archiv.hpkizi.sk
19. kapitola
Of Kings and Queens
Vložené: Jacomo - 14.03. 2015
Téma: Of Kings and Queens

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Of Kings and Queens

Prekladateľ : Jacomo

Názov originálu: Of Kings and Queens

Autor originálu : galfoy

Link na originál : Of Kings and Queens

Počet slov originálu: : 91 215

Rating : M 16+ -

Éra / Obdobie: Po Bradavicích Žáner: Drama, Romance Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _ 50K-100K Párovanie: Dramione
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní galfoy, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


Of Kings and Queens - 19. kapitola

autor: galfoy

Překlad: Jacomo                        Betaread: Ivet

Originál najdete na https://www.fanfiction.net/s/8227894/20/Of-Kings-and-Queens

Prohlášení: Nevlastním Harryho Pottera. Skličující, leč pravdivé.

Poznámka autorky: He he, jo, Narcisa je prostě úžasná. Jsem ráda, že se vám líbila (pro ty z vás, kteří se nepozvraceli... třikrát hurá rozkouskování!). Naši milovaní Malfoyové jsou tentokrát temnější než obvykle, jak jste si už asi všimli. Vždycky jsem si Queenie představovala jako mantichoru, ale je logické, že mnozí z vás čekali draka. Jestli vás v tomhle pořád dokážu překvapovat, těší mě to.

K této kapitole: uvidíme, co se stane, když se do konspirace dají Blaise a Harry, a ano, zlehka se mrkneme na naši hrdinku. Vím, že jste jako na jehlách z vymýšlení, kam se... Naprosto chápu! Bohužel vám vlastně v této kapitole neřeknu, kde byla, ale to přijde. (...) Užijte si to!



* * *

"Už je čas?" zeptal se Blaise stojící se založenýma rukama a rozčileně poklepávající nohou o podlahu.

On a Harry zírali na dveře Dracovy kanceláře a doufali, že jejich kamarád uvnitř je ještě stále při vědomí. Jedna věc byla jistá: bez nějakého zásahu to dlouho nepotrvá. Dracovo jednání se vymykalo kontrole. Naposledy ho museli přeprat, aby do něj dostali trochu jídla, a podruhé už jim na stejný trik neskočí. Od té doby se choval pěkně kousavě.

"Sakra, kámo, já nevím," zasténal Harry a promnul si čelo. "Ještě pořád si myslíš, že je to dobrý nápad? Mám dojem, že by se to mohlo dost působivě vymstít."

"Jasně, že je to dobrý nápad!" odpověděl Blaise otráveně. "Je to ten nejlepší nápad! Sám jsi to říkal."

"Souhlasím s tím, že je to chytré, ale mám obavy z toho, že vylákáme Hermionu ven dřív, než bude připravená. Co když je naštvaná?"

Blaise obrátil oči v sloup: "Naštvanou ji zvládneme. Chtěl bys radši, aby byla mrtvá?"

"No tak... tohle neříkej," zamračil se Harry.

"Víš stejně dobře jako já, že možná nepřeháním," pokrčil Blaise rameny. „Myslím si, že teď je stejně dobrá doba jako kdykoliv jindy. Už je pryč týden. Dracova máma stále sedí doma jako přibitá a doufá, že se to nějak vyřeší samo, Lucius je merlinvíkde a my jsme v posrané slepé uličce. Draco je totálně v hajzlu. Když ho nezabije hlad, možná najde způsob, jak to udělat sám. Harry, je načase. Musíme ji vylákat z toho místa, kde se do prdele schovává, a musíme to udělat brzy. Můžou si svoje záležitosti srovnat osobně."

Harry si povzdechl a nasadil si brýle: "Jo, asi máš pravdu. Je načase. Dej se do toho a pošli tu sovu."

Blaise se uculil: "Už se stalo. Jen jsem se chtěl ujistit, že s tím stále souhlasíš. Odpověď by měla přijít každou chvíli."

"Co?" odfrkl si Harry. "Zatraceně, Blaisi! Proč ses tedy vůbec obtěžoval s dotazem?"

"Protože se chci ujistit, že jsme v tom spolu. Pamatuj: já si beru na starost Draca, ty vítáš hosta."

Kdosi hlasitě zaklepal na hlavní dveře kanceláří Trebaxu v přízemí. Blaise slabě hvízdl.

"Je tady," řekl. "Na ni dost rychlá reakce. Musí být nedočkavá. Ty se postarej o dveře, kámo... já připravím Draca. Zdrž ji na minutku, jo?"

"Zkusím to. A když to všechno bude na hovno?"

"Upřímně řečeno, takhle daleko jsem to vlastně neplánoval."

* * *

"Draku?"

Draco zamrkal, ale jinak nedal ničím najevo, že přes dveře hlas svého nejlepšího kamaráda slyšel. Vzhledem k povaze Blaisových vyrušování v minulém týdnu byl ochotný se vsadit, že je to jen další záminka, jak mu podstrčit sendvič. Neexistoval žádný důvod, jak znovu na ten nesmysl skočit. Navíc se konečně cítil pohodlně. Když seděl za stolem přesně v téhle pozici a tiskl svoje čelo na chladné dřevo, dokázal si téměř představit, že je někde jinde, někde daleko od spalující bolesti v hrudi, od prázdné touhy, která mu propalovala díru do žaludku.

