archiv.hpkizi.sk
29. Něco končí, něco začíná - ZÁVĚR
Albus Potter a Rok jezevce
Vložené: Lupina - 15.10. 2015
Téma: Albus Potter a Rok jezevce
denice nám napísal:

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Albus Potter a Rok jezevce

Prekladateľ : denice

Názov originálu: Albus Potter and the Year of the Badger

Autor originálu : Bartimus Crotchety

Link na originál : Albus Potter and the Year of the Badger

Počet slov originálu: : 106 465

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Příští generace Žáner: Friendship Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: poriadne dlhé 100K-200K Párovanie: Neuvedené
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Bartimus Crotchety, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


Albus Potter and the Year of the Badger

Albus Potter a Rok jezevce


Originálhttps://www.fanfiction.net/s/4256837/29/Albus-Potter-And-the-Year-of-The-Badger

 

AutorBartimus Crotchety

Překlad: denice

Beta: Jimmi a Lupina

Banner: Inverarity



29. Něco končí, něco začíná

 

 

Poznámka autora: Jsme v závěru prvního příběhu, který jsem kdy dokončil. Lidi, musím vám poděkovat za povzbuzení, výzvy, nadšení a zodpovědnost, které jste mi věnovali v průběhu tohoto procesu. Tuto kapitolu věnuji vám, čtenářům. Spolu s mým upřímným poděkováním.

Ještě vám tu zbývá něco k přečtení! Ještě jedna kapitola ke komentování!

 

 

Albus se probudil a lámal si hlavu, jestli už není čas jít do Prasinek. Náhle si uvědomil, že do místnosti dopadá světlo. Převalil se a nad sebou uviděl skrz iluzorní okno ve stropě sklepa hvězdnou noc. Vyskočil. Ležel v pyžamu na velké pohovce před osvětleným krbem, v němž přívětivě praskal oheň. Přikrývka mu sklouzla z těla. Mnul si oči, cítil se dezorientovaně.

„Jak jsem se sem dostal?“ zamumlal, aniž by čekal odpověď.

„Jak ses sem dostal, toť není důležité. Ty a já spolu máme nějakou úmluvu,“ ozval se za ním měkký ženský hlas.

Albus vyskočil a přikrývku si držel pod bradou jako štít.

Na jednom z menších stolů seděla ta samá éterická dáma, s níž se již dvakrát setkal. Albus si náhle vzpomněl na minci, kterou už víc neměl.

„B-byl to p-profesor Pharrel,“ vykoktal ze sebe.

Vážně přikývla. „Vím, ale musím to jméno slyšet od tebe. Měli jsme dohodu. Nemůžeš to přede mnou zatajit.“

V Albusově mozku se bleskurychle střídaly zděšené myšlenky. Zdálo se mu, že její oči září vlastním svitem, i když měla tvář odvrácenou do stínu.

„Kde je ta mince?“ zeptala se.

„Přímo tady, matko,“ ozval se hlas z chodby k ložnicím. Cormac tam stál a v ruce držel minci, blýskající se ve světle.

Jeho matka strnula ohromením; poprvé od té doby, kdy ji Albus poznal. „Proč jsi na sebe vzal to břímě, Macu? To od tebe bylo hloupé,“ napomenula ho tiše.

Přistoupil blíž a hodil minci na stůl vedle ní. „On nevěděl, proč se ho ptáš, mami, a neznal trest. Já ano.“

Vztáhla ruku a něžně ho vzala za bradu. „Můj chlapečku, tak oddaný a statečný, a tak pošetilý. Jsi jako tvůj táta,“ usmála se. „Poslal jsi mi zprávu přes duhu?“

Cormac přikývl. Vstala, opatrně vytřepala své pěkné šaty a něžně ho objala.

Obrátila se k Albusovi, který tam stále stál s přikrývkou pod bradou. „Můj syn riskoval svůj život kvůli tobě, tos věděl?“

Albus neústupně zakroutil hlavou. To jediné věděl jistě;  nikdy nikoho nepožádá, aby za něj obětoval svůj život. Zdálo se, že jeho odpověď dámu potěšila.

Byla nebezpečná, o tom Albus nepochyboval, ale žila podle určitých pravidel a samozřejmě milovala svého syna. Políbila Cormaca na tvář.

Pak přeběhla místnost, a než měl Albus šanci zareagovat, stejně něžně políbila i jej. Její pronikavé modrozelené oči, překvapivé spojení oblohy a svěží jarní trávy, se zabodly do těch jeho. Albus věděl, že její vůni si bude pamatovat po zbytek svého života, byla to opojná směs květin a čerstvě zryté půdy.

