Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Still Delicate

14. kapitola - Víkend s Jenny, část II.

Still Delicate
Vložené: Jacomo - 29.10. 2016 Téma: Still Delicate
Online preklady nám napísal:

Still Delicate

Překlad: Online překlady

Betaread: Jacomo

Autor: padfoot4ever

Originál: http://www.harrypotterfanfiction.com/viewstory2.php?chapterid=368744&i=1

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

14. kapitola - Víkend s Jenny, část II.


"Molly, hoď ten zatracený camrál!" křičí Dom naštvaně, čím se značně podobá jednomu ze čtyř jezdců apokalypsy, kdyby tedy létali na košťatech.

Jsou chvíle, kdy se cítím, jako bych tím, že jsem se nevrátila do Bradavic kvůli sedmému ročníku, prošvihla něco velkého, jako například hrát naposledy v nevelvírském famfrpálovém týmu.

Pak si ale vzpomenu, že kdybych dělala sedmý ročník a zůstala bych v týmu, byla by mým kapitánem Dom. Jakkoli byl James špatný, nemůže se srovnávat s Dom.

Dom, Laura a já hrajeme "přátelskou" hru famfrpálu proti Molly, Lily a Victoire. Laura je zoufale mizerná jako Victoire, zatímco Lily a Molly jsou docela dobré, takže týmy jsou vyrovnané.

Molly si nechává Camrál, i když je blokovaná mnou a Dom, a nehodí ho Lily. Jako by si chtěla zachovat slávu z toho, že ho drží, do nekonečna. Jenny, která to sleduje ze země, na nás křičí, abychom nelétaly nad stromy, aby nás nespatřili mudlové. Je horší než máma.

"Přihraj ho, Molly!" ječí Lily. "JSEM PŘÍMO TADY!"

Molly hodí po Lily vražedný pohled, úmyslně upustí Camrál a sletí k zemi. Sesedne a naštvaně odrázuje do chaty. Lilly obrátí oči v sloup a rozhodneme se hru odvolat, když dítě z kočárku odhodilo chrastítko.

Victoire vypadá, že se jí ohromně ulevilo, že jsme skončily - s hrou souhlasila jen proto, že ji do toho Dom ukecala s tím, že tady doslova není nic jiného na práci. Už jsme prozkoumaly míli vzdálené jezero, prošly jsme se do blízké vesnice a potvrdily jsme si, co jsme věděly už dávno - zdržujeme se na nejnudnějším místě na světě.

"Dobrá hra," říkám Lily, když opatrně pokládáme košťata ke zdi. Byl to nápad Dom přinést si košťata sebou, kdybychom se náhodou nudili. Zřejmě předpověděla, jak nudný by tenhle víkend byl.

"Včera v noci toho moc nenaspala," říká Lily a kývne k Molly, která sedí uvnitř se zkříženými pažemi. "Byla celou noc vzhůru a mluvila o jejích vymyšlených klucích."

"Vymyšlených? Myslíš?"

"Rozhodně," říká Lily. "Nechci být zlá, ale kdo normální by s ní randil?"

Vybavuje se mi kluk, který posedával celé dny v rohu knihovny v Bradavicích, John Lawson (mnou a Dom vtipně přezdívaný Knihovník). Je to jediný kluk, o kterém si myslím, že chtěl s Molly chodit, ale ten to fakt neměl v hlavě úplně v pořádku. Nejsem si úplně jistá, kdy se rozešli. Mám pocit, že se po té, co byl mnoho let tou nejnudnější osobou na celém světě, prostě proměnil na sešívačku. Molly ho má pravděpodobně ještě u sebe v šuplíku.

Molly s námi nemluvila, když jsme se vešly dovnitř, což zvýšilo počet osob, které se mnou zrovna nemluví, na dvě. Od včerejšího fiaska na kopci mi Daisy neřekla jediné slovo. Nezkusila jsem s ní mluvit, nebo se jí omluvit.

Jenny se na mě dívá, jako že bych se měla pokusit s ní vycházet. Zřejmě si Jenny myslí, že bych měla respektovat posvátnost Scorpiova manželství. Najednou, jen protože se vdává, je ještě svatouškovatější než obvykle.

