archiv.hpkizi.sk
15. kapitola
Of Kings and Queens
Vložené: Jacomo - 17.02. 2015
Téma: Of Kings and Queens

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Of Kings and Queens

Prekladateľ : Jacomo

Názov originálu: Of Kings and Queens

Autor originálu : galfoy

Link na originál : Of Kings and Queens

Počet slov originálu: : 91 215

Rating : M 16+ -

Éra / Obdobie: Po Bradavicích Žáner: Drama, Romance Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _ 50K-100K Párovanie: Dramione
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní galfoy, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


Of Kings and Queens - 15. kapitola

Autor: galfoy

Překlad: Jacomo                Betaread: Ivet


Originál najdete na https://www.fanfiction.net/s/8227894/16/Of-Kings-and-Queens

Prohlášení: Nevlastním Harryho Pottera. Skličující, leč pravdivé.

Poznámka autorky: Chci toho TAK MOC říct o téhle kapitole, ale když to udělám, budu to muset zase smazat... Takže mlčím a nechám vás číst *nabízím vám virtuální rameno, na kterém si můžete poplakat, protože to možná budete potřebovat*



* * *

 

Hermiona rychle kráčela starou chodbou a snažila se ignorovat strašidelně působící portréty, které ji propichovaly pohledy. Jak mezi nimi procházela, šeptaly si mezi sebou a stále byly o několik kroků napřed.

"To je prostě výborné," brblala si pro sebe a přitom bojovala s pláčem. "Jsem ze všech míst na světě zrovna na Manoru, sama, obklopená nejméně pěti generacemi nesouhlasně se tvářících Malfoyů a snažím se přijít na to, jestli jsem se nezbláznila."

"Nezbláznila jste se, drahoušku," ozval se hlas.

Hermiona nadskočila a rozhlédla se. Kromě ní na chodbě nikdo další nebyl, ale znělo to velmi podobně jako Narcisin hlas.

"Popojděte ještě kousek," řekl hlas mile. "Jsem až skoro na konci."

Hermiona opatrně pohlédla směrem, odkud slyšela hlas, a všimla si mělkého zákoutí, kterým chodba končila. Rozhodla se, že i kdyby se něco zvrtlo, nemá kromě svého života co ztratit, a možná by se tam tedy mohla podívat.

"Jste opravdu tak hezká, jak říkali," ozval se hlas, když se přiblížila k portrétu. Byl ve zlatém rámu, masivním a vyumělkovaném množstvím zakroucených ozdob. Na obraze seděla nádherná mladá žena, nápadně podobná Narcise, až na to, že měla černé vlasy.

"Omlouvám se, ale... Kdo to říkal?" zeptala se Hermiona, která se snažila na krásnou ženu necivět. Ať už byla ta osoba kdokoliv, působila dojmem, že se o Hermionu zajímá, protože vstala a popošla co nejblíže.

"Portréty," zašeptala ta žena s úsměvem. "Vím, že se tváří nesouhlasně, ale ve skutečnosti jsou nadšení. Čekali jsme na vaši návštěvu od chvíle, kdy Draco přišel s tím beznadějně zamilovaným výrazem."

"Draco není beznadějně zamilovaný," prohlásila Hermiona a tváře jí zrůžověly. "Je to můj kamarád."

"To jsem říkala o Luciusovi taky," pokrčila rameny žena. "Dlouho to netrvalo. Velmi rychle jsem se do něj zamilovala, i když ne tak rychle jako on do mě," dodala a drze na Hermionu mrkla.

"Vy jste Narcisa Malfoyová?"

"Přesně tak," řekla. "Ačkoliv technicky vzalo, když byl tento obraz malován, byla jsem stále ještě Narcisa Blacková."

"Ale... současná Narcisa... má blond vlasy," poznamenala Hermiona zmateně. "Téměř bílé."

"Tak tak, být předurčen stát se pravou láskou někoho z Malfoyů mění barvu vlasů, drahá," přikývla Narcisa nezúčastněně. "Moje se změnily pár týdnů po tom, co bylo tohle malováno."

Hermiona zbledla a v žaludku se jí objevila podivná tíha. "Říkáte, že... se vaše vlasy změnily? Jak je to možné?" zašeptala s hrůzou ve tváři.

"Ach, vy to ještě nevíte?" zeptal se portrét radostně. "Jak vzrušující! Dovolte mi, abych vám to tedy vysvětlila. Někteří lidé mají to štěstí, že si vezmou někoho z Malfoyů, protože se ti dva do sebe zamilují, nebo protože je to pro obě rodiny dobrá partie, nebo ten sňatek pomůže něčí kariéře. Jiní, jako jste vy a já, získají ten druh lásky, která je napsána ve hvězdách. My jsme ti nejšťastnější."

"Hvězdy?" zopakovala Hermiona jako ozvěna a pocítila náhlou slabost. "Šťastní? Jak to?"

