Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Etapy naděje

25. kapitola

Etapy naděje
Vložené: arabeska - 23.10. 2015 Téma: Etapy naděje
Luci.e.n nám napísal:

ETAPY NADĚJE

Stages of Hope

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6892925/25/Stages-of-Hope

Autor: Kayly Silverstorm

Překlad: Luci.e.n, Beta: arabeska

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Pozn. autorky: Díky za vaše názory, drazí čtenáři! Nejvíce mě fascinoval váš rozdílný pohled na Lilyin příběh a Harryho reakci na něj – někteří z vás si myslí, že to Lily přehnala, někteří zase, že se Harry choval neslušně. Skutečnost, že by Lily znovu dobrovolně zemřela, některým z vás připadá jako obrovské břímě pro Harryho. Ostatní poukazují na to, že pro Harryho musela být novinka, že jeho matka nezemřela pouhou náhodou, nýbrž dobrovolně a že by to znovu udělala i v jiné dimenzi. Díky za všechny ty úhly pohledu! Jste nejchytřejší a nejskvělejší!

A k této kapitole: Když jsem vám posledně slíbila ples a Weasleyho... no, vypadá to, že jsem lhala. Neúmyslně. Draco a Neville si mají hodně o čem vyprávět a ples by se prostě k náladě této kapitoly nehodil. Takže se můžete těšit ještě na jednu vánoční kapitolu před tím, než to celé sklouzne k obrovskému krvavému zmatku (jak taky jinak, s těmito postavami)... Krásné čtení!

_______________________________________

Kapitola 25

Lily zase nemohla spát – to asi k mateřství patřilo, ale vždy měla za to, že příčinou nespavosti jsou křičící mimina a nepravidelné kojení. Ne to, že neštěstí vašeho dítěte se stalo neštěstím vaším, což vás neskutečně vytáčí – takže se přistihla, jak si to vykračuje chodbami Malfoyova sídla, obklopena starými vzpomínkami a novými starostmi.

Za svítání se loudavě vydala do jídelny a doufala, že domácí skřítci už připravili alespoň kávu. Záhy zjistila, že ji to nenapadlo jedinou.

Za jedním koncem stolu seděla Hermiona s nosem zabořeným do knihy, před sebou zpola vypitý šálek čaje a talíř plný drobků. Lily si ji chvíli kriticky měřila, ale ke svému uspokojení zjistila, že se Hermiona řídí její radou – četla ‚Vyprávění pod vrbou‘.

To pravé překvapení na ni však čekalo na druhém konci stolu.

Draco a Neville. S konvicí kávy. Uprostřed rozhovoru.

Neville k ní sklouzl pohledem dřív, než vůbec překročil práh místnosti. Hned jak vyhodnotil, že nepředstavuje žádnou hrozbu, celou svoji pozornost upnul zpět k rozhovoru. Draco vzhlédl o poznání později a s úsměvem na ni pokývl hlavou. Také se však plně soustředil na rozhovor a tak si Lily potichu vybrala ranní nápoj a talíř toastů s míchanými vejci a připojila se k Hermioně. Posadila se dost blízko, aby slyšela chlapce, ale zároveň dost daleko, aby je nerušila.

...nedokážu si vzpomenout, kdy přesně jsme se my dva skamarádili,“ říkal zrovna Draco, hlas vážný a upřímný tak, jak to dokázal jen on. „Zpočátku jsme měli nějaké problémy – strašně jsem žárlil na celou tu věc s Chlapcem, který zůstal naživu – byl jsem tehdy celkově žárlivý malý fracek. Ale dostali jsme se přes to, díky tomu jak jsi dlouhodobě trpěl a jak jsi byl pro svoje vlastní dobro až příliš trpělivý, no vážně, Neville...“

Neville sebou trochu škubnul, ale narozdíl od včerejška nevypadal vystresovaně. Spíše pohnutě z Dracova vyprávění o jejich přátelství, a způsob, jakým mu naslouchal, se zdál tak zasvěcený, jako kdyby tomu byl svěkem, ačkoli v tom příběhu nesehrál ani nejmenší roli.