Daisy vypadá, že se cítí naprosto příšerně - ještě hůř než my ostatní, myslím. Na tváři se jí objevují záblesky vzteku a zase zmizí tak rychle, jako se objevily. Zdá se mi to poněkud děsivé a myslím, že plánuje moji smrt. Zase.

Rozhodně nepomáhá, že mi Scorpius zavolá, když jsem v její blízkosti. Sedíme v kruhu v obývacím pokoji, povídáme si, protože tu není nic lepšího na práci. Právě prší, takže Dom, Lily a já nemůžeme ani jít ven a házet si s Camrálem mezi sebou.

Takže se musíme věnovat bezduchému dívčímu tlachání. Jsem celkem šťastná, že mám důvod si pokecat s chlapem - příliš mnoho dámské společnosti tě může rychle přivést k šílenství.

„Jen jsem ti chtěl dát vědět, že zvládám udržet dítě naživu," informuje mě Scorpius.

"No, to je dobré vědět," odpovídám a snažím se, aby byl můj hlas co nejvíce neutrální. Vidím, že na mě Daisy zírá, jako by měla už slušnou představu o tom, kdo mi volá, ale snaží se to pro jistotu zjistit.

"Včera jsme šli k Jamesovi. Na jeho gauči byla polonahá holka. Už žádné nečekané návštěvy tvého milého bratrance, řekl bych," říká Scorpius. Jasně se mě pokouší rozesmát. Udržuji nevýraznou tvář.

"Ano, myslím si, že by to bylo nejlepší," odpovídám.

"Jsi v pořádku? Máš nasazený svůj pracovní hlas." Pracovní hlas používám, když odpovídám do kouzlo-fonu ve svatém Mungovi.

"Ne, nemám," povídám mu.

"Jsi prokletá Imperiem?" ptá se dál.

"Ne!" odpovídám. Potom se zvednu, opustím kruh a jdu ven, abych si mohla pořádně popovídat. I když snížím hlasitost. Myslím si, že Daisy už slyšela tenhle víkend dost rozhovorů. "Dobře, už můžu mluvit."

"Proč jsi nemohla mluvit před chvílí? Kdo tam byl?" dožaduje se.

"Oh, to byla jen Molly, která se snažila odposlouchávat," zalžu lehce.

"Aha, dobře," odpoví., "Takže se tam teda hodně bavíš?"

"Ó ano, je to fakt zábava," odvětila jsem sarkasticky.

"Slyším dobře sarkasmus?"

"Ty jsi tak vnímavý."

Směje se. Nemůžu si pomoc, ale musela jsem se také začít smát. Scorpius se moc často nesměje, ale když to udělá, neubráním se úsměvu. Nikdo mě nerozesměje tak jako on. Máme spoustu soukromých vtipů, vtipů, které nikdo nepochopí, i když se je snažím vysvětlit.

Máme soukromé vtipy, které nás rozesmívají v nejnevhodnější chvíle.

"Aidan tě chce pozdravit," říká Scopius, "předám ti ho."

Slyším, jak si Aidan přebírá telefon od Scorpiuse. "Ahoj, mami!" pípne, "tady u táty je velka sranda! Měli jsme zmrzlinu pozdě večer a nemusel jsem chodit do postele až do deseti!"

Zaslechnu Scorpiuse, jak v pozadí říká: "Co to bylo s tím 'neřeknu to mamce'?!"

"Jsi rozmazlený," řeknu mu, "nezvykej si na to."

"A taky jsme koukali na strašidelný film, takový se spoustou krve a střev a zabíjení!" zaječel šťastně. Scorpius by zasloužil poplácat po zádech, jak se mu povedlo zkazit našeho syna za jediný víkend.

"To zní, že se dobře bavíš," říkám. "Chybím ti?"

"Ne!"

"To je milé."

"Táta s tebou chce mluvit. Ahoj!"

