Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Jen krví spojeni

Jen krví spojeni - 43

Jen krví spojeni
Vložené: Lupina - 28.10. 2015 Téma: Jen krví spojeni
Lupina nám napísal:

Autor: E. M. Snape                Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: Vojta

Originál:https://www.fanfiction.net/s/2027554/43/In-Blood-Only

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 43. Zrada

„Ach, Belatrix – to je dobře, že přicházíš.“

Harry prudce otevřel oči; nemohl si pomoci.

Druzí kouzelníci si jej nevšímali. Stáli tvářemi k sobě, rozmazané postavy na sebe zíraly najednou ztěžklým ovzduším hmatatelné nenávisti.

Harry viděl, že navzdory napětí v místnosti se Malfoy usmívá. Ten úsměv se na bledých rtech zdál strojený a mrazivý.

„Vyžádal sis mě,“ řekla Belatrix. „Proč?“

Lucius nadzvedl obočí v hraném překvapení. „Jistě náš pán –“

„Ten důvod znám,“ zavrčela hlasem náhle naplněným hněvem. „Chci vědět, proč jsi chtěl zrovna ?“ Oči se jí zúžily do smrtících štěrbin opovržení. „Doufám, že nejde o nějaký patetický pokus získat moji přízeň! Nikdy nezapomenu, co jsi udělal – NIKDY!“

„Stěží jsem podlehl iluzi, že bych získal tvé odpuštění.“ Lucius zněl podrážděně. „Nejsem blázen, ať už si o mně myslíš cokoliv… Požádal jsem o tvoje služby, protože druhý nitrozpytec tvých schopností je stejně nepříjemná volba.“ Na rtech mu zahrál potutelný úsměv. „Ty alespoň vlastníš klad předvídatelnosti.“

Měla tichý a nebezpečný hlas. „To bych netvrdila tak jistě, bratranče.“

Hrozivě přikročila k Malfoyovi, v ruce se jí najednou objevila hůlka. Na okamžik Harryho naplnila naděje, že začnou bojovat. Možná by se mohl zbavit pout a vyklouznout, aniž by si všimli – začal pracovat na provazu kolem zápěstí. I když tušil, že snaha je marná, musel to zkusit.

K jeho zklamání se zdálo, že Lucius svoji švagrovou považuje za legitimní hrozbu, protože najednou zvedl ruce v prosebném gestu.

„Špatně mě chápeš, Belo,“ uklidňoval ji. „Chtěl jsem ti složit kompliment! Neustále mě ohromuje tvá pozoruhodná oddanost našemu pánovi.“ I odsud Harry viděl jeho vypočítavý výraz. „Koneckonců vím, že bys pánově vůli neodporovala tím, že bys neuváženě jednala proti mně – ne za rizika vyvolání nelibosti Pána zla.“

Ztuhla. Nakonec zmírnila sevření hůlky, ale třásla se, jako by každý její kousíček křičel, aby jej uhodila.

Lucius se viditelně uvolnil. „Ano, my oba rozumíme významu poslušnosti… Má jiná možnost však ne. Podle mě on věří, že ať už by provedl cokoliv, získá přízeň našeho pána zpět.“ Hlas mu zhořkl a ztlumil se, jako by mluvil spíš k sobě. „A možná ne bez důvodu.“

„Ha! Ty až teď nedůvěřuješ Snapeovi?“ vyplivla na něj Belatrix a očima jí probliklo opovržení. „Už před lety jsem tě varovala – nikdy jsi neposlouchal! Doufám, že se postará, abys toho litoval!“

„Teď už je malá šance,“ odvětil Lucius chladně. „Pán zla čeká, až toto skončí. Jakmile získáš tu věštbu a kluk bude bezpečně mrtvý, Snape nebude důležitý… A já se opět stanu pravou rukou našeho pána.“

Belatrix nic neřekla. Harry si přál vidět její výraz.

Lucius si patrně uvědomil, že vyhrál, a najednou zněl vesele. „Nedívej se tak mrzutě, Belo! Dnes je tvůj šťastný den. Dobře si pamatuji, že jsem ti dosud nedodal slíbené, a já tak nerad porušuji slib dvakrát… Nabídl jsem ti rozkošného drobka poloviční krve… hm? Nebo něco ještě lepšího? No, řekl bych, že Chlapec, který zůstal naživu, se hodnotí jako něco lepšího, co říkáš?“

„Teď už je mi to jedno.“

Hlas měla tichý a chraplavý. A Harrymu v té chvíli došlo, že její divoká hysterie z jeho poslední vize skutečně vychází z opravdového smutku. Nějak jej nikdy nenapadlo, že by byla schopná tak lidského citu; vlastně tomu pořád nemohl uvěřit.

A určitě ji kvůli tomu nelitoval.

„Prohlašuj si, co chceš,“ pravil Lucius líně a Harry stiskl víčka zlomek vteřiny předtím, než k němu sklouzl chamtivým pohledem. „Ale změníš názor, až si s ním začnu… pohrávat.“

Pohrávat si se mnou?

Harrymu naskočila husí kůže. Nelíbilo se mu Luciusovo vyjádření, ani ten lstivý, naznačující tón. Cítil, jak se do něj zabodává Belatrixin pohled jako dva žhavé uhlíky. Téměř se otřásl a mimoděk začal nenápadně zkoušet provaz. Nenáviděl ten pocit bezmoci.

Až teď do něj uhodilo, jaké strašné utrpení jej čeká; tělo mu polil studený pot. Belatrix Lestrangeová mučila Longbottomovy tak dlouho, až přišli o rozum. S ním nebude mít slitování.

Ocitl se v pasti, bezmocný. Najednou se cítil velmi mladě; jestli jí nevydrželi čelit dva bystrozorové, jakou má, sakra, šanci on?

Téměř ji cítil, jak se k němu blížila. Ženskou, která zabila Siriuse, zavraždila Tonksovou…

Zabije mě.

Zpanikařenou myšlenku následovala další, hlouběji uložená.

Ne, nezabije… Nenechám ji.

Celé tělo se mu proti opěrkám chvělo, ale najednou našel jádro síly, jakousi část sebe, která přežila a ustála vše, a v té chvíli věděl, že ustojí i toto, pokud bude muset.

Přežiju to, pomyslel si se vzrůstajícím odhodlání. Zabila Tonksovou a Siriuse; nenechám ji zničit i mě.

Nějak to věděl; věděl, že se přes to dostane.

Jen kdyby také věděl jak.