Pořád byla pryč. Navzdory všem jeho přáním byla pořád pryč. Jako kdyby měl v sobě roztřepenou ránu, ze které mu do žil pronikal otrávený kal, kapku po kapce. Ten pocit byl jako jed a vysával ho až do dna.

Potřeboval ji, ale ona ho nepotřebovala.

Tato skutečnost, tato hnisající, hnijící skutečnost ho nutila chtít se na všechno vykašlat. Hermiona ho přiměla, aby se do ní zamiloval, a pak utekla. A zřejmě jí to nevadilo, protože jinak by se k němu vrátila. Mohla zvládnout odloučení na neurčito. Byla silná. On byl naopak totální troska. Bože, byl takový posraný ubožák. Který Malfoy by si přál umřít, protože ho odmítla nějaká holka? Jenom on, posraný nevyvedený kus Malfoye.

Ale stále to byla pravda. Začínal uvažovat, jestli by smrt nebyla příjemnější než to peklo, ve kterém žil. Zatím se přikláněl k rozhodnému ano.

"Draku!" Klepání teď znělo hlasitěji a Draco se při tom zvuku naštvaně zamračil.

Blbý Blaise. Dokonce i kdyby chtěl vstát, bylo by to čistě technicky dost obtížné. Ta hladovka ho značně oslabila. Udržet se na nohou se ukázalo náročné. Chůze ke dveřím by ho možná složila úplně. Když zkusil otočit hlavu, okolí jako by se rozhoupalo.

Ne, zůstane tady. Bylo to tak lepší. Blaise to bude nucen brzy vzdát.

Přes dřevo dveří bylo slyšet Blaisovo tlumené klení a Draco zaregistroval šustot látky, jako kdyby se jeho kamarád přehraboval v kapsách. Vytahoval sendvič? Copak nechápe, že ta jeho snaha je zbytečná?

Dveře vyletěly z pantů. Aha. Ne, Blaise nevytahoval sendvič. Sahal po hůlce. Při zpětném pohledu se to zdálo jasné.

"Radši ty dveře oprav," zamumlal Draco a při pohledu na siluetu svého kamaráda, který si to k němu mašíroval, přimhouřil oči. Všechno bylo rozmazané. "Co do prdele vlastně chceš? Řekl jsem, že nechci být rušen. Mám práci."

"Snění o vlastní smrti? To se nepočítá. To se rozhodně nebere jako práce. A důvod, proč jsem tady, je, že chci, aby vypil tenhle lektvar," spustil Blaise sebevědomě.

"Trhni si," ušklíbl se Draco. "Takhle mě chceš zase nutit do jídla? Štěkáním?"

"Neštěkám a necpu ti do krku žádné jídlo. Věř mi, je důležité, abys tohle vypil."

"Ano?" pokusil se Draco usmát, ale vyšlo z něj jen chabé zakňučení. "A proč? Zbaví mě to všech vzpomínek na Hermionu? Donutí mě to zapomenout, že se mnou nechce být? Odvede to mou pozornost od naprosto zpackaného života?"

"No, to ne," zamračil se Blaise. "Ale když to vypiješ, povím ti o ní nějaké novinky."

Draco se s vytřeštěnýma očima posadil. "Děláš si ze mě prdel? Radši mě netahej za nohu, Blaisi."

"O žádné tahání za nohu nejde," rozhodil Blaise ruce, malou ampulku zastrčenou mezi palcem a dlaní a ve tváři zlomyslný úšklebek. "Vypij to," hodil lahvičku Dracovi.

Draco s téměř panickým chvatem chňapl po lektvaru a spolkl ho. Okamžitě věděl, o co šlo. Ušklíbl se, otřel si ústa a tělo mu zaplavil příval energie.

"Proč mi dáváš něco na posilněnou?" vyštěkl. "Pro případ, že sis toho nevšiml, nechci být čilý."

"Všiml, ale musíš být čilý," odpověděl Blaise. "Máš tu návštěvu."

Dracovo obočí vystřelilo nahoru, srdce mu začalo bušit v hrudi a dech se mu zrychlil natolik, že pocítil závrať. "Ne... nemyslíš tím..."

"Není to Grangerová, kámo," omlouval se Blaise. "Ale pořád si myslím, že tě to potěší."

"Není to Grangerová?" zařval Draco a díky podpoře lektvaru prudce vyskočil. "Tak kurva nechci nikoho vidět! Chci ji. Chci jenom ji. Nechci vidět nikoho jiného, rozumíš?"

"Rozumím," pokýval jeho kamarád klidně hlavou. "A teď k té návštěvě -"

"Seru na návštěvu. Jaké novinky pro mě máš? Říkal jsi, že máš novinky o Hermioně."

