Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím
Název: Milovat se s jiným
Originál: Hacer el amor con el otro
Autor: Liade Snape de Black
Překlad: Omnes-Seethis
Beta: arabeska
Povolení k překladu: Souhlas s překladem
Varování autorky: Na celou povídku platí věkové omezení, takže pokud jsi starší šestnácti let, vítej. Pokud ne, čti na vlastní nebezpečí.
Varování překladatelky: Popsaný pohlavní styk, Severus jako záporák, OOC
Rating: M
Počet slov: 1 510
Žánr: Drama/Tragedy
Děj:
„Tisíckrát jsem se ptala sama sebe, proč tě nechávám jít. Proč se nechopím příležitosti. Nevyužiji tvé lásky, tvé vášně, tvého života, který mi nabízíš. Tys ale dovolil, abychom se odcizili, Severusi. Jak jen mi chybíš. Chybíš mi každou noc, kterou trávím po Viktorově boku. Nemůžu přestat myslet na to, co už dávno není.“
Hermiona Grangerová
Hermiona a Severus měli vášnivý a povrchní románek. Životní okolnosti však nepřály tomu, aby pokračoval, přestože oba cítili, že by jejich shledání mohla přerůst v lásku. Hermiona k němu ale nikdy nepřestala chovat city, přestože už chodila s jiným.
Pozn. autorky:
Můj druhý songfic. Tentokrát jsem se věnovala svému oblíbenému páru HG/SS. Jak všichni víte, postavy patří J. K. Rowlingové (kéž bych byla ona), těm od Warnera a kdoví komu dalšímu ještě, kdo má mnohem víc peněz než já. Nepoužívám je za účelem zisku. Další z kupy mých divných povídek s jediným účelem – živit mou už tak dost slušnou prokrastinaci. A taky tu vaši, protože tuto povídku právě čtete.
Píseň nazpívala Alejandra Guzmán, a jí taky patří text, který nepoužívám za účelem zisku.
Nevím, nakolik si užijete, co vás čeká, ale já bych velice ocenila odezvu (pozn. překladatelky: to já taky :)), i kdyby to měl být jen vzkaz, jak jsem otravná. (Nebo nějaké uznání… nebylo by?)
*
Té noci se vrátila domů po směně, která z ní opět vysála veškerou energii. Patřila mezi ty, o kterých se nemluví z odboru záhad. Každým dnem se cítila vyčerpanější, každý den znovu vyhledávala zázemí v elegantním bytě, který nazývala domovem, u svého osmadvacetiletého samozvaného přítele a starého milovaného kocoura, který jí dělal společnost už od třinácti let.
Každé nové ráno
vidím jeho tvář a říkám si,
kdepak je ta tvá.
Povečeřeli spolu, tak jako to dělávali každý večer. On umyl nádobí. Popadl ho opět ten getlemanský záchvat, který přicházel tak jednou do týdne. A to kdoví jestli. Ona odkopla modré lodičky na podlahu a rozvalila se na gauči. Zuřivým gestem si rozpustila zacuchané vlasy, jako obvykle. Povzdychla si, když jí stařičký Křivonožka vyskočil na klín a stočil se do klubíčka. Milovala toho kocoura. Usmála se, když Viktor vyšel z kuchyně, okolo pasu zástěru, ve které ona sama vždy umývala nádobí. Milovala toho kluka.
Já si nenaříkám, vždyť ráda ho mám,
bez tebe ale strádám
a dospět mu ještě potrvá.
„Až bych řekla, že ti ubírá na šarmu,“ poznamenala Hermiona s úsměvem na rtech.
„Bez těch bot se mi líbíš víc,“ odvětil s ještě větším úsměvem.
„V tom se asi nikdy neshodneme...“ řekla a kdesi uvnitř ji něco zabolelo. Vzpomínky.
„Já ano,“ ujistil ji a naklonil se nad pohovku, pokládaje ruce vedle Hermiony na opěrku. Otrávený Křivonožka seskočil z klína své paničky, jako by to snad bylo zvykem.
„Vážně?“ zeptala se s pozvednutým obočím.