"Ahoj lásko - a buď hodný," dodávám, přestože vím, že to nemá smysl. Nikdy mě neposlouchal a teď s tím nezačne. Scorpius to převzal zpět.

"Ehm, je to chorobný lhář, doufám, že to víš," říká mi Scorpius. "Byl v posteli v pět."

"Chorobný lhář? Divím se, po kom by to tak mohl mít," říkám. Nakukuji do dveří a vidím, jak Daisy zírá přímo na mě a zjevně se snaží poslouchat. "Hele, radši bych měla končit."

"Přicházíš o všechno to pití a zábavu?"

"Ani nevíš," povzdechnu. "Uvidíme se zítra."

"Čau, Weasleyová."

Vracím se do obýváku. Když se mě Molly ptá, kdo mi volal, řeknu jí, že to byla máma a odolám pokušení jí říct, aby se starala o svý.

Jsem ráda, že tenhle pekelný víkend zítra skončí. Budu šťastná, až budu zase volně dýchat ve svém bytě. A taky se mi vážně stýská po Aidanovi, přestože jsem se těšila, že si odpočinu od mateřství.

Ale zjišťuji, že je jedno, jak daleko se o víkendu dostaneš, nikdy si neodpočineš od mateřství. Pořád si s sebou neseš starosti a stres, i když své dítě necháš v nejlepších možných rukách.

"Tak, Jenny," říká Dom znuděně, "jsi spokojená s tímhle vypravením do manželského života?"

"Mám do svatby ještě dva týdny!" zdůrazňuje Jenny. "A ano, jsem s tím spokojená. Navzdory pár zádrhelům." Dívá se na mě. Zamračím se v odpověď. Proč je tohle všechno moje chyba? Daisy taky řekla hrozné věci.

Není to tak, že bych na ni bezdůvodně zaútočila. Nejsem zlá, jenom jsem se bránila. Co je na tom špatného?

Po slovech Jenny se i Daisy nepohodlně ošívá, stejně jako všichni ostatní. Kromě Molly.

"Podívejte, co kdybychom se tomu postavili čelem?" říká nepokrytě Laura. Zírám na ni.

"Myslím si, že by to bylo nejlepší," souhlasí Jenny. Super, jedinkrát v životě se Laura a Jenny shodnou a já jsem ten, kdo to odnese. "Rose, Daisy, já vím, že jste nezačaly nejlépe, ale nemyslíte, že jste obě trochu dětinské?"

Cítím se, jako by mi bylo pět a máma mě kárala za to, že se hádám s Dom o to, kdo si bude hrát s mou oblíbenou panenkou. Jenny má na lidi tenhle vliv, když je peskuje. Bude z ní báječná matka, ale jako přítelkyně dokáže být osina v zadku.

"Myslím, že máš pravdu," říká Daisy.

"Je mi to líto," říkám tiše.

"Mně taky," řekne Daisy.

Ani jedné z nás to není líto. Přinejmenším mně ne. Myslím, že to obě říkáme jenom proto, abychom se zbavily toho trapného napětí a dovolily ostatním užít si víkend. Je mi špatně z toho, jak všichni ví, jak je to mezi mnou a Daisy.

Byla bych šťastnější, kdybych se mohla vrátit ke svému tichému nenávidění její osoby, zatímco bych stále vypadala jako milá kamarádka. Jenny se zdá s našimi neupřímnými omluvami spokojená.

"Já vím, že to pro tebe musí být těžké, Daisy, být tady s ex svého manžela," říká Jenny, "ale jsem ráda, že všechny můžeme být znovu kamarádky."

"Dvě jeho ex," říká Molly. Všichni se na ni dívají. Daisy vypadá zmateně a i já musím chvíli přemýšlet, o kom to sakra Molly mluví. Ale pak mi to docvaklo a všechno se to vrátilo. "Chodil s Dom, všechny to víte."

Oh, proč jsme musely brát i Molly?

"Dík, že jsi to připomněla, Molly. Jako by to nebylo už tak dost trapné," odsekne jí Dom.