"Jo, jasně," zabručel Blaise mrzutě a ohlédl se přes rameno. "No, někdo říkal, že ji možná viděl v Brightonu."

"Možná?" zeptal se Draco podezíravě. "Kdo je ten někdo?"

"Můj bratranec ze třetího kolena," vyhrkl Blaise. "Podívám se na to. Myslel jsem, že bys to možná chtěl vědět."

"Přiměl jsi mě vypít lektvar kvůli tomuhle?" vykypěl Draco. "To si mohl vymyslet kterýkoliv opilec!"

"Je to seriózní stopa!" ohradil se Blaise.

"Je to plýtvání mým časem. A teď vypadni. Musím přijít na to, jak dostat ten stupidní lektvar z těla. Možná by mohl stačit pěkný lok nápoje na spaní. Nebo možná deset loků. Vem to skřet, jestli mě to zajímá."

"Já bych to nedělal, kámo," řekl Blaise.

"Proč sakra ne?"

"Protože tě nemůžu dost dobře popadnout za límec, když budeš totálně mimo!" ozval se zpěvavý ženský hlas. Hlavní kanceláří se rozléhal klapot blížících se podpatků.

Draco zmateně vzhlédl a žaludek se mu sevřel obavami. Ten hlas znal. Pohlédl na Blaise s výrazem jednoznačné paniky a zašeptal: "To jsi neudělal."

"Nemám ponětí, o čem to mluvíš," řekl Blaise nevinně. "Dorazila z vlastní vůle. Nemám s tím nic společného."

Oba se ohlédli ke dveřím, které byly stále vyvrácené z pantů a lehce dýmaly. Klapot podpatků se zastavil přímo před nimi. Žena překročila práh.

"Ahoj drahoušku," pronesla Pansy Parkinsonová. "Chyběl jsi mi."

* * *

Draco se pokoušel vypálit díru Blaisovi do hlavy pouhou silou vůle. Nefungovalo to.

"Přestaň na mě takhle zírat, kámo," uculil se Blaise nervózně. "Je to trochu děsivé."

Tenhle poděs to jednou dokáže a tvůj mozek ti vyteče očními důlky ven, pomyslel si Draco. Místo toho jen civěl do prázdna a snažil se zablokovat vytrvalý bzukot Pansyina hlasu. Seděli všichni společně ve firemním salonku a Pansy od svého příchodu nezavřela pusu.

"Tak jsem si koupila norkový kožich, protože jsou z nich v Rusku všichni na větvi, jen abych zjistila, že ten, co jsem si vybrala, byl prokletý, a jakmile jsem si ho oblékla, nešel sundat! Věřili byste tomu? Můžu říct, že jsem se pořádně zpotila a stálo mě to celé zatracené jmění najít stařenu, která to kouzlo odstranila. Týdny jsem páchla jako hlodavec!"

Pansy dál nesmyslně blábolila, přeskakovala od tématu, jaké jsou výhody bot na platformě oproti obyčejným lodičkám, přes zkrášlovací kouzla, která vám v podstatě vytvoří permanentní mejkap, až k odstranění magického tetování, přičemž citovala nějakou chybu s „kérkou", ať už to sakra bylo cokoliv.

Draco soptil. Pohled mu sklouzával k Harrymu, který pod rouškou rozcuchané ofiny podřimoval. Potter. Věděl, že dorazí Pansy? Těžko říct. Na to, aby naplánoval sviňárnu takové velikosti, vypadal příliš pitomě.

Ne, tenhle kousek nesl Blaisův podpis.

Otázkou bylo... čeho přesně tím chtěl Blaise dosáhnout? Draco a Pansy spolu vyrostli, ve škole si to rozdávali jako králíci, a náhle byl se vším konec, když se projevila vážná tvář války. Neznamenalo to, že by se Pansy Dracovi nelíbila: dobře vypadala, muchlování s ní bylo fajn, pocházeli z podobných poměrů, ale Merline, nikdy ho nevytáčela tak jako právě teď. Chrlila ze sebe nepřetržitý proud slovního balastu a on si nepřál nic jiného, než na ni vrhnout umlčovací kouzlo, a poté byl v pokušení udělat něco ještě radikálnějšího. Blaise bude pravděpodobně jeho první oběť, ale nedalo se odhadnout, kam až by Draco mohl zajít. Půjde o masakr způsobený tím zatraceným norkovým kožichem. Nikdo nepřežije. Věštec by si na tom smlsnul.

"Pansy, proč jsi tady?" zeptal se Draco a přerušil ji tak uprostřed vyprávění.

Zůstala na něj civět. "Na rovinu, Draco, po mém odchodu šlo tvoje chování už úplně do kytek?"

"Ne, do kytek šla moje schopnost zajímat se o takové zbytečnosti, jako je chování," odsekl. "Poslyš, je moc fajn tě vidět, ale na rovinu, teď není vhodný čas na návštěvu a mám nějakou práci, takže kdyby ti nevadilo -"

"To by mi tedy vadilo!" vyhrkla uraženě a v očích se jí objevily slzy. "Přiharcuju se sem až z Ruska, abych se s tebou viděla, a ty mě prostě vyhodíš?"

