Preklady fanfiction Harryho Pottera

Bez komentáře 

No Comment

 Autor: Lady Mage

 Překlad: Lupina

 Beta: marci

 Povolení k překladu: Žádost zaslána

 Originál: https://www.fanfiction.net/u/816204/

Romance/Humor

Hermiona G & Draco M

Rating: 9+     Kapitol: 1       Slov: 1208

Shrnutí: „Jsi slepá, Grangerová? O kolik výmluvnější ještě musím být? Celou tu dobu tě sleduju a dal jsem ti polibek na dobré ráno!“ „A co má být, Malfoyi?“ „ZATRACENĚ SE MI LÍBÍŠ, TO MÁ BÝT!“ Dialog Hermiony a Draca, Vánoce v sedmém ročníku. Jednorázovka.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Lady Mage. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Bez komentáře

„…[polibek]…“

„Malfoyi, ksakru, co to má znamenat?“

„Veselé Vánoce, Grangerová!“

„Vypadni-z-mého-pokoje. Hned.“

„Tobě taky dobré ráno, Grangerová! Chceš dárek teď, nebo až později?“

„Malfoyi, varuju tě! Sakra, vypadni odtud, jinak ti napařím trest!“

„Jsem primus, Grangerová. Jedním bych ti to vrátil!“

„Pf.“

„Nepfkej na mě, Grangerová. Fakt chceš zemřít s další spojenou přednáškou Křiklana a McGonagallové o tom, že dávat si navzájem tresty je neprofesionální a nepřísluší nám jako páru v postavení primusů?“

„Pár v postavení primusů? Ale no tak, Malfoyi, jako kdyby si nás vůbec někdo dokázal představit jako pár!“

„Ve skutečnosti…“

„Co? Děláš si ze mě srandu, Malfoyi?“

„No…“

„Vybal to, Malfoyi!“

„Merline, Grangerová, vždyť by to nebylo tak hrozné chodit se mnou!“

„Ehm, jo, bylo. Zcvoknul jsi? A stejně by to lidi nepovažovali za pravděpodobné.“

„No, ve skutečnosti…“

„Ale no tak, to nemůžeš myslet vážně.“

„Jednaholkasimyslížejsmeseužvzali.“

„Řekni to znovu a pomaleji.“

„Jednaholkasimyslížeužnásoddali.“

„Vysyp to, Malfoyi. Nemůže to být tak zlé, co?“

„Ehm, jo, no… stopro… se ti to nebude zrovna líbit, asi…“

„Kdo jsi a co jsi udělal s Draco Malfoyem?“

„Cože?“

„Od kdy používáš ‚stopro‘?“

„Ehm…“

„Měla jsem dojem, že jde o mudlovskou frázi, která by nikdy neměla pošpinit tvé ach-tak-dokonalé čistokrevné rty.“

„Myslíš, že mám dokonalé rty?“

„To je nepodstatné, Malfoyi!“

„Ne, to není.“

„Ano, je!“

„Fajn.“

„Můžeme začít znova?“

„Ano.“

„Tak dobře. Co jsi chtěl říct, proč se mi to nebude líbit a co krucinál děláš u mě v pokoji na Štědrý den ráno?“

„Bez komentáře, bez komentáře a chtěl jsem ti popřát veselé Vánoce a dát ti dárek.“

„Bez komentáře? Co to má být za odpověď?“

„Naprosto rozumná?“

„Musíš si ze mě dělat srandu, Malfoyi!“

„Nejsi zvědavá na svůj dárek?“

„Ne, nejsem!“

„Fajn.“

„Fajn.“

„Abych odpověděl na tvoji otázku –“

„Jakou otázku?“

„Otázku, jestli ‚bez komentáře‘ je, či není vhodná odpověď.“

„Tak jo, pokračuj.“

„Jelikož jsem Malfoy, nemůžu dávat komentáře pokaždé, když na dveře zaklepe reportér. Představ si, co by rozhovory s každým reportérem Jinotaje udělaly s mojí image u veřejnosti, Grangerová.“

„Bylo by to opravdu tak hrozné?“

„Ehm, Grangerová, trocha nakouknutí do reality? Titulky by každý den pravděpodobně zněly ‚Za Malfoyovy se vydávají domácí skřítci‘!“

„To máš pravdu.“

„Ano, mám.“

„Ale vyhýbáš se hlavnímu tématu tohoto rozhovoru.“

„Jakému tématu?“

„Proč by si, krucipísek, někdo myslel, že jsme pár, Malfoyi? A přestaň se té otázce vyhýbat!“

„Nevyhýbám se té otázce!“

„Jasně, a má matka je prase bradavičnaté.“

„Vždycky jsem to tušil, Grangerová. Díky, žes mi to potvrdila.“

„MALFOYI!“

„Promiň. No, ehm… Grangerová, jen –“

„Vysyp to, Malfoyi!“

„Jedna prvňačka si myslí, že jsme se onehdy vzali a zeptala se mě, kdy jsme měli výročí a jestli už máme děti.“