"Rodina Malfoyů má rodový rys, který se dědí po pokrevní linii. Tu a tam se Malfoy setká se svým životním druhem, někým, koho mu určil osud. Ten rys oba spojí, takže námluvy jsou obvykle velmi rychlé a intenzivní. Tak či tak, skončíte v páru s tím, s kým doopravdy chcete být."

"Ale co to má společného s vlasy?" zeptala se Hermiona zmateně.

"Řekněme, že dva zrzci mají dítě... To dítě bude pravděpodobně taky zrzavé, správně?"

Hermiona přikývla.

"Toto je magický rys, ale funguje velmi podobně jako něco, co se dědí krví. Světle blond vlasy jsou znakem rodiny Malfoyů. Když někdo najde svého životního druha a to spojení je pravé, ten druh se stane součástí rodiny. Tudíž se mu změní vlasy. Nestává se to často, ale znovu opakuji, že vy a já jsme vždy byly poněkud výjimečné ženy. Docela sedí, že jsme byly vybrány. Naše osudy jsou pro nás nachystané. Není to úžasné?"

"Úžasné?" hlesla Hermiona a snažila se ovládnout pocit strachu, který ji zachvacoval. "Nechci, aby byl můj osud pro mě nachystaný!"

"No, no, to jsou nesmysly, drahoušku," řekl portrét, který nepostřehl výraz úzkosti na Hermioně tváři. "Být Malfoy je obrovská pocta. Jsme jako králové a královny v mudlovském světě. Pomyslete, že se stanete členem královské rodiny! Nejprve se vám změní vlasy, pak začnete pociťovat silné ochranitelské pouto... Je to všechno velmi rychlé. Svatba se konala téměř okamžitě poté, co ten proces započal."

"Svatba?" zalapala Hermiona po dechu a myslela na to, jak ochranitelsky se cítila, když Stacey ohrožovala Draca. "Nejsem na to připravená! Draco a já se dokonce ani nescházíme!"

"Nemusíte spolu chodit, abyste se zamilovali," pokrčil portrét rameny.

"Kdo tu mluví o lásce?" protestovala Hermiona. "Už jsem říkala, že jsme jen kamarádi, a ani těmi nejsme příliš dlouho."

"Jste si jistá?" optal se portrét skepticky. "Protože já vám říkám, že jinak neexistuje absolutně žádná možnost, aby vám nějaký Malfoy zachránil oné noci život. S naším jménem se opravdu nepojí péče o blaho veřejnosti."

Hermiona nad prostořekostí portrétu vytřeštila oči. "Zaprvé - Draco mě zachránil, protože je ve své podstatě dobrý člověk. Zadruhé - když se to stalo, nebyli jsme přátelé a rozhodně do mě tehdy nebyl zamilovaný. Můžete se ho zeptat. Jsem přesvědčená, že se mýlíte."

"Neberte si to ve zlém, drahá," řekla žena z obrazu. Hermioniny námitky ji nezajímaly. "Nejspíš to ještě nevěděl. Jak jsem pochopila, byl docela v šoku, když se dozvěděl o tom rysu."

Bolestivé bodnutí v hrudi způsobilo, že sebou Hermiona trhla. "Věděl to?"

"Ach jistě. Já a Lucius také. Byli jsme na dnešní setkání s vámi velice zvědaví."

"Proto jsem tady?" zvolala Hermiona. "Ale to je naprosto šílené! Nechci, aby mi život diktovalo nějaké pochybné magické pouto! Pro boha živého, Draco a já si nejsme předurčeni. V Bradavicích jsme se navzájem nenáviděli!"

"Ach, tomu rozumím," protočila Narcisa oči. "Lucius byl ve škole tak nepopsatelný kretén, že jsem ani nedokázala zůstat v jeho blízkosti. Myslel si, že je nejúžasnější na celém světě."

"Co ho tak výrazně změnilo?" zeptala se Hermiona.

"Uvnitř to byl jiný člověk. Velice laskavý a ušlechtilý, i když by vás to nikdy nenapadlo. Zjistila jsem to stejně jako vy u Draca: zachránil mi život."

"Jak?" vydechla v úžasu Hermiona, která se nemohla vzpamatovat z toho, jakou konverzaci tu vede.

"Jak asi! Vytvořila jsem si dost ošklivý zlozvyk, jestli víte, co tím myslím."

"Promiňte -"

"Víte, že když jsme se Lucius a já setkali, byli jsme protivníci v soubojích?" přerušil ji portrét otázkou.

Hermiona zavrtěla hlavou.