Každopádně,“ pokračoval Draco, nyní už tišeji, „když jsi... když ten druhý Neville zemřel, prostě jsem... Sirius přinesl jeho tělo zpět, přímo doprostřed turnajové arény a tak usedavě plakal... Sirius plakal, jakože... nikdy jsem ho neviděl se nesmát, vážně, a najednou tam stál, kolébal s ním a mohl si oči vyplakat...“

Ano,“ řekl Neville stejně tak tiše, hlas stažený bolestí. „Chápu.“

Nějak to prostě chápal a Lily napadlo, jak asi ta scéna vypadala v jejich světě. Kdo byl tu noc zavražděn. A kdo si vyplakával oči.

Všechno se poté změnilo,“ řekl Draco. „Začal jsem díky tomu vidět svět jinak. Chyběl jsi mi... tedy on... tak strašně moc, ale taky jsem začínal chápat, jaké štěstí jsem měl. Byl jsem v bezpečí a milován. Měl jsem Nevilla. Jen málo lidí získá takovéto přátele.“

Usmál se na Nevilla, a aniž by se ptal, dolil mu hrnek horkou kávou. Vzhledem k tomu, že se potkali teprve včera a že jejich vztah začal dost násilně, působili až moc sblíženě.

Už si povídají celé hodiny,“ konstatovala Hermiona tiše, aniž by zvedla zrak od knihy. Lily to nepřekvapilo, Hermioně neuniklo nic. „Myslím, že vůbec nešli spát.“

A ty?“ zeptala se Lily. Hermiona se sice neusmívala, pohled, který Lilyiným směrem vrhla vrhla, však nebyl ani vyloženě negativní.

Šla jsem si lehnout. Po tom, co jsem se vypořádala s uzlíčkem nervů jménem Harry.“

Jak mu je?“

Stejně jako včera v knihovně jí Hermiona po dlouhou, napjatou chvíli hleděla do očí, jakoby ji z něčeho neohlášeně testovala.

Lily si až příliš pozdě uvědomila, že se právě zeptala na psychický stav nejlepšího přítele asi nejochranářštější a na soukromí nejháklivější osoby, kterou kdy potkala. Před týdnem by Hermiona její otázku prostě ignorovala. Před třemi dny by nejspíš vyprskla nějakou pichlavou poznámku.

Dnes však odpověděla.

Je toho na něj moc. Truchlí, je naštvaný a taky se stydí za to, jak se k vám zachoval. Pravděpodobně se nějakým hrozně neohrabaným způsobem pokusí omluvit.“

To já bych se měla omlouvat,“ řekla Lily tiše.

Prožila dlouhý moment bolesti, odmítnutí a čistého hněvu, než konečně pochopila, co Harry řekl a proč. A pak konečně všechna jeho slova a ta vina, kterou mu viděla v očích, začala dávat smysl a ona se zhrozila, co všechno Harry nese na bedrech. Vysvětlovalo to opravdu mnohé.

Nechtěla jsem se rýpat v otevřené ráně.“

Hermiona pokrčila rameny.

U Harryho je těžké najít místo, kde by se nenacházela otevřená rána,“ poznamenala nonšalantně. „Ale to je jedno. Dotek má rád a bolest mu nevadí.“

Znovu pokrčila rameny a pak tónem, který jasně dával najevo, že mu ještě neodpustila celou tu záležitost s jeskyní, dodala:

Někdy pochybuju, že to vůbec vnímá.“

Lily se rozhodla to prozatím neřešit.

Neuvědomila jsem si, že cítí vinu za smrt svých rodičů,“ řekla místo toho.

Hermiona si odfrkla.

Copak jste ho ještě dost nepoznala? Harry cítí vinu úplně za všechno,“ z ničeho nic zvážněla. „Smrt jeho matky je ale na prvním místě a kromě té Siriusovy taky jediná, přes kterou se nikdy skutečně nepřenesl. S tím ale nic nenaděláte, Lily.“

Dojatá a překvapená tou vlídností Lily přikývla a zaměřila se na svoji snídani.

Chlapci na druhém konci stolu se odmlčeli, pravděpodobně na oplátku poslouchali jejich rozhovor. Ale teď, když Hermiona znovu zabodla pohled do knihy, snadno navázali na předchozí téma.

