Lupina
I kdybych měla čumákovat do rána, tak ode mě dáreček prostě dostaneš, naše Superženo! Je to krátké, přiblblé, z lásky, na poslední chvíli, a kdybych mohla, tak to bude doprovázené i olbřímím medvědem. Doufám, že si svůj den patřičně užiješ a přeju ti z největších hlubin svého bezedného srdce všechno nejnádhernější, nejúžasnější, nejkrásnější a nejlepší, protože nejnádhernější, nejúžasnější, nejkrásnější a nejlepší bytosti si nic jiného nezaslouží.
O zbabělosti
autor: Jana Helen Laivel; překlad: arabeska; nebetováno
zažádáno o povolení k překladu
Severus, parodie, 500 slov, AU
*
Severus stanul před zrcadlem. Nebylo tomu tak dávno, co si ho pořídil, a hlavou se mu i nyní honila otázka, proč to u všech čertů udělal. Ne že by nikdy nespočinul okem na své tváři, tak skandálně nedoceněné okolím, ale zrcadlo? K čemu by legendárnímu Mistrovi lektvarů bylo? Neměl čas se nějak důkladněji pozorovat, nakonec ani vůli, protože na sobě pokaždé spatřil akorát další z četných chyb.
Mimo jiné vlasy. Vlasy černé, silné a mastné - jak je označovali ti trulanti zcela nehodni svého titulu studentů. Tomuto potěru vy říkáte studenti? Severus si nahlas odfrkl. Jak mohl někdo, kdokoliv, nazývat ty opice bez mozku či ochlupení studenty! Ano, jistě, to kvůli tomu senilnímu závislákovi na citronových dropsech, nebo jak té žíravé substanci říkal.
Znovu se zaměřil na nový objekt ve své koupelně, který dlel pod nánosem prachu mezi mnoha flakónky, džbánky a sklenicemi nejrůznějších lektvarů. Hlubokým nádechem si dodal kuráže k tomu, co se chystal učinit, a pozvedl zašpiněný exemplář. Brrr - po zádech mu přeběhl mráz. Od posledního střetu uběhlo již mnoho času, jak to asi dopadne tentokrát? Ještě ke všemu riskuje posměch... ale ne, poté ho nikdo nesmí ani koutkem oka zahlédnout! Alespoň v to doufal.
No tak, Severusi, odvahu! Nejsi zbabělec, jak si o tobě ti budižkničemové šeptají. Máš koule, zvládneš to! Nejsi Princ dvojí krve pro nic za nic, statečně ses postavil Voldemortovi i Albusovi, když ti podstrkoval ty příšerné bonbóny. Udržel jsi večeři v žaludku, když jsi ho načapal s Minervou v kumbálu! To si žádá síly!
Povzbudivě na sebe kývl. Vskutku, čelil už mnohem horšímu. Nic se nemohlo vyrovnat těm pazvukům, které Minerva... A Filch, který si tak... pohrával s ocasem paní Norr... É. Privilegium či prokletí umění Nitrozpytu, říkáte si. Tehdy mu ale do smíchu vůbec nebylo, ani náhodou. Snad jen když náhodou zachytil záblesk fantazií Grangerové o Malfoyovi, který zase usilovně vzpomínal na divokou noc s Potterem. K popukání!
Navíc, je to jen šampon. To ti neublíží. Ani tvým vlasům. Trošilinku se umyješ. Mimoto si té změny beztak nikdo nevšimne. Všichni mají moc práce se svými pochybnými imaginacemi nereálných situací!
Kotlíky
autor: Jana Helen Laivel; překlad: arabeska; nebetováno
zažádáno o povolení k překladu
Severus, Draco, parodie, 150 slov
*
Draco Malfoy rychle kráčel podzemím směrem k soukromým komnatám svého kmotra a za chůze zapáleně proklínal toho zpropadeného, nesnesitelného Svatého Pottera. Místo těch nejapných nečistokrevných poznámek na jeho osobu by mohl konečně někde v koutě pojít - kolika lidem by tím pomohl!
Mladý Zmijozel zastavil před komnatami ve slepé víře, že se mu ve společnosti oblíbeného kmotra dostane chvíle klidu a dávky upřímného pochopení.
Naivně vyslovil heslo a vstoupil. Nejraději by se ale zase otočil. Vážně, boxerky se srdíčky a kotlíky?
"Ruším?" pípl.