"Nikdy mě pochopitelně nepřemohl," řekla Narcisa pyšně. "Patřila jsem mezi nejlepší v celé Evropě. Ale dovolila jsem, aby mi soutěživost přerostla přes hlavu, a příliš jsem se hnala za vítězstvím. Začala jsem užívat povzbuzující lektvar, abych mohla méně spát a více trénovat. Ukázalo se, že jde o příšerně návykovou látku. Nemohla jsem ho přestat užívat. Nemohla jsem spát. Nemohla jsem jíst. Moje tělo přestávalo fungovat. Lucius si uvědomil nastalé rozdíly a zasáhl. Málem jsem kvůli tomu zemřela."

"To je strašné!" vyhrkla Hermiona, ohromená podobností mezi nimi. Náhle ji osvítila nečekaná myšlenka. "Jak jste se té závislosti zbavila?" zeptala se podezíravě.

"Naučila jsem se vyrábět poměrně zvláštní lektvar," řekla Narcisa. "Odstraní z těla všechny návykové látky. Je svým způsobem nádherný. Má takovou výjimečnou barvu -"

"Zářivě modrou?" zeptala se Hermiona.

"Jak to víte?" zvolala Narcisa. "Zkoušela jste ho? Je vlastně dost vzácný. Není moc lidí, kteří ho umí vyrobit."

"Někdo mi dal lahvičku a já ho vypila," řekla Hermiona. "Myslím, že to možná mohlo být vaše starší já."

"Zní to jako něco, co bych udělala," řekla mladší Narcisa s nazlobeným výrazem. "Jsem trochu naštvaná, že mi o svém plánu neřekla, ale asi se snažila respektovat vaše soukromí. Je toho názoru, že mohu být trochu moc upovídaná. Vždycky mi říká, že bych měla dospět," dodal trucovitě obraz.

Hermiona zůstala zticha, ale v duchu s hodnocením starší Narcisy souhlasila. Portrét, se kterým mluvila, byl jasným příkladem toho, jak se lidé postupem času mění. Přestože neznala starší Narcisu zas až tak dobře, z informací, které získala, dokázala posoudit rozdíl. Současná Narcisa Malfoyová byla moudřejší, silnější a tišší než její mladší já. Její plány byly tajné. Strategie byly pečlivě předem připravené. Nikdy by nevyzradila tak citlivé informace přespříliš brzy. Nejspíš by také byla schopná postřehnout, že se Hermiona cítí nepříjemně, a couvnout. Ale portrét? Na všímavost byl příliš vzrušený.

"Můj odhad je, že chtěla odstranit závislost z cesty, aby mohlo vaše tělo začít pracovat s vlivy rysu," blábolil portrét. "Draco je očividně pociťuje. Chudák chlapec, myslel si, že zbláznil. Chtěl uškrtit každého, kdo vám ublížil."

No, nebyl jediný, kdo se tak cítil. Hermioniným tělem se začala šířit panika. Tahle situace byla ryzí definicí šílenství. Část z ní nechtěla věřit, že vazba existuje, ale jiná část už věděla, že je to pravda. Podivné věci, které se s ní od včerejšího večera děly, toho byly důkazem.

"Dobrou zprávou je, že závislost je pryč a vaše tělo a mysl se může stoprocentně zaměřit na Draca," spustil portrét vesele a přetrhl tak Hermioniny myšlenky. "Když budete chtít, můžete se klidně vzít už příští týden. Zanedlouho nebudete schopná bez něj být. Samozřejmě zůstanete tady na Manoru jako všichni Malfoyové. Svatba se může konat v zahradě. Vaše děti budou kouzelné. Ach, to bude prostě nádherné..."

Něco v Hermionině mysli prasklo.

"Dost."

Žena na obraze zaváhala, zamračila se a přes tvář jí přešel zmatený výraz. Vypadalo to, že si konečně všimla Hermionina nedostatku vzrušení z novinek, které se na ni nahrnuly.

"Je mi líto, že vás zklamu, ale příští týden žádná svatba nebude. Jestli vůbec někdy nějaká bude."

Žena otevřela ústa, aby něco namítla, ale Hermona pokračovala: "Draco je velmi zvláštní člověk. Věřím mu, záleží mi na něm a jednoho dne se do něj možná zamiluju. Možná. Ale naprosto odmítám mít svůj život nalajnovaný dopředu ve jménu jakési archaické tradice. Umím si představit, že Draco to cítí stejně. Teď potřebuju trochu času - o samotě - abych popřemýšlela o tom, co jste mi řekla. Zvážím své možnosti. Rozhodnu se, jak postupovat. Možná se znovu uvidíme, možná ne."