„Ach, ano,“ potvrdil tmavovlasý chlapec a upřel pohled na její rty vteřinu předtím, než na ně přitiskl ty své.
Chybí mu ráz, chybí mu žár,
chybí mu vášeň a plamen, co tys měl v kostech.
Kde je tvůj stisk, tvůj hlas,
jen ty jsi chápal, že se nevyžívám v něžnostech.
Nesměle vešla do kabinetu profesora Snapea. Pořád jí dávalo zabrat, aby se necítila jako laciná zoufalka.
Plášť ji zakrýval od hlavy až k patě. Stále ještě cítila ruměnec na tvářích, který na sobě viděla v zrcadle před odchodem z Komnaty nejvyšší potřeby.
Chci zpět ty šrámy, znaky tvého milování,
chci zpět ty zuby, co kousaly při líbání,
chci opět zažít, jak mě svíráš bez váhání,
chci vrátit čas, mít tě po svém boku, a to je jediné mé přání.
„Slečno Grangerová, jsem vskutku potěšen vaší návštěvou,“ zazněl chladný sarkastický hlas Severuse Snapea a ozvěna se rozlehla pracovnou.
„Řekla bych, že za chvíli budete ještě potěšenější,“ odvětila dívka a zavřela dveře. Pak si rozepla plášť a to, co profesor spatřil, mu vyrazilo dech.
„Nádherné boty.“ Upřel oči na modré lodičky, do nichž byly obuty dívčiny nohy.
„Nejsou to jediné, co jsem si dnes kvůli tobě vzala,“ utrousila, protože ne jen nohy si zasluhovaly jeho pozornost. Však si nevzala ten černý korzet ani tu kratičkou sukýnku z černého hedvábí, které tak lichotily její postavě a kvůli kterým se klepala zimou, aby byly celou dobu středem pozornosti pouze její nohy.
„Ať je to co chce, nebude tě to tížit dlouho,“ ujistil ji a přistoupil k ní.
„Budiž,“ zašeptala mladá žena předtím, než ji umlčel polibkem.
Milovat se s jiným, ne, to ne,
nevidíš slunce, necítíš růže,
není to dotek jeho kůže.
Cítila na zádech dotyky silných rukou, které se střídaly s vášnivými polibky. Neudržela vzrušený sten, když jí něžně svlékal šaty. Pak se polibky přesunuly na šíji a ji zamrazilo podél páteře. Nakonec bez zbytečných ceremonií skončili v posteli. Polibky klesaly a ona vzdechla podruhé. Cítila vzrušení. Holýma nohama se třela o jeho lýtka.
Není tu blesk ani hvězdy v jeho očích,
není tu svět, co se s tebou rychle točí.
Dotýkala se každičkého kousku těla a majetnicky ho objímala. On pokračoval ve své práci, líbaje každičkou plošku její kůže, až ji uchopil za boky, aniž by se obtěžoval věnovat se víc jejím přáním, a omotal si její nohy kolem těla. Pak do ní vnikl, čímž spustil proud slasti, který vystřelil do obou těl. Dovnitř a ven, stále dokola, ten zběsilý pohyb, narůstající touha po ukojení jich obou. O pár minut později ucítila, jak se vzápětí po uspokojujícím orgasmu jejím tělem rozlilo teplo, jako po každém jejich milování od dob, co s Viktorem začala žít. Každou noc to však stále byl jen Viktor… namísto něho.
Milovat se s jiným, ne, to ne,
je to jako spávat sama,
láska jeví se ti jako fáma.
Když vešla do Severusova kabinetu, nebyl tam. Překvapilo ji to. Od těch dob, co začali ten svůj „vztah“, na ni čekal pokaždé. Hermiona před týdnem dokončila studium v Bradavicích a přestala tak oficiálně být jeho studentkou, ale tím se nic nezměnilo. Pro ni byl její profesor. On ji naučil vše. Díky němu poznala, co je to rozkoš. Poznala, co je to rozkoš poskytnutá Severusem Snapem. Prošla pracovnou k jeho osobním komnatám, když ji zastavily jakési zvuky.
Párkrát zaklepala zadržujíc slzy. Severus otevřel a ve tváři se mu zračily všechny obavy. Měl na sobě jen kalhoty, které stěží dokázaly zakrýt jeho vzrušení. Za ním se pod prostěradlem krčila kudrnatá černovlasá žena.
