Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 6

„Albus ztrátou Quirrella netrpěl dlouho a nebylo žádným překvapením, že Quirrellův nástupce na postu obrany proti černé magii byl vybrán díky dlouholetému Albusovu obdivu. Zlatoslav Lockhart se přihnal do Bradavic a oživil sbor.

Je známý pro pomoc Harry Potterovi v jeho boji se smrtícím baziliškem a užívání si blízkého a intimního vztahu s Albusem Brumbálem.“

„Byl přijat, protože byl jediným žadatelem o ten post,“ prohlásil Brumbál. „Nekompetentní blázen.“

„Ehm,“ zakašlal Snape ostře. „Myslím, že zjistíte, že já se o to místo ucházel v tom roce stejně jako každý rok.“

„Ale nezačínejte znovu,“ varoval jej Brumbál s frustrovaným povzdechem.

Snape si odfrkl a pokračoval ve čtení.

„Profesor Zlatoslav Lockhart, uznávaný autor s mnoha oceněními, vzpomíná na časy v Bradavicích s láskou a kdykoli si přešťastně povykládá o svém blízkém, osobním vztahu s Albusem Brumbálem.“

„Vrátila se mu paměť?“ zeptal se Brumbál překvapeně.

„Přiznáváte se?“ odvětil Snape. „Zlatoslav, který by rád ponechal místo svého současného pobytu v anonymitě kvůli stálému tlaku slávy, otevřeně mluvil o tom, jak mu Albus řekl, že ho léta obdivoval, a velmi rád vzpomínal na krátký čas v roli Albusova oblíbence.“

„Anonymní místo pobytu,“ odfrkla si Dilysa. „Nechce, aby všichni věděli, že je naprostý mešuge, máte na mysli.“

„Je stále u svatého Munga?“

„Minulý týden byl,“ potvrdila Dilysa. „Pořád absolutně mimo, samozřejmě.“

„Určitě si ho můžete vyzvednout, Albusi,“ uchechtl se Snape. „Chcete slyšet vše o tom, jak mu Albus pomáhal odpovídat na dopisy fanoušků a jak vychvaloval jeho statečnost?“

„Ušetřete nás, prosím,“ zamumlala Dilysa. „Byl dost otravný už tady a ještě stále musím poslouchat ty jeho hovadiny, když navštěvuju svatého Munga.“

Snape se vrátil ke čtení a zamračil se, když viděl, co se blíží.

„Následující rok provedl své vůbec nejkontroverznější jmenování. Namísto aby určil zkušeného učitele jako náhradu za Zlatoslava Lockharta (který odešel vstříc zářné budoucnosti pomocníka léčitelů u svatého Munga), Albus najal vlkodlaka Remuse Lupina, blízkého osobního přítele ze dnů jeho šéfování klubu Fénixův řád.

Opominul kvalifikovanější a zkušenější kandidáty na zmíněnou pozici, a svět šokovalo rozhodnutí najmout vzteklého a nebezpečného šílence, který…“

„Severusi?“ přerušila jej McGonagallová. „Zdá se, že vaše osobní pocity se začínají drát na povrch. Myslím, že čtete, co byste si představoval, aby v knize bylo, a ne to, co tam skutečně je napsáno.“

Snape se zaškaredil.

„Pokud neumíte číst správně, pak to přenechte někomu jinému,“ pokynul Everard.

Snape se zamračil na celou místnost, a pak se vrátil k přesnému čtení.

„Další zájemci na převzetí postu neexistovali, nicméně Remus Lupin se stal oblíbeným u studentů i učitelů. Všemi milován a špička ve svém oboru, jen jeho nešťastný stav mu bránil převzít práci natrvalo. Nebo to bylo kvůli…?

Remus měl mnoho let rivala, co se Albusových citů týče, ve svém bývalém spolužákovi Siriusi Blackovi.

Než Siriuse uvěznili v Azkabanu, ti dva mladí muži se obrátili k sobě, jelikož byli Albusem pomíjeni kvůli jejich kamarádovi Jamesi Potterovi.

Teď, s Jamesem a Siriusem z dosahu, měl Remus Albuse jen pro sebe… alespoň než se Sirius, který uprchl z Azkabanu, objevil na scéně.

Ačkoliv to několik let nebylo obecně známo, teď je zjevné, že Albus i Remus si celou dobu před Remusovou rezignací byli vědomi neviny Siriuse Blacka.

Náhoda?

V životě Albuse Brumbála takové věci neexistují.

Remus jistě věděl, že jeho čas ve společnosti Albuse se chýlí ke konci a že Albus, který měl vždy slabost pro pohledné mladé muže, si vybere Siriuse.

Remus Lupin se vzdal své pozice jak na škole, tak v Albusově srdci. Obojí pak přešlo na bývalou lásku Alastora Moodyho a Albusovy city se rozdělily mezi něj a Siriuse Blacka.“

„No, zažíval jste poměrně rušné období, zatímco my zbylí jsme hlídali Pottera, aby se nezabil,“ poznamenal Snape.

„Zjevně,“ uchechtl se Brumbál. „Slečna Holoubková by opravu měla svůj talent obrátit k fikci.“

„Koho si měl Albus vybrat poté?“ zeptala se Dilysa dychtivě. „Vsadím se, že Siriuse. Takový fešák to byl.“

„Vzhled není vše,“ zavrčel Snape.

„Pokud nedokážete číst tu knihu bez sarkastických a nepotřebných poznámek ohledně Albusova vkusu na muže, možná by to za vás měl vzít někdo jiný,“ navrhl Everard.

Snape se podíval a spatřil, že Everard opět kráčí skrze portréty, aby se chopil jeho úkolu.

„To zvládnu,“ vyštěkl Snape zbytečně jedovatě. Everard se zklamaně vrátil do vlastního rámu.

„Jako byste žárlil,“ komentovala to Dilysa se sladkým úsměvem. „A my mysleli, že vaše jediná láska byla Lily.“

„To také byla!“ odsekl Snape. „Prostě nechápu, proč všichni básní o výstavnosti Blacka. Po útěku z vězení vypadal naprosto příšerně.“

„Takže co se stalo dál?“ zeptal se Brumbál a pokynul ke knize.

„Neřeknete nám to sám?“ kontroval Snape.

„To nevím,“ odvětil Brumbál s úsměvem. „Pro mě to jsou novinky stejně jako pro vás.“