Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Etapy naděje

12. kapitola

Etapy naděje
Vložené: Lupina - 01.05. 2015 Téma: Etapy naděje
Luci.e.n nám napísal:

ETAPY NADĚJE

Stages of Hope

Originál: https://www.fanfiction.net/s/6892925/12/Stages-of-Hope

Autor: Kayly Silverstorm

Překlad: Luci.e.n       Beta: Karlja

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 12

Harry měl pravdu – Felix felicis představoval pro celou akci opravdu zásadní složku. Sirius nikdy předtím nebojoval po boku nikoho, kdo by se předtím toho lektvaru napil, takže rozdíl pro něj byl více než překvapující.

Harry a Hermiona je snadno vedli křivolakými chodbami Voldemortovy pevnosti, každé schodiště či odbočku prošli bez náznaku pochybnosti. Sirius si nebyl jistý, jestli za tou jistotou stojí lektvar, nebo jejich předchozí znalost místa, ale zatlačil tu otázku pryč a místo toho si pokusil zapamatovat cestu. Nestál o to ztratit se někde uvnitř tohoto bludiště bez jasné představy jak se dostat zase ven.

Tato lehkost se stejně tak týkala i dalších aspektů jejich situace, konkrétně třeba umu vyhnout se většině Smrtijedů, kteří určitě museli v hojném počtu po pevnosti pobíhat. Pouze jedenkrát narazili na někoho jiného, a ještě než jej Sirius postřehl, Harry toho muže zneškodnil perfektním Reducto.

Jak jej míjel, Harry se ani neobtěžoval podívat se mrtvému muži do široka otevřených očí. V jakékoli jiné situaci by jej Sirius na místě zastavil a poučil ho o hodnotě lidského života.

Za současné situace byl ale rád, že nemusí řešit takové citlivé záležitosti. Od toho tu byl koneckonců Remus, jehož vyčítavý pohled sliboval, že si o tom s Harrym později dlouze a důkladně promluví.

A pak, než si to vůbec Sirius stačil uvědomit, byli opravdu uvnitř objektu, aniž by spustili poplach. Ocitli se ve sklepení, sledu vlhkých chodeb a studených cel, hrubě vytesaných do tmavého kamene.

Zatímco Sirius a Severus dva Smrtijedy omráčili, Harry zabil další dva a tiše triumfálně vykřikl.

„Uprostřed klubka hadů a přesto jsem se smrti zatím ani nepřiblížil. To už je skoro rekord, Hermiono!

„Jsme na misi, Harry, ne v zábavním parku,“ připomněla mu jeho kamarádka stroze. „Mohl by ses, prosím, ještě chvíli soustředit?“

„Pravdu díš,“ souhlasil Harry, natáhl se a klidně si strčil do kapsy hůlky dvou mrtvých Smrtijedů.

Švihl svojí hůlkou směrem ke dveřím, které pravděpodobně vedly k chodbě mezi celami, a zámek se s uspokojivým cvaknutím otevřel. Pohnul se dopředu a galantním gestem pokynul směrem k Hermioně, která se na něj zamračila a vypustila příval rozpoznávacích a odhalujících kouzel.

„Vidíš?“ zazpíval Harry. „Jsem oooopatrný. A zodpovědný, Hermiono. Jako opravdový dospělák!“

„Má tohle na svědomí Felix?“ zeptal se Sirius tiše a Severus pokrčil rameny.

„Možná ano,“ odpověděl. „Nebo má prostě takhle otravnou povahu.“

Sirius se uchechtl.

„Takže tady Voldemort drží své zajatce?“ zeptala se Lily, v hlase varovný tón. Dokázala žertovat, ale nyní jí to zjevně nepřišlo vhodné.

Jako vždy, když oslovila přímo jeho, něco v Harrym splasklo a vyhnul se jejímu pohledu.

„Mělo by to být tady,“ odpověděl klidněji a prošel dveřmi. „Tedy pokud není Neville natolik důležitý, aby jej neustále drželi v trůnním sále. Pak bychom měli problém.“

„Jak to myslíš, problém?“ zeptal se Remus.

Harry pokrčil rameny. Hůlkou mířil do prázdné chodby, která se před nimi otevřela.

„Na dnešek jsem si neplánoval přímou konfrontaci s Voldemortem,“ řekl. „Museli bychom improvizovat a to obvykle vede ke komplikacím. Také bych zatím byl nerad, aby Pán zla zjistil, kdo jsem a proč jsem do všeho zapletený. Setkání se mnou by mu mohlo prozradit více, než bych chtěl.“

Remus otevřel ústa a chystal se ho více vyzpovídat, ale to už došli k vězeňským celám a Harry pozvedl prst k ústům, aby je umlčel.