I když si namlouváš, že jen miloval sebe,
postrádáš pocit, že jsi vstoupila do nebe.
„Jen jsem se přišla zeptat, jestli by sis nedal pivo,“ řekla Hermiona zlomeným hlasem. „Zřejmě ho ale nepotřebuješ.“
„Můžu ti to vysvětlil, Hermiono… prosím…,“ vysoukal ze sebe sklíčeně.
„Vysvětlit mi co? To proto jsme se teď nevídali?“ vyprskla a tváře jí hořely vztekem. „Kolikrát, Severusi?“
„Čtyřikrát…,“ zašeptal, aniž by se vůbec snažil cokoliv zatajit. Lhát jí, to by si podepsal vlastní ortel. Nicméně ani to jej nezachránilo před fackou, která přiletěla dřív, než stačil dokončit větu.
„Jdi do prdele….“
Každý další večer
chtěla jsem pomstu,
ať se taky cítíš sám.
„Jdu si dát sprchu,“ řekla Hermiona, která odpočívala vedle svého přítele.
„Chceš pomoct?“ zeptal se Viktor se šibalským úsměvem.
„Teď ne, zlato,“ odvětila a skryla své chmury.
Vešla do koupelny, připravila si aromatickou koupel a ponořila se do pěny v zoufalé touze po uvolnění.
Chybovala jsem, já vím,
tyhle hry neumím, teď cítím,
že prohrávám.
Nikdy by nevěřila, ani by ji nenapadlo, že po téměř šesti letech bude ještě stále cítit Severusovy ruce na svém těle, jeho rty, jeho mužnou hruď, štíhlé svalnaté ruce… jeho celého.
A teď měla po krk života s Viktorem. Nebyl to špatný člověk, nebyl špatný kamarád, ani milenec, ale nebyl to Severus s těmi svými přerostlými otravnými vlasy, špatně oholenými vousy, hákovitým nosem, dlouhými prsty a Severusem juniorem potěšeným z jejích lodiček na jehlovém podpatku. Nebyl to Severus s tím svým sarkastickým: „Už jsi skoro stejně dobrá jako já“, což byl jeho osobitý způsob, jak říct: miluji tě.
Kde jsou ty oči, kde je tvůj upřený pohled,
tvé černé vlasy, boky co neberou ohled,
tvé černé vousy dráždící na jemné tváři,
tvůj dravý úsměv a ostrá slova, bože, proč jsou všichni muži strašní lháři!
„Herrmiono?“ zavolal Viktor z chodby.
„Ano?“ ozvalo se z vany.
„Miluju tě.“
„Já tebe taky.“ A v Hermionině mysli se objevil obrázek Severuse, jako by to byl on, kdo vešel do koupelny a vyslovil ta dvě slova plná citu.
Milovat se s jiným, ne, to ne,
nevidíš slunce, necítíš růže,
není to dotek jeho kůže.
Není tu blesk ani hvězdy v jeho očích,
není tu svět, co se s tebou rychle točí.
Milovat se s jiným, ne, to ne,
je to jako spávat sama,
láska jeví se ti jako fáma.
I když si namlouváš, že jen miloval sebe,
postrádáš pocit, že jsi vstoupila do nebe…
Strega Brava: ( Sevik99 ) | 24.12. 2022 | Lektvar | |
Liade Snape de Black: ( Omnes-Seethis ) | 06.05. 2016 | Milovat se s jiným | |
DannyUleySnape: ( Omnes-Seethis ) | 16.02. 2016 | Pod hvězdami | |
GMTH: ( Patolozka ) | 08.05. 2012 | Vše nejlepší, Hermiono | |
Ms-Figg: ( kometa ) | 02.04. 2012 | Citróny v Bradavicích | |
IsabellaMarieSnape: ( kometa ) | 30.03. 2012 | Vánoční Speciál | |
miamadwyn: ( Elza ) | 07.03. 2011 | Desetiletka | |
Lauri4Snape: ( Kometa ) | 15.08. 2010 | Dobrodružství s vlasy | |