"Scorpius s tebou chodil?" ptá se Daisy. Zní to jako přátelský dotaz, ale vypadá docela pobouřená tou představou. Taky bych byla, kdybych zjistila, že můj manžel chodil s částečnou vílou.

"Bylo to dávno," řekla Dom, "před miliony roky. Bylo to za našich bradavicích studií."

Daisy to celkem uklidnilo.

"Jo, dokud se Skorpius bláznivě nezamiloval do Rose a ona s ním neotěhotněla," říká Molly. Je tak zlomyslná, úplně jako její matka. A dělá to jen kvůli tomu, že jsme na ni křičely při famfrpálu.

"Takhle se to nestalo," mumlám, "takže toho nech, Molly."

"Ale ano," říká Molly, "já si to pamatuju!"

"No, tak si to pamatuješ špatně!" vyštěknu.

"Jo, Rose otěhotněla před tím, než jsem začala chodit se Scorpiem," upřesňuje Dom, jako bych tak vypadala líp. To opravdu nevypadám. Vypadám jako velká těhotná děvka, co krade sestřenici kluka.

Daisy vypadá, že je jí celá tahle debata nepříjemná, ale ani ne z poloviny tak, jako je nepříjemná mně.

A zase si nemůžu pomoct, ale divím se, proč jí tohle všechno Scorpius neřekl.

Rozhovor necháme vyšumět do ztracena a odebereme se do postelí. Naše poslední noc v Jennyině chatě se ukazuje být tou nejhorší.

*

Druhý den v devět hodin ráno vyrážíme na cestu. Usazujeme Molly dopředu k Jenny, takže nemusíme poslouchat její klábosení celé čtyři hodiny.

Napětí se trochu zmenšilo, když teď nikdo nemluví o Scorpiovi, Aidanovi nebo čemkoliv, co by mělo něco společného se vztahy, které kvetly v Bradavicích.

Většina z nás celou cestu klimbá, protože za celý víkend se nikdo v té chatrné staré chatě nevyspal.

Díky provozu a tomu, že jsme všechny rozvážely domu, jsou už skoro tři odpoledne, když se dostanu zpět do bytu. Scorpius přiveze Aidana a Ollieho později, takže mám do jejich příjezdu pár hodin pro sebe.

Čeká tam na mě dopis od svatého Munga, ve kterém se píše, že mé večerní lektvarové kurzy začínají na začátku března a jaké knihy si na ně mám koupit.

Mezi všemi nedávnými událostmi jsem na lektvarové kurzy téměř zapomněla. Když jsem o nich řekla Brianovi, byl tak nadšený myšlenkou kouzelných lektvarů, že trval na tom, že mu musím říct o všem, co se na kurzech naučím.

Je docela směšné, jak ho magie zajímá. Předpokládám, že je pro mudly zvláštní nevědět, jak může být máchnutím hůlky život jednodušší.

Občas mi Brian zavolá a pokládá mi náhodné otázky o kouzelnickém světě. 'Je možné vrátit čas?' nebo 'Co by se stalo, kdybych použil tvoji hůlku?' Je jako dědeček Arthur, ale naruby.

Rozhodnu se zastavit u mámy a táty, abych zjistila, jak to jde s máminou volební kampaní. Cítím se provinile, že se s rodiči nevídám častěji. Vždy jsou to oni, kdo volá, navštíví mě, píše mi. I Hugo je s nimi v kontaktu víc než já.

Zrovna je u nich Hugo se svou přítelkyní Robin. Je velmi tichá. Tiší lidé zůstávají v naší rodině nepovšimnuti, což je důvod, proč obvykle zapomínám, že Dom má mladšího bratra. Na ubohého Louise obvykle všichni zapomínají. Robin stejně jako Louis splývá s okolím. Mluví velice tiše a to jen, když ji někdo osloví.

Také je tu Audrey. Opět. Táta je v hospodě, podle Huga se strejdou Harrym, a máma vypadá těsně před výbuchem. Ani se mě nezeptala, jaký byl víkend - vypadá, že několik dní nespala. Je snadné poznat, když je máma opravdu frustrovaná. Její vlasy vypadají mnohem neuspořádaněji a její výraz připomíná buldoka, žvýkajícího vosu.