A jak ses dostal k léčitelství?“ zeptal se Neville s upřímným zájmem a mimoděk svíral hrnek s kávou. „Nepřipadá mi to jako běžná volba povolání pro Malfoye.“

Draco si odfrknul.

Ne, to vskutku není,“ souhlasil, „ale já... potřeboval jsem dělat něco užitečného, víš? A nechtěl jsem bojovat – abych byl upřímný, jsem trochu zbabělec – měl bys mě vidět při trénincích Řádu.“

Zasmál se sám sobě a snadno smíchem nakazil i Nevilla.

Otec je hlavní mecenáš Svatého Munga. Začal jsem tam s ním chodit na návštěvy, když Neville zemřel. Co jsem tam viděl... tolik životů zničených válkou a takový nedostatek lidí, kteří by mohli pomoci. Tím to asi začalo.“

Chápu,“ řekl Neville znovu.

Neklidně se zavrtěl na židli, ruce natáhl k šálku, pak je ale položil na ubrus Nerozhodně přitiskl prsty na nádherný batist, než znovu promluvil. Hlas měl podivně ochraptělý.

V mém světě,“ řekl Dracovi, „byli moji rodiče také napadeni. Ale nezemřeli.“

Lily cítila, jak se vedle ní Hermiona celá napjala. I bez toho by ale poznala důležitost té chvíle; Nevillův výraz mluvil sám za sebe.

Tak dlouho je mučili Cruciatem, až zešíleli. Poté žili pod stálou ochranou svatého Munga, až do chvíle, kdy na nemocnici zaútočil Voldemort a povraždil všechny přítomné. Nikdy jsem je vlastně... nepoznal a oni nikdy nepoznali mě. Ale chybí mi návštěvy u nich. Chybí mi ty malé dárečky, které mi máma dávala, i když asi vůbec netušila, kdo jsem. Prostě... mi chybí.“

Hlas měl vzdálený, klidný a vyrovnaný. Přesto z každého slova sálala touha.

Draco chvíli mlčel.

Můj Neville,“ promluvil poté, „on... měli jsme takovou společnou tradici na svátek Všech svatých. Navštěvovali jsme hrob jeho rodičů. Tedy já jsem většinou zůstal opodál a dohlížel jsem na něj, ale on tam seděl celé hodiny a vyprávěl jim vše, co se za celý rok událo. Někdy jsme si pak na jejich památku připili máslovým ležákem. Zdálo se, že mu to pomáhá.“

Zaváhal.

Mohl bych tě tam vzít, kdybys chtěl. Tedy, možná že to není tvůj šálek čaje, ale on tam nacházel rozřešení, myslím, takže...“

Neville se usmál a jeho ruce, stále křečovitě položené na stole, se uvolnily.

Nevím, zda na to bude čas,“ odpověděl opatrně, „ale děkuji ti, Draco.“

Draco otevřel ústa, ale jeho odpověď přerušilo prásknutí dveří a kroky mířící přes halu. Lily věděla, co přijde. Pohlédla na Draca a obrátila oči v sloup; ten se v odpověď široce usmál. Pak se dveře do jídelny rozrazily a objevil se v nich Sirius.

Hola všichni! Jsou tu dárky!“ zařval. Byl ještě v pyžamu, šíleně se křenil a vlasy mu trčely všemi směry, takže vypadal jako blázen. „Lily, Draco, Neville, Hermiono – dárky! Pojďte honem! Jsou Vánoce!“

Hermiona vypadala dost pochybovačně, ale Neville poprvé bez váhání pohlédl Siriusovi do očí a široce se usmál.

Už jdeme, Siriusi,“ odpověděl a Sirius překvapeně vykulil oči, „Draco?“

No samozřejmě,“ odpověděl Draco a tři muži se společně vyhrnuli z místnosti s Lily a Hermionou v závěsu.

_______________________________________

Jak se dalo čekat, Lucius a Narcisa na ně už čekali v hlavním obývacím pokoji. Lily Narcisu podezřívala, že už před lety instruovala domácí skřítky, aby ji pokaždé informovali, že se Sirius probudil, aby je vždy našel připravené a upravené, když ráno vtrhne do jejich komnat. Severus a Remus zde byli také, dosud s ospalýma očima a stěží vnímali okolí. Remus ji pozdravil pousmáním, které patřilo jen jí a Lily mu ho šťastně opětovala.

