1. december 2015
Skřítčí záznamy správy Bradavic: Spisy let devadesátých
Autoři: bluestocking92, goat of abe (pokeystar), JackieJLH, kristoph, Meltha, nata, pyjamapants, Pyjamarama, slytherinlaurel, sylvanawood
Originál: Hogwarts House-Elves Housekeeping Files: vol. 1990s
Překlad i betaread: arabeska s LadyF (ve vzájemné symbióze/achjaj, ty komentáře, co u toho lítaly!)
Grafická úprava: arabeska (zde Lady pouze kibicovala/a pořád by něco kritizovala a tohle změň a tamto a toto ne... kecám, bez ní by to nešlo)
Banner: solace
Stav: Souhlas k překladu prozatím neobdržen
Délka: 34 000 slov, 99 kapitol, 29 částí
Shrnutí: Přemýšleli jste někdy, co se odehrává v pozadí bradavických událostí?
Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny, případně nesčetným fanfiction slovníkům a encyklopediím. Autorství této fanfikce náleží více autorům, od nichž jsme se bohužel nedočkaly reakce na žádost o povolení k překladu. Ani příběh, ani jeho překlad nevznikly za účelem finančního zisku.
Varování:
Přístupné bez věkového omezení, při čtení v práci ovšem hrozí poprskání monitoru kafem/grogem/pro nekafaře či těhotné čajem, to záleží, co si v práci dopřáváte...
Povídka nemá vánoční tematiku, rada starších ovšem usoudila, že u skvostů vánoční tematiky netřeba.
Víc Vám k povídce neřekneme, ať nepřijdete o kouzlo postupného/a napínavého! objevování.
Jen Vás naléhavě prosíme, abyste četli pozorně. Jinak by Vám mohla uniknout spousta detailů, u jejich pilování jsme se zapotily./A kolikrát jsme je (nebo mluvím jenom za sebe?) objevily až v totálně finální verzi a lezly nám u toho oči z důlků a ňápaly jsme se po originálu, abychom se přesvědčily, že to tak vážně má být a není to jenom jedna z těch běžných popůlnočních halucinací.
S láskou
LadyF a arabeska
Dodatek: Jestli nebudu mít u každé kapitoly víc než 50 nadšených komentářů, tak budu smutná, a jestli z toho smutku předčasně porodím, tak mě to naštve! :D Jedná se o ojedinělý projekt, zahrnující nejen pouhý překlad, nýbrž i grafickou úpravu, který se už (minimálně z mé strany) nikdy nebude opakovat.
Dodatek dodatku: Kdyby nastal problém se zobrazováním obrázků, vložila jsem pod každou kapitolu jejich URL, to by mělo fungovat v každém případě. Myslím, že tady na stránce budou rozmazané, protože jsou dost velké. Uvidíme. Kdyby se přece jenom něco vyvrbilo, volejte arabesku. To je vše, užijte si první kapitolu!
*
Prolog – květen, 1998
Ještě nikdy se nestalo, aby kdokoli z kouzelníků či čarodějek řekl: „Mám paměť jako domácí skřítek!“ Nikdy se však nikdo nezamyslel nad tím, proč tomu tak je.
A proč by také měl? Úkolem skřítka je vyhovět všem potřebám kouzelníka (či čarodějky) s encyklopedickou znalostí jeho preferencí. Bez ohledu na to, zda skřítek disponuje schopností tyto vědomosti uchovat v paměti, či ne. Ona schopnost je přitom ve skutečnosti takřka nulová. Skřítčí paměťové centrum se podobá hrášku nejen tvarem, nýbrž i schopností ukládat informace.
Jak se jim tedy daří do detailu se vyznat ve spletité změti maličkostí kouzelníkova (či čarodějčina) života?
Teprve po Poslední bitvě poprvé někoho napadlo se nad touto otázkou zamyslet.
To totiž Ron Weasley pošimral hrušku, aby ukořistil půlnoční svačinku, a v troskách školní kuchyně objevil to nejpečlivěji střežené tajemství v celé pradávné a barvité historii Bradavic.
Skřítčí záznamy správy Bradavic.
Podezření, že kuchyně nezůstala bitvou nedotčena, pojal už u portrétu s hruškou. Visel na vlásku a zakymácel se, když se ho Ron pokusil dotknout. Rukou přidržel rám a nadával si pod nosem, když se mu nedařilo najít ono správné místo k pošimrání. Že by nejdříve zkusil obraz narovnat, to ho nenapadlo.
Nadávky nabraly na hlasitosti i na hrubosti, když spatřil, v jakém stavu se nachází jeho druhý domov, jeho Mekka, kdysi zářivá, kdysi uspořádaná, pramenice potravy, kterou uctíval jako žádnou jinou, nepočítaje matčino království.