„Opravdu doufám, že tam jste, Neville, Lenko,“ zavolal. “Jinak jsem podnikl túru skrz velmi nepříjemné lesy pro nic za nic a to by mi opravdu zkazilo den.“

Sirius se na chvíli obával, že se přepočítali.

Cely vypadaly prázdně až na hromady plesnivé slámy a spoustu stínů. Pak se z nich najednou vynořila silueta, pomalu se pohybovala směrem k nim a za ní druhá, menší.

Sirius zadržel dech.

Neville Longbottom vypadal úplně jinak, než ten chlapec, který před čtyřmi a půl lety zemřel v jeho náruči. Jeho totožnost se však nedala zpochybnit.

Tento muž byl mnohem vyšší než mladý Neville. Zatímco jejich Chlapec, který přežil, byl samá ruka samá noha a nemotorný, tento Neville vyrostl a zmužněl. Byl statný, svalnatý, postoj vzpřímený, a i když mu obličej poskvrnila krev a jedna jeho strana mu ošklivě natekla, v očích neměl ani náznak strachu či nejistoty. Pouze klid a sebevědomí.

Vypadal mnohem víc jako hrdina než Harry Potter.

„Harry?“ zeptal se Neville a mžoural z šera vězeňské cely. V jeho tváři se objevila velká porce úlevy, avšak sotva náznak překvapení. Jakoby očekával, že každou minutou uvidí Harryho pobíhat po Voldemortově pevnosti.

Harry se široce zakřenil.

„Neville,“ odpověděl a dotkl se svého čela stejným způsobem jako Hermiona před dvěma dny na ošetřovně. „Lenka.“

Jakmile Lenka a Neville také vyslovili jména svých přátel, skupinu obklopila zlatá záře.

„Díky bohu,“ řekl pak Neville. „Nechtěl jsem to zkoušet, protože jsem si nebyl jistý, zda jsi náš Harry, a nechtěl jsem hned prozradit všechny naše triky... Celá tahle záležitost s alternativní dimenzí je zatraceně matoucí, kámo.“

„Vy jste na tu dimenzionální věc přišli sami od sebe?“ zeptal se Harry a zněl trochu zklamaně.

Neville jen pokrčil rameny, mlčky ukázal na dívku vedle sebe, v které Sirius matně poznával Lenku Láskorádovou, ačkoli o dost hubenější a starší verzi dívky, kterou kdysi učil.

„Vyskytuje se zde úplně odlišný druh škrken,“ pronesla vysokým, zasněným hlasem. Vysvětlení, která nevysvětlovala vůbec nic, očividně nebyla výsadou Hermiony, nýbrž běžnou záležitostí jejich světa. „A Hermiona pro tyto případy vymyslela kód, takže jsem si byla jistá, že se to dřív nebo později stane. Hermiona má vždycky pravdu.“

Oči upírala na něco neviditelného nad jejich hlavami a nejasně se usmívala, jako by přišli na odpolední čajový dýchánek, ne zachránit ji z Voldemortova vězení.

„Vidíte?“ prohodila Hermiona zezadu, předstoupila a mávla rukou před dveřmi od cely. Zámek cvaknul a dveře se otevřely. „Někteří lidé opravdu poslouchají, co říkám.“

Lenka se, najednou zcela soustředěná, vyhrnula z cely a prudce narazila do Hermiony a rozhodila kolem ní ruce, jako by byla ten nejdůležitější člověk na světě. Jakmile ji Hermiona objala stejně tak těsně, její postoj se znatelně uvolnil a na malou chvíli v očividné úlevě zavřela oči.

Pak bylo její sebeovládání zpátky a něžně, ale účinně od sebe Lenku oddělila.

„Jste v pořádku?“ zeptala se rychle a prohlédla si dívku i Nevilla od hlavy až k patě. „Potřebujete nějaké léčivé lektvary? Protijedy? Prolamovače kleteb?“

Neville se zakřenil, přešel k Harrymu a pohltil jej v objetí. Hermiona se k nim přidala a o chvilku později se přidala Lenka. Chumel, který všichni čtyři tvořili, vypadal v hlubinách Voldemortovy pevnosti dost zvláštně.

„Jsme docela v pohodě,“ řekl pak Neville najednou velmi profesionálně. „Nezkoušeli toho na nás zatím moc, pouze lehký Cruciatus a pár ran pěstí. Zdálo se, že většinu času byli zaměstnáni tím, aby zjistili jak to, že jsem sakra naživu. Na tebe se neptali ani jednou, Harry.“

„Ach, ano,“ řekl Harry a nestydatě se křenil. „Vypadá to, že v této dimenzi sis vytáhl nejkratší sirku ty, Neville. Jsi Chlapec, který přežil, gratuluji!“

„Nech toho, Harry,“ přerušila jej Hermiona, když Neville velmi zbledl. „Můžeme si o tom promluvit, jakmile se odsud dostaneme pryč. Víte, kde mají schované vaše hůlky?“

„Velký had je nenasytné zvíře. Naše poklady skrývá ve svém hnízdě a chrání je vlastním životem,“ odvětila Lenka zasněně a Hermiona jen přikývla, jako by to dávalo perfektní smysl.