Lenka tančila po místnosti v pyžamu se vzorem létajících vánočních stromků, jejichž větve dost zběsile rotovaly kolem kmene.

Jen Harry chyběl.

Neville vmžiku z naprostého uvolnění úplně ztuhl – Draco na něj překvapeně pohlédl a Hermiona si podrážděně povzdechla.

Je v kuchyni,“ vysvětlila. „Hledá jistého domácího skřítka. Nechala jsem ho tam asi před hodinou – a bylo mu dobře, Neville.“

Ale Neville se nedal tak snadno přesvědčit.

Jsou Vánoce,“ řekl tím svým klidným, vyrovnaným hlasem, „měl by být tady.“

Hermiona si znovu povzdychla.

Nic z toho, co by si přál, se v téhle místnosti nenachází, Neville,“ řekla tlumeně. „Nemá důvod tady být.“

My jsme tady,“ nesouhlasil Neville. „Měl by tu být. Půjdu pro něj.“

Odešel bez dalšího slova s poskakující Lenkou v patách.

Co to mělo znamenat?“ zeptal se Draco do rozprostírajícího se ticha a nenechal se vyvést z míry pohledem, který na něj vrhla Hermiona.

Proč si myslíš, že se tě to týká, Malfoyi...“ začala větu, která by nejspíše skončila tak příkře, jak jen by Hermiona dokázala. Ale pak najednou zavřela ústa, ukročila zpět a dvakrát mrkla.

Lily zmateně pohlédla na Severuse, který střelil očima k Luciusovi, Narcise a Dracovi a pak zpět do zbytku místnosti.

A Lily pochopila. Poprvé od chvíle, kdy přišli do tohoto světa, se Hermiona ocitla s Malfoyovými sama a nikdo z jejich přátel nebyl na blízku.

Lily bezmyšlenkovitě zamířila k Luciusovi, až stanula přesně mezi ním a Hermionou. Všimla si, že Severus se přesunul k dívčině boku, tak blízko, že se jí dotýkal paží, a Remus v tu samou chvíli přerušil nastalé napětí tichým, klidným hlasem.

Co kdybys začal s rozbalováním svých dárků, Draco?“ navrhl. „Ostatní budou zpátky co nevidět, ale vzhledem k tomu, že jsou Vánoce, myslím, že můžeme začít i bez nich, ne?“

Draco putoval pohledem k místu, kde stála velmi, velmi vzpřímeně a ztuhle Hermiona. Pak se podíval na Remuse, na Lily a přikývl. V očích se mu odrážel smutek a pochopení, ač neúplné, tak o nic méně bolestné. Na okamžik vypadal jako muž, kterým by se mohl stát.

Ale pak se vrátil jeho výraz baviče a začal se dožadovat svých darů tak hlasitě, aby tím přehlušil syčivý zvuk Hermionina dýchání. Lily pohlédla na Narcisu a v její krásné a upravené tváři spatřila vášnivou mateřskou hrdost. Lucius nedal najevo vůbec žádnou emoci, ale opřel se na židli, překřížil nohy a propletl prsty na rukou; jakoby chtěl dát velmi jasně najevo, že nehodlá bez varování vstát nebo sáhnout po hůlce. U Luciuse tohle znamenalo něco jako uznání vlastní viny.

Draco se Siriusovou pomocí udržovali uvolněnou náladu, dokud do místnosti ani ne o deset minut později nevtrhl Neville s Lenkou a zdráhavým Harrym. Nevillův první pohled mířil k Hermioně a nedokázal úplně skrýt úlevu, když viděl, že klidně sedí vedle Severuse.

Omlouvám se,“ pronesl do éteru, ale bylo to mířeno na ni, „neměl jsem takhle rychle zmizet.“

To je v pořádku,“ odpověděla Hermiona klidně. Ale Harry, který byl bledý, měl tmavé kruhy pod očima a zarytě se nedíval na Lily, se s úšklebkem prosmýkl kolem Nevilla.