Těch koláčů!
Podjela mu noha, jelikož šlápl do kaluže z borůvek a melasy, a sklouzl se po podlaze. Zamířil k labyrintu spižíren, které sídlily za protější zdí, a vzdor všemu nevzdával naději, že zůstaly bez újmy.
První půltucet bohužel nezůstal. Police šejdrem, stěny zmáčené pudingem a gulášem. Oči se mu zalily slzami při vzpomínce na všechny náležitě vychutnané hostiny a na všechna jídla, která zhltnul s otevřenou pusou a bez rozvahy.
Prošel dalšími dveřmi a ohrnul nos při pohledu, který se mu naskytl. No jasně, že houbám se nic nestane. V osmé místnosti spižíren, dál, než kdy byl ať už on nebo George nebo Fred… ach Frede…, konečně narazil na chleba. Další skrývala čokoládu, z jejíž vůně se mu málem podlomila kolena. Po srážce s mozkomory ji Harry s Hermionou jistě ocení.
V další místnosti nalezl obrovský flák sýra.
Jelikož už měl náruč plnou jídla, zapátral pohledem po košíku nebo jiné nádobě, do které by mohl náklad uložit, ale marně. Zrovna když byl na odchodu, na cestě zpátky za vyhladovělými přáteli, padla mu do oka krabice. Měla odklápěcí víko a propracovaný zámek s neméně propracovaným klíčem uvnitř. Byla z leštěného dřeva, snad teakového – Hermiona by to poznala stoprocentně – a po stranách měla vyryty runy, které se klenuly po celé šířce. Na víku byla připevněna mosazná tabule s nápisem Skřítčí záznamy správy Bradavic. Se zadrženým dechem ji otevřel, zvědavý, jaké poklady kuchyně skrývá. Zasténal.
Byla plná pergamenů. Kdyby ji vyprázdnil, vyměnil letité pergameny za jídlo a odnesl nahoru, tak by ho Hermiona zabila. Kdyby ji tu nechal ležet a ona to zjistila, a jakože ona zjistí vždycky všechno, stejně by ho zabila.
Kdyby jí však krabici rovnou přinesl k nohám, mohla by ho znovu políbit.
To rozhodně stálo za tu námahu s tíhou navíc.
Po krátkém zamyšlení si svlékl svetr a proměnil ho v koš, do kterého se vlezlo jídlo i krabice. V bludišti spižíren byla docela zima, a tak na sebe seslal zahřívací kouzlo. Poté sebral všechnu sílu, zdvihl koš a téměř vysypal jeho obsah, když zjistil, že krabice je nyní lehká jako pírko, přestože ještě před chvílí vážila metrák. Zvláštní. Asi už měl halucinace z vyčerpání.
Na cestě do nebelvírské věže se několikrát ztratil – někdejší poznávací body byly nyní k nepoznání – takže se mu ohromně ulevilo, když ho Hermionin ustaraný pískot zavedl do společenské místnosti, kde na něho s Harrym a Ginny čekala.
„Co ti trvalo tak dlouho?“ vyhrkl Harry dřív, než se Hermiona vůbec stačila nadechnout.
Ron se na kamaráda zašklebil a nechal koš dopadnout před pohovku. „Jé, Rone,“ pokračoval Harry v dokonalé nápodobě. „Ty jsi hodný, žes nám přinesl jídlo!“
Zatímco dívky vyprazdňovaly obsah koše, Harry mu věnoval omluvný pohled, na který Ron odpověděl pokrčením ramen. Hermiona otevřela svou korálkovou kabelku, vyndala talíře a nůž a podala je Ginny. Ta rychle nakrájela chleba a sýr, než Hermiona našla hrnky.
„Aquamenti!“ melodicky přednesla a hrnky se naplnily vodou.
Ron se praštil do čela. „Dýňová šťáva!“ Chtěl ji sehnat.
„Na vodě není nic špatného, Rone,“ uklidnila ho Ginny. „Všichni jsme už přežili horší věci.“
Jedli v tichu, které bylo zprvu pochmurné, ale postupně, zatímco se jim žaludky plnily chlebem, sýrem a čokoládou, se měnilo v sounáležité.
„Měli byste vidět kuchyni – je úplně na padrť!“ zvolal Ron s ústy plnými čokolády. „Borůvky a melasa rozpatlané po celé podlaze.“
Harrymu se zamlžily oči. „Melasa?“ zaskuhral.
„Nestalo se nic skřítkům?“ zeptala se starostlivě Hermiona.
„Ehm… žádné jsem neviděl,“ přiznal Ron s rudýma ušima. „Ale hele, co jsem našel!“ Ukázal na dřevěnou krabici v koši.
Hermiona a Ginny se sklonily, aby se podívaly na víko. Hermiona zalapala po dechu, kdežto Ginny jen pokrčila rameny.
„Myslela jsem, že je to šampaňské.“
Hermiona jí věnovala raněný pohled. „Ale tohle je mnohem lepší! Vůbec jsem nevěděla, že si skřítci vedou vlastní záznamy. V Dějinách bradavické školy se o tom nic nepíše.“ Zářivě se na Rona usmála.
Ó ano. Možná dojde i na muckání. S jazykem.
S bázní otevřela víko a opatrně vyndávala pergameny z přihrádek, dokud před sebou nenavršila menší pyramidu. Znovu pohlédla dovnitř krabice. „Musí být rozšířená nějakým kouzlem,“ prohlásila téměř šeptem. „Dno není nikde v dohledu!“
Dřív, než mi bude osmnáct. S trochou štěstí.
Pár jich rozevřela a zamračila se na jejich obsah. „Nejsou seřazeny podle data. Ab aeterno! Ad fundum!“ Nic se nestalo.
„Mělo se něco stát?“ Harry nakoukl do krabice.
Hermiona zakoulela očima. „Svitky se mají seřadit podle data, od nejnovějších.“ Harry už otevíral ústa. „A ano, jsem si jistá, že je to správné kouzlo, používala jsem ho při opakování na zkoušky.“
„Možná v tom mají skřítci jiný systém?“ navrhl Ron. „Třeba podle předmětu nebo typu nebo… barvy!“
Svorně pohlédli na jednolitě žluté pergameny.
„Možná,“ prohodil Harry, vzpomínaje na Dobbyho, „jsou zvyklí si to, co zrovna potřebují, prostě přivolat, takže je neřadí vůbec?“
„A to kouzlo nefungovalo, protože…?“ Hermiona vypadala, jako by měla pifku na všechny pergameny na světě.
Harry se zamračil. „Skřítčí magie je docela mocná, ne? Nejspíš neguje tu naši. Je to jejich krabice.“
Ron si dlouze zívl a ostatní následovali jeho příkladu. „Jsem vyřízený,“ prohlásil. Vstal a protáhl se.
„Ronalde?“ Hermiona k němu vzhlédla a zamávala řasami. „Pomůžeš mi to vynést nahoru?“
Ginny se zahinňala při pohledu na bratra. Vypadal jako zamrzlý troll. Sama odvedla Harryho za ruku nahoru do chlapeckých ložnic.
„É, jasně.“ Zvedl krabici, která jakoby opět ztěžkla, a následoval ji po schodech do starého pokoje. Doufal, že moc nefuní a ani se nepotí.
Otevřela dveře a on s námahou položil krabici na zem. V tom tichu byl její dopad ohlušující.
„Hups. Soráč. Hej. Schody se neproměnily! Proč myslíš –“ Blábolil, byla tak blízko. „–že se z nich nestala sklu –“ Uchopila jeho tvář a stoupla si na špičky. „-zavka? Jsou poka – mhhhhm!“
Přitiskla své rty k jeho a on zalapal po dechu. Tentokrát to bylo dokonce lepší než minule. Vklouzla jazykem do jeho úst a váhavě zkoumala. Zasténal a nazdvihl ji, přitiskl ji k sobě a pokračoval v polibku.
Ta krabice byla krutopřísná.
*
Ab aeterno: od začátku
Ad fundum: ke konci (nebo spodní části)
Zdroj: http://www.yuni.com/library/latin.html
autor: pokeystar
beta: pyjamapants
překlad: LadyF
český betaread: arabeska
pokeystar: ( LadyF ) | 06.01. 2016 | Devětadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 01.01. 2016 | Osmadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 31.12. 2015 | Sedmadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 26.12. 2015 | Šestadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 25.12. 2015 | Pětadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 24.12. 2015 | Čtyřiadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 23.12. 2015 | Třiadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 22.12. 2015 | Dvaadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 21.12. 2015 | Jednadvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 20.12. 2015 | Dvacátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 19.12. 2015 | Devatenáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 18.12. 2015 | Osmnáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 17.12. 2015 | Sedmnáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 16.12. 2015 | Šestnáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 15.12. 2015 | Patnáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 14.12. 2015 | Čtrnáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 13.12. 2015 | Třináctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 12.12. 2015 | Dvanáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 11.12. 2015 | Jedenáctá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 10.12. 2015 | Desátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 09.12. 2015 | Devátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 08.12. 2015 | Osmá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 07.12. 2015 | Sedmá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 06.12. 2015 | Šestá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 05.12. 2015 | Pátá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 04.12. 2015 | Čtvrtá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 03.12. 2015 | Třetí část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 02.12. 2015 | Druhá část | |
pokeystar: ( LadyF ) | 01.12. 2015 | Úvod a první část | |