„Škoda, že je ještě v limbu,“ Luciusův hlas naplnila předstíraná lítost. „Moc dobře vím, jak tě ty zelené oči okouzlily.“

Harry se vnitřně obrnil, protože v Luciusově hlase zaslechl cosi zvláštního, co jej varovalo, kam toto míří.

„Neprobudíme ho…? Crucio!“

Harry sebou reflexivně trhl a vytřeštil oči v očekávané bolesti.

Ale ta nepřišla.

Střetl se s rozmazanýma šedýma očima Luciuse Malfoye. Harry až teď zjistil – až když se prozradil, že skutečně je zcela při vědomí – že Lucius jej jen zkoušel; nedržel hůlku. Vůbec neseslal kletbu.

„Odposlouchávat druhé – docela ošklivý zlozvyk jsi získal, jak vidím,“ poznamenal Lucius a sledoval jej dychtivýma šedýma očima. „No, myslím, že jsi slyšel docela dost o mých dnešních soukromých aktivitách.“

Harry se na něj vteřinu mračil, než promluvil. „Jo, taky myslím… Slyšel jsem víc než dost o tom, jak jste zavraždil vlastní ženu!“

S uspokojením zaznamenal, jak Lucius ztuhl a Belatrix zbledla.

„Máš štěstí,“ vyhrožoval Malfoy tiše, „že se tebou nebudu zabývat sám. Mám sto chutí ti za tvoji drzost vytrhnout jazyk!“

„A proč to neuděláte?“ vyzval jej Harry s odvahou, kterou tak docela necítil. „Nemáte na to koule, co?“

„Nemá na to dostatečně velkou přízeň,“ vložila se do toho Belatrix sarkasticky, než mohl Lucius něco ostře odseknout; zjevně odkazovala na Malfoyovo nedávné ponížení.

Zatím nemá,“ Harry k ní obrátil pozornost s cílem zranit. „Ale vsadím se, až se mnou skončíte, tak už ji získá, co? Chlápek, který vám zabil sestru, se zase stane Voldemortovým oblíbencem!“

Usmál se s chladným triumfem nad tím vztekem a zděšením, které se jí rozhořelo v očích.

„Možná,“ zavrčela Belatrix a vytáhla hůlku. „Ale alespoň mám tu výsadu tě zlomit!“

A to bylo jediným varováním, než na něj seslala kletbu Cruciatus. Svět se mu rozpustil do pece roztavené agónie. Harry se slyšel křičet, tělo se mu v poutech nekontrolovatelně třáslo. Trhal sebou v židli tak silně, že spadla na zem, ale přes bolest požírající mu duši náraz spoutaných paží ani necítil.

Až když se trýznivý opar vyjasnil, slyšel ty dva Smrtijedy se smát – ono chladné pobavení, které si tak dobře pamatoval od Luciuse, a Belatrixin vysoký, ječivý smích, který přivolal jeho nejhorší vzpomínky.

Nebudu jim tady znovu křičet… slíbil si Harry rozhodně, když jej její smích omyl jako jed. Nedá té vraždící mrše zadostiučinění.

„Považuj toto jako předzvěst toho, co tě čeká,“ protáhla Belatrix a zatímco se k němu plížila, maniakálně se usmívala a točila hůlkou mezi prsty. Nedbalé švihnutí jeho židli zase postavilo. „Ale předpokládám, Pottříčku, že bych s tebou mohla mít slitování, pokud mi prozradíš tu věštbu.“

Lhářko! Tak jako tak jej bude mučit.

„Neznám žádnou věštbu,“ odsekl Harry. „A i kdybych ji znal, nikdy bych vám ji neřekl!“

Zabodla do něj černý pohled způsobem, který mu znepokojivě připomněl otce. Rty se jí stočily do úsměvu, když mu z očí přečetla tu lež.

„Ale ano, znáš.“ Úsměv se jí rozšířil. „Ačkoliv budu naprosto spokojená, pokud mi ji odmítneš říct… Ve skutečnosti bych tomu dala přednost.“

Teď už se natolik přiblížila, že cítil její pižmový parfém, viděl to očekávání, které se jí lesklo v černých očích.

Harry se zhluboka nadechl, jelikož poznal, že nastal konec dočasné úlevy.

„Umřu, než vám cokoliv řeknu,“ pravil tiše.

Belatrix zavrtěla hlavou stále s očima na něj upřenýma. „Ne, nezemřeš. Ale budeš si to přát.“ A opět zde byl její záštiplný úsměv a zhoubné zašeptání: „Crucio.“

Harry pevně stiskl víčka, když se nořil do moře ohně… Bolest byla strašná, tak strašná… nemohl ji snést…

Ale nebude křičet.

Kousl se do rtu – prokousl si ret – ale nevydal ani hlásku. Tentokrát ne.

Zdálo se to jako věčnost; dostával se zpod kletby a upadal do ní, zatímco Belatrix kolem něj kroužila se vzrůstající frustrací a její vyčítavý hlas jakoby se k němu nesl z dálky – výkřiky vzteku, když jí nedopřával uspokojení.

I skrz vlny žhavé bolesti cítil, že nepřestává svírat mizící realitu – vzpomínku, že kdysi žil bez této nekonečné bolesti – toto jediné přesvědčení se jej stále drželo.

Nebude křičet před Siriusovou vražedkyní.

A najednou bolest zmizela.

Klesl ve svých poutech a silně se chvěl. Chvíli mu trvalo, než si uvědomil své jméno.

Harry. Jmenuje se Harry.

Každým nádechem přicházel k sobě. Každý úder srdce jej naplňoval silou. Nedá jí toto zadostiučinění; věděl to.

Když se roztřeseně nadechl, jen matně si uvědomoval pobavený Luciusův hlas.

„Myslím, že ztrácíš grif.“

„Ne,“ odvětila Belatrix přemýšlivě. „Odolává mi… Z něčeho čerpá sílu.“

Její hábit zašustil, když u něj poklekla a vlepila mu ostrý políček do tváře, aby otevřel oči a podíval se do jejích zvrácených.

Krutý, povýšený úsměv jí roztáhl rty. „No, Pottříčku – proč jsi tak tichý? Žádný sladký křik pro Belu?“

Harry jí plivl do tváře.

Belatrix se rychle stáhla a její výraz naplňovala zběsilost. Zvedla hůlku a on si uvědomil, spíš rezignovaně než s hrůzou, že jej zase bude proklínat. Ale co udělala, jej překvapilo.