"Nechovejte se jako hlupačka... Nemůžete utéct před osudem!" pohoršil se portrét. "Takový absurdní nápad! Navíc přece být Malfoy je obrovská čest! Jsme jako -"

"Králové a královny, tak jste to říkala. Ale možná byste ráda viděla, co být Malfoy znamená pro mě!" navrhla Hermiona a v očích se jí objevily slzy. Vyhrnula si rukáv, aby bylo její jizvu dobře vidět. Kůže byla stále zarudlá a podrážděná jako v době, kdy k poranění došlo. Portrét na ni zůstal civět s vyvalenýma očima. "Být Malfoy znamená být schopný sledovat, jak je před vámi někdo mučen, ale nezastavit to. Znamená to nenávidět lidi kvůli jejich krvi, nenávidět je natolik, abyste je zabili. Znamená to přivést svého nevinného nedospělého syna k temnotě a chtít po něm, aby se přizpůsobil. Malfoyové jsou už dlouho symbolem elitářství, odsuzování a nedostatku soucitu. Draco si očividně vybral jinou cestu, takže tu možná je naděje, ale jedno vám můžu slíbit: Nebudu se jmenovat Malfoyová, pokud to nebude výlučně moje volba. Nezměním se, abych se hodila do rodiny. Nepotřebuji váš cejch královské smetánky."

Citově otřesená Hermiona se rozběhla pryč dřív, než mohl portrét jakkoliv odpovědět. Po tvářích jí tekly slzy. Téměř vrazila do Draca, který jí zpoza rohu chvátal naproti, ale stačila se mu vyhnout a ještě přidat na rychlosti.

"Hermiono!" zakřičel a prudce změnil směr, aby ji dostihl. "Zpomal!"

"Nech mě na pokoji!" křikla na něj dozadu a vrhla se do tmavých chodeb vedoucích k hlavním dveřím.

"Prosím, pojďme si o tom aspoň promluvit!" zavolal. Už ji začínal dohánět. "Zřejmě jsi naštvaná!"

Ignorovala ho a spěchala ke dveřím, které se objevily v dohledu.

"Nesahej na ně!" vykřikl varovně, protože zpanikařil. "Otevřou se jen před -"

Dveře se otevřely, jakmile se k nim přiblížila, takže jimi mohla bez problémů projít.

"- rodinou," dopověděl a zpomalil. "Ježíšikriste, já tomu nemůžu uvěřit. Hermiono Grangerová, tak už do prdele ZASTAV!"

Zpomalila a otočila se. V očích jí plál oheň.

"Tak je to správně," zafuněla. "Hermiona Grangerová. Ne Hermiona Malfoyová."

"Tohle ti ten portrét řekl?" zasténal a otřel si pot z čela. "Hele, pro mě je to taky všechno úplně nové -"

"Ale věděl jsi to! Říkala, že to víš!"

"Zjistil jsem to teprve včera ráno a nevěřil jsem jedinému slovu," spustil prosebným hlasem. "Až dokud se ti nezačaly měnit vlasy. Má to být extrémně vzácné... nemyslel jsem si, že by se nás to mohlo týkat. Natož mých rodičů."

"Měl jsi mi to říct!" vykřikla. "Celý tenhle oběd je fraška! Jsem tu jak pod mikroskopem!"

"Hermiono, mluvili jsme o tvých vlasech pár vteřin předtím, než jsme zamířili sem," snažil se ji uklidnit. "Nechtěl jsem tě vyděsit pro nic za nic. Pořád jsem si nebyl úplně jistý."

"A teď už jsi?" zeptala se. Tíha v její hrudi se zvětšila.

"Jediné, čím jsem si jistý, je to, že mi na tobě záleží," přiznal a v duchu bojoval s touhou padnout na kolena a začít škemrat. Víc než jen záleží. Víc než to. Prosím, neopouštěj mě. "Nechci tě ztratit kvůli nějakému hloupému žertu osudu. Chci to udělat správně."

"Jak?" zeptala se. V očích měla divoký výraz. "Jak můžeme tohle udělat správně? Zní to jako kdybych si tě prostě měla zítra vzít a mít s tebou děti. Konečně jsem čistá a najednou bych měla být svázaná nějakou další povinností."

Draco sebou při jejích slovech trhl. "Oba víme, že takhle by to u nás nefungovalo," namítl a popošel k ní o krok blíž, ruce bezmocně rozhozené. Zároveň se snažil ignorovat bolest v hrudi. Prosím, neopouštěj mě. "A nechci být něčí povinnost. Pokračující rodinné tradice mi byly pověšeny na krk bez ptaní. My to můžeme udělat tak, jak budeme chtít."

"Jsi samé ´my´a ´nás´," zavrčela. "O co ti přesně jde, Draco?"

Nervózně se na ni zadíval. "Rád bych tě pozval na regulérní rande. Pak se můžeš rozhodnout, jestli chceš nějaké další." Prosím, neopouštěj mě.

Nastalo dlouhé ticho, během kterého si ho měřila pohledem. Na tvářích jí zasychaly slzy a vlasy měla rozcuchané všemi směry.

"Rande?" vydechla.

"Ano. Zkrátka něco neformálního. Nic stresujícího. Zkusit, jestli... jestli bys o mně někdy mohla uvažovat tímhle způsobem."