„Ujdeš ještě dlouhou pouť, miláčku maličký, než budeš moci spočinout, a teď máš na líčku požehnání leprikóního lidu. Ještě trošku znalostí, co pomohou na tvé cestě.“ Šeptla mu něco do ucha, ale jakmile to vyslovila, nedokázal si její slova vybavit.

S trhnutím se probudil ve své posteli. Rozhrnul závěsy a podíval se ke Cormacovu místu.  Malý chlapec trpělivě seděl v nohách svého lože vedle sbaleného kufru. Jejich oči se setkaly. Cormac posunkem naznačil Albusovi, aby si sáhl na krk. Nahmatal tam tenký řetízek, na němž visel přívěsek, starobylá zlatá mince. Sevřel ji v ruce a uvědomil si, že získal leprikónčinu přízeň. Vroucně doufal, že ho to nezabije.

Při balení se smáli a povídali si. Odměřený Rick Cresswell se nakonec trochu rozehřál, když si uvědomil, že k němu jeho spolubydlící nechovají žádnou zášť. Přešel přes pokoj a napřáhl ruku ke Scorpiusovi. Ten na ni chvíli hleděl, než jí potřásl. Rick se beze slova vrátil na své místo a Scorpius pokračoval v balení, jako by se nic nestalo.  Albus uvažoval, co to mělo znamenat, ale brzy se tím přestal zabývat, odložil to na později.

Kublaj se vrátil ze své toulky a stočil se na přikrývce do klubíčka. Nevzrušeným pohledem naznačoval tichý protest proti přepravce, v níž měl být transportován. Scorpius se ho snažil přemluvit, aby si do ní vlezl, ale kocourovi se nechtělo. Když se ho k tomu Scorpius snažil přinutit, na hřbetu jeho ruky se objevily krvavé stopy po drápech.

Albus se zahihňal: „Zvládneš chytit zlatonku v sebevražedném střemhlavém letu, ale nedokážeš strčit tuhle chlupatou kuličku do bedničky? No tak, génie, vzpomeň si, že máš samé vynikající.“

Scorpius na něj zlostně pohlédl. „Tak to zkus, když si myslíš, že je to tak snadné.“

Albus se sklonil na Kublajovu úroveň. „Vaše Výsosti, kočár čeká, kdybyste byl tak laskavý,“ zdvořile se uklonil. Kočka pomalu vstoupila do přepravky a uvelebila se na podložce. Albus zavřel dvířka. Pohlédl na Scorpiuse, který ho pobaveně sledoval, a pokrčil rameny. „Musíš s ním zacházet jako s královským majestátem, jinak se nikam nedostaneš. Nezapomínej, že je to chán.“ Scorpius si povzdechl.

Procházeli kuchyní, aby se rozloučili se známými skřítky. Poppy, starý vedoucí kuchyně, který si přehodil své dlouhé bílé vousy přes rameno, zatímco míchal omáčku, jim zamával pravým uchem. Gertie, milá buclatá skřítka, která často navštěvovala Mrzimor s nějakou pochoutkou, zkušeně rozbíjela do velké mísy tři vejce najednou, ale přesto se jí povedlo zapištět pozdrav. Nervózní vysoký Itchy, drhnoucí hrnce ve velkém dřezu, je pozdravil a vrátil se zpět ke svému kartáči, uši potěšeně svěšené.  Lunker, zarputilý malý skřítek s vykulenýma očima a velkýma drsnýma nohama, který zrovna pekl chléb, jim slavnostně pokynul, když procházeli kolem něj. Od něj to bylo docela vyznamenání.

Albusovi se najednou začalo stýskat po domově, jakmile odložil věci ve vstupní hale a zamířili k ostatním. Usadili se na svá místa vedle téměř bezvědomé Rose, nabručené a nepříjemné jako obvykle. Několik lidí volalo na Scorpiuse, jako by byli jeho dobří kamarádi. Nepříliš nadšeně jim zamával, ale Albus si všiml, že celý ztuhl nelibostí, protože to vesměs byli ti, kdo ho uráželi, když poprvé prošel těmito dveřmi.  Scorpius nebyl z těch, kdo snadno odpouštějí nebo zapomínají. Seděli mlčky, na klábosení příliš zasaženi tou konečností.

Skončil jejich první ročník, který je všechny drasticky změnil. Albus věděl, že už není ten ustrašený malý kluk, sedící vpředu v síni s Moudrým kloboukem na hlavě. Teď věděl, kam patří.

