Autor: SilverWolf7007 Překlad: Coretta Beta: Avisavis Banner: Coretta
Originál: https://www.fanfiction.net/s/3157478/1/Dear-Order
Přístupnost: K+ (dle FF, odpovídá věku 9+)
Milý řáde
Aneb jednadvacet dopisů
adresovaných
řádu Kouzelně křupavé křepelky
Dopis třetí:
Profesore Snape, rád bych Vás požádal o laskavost, pokud se to slovo ve vašem slovníku nachází
Třetí dopis zastihl všechny nepřipravené prostě proto, že dorazil mnohem dříve než jeho dva předchůdci.
Pořád bylo dlouho před obědem a počasí venku bezchybné.
Díky tomu mohli všichni, kdo si přáli, trávit dopoledne v malé zahrádce za domem, kterou zjevně zabezpečovala stejná ochranná zaklínadla jako celé stavení. Přáli si skoro všichni, jedinou výjimkou byl Severus, který v útrobách domu vařil jeden ze svých obskurních lektvarů, a dvojčata, která se zřejmě pokoušela o něco podobného s tím rozdílem, že výsledek jejich snažení bude zřejmě o něco méně stabilní.
Venku zbytek mladých zrzků utvořil týmy pro přátelské famfrpálové utkání Ron s Charliem proti Ginny a Billovi. Luna a Hermiona je sledovaly ze země (ve skutečnosti si obě četly, ale příležitostně zvedly oči k nebi, aby zkontrolovaly, že se nikdo nezřítil z koštěte).
Remus se usazený pod stromem věnoval čemusi, co před zraky ostatních pečlivě skrýval, hůlku měl vytaženou a (jak sám řekl) cosi 'opravoval'. Převládala teorie, že jen trucuje, protože s ním Severus odmítl mastit karty venku.
Molly, Arthur, Kingsley, Tonksová, Minerva, Moody a Albus seděli kolem zvětšeného piknikového stolku a vedli vážnou diskusi na téma Voldemort, válka a politika. Samozřejmě v tom nebylo víc, než obyčejné vyměňování drbů, ale to jim nebránilo tvářit se u toho patřičně vážně.
Netrvalo dlouho a do zahrady zabloudil i Fred s Georgem, jejich vlasy a pihy svítily takovým odstínem modré, že z něj po delším koukání slzely oči. Nikdo se neobtěžoval ptát, jak k tomu došlo, nebylo to poprvé, co se dvojčata vynořila ze svého pokoje a nesla známky posledního experimentu. Molly nad nimi jen rezignovaně mávla rukou.
Severus se překvapivě objevil téměř vzápětí. Okamžitě si tím vysloužil plnou pozornost všech přítomných a to nejen proto, že obvykle značně váhal vytáhnout paty z domu, ale také díky nezaměnitelně pobavenému úšklebku na tváři a Hedvice, důležitě sedící na jeho rameni.
Tento výjev přinutil i Rona, Charlieho, Ginny a Billa snést se z oblohy a připojit se k ostatním u piknikového stolu, aby si vyslechli obsah Harryho třetího psaní.
Remus strčil do kapsy předmět, který opravoval a dlouhými kroky přešel zahradu, aby se pokusil uloupit dopis z lektvaristových rukou. Severus se mu elegantně vyhnul.
"No?" Zavrčel Moody, když už se vyčkávavé ticho natáhlo do několika minut. "Nemáme celý den, Snape."
Severusovi slabě zacukaly rty. "Pokud si dobře vzpomínám, Moody, ty konkrétně na to celý den máš."
Moody se v odpověď divoce zamračil.
Severus ho ignoroval a obrátil se k řediteli. "Albusi. Mám pro tebe zprávu."
"Ano?"
"Jistě. Potter si přeje, abych ti sdělil, že ho ‘nehorázně štveš‘."
Hermiona si povzdechla. Dvojčata si odfrkla. Luna a Ginny se zahihňaly. Remusovi také uniklo pár smíchu se podobajících zvuků. Zbývající tři Weasleovi chlapci sebou v záchvatu hysterického řehotu praštili o zem.
Albus se zdál poněkud vyvedený z míry.
Severus v tichosti podal dopis stále se chichotajícímu vlkodlakovi a znovu zmizel v útrobách domu, ještě nebyl v laboratoři hotový.
Remus sklopil oči k lístku v rukou.