Hermiona se kousla do jazyka a z očí jí znovu vytryskly slzy. Samozřejmě, že už o něm tímhle způsobem uvažovala. Když přišlo na Draca, cítila, že se pohybuje po velmi nejisté půdě a na tom rande by pravděpodobně trvalo jen pět minut, než by překročila onu příslovečnou hranici... Ale tohle zadostiučinění nechtěla nikomu poskytnout. Byla vzteky bez sebe, byla vyčerpaná a dny, kdy byla hříčkou nějaké látky, osoby nebo nějaké zkurvené magické vazby, skončily. Potřebovala tuhle situaci zpomalit a poskytnout si čas na rozmyšlenou, než bude s něčím souhlasit.

A přesně věděla kam jít.

"Nech mě, ať si to promyslím, Draco," řekla a snažila se, aby její hlas zněl klidně, přestože cítila, jak se jí hrdlem dere pláč. "Nejdřív potřebuju trochu prostoru."

"No tak, Hermiono... Tohle nechce žádný chlap na světě slyšet," pokusil se zavtipkovat Draco. Viděla, že má v očích strach. Její srdce po něm prahlo a v hrudi se jí plíživě roztahovala bodavá bolest, ale zároveň věděla, co musí udělat.

"Prosím, nedělej to," zaškemral, když na její tváři viděl tu hru protichůdných emocí. Stála přímo na hraně. Mohla vykročit kterýmkoliv směrem. "Prosím, neopouštěj mě."

Slzy jí tekly po tvářích, ale rozhodla se. "Promiň, Draco," zašeptala. "Prosím, nehledej mě." Na místě se otočila a přemístila se.

* * *

"Ty!" zaburácel chodbou Dracův hlas.

Všechny portréty si mezi sebou plny obav mumlaly a špitaly. Lucius a Narcisa už stáli před portrétem, ve tvářích výrazy hlubokého znepokojení. Draco proletěl mezi šepotem a vztekle zatočil za roh k obrazu mladší Narcisy. Nutno jí přičíst ke cti, že vypadala vyděšeně.

"Co tě to napadlo ji takhle vyděsit?" zeptal se, tváře zrudlé hněvem.

"Neuvědomila jsem si to!" bránila se. "Jen jsem byla nadšená! Přece - kdo by nechtěl být Malfoy? Nečekala jsem, že bude reagovat tak špatně!"

„Dovol, abych ti něco o Hermioně Grangerové řekl," spustil Draco a v hlase mu doutnal vztek. "Je to ta nejtvrdohlavější žena, se kterou jsem se kdy setkal. Jestli se rozhodne vzít si rok nebo dva na to, aby ´si promyslela situaci´, tak to sakra udělá. Právě teď zmizela a požádala mě, abych ji nehledal. Jestli se nevrátí a ty jsi mě o ni připravila, osobně tě odnesu do skladu ve sklepení. Pokud tě rovnou nespálím."

"Draco!" ohradila se skutečná Narcisa. "Vím, že jsi naštvaný, ale mluvíme tady o mém portrétu!"

"Mami, přísahám bohu, teď se mi nestav do cesty," odsekl Draco.

"Možná bys nám mohla povědět trochu víc o tom, co ti říkala," oslovil Lucius klidným tónem namalovanou Narcisu. "Myslím, že si nikdo z nás nepřeje, aby Draco strávil život v tíživé samotě."

"Díky, otče," zamumlal Draco.

"Říkala, že musí zvážit své možnosti," začal vyplašeně portrét. "Ukázala mi jizvu na ruce... Říkala, že být Malfoy znamená mít nedostatek soucitu... Že se nebude jmenovat Malfoyová, pokud to nebude výlučně její volba... Ach, byla tak naštvaná."

Lucius si povzdechl a prsty si sevřel kořen nosu. "Ta jizva se nezahojila? Ta od Belly?"

"Je stále zarudlá a podrážděná," kývl portrét. "Vypadala opravdu dost ošklivě."

"Sakra," šeptl muž.

"Ještě je tu něco. Těsně předtím, než utekla, řekla: ´Nezměním se, abych se hodila do rodiny´."

Lucius vytřeštil oči: "To je ono!"

"Co je ono?" zeptala se Narcisa.

Lucius se pro sebe usmál a sepjal ruce. "Slečna Grangerová právě zjistila, že je jí souzeno patřit do rodiny, která se k ní či k jiným lidem v minulosti nechovala moc hezky. Musíme dokázat, že to je rodina, do které chce patřit. Musíme rodinu změnit tak, aby se hodila k ní."

"A jak to uděláme?" řekl Draco podrážděně. "Má pravdu. Jsme profesionální tyrani. Inklinujeme k tomu nemít rádi nikoho. Hermiona má ráda všechno, co se hýbe. Sakra, je to nebelvírka."