Legilimens!“

Harryho to vtáhlo dovnitř, jako by náhle spadl na dno kalného jezera. Mysl mu naplnily záblesky bolesti, zatímco ona šťouchala do vynořujících se myšlenek. A v mlze se objevila jedna osoba, jedna nenáviděná osoba –

…Belatrix, hábit nasáklý krví, pod tmavými, těžkými víčky šílený úsměv. „Ta míšenecká špína nebyla má příbuzná!“ Belatrixin smích, když Sirius propadal závojem… Belatrix naparující se úspěchem. „Už byla poloviční mudla, tak mi připadalo přiléhavé jako mudlu ji zabít.“…

Harry se z kouzla vynořil, jen aby jej obklopil její krutý, posměšný smích.

„Takže ty ses mnou tolik zabýval, jo?“ vykřikla. „Jak nádherné! Ukončila jsem životy obou těch mizerných tvorů – krvezrádce a míšenecké špíny… Úžasné, že oba myslíme na mé nejlepší hrdinské činy!“

Harry se nenávistí k ní otřásl. Celé tělo mu pulzovalo slabostí způsobenou Cruciatem, ale kdyby nebyl svázaný, určitě by ji zamordoval holýma rukama.

„Takže ty ctíš jejich památku, že, ty můj maličký Harry?“ vysmívala se mu Belatrix. „Nechceš zakřičet Bele, aby byli na tebe hrdí…? Nevidí tě, víš? Jsou mrtví. Postarala jsem se o to!“

„O kom to mluvíš?“ ptal se Lucius, vyloučený z tohoto obratu výslechu.

„O mém proklatém bratranci a sestřenici,“ odvětila Belatrix a sledovala Harryho hrozivýma, černýma očima. „Zlomila jsem jeho srdéčko. Řekla bych, že se na mě docela zlobí.“

„Zajímavé,“ poznamenal Malfoy a teď se také usmíval. „Co se týká toho zablešeného kmotra, chápu. Ale ta druhá… Nymfadora – že? Nevěděl jsem, že je mu tolik blízká! Na to by ses možná měla zaměřit, Belo.“

Belatrix se na něj přes rameno nepřátelsky podívala a rozčíleným pohledem jej varovala, aby jí přestal radit.

„Toto je práce!“

„Ale samozřejmě,“ odpověděl Lucius povýšeně.

Belatrix zazírala zpět na Harryho a ve tváři se jí zračilo odhodlání.

Legilimens!“

Vší silou se snažil ji blokovat; neměla Snapeovy schopnosti – to poznal okamžitě. Kde do jeho mysli Snape vklouzl hladce, ona se potácela jako slepý opilec. Ale byl příliš rozhněvaný – příliš naplněný nenávistí k ní – a vzpomínky se mu před bezmocnýma očima jen míchaly.

… Belatrix láskyplně hladící krví nasáklý hábit… Harry vysílající Hedviku do noci s jeho zoufalým vzkazem Tonksové… Vtažení Tonksové do náruče a přitisknutí rtů na její…

NE!

Zděšeně ji vystrčil z mysli. Na to nemá právo. Žádné právo!

Ale Belatrix jeho utrpení vycítila a představa ponoření se do oblasti psychického mučení se jí zalíbila tím víc.

„Jak naprosto nechutné, má drahá Nymfadoro,“ vrkala Belatrix. „Hrát si s kloučky…“

„Co –?“ Lucius zněl opravdu zvědavě. „Co jsi viděla?“

Belatrixinými rty probublal smích.

„Něco rozhodně nádherného.“

Co?“

Vyčítavě se podívala přes rameno a pak se otočila zpět k Harrymu, aniž by něco vysvětlila.

Rychle zavřel oči, rozhodnutý nesmířit se s dalším útokem. Studené ruce mu sevřely obličej, tenké prsty stiskly víčka, nehty jej štípaly do citlivé kůže, jak se snažila je otevřít.

Legilimens!“

… Tonksová jej vytáhla po pohyblivém schodišti… Harry bojoval s dechem, zatímco se mu její ruka zanořila pod pásek džínů; pod jejím žhavým pohledem se zachvěl očekáváním…

„STAČÍ!“ vykřikl Harry zděšeně, že prozradil tolik.

Teď se třásl nejen poškozením nervů, ale i odporem.

„Ohó, ale já se skvěle bavím,“ předla Belatrix. Vztáhla ruku a opět mu přidržela oči dokořán, než je dokázal zavřít. „Legilimens.“

„Měla bys vědět, že jsem to ještě nedělal,“ přiznal zahanbený Harry. Tonksová se mu zasmála do nahé hrudi. „Překvapilo by mě, kdyby jo –“… Harry měl potěšením pokožku jako v ohni, když jej obklopovalo hladké teplo jejího těla…

Otevřel oči a jen pár centimetrů od své tváře spatřil Belatrix Lestrangeovou, jejíž dech mu ovíval obličej.

„Takže ty jsi na starší, Pottříčku?“

„Běžte ode mne,“ řekl Harry ledově a nenáviděl, jak blízko mu ta žena je, jak nemůže uniknout divoké radosti v jejích očích.

„Miloval jsi ji?“ zašeptala Belatrix a soustředěně jej pozorovala. „Nebo jsi byl jen šťastný, že si někdo hraje s tvým pindíčkem?“

Harry cítil, jak se mu do tváří hrne krev. Cítil, jak mu rukou přejíždí vzhůru po noze a cítil záchvěv paniky, když si uvědomil, že ho její prsty lechtají stále výš.

„Asi je načase vás dva nechat samotné,“ pronesl najednou Malfoy, který s jistou nechutí sledoval vývoj událostí.

Jestli ono znechucení vyvolávala Belatrix nebo chlapec synova věku, mohl Harry jen hádat.

Lestrangeová od Harryho neuhnula pohledem a radostně potěšená se usmívala při Luciusově odchodu.

„Harry,“ pokračovala tím dětským hláskem, který tolik nenáviděl. „Budeš mě taky milovat, když ti udělám dobře?“

Viděl výsměch v jejích očích. Prudce odvrátil zrak a snažil se ignorovat tu ruku, která jej přes hábit hřála.