Najednou pocítil dvě plácnutí do týla a zuřivě se obrátil právě včas, aby uviděl viníky, Jamese a Freda, usedat k nebelvírskému stolu. Příměří skončilo. Nebelvírská čest byla zachráněna a vše se vrátilo k normálu. James se na Albuse namyšleně zašklebil a ústy naznačil: „Dobré ráno, bráško.“ Albus se jen zamračil a začal se obracet, když zahlédl Allena Baldwina a Calluma Weiganda sedat si dál u rudozlaté tabule. Pohybovali se opatrně a často sebou trhali. Nikdo se k nim nepřidal, a ti z jejich koleje, kdo si jich všimli, se vzápětí obrátili zpět ke svým talířům. Vypadalo to, že ty dva čekají ve lví koleji těžké dny. Budou muset prokázat povahové změny, než se s nimi ostatní smíří a přijmou je tak, jako před tou nešťastnou událostí.

Po snídani procházeli Velkou síní, když zaslechl strašidelný, příliš vědoucí hlas říkat: „ Pane Pottere, než odejdete, na slovíčko.“

Obrátil se a viděl přicházet Vrčizuba. Scorpius s Rose si vyměnili pohled, než na ně mávl, aby šli dál.

„Máte pro mne mou laskavost, pane Pottere?“ zeptal se skřet a s lačně se lesknoucíma očima si propletl dlouhé zašpičatělé prsty.

V tom okamžiku Albus věděl, co musí udělat. „Gasi!“ zavolal na míjejícího jej Gase s Cormacem. Gaspar přišel se zmateným výrazem ve tváři. „Gasi? Řekni Vrčizubovi svoje příjmení.“ Gas se na Albuse zvláštně zahleděl. Pak se obrátil ke skřetovi a vztáhl ruku: „Jmenuji se Gaspar Boon.“ Skřet mu rukou potřásl, ale očima spočíval na Albusovi. Jeho obličej neprozrazoval žádné emoce. Gas dohonil Cormaca a odešli.

„Takto jsem to nemyslel, pane Pottere.“

Albus se usmál, v paměti se mu vynořilo, co mu Cormacova maminka řekla v noci před odjezdem. „Právě jste řekl „laskavost“ a já ho poznám, když ho vidím. Gaspar je Boon*). Pokud jde o mě, jsme si kvit. Mimochodem, v Bradavickém expresu zvládali práci se zavazadly studentů po celá léta bez chyb, a teď najednou se kvůli jakési nepodložené anonymní stížnosti musí kufry předat po příjezdu nějakému zástupci Bradavic? Zajímalo by mě, kdo je zodpovědný za to, aby se dostaly do správné koleje a jak ta určitá tajemná osoba odolá pokušení vyhledat v nich cennosti? A také by mě zajímalo, zda tahle osoba, kterou možná znáte, je tou, která nahlásila ztracený majetek a je odpovědná za tento způsob jednání?“

Vrčizub se usmál.  Albus se přestal cítit dobře. „Dobrá hra, pane Pottere, moc dobrá hra. Mohu naše záležitosti považovat za vyrovnané?“

Albus v tichosti poděkoval Cormacově mamince a natáhl ruku. Vrčizub jí potřásl, ale nepustil. Albus cítil ze skřetových dlouhých prstů sálat nelítostný potenciál, zíral do temných očí toho tvora. „Měj se na pozoru před  leprikóny, Albusi. Nedokážeme s nimi uzavřít dohodu, kterou by nevyhráli.“

Pustil Albusovu ruku a kolébal se pryč. Albus si mnul bolavou dlaň a sledoval, jak mizí. „Do čeho jsem se to zase dostal?“

Zpáteční cesta do Londýna se hodně lišila od jízdy do Bradavic. Albus, Rose a Scorpius seděli ve stejném kupé, ale museli spíš držet studenty dál od Scorpiuse, opravdu je vystrkovali ze dveří. Nechali vejít jen Cormaca s Gasem a v pětici hráli Řachavého Petra a kouzelnické šachy. Tedy kromě Rose, která seděla jak hromádka neštěstí a četla si ve  své učebnici kouzelných formulí. Scorpius s Albusem si vyměnili ironický úsměv. Kublaj nějak překonal zámek u své přepravky a seskočil dolů. Hravě šťouchal tlapkou do klecí Celestiny a Noxe, ti nad tím počínáním projevovali své opovržení.  Albus se zeptal Gase a Cormaca na jejich mazlíčky; ukázalo se, že Gasova popudlivá sova Hooty cestovala v zavazadlovém voze a Cormac měl žábu jménem Strýček Pat, ale momentálně k ní neposkytl žádná další vysvětlení.