"Tuhle část nech na mně," ujistil ho Lucius. "Myslím, že zjistíš, že být dobrý ve špatných věcech má své výhody."

"Smím se zeptat, co máš v plánu?" ozvala se zvědavě Narcisa.

"To je překvapení," řekl muž a políbil jí ruku. "Draco, vím, že to bude těžké, ale vrať se do práce a zkus fungovat naprosto normálně. Jsem přesvědčený, že se slečna Grangerová v pravý čas objeví."

"A k tomuhle názoru tě vede co? Slepá víra?" zavrčel Draco. "Fakt kurevsky povzbudivé. Vrátím se do firmy, ale o tom, že by se Hermiona v dohledné době objevila, si nedělám žádné iluze. Já ji na rozdíl od vás opravdu znám." Otočil se na patě a s neustálým mumláním odkráčel.

"Mám se obávat toho, kam se chystáš?" zeptala se Narcisa Luciuse, když byl Draco z doslechu.

"Vůbec ne," usmál se. "Jen jdu navštívit starého přítele."

"Ty nemáš staré přátele, Luciusi," poznamenala Narcisa a upravila mu límeček.

"Fajn. Tak tedy kolegu. Jen buď napjatá, drahá," řekl. "Prohrál jsem sázku, tak teď musím vůči té dívce udělat gesto dobré vůle. Myslím, s mým plánem budeš souhlasit."

"O tom nepochybuji," odpověděla. "Ale víc mě znepokojuje, jestli se ta dívka vrátí. Draco tomu podle všeho nevěří."

"Ten proces už začal," řekl Lucius. "Ať si to uvědomuje nebo ne, už se do Draca zamilovala. Jestli zůstane dlouho stranou, bude jen trápit sebe i svého milovaného. Byl by to nelogický způsob, jak se s tou situací vypořádat."

"Luciusi, je to nebelvírka. Všechno, co nebelvíři dělají, je nelogické. Ať už jdou za svým srdcem nebo za nějakým nesmyslem."

"Prosím, nepřipomínej mi to," požádal ji. V hlase se mu ozvala bolest. "Ale abych odpověděl na tvou otázku, ano, věřím, že se vrátí."

"A předtím nebo potom, co Draco podlehne zlomenému srdci?" podotkla jízlivě.

"O to tu asi běží, že?" povzdechl si Lucius.

* * *


Ukázka z další kapitoly:

"Draku, je mi líto, ale to nemůže skončit dobře. Tvůj otec je ten nejméně soucitný, roztomilý a empatický člověk, kterého znám. A nemyslím to ve zlém."

"Neberu to jako urážku. Vždycky na to byl patřičně hrdý. Nemám ponětí, co má v plánu."

"Možná se chystá obejmout havraspára."

"Políbit nebelvíra."

"Pomoct mrzimorovi."

"Hele, na rovinu, pro vítězství Grangerové se bude muset tulit k domácímu skřítkovi."

 

Poznámka překladatelky: Tak co, milí čtenáři, ke které možnosti Luciusovy budoucí aktivity se přikláníte vy? :-D


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: ester - 02.09. 2020
(O užívateľovi | Poslať súkromú správu)
Týmto dávam vedieť, že očakávam ďalší príspevok. Ďakujem.

Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 15. kapitola Od: sisi - 15.10. 2015
tipuji si,že Malfoy starší navštíví portrét páně Severusův, v ředitelně Bradavické. To tak nejlépe odpovídá termínu starého přítele, ale nejsem si tím jistá na100% :oD Je to nádherná povídka a je báječně přeložené. Děkuji. Děkuji. XD

Re: 15. kapitola Od: martian - 26.05. 2015
Tak. Po dočtení kapitoly mi naskočila představa Luciuse à la pan Srstka, jak nabízí opuštěná zvířátka z útulku a už tu zatracenou vizi asi nedostanu z hlavy!
Ale teď vážně: pokud by chtěl v Hermioniných očích získat, tak se zřejmě nějak zasadí o vyhledání jejích rodičů - protože rodina nade vše, ne?

Re: 15. kapitola Od: Julie - 18.02. 2015
Ale to je tedy zvrat! Je mi jich úplně líto a jsem moc zvědavá na další vývoj. Díky moc za překlad!

Re: 15. kapitola Od: TaraFaith - 18.02. 2015
Už po druhé jsem si přečetla tuhle úžasnou kapitolu a pak mi došlo, že jsem včera ve spěchu zapomněla napsat komentář. Mě je tady Hermiony i Draca tak strašně líto, ale zároveň se nemůžu dočkat pokračování a jsem strašně zvědavá, jaký plán Lucius vymyslel.
Ps: Ukázka z další kapitoly byla ohromující. U každého návrhu jsem si představiila, jak by se asi Lucius tvářil a směju se při tom ještě teď. Moc díky za překlad.