Nic není v pořádku,“ nesouhlasil nevrle a ztěžka dosedl na podlahu v jednom rohu místnosti, „Dobby má na sobě utěrku a miluje Malfoyovy, já nedostanu svůj svetr a celý tohle místo bylo mnohem míň děsivý, když jsem ho spálil na popel.“

Rozhostilo se trapné ticho. Narcisa zvedla jedno obočí.

Okouzlující,“ konstatovala.

I když se Hermiona na Harryho stále ještě hněvala, naježila se a očividně se chystala jej bránit. Ale Neville ji předběhl.

Draco mi říkal, že jsem tady trávil většinu svých Vánoc a letních prázdnin, Harry,“ promluvil tiše. „Zdá se, že tohle sídlo bylo pro toho druhého Nevilla něco jako pro tebe Doupě. Takže tohle je jako dostat svetr. Jen ne pro nás.“

To prohlášení Lily nedávalo žádný smysl, a dle jejich zmatených výrazů na tom byli ostatní stejně. Ale Harrymu zcela určitě ano. Poklesla mu ramena.

Dost špatný Doupě, Neville,“ řekl mrzutě, aniž by pozvedl oči od podlahy. „Vždyť ani nemají ghúla v podkroví.“

Ale všude visí rodinné portréty,“ ozvala se Lenka, „a jsou tu staří sluhové a spokojení domácí skřítci. A duchové ve sklepení – nejsou to noví duchové, Harry.“

Harry zvadnul ještě víc.

Tak tedy do toho,“ pokynul všem naštvaně, „rozbalujte dárky, celý svět je růžový. Třikrát hurá.“

A tak se do toho dali a Harry zlostně střídavě pozoroval vánoční strom, zeď a všechny přítomné. S výmluvou na onen záhadný svetr odmítal otevřít svoje dárky. Ostatní mezidimenzionální cestovatelé si je však opatrně rozbalili. Tak opatrně, jako by si nebyli jisti, zda jim láskyplně zabalené balíčky nevybuchnou přímo do obličeje.

Oni sami pro nikoho dárek neměli a ani se za to neomlouvali, ale také neodmítli žádné cetky a hodící se výstroj, které jim Lily a ostatní nadělili. Lily to považovala za malé vítězství.

Jak se mi změnila měřítka, pomyslela si nepřítomně, zatímco pozorovala Nevilla, jak si zkouší nový držák hůlky, který pro něj vybral Sirius. Ještě před týdnem by ji jejich chladné přijetí dárků urazilo. Dnes jí připadala přítomnost té čtveřice jako něco, čeho by si měli vážit.

Ale před týdnem toho ještě tolik nevěděla, nerozuměla jejich chování a míře schopnosti komunikovat s ostatními lidmi.

Člověk musí posoudit hranice každého pacienta, řekl jí jednou jeden lékouzelník a z tohoto hlediska se ti čtyři opravdu snažili, zacházeli tak daleko, jak jen bylo v jejich silách. Každá chvíle v tomto domě s nimi všemi je musela stát spoustu úsilí.

Znovu se na ně zaměřila a postupně si prohlédla Lenku, která si zkoušela náhrdelník z barevných skleněných korálků od Remuse, Hermionu, která s podivně zdrceným výrazem svírala pár teplých vlněných ponožek, jež jim všem poslal Albus Brumbál, Harryho, který se se zarytým odhodláním vyhýbal jejímu pohledu a Nevilla, který pozorně pozoroval své přátele, zatímco si povídal s Dracem o léčivých bylinách.

Vzpomněla si na to první setkání v Albusově kanceláři, na Hermionino zděšení a Harryho nervózní šílené chování a uvědomila si, že to vlastně dotáhli docela daleko.

_______________________________________

Když rozbalili všechny dárky a dostatečně se jimi pokochali, nechala Narcisa donést horkou čokoládu a všichni dostali jeden šálek (Harry samozřejmě ten svůj odmítl a Hermiona nad svým předvedla řadu ne zrovna nenápadných rozpoznávacích kouzel).

Ohledně plesu, který se dnes večer uskuteční,“ informovala chladně Narcisa své čtyři hosty, „dovolila jsem si obstarat několik slavnostních hábitů ve vašich velikostech. Předpokládám, že večerní oděv není běžnou součástí vybavení uprchlíků. Ovládáte příslušná krejčovská kouzla?“

Hermiona ostře přikývla.