Čarodějka s vozíkem dorazila a dokonce požádala Scorpiuse, aby jí podepsal pergamen, a zatímco si z něj ostatní utahovali kvůli nově projevené proslulosti, on přežvykoval svou svačinku.

„Ale ne!“ zvolala Rose, „je tu Magor Scorpius Malfoy! Myslím, že omdlím,“ řekla a dramaticky se sesula na lavici.

„Hej, sklapni,“ zabručel Scorpius, ale pousmál se.

Na nástupiště devět a tři čtvrtě dorazili dřív, než čekali. Všichni se vyhrnuli z vlaku. Sotva Albus došlápl na perón, do hrudi mu tvrdě narazila malá zrzavá raketa se žlutou mašlí ve vlasech. „Albusi, Albusi, Albusi!“ vřískala.

„Hej, Lilko, drtíš mi žebra! Nedivím se, že tě Krátura každé ráno odstrkuje,“ lapal po dechu. Vzhlédla, aniž by ho pustila, a nakrčila nos stejně, jako to dělala Rose: „Ty jsi takový hlupáček.“ James vystoupil na nástupiště o něco dál a hlasitě se bavil se svými přáteli. Najednou byla Lily pryč, vrhla se na svého staršího bratra. Albus si masíroval žebra a přitom slyšel Jamesovo náhlé hlasité vyjeknutí: „Uuuff!“

Albus uviděl mamku s tátou, stáli společně se strýcem Ronem, tetou Hermionou  a Hugem, který truchlivě nahlížel do klecí s mazlíčky, pravděpodobně přemýšlel o jejich osvobození.  Strýc Ron se tvářil velmi odměřeně. Albus věděl proč. Opodál na nástupišti stáli hrdě Malfoyovi. Draco s Astorií se vypínali a snažili se dohlédnout skrz dým. Scorpius jim to usnadnil, rozběhl se přímo k nim a málem je oba porazil. Celí dychtiví se rozhovořili a v radosti ze shledání veškerá kultivovanost vzala za své. 

Albus se na mámu s tátou plaše usmál, když se k nim blížil. Maminka se snažila jednat s ním jako s dospělým a nechat mu odstup, ale jemu to bylo jedno. Vběhl jí do náruče jako malý chlapec, jímž koneckonců byl.  Rose se jako na zavolanou také vrhla do objetí svých rodičů.

Pozdravili se s Jamesem, ale ten se choval dospěleji a přijal od mamky polibek na tvář; tvářil se, že jí tím prokazuje laskavost. Našli svá zavazadla i sovy, shromáždili je na vozík a zamířili k autu. Teta Hermiona zatím vysvětlila Hugovi, že zvířata v klecích jsou domácí mazlíčci a brzy budou vypuštěna.

„Hej, Albusi,“ zavolal Scorpius. Albus se otočil a viděl ho, jak nervózní stojí se svými  rodiči, drží přepravku s Kublajem, z níž vyhlíží její podmračený obyvatel. „Pošli mi sovu, ano?“

Albus si uvědomil, že Scorpius si není jistý, jestli i v létě zůstane jeho přítelem stejně jako v Bradavicích. Dokonce i po tom všem, co spolu prožili, si nebyl jistý jejich přátelstvím. Albus se usmál: „Myslíš poslat sovu o tom, kdy přijdeš na návštěvu? Však víš!“

Nejzářivější úsměv, jaký kdy Albus u Scorpiuse viděl, rozjasnil jeho tvář. „Jestli s tím tvoji rodiče souhlasí, tak samozřejmě!“ zvolal Scorpius.

„Jistě, až se všichni usadíme, pak se uvidí!“ zavolal Albusův táta.

Draco Malfoy nevypadal právě závratně šťastně, avšak vyměnil si pohled s manželkou, a koneckonců nedával najevo nic spontánního. Nicméně jeho oči změkly, když se podíval na svého šťastného syna, a přikývl.

„Takže jsme dohodnutí,“ shrnula teta Hermiona, „Scorpius bude vítaný i u nás.“ Vrhla na strýce Rona pohled, jehož ostří si nezadalo s žiletkou: „Že je to tak, Rone?“

Rozpačitě přikývl. Rose se na Scorpiuse povzbudivě usmála.

„Uvidíme se, Rose a Albusi,“ řekl Scorpius.

„Brzy se uvidíme,“ odpověděl Albus. Rose zamávala.