„Myslím, že jsi nechutná stará čarodějnice.“

Belatrix se zasmála s krutým potěšením. „Ani stará, ani čarodějnice, ale jestli si to myslíš – no, pak to bude ještě lepší! Legilimens!“

Bojoval proti tomu vniknutí vším, co měl, cítil, jak se ta ženská chápe vzpomínek na Tonksovou. Se zděšeným zoufalstvím věděl, že bude slídit v jeho vzpomínkách, pro své potěšení si s každou pohraje – i s těmi nejintimnějšími okamžiky, těmi sladkými, ukradenými okamžiky s Tonksovou.

A jaksi vzdáleně si uvědomoval její odpudivé doteky – téměř jako by napodobovala, co vidí v jeho mysli, a tím ty vzácné vzpomínky špinila. Z pomyšlení na její ruce se mu chtělo zvracet.

Použil vše, aby se pokusil ji zastavit; toto nedokázal snést. Nemohla mu to vzít – ne to, co měl s Tonksovou!

A v tom vytržení a zoufalství se mu v paměti přehrálo cosi jiného, povstalo ve chvíli strašné zrady.

Stínová postava Trewlaneyové stála s očima nevidoucíma v myslánce, když pronášela: „…on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná…“

Belatrixin útok zakolísal, ať už překvapením, nebo uspokojením, že nakonec našla, co hledala. Harry měl jen okamžik, aby ji vyhnal z hlavy.

Až když uviděl ten triumfální úsměv, který stočil její rty, uvědomil si, a zvedl se mu z toho žaludek, že její jednání bylo zcela vypočítané. Plánovala bušit do té či oné slabosti, dokud neprolomí jeho odpor a zcela si jej podrobí.

Pokud by se pokusil před ní ochránit nejposvátnější vzpomínky, ona si vybere jiné. Pokud by se pokusil ochránit věštbu, Belatrix znásilní vše o Tonksové.

Jako by se topil, když si uvědomil, že ji nemůže zastavit; vůbec to nemohl zastavit.

Snapea odrazil jednou; jen jednou. Nikdy neabsolvoval důkladný a trvalejší útok.

Harryho rozptylovala její teplá ruka vkrádající se mu pod hábit a zlehka jej hladící po kůži nad kalhotami v jakési parodii na vzpomínku jeho s Tonksovou, kterou viděla. Harry se bál a vřela v něm nenávist, jakou nikdy nepoznal.

A když se znovu vnořila do jeho mysli, všechna ta hrůza a vztek jej naplnily tolik, že mu málem vytryskly pokožkou. Jen napůl věděl, co dělá – najednou cítil, že začne křičet a nikdy neskončí, pokud toto bude pokračovat – a naplnil mysl tou nejkrutější a nejnenávistnější představou, kterou dokázal vyvolat, jedinou zbraní, která mu zbyla.

…Narcisa Malfoyová ležící zlomená na zemi, světlé vlasy a bílý hábit nasáknutý krví, kůže poznamenaná ošklivými černými a fialovými modřinami…

Kletba skončila s prudkostí, která mu málem vyrazila dech. A vzápětí narazila na jeho tvář pěst, až mu v hlavě ostře křuplo.

Proti kletbě Cruciatus to bylo jako nic.

„Jak se OPOVAŽUJEŠ!“ vykřikla Belatrix. „JAK SE OPOVAŽUJEŠ!“

Harry se smál; hrozně ho to bolelo, ale stejně se smál. „Zlobíš se na špatného člověka! tvoji sestru nevykuchal jako zavěšené prase –“

„CRUCIO!“

Harry podlehl kletbě, a protože ji vítal, snášela se lehčeji. Jakmile skončila, opět se rozesmál, i když jej zabíjela bolavá žebra a pohmožděné tělo.

„Ohromné –“ vydechl. I mluvení jej bolelo, ale donutil se. „Myslím tím, chtěl jsem, abys zemřela za to, co jsi jim provedla… ale tohle je opravdu mnohem lepší.“

„Drž jazyk za zuby, jinak –“

„Není to ubohé?“ pokračoval Harry nedbale. „Jsi Smrtijed! Máš být tak děsivá, tak silná… můžeš zabít, kohokoliv chceš! Ale tenhle chlap, který zmasakroval tvoji sestru, bude za několik dní Voldemortovým oblíbencem. A ty tomu pravděpodobně budeš muset po celý zbytek života přihlížet!“

Odpovědí na jeho slova se stalo ticho.

Harry se na ni podíval a ona jako by byla zcela ztuhlá. Zírala skrze něj, snad že najednou zapomněla, kde je.

Harry tu krátkou přestávku přijal jako příležitost naplnit mysl další představou – ještě hrůznější… která by mohla soupeřit s Dudleyho horory…

Ale Belatrix se nečekaně postarala o zbytečnost jeho snažení.

Otočila se a opustila místnost.

Harry za ní v šoku zíral. Ani se neodvažoval doufat, že je pryč, sotva dýchal, dokud se dveře s cvaknutím nezavřely. Nemohl mít takové štěstí, že? Nemohl jí tolik ublížit…

Až když se dveře znovu otevřely a na prahu se objevil zmatený Lucius Malfoy s podezřívavým pohledem, si Harry uvědomil, že ji skutečně odehnal.

„Co jsi jí, u Merlina, řekl?“ ptal se Lucius zostra.

Harry neodpovídal. Sledoval, jak se Malfoy přibližuje; muž byl zcela rozhozený, naprosto zmatený.

„Odešla,“ zamumlal Lucius, jako by tomu nemohl uvěřit. „Neskončila s tebou a prostě pláchla!“

Roztržitě vyčaroval židli a padl na ni, téměř jako by zapomněl na Harryho přítomnost.

„Ta ženská je blázen. Je naprostý blázen!“

Není tak předvídatelná, co, Malfoyi? pomyslel si Harry samolibě.

Rád by si škodolibou radost užíval déle, ale okraje jeho vidění ztmavly; byl si jistý, že z té nenadálé slabosti omdlí.

„Vrátí se,“ mluvil Lucius sám k sobě. „Vrátí se. Nemůže na mě tolik zuřit, aby tohle nechala být –“

Harryho víčka se zavřela a myšlenky se vrátily k Snapeovým slovům.

„Někdy je sám život tím největším trestem.“

Možná je. Možná byli Tonksová a Sirius konečně pomstěni.

Jen Merlin ví, proč zprostředkovatelem té pomsty byl Lucius Malfoy.

ooOOoo

Harry upadal a opět se dostával z bezvědomí, zatímco Lucius zuřivě přecházel po komnatě. Příležitostně uhodil Harryho holí do temena hlavy, když si všiml, že mu padá.