Beru si láhev dýňového džusu a přidávám se k Hugovi a Robin v obýváku. Jsou tam všude plakáty ke kampani, výstřižky z novin, fotky - prostě cokoli, co může zajistit, aby máma vypadala dobře.

Neviděla jsem dům v takovém zmatku od doby před několika lety, kdy se máma s tátou nakrátko rozešli a máma se odstěhovala.

"Jak dlouho už tu je Audrey?" zeptám se Huga.

"Od soboty," odpověděl ponuře. "Vůbec nešla domů. Zítra oznámí vybrané kandidáty, takže Audrey je teď superprotivná."

"A UŽ DOST!"

Všichni při mámině výkřiku z kuchyně nadskočíme. Spěchám zastavit mámu, aby nespáchala vraždu prvního stupně a neskončila v Azkabanu - jsem si jistá, že by to naděje na ministerskou pozici ohrozilo.

"Snažím se ti jen pomoci, Hermiono! Jsi strašně nevděčná!" říká Audrey nafoukaně.

"NECHCI - TVOJI - POMOC!" křičí máma. "Děsně mě vytáčíš, Audrey! Je mi to líto, ale už nemůžeš být vedoucí mé kampaně!"

"Ale Hermiono -"

"NE!" křičí máma, slzy vzteku na krajíčku. "Já to nezvládám! Nespala jsem dva dny! Můj dům je v totálním zmatku! Už věky jsem neměla čas na Rona! VÍC NESNESU!"

"Jsi nerozumná!" odporuje Audrey. "Kandidáti budou zveřejněni zítra! Potřebuješ mě!"

"Ne, nepotřebuju," říká máma nebezpečně tichým hlasem. "Teď, prosím, odejdi."

Audrey vypadá nesmírně uraženě. Vstává, s pohledem upřeným na mámu máchne hůlkou a všechny rozházené papíry a plakáty zmizí. Robin, která je mudla, tím vypadá docela ohromená, i když je stále trochu vyděšená z mojí mámy.

"Budeš toho litovat, Hermiono," prohlásí Audrey. "Měj se." A přemístí se. Hugo si odfrkne. Podaří se mi potlačit smích.

Vždycky jsem si přála někomu říct "toho budeš litovat", ale nikdy jsem to nikomu neřekla ve vážné situaci. Audrey se právě povedlo udělat ze sebe ještě větší kozu než obvykle pomocí nejsměšnější prázdné výhrůžky, jakou jsem kdy slyšela.

"Percy měl zůstat svobodný!" naříká máma.

"Amen," souhlasím s představou života bez Molly.

Dělám mámě šálek čaje, a pak jí říkám, že by si měla zdřímnout, protože vypadá unaveně. Řekla jsem jí, že jí pomůžu s kampaní, kdyby potřebovala. Hugo a já půjdeme zítra na ministerstvo na volbu kandidátů, abychom ji podpořili.

Po té, co jsem uložila mámu, se vracím do svého bytu. Krátce po mém příchodu přivede Scorpius Aidana. Vypadá velmi rozladěně a ne tak vesele, jako zněl včera v telefonu. Divím se, co se mohlo změnit. Možná se bude s Daisy rozvádět?

Zato Aidan vypadá velmi vesele. On a Ollie jsou tak hyperaktivní, že běhají dokola po obýváku. Ollie nahlas štěká a Aidan mává neviditelnou hůlkou. Ach, být zase mladá. Kdybych to dělala já, vypadla bych jako cvok.

"Zábavný víkend?" zeptám se Scorpiuse.

"Jo," odpoví mdlým hlasem.

"No, zní to, jako že ses bavil," říkám suše.

Věnuje mi velmi ponurý pohled, ze kterého jde až strach. Vypadá, jako by se rozhodoval, jestli to je či není moje vina, že je v tak špatné náladě.

"Co jsi řekla?" ptá se velmi tiše. Aidan teď zapnul televizi a neposlouchá, přesto musíme být opatrní, co říkáme.