Cestou k autu slyšel Jamese: „Myslím, že Lily bude ve Zmijozelu.“ Najednou vyjekl: „Au, Lily! Mami! Ona mě štípla!“

„Jen ji nech na pokoji, Jamesi!“ usmála se mamka. Albusův táta zvedl svou malou holčičku a posadil si ji na ramena: „Tak pojď.“

Jakmile se usadila, založila si ruce na prsou a z výšky na Jamese vyplázla jazyk. Na rozdíl od Albuse, James si pěkně koledoval, když se chtěl vozit po Lily. Ta nikdy nehrála fér.

A k autu, stejně jako tehdy před měsíci, ale směrem na nádraží, kráčeli  jako rodina.

 

* Boon se dá přeložit jako laskavost. Přiznám se, že na tomto úskalí jsem ztroskotala :-)

 

 

Poznámka překladatelky:  V myšlence pro tento den autor znovu děkuje čtenářům a komentujícím, slibuje odpovědět na dotazy o svých metodách psaní (což je obsahem poslední kapitoly, kterou proto nebudu překládat), a hlavně znovu oznamuje pokračování příběhu. To už bohužel nedokončil.

Děkuji všem za povzbuzující komentáře, byly pro mě moc důležité, dodávaly mi chuť k dalšímu překládání.

Na závěr chci s vděčností a obdivem poděkovat Jimmi a Lupině, které se mě nezištně ujaly a obětavě pracovaly v mnohdy šibeničních termínech, abyste si svou očekávanou kapitolu mohli přečíst pravidelně každý čtvrtek.

Jimmi a Lupino, děkuji. Bez vás by tohle byl úplně jiný příběh. Vy víte.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Lemurka - 27.05. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: zuzana44 - 27.10. 2018
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Iveta - 07.07. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Lucy1 - 08.08. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: zuzule - 05.11. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: Watren - 09.11. 2019
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Milá Denice!
Vrátila jsem se k příběhu s odstupem čtyř let a musím říct, že jsem si ho vychutnala možná ještě víc než poprvé. Albus, Rose i Scorpius jsou tu úžasně napsaní, krásně barevní a nejednoznační. Mrzimor byl v povídce významně rehabilitován a autor mu dal nečekané rozměry a hloubku. Stal se mou oblíbenou kolejí ještě o kousek víc. A hrozně mě bavily drobné narážky a průpovídky (viz v této kapitole - ... uvědomil si, že získal leprikónčinu přízeň. Vroucně doufal, že ho to nezabije. :-D)
Tobě osobně děkuji za vynikající výběr a ještě lepší překlad, který byla opravdová radost číst. A protože nejraději se odvděčuji skutkem, o letošním Svátku všech svatých měly tyto stránky možnost vidět další záblesk z tvorby páně Bartimus Crotchetyho.
Prostě děkuju a zachovej nám přízeň, naše hvězdo denní!
Sovičko drahá, v náhodných článcích na mě vykoukl Albus, i neodolala jsem a podívala se, jestli nepřibyl nějaký komentář - a čekal tu na mě takový dárek! Na začátku listopadu jsem se tu z jistých důvodů (jistě si dovedeš spočítat, z jakých) moc nezdržovala, takže tohle je téměř tříkrálové překvapení.
Udělala jsi mi velkou radost, děkuji!
P.S. Záblesk z páně B. C. tvorby jsem si v tvém překladu dokonale vychutnala, jistě ne naposled...

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: adelsheppard - 11.11. 2020
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Tak jsem tuhle povídku opět přečetla - se stejným nadšením jako prve, stejně se bavící, napjatá i zamyšlená... A proto musím také po čase dodat další komentář. Výborné dílko, skvěle promyšlené a vtahující do děje. Díky díky moc! Snad bude podobných povídek více a více :) .
Tvůj komentář mě moc potěšil - a musím říct, že kdybych někdy narazila na podobnou povídku, asi neváhám a začnu překládat hned, takže kdybys o něčem věděla... :-)
Děkuji.

Ahoj,
to bylo skvělé-chystá se pokračování?
Zdraví Prodavačka
Pokračování autor bohužel nedopsal a po takové době už asi nedopíše.
Děkuji!