Děkujeme, ale to nebylo nutné,“ řekla stejně tak chladně. „Mohli jsme si něco přeměnit.“

Ne!“ zaprotestovala Lenka z druhého konce stolu, překvapivě nahlas a odhodlaně. „Ne, ne, ne, Hermiono! Dnes budu princezna! A budeme tančit, že ano, Neville?“

Neville se z té představy nezdál být úplně šťastný, ale když odpovídal, v očích i hlase měl vřelost.

Samozřejmě, Lenko.“

Narcise zacukaly koutky.

Pak ti pošlu svou osobní skřítku, drahá,“ nabídla, „je to vynikající kadeřnice.“

Dokáže mě učesat tak, abych vypadala jako chumel škrken?“ tázala se Lenka s vážnou tváří. „S křídly, drápy a pařáty?“

Narcisu ta představa zjevně lehce znepokojila, soudě dle toho, jak jí zacukalo chřípí nosu. Ale nenechala se rozhodit.

Jsem si docela jistá, že to dokáže,“ odpověděla stejně tak vážně. Lenka ji odměnila jedním ze svých vzácných, pomalých a půvabných úsměvů, díky kterým se vždy proměnila v krásku.

Pak se opatrně vyprostila z hromady balících papírů, vlněných ponožek a Nevilla a přešla místnost až ke třem Malfoyům. S nádechem obřadnosti, jejíž vážnost ani v nejmenším nenarušovaly létající vánoční stromky na jejím pyžamu, objala nejprve Draca, pak Narcisu a nakonec po kratičkém zaváhání i Luciuse.

Děkuji vám,“ pronesla vážně, modré oči široké a zvláštně moudré. „Odpouštím vám. Vůbec nejste strašní a vaše koberce jsou vskutku neobyčejně krásné!“

_______________________________________

* ,Vyprávění pod vrbou‘ je dětská kniha od spisovatele Kennetha Grahama.

Pozn. překladatelky: Vzdaluji se na pár dnů do sousedního Rakouska, takže další kapitola se tu objeví až v pátek 6.11. Zato ale bude fakt dobrá, tak už se můžete těšit! :)

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 25. kapitola Od: maria - 04.11. 2015
dakujem

Re: 25. kapitola Od: mami - 03.11. 2015
Miestami mi to připadá ako zlý sen, miestami ako záznam z psy liečebne.

Re: 25. kapitola Od: marci - 30.10. 2015
Tak nevím - vlastně se mi ze všeho nejvíc chce plakat. Ale tak smutná kapitola to nebyla, nebo ano? pravděpodobně nějak podprahově asi jo, ale já dnes nechci být smutná! Takže veliké díky za překlad, luci.e.n a arabesko za betaci. Teším se na další střípek.

Re: 25. kapitola Od: tigy - 27.10. 2015
Luna je Luna... proste úžasná :) A super bolo aj to, ako rýchlo sa Neville skamarátil s Dracom :) Ale pohľad na Narcissu, ako rozdáva pletené svetre... to by stálo za to! :) Luci.e.n, vďaka! :)

Re: 25. kapitola Od: MajaB - 26.10. 2015
Lenka je prostě úžasná! Díky za překlad!

Re: 25. kapitola Od: Folwarczna - 26.10. 2015
Strašně se těším, jak bude Lenka na plese vypadat.

Re: 25. kapitola Od: Zuzana - 25.10. 2015
Sirius je aj tu ako takmer všade na nervy lezúci chlap. A Lenka je znovu pre mňa najzaujímavejšou osôbkou príbehu:) to jej poďakovanie a ospustenie Malfoyovcom, a uznanie, že nie sú vôbec strašní a majú krásne koberce ma dostalo:) Ďakujem za preklad.

Re: 25. kapitola Od: Jacomo - 24.10. 2015
Já prostě musím obdivovat Lenku, jak je tady napsaná. Hluboce smekám před autorkou, protože to je hotový koncert. Je to její zvláštní vnímání světa, co jí umožňuje snazší přenesení mezi různými dimenzemi? A zrovna tak je tu skvělý Neville s Dracem. Fakt nádhera. Moc a moc děkuju za další kapitolu.

