Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 1.

Středa, 5. ledna

10:00 – má kancelář

Nenávidím návrat do práce. Nenávidím onu pitomou pidikrabici vydávající se za kancelář. A ze všeho nejvíc nesnáším svoji protivnou ponižující práci. Ostatní ji možná za ponižující nepovažují, ale podle mne je v ní zahrnuta docela bolestná ironie.

Jsem zodpovědný za vyhodnocování a prověřování nováčků usilujících o tajný život těch, o kterých se nemluví. Jsem první linií při určování, kdo má potřebné schopnosti, aby si udržel jedno z prestižnějších a obdivovanějších zaměstnání uvnitř chodeb moci. Důležitý úkol, dalo by se říci.

Ironie však spočívá ve faktu, že ve skutečnosti nevím, na co kandidáty trénovat. Mám jen vágní představu, stejně jako ostatní, o čem práce na odboru záhad je.

Zjevně je tato moje neexistující úroveň znalostí vnitřních pochodů vším, v čem se mi dá věřit. Mé předchozí koketování s pochybnou loajalitou a motivy se nemůže přehlížet, jak mi bylo řečeno.

Váhal jsem, zda nepoukázat na to, že celý odbor záhad nestál ani za ubohou zlámanou grešli, když Voldemort dělal v zemi paseku. Opravdu byli celkem na h… houby, když nejen banda Smrtijedů, ale i Potter a jeho parta vtančili se vším nadšením na odbor a volně se procházeli mezi věštbami!

No vážně, na co tihle směšní lidé jsou? Jelikož nezveřejňují svoji práci, jeví se mi, že nedělají ani prd. Sami sebe vidí jako nějakou mudlovskou tajnou službu, že? Berou to až moc vážně. Idioti.

Takže ano, mně předhodí každého nováčka, načež já jej mám provést předem určenou instruktáží. Po odborné přípravě, a jakmile jej ohodnotím jako vyhovujícího, je tento eufemisticky poslán ‚nahoru‘.

A opět, co se děje nahoře, prostě nevím.

Ministerstvu vyhovuje držet si mě blízko, ale s odstupem. Bohužel i mně to vyhovuje, protože si nejsem jistý, zda by mě zaměstnal někdo jiný. Nemůžu je vinit, to opravdu ne. Nejmenují se oddělení záhad pro nic za nic.

Stačí mi to. Všechno je o mantinelech. A jelikož mám jistý manévrovací prostor (ne doslova; kancelář mám opravdu jako plivátko), rozhodně vím jak zneužívat své pozice a ujít postihu. Sečteno a podtrženo, jsem ve své práci dobrý a oni to vědí. Vytříbené umění kterak zostudit ignoranta ve dvaceti krocích.

Ale jak plyne čas, poslední dobou by mě zajímalo, jestli bych se nemohl pokusit dostat se z této slepé uličky. Možná bych se nad tím měl letos vážně zamyslet.

Uf. Omylem jsem nalistoval o několik stránek vpřed a byl jsem upozorněn na blížící se, obávanou, každoroční událost. Nenávidím leden.

Jen tak mimochodem, s tímto zápisem jsem docela spokojený.