"Řekla jsem, že to zní, jako by ses bavil," řeknu zmateně.

"Něco jsi pověděla Daisy," upřesní. "Co to bylo?"

A sakra. Nemyslela jsem, že mu to řekne. Myslela jsem, že to necháme plavat - zjevně ne. Vsadím se, že mě udělala horší, než jsem doopravdy byla.

"Ona ti to tedy řekla," zamumlám.

"Řekla mi co přesně?" zašeptal divoce. "Nic mi neřekla. Podívej, aby mi to řekla, musela by se mnou začít skutečně mluvit! Co jsi jí řekla, Rose?"

"Proč je vždycky všechno moje vina?" vyjedu na něj.

"Ty říkáš, že to není tvoje chyba? Vždycky je to tvoje chyba!"

Na to nemám odpověď. Opravdu je to moje chyba, že má Daisy tak špatnou náladu. Ale on nezná celou historii a já netuším, jak to přetočit, abych nevypadala tak strašně. "Já nejsem ten, kdo má tajemství před svojí ženou," zašeptám.

"O čem to mluvíš? Nemám před Daisy tajemství," mračí se na mě.

"Takže jsi jí tedy řekl, že jsi mě před dvěma roky požádal o ruku?" zeptám se prohnaně. Cítím se špatně za to, že jsem to zmínila, a ještě opravdu trapně. Nikdy jsme o tom večeru nemluvili - prostě jsme předstírali, že se to nikdy nestalo.

"Ty jsi jí to řekla?" zalapá po dechu. "Nemůžu uvěřit, že jsi tak manipulativní!" Když vás Zmijozel nazve manipulativním, tak víte, že jste sešli z cesty. A ne jen tak ledajaký Zmijozel - Malfoy. "Proč jsi jí to sakra říkala? Co blbneš?"

"Tak trochu... mi to uklouzlo," říkám. "Je mi to líto, víš. Nechtěla jsem-"

"Tohle mi neříkej," říká nahlas. Náhle zapomněl, že by měl kvůli Aidanovi mluvit potichu. "Nikdy jsi ji neměla ráda! Měl jsem pocit, že jsme v pohodě, ty a já! Myslel jsem, že bys za mě mohla být šťastná, ale vypadá to, že nemáš klid, dokud nejsem totálně nešťastný! Nechceš, aby mě měl někdo jiný, ale do háje nechceš mě ani pro sebe! Ty jsi tak pokřivená, víš to?"

"Mohl by ses ztišit?" zasyčím a kývnu na Aidana, který na nás zírá. "Tak to není -"

"Proč ji tak moc nenávidíš?" ptá se. "Co ti kdy udělala, že jí chceš tak moc ublížit? Proč k ní pro Merlina nemůžeš být milá?" Použil slovo 'Merlin' kvůli dítěti. Kdyby tady nebyl Aidan, jsem si jistá, že by byl mnohem sprostější.

"Protože má tebe, Scorpiusi, to je ten důvod!" říkám frustrovaně, "Nesnáším jí, protože je vdaná za tebe. A já vím, že je to hloupé a dětinské, ale je to přesně to, jak se cítím!"

Na chvíli ztrátí řeč a snaží se zpracovat, co jsem řekla. Nemůžu uvěřit, že jsem to řekla, přestože jsem jen vyslovila to, co on - a všichni ostatní - dávno vědí. "O čem to mluvíš?" zeptá se.

"Jak to myslíš, o čem?" odpovídám a slzy mi tečou po tvářích. "Ty víš, co k tobě cítím -"

"Nedělej to, Rose."

"A ty ses oženil tak nečekaně, aniž by ses zamyslel, jak bych se mohla cítit-"

"Stop!" zakřičí. Aidan nadskočí a úplně se přestane dívat na televizi. Zahlédne, jak brečím, takže si setřu slzy, jak nejrychleji zvládnu, a předstírám, že se nic nestalo.

"Hádáte se?" zeptá se Aidan a zamračí se.

"Samozřejmě, že ne," řeknu rychle. Podívá se na Scorpiuse pro potvrzení.