Re: 25. kapitola Od: larkinh - 24.10. 2015
Mělo by být víc povídek s Lenkou - ona je tak úžasně... praštěná :D Díky za překlad.
Re: 25. kapitola Od: Luci.e.n - 24.10. 2015
Že? Taky ji mám ráda. Je skvěle osvěžující. No, zkusím po nějakých povídkách s ní zapátrat – Etapy se dostávají do finále a já nemám vyhlídnuto nic dalšího. :)

Re: 25. kapitola Od: samba - 24.10. 2015
Lenka to rozsekala, koberce jsou opravdu krásné :))) Musí to být děsné, ta samá osoba, mučila a zabila ale přitom to ta samá osoba není. Zmatečné pro duši. Moc se mi tu líbí rodina Malfoyu. Tak bych si přála dobrý konec ale nevidím úniku. Děkuji

Re: 25. kapitola Od: LadyLillyPotterml - 24.10. 2015
;) Luna je super:)

Re: 25. kapitola Od: denice - 23.10. 2015
Neville a Draco se spřátelili - tohle je na celé kapitole to nejkrásnější. A vůbec se mi tu líbí celá rodina Malfoyova, stejně jako Lily - nádhera. A kdyby si chtěl někdo přečíst Hermioninu vánoční četbu (což můžu jen doporučit), vyšla česky pod názvem Žabákova dobrodružství :-) Díky.
Re: 25. kapitola Od: arabeska - 23.10. 2015
Oni v novem vydani zmenili nazev? Ja to znam jako Vypraveni pod vrbou. Samozrejme jsem si to v knihovne musela najit a znova precist... ach ta nostalgie :D
Re: 25. kapitola Od: arabeska - 23.10. 2015Re: 25. kapitola Od: Luci.e.n - 24.10. 2015
Ha, taky zírám na nový název. Vygooglila jsem právě jen Vyprávění pod vrbou. Já to tedy vůbec neznám, ale určitě si na to posvítím :) Ono se obecně ve fanfiction povídkách vyskytuje poměrně pěkné množství zajímavých knižních tipů...
Re: 25. kapitola Od: denice - 24.10. 2015
Tak teď jsem se podívala do katalogu - vyšlo nejen jako Žabákova dobrodružství, ale i Vyprávění pod vrbou, Vítr ve vrbách aneb Žabákova dobrodružství a k dovršení všeho převyprávění pod názvem O Žabákovi a jeho přátelích... No, máme na vybranou :-D
Re: 25. kapitola Od: Luci.e.n - 25.10. 2015
:D

Re: 25. kapitola Od: prodavacka - 23.10. 2015
Ahoj, Přemýšlím, jestli v tomto světě porazí Voldemorta a v tom jejich se změní skutečnost Zdraví Prodavačka

Re: 25. kapitola Od: Lupina - 23.10. 2015
Já jsem z té čtveřice tak rozhozená, že ani nevím, kde začíst. Je neuvěřitelné, jak je autorka dokáže tak živě vykreslit. A jak si čtenář pak uvědomuje rozsah jejich zranění. Co všechno museli vytrpět. Až si říkám, jestli mají naději na normální život... Doufám, že ano. Krása, děvčata. Děkuji za překlad.

Prehľad článkov k tejto téme:

kayly silverstorm: ( Luci.e.n )19.11. 2016Epilog
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )13.11. 201631. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )05.08. 201630. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )05.07. 201629. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )22.05. 201628. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )14.11. 201527. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )06.11. 201526. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )23.10. 201525. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )17.10. 201524. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )24.09. 201523. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )04.09. 201522. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )28.08. 201521. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )14.08. 201520. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )07.08. 201519. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )24.07. 201518. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )10.07. 201517. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )03.07. 201516. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )26.06. 201515. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )23.06. 201514. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )15.06. 201513. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )01.05. 201512. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )24.04. 201511. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )17.04. 201510. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )10.04. 20159. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )03.04. 20158. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )28.03. 20157. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )20.03. 20156. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )13.03. 20155. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )06.03. 20154. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )03.03. 20153. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )27.02. 20152. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )23.02. 20151. kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Luci.e.n )22.02. 2015Úvod k poviedke