"Pans, nevyhazuju tě," vzdychl Draco s mírným pocitem viny. "Jen uvažuju, jestli máš nějaký konkrétní důvod pro to, že jsi tady, to je všechno."

"Nechápu, proč potřebuju konkrétní důvod k tomu, abych navštívila svoje staré kamarády," popotáhla a otřela si tváře. "Známe se od dětství!"

"Dobře, omlouvám se, že jsem to nadhodil -"

"Ale teď, když jsi to zmínil, domnívám se, že tu důvod je."

Draco sklapl pusu a nedůvěřivě přimhouřil oči. Tohle se mnohem víc podobalo Pansy, kterou znal. "Ano?" řekl.

Pansy se k němu přitiskla. Pokusil se odsunout po pohovce o kus dál, ale už seděl až u opěrky. Přejela mu rukou po stehně. Polkl. Do prdele. Tohle rozhodně byla ta Pansy, kterou znal. Ať už jí šlo o cokoliv, potřeboval se z toho vyvléknout. A rychle.

"Pochopila jsem, že jsi pořád ještě svobodný," pronesla tichým, podmanivým hlasem.

"Co-"

"Protože já jsem taky ještě svobodná a protože jméno Malfoy už nepředstavuje takovou přítěž jako předtím, myslela jsem si, že bychom mohli navázat tam, kde jsme přestali." Usmála se, jako kdyby to všechno vysvětlovalo.

"Prosím?" hlesl. Oči mu těkaly mezi Blaisem a Harrym, přičemž se snažil zjistit, jestli si to její stupidní prohlášení náhodou jen nepředstavoval. Oba neohrabaně krčili rameny a předstírali, že si nevšimli, že ho Pansy začala hladit po noze.

Harrymu se to nepodařilo a přikrčil se.

Blaisovi se to nepodařilo a uchechtl se.

"Pans!" naštval se Draco a odstrčil jí ruku. "Na rovinu, co do pr-"

"Jsem si jistá, že tví rodiče budou nadšení," ignorovala jeho protesty a natáhla k němu prsty. "Vždycky si mysleli, že bychom byli prima pár. Máme mezi sebou spoustu chemie. Oba jsme čistokrevní. Oba jsme se narodili ve zlaté kolébce, ačkoliv jsem pochopila, že ty jsi mezitím přišel o trochu víc peněz, než je obvyklé. Ach, Draco, nebylo by to báječné?"

"Báječné?" zíral na ni s pusou dokořán. Poté vstal a téměř upadl, jen aby unikl z dosahu jejích chamtivých rukou. "Ne, Pans, já bych to nenazval báječné. Chodili jsme spolu ve škole. Byla to fajn doba, ale nebudeme to znovu opakovat, jasné?"

Pansy vstala, černé minišaty měla vykasané vysoko na stehnech a rty našpulené. "Proč ne, Draco? Strávili jsme spolu skvělé časy, vzpomeň si."

"Myslíš předtím, než se můj život rozpadl na kusy a Voldemort se nastěhoval do mého domova?" řekl. "Jistě, bylo to skvělé, ale ty dny skončily. Ježíši, nemůžu uvěřit, že vůbec něco takového navrhuješ!"

"Ty dny nemusí skončit," namítla se smyslným mrknutím a ztlumila svůj hlas do šepotu. "Mám ti připomenout, jaké věci umím se svým jazykem?"

Draco v rozpacích zasténal. Zato Blaise ožil a se zájmem naslouchal. "Zatraceně, Pansy, nikdo netouží slyšet o -"

"Mohli bychom mít všechno, co bychom chtěli," pokračovala a vykročila k němu. "Velký dům, vliv, rodinu..."

"Já tyhle věci nechci!" ohradil se. S tebou, dodal v duchu a očima těkal po místnosti. Potřeboval se odtud dostat. Začínalo to být nepříjemné a při pouhém pomyšlení na Pansyiny doteky ho všechno svrbělo. Přál si mít na sobě jen jedny ruce a ty ruce mu strašně moc scházely.

"Samozřejmě, že chceš," pokrčila rameny. "Každý ty věci chce. Hele, Draco, vždycky jsem dostala to, co jsem chtěla, a právě teď chci tebe. Nevyváděj. Co to bude stát?"

"Já nejsem norkový kožich, Pansy!" zavrčel. "Nejsem něco, co si můžeš koupit."

"Víš to jistě? Každý má svou cenu," ušklíbla se.

"Co mi to tu navrhuješ?" zavrčel vztekle a znovu couvl.

Harry a Blaise sledovali Draca a Pansy, jako kdyby šlo o tenisový zápas. Jeden pohled sem, druhý tam. Sem, tam.

"Navrhuji, ať mi dovolíš dát ti to, co chceš."

