12. december 2016
Vánoční euforie
(A Christmassy Drabble Collection)
Originál: Christmas Euphoria
Autor: CUtopia
Překlad: gama; Beta: Lupina, marci
Povolení k překladu: Žádost zaslána
humor
Rolanda Hoochová
13+
290 slov
Bradavice
Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží CUtopia. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.
*
Rolanda Hoochová věšela poslední křišťálovou kouli na zelený vánoční strom od Hagrida a na tváři se jí skvěl obrovský úsměv.
Díky spoustě křišťálových ozdob a blýskavých cetek se strom třpytil, až oči přecházely. Oheň praskající v krbu zahaloval spolu s nespočetným množstvím svíček, svítících řetězů místnost do teplého světla.
Och, jak Rolanda milovala Vánoce…
Ustoupila zpět, aby si rozzářenýma očima prohlédla svůj výtvor, když se otevřely dveře a vlna studeného vzduchu vtrhla do místnosti v závěsu s vysokým mužem v černém hábitu, který naprosto strnul, jakmile se jeho tmavé oči setkaly s prvním kýčovitou ozdobou.
„U Salazara...“ zamumlal Severus, s pocitem, že právě vstoupil do jedné ze svých nočních můr. „Musely to být špatné dveře…“
„Severusi, jsi zpátky!“ usmála se Rolanda, přistoupila k němu a vtáhla ho do pevného objetí. „Jak se ti líbí výzdoba? Na naše první společné Vánoce bychom to tu měli mít trochu hezké.“
Severus se snažil zůstat klidný, i když na to potřeboval veškerou svoji vůli.
„Vypadá to… trochu... eeeh… přehnaně. U Salazara... ty si vážně myslíš, že bych to takhle chtěl?! Myslím, podívej se na to, je to…“
Severus ztěžka oddechoval a najednou byl rád, že tam je jen on a Rolanda, že nebudou žádní svědci okamžiku jeho bezradnosti z této situace.
Rolanda se zatvářila smutně, když zamumlala: „Tobě se to nelíbí?“
Severus se zhluboka nadechl, než sebral odvahu, aby jí odpověděl. „Nesnáším to, Rolando. Nejsem zjevně zrovna radostný typ.“
Polkl, když si byl jistý, že spatřil záblesk slz v jejích zlatých očích, ale poté její pohled ztmavl. Byl obezřetný, věděl, jak nebezpečná dokáže Rolanda být, a pro jistotu ustoupil o krok dozadu.
„Za to může válka, Severusi. A já se nevzdám, dokud si neoblékneš ten zatracený zpívající sobí svetr, který jsem ti vybrala!“