Re: 15. kapitola Od: mami - 17.02. 2015
Škriatok to nebude, toho mu prepustil Harry.... Ha ha. To bude niečo iné....povedzme niečo čo sa týka jej rodičov....
V každom prípade to ten ukecaný portrét riadne zašmodrchal...Hermiona to aj bez neho mala v hlave riadne poprehadzované a týmto sa jej život ešte viac skomplikoval. Bude sa tomu brániť, ale neubráni sa....
Ď za překlad, potešil ako vždy.

Re: 15. kapitola Od: Jimmi - 17.02. 2015
Ha, ja nemôžem hlasovať, lebo matne tuším, aj keď neviem, či tie akcie neboli dve.  Teda, toto sa čítalo... dievča moje, nemám slov. Malfoyovci u Galfoy sú proste klasa sama o sebe...  cez víkend išla v telke sedmička, keď som videla tú úvodnú scénu a strhaného Luciusa... dôvod prečo milujem takéto poviedky. Žiaden následný Azbakan, či poviedky, kde z neho robia netvora, ale poviedky, kde je možno trošku prilepšený ale stále hrdý Malfoy a to všetko. Rodina nadovšetko.  Nádhera. A aby som nezabudla... skvelé vysvetlenie čierných vlasov (kde sa u Blackovcov zrazu vzala blondína, no nie?) Ďakujem  

Re: 15. kapitola Od: Zuzana - 17.02. 2015
Mne sa páči, že Hermiona utiekla a nenechala si nasadiť ohlávku ako skrotená kobyla:) Som neskutočne zvedavá čo plánuje Lucius aby presvedčil synovu vyvolenú, že sa zmenil :) Ďakujem za preklad:)

Re: 15. kapitola Od: Woodynka - 17.02. 2015
taky jsem pro skřítka!!! jsem strááášně zvědavá, co všechno budou Malfoyovi ochoti podniknout pro happy end? :-)tohle je fakt skvělá povídka,originální, svěží a samozřejmě skvěle přeložená!Díky!

Re: 15. kapitola Od: soraki - 17.02. 2015
Já MILUJU tuhle povídku,strašně moc za ni děkuju a už se nemůžu dočkat, až si ji přečtu pěkně v celku :-D.
Děkuji

Re: 15. kapitola Od: Jirka - 17.02. 2015
Hádám, že kanonický Malfoy by nikdy nepřemýšlel o tom, že by mohl nějak měnit svou rodinu. Ale manipulovat nějak představou veřejnosti o té rodině, to se mi zdá opravdu ryze malfoyovské :-).
Rád se dám překvapit, jak moc se tento Malfoy od mého odhadu kánonu liší. Prozatím je těch rozdílů vlastně velmi málo.

Re: 15. kapitola Od: kakostka - 17.02. 2015
Černovlasá mladičká Narcissa, tak to je nářez.... včetně, kdo by se nechtěl jmenovat Malfoy:-))) ale ona tenkrát netušila, co ji čeká, že? Včetně mučení opozice ve vlastním salonu. Mno jo, jsem zvědavá, co chystá Lucius a snad to Draco ustojí. Odhaduje ji dobře, proč by se ona měla nechat vlákat do další "pasti", když je konečně volná. Ach jo, zas by ji měl někdo či něco řídit život. Mno jo, to je blbé, ale zas Dracova blízkost, ta by ji chybět mohla, že? Hm, vsázím na domácí skřítky:-)  nebo něco jooo Zmijozelského.

Re: 15. kapitola Od: lucky - 17.02. 2015
Tak to byla paráda, krásně si to vyříkali a teď se uvidí, jak se s tím poperou.
Co může Lucius podniknout? Zachraňovat skřítky v tomhle případě asi těžko, tady nemá peníze, aby přispěl na SOPLOŠ. Takže Hlasuji pro variantu ..nemám ponětí, co má v plánu,,,
Ještě mě,ale zaujala ta stále červená jizva, když je Bella mrtvá, tak by měla vyblednout , ne? Třeba vyrazil pro Magický Odjizvovač.

Re: 15. kapitola Od: arabeska - 17.02. 2015
Já nemám sílu (ani dostatek prostoru) na citace, takže mi nezbývá než opět velebit geniální překlad (a samozřejmě - ač znatelně sušší - originál)
Narcisa neměla chybu! Malfoyovi tady dostávají naprosto jiný a úžasný rozměr. No vážně, ztřeštěná Narcisa zamlada plísněná svým stejně starým synem :D
Já nevím... prostě FAMÓZNÍ!
Díky, tak strašně moc díky! 
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
Ty jsi takové zlatíčko, arabesko! Já mám pocit, že jen přepisuju do češtiny to, co tak mistrně stvořila autorka. Ona je prostě skvělá, ty její Malfoyovi prostě zbožňuju. Pokaždé se nemůžu dočkat, až budu překládat jejich další akci. (*Spoiler: a že jich ještě bude! Konec spoileru*)
Prostě - děkuju. Moc moc.