„Žádné spaní, Pottere!“

V jedné chvíli Harry otevřel oči a zjistil, že si Lucius přivolal láhev ohnivé whisky a bohatě si z ní nalévá.

„Kde je ta psychotická čubka?“ mumlal Lucius a podrážděně zíral ke dveřím. „Nebo ten můj idiot?“

Draco, uvědomil si Harry nejasně. Nevěděl, kolik času již uběhlo od okamžiku, kdy jej Lucius vyslal na jeho záhadnou misi – něco s rozptýlením Snapea, dokud se jím Lucius nebude moci zabývat.

Možná Snape Draca odchytil.

To pomyšlení mu přinášelo naději. Mohl se jen modlit, aby Draco selhal v tom, čím ho Lucius zaúkoloval.

Teď Lucius zíral na Harryho, jako by to celé byla jeho chyba.

„Ona se vrátí,“ zavrčel na něj Lucius. „Máš nesmírné štěstí, že já tě vyslýchat nesmím.“

Harry se na něj mdle usmál, protože věděl, že to Luciuse rozzuří.

A skutečně rozzuřilo. Malfoy popadl láhev ohnivé whisky a vyskočil na nohy. Pak, s občasnými pohledy plnými nenávisti směrem k Harrymu, začal popocházet po místnosti.

V pološeru té prozatímní komnaty vypadal rozhodně bezútěšně a sžírán úzkostí.

„Dobře tedy,“ soptil. „Škoda, že jsem uvízl jen s tvojí nemastnou, neslanou společností.“

„Omlouvám se,“ pronesl Harry kysele. „Možná kdybyste mě rozvázal, mohli bychom si třeba zahrát karty.“

V Luciusovi vzplálo podráždění a vyslal jeho směrem zaklínadlo.

Harry několik následujících minut plival na prázdnou podlahu mýdlo.

Pořád lepší než kletba Cruciatus!

Když se konečně zbavil té hrozné chuti v ústech, napřímil se a zaznamenal pohár, který k němu plul vzduchem. Lucius jej přes svoji ohnivou whisky znechuceně pozoroval.

„Dej si,“ pokynul chladně. „Možná opilý budeš zábavnější.“

Harry se pokusil odvrátit obličej, ale pohár jej sledoval, dokud mu nepřistál mezi rty, kde se naklonil; když jeho obsah nechal stékat po bradě, jako by se sám doplňoval. Nakonec tu pálivou tekutinu spolkl jen proto, aby na něj pohár přestal dotírat.

Ohnivá whisky mu padla do žaludku jako horké uhlí; asi nebyl příliš v kondici na pití alkoholu.

„Teď –“ Lucius mávl hůlkou. Provazy z Harryho sklouzly, ale než se zmohl na něco víc než zavrávorání, už jej zasáhlo další zaklínadlo: „Tarantallegra!“

Harryho nohy se divoce zmítaly v napodobenině tance. Slabší než máslo se chystaly ke kolapsu, ale tělo se mu dál trhalo ve zběsilém kopání, které nedokázal nijak zastavit.

Zatímco tančil, nezaujatý Lucius si dopřával alkoholu. Trvalo celou věčnost, než kouzlo ukončil a v otočkách Harryho poslal zpět na židli, kde provazy opět ovinuly vyčerpané chlapcovo tělo.

„Špatná společnost a špatný tanečník!“ stěžoval si Lucius a byla v tom slyšet sebelítost a lehká opilost.

„Jsem dobrý v kartách,“ opět mu Harry nabídl slabě, jelikož stále doufal, že Malfoye přesvědčí, aby mu sundal pouta.

V té chvíli se otevřely dveře a proletěla jimi sova. Luciusovi se evidentně ulevilo, že ji vidí, a s potěšením jí z pařátu vytrhl papír.

„Je to jistě od Pána zla… Jen jestli mě nechá –“

Výraz tváře mu ztuhl, najednou tvrdý jako žula.

Harry jej sledoval rozervaný mezi úzkostí a nadějí. Byly to dobré zprávy? Špatné?

Malfoy spustil ruku s papírem a chvíli se pohupoval na místě. Smrtelně zbledl.

„Merline.“ Znova proběhl papír očima a neuvěřitelně ještě víc zbledl. „Merline… Za tohle zaplatí. Donutím ho za to zaplatit!“

Chtěl se zeptat, co se stalo, ale to už Lucius z hábitu vytáhl něco jako drahokamy nákladně ozdobenou dýku. Harry ztuhl.

„Za to ho zabiju,“ slíbil Lucius roztřeseně. „Zabiju ho! Merline – můj syn!“

Draco. Něco se stalo Dracovi.

Jakmile Lucius odtáhl ostří od paže, na podlahu stekl potůček krve a Harryho uhodilo jako olověné závaží, když si uvědomil, co se chystá udělat. A komu.

„Co se stalo?“ zeptal se Harry rychle, jen aby tomu zabránil. Okamžitě poznal počáteční kroky příbuzenské kletby – prolití krve v určeném vzoru – a modlil se, aby Lucius něco Snapeovi neudělal.

Lucius si jej nevšímal, oči se mu leskly jako chladné stříbro; stále byl smrtelně bledý, jako by právě nastala nějaká pohroma, ale zrak mu divoce plál chladným ohněm nenávisti.

Harrymu poskočil žaludek. Co když Snape Draca zabil?

Pocítil záchvěv viny. Draco Malfoy byl zmetek… ale nezasloužil si zemřít.

A Snape si nezasloužil být přinucen jej zabít; věděl, jak měl Draca rád, než začal celý ten zmatek s Luciusem. Pamatoval, jak Draca utěšoval po Narcisině smrti. Opravdu doufal, že ho nezabil.

Ale Luciusova reakce Harrymu značila jen jedinou možnost. Chtělo se mu zvracet.

A cokoliv se Lucius chystal udělat Snapeovi… bude špatné.

„Malfoyi – počkejte, poslouchejte!“

Nevěděl, co Luciusovi řekne, aby jej odradil, ale na tom, koneckonců, nezáleželo. Malfoy na něj ledabyle seslal umlčovací kouzlo a utnul tak Harryho hlas, jako by odtrhl jeho slova přímo od úst. Bezmocně sledoval, jak se Lucius připravuje na první fázi kouzla – už vysílal magii skrze pokrevní spojení, lokalizoval oběť pro další fázi kouzla.

Kouzlo zavířilo životem, ale namísto aby poskytlo nejasnou, hrubou mapu Snapeovy polohy, jak Harry i Malfoy očekávali, najednou prudce střelilo k Harrymu.