Re: 29. Něco končí, něco začíná - ZÁVĚR Od: Neprihlásený - 04.11. 2015
och ach ich, přečteno na jeden zátah a byla to nádhera. Konečně něco nového a neotřelého, ani nevíš jakou jsi mi udělala radost :) Velké velké díky za překlad :)
Mary
Ty jsi mi svým komentářem taky udělala radost, děkuji :-)

Milá denice, klobouk dolů! Jsi neskutečná! A jen Merlin ví, jak jsem ráda, že Tě znám osobně. Lidičky, tato dáma je skvělá a mně je setsakramentsky líto, že jsem ji poznala až na popáté.
Povídka to byla skvělá, detektivní (já ráda detektivky), také vtipná a hlavně úplně jiná. Budu doufat, že se ještě nějakým zázrakem dostane pokračování konce, i když to je asi pasé, viď?
Děkuji Ti za obětavou práci, nesmírně si toho cením.
Také díky Jimmi a Lupině.
Už máš v merku něco dalšího? Já jen tak... Tvůj překlad se krásně čte, balzám na duši.
Měj se krásně
s.
Milá soraki, úplně se červenám a děkuji za komentář - je toho druhu, který je velkým povzbuzením k dalšímu překladání.
Bartimus druhý díl už asi nedopíše, i když budu doufat v opak, zázraky se dějí...
A v merku už něco mám, i když úplně z jiného soudku, uvidíš příští rok, moc doufám, že nezklamu.
Ještě jednou děkuji!

pekna poviedka, dakujem
Já děkuji :-)

Škoda, že pokračování není dokončené - tohle byla naprosto úžasná povídka, správně pohodová i napínavá... každopádně děkuji, že jsi vytrvala až do konce a přeložila ji pro nás.
Obávám se, že pokračování dokončené už ani nebude... Jsem ráda, že tě povídka zaujala.
Děkuji :-)

Moc hezké čtení, milá denice. Velice Ti děkuji, žes tuto povídku překládala. Měla jsem zpočátku obavy, zda příběh o další generaci bude čtivý, a jsem moc ráda, že byl. Jistě na tom má nemalou měrou zásluhu i Tvůj překlad. Takže Ti nesmírně děkuji za Tvoje úsilí, za Tvůj čas a za Tvoji češtinu. A velice se těším na nějaký Tvůj další překladatelský počin :)
Marci, tak toto je komentář snů :-) Ale nebylo by spravedlivé, kdybych nepřipomněla, že lví podíl na výsledku mají Jimmi s Lupinou.
Moc děkuji a budu se snažit nezklamat :-)

Nemám teď moc času sedět u počítače, takže si natáhnu povídku do čtečky a pustím se do ní ofline.
Komentáře postupně dodám.
Každopádně se už těším, až se začtu a předem děkuji za překlad.
Přeji ti, abys povídku četla s takovou radostí, s jakou jsem ji překládala a budu se těšit na tvé reakce.
Děkuji, Julie!

tak konecne som sa k tomu dostala. v prvom rade blahozelam k uspesnemu dokonceniu takej dlhej poviedky. zhostila si sa toho s graciou a neuveritelnou lahkostou nad ktorou sa mi obcas zasekaval dych. a pripominal mi casy ked obcas bolo prekladanie lahsie bez nevedenia tolko o anglictine. pravdupovediac, to ako ti to lahko slo vo mne vyvolalo chut prelozit nieco od gravity, pretoze tam je prave polovici originalu nerozumiem. bola to pre mna cest a dakujem ti hrozne moc. asi mi bude chybat scorpius. mat tak teraz inak usporiadany zivot, nieco ti navrhnem ale nejde to. tesim sa na tvoj dalsi preklad aj keby to malo byt snamione. diky
Tvoje chvála mě neskutečně těší, protože Ty nejlíp víš, co jsem ti posílala a jak jinak to vypadalo, když jsem to dostala zpět. Scorpius a spol. mi chybí už teď a jsem moc ráda, že jste mi ho s Lupinou přenechaly.
Stejně tak jsem šťastná, že ti tato povídka vnukla chuť přeložit něco tak jedinečného, jako nevídaný příběh od Gravidy.
A moc se těším, že najdeš čas a pomůžeš mi s příštím překladem - i když ještě vybírám mezi několika možnostmi - a že až se ti srovná život, třeba přijdeš se svým návrhem...
Děkuji, čarodějko!

Tak a je konec. Moc děkuju Denice za krásný překlad krásné povídky. Je moc škoda,že autor pokračování nedokončil,tahle povídka si pokračování přímo žádá. Snad se brzo dočkáme další krásné povídky. Moc děkuju za překlad :-)
Jsem ráda, že se ti povídka líbila. Autor schválně nechal nějaké nesvázané nitky, ale co už naděláme...
Děkuji!