Re: 15. kapitola Od: katrin - 17.02. 2015
Taktiež hlasujem za domácich škriatkov! akurát, že Lucius by ho neobijímal ľudkovia, on by zachránil SOPLOŠ - ha To je myšlienka, čo? No, bola to zábava, aj keď Draca mi je ľúto.. som zvedavá, ako sa s odlúčením tí dvaja vysporiadajú.. v preklade - teším sa na novú kapitolu
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
6:0 (sakra, to je jak na hokeji, nepřepočítala jsem se?)
Lucius byl sice před osobním bankrotem, ale počítám, že na spolufinancování SPOŽÚSu by ještě nějaký svrček z kapsy vyškrábnul, kdyby chtěl
Můžu slíbit, že Draco se s odloučením vypořádám po chlapsku  A já se těším na tvůj další komentář

Re: 15. kapitola Od: Folwarczna - 17.02. 2015
Skřítek mě dostal. Jsem za něj! A Hermiona mi někdy pěkně leze na nervy, a toto je zrovna TEN případ....
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
5:0 pro skřítka
Tak nech Hermionu zatím být a užij si "tanec" s Malfoyovými. Lucius už má nakročeno na parket :-)

Re: 15. kapitola Od: holloway - 17.02. 2015
To byl tedy nervák...zatrolenej portrét. Těšila jsem se, jak bude Draco Hermioně nadbíhat :-). Ale takhle před ní nemá tajemství.
Lucius dokonale překvapil, je to vlastně jediná logická volba. Od něj bych to nečekala. Mám hrozně ráda povídky, kde jsou Malfoyovi takhle semknutí a udělají vše pro rodinu. Pro dobro i pro zlo.
Díky moc za úžasný překlad, Jacomo :-)
Re: 15. kapitola Od: holloway - 17.02. 2015
Jo a zapomněla jsem...rozhodně hlasuju za skřítka. Obejmout a pusu na čelo.
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
4:0
Lucius a Narcisa taky skutečně udělají pro rodinu neskutečné věci. Těš se, bude to mazec. A začne to už v příští kapitole :-)

Re: 15. kapitola Od: denice - 17.02. 2015
Další nádherná kapitola. "Zřejmě jsi naštvaná." Draco, tohle byl eufemismus roku! Vím že situace je kritická, ale přesto jsem se musela hodně smát. Nemám tušení, ke komu se Lucius bude tulit, jen jsem poměrně hodně přesvědčená, že bude třeba to nečinit před Narcisou... Ale hlava malfoyovského rodu je docela dost kreativní, já mu naprosto věřím, že všechno vyřeší k všeobecné spokojenosti! (Co takhle zasypat Brumbálův hrob orchidejemi a pozvat k té podívané Ritu? A uspořádat první domácí bál pro skřítky? Jít na kávu s Arturem a Molly?).
Díky.
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
Eufemismus roku? To si počkej, co bude z Draca padat v příští kapitole! :-))
Ano, Lucius je VELICE kreativní - nemáš ani ponětí jak moc. Ovšem tvoje nápady zní také velmi dobře. První domácí bál pro skřítky je téma na extra povídku! Můžu si to zasunout někam do svého psaveckého šuplíčku? :-)
A posílám veliké díky za krásný komentář, denice!

Re: 15. kapitola Od: Gift - 17.02. 2015
Skritek, rozhodne skritek!
Bylo mi jich lito. Tak nejak vlastne vsech, co se mohlo pokazit, pokazilo se. Na druhou stranu, muselo to ven a ja jsem ted neskutecne zvedava, jak se s tim vsichni poperou.
Moc diky, opet jsem si to naramne uzila.
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
Skřítek vede 3:0!
Prát se tedy rozhodně budou - aspoň někteří. A bude to stát za to, myslím, že si příběh užiješ i nadále.
Moc děkuji za komentář, Gift!

Re: 15. kapitola Od: MIRA - 17.02. 2015
Jednoznačne vyhráva škriatok.:D Tiež sa čudujem, aký je Lucius iniciatívny, ale potom mi napadlo, že preto, aby bol Draco šťastný, zmení trebarz aj rodinu.:) Hermione sa ani nečudujem. Konečne sa zbavila závyslosti a je slobodná, proste si len chce tú slobodu užiť. Asi ešte nevie, že sloboda sa dá užiť aj v manželstve pri niekom, kto ju chápe a má rád.:)
Veľmi pekne ďakujem za nádherný preklad.:)
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
To o svobodě v manželství s pravou osobou jsi napsala fakt krásně. Však ona na to Hermiona určitě taky přijde, jen co bude mít čas si to promyslet. Lucius je iniciativní jednak kvůli synovi, ale jednak taky proto, že i na něj působí gregalesovský rys - Hermiