Preklady fanfiction Harryho Pottera

Klepy a zvěsti

Gossip and Rumours

 Autor: Severusgirl

 Překlad: Lupina                         Beta: marci

 Povolení k překladu: Ano

 Originál: https://www.fanfiction.net/s/2854936/1/

Humor

Severus S., Hermiona G.

Rating: 16+

Kapitol: 1

 Slov: 2 298

Shrnutí: Snape posílá sovu Alanu Rickmanovi. Hermiona a Snape zaslechnou, že mudlové o nich píšou romantické příběhy. Zasazeno do Fénixova řádu.

Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové, autorky Harryho Pottera. Duševní vlastnictví překladu různých jmen, názvů a míst patří pánům Medkům, kteří knihy o Harry Potterovi přeložili do češtiny. Autorství této fanfikce náleží Severusgirl. Ani příběh, ani jeho překlad, nevznikly za účelem finančního zisku.

Poznámka autorky: Tento příběh se odehrává během Fénixova řádu. Vezměte, prosím, na vědomí, že nemá žádnou spojitost s časováním podle Lexikonu Harryho Pottera. Místo toho jsem použila reálný život s časem publikování knih a vysíláním filmu. Myslím, že kniha Fénixův řád a film Vězeň z Azkabanu vyšly ve stejnou dobu. Pokud ne, zdvořile poukazuji na kategorii ‚AU‘ a žádám vás, abyste ke mně byli shovívaví.

Toto mě napadlo, když jsem kdesi četla, že jeden z prvních HG / SS příběhů byl napsán, ještě než natočili filmy. Autorka sama přiznala, že jí ta myšlenka šla proti srsti. Jelikož jsem si jistá, že mnoho z nás si představuje Snapea v podání pana Rickmana, když o něm čte, nebo píše, chtěla jsem napsat něco spíše se Snapem JKR než tím filmovým.

Poznámka překladatelky: Jacomo, chtěla jsem Ti nějak poděkovat za všechnu Tvoji úžasnou překladatelskou práci. Takže tento překlad věnuji Tobě.

Všechno nejlepší k narozeninám!

Klepy a zvěsti

Profesor Severus Snape se vrátil do vytouženého soukromí svých komnat, zapálil dřevo v krbu a nalil si dvojitou Ohnivou whisky.

Byl to normální den.

Což znamenalo, že to byl velmi špatný den.

Což znamenalo, že měl svoji obvyklou hnusnou náladu.

Zatímco přemýšlel, hodil do sebe řečenou whisky, dolil si další a právě se blížil ke svému stolu na straně krbu, když se zarazil a zůstal zírat na stoh mudlovské pošty úhledně naskládané na kožené intarzii.

Kostnatá ruka se natáhla a sebrala hromádku ze stolu. Dlouhé prsty ji pomalu probíraly a chladné oči prohlížely.

Čtyři bílé obálky, dvě modré a jedna odporně růžová tak napuštěná parfémem, že mu jeho odér napadl chřípí a hrozil přemoci smysly.

Náhodně si zvolil jednu z obálek a ostatní bez okolků odhodil na stůl. Vybranou otevřel, dopis z ní vyškubl a zrakem rychle proběhl. Tvář mu zhořkla nechutí.

Už toho měl dost. Bylo načase s tím nesmyslem skoncovat.

Rychle a rozhodně se posadil, popadl svitek pergamenu a brk a pustil se do psaní:

Pane Rickmane,

tímto přikládám pár dopisů, které, ačkoliv adresované mně, domnívám se, náleží Vám.

Možná si vzpomínáte na Váš list, datovaný pár let zpátky, s žádostí o setkání se mnou a projednání Vašeho nadcházejícího ztvárnění mé osoby v nějakém ‚filmu‘. Doufám, že mé mlčení dostatečně vyjádřilo naprosté pohrdání, které chovám vůči plánům na vylíčení Potterova života.