„V tom případě se obávám, že je nezískáme zpět,“ řekla jim.

„Vzali nám také váčky na opasek,“ přidal Neville.

„Bylo v nich něco nenahraditelného?“

Zakroutil hlavou.

„Ty máš veškerý výzkum a Harry staré viteály. Kromě našich lektvarů a výstroje jsme tam neměli nic vyloženě důležitého a rozhodně nic, co bychom nemohli nahradit. Dosud se je nepokusili otevřít - výbuch bychom slyšeli až tady dole.“

„Dobře. Tak tedy hůlky.“

Harry opět sáhl do svého váčku na opasku, tentokrát mu ruka zmizela až po loket a vynořila se zpět se svazkem nejméně dvaceti hůlek nejrůznějších velikostí a druhů, svázaný červenou stuhou.

„Zkoušejte mávnout a přiklepnout,“ řekl Nevillovi a Lence. „Jedna z nich by vám měla pasovat.“

Neville začal poslušně zkoušet jednu hůlku za druhou, přerušen pouze Hermionou, která mu do ruky vtiskla povzbuzovací a léčivý lektvar a nedala mu pokoj, dokud je oba nevypil.

Ta dívka, Lenka, však všechny přípravy svých přátel na bitvu ignorovala a pohled místo toho upírala na čtyři dospělé osoby v místnosti. Sirius sledoval toto neobvyklé shledání tak tiše a soustředěně jako ostatní, zvláštně pohnutý samozřejmou blízkostí mezi těmi čtyřmi, radostnou pohodu v naprostém kontrastu k jejich okolí.

Proto vůbec neočekával, že k němu ta dívka zamíří, až do chvíle, kdy se jejich nosy téměř dotkly. Byla vysoká a hubená a zvláštně étericky krásná.

A dívala se na něj, jakoby viděla něco, co nemá žádnou spojitost s tímto světem.

„Jsem ráda, že jsi tentokrát řádně dospěl,“ řekla vysokým, klidným hlasem a své modré a lehce vyvalené oči měla upřené někam za jeho levé ucho.

Skvěle. Další šílenec.

Přesunula svůj pohled na Severuse, zcela nepokrytě zírala na jeho oblečení a vlasy, ale alespoň z toho nedělala vědu jako Harry a Hermiona. Místo toho se usmála.

„Je dobře, že jste našel přátele, profesore,“ řekla.

Remus dostal pusu na tvář; musela si stoupnout na špičky, aby na něj dosáhla.

„Děkuji, že jste se mě snažil ochránit,“ zašeptala. „Moc to pro mě znamenalo.“

Nejdéle se však zaobírala Lily a těkala pohledem mezi ní a Harrym. Najednou posmutněla.

„Ach bože,“ zašeptala.

Lily byla zjevně ve velkých rozpacích a nevěděla jak reagovat, ale než stihla něco vymyslet, objevila se Hermiona a strčila Lence do rukou několik lahviček s lektvary. Lenka je všechny poslušně vypila, aniž by se pokoušela identifikovat je.

Místo toho její zrak spočinul na Harrym, který Nevillovi podával hůlku za hůlkou. Na tváři měl pořád ten divoký, znepokojivý úsměv.

„Zhoršuje se,“ prohlásila klidně a v Hermioniných očích se na chvíli mihl stín.

„Ano, zhoršuju,“ odpověděl Harry stejně tak klidně. „Ale dokud to nebude tak hrozné, že bych se stal na našem seznamu problémem číslo jedna, můžeme se přesunout přímo k druhé části naší záchranné mise. Vyber si hůlku, Lenko.“

„Ale hůlka si přece vybírá kouzelníka, Harry,“ zazpívala Lenka cestou k němu a Harry vyštěkl ostrým, drsným smíchem.

„Nikdy jsme tě neměli nechat tak dlouho s Ollivanderem,“ konstatoval a podával ji jednu hůlku po druhé, dokud jedna z nich nezačala chrlit rudé a zlaté jiskry.

Hermiona i Harry mlčky vytáhli lahvičky s Felix felicis a nabídli je svým přátelům. Neville i Lenka se stejně tak mlčky napili.

