé z nich učí a čím víc času s ním strávím, tím méně mi přijde atraktivní. Samozřejmě, že je úplně úžasný a všechno, ale dokáže být také poněkud nudný.

Zatímco se ty tři rozplývají nad mužem, který má poloviční věk než ony, musím zvednout vyzvánějící telefon.

„Dobrý den, nemocnice pro magická poranění a choroby U svatého Munga, u telefonu Rose Weasleyová, jak vám mohu pomoci?“ odříkám.

„Rose, dobrý den, tady Tom Fox.“

Chvíli musím přemýšlet, než si vzpomenu, že Tom Fox je můj právník. Vzrušením z máminy kampaně jsem téměř zapomněla na bitvu o péči, ale když jsem uslyšela Tomův hlas, moje srdce poněkud pokleslo.

„Zdravím, pane Foxi.“

„Říkejte mi Tom, prosím,“ řekne svým obvykle spěchajícím hlasem. „Poslouchejte, myslím, že byste měla vědět, že jsem trochu bádal a našel něco, co by mohlo pomoci našemu případu. Můžeme se později setkat u mne v kanceláři?“

„Našel jste něco? Co je to?“ řeknu nadšeně a doufám v nějakou právní mezeru, která mě opravňuje ke kompletní péči o Aidana. „Můžete přijít kolem čtvrté hodiny?“

„Ne, nemůžu,“ říkám mu. „Já mám… schůzku.“ Nedokážu se přinutit, abych mu řekla, že musím na kurzy přemisťování.

„Dobrá, co zítra?“

„Myslím, že bych mohla přijít v polední pauze. Okolo půl dvanácté?“

„Jo, to je perfektní,“ řekne Tom.

„Nemůžete mi říct aspoň podstatu toho, co jste vyhrabal?“

„Řekněme, že paní Daisy Malfoyová není tak čistá, jak si myslíte,“ řekne a já slyším ušklíbnutí. „Už musím běžet, uvidíme se zítra.“ Zavěsil, než jsem se ho stačila zeptat na něco dalšího.

Co proboha mohl vyhrabat?

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 19. kapitola - Špína Od: Lupina - 09.02. 2017
Tak jo, Jacomo mě navnadila a já dala povídce šanci. Prokousala jsem se začátkem a Rose je tedy pěkná osina v zadku. Občas tam i zaznělo, jaká je, ale ona se stále a stále nedokáže poučit. Předpokládám, že takové povahy existují. No, osobně jsem ráda, že o ní jen čtu a nemám nic takového v rodině :D Občas jsem se i zasmála, dokáže být vtipná. ovšem teď situace začíná houstnout. Mě chtít někdo připravit o jediné dítě, tak to asi skončí vraždou. Jsem teď napnutá, co dokázal pan Fox vytáhnout na Daisy (ta ženská mi je podezřelá od začátku). A doufám, že se Scorpiem časem vyřeší ten jejich sebedestruktivní vztah. A nesmíme zapomenout, že jsou pořád mladí. I když rodičovství je mohlo dovézt k rozumu. No, honí se mi teď toho hodně hlavou. Těším se na pokračování. Kar, Tvůj překlad je parádní. Věřím, že s Jacomo na něm odvádíte kus práce. Ale četlo se to jedna báseň. Moc děkuji.
Re: 19. kapitola - Špína Od: Neprihlásený - 10.02. 2017
Po pravdě, mě tahle povídka taky moc nesedí, hlavně kvůli Rose. Fakt se chová děsně, ale nějak jsem se zabrala do překládání a jsem napnutá, jak to bude dál. Ale ve vztahu k Daisy se Rose časem bude chovat lépe. Děkuji za pochvalu. Teď se k překladu nedostanu tak často (přelom roku a úřednická práce), ale mám naštěstí přeloženo do zásoby.
Re: 19. kapitola - Špína Od: kar - 10.02. 2017
Ups, to jsem byla já. kar

Re: 19. kapitola - Špína Od: adelina - 09.02. 2017
Tesim se na dalsi kapitolu;)

Re: 19. kapitola - Špína Od: zuzule - 09.02. 2017
Ano, presne tak - co na ni proboha vyhrabal? :D
Re: 19. kapitola - Špína Od: kar - 10.02. 2017
Nech se překvapit. Ale dá se říct, že Daisy je v tom nevině.

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( alichay )16.06. 2017Epilog
padfoot4ever: ( alichay )10.06. 201734. kapitola - Konce
padfoot4ever: ( alichay )02.06. 201733. kapitola - Další nervové zhroucení
padfoot4ever: ( alichay )28.05. 201732. kapitola - Druhá strana normálnosti
padfoot4ever: ( alichay, maure )19.05. 201731. kapitola - Dvojitý zápor
padfoot4ever: ( Alichay )14.05. 201730. kapitola - Kandidáti
padfoot4ever: ( Alichay )07.05. 201729. kapitola - Trapnost
padfoot4ever: ( Kar + Alichay )30.04. 201728. kapitola - Nový směr
padfoot4ever: ( Kar )23.04. 201727. kapitola - Zásah
padfoot4ever: ( Kar )18.04. 201726. kapitola - Trochu vyšinutá
padfoot4ever: ( Kar )26.03. 201725. kapitola - Změna situace
padfoot4ever: ( Kar )19.03. 201724. kapitola - Arogance
padfoot4ever: ( Kar )07.03. 201723. kapitola - Návrat do Bradavic
padfoot4ever: ( Kar )24.02. 201722. kapitola - Pláč a zase pláč
padfoot4ever: ( Kar )17.02. 201721. kapitola - Soudy a soužení
padfoot4ever: ( Kar )12.02. 201720. kapitola - Nejdražší dcera
padfoot4ever: ( Kar )07.02. 201719. kapitola - Špína
padfoot4ever: ( Kar )02.02. 201718. kapitola - Čas na víno
padfoot4ever: ( Kar )26.11. 201617. kapitola - Následky
padfoot4ever: ( Kar )18.11. 201616. kapitola - Katastrofální svatba
padfoot4ever: ( Kar )07.11. 201615. kapitola - Build Up
padfoot4ever: ( Online preklady )29.10. 201614. kapitola - Víkend s Jenny, část II.
padfoot4ever: ( Online preklady )20.09. 201613. kapitola - Víkend s Jenny, část I.
padfoot4ever: ( Online preklady )26.08. 201612. kapitola - Kompromis
padfoot4ever: ( TinaStylinson )02.08. 201611. kapitola - Odhalení
padfoot4ever: ( TinaStylinson )10.05. 201610. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )24.01. 20169. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )07.01. 20168. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )29.04. 20157. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )19.10. 20146. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )08.09. 20145. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )05.08. 20144. kapitola
padfoot4ever: ( Dominika.Del )07.01. 20143.Kapitola – O Krávě a hafoňovi
padfoot4ever: ( Dominika.Del )21.09. 20132.Kapitola – Vítejte v mém světě
padfoot4ever: ( Dominika.Del )03.09. 20131. kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Dominika.Del )02.06. 2013Úvod k povídce