"Nehádáme se, kámo," říká Scorpius.

Bohužel je Aidan mnohem vnímavější, než jsme předpokládali. "Obvykle s hádkou čekáte, dokud nejsem ve svém pokoji," říká. "Myslíte si, že vás neslyším." Scorpius vypadá stejně provinile, jak se já cítím.

"Nehádáme se," lžu. "Jen jsme se dohadovali." Scorpius se na mě mračí.

"Proč teda brečíš?" zeptá se mě Aidan.

"To nic není," odpovím mu jemně. "Nelam si s tím hlavu, jo?"

Vypadá dost pochybovačně, ale stejně kývne. Vezme Ollieho do svého pokoje, evidentně nechce slyšet další naše lži. Lži, které rodiče potřebují říkat pro dobro svých dětí.

Otáčím se zpět ke Scorpiovi. Scorpiovi, který si konečně uvědomil míru mých citů k němu. Jeho pohled je plný lítosti a vzteku. "Nic neříkej, Rose," říká, když otvírám pusu, abych promluvila. "Prosím. Musím odejít."

Je pryč dřív, než stihnu vyslovit jeho jméno.

*

Příští den se o polední pauze setkávám na ministerstvu s Hugem a Alem. Kandidáty má vyhlásit zastupující ministr a má být živě přenášeno sítí WWN. Starostolec debatoval celé dopoledne o tom, kteří z nominovaných ministerských pracovníků jsou nejslibnější.

Jména kandidátů jsou předkládána běžnými pracovníky ministerstva - například mámino jméno navrhne Audrey a podpoří ho strejda Harry. Teď má Starostolec rozhodnout, kteří dva či tři kandidáti půjdou do voleb.

"Tvoje máma vypadá nervózně," poznamenal Al, zatímco jsme si sedali v hlavní hale odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů. Už tam bylo shromážděno několik rodin potenciálních kandidátů.

Je tu táta a strejda Harry a velmi nás překvapuje, že v přední řadě vidíme mámu podporovat i tetu Audrey a strejdu Percyho.

"Teda, Audrey je lepší osobnost, než jsem myslela," říkám. "Myslela jsem, že nepřijde."

"Možná doufá, že ji máma vezme zpět, pokud bude vybraná," říká Hugo. "Zajímalo by mě, kdo jiný by to zvládl."

"Myslím, že jsem slyšel, že někdo nominoval Deana Thomase z oddělení her a sportů," říká Al, který pracuje na odboru zneužívání mudlovských výtvorů. "A někdo nominoval i tátu, ale ten své jméno zase stáhl. Říkal, že by byl špatný ministr. Nemá rád promluvy k davům."

Náměstek ministra, Timothy Russel, se staví za podium, aby oslovil dav, a hala utichne. Držím mámě pace - vypadá nervózně. Vím, že o to stojí víc, než dává najevo.

"Děkuji vám dámy a pánové, že jste dnes přišli," říká Russell. "Než se dostanu k vyhlášení kandidátů, kteří budou v následujících měsících bojovat o post ministra magie, chtěl bych připomenout Lucu Livingstona, který nás nedávno opustil."

Al se na mě ušklíbne a odvrátí pohled. Vždy se mě snaží rozesmát v nejnevhodnějších okamžicích - tentokrát ne.

"Byl to skutečný vůdce a úžasný ministr a pro kouzelnickou společnost je to velká ztráta. Skloňme hlavy a uctěme minutou ticha ministra magie Lucu Livingstona."

Zdá se mi, že ta minuta trvá věčnost. Prostě začni s tím zatraceným vyhlášením!

"Nyní k otázce dne. Byli zvoleni dva kandidáti, kteří se budou o post ministra magie ucházet. Byli pečlivě vybráni Starostolcem a jeden z nich vámi bude zvolen, aby reprezentoval celou britskou čarodějnickou společnost. Oba kandidáti jsou více než schopni ujmout se této práce. Jsou to následující: Hermiona Weasleyová -"

Ozve se pokřik a potlesk. Hugo, Al a já vstáváme a hlasitě halekáme. Máma se rdí a vypadá potěšena sama sebou. Dík Merlinovi!