"Ty netušíš, co chci, Pansy, a říkám ti, že nemám zájem," pronesl pevně s pohledem upřeným ven z okna. Snažil se rozhodnout, jestli by zvládl vyskočit. Možná by si něco zlomil.

Rozhodně by to stálo za to.

"Samozřejmě, že máš!" namítla vesele, jako by jeho odmítnutí neslyšela. "Je to skvělá nabídka. A navíc tě znám líp než ostatní. Vážně, jak moc by ses mohl změnit?"

"Všechno se změnilo," řekl nečekaně ponuře. "Já jsem se změnil. Nemáš tušení, jak moc."

"Ale prosím tě," odfrkla si a povýšeně si založila ruce na prsou. "Jak přesně? Jednou Malfoy, vždycky Malfoy. Vypadáš stejně, i když jsi trochu starší. Pořád jsi neomalený hajzlík - promiň, miláčku. Usilovně se staráš o svoje rodiče a velmi málo o kohokoliv dalšího. Co je jinak?"

"Vážně to chceš vědět?"

"Zkus to."

"Zamiloval jsem se do Hermiony Grangerové," prohlásil.

Nastalo dlouhé ticho, během kterého na něj třeštila oči.

"Nevěřím ti," řekla, ale její hlas byl tentokrát tišší.

"Je mi jedno, jestli tomu věříš, ale je to pravda," řekl. "Jsem do ní zamilovaný, a jestli nemůžu být s ní, tak nebudu s nikým. Promiň, Pans, ale nepůjde to."

Zamračila se a snažila se vyzkoumat, jak moc mluví vážně. "Ale možná kdyby -"

"Ne," zavrtěl hlavou. "Naposledy - nemám zájem."

"Ale Draco, mohli bychom jenom -"

"Řekl ti, že nemá zájem," ozval se hlas. Všichni se otočili.

Ve dveřích stála Hermiona. Vypadala pohuble a unaveně, oblečení měla zašpiněné, ale v očích jí jednoznačně plál oheň. Vlasy byly zakryté světle fialovým šátkem. Hůlku držela připravenou.

Dracovi spadla brada.

"A jestli od něj okamžitě neodstoupíš, osobně tě odtáhnu z budovy," dokončila Hermiona a namířila hůlku přímo na Pansy.

Dívky na sebe několik sekund hleděly, a pak Pansy začala od Draca pomalu couvat. Minula Blaise a sáhla po kabelce.

"Pochopím, když nejsem vítaná," pronesla stroze, vytáhla zrcátko a opravila si rtěnku. "Ráda jsem tě viděla, Draco. Blaisi, Harry, nevadilo by vám, kdybyste mě doprovodili?"

Oba mladíci se vyškrábali na nohy a během cesty ke dveřím se snažili Hermionu ignorovat. Nevšímala si jich. Očima probodávala Draca a zřejmě zapomněla, že je v místnosti ještě někdo další. Ti dva tam stáli nehybně jako jelen ve světle reflektorů.

Pansy, Blaise a Harry se vyplížili z místnosti, přičemž se ještě přes rameno ohlédli na zamrzlou dvojici.

"Tedy už bylo sakra načase," zašeptala Pansy ke klukům. "Skoro jsem to nevydržela tak dlouho předstírat. Díky bohu, že jsi měl pravdu, Blaisi. Ty její zvláštní instinkty na můj vpád jednoznačně zareagovaly."

"Byla to jen teorie, ale jsem setsakra rád, že fungovala," zašeptal Blaise se souhlasným úsměvem. "Mimochodem, byla jsi skvělá. Fakt. Skoro jsem uvěřil tomu blábolu o norkovém kožichu. Byla jsi vážně dobrá."

"Jo, naprosto excelentní," zašeptal Harry a s bolestným výrazem odpočítal několik galeonů do Blaisovy dlaně. "Připomeň mi, abych se s tebou už příště nesázel, Blaisi. Očividně se v těchhle pochybných záležitostech výtečně orientuješ. Já jsem vyšel ze cviku."

Blaise se uculil: "Nejlepší plán, přesně jak jsem říkal. Ale stejně bych to bez Pansy nezvládl. Pans, jsem tvůj dlužník."

"No, když jsem od tebe dostala zprávu, nemohla jsem dost dobře odmítnout," ušklíbla se. "Chci říct - Draco zamilovaný do Hermiony Grangerové? To je příliš bizarní, než abych to ignorovala! A navíc je to realita. Viděl jsi, jak vážně se tvářil? Myslím, že by mě možná fakt odmítl." Zamračila se a znovu se nad tím zamyslela. "Trouba," zamumlala potichu.

"Když už o těch dvou mluvíme," řekl Blaise. "Myslím, že bychom měli zůstat tady na chodbě a ujistit se, že budou v pohodě. Hermionino oblečení vypadalo, jako kdyby nedávno prošlo... no..."

"Ohněm?" nadhodila Pansy.

"Ano," kývl Blaise. "Což mě vede k úvahám, kde se skrývala a co musela udělat, aby se dostala ven. Měli bychom se držet někde poblíž."

"Hele... myslíš jako odposlouchávat?" zeptal se Harry.