„Můžeme počkat než začne působit?“ zeptal se Neville, zrakem putoval přes celou místnost a přes všechny přítomné, ale nikomu nevěnoval příliš velkou pozornost. Sirius se tím cítil trochu uražený - ze všech čtyř mezidimenzionálních cestovatelů byl Neville tím, s kým si vážně toužil promluvit.

„Nemyslím, že je to moudré,“ odpověděla Hermiona tiše. „Zatím nás sice neobjevili, ale to se může každou minutou změnit.“

Neville pohlédl na Lenku, která potřásla hlavou, vzal ji na malý moment za ruku a silně ji stiskl. Pak kývl na Harryho a Hermionu.

„Tak to bude muset stačit,“ řekl klidně, Vyvolený každým coulem.

A Harry tleskl, zamnul si potěšeně ruce a na všechny se zazubil.

„Výtečně. Co říkáte na zběsilý útek?“

Ukázalo se však, že to nebude tak jednoduché. Samozřejmě.

_______________________________________

Pozn. autorky: V další kapitole budeme svědky bitvy našich hrdinů a Smrtijedů jak mečem, tak máváním hůlkou a také překvapivého množství výbuchů.

 

Pozn. překladatelky: Moc se všem omlouvám, že zrovna v takovéto napjaté chvíli dějové linie musím oznámit, že nová kapitolka se objeví až v pátek 29.5. Závěr semestru je tu a já jsem se bohužel dostala do velkého skluzu a nestíhám překládat. Pokud půjde vše podle plánu, pokusím se vám to vynahradit dvěmi kapitolami za týden. :)

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 12. kapitola Od: mami - 04.05. 2015
Čím ďalej, tým viac mám dojem, že patria skôr na izolačku :-).

Re: 12. kapitola Od: katrin - 04.05. 2015
V tejto kapitole je vidiet, ako vela museli tito styria prezit a ako velmi ich to zviazalo k sebe.. Takze Neville vyzera ovela viacej ako Vyvoleny ako Harry? Nuz, nedivim sa, ked je Harry neustale nadopovany.. Poznamka autorky o nasledujucom boji ma znepokojila veru.. Tak si ohryzam nechty a vyckavam pokracovanie :)

Re: 12. kapitola Od: denice - 02.05. 2015
Čtveřice z jiné dimenze je kouzelná, palmu vítězství si ovšem odnáší Lenka. Moc se těším na její další počiny a objevy. Vyrazila dech nejen dospělým z navštívené dimenze. Díky!

Re: 12. kapitola Od: arabeska - 02.05. 2015
Nádhera, lepší už Lenka s Nevillem být ani nemohli! Tahle povídka začíná být návyková, honem další dávku! :)) Díky!

Re: 12. kapitola Od: Lupina - 02.05. 2015
Jo, naše čtyřka ještě dokáže velké věci, to se vsadím. Lenka tu byla naprosto úžasná. Harry pod vlivem je zábavný v takovém to potrhlém smyslu. A dospěláci z nich musí být vedle. Díky moc za překlad, Luci.e.n :-)

Re: 12. kapitola Od: Zuzana - 01.05. 2015
Lenka je vždy najlepšia. Mám ju veľmi rada a aj teraz bola úplne nádherne nad vecou. Tvári sa totálne šialene ale je inteligentná a múdra. Páčilo sa mi ako sa správala k Severusovi a Siriusovi:) Veľmi pekne ďakujem za preklad a teším sa na pokračovanie.

Re: 12. kapitola Od: marci - 01.05. 2015
Moc pěkná kapitola! Voldemort má tedy pakec, jestli na něj v této dimenzi půjdou ruku v ruce dva Chlapci, kteří přežili :) Ovšem Lenka je osvěžující v každé dimenzi. Díky za krásný překlad, Luci.e.n!

Prehľad článkov k tejto téme:

kayly silverstorm: ( Luci.e.n )19.11. 2016Epilog
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )13.11. 201631. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )05.08. 201630. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )05.07. 201629. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )22.05. 201628. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )14.11. 201527. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )06.11. 201526. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )23.10. 201525. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )17.10. 201524. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )24.09. 201523. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )04.09. 201522. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )28.08. 201521. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )14.08. 201520. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )07.08. 201519. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )24.07. 201518. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )10.07. 201517. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )03.07. 201516. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )26.06. 201515. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )23.06. 201514. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )15.06. 201513. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )01.05. 201512. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )24.04. 201511. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )17.04. 201510. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )10.04. 20159. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )03.04. 20158. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )28.03. 20157. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )20.03. 20156. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )13.03. 20155. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )06.03. 20154. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )03.03. 20153. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )27.02. 20152. kapitola
kayly silverstorm: ( Luci.e.n )23.02. 20151. kapitola
. Úvod k poviedkam: ( Luci.e.n )22.02. 2015Úvod k poviedke