Malfoy se otočil a sledoval Harryho, ke kterému jakoby z vlastní vůle směřovala veškerá magie v místnosti, a výraz mu naplnilo zmatení.

Harrymu nějakou chvíli trvalo, než došel k tomu, že Malfoy nehledá Snapea.

Hledal Septimuse.

Lucius o nás ví…

Najednou se mu s děsivou jistotou vrátila Snapeova slova.

Zjistí to. Zjistí!

„Co s tím je?“ zavrčel Lucius a v Harrym rostlo zděšení, když Lucius znovu a znovu sesílal kouzlo a to se pokaždé stočilo k Harrymu a určovalo Harryho jako cíl.

Dlouhou chvíli Malfoy na chlapce zíral, obočí nakrabacené zmatkem ve snaze to vyřešit. Každý rys jeho tváře byl ostře viditelný, prohlubně hlubší, jak se snažil matoucí skutečnost sjednotit s faktem, že příbuzenská kletba opakovaně ukazuje na Harryho jako hledaného chlapce.

Harry přesně rozpoznal okamžik, kdy do Luciuse uhodilo uvědomění, kdy se jeho tvář zkřivila hrůzou a zděšením.

„Ne…“ vydechl Lucius a zíral na Harryho s nefalšovaným děsem. „Ne… NE!“

Rychle přešel místností. Harry se na židli přikrčil, ale nemohl nic dělat, když Malfoy zamával hůlkou.

Finite incantatem glamourie!

Harry si vynadal, když se mu známé mravenčení přehnalo po kůži; živě si vzpomněl, jak kouzlo vzhledu kvůli Lupinovi zrušil… a jak ho Snape přísně napomenul, když jej obnovoval.

Budeš muset zajít za ředitelem pro silnější kouzlo. Tohle je to nejlepší, co teď dokážu.

Znovu a znovu to odkládal. Proč jen za Brumbálem nezašel? Proč byl tak pitomý?

Teď už bylo pozdě. Snapeovo slabé kouzlo pominulo a Lucius s hrůzou a zděšením zjistil, že Harryho Pottera, tak hledaného Pánem zla, nahradil Septimus Snape.

„Ne…“ zasténal Lucius a děsem očima široce rozevřenýma hleděl na Harryho. „Merline, to nemůže… Zabije mě… Za tohle zemřu…“

Harry na něj zíral. Zjevně si Lucius nespojil Harryho Pottera se Septimusem Snapem. Myslel si, že Septimus se maskoval Harrym, aby jej podvedl.

Kdyby jen mohl mluvit, využil by toho!

„Tohle byl Severusův plán, že?“ zeptal se Lucius prázdně a zoufale na Harryho hleděl. „Chtěl, abych si myslel, že jsem chytil Harryho Pottera – řekl Pánovi zla, že jsem chytil Harryho Pottera – a pak mě prohlásil za lháře… Merline. Merline! Za tohle mě zabije!“

Harry si přál, aby mohl udělat něco víc, vymyslet krytí, nějak Malfoye rozptýlit.

Ale najednou Luciusovy oči na cosi padly.

Naklonil se. Harry neměl šanci se vykroutit, když jej Malfoy popadl za bradu a natočil mu hlavu.

Pak ji třesoucí se rukou pozvedl, chladným prstem sčísl černé vlasy zakrývající Harryho čelo.

Do očí bijící jizva ve tvaru blesku zradila Harryho, zradila Snapea.

Malfoyovou tváří se rozlilo pochopení, prchavé dílky několika posledních měsíců se vysokou rychlostí v jeho bystré mysli spojily… Snapeova nelibost nad jeho příchodem… Ochrany na chlapcových dveřích… Jak údajní chlapcovi příbuzní nic nevěděli… Chlapcova krevní nečistota…

„Ty jsi Harry Potter,“ vydechl Lucius. Prsty zapletené v Harryho vlasech se stočily v pěst. Šedé oči přejely po Harryho tváři, nemilosrdný úsměv zatahal za úzké Malfoyovy rty. „A Harry Potter je Septimus Snape!“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Jen krví spojeni - 43 Od: GinnyWesley789 - 25.11. 2015
Jsem hrozně zvědavá, jak se Harry z téhle šlamastiky dostane. Hlavně ať to přežije! Těším se na další kapitolu. Díky:)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: maria - 05.11. 2015
dakujem

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: mami - 02.11. 2015
Ani som nedýchala. Kde ten Severus trčí...

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Folwarczna - 02.11. 2015
Uf. Tak to bylo napínavé. A plné překvapení. Jsem zvědavá...
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 02.11. 2015
A nebudeš čekat dlouho. Středa je tu cobydup. :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: denice - 31.10. 2015
Přiznám se, že jsem napnutá jak malý gatě! Celou kapitolu jsem si strašně moc užívala geniálně napsané Belatrix a Luciuse a pak najednou ke všemu ještě takový bezvadný konec! Myslím, že tatík Severus by byl na svou krev zatraceně pyšný. Opravdu se nádherně četlo, jak v přímém ohrožení života Harry někde z hloubi duše vykutal svou zmijozelskou stránku a dokázal vrazit pěkný klín mezi své dva drahé příbuzné. Jak nádherně využil pravděpodobně jedinou skulinu v krunýři té psychotické čubky, jak milou švagrovou nazval Lucius. A ten je tady přímo arcipadouch! Myslí mu to opravdu rychle. Rozzuřený osudem svého syna, to bude mazec. Severusi, spěchej, tady jde o život! Díky, kapitola jako víno...
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 01.11. 2015
Že? Autorka příběh geniálně graduje. Harry v sobě vykutal Zmijozela, Lucius se bude chtít Severusovi pomstít, otázka je, zda zapojí i Voldemorta, Belatrix odsvištěla a budeme doufat, že se nevrátí. Nebo jo? No a vše se nám vyjasní už příští kapitolu. :-) Díky za komentář, denice. Už jen dvě kapitoly a je konec... Ach jo.

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: miroslava - 29.10. 2015
Belatrix - brrr. Lucius, doufám že se bude smažit v pekle, pěkně pomalu a hóóóódně dlouho. A kde je Severus!?!?!! Doufám, že si toho tajtrlíka zasmaženýho pořádně vychutná! Páni, já mám na Malfoye takovou zlost, že snad ani neusnu. Prosím, ať už je zase středa... moc se těším a děkuji!
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Neboj, Severus už funí za dveřmi :-) To autorka to takhle napíná :-) Lucius je tady opravdu padouch, co? To už ta Belatrix se vedle něj jeví lidská. Středa tu bude, co by dup. Nebo mně to tak aspoň přijde :-) Díky za komentář, miroslavo :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Zuzana - 29.10. 2015
No hej, Lucius je žiaľ inteligentný chlap:/ ale páčilo sa mi ako Harry vybabral s Bellou. Dobre jej tak hnusobe. Som zvedavá čo bude teraz... Snape chce asi Draca vymeniť... alebo? Ďakujem za preklad a netrpezlivo čakám na pokračovanie.
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Teď nás čeká rozuzlení díky Severusovy záchranná misi. A bude to zajímavé. A napínavé. Jak na to Severus půjde, však neprozradím :-) To autorka za to napětí může :-) Díky za komentář, Zuzano :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: scully - 29.10. 2015
Kruci kruci.Na začátku by se ve mně krve nedořezal,když na scénu přišla Bella. Ale Harry ji zvládl úplně geniálně. Tatík na něj může být pyšný. Doslaly mě ty karty. Ale sakra co ten konec.Lucius už ví vše,doufám,že se brzo objeví Severus,jinak to nedopadne dobře. Moc děkuju za krásný překlad a těším se na příští středu
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Že? A Bela snad má i kousek sedce. Sice bych to viděla na velikost Voldemortovy duše, ale má. A Harry to po zmijozelsku využil :-) Jo, ty karty byly boží, ty nadchly i mě. Děkuji moc za komentář, scully. Taky se budu těšit na příští středu :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Sonka234 - 29.10. 2015
Tak toto bola jedna z najgeniálnejších vecí čo som v poviedkovom svete čítala :-O ... celú kapitolu som sa ani nenadýchla, žalúdok sa mala stiahnutý napätím, skrátka autorka to dokázala napísať tak skvelo, že som sa do toho kompletne vžila a okolitý svet pre mňa prestal existovať. Harry je proste Severusov syn, jasne som to v tejto časti videla. Tie rozhovory boli perfektné a následky odchod Bellatrix ma ozaj pobavil. Ten koniec a konečné Luciusove odhalenie Septimusa bol veľkolepý, nevieš si predstaviť ako sa teším, čo bude ďalej a najmä, keď príde na scénu Severus. Milionkrát ďakujem za pravidelný prínos tejto mojej závislosti a za bezchybný preklad, pretože číta sa to ako po masle :)) Ešte raz veľké ďakujem :)
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Je zajímavé, jak autorka dokázala podat to mučení. Přiznám se, že po Enahmě tyto scény fakt nemusím. Ale tady to bylo podané tak nějak uvěřitelně, nepřehnaně. Jako že mě to bolelo s Harrym, ale naprosto jsem věřila, že to mohl vydržet. A naštěstí se autorka v těch scénách nepitvala. Soustředila se na jiné, důležitější věci. Moc, moc mě těší, že se Ti překlad líbí. Načechrala jsi mi peříčka :-) Děkuji, Sonko :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: sisi - 28.10. 2015
Moooc velký dík za další kapitolu úúúžasnééééé povídky. Vypadají tu všichni nějak zmateně. Malfoy, že chytil Septima i Pottera, Bell, že Harry umí nitrobranu a podstrčil jí to bolestivé, co jí zranilo, Malfoy překvapený, že Potter umí nitrobranu, Malfoy překvapený, že Potter vzdoruje Cruciu, Harry zmatený, že ho nesmí zabít.... Ale je to dobrá kapitola, každý si uvědomí své slabé místo.
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Bylo tu hodně vypětí. Autorka čtenáře pořádně napnula, aby se nemohli dočkat další kapitoly :-) A ta bude hooodně zajímavá. Děkuji moc za komentář, sisi :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: tigy - 28.10. 2015
Dopekla, dopekla, toto nemdopadne dobre! :( Kde sa toľko fláka ten Snape? Uff, už aby tu bola ďalšia kapitolka! Vďaka, Lupina, za zvýšenie adrenalínu :)
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
No, Snape právě před chvílí mučením získal souřadnice, takže je jasné, že už ho můžeme čekat na scéně. Jen nás autorka napíná do další kapitoly :-) Děkuji za komentář, tigy. Snad ten zvýšený adrenalin někdo neodnesl :-D

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Julie - 28.10. 2015
Uf ani jsem při čtení nedýchala. Velmi napínavé. To jak Harry odrovnal Belatrix bylo velmi originální. Už by se měl ale objevit Severus a dát to nějak do pořádku! To že všichni čtenáři velmi netrpělivě očekávají pokračování snad ani po takovém konci nemusím psát! Díky moc za překlad!
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Tato kapitola se vyvedla. Napětí tam bylo ažaž. Neboj, Severus už pomalu klepe na dveře ;-) Já děkuji moc za komentář, Julie :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Marti - 28.10. 2015
Harryho zmijozelská stránka se mi zamlouvá čím dál víc. Bez ohledu na okolnosti vyhmátnout protivníkovo nejslabší místo a využít ho, jak se dá. Klobouk dolů, řekla bych, že tatíček by měl radost. :-D Ovšem ten konec... jestli tam včas nevtrhne Severus v rámci záchranné mise, tak to s Harrym vidím dost bledě. Zjištění, že Harry = Septimus, je v Luciusových rukou odjištěný granát. Vybouchne, nevybouchne...
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Překvapil, že jo? Jo, Snape se v něm nezapře. A to je dobře. No, ale jestli granát vybouchne se dozvíme už v příští, předposlední, kapitole. Moc děkuji za komentář, Marti.