"Jasně, že myslím odposlouchávat," odsekl Blaise, jako kdyby to byla ta nejhloupější otázka na světě. "Co sis myslel, že navrhuju... střežit budovu kvůli jejich bezpečí?"

Podívali se na sebe, pokrčili rameny a schovali se vedle dveří.

"Hej, Pans," zašeptal Blaise.

"Hm?" ozvala se.

"Vzhledem k tomu, že tu možná chvíli pobudeme... Jsem zvědavý. Jaké že to věci umíš se svým jazykem?"

* * *


Ukázka z další kapitoly:
"Připadám si rozbitá," řekla. Pohled měla rozostřený. "Nemůžu se vyhrabat z toho modelu závislosti. Z nevyhnutelnosti. Po válce to byly prášky a teď jsi to ty. Už nevím, co si s tím mám počít. Chci říct... Kdy se ze mě stala taková troska? Je to, jako kdyby toho člověka, kterým jsem byla dřív, válka prostě vymazala. Dřív jsem se chovala statečně, protože jsem se cítila silná. Teď se chovám statečně, abych zakryla svoji slabost."


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ester - 02.09. 2020
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 19. kapitola Od: Lemurka - 02.03. 2018
No, kdo nemiloval zmijozelské do teto chvíle, musel s tím právě začít, Díky, překlad tradičně boží!

Re: 19. kapitola Od: martian - 26.05. 2015
Ááách! Pansy je tu jako další úžasná holka do nepohody, to se mi moc líbí.

Re: 19. kapitola Od: arabeska - 23.03. 2015
Ježíš, Jacomo, já ti fakt postavím oltář, jinak nevím. Co takhle náboženství? Vygooglila jsem si, že na registraci nového náboženského společenství potřebuješ 300 lidí s trvalým pobytem v ČR - a ti by se určitě našli.
Už nevím, co k předchozím komentářům dodat. Pansy se tak neskutečně povedla! V téhle povídce mají všichni tak úžasné nepopsatelné charisma!
Húú a já jdu hned dál, heč, nemusím čekat! :D
Děkuji! 

Re: 19. kapitola Od: mami - 17.03. 2015
Blaise, Harry a Pansy neviem kto z nich je lepší... Úderná trojka bola dokonalá. Hermiona a Draco sú konečne spolu, teda aspoň pri sebe.
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 17.03. 2015
Nechtěla bych tipovat žebříček oblíbenosti postav v této povídce :-) Jen si myslím, že jako ta nejneoblíbenější by nejspíš vyhrál Ron.

Re: 19. kapitola Od: katrin - 16.03. 2015
Juchu, Hermi sa vratila a Draco hadam zacne aj jest a bojovat a nielen vzdychat v kute, lebo ju si vzdychanim neziska.. To som zvedava na ten ich rozhovor, aj ked mam podozrenie, ze take jednoduche ako ze: "uz sme spolu, uz bude dobre" to nebude A navyse som ukrutne zvedava na Luciusa a stretnutia s brokovnicou
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 17.03. 2015
Obávám se, že ani v příštích kapitolách toho Draco moc nesní, ještěže ho Blaise nacpal tím posilňujícím dryákem  Nic nebude jednoduché, galfoy je mistr zápletek, takže si ještě naši hrdinové (a tím pádem i my) užijí.
Lucius a brokovnice? Jo, něco málo se dozvíme

Re: 19. kapitola Od: kakostka - 15.03. 2015
Pansy je velmi dobrá herečka:-))))  Blaise to vymyslel skvěle, i Harryho si posadil na lopatu... Jsem zvědavá, kde se Hermiona schovávala. Ukázka naznačuje, že příště je čeká vážný rozhovor a Hermioně dost rozumím, opravdu není v příjemné situaci. Snad se brzo objeví rodiče a pomůžou ji se vzpamatovat se ze všeho. Nevím jestli se to řešilo, ale proč  se nepokusila rodiče najít? Pomocí krevní magie by to určitě šlo, ne?
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 17.03. 2015
U Pansy se tuším potkává zmijozelská povaha se ženskou rafinovaností, to holt převálcuje i Blaise. Harry, ten chudák sotva stačil mrknout :-) Místo Hermionina pobytu se příště dozvíme a nebude jen tak nahodilé. Jako ostatně v této povídce všechno.
Myslím, že na začátku o rodičích něco bylo, ale jak jsem první čtyři kapitoly nepřekládala já, tak mi detaily unikají. O pokrevní magii tam ale asi nic nebylo - možná by to nešlo, když jsou oba mudlové? Těžko říct.