Audrey, na druhou stranu, vypadá tímto oznámením znechucená.

"Ano, ano," říká Russell, vypadá trochu rozhozený tím, že jsme přerušili jeho proslov. "Gratuluji paní Weasleyové. Ve volbách bude kandidovat proti..." podívá se dolů na svůj kousek papíru, "... panu Percymu Weasleymu."

Tohle je pro všechny šok. Al a Hugo se na mě nevěřícně dívají. Moc lidí netleská. Máma se tváří rozzuřeně.

A Audrey - no, ta vypadá, jako by Vánoce přišly o něco dříve. Její výhružky zřejmě nebyly až tak plané.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Rose nevie čo chce a chce to dovtedy pokiaľ to nedostane a aj potom nevie či to vlastne chcela.

Hehe, tak to bude bitka o post za vsechny prachy :D Diik!

Zaujímalo by ma, kam by čarodejnícky svet dospel, keby Ministrom mágie bol Percy :D Poviedka ako vždy svetová, Rose a jej humor je na nezaplatenie :D

dakujem

Prehľad článkov k tejto téme:

padfoot4ever: ( alichay )16.06. 2017Epilog
padfoot4ever: ( alichay )10.06. 201734. kapitola - Konce
padfoot4ever: ( alichay )02.06. 201733. kapitola - Další nervové zhroucení
padfoot4ever: ( alichay )28.05. 201732. kapitola - Druhá strana normálnosti
padfoot4ever: ( alichay, maure )19.05. 201731. kapitola - Dvojitý zápor
padfoot4ever: ( Alichay )14.05. 201730. kapitola - Kandidáti
padfoot4ever: ( Alichay )07.05. 201729. kapitola - Trapnost
padfoot4ever: ( Kar + Alichay )30.04. 201728. kapitola - Nový směr
padfoot4ever: ( Kar )23.04. 201727. kapitola - Zásah
padfoot4ever: ( Kar )18.04. 201726. kapitola - Trochu vyšinutá
padfoot4ever: ( Kar )26.03. 201725. kapitola - Změna situace
padfoot4ever: ( Kar )19.03. 201724. kapitola - Arogance
padfoot4ever: ( Kar )07.03. 201723. kapitola - Návrat do Bradavic
padfoot4ever: ( Kar )24.02. 201722. kapitola - Pláč a zase pláč
padfoot4ever: ( Kar )17.02. 201721. kapitola - Soudy a soužení
padfoot4ever: ( Kar )12.02. 201720. kapitola - Nejdražší dcera
padfoot4ever: ( Kar )07.02. 201719. kapitola - Špína
padfoot4ever: ( Kar )02.02. 201718. kapitola - Čas na víno
padfoot4ever: ( Kar )26.11. 201617. kapitola - Následky
padfoot4ever: ( Kar )18.11. 201616. kapitola - Katastrofální svatba
padfoot4ever: ( Kar )07.11. 201615. kapitola - Build Up
padfoot4ever: ( Online preklady )29.10. 201614. kapitola - Víkend s Jenny, část II.
padfoot4ever: ( Online preklady )20.09. 201613. kapitola - Víkend s Jenny, část I.
padfoot4ever: ( Online preklady )26.08. 201612. kapitola - Kompromis
padfoot4ever: ( TinaStylinson )02.08. 201611. kapitola - Odhalení
padfoot4ever: ( TinaStylinson )10.05. 201610. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )24.01. 20169. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )07.01. 20168. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )29.04. 20157. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )19.10. 20146. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )08.09. 20145. kapitola
padfoot4ever: ( TinaStylinson )05.08. 20144. kapitola
padfoot4ever: ( Dominika.Del )07.01. 20143.Kapitola – O Krávě a hafoňovi
padfoot4ever: ( Dominika.Del )21.09. 20132.Kapitola – Vítejte v mém světě
padfoot4ever: ( Dominika.Del )03.09. 20131. kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Dominika.Del )02.06. 2013Úvod k povídce