Krásná a laskavá povídka. A jak už jsem jednou zmiňovala, je škoda, že je neuvidíme vyrůstat ;-) Děkuji za překlad, byla to paráda!
To škoda samozřejmě je. Jimmi psala, že se autora zeptá, jestli dokončí pokračování, tak musíme doufat...
Děkuji.

skoda, že je konec. oc se mi to libilo a perfektní překlad. děkuji moc a doufám, že sem po velice krátkém odpočinku:) zase začneš přidávat něco stejně napinavé a čtivé:) děkuji
Já děkuji a doufám, že příští povídka tě taky zaujme, i když v ní nebudou tyhle milé děti :-)

Moc děkuju za obětavý překlad téhle povídky, bylo to pro mě zajímavé čtení, zase trochu z jiného soudku, než jsou mé oblíbené snamione či dramione. I když některé otázky zůstaly nezodpovězené, autor vymyslel řadu originalit a stvořil nadmíru sympatické nové trio. Škoda, že příběh nepokračuje dál, myslím, že tihle tři by neměli o zábavu nouzi. :-)
Ještě jednou děkuju za překlad a těším se na další perly, které objevíte!
Opravdu trochu jiná povídka, přečetla jsem první kapitolu a už jsem věděla, že tohle je ta přesně správná pro mě :-) Bartimus skvěle vymyslel nejen prima děti, ale i rodiče.
Děkuji.

Veľmi dobre napísaná poviedka, páčila sa mi. Je nejaký konkrétny dôvod, prečo pokračovanie nedokončil? Je to škoda. Veľmi ďakujem, preklad sa úžasne vydaril. :)
Hledala jsem na ff, žádný důvod tam myslím nenapsal, jen se omlouval za dlouhou prodlevu mezi předposlední a poslední vydanou kapitolou, pak se odmlčel už definitivně.
Děkuji :-)

Oh, to je už všetko? Škoda. Ale veľmi pekne ďakujem za preklad. Bol to pekný a zvláštny príbeh.
Skončilo to příliš brzy...
Já děkuji, Zuzano.

Teda to bylo dokonalé, uctivě děkuji a smekám před dokonalostí překladu, krásou jazyka se kterou nám byl překlad týden co týden servírován:-))) Byla to lahůdka. Ti tři mi budou chybět a škoda, že autor pokračování nedokončil. Leprikonní máti, Vrčizub, Pastorek jako ředitel.... hmmm, na něj mám slabost. Albus zabodoval, Rose taky a souhlasím s předchozím komentem, nikdy mi nesedlo, že Hermiona byla s Ronem, ale tady to pasovalo. Včetně Scorpiho v Mrzimoru... Jediné, co mi chybí bylo jasné vysvětlení, proč to Pharell celé dělal, ale protože to vlastně byla "jen zástěrka" pro skvěle rozehraný příběh je to jedno. Opravdu díky za parádní povídku.
Toto trio také opouštím těžce, zvlášť když je minimální naděje, že autor dokončí pokračování. Paní leprikónka, Pastorkovy chrliče, Neville, skvělý rodič Harry - to je vážně smutné loučení. Bart nechal kromě Pharrela ještě několik nedořešených záležitostí, ale máš pravdu, nakonec je to jedno :-)
Díky za parádní komentář.

Re: 29. Něco končí, něco začíná - ZÁVĚR Od: luisakralickova - 15.10. 2015
Díky za tuhle krásnou povídku děvčata, výběr i překlad byl znamenitý. Svěží vítr z hlášek kouzelnické mládeže tu bude chybět. Ale vy určitě zase něco vypátráte, už se těším;)
Už pátráme :-)
Děkuji.

Re: 29. Něco končí, něco začíná - ZÁVĚR Od: Neprihlásený - 15.10. 2015
Túto poviedku som mala rada.:) Veľmi sa mi páčila. Dúfam že aj ďalšie tvoje preklady budú zábavné.
Sice ještě přesně nevím, co budu překládat v příštím roce, ale doufám, že se ti to taky zalíbí :-)
Děkuji.

Ahoj, moc Ti dekuji za preklad teto povidky. Normalne obdobi po Harrym nectu [nikdyjsem se nesmirikla s myslenkou na svazek Hermiony a Rona], ale tahle povidka byla skvele napsana i prelozena, fakt jsem se do ni zacetla. Skoda, ze pokracovani autor nedopsal...jestejednou moc diky
Taky je mi líto, že to Bart nedopsal, chybí i některá vysvětlení, nějaká esa si zřejmě nechal v rukávu až pro následující díl, škoda.
Děkuji, Iveto!

Tak, jsme u konce. Je to zvláštní pocit. Smutný, že už je konec, ale také krásný pro ty děti, které nás zavedly do světa fantazie. Bylo mi ctí podílet se na betaci, i když na to nemám buňky, ale Ty jsi naštěstí skvělá překladatelka. Převelikánské díky za Jezevce. Už se těším na nějakou další povídku. Denice, jsi naprosto úžasná :-)
Opravdu u konce... Velice si vážím toho, že jsi mi povídku nejen k překládání přenechala, ale také se ujala betace, kterou jsi zvlášť ke konci zvládala bleskurychle a skvěle k tomu.
Úžasná jsi Ty, děkuji!

Jej, zadny druhy dil? Skoda, opravdu skoda. Tato povidka mela neskutecny potencial. A clovek si to uvedomi zvlast v teto zaverecne povidce. Ale ted neni cas na truchleni, ale na pochvalu ;-).
Jak jsem byla ze zacatku skepticka, povidka si me velmi brzy ziskala a ja cetla a cetla a cetla... :-). Mas muj obrovsky respekt nejen za to, na jak konstantne vysoke urovni se cely preklad drzel, ale i za zeleznou pravidelnost, se kterou se objevoval. Tyden bez Jezevce uz nebude ten spravny fanfiction tyden.
Tudiz secteno a podtrzeno- prevelike diky za tu uzasnou praci, kterou si spolu s betami na teto povidce odvedla, denice. Doufam, ze se brzy setkame u dalsi podobne krasne povidky ;-).
Druhý díl zůstal zřejmě už napořád nedopsaný, byl by div, kdyby se k němu autor po takové době vrátil. Škoda, ale překládat nedokončenou povídku by asi nemělo smysl.
Tvoje chvála mě moc těší, lví podíl z ní patří betám :-) Komentáře jako je ten tvůj mě velice motivují, rozhoduji se mezi několika povídkami a doufám, že se opět trefím do tvého vkusu ;-)
Děkuji.

Krásná povídka, moc děkuju.
Já děkuju :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

Bartimus Crotchety: ( denice )15.10. 201529. Něco končí, něco začíná - ZÁVĚR
Bartimus Crotchety: ( denice )08.10. 201528. Odhalení
Bartimus Crotchety: ( denice )01.10. 201527. Nenahraditelné
Bartimus Crotchety: ( denice )24.09. 201526. Malfoyovský faktor
Bartimus Crotchety: ( denice )17.09. 201525. Incendio!
Bartimus Crotchety: ( denice )10.09. 201524. Stín pochybností
Bartimus Crotchety: ( denice )03.09. 201523. Svět se změnil
Bartimus Crotchety: ( denice )27.08. 201522. Vánoční příběh
Bartimus Crotchety: ( denice )20.08. 201521. Lítost a přemítání
Bartimus Crotchety: ( denice )13.08. 201520. Poslední kapka a první trest
Bartimus Crotchety: ( denice )06.08. 201519: Podivnější a podivnější
Bartimus Crotchety: ( denice )30.07. 201518. Trojitá nit
Bartimus Crotchety: ( denice )23.07. 201517. Doutnající řevnivost
Bartimus Crotchety: ( denice )16.07. 201516. Jezevec a had
Bartimus Crotchety: ( denice )09.07. 201515. Souboj dřív, než se nadějete
Bartimus Crotchety: ( denice )02.07. 201514. Famfrpálové zkoušky a jiné tragédie
Bartimus Crotchety: ( denice )25.06. 201513. Nabytá perspektiva
Bartimus Crotchety: ( denice )18.06. 2015 12. Z vlastní volby
Bartimus Crotchety: ( denice )11.06. 201511. Létat jako draci ve tvých stopách
Bartimus Crotchety: ( denice )04.06. 201510. Upíři, růže a práce s hůlkou… Merline!
Bartimus Crotchety: ( denice )28.05. 20159. Konec velmi dlouhého dne!
Bartimus Crotchety: ( denice )21.05. 20158. Mal-formace
Bartimus Crotchety: ( denice )14.05. 20157. Mýty a omluvy
Bartimus Crotchety: ( denice )07.05. 20156. Něco se přihodilo na cestě k normálnosti
Bartimus Crotchety: ( denice )30.04. 20155. Větší očekávání
Bartimus Crotchety: ( denice )23.04. 20154. O jezevcích a košťatech
Bartimus Crotchety: ( denice )16.04. 20153. Potíže se zařazováním
Bartimus Crotchety: ( denice )09.04. 20152. Čluny, bratři a další rozhodnutí
( denice )02.04. 2015Kapitola 1: Zaškatulkovaní
. Úvod k poviedkam: ( denice )20.02. 2015Úvod k poviedke