Re: 19. kapitola Od: denice - 15.03. 2015
Kapitolu jsem si přečetla už včera pozdě večer, ale zvládla bych napsat je 'úžasné, díky', což mi na tuhle kapitolu připadá trochu málo. Svádí mě to napsat, že galfoy tu báječně umí ty silné nezávislé zmijozelské ženské, ale to by bylo nespravedlivé k ostatním postavám - všechny jsou skvělé. Pansy je tu nezapomenutelná (stejně jako drahoušek Narciska a její domácí mazlíček) a Blaise s Harrym jí zdatně sekundují. Opustili jsme Draca a Hermionu ve fázi jelenů oslněných reflektorem auta a už se moc těším na jejich rozhovor. Podle ukázky bude taky stát za to:-).
Díky!
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 17.03. 2015
Ano, všechny postavy jsou tu vyvážené; i ta Stacey, co se jen mihla spíše v pozadí, byla dobře napsaná. Což teprve naši dva miláčkové a jejich suita :-)
Jeleni mě dostali - strašně ráda porovnávám české a anglické idiomy a tento máme evidentně stejný. Ony třeba skotské silnice, to je samej deer, jak říká jedna poměrně známá postava české fanfiction Tess :-)
Obsáhlejší komentář samozřejmě potěší, zvláště od tebe, denice, ale měla bych radost i z pár slov. Díky.

Re: 19. kapitola Od: Jimmi - 14.03. 2015
Kapitola za odmenu :) úžasné, nemôžem nič iné ako sa opakovať. Tvoj preklad je majstrovské dielo. Ďakujem
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 17.03. 2015
Klidně se opakuj, taková slova potěší vždycky. Děkuju.

Re: 19. kapitola Od: Zuzana - 14.03. 2015
Som veľmi rada, že sa Hermiona konečne vrátila, aj keď to urobila iba preto, že dobehla chrániť svoj "majetok". Ja ju chápem, že nechce byť závislá, škoda, že to Narcissa na tom portréte tak spackala. Draco musí poriadne zabrať aby sa Hermiona so svojou závislosťou zmierila a priznala si, že je to dobrá závislosť byť do niekoho na smrť zamilovaná.
Pansy je skvelá, mám ju rada, keď je takáto ako v tejto poviedke:)
Veľmi pekne ďakujem za preklad:)
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
No jo, jedním z průvodních jevů gregalesovského rysu je i silná majetnickost. Blaise to správně vytušil a využil. Draco fakt bude muset pořádně zabrat. Ani netušíš, jak moc ;-)
Skvělý jsou tu naprosto všichni a já to s potěšením překládám pro stejně skvělé čtenáře se skvělými komentáři, takže díky, Zuzano!

Re: 19. kapitola Od: marci - 14.03. 2015
Nádherná kapitola!!! V mysli jsem si vytvořila nové Zlaté trio - Blaise, Pansy a Harry :D Dokonalá trojka :) Díky moc za kapitolku, Jacomo!
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Kdyby Zlaté trio - to je přímo Ďábelská trojka :-D
Díky, marci!

Re: 19. kapitola Od: Julie - 14.03. 2015
Blasieho v této povídce žeru a vůbec se tu myslím zmijozelům dostává zadostiučinění. Díky moc! Těším se na další kapitolu!
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Já tu žeru všechny - bez ohledu na pohlaví a věk :-)

Re: 19. kapitola Od: Gift - 14.03. 2015
Dalsi uzasna postava a opet zcela prekvapive nacasovana. Galfoy vali!
Vtipne je, ze vzdycky z neznamych duvodu pocitam s tim, ze povidka vychazi az v nedeli a o to prijemnejsi prekvapeni me v sobotu ocekava.
Moc a moc dekuji, Jacomo.
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Já u téhle povídky žasnu u každé kapitoly a to už jsem to přečetla třikrát. Galfoy je mistr slova.
Vidíš, jak si výjimečná, většinou všichni vzdychají po nové kapitoly už od předchozí soboty, a ty to máš tu následující jako překvápko.
Děkuju, Gift!

Re: 19. kapitola Od: Lupina - 14.03. 2015
Tak teda vážně nevím, kdo je v této povídce úžasnější :-D Dokonce i Harry byl se svojí naivitou sladký. To jako poslouchat je? :-D Jak už napsáno výš, nápad měl Blaise geniální. Draco je v ohrožení a Hermiona mu jako heroina v zlaté zbroji přispěchá na pomoc :-D Úžasné. No a ten překlad... To je pošušňáníčko. Děkuji moc za všechnu tu práci, Jacomo :-)
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Počkej, až uvidíš, co musela Hermiona udělat, aby mohla dorazit na svoji záchranou misi!
Moc moc děkuju, Lupinko.

Re: 19. kapitola Od: luisakralickova - 14.03. 2015
Dokonalé, spojené síly Zmijozelu útočí., ten nápad byl prostě skvělý. Hermiona nemohla odolat obraně Draca. Teď ji jen přesvědčit, že dvě trosky pohromadě budou lepší než dvě mrtvolky. Díky moc za překlad.
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Zázračný chlapec spolupracuje se zmijozelskou bandou - světe, třes se!  Ano, takhle je to lepší, s mrtvolami bychom si moc zábavy neužili...
Díky.

Re: 19. kapitola Od: MIRA - 14.03. 2015
To bolo také geniálne.:D Ten Blaisov nápad bol fakt perfektný. Pansy bola úžasná. Najprv sa ho snažila zblbnúť tými hlúpimi rečami a potom ho skoro dorazila s ponukou dať sa dokopy. Ani sa nečudujem, že mu Blaise dal ten povzbudzovací elixír.:D Trafil by ho šľak už pri tom norkovom kožuchu.:D
Rozmýšľala som, kde by sa Hermiona mohla schovávať a jediné mi napadlo, že sa pravdepodobne schovala niekde v blízkosti draka. Mala obhorené šaty, ale môžem sa samozrejme mýliť.:)
Nádherný preklad, ďakujem.:)
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Blaise to skvěle vymyslel, Harryho si vzal jako morální podporu a Pansy to celé oddřela :-D Ale výsledek se dostavil - Hermiona je tady a nás čeká překvapivé vysvětlení její nepřítomnosti. A spousta dalších řečí :-))
Díky, MIRO!

Re: 19. kapitola Od: cuc - 14.03. 2015
Narcisu som v predchádzajúcich kaúitolách úpône žrala, a Pansy to teraz dorazila na celej čiare, boa neskutočná  Blaisov nápad bol nad zlato, neviem sa doškať ako sa situácia vyvŕbi ďalej, teším sa na ďalšiu kapitolku, poklona za preklad je super, ako celá poviedka 
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Máme tu silné ženské hrdinky - Hermionu, Narcisu i Pansy. Chlapci sice nezůstávají moc pozadu - Lucius, Blaise - ale občas klopýtnou - Harry. Draco tu trošku hodně vzdychá, ale věřme, že jeho chvíle ještě přijde
Díky!

Re: 19. kapitola Od: TaraFaith - 14.03. 2015
Nemohla jsem odolat a musela si počkat do půlnoci. Já jsem tak trošku tušila, že Blaise vymyslí něco podobného, ale Pansy to zahrála mistrně!!!!! Já ji mám jako postavu docela ráda a někteří autoři ji dokážou vykreslit tak, že se do ní člověk prostě zamiluje. A Galfoy je právě jedna z nich. :)
Draco mi na začátku kapitoly už vážně dělal starosti. To už se pomalu ani nedalo číst :D Je zvláštní, že mi nedělá problém, číst temné povídky o mučení, jak psychyckém tak fyzickém, ale když se někdo trápí kvůli tomu, že nemůže být s někým oho miluje, zasáhne mě to přímo do srdce.  Blaise je tady prostě geniální. Vždycky patřil k mým nejoblíbenějším postavám a vždycky bude, ale v tomto příběhu prostě exceluje!!!!! Nejvíc se mi líbilo, že se na Harrym domáhá souhlas a přitom už všechno zařídil. No a samozřejmě závěr. Od chvíle kdy se Pansy o svém jazyku zmínila, jsem jenom čekala, kdy z něj ta závěrečná věta vypadne.  
Rozhovor těch dvou rozhodně nebude jednoduchý, což dokázala ukázka z příští kapitoly, ale i přes to nebo hlavně proto, se nemůžu dočkat pokračování. Tahle povídka je rozhodně návyková a já za ní Galfoy moc děkuju a zároveň se klaním úžasnému překladu!!!! :DD Díky jste skvělé, holky!!!!
Re: 19. kapitola Od: Jacomo - 14.03. 2015
Autorka má dokonale zvládnuté hlavní protagonisty i doplňkové postavy, ze kterých se v některých momentech stávají hrdinové hlavní  Harry, Blaise i Pansy tady vysloveně perlí.
Pokud jde o Draca a Hermionu, ti se zřejmě nedokáží obejít bez velkých gest a srdceryvných scén  Čili si to ještě užijeme.
Strašně moc děkuji za komentář a za chválu!

Prehľad článkov k tejto téme:

galfoy: ( Jacomo )25.04. 201525. kapitola - závěr
galfoy: ( Jacomo )18.04. 201524. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.04. 201523. kapitola
galfoy: ( Jacomo )04.04. 201522. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.03. 201521. kapitola
galfoy: ( Jacomo )21.03. 201520. kapitola
galfoy: ( Jacomo )14.03. 201519. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.03. 201518. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.02. 201517. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.02. 201516. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.02. 201515. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.02. 201514. kapitola
galfoy: ( Jacomo )31.01. 201513. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.01. 201512. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.01. 201511. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.01. 201510. kapitola
galfoy: ( Jacomo )29.11. 20149. kapitola
galfoy: ( Jacomo )22.11. 20148. kapitola
galfoy: ( Jacomo )15.11. 20147. kapitola
galfoy: ( Jacomo )08.11. 20146. kapitola
galfoy: ( Jacomo )01.11. 20145. kapitola
galfoy: ( Baska92 )17.07. 20144. kapitola
galfoy: ( Baska92 )16.07. 20143. kapitola
galfoy: ( Baska92 )14.03. 20142. kapitola
galfoy: ( Baska92 )04.03. 20141. kapitola
galfoy: ( Baska92 )25.02. 2014Prológ
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )23.02. 2014Of Kings and Queens