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Jacomo - 28.10. 2015
Napadá mě jediné - a je to v pr... :-( Belatrix je mrcha, o tom žádná, i když ten její odchod vypadal dost zvláštně. Že by přece jen měla kousek srdce? Nebo spíš půjde o rodinnou soudržnost? Ta smrt Narcisy by mohla převážit situaci na jinou stranu, ne? Ale Harry tu byl úžasný. Dokázal nekřičet a ještě to Belatrix vpálil zpátky. Ta snapeovská krev se nezapře. Hups, neúmyslná hříčka - a nevhodná - vzhledem ke konci kapitoly. A jsme zase u toho - je to v pr... :-( Lupinko a Marci, omlouvám se poněkud nesouvislý komentář a naznačené vulgarismy, ale takhle mě dokázal rozhodit váš geniální překlad naprosto úžasné povídky. Moc moc děkuju. Tenhle příběh patří k tomu nejlepšímu, co tady je.
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Taky mě ta Belatrix překvapila. Myslím, že tam byl kousek srdce. Malinký, ale Harrymu to stačilo. Jak jen to ten kluk poznal? Rozhodně se Snape nezapře :-) No, ale my už se pomalu blížíme ke konci. No páni! Moc mě těší, že se líbí. A děkuji za milý komentář. To vždycky potěší :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Sally - 28.10. 2015
No tak to sa pekne posr...lo. Auč, toto neveští nič nič dobré! A keď pomyslím na Severusove ďalšie kroky... Bože chráň, aby niečo vymyslel a len zbytočne nezhoršil situáciu. Bože bože, toto je tak strašne zlééé. Každopádne, ďakujem za preklad, na viac sa nezmôžem, príliš vyvedená z miery.
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Nu, on do toho Severus vkročí a zasáhne. A bude to velmi zajímavé. Díky za komentář, Sally :-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: denice - 28.10. 2015
No tohle! Za pět minut odjíždím, ale neodolala jsem. to je šílený! Další v neděli. Díky, jsem bez dechu.
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 29.10. 2015
Jo, tohle byla dost napínavá kapitola. Tak v neděli ;-)

Re: Jen krví spojeni - 43 Od: EvaM - 28.10. 2015
Á. Po tomhle dílu mám chuť nezadržitelně ječet. Sakra, sakra, sakra. Hlavně to přežij Harry. No může to být ještě horší? Kdy se to celé takhle zvrtlo? A jak to, že jsem si toho všimla až teď?! Díl byl skvělý, kupodivu se mi tenhle líbil zatím skoro nejvíc. Harry se konečně vydrápal ze své naivní nebelvírské ulity a začal něco dělat. Sice trochu pozdě, ale co naplat, alespoň něco. To s Bellou mě odrovnalo. Moc se těším na další díl a děkuji za překlad! Eva
Re: Jen krví spojeni - 43 Od: Lupina - 28.10. 2015
Napínavá kapitola, že? Počkej, až se do tohoto zmatku zaplete Severus a začne to řešit :-) Líbil se mi Harryho smysl pro humor - umím hrát karty :-D No, jde vidět, že po tátovi něco podědil. Těší mě, že se líbilo:-) Já se budu těšit na další komentář :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

E. M. Snape: ( Lupina )11.11. 2015Jen krví spojeni - 45 (Závěr)
E. M. Snape: ( Lupina )04.11. 2015Jen krví spojeni - 44
E. M. Snape: ( Lupina )28.10. 2015Jen krví spojeni - 43
E. M. Snape: ( Lupina )21.10. 2015Jen krví spojeni - 42
E. M. Snape: ( Lupina )14.10. 2015Jen krví spojeni - 41
E. M. Snape: ( Lupina )07.10. 2015Jen krví spojeni - 40
E. M. Snape: ( Lupina )30.09. 2015Jen krví spojeni - 39
E. M. Snape: ( Lupina )23.09. 2015Jen krví spojeni - 38
E. M. Snape: ( Lupina )16.09. 2015Jen krví spojeni - 37
E. M. Snape: ( Lupina )09.09. 2015Jen krví spojeni - 36
E. M. Snape: ( Lupina )02.09. 2015Jen krví spojeni - 35
E. M. Snape: ( Lupina )26.08. 2015Jen krví spojeni - 34
E. M. Snape: ( Lupina )19.08. 2015Jen krví spojeni - 33
E. M. Snape: ( Lupina )12.08. 2015Jen krví spojeni - 32
E. M. Snape: ( Lupina )05.08. 2015Jen krví spojeni - 31
E. M. Snape: ( Lupina )29.07. 2015Jen krví spojeni - 30
E. M. Snape: ( Lupina )22.07. 2015Jen krví spojeni - 29
E. M. Snape: ( Lupina )15.07. 2015Jen krví spojeni - 28
E. M. Snape: ( Lupina )08.07. 2015Jen krví spojeni - 27
E. M. Snape: ( Lupina )01.07. 2015Jen krví spojeni - 26
E. M. Snape: ( Lupina )24.06. 2015Jen krví spojeni - 25
E. M. Snape: ( Lupina )17.06. 2015Jen krví spojeni - 24
E. M. Snape: ( Lupina )10.06. 2015Jen krví spojeni - 23
E. M. Snape: ( Lupina )03.06. 2015Jen krví spojeni - 22
E. M. Snape: ( Lupina )27.05. 2015Jen krví spojeni - 21
E. M. Snape: ( Lupina )20.05. 2015Jen krví spojeni - 20
E. M. Snape: ( Lupina )13.05. 2015Jen krví spojeni - 19
E. M. Snape: ( Lupina )06.05. 2015Jen krví spojeni - 18
E. M. Snape: ( Lupina )29.04. 2015Jen krví spojeni - 17
E. M. Snape: ( Lupina )22.04. 2015Jen krví spojeni - 16
E. M. Snape: ( Lupina )15.04. 2015Jen krví spojeni - 15
. Fan Art: ( Lupina )08.04. 2015Harry Snape
E. M. Snape: ( Lupina )08.04. 2015Jen krví spojeni - 14
E. M. Snape: ( Lupina )01.04. 2015Jen krví spojeni - 13
E. M. Snape: ( Lupina )25.03. 2015Jen krví spojeni - 12
E. M. Snape: ( Lupina )18.03. 2015Jen krví spojeni - 11
E. M. Snape: ( Lupina )11.03. 2015Jen krví spojeni - 10
E. M. Snape: ( Lupina )04.03. 2015Jen krví spojeni - 9
E. M. Snape: ( Lupina )25.02. 2015Jen krví spojeni - 8
E. M. Snape: ( Lupina )18.02. 2015Jen krví spojeni - 7
E. M. Snape: ( Lupina )11.02. 2015Jen krví spojeni - 6
E. M. Snape: ( Lupina )04.02. 2015Jen krví spojeni - 5
E. M. Snape: ( Lupina )28.01. 2015Jen krví spojeni - 4
E. M. Snape: ( Lupina )21.01. 2015Jen krví spojeni - 3
E. M. Snape: ( Lupina )14.01. 2015Jen krví spojeni - 2
E. M. Snape: ( Lupina )07.01. 2015Jen krví spojeni - 1
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )30.10. 2014Jen krví spojeni