„COŽE?“

„Věděl jsem, že zareaguješ takhle.“

„Přestaň se na mě culit, Malfoyi!“

„Neculím se na tebe; prostě jen věnuji svůj úsměv tvým příjemným rysům.“

„To je to samé!“

„Když to říkáš, Grangerová.“

„Ta prvňačka si už nemyslí, že jsme manželé, že ne?“

„Grangerová, nemyslím –“

„Ano, Malfoyi?“

„Nic.“

„Je toho víc, že?“

„Ne, to je vše.“

„Stát, Draco Axabrasi Malfoyi! Nikam nejdeš. Neopustíš tento pokoj, dokud to nevysvětlíš. Zaprvé, tvoje odpověď byla moc rychlá, aby se mi líbila, a zadruhé…“

„Ano, Grangerová?“

„Opravdu doufám, že jsi odešel od té chudinky prvňačky, až když jsi ji uklidnil, že nejsme manželé?“

„Uklidnil, Grangerová?“

„Ano, uklidnil!“

„Proč by to bylo uklidnění?“

„Protože jen představa nás dvou jako páru je tak strašná, že mě z toho mrazí!“

„Nech toho, Grangerová. Nejsem tak hrozný.“

„Jak chceš, Malfoyi. Co ještě jsi té prvňačce řekl?“

„Nic.“

„Malfoyi!“

„Ehm… no… Mož-možná jsem jí řekl, že spolu chodíme?“

„DOPRDELE, CO?!“

„Hrozně ji zničilo, že nejsme spolu… říkala, že jí připomínáme rodiče… myslím, že se té chudince stýskalo!“

„Takže jsi jí řekl, že spolu chodíme? Prosím tě, vysvětli mi, proč by se pak měla cítit líp, protože já to nechápu!!“

„No, co bys v té situaci udělala ty? Ta nebožačka byla zoufalá!“

„Aha, tak to shrnu… hm, jak těžké rozhodnutí… a co jí neříct, že spolu chodíme?“

„Grangerová, Grangerová, Grangerová…“

„Nech si to Grangerová, Grangerová, Grangerová, Draco Malfoyi. A nemáš ani dovoleno uculování.“

„Proč ne?“

„Nemůžu přemýšlet, když to děláš!“

„Hmmmmmm?“

„Přestaň s tím, Malfoyi!“

„Přestaň s čím?“

„S těmi chlípnými pohledy a zvedáním obočí přesně tímhle způsobem!“

„Au! Nebij mě, Grangerová!“

„Ty si vážně myslíš, že říct té holce, že spolu chodíme, ti projde? Teď už možná celá škola vře touto informací!!! A přestaň se držet za tvář, jako bych tě zmrzačila. Věř mi, ještě jsem ani nezačala!“

„Ty jsi ještě ani nezačala? Co jsem ti udělal? Chtěl jsem jen jediné – přijít k tobě a dát ti na Štědrý den ráno polibek a dárek. To toho chci tak moc?“

„Ano, Malfoyi! Ach, přestaň – nech toho! Okamžitě mě pusť!“

„No tak, Grangerová, opravdu by bylo tak zlé, jak si myslíš, kdybys se mnou chodila? Myslím tím, vypadám dobře, jsem chytrý, vtipný, bohatý a vlivný. Ty jsi nádherná, inteligentní, statečná, věrná a silná. Byli bychom nezastavitelný pár!“

„Nenaznačuješ, co si myslím, že naznačuješ?“

„Ve skutečnosti, jo.“

„Ty vůbec nejsi serióz –“

„Serióznost je mé druhé já. A já jsem Draco, jestli sis nevšimla za těch – hm, řekněme – sedm let, co se známe! Kapišto?“

„To tě ještě neomlouvá za to, jak jsi mi říkal šmejdko za každým třetím slovem.“

„Ale no tak, Hermiono. Opravdu si myslíš, že jsem to myslel vážně? Možná ve třeťáku, ale teď? Jsi slepá?“

„Samozřejmě, že nejsem slepá, Malfoyi. Vidím tě, ne?“

„O kolik výmluvnější ještě musím být? Přišel jsem a dal jsem ti polibek na dobré ráno, mám pro tebe dárek a celou tu dobu tě sleduju, kamkoliv se hneš.“

„A co má být, Malfoyi?“

„ZATRACENĚ SE MI LÍBÍŠ, TO MÁ BÝT!!!“

„Aha.“

„Přesně.“

„Chápu. Ale to pořád nevysvětluje… [polibek]… tohle je velmi nečestné, Malfoyi… [mlask]… Ach, Malfoyi… [zalapání po dechu]… Malfoyi!“

„Draco, Hermiono, jmenuju se Draco.“

„… [zasténání]… [polibek]… [pošimrání]… [mazlení]… [objetí]… [dychtivé zaujetí]…“

„… [polibek]… [trhnutí]… [výpad]… [zápas]… [přitisknutí na postel]…“

„… [vášeň]…“

„Pořád si myslíš, že jako pár nebudeme fungovat, Grangerová?“

„Bez… [zasténání]… komentáře… a… jmenuju se Hermiona, Draco, ne… [polibek]… Grangerová…“

„Veselé Vánoce, Hermiono.“

„Veselé Vánoce, Draco.“

„… Takže znamená… [vášeň]… tohle… [šepot]… že budeš… [mazlení]… se mnou chodit… [přitulení]…?“

„Bez komentáře.“

„… [polibek]… Hermiono… [cumlání]… Jean… [zasténání]… Grangerová…“

„Dobře.“

„Dobře… [přitisknutí na postel, mazlení]… co… [mazlení, objetí]?“

„Budu s tebou chodit.“

„… [vášeň]…“

„Dobře.“