Již na začátku jsem řediteli vyjevil svůj protest proti tomuto absurdnímu podniku.  Nicméně má slova byla marná a musel jsem připustit, pod nátlakem, že nemohu udělat nic, čím bych vznik těchto filmů zastavil.

Že není vše v pořádku, jsem začal tušit po odvysílání prvního filmu, když polovina prvního ročníku spolu se mnou odříkávala moji ‚Úvodní řeč do výuky lektvarů‘. Poté jsem uspěl se svým požadavkem, aby byly nastaveny ochrany a předešlo se tak tomu, aby jakékoliv povědomí o těchto filmech prosáklo ke studentům Bradavic.

Nicméně krátce nato na můj stůl začaly přicházet tyto idiotské dopisy. Celkově jsem obdržel okolo tří set podobných zpráv, které jsem spálil ihned po zjištění jejich obsahu. Tyto dopisy jsou bez výjimky od mudlovských žen a všechny vyjadřují přání setkat se se mnou, povečeřet se mnou, a více či méně zaobaleně slibují ‚splnění mých nejtemnějších tužeb‘.

Pane, jelikož jsem byl až dosud natolik velký šťastlivec, abych se vyhnul zhlédnutí oněch filmů, soudě podle obsahu těchto dopisů se mohu jen dohadovat, zda ženskou populaci mudlovského světa postihla kolektivní hormonální nerovnováha, nebo zda jste do mé postavy vnesl sexuální zdatnost, kterou shledávám maximálně absurdní.

Kolegové mě ujistili, že jste mistrem svého řemesla, ten, který je ve své profesi vysoce respektován. V tom případě jsem si jistý, že budete dbát mých slov a upravíte dle nich Vaše ztvárnění mé postavy. Jinak Vás mohu ujistit, že k Vašemu vytouženému setkání dojde – ale za mých podmínek a až to budete nejméně čekat.

Doufám, že jsem se vyjádřil jasně.

Na závěr bych Vám doporučil, abyste využil příležitosti vypořádat se s Vaším Potterem a Weasleym a pleskl je po hlavě; k tomu Vás vyzývám – já jsem nucen spoléhat na jemnější formy trestu.

Profesor Severus Snape.

Snape obalil mudlovské dopisy svým vlastním, spokojený, že své přání vyjádřil jasně.

Co se týká ostatních záležitostí, které dolehly k jeho sluchu – zvěsti o napsaných romancích (a opět mudlovskými ženami) zahrnujících jeho a jistou nebelvírskou vševědku – tak ty nebyly hodny jeho pozornosti.

Hermiona s klapnutím zavřela učebnici formulí, na což Harry a Ron vzhlédli.

„Snad jsi už neskončila?“ zeptal se Harry v úžasu.

Hermiona se jen usmála.

„Tak nás nech nakouknout,“ zaprosil Ron.

Povzdechla si a předala jim svůj sešit. „Jednoho dne se oba budete muset naučit dělat si své vlastní poznámky.“

Zatímco oba chlapci se s úlevou ponořili do jejích zápisků, Hermiona z tašky vytáhla svitek pergamenu a začala psát.

Drahá Emmo,

děkuji Ti za poslední dopis a fotku Tebe, Daniela a Ruperta na premiéře ‚Vězně‘. Všichni vypadáte tak úžasně. Moc se mi líbily Tvé šaty a vlasy – bože, kvůli Tobě si bude mudlovský svět myslet, že jsem velmi hezká, zatímco já vypadám úplně obyčejně.

Jsem tak ráda, že jsi podepsala smlouvu na další film. Doufám, že na Viktora najdou nějakého pořádného ‚kolíka‘ (Ginnyina slova). A ne, neřeknu Ti, co se stalo, když jsem během letních prázdnin zůstala u Viktora, a je jedno, jak moc se budeš snažit mě přesvědčit, že je to jen za ‚vědeckým účelem‘! Slibuji ovšem, že Ti všemi možnými způsoby pomůžu s charakterizací, jelikož uznávám, že výzkum je důležitý. Jsem tak ráda, že mě profesorka McGonagallová vyjmula z ochran profesora Snapea a dovolila nám dopisovat si.

Když už mluvím o profesoru Snapeovi, zaslechla jsem zvěsti, že s ním mám nějaký vztah – romantický, podle jisté části mudlů. Je to pravda? Opravdu existuje celá webová stránka s příběhy o mně a p.S.? Jak by takové věci mohli psát? Nic horšího si neumím představit. (No, možná ještě mě a Draca Malfoye.) Je to prostě tak hrozné. Prosím, prosím, napiš mi, že to není pravda, jinak zemřu rozpaky.

Ron a Harry začínají být zvědaví, takže raději skončím.

Těším se na Tvůj další dopis (Vážně!).

S láskou,

Hermiona.

Hermiona pergamen srolovala a zapečetila.

„Jen si skočím do sovince – jdete někdo se mnou?“

„Ne – pořád dělám na tomhle,“ ukázal Ron na úkol.

A tak se Hermiona vydala sama.

Obvykle to během dne v sovinci žilo, ale o půl deváté večer už většina žactva svoji poštu odeslala a věž ztichla, až na tlumené soví houkání.

Když Hermiona vstoupila, myslela si, že najde místo opuštěné, ale na schodišti na druhé straně prostoru se zjevila jakási postava a Hermiona vypískla překvapením.

„Profesore!“ Ruka jí vyskočila ke krku a po tvářích se jí rozlilo úporné horko. Proč na něj musela natrefit zrovna teď, když povědomí o těch romantických příbězích bylo v její mysli stále čerstvé? Zachvěla se znechucením. „Neviděla jsem vás.“

„Zjevně.“

Jeho vždy bystré oči zaznamenaly, jak poskočila coby popálený maguár, rozpaky jasně vepsané ve tváři. Okamžitě odhalil příčinu – zaslechla zvěsti o těch romancích. Proklatá Minerva! To musela být ona – zrušit jeho vlastní ochrany pro svoji hvězdnou studentku a hýčkat ji, jako tehdy s tím zatraceným obracečem času.

Otočil se k ní zády a začal přivolávat sovu. „Snažil jsem se pověřit domácího skřítka, aby toto odnesl do sovince,“ poukázal na balíček v ruce. „Doufám, že fakt, že musím tento úkol splnit sám, není výsledek vašeho vměšování.“

„Vměšování?“

„Osvobozování domácích skřítků vaší idiotskou kampaní.“

Hermiona přimhouřila oči – zaslechla fámy, že Zmijozelové se ke svým domácím skřítkům nechovají zrovna nejlépe.

Sledovala jeho pokračující pokusy přivolat sovu.

„Ta k vám nepřiletí, pane profesore,“ oznámila mu autoritativně.

Podíval se na ni.

„To je Hedvika, Harryho sova. Nepřiletí za vámi, pane.“

„Drzá jako její majitel. Jsem si jistý, že je i stejně nespolehlivá.“

Na jeho pokyn slétl dolů jakýsi puštík a Snape mu začal k nožce přivazovat balíček. V té chvíli u Hermiony zprudka přistála Hedvika tak blízko Snapea, že až ucukl.

Snape se na sovu zamračil a Hermiona si nemohla pomoci a cítila se samolibě, když k Hedvičině nožce přivazovala svůj dopis.

Předkláněla se, tvář blízko stolu, a soustředila se, aby sově neublížila, a v tom ji zasáhl silný parfém.

Začichala.

Pak začichala znovu.

„Nevlastníte kapesník, slečno Grangerová?“ vyštěkl Snape, zatímco jeho prsty dokončovaly přivazování pošty k puštíkovi.

„Ne – vlastně, ano – jen… najednou cítím…“ Začichala znovu a ztuhla. „Extázi!“

„Promiňte?“ pravil tvrdě.

„Extázi. Jde o mudlovský parfém, právě docela populární…“ Ta slova se vytratila, když si uvědomila, že ten parfém vychází ze Snapeova dopisu.

Pomalu se napřímila a tváře jí opět zahořely rozpaky, jak jí došlo, že právě spáchala potenciálně nebezpečné faux pas.

Profesor Snape posílá silně navoněný dopis?

Neodvážila se mu podívat do očí, ačkoliv na sobě cítila jeho ledový pohled.

Snape vyslal svoji sovu na cestu a sledoval, jak mizí v dálce.

„Ne že by to byla vaše starost, slečno Grangerová,“ ozval se otočený zády k ní, „ale ty dopisy nepatří mně. Jen je přesměrovávám jejich právoplatnému majiteli.“ Jelikož se mu nedostalo odpovědi, otočil se a tvář mu potemněla. „Velmi by mě podráždily klepy, že profesor Snape posílá navoněné dopisy.“

„To by mě nikdy ani nenapadlo…“ lhala s tváří schovanou za Hedvičina máchající křídla, než sovu vypustila.

„Klepy málokdy bývají přesné, slečno Grangerová – a zatímco pro pomlouvače jsou nepochybně zábavné, zřídka pobaví pomlouvanou oběť. Nesouhlasíte?“ dokončil ostře.

Tvář jí zaplavila horkost, když si v té strašné, strašné chvíli uvědomila, že její profesor odkazuje na ony mudlovské příběhy, ve kterých spolu mají romantické pletky.

Hermiona se propadala zahanbením. Nejen že zjistila, že si je těch zvěstí vědom, ale dokázal být natolik sadistický, aby je použil k útoku proti ní.

V ohni rozpaků se cítila téměř – zneuctěná – zamumlala rychlé: „Ano, pane,“ a utekla.

Severus Snape se vrátil do svých komnat ohledně incidentu v sovinci klidný – byl si jistý, že slečna Grangerová nevypustí žádný drb, který by zahrnoval navoněné dopisy.

Vytáhl ozdobný klíček z tajné zásuvky stolu, vešel do ložnice a zamířil přímo k vysoké čínské skříni stojící po pravé straně jeho postele.

Pokud jde o ty romance – nu, slečna Grangerová je žačka. On sám může mít jisté, řekněme, rozmary – ale sex s jednou z jeho studentek k nim rozhodně nepatří. Sama ta myšlenka byla odporná. Už tak sotva vydržel být s nimi v jedné místnosti, natožpak…

Nicméně její povědomí o těch zvěstech a její zjevné nepohodlí nabízelo celou řadu vynikajících a zábavných možností, jak ji během hodin držet v šachu.

Vložil klíček do zámku a odemkl dvoukřídlé dveře lakované skříně. Obratné prsty se rychle propracovaly složitým bludištěm zásuvek, dvířek a tajných zámků, které vedly do malé komůrky v srdci skříně.

Sáhl dovnitř a ze stojanu zvedl malou skleněnou kouli se stejnou péčí, s jako ji před několika lety bral z jedné z polic v Síni proroctví. Její slabá záře v posledních letech jasněla a sklo bylo teplé na dotek.

Pomalu přejel palcem přes žlutou nálepku a sledoval nápis:

A.F.III pro E. S.

Severus Snape a
Hermiona Jean Grangerová

Snape kouli zvedl a zamyšleně pohlédl do jejích zářících hlubin jako už tolikrát od té doby, co dorazil do školy.

Proč ji nerozbil a tak ji neotevřel? Protože její obsah dávno znal. Ona ‚E.S.‘ na nálepce byla jeho matka Eileen Snapeová. Proroctví vyslovila vědma, kterou navštívila, když jej čekala.

Na rozdíl od toho, co Grangerové řekl o přesnosti drbů, na každém šprochu bylo pravdy trochu. A mudlovské ženy příležitostně vykazovaly jistou vnímavost.

A samozřejmě, za pár let se Hermiona Jean Grangerová stane ženou a přestane být jeho studentkou.

Ústa se mu stočila do predátorského úšklebku.

Nemohl se dočkat.

KONEC

Beru na vědomí, že mezi fanoušky HG / SS jsou i nějací muži, ale myslím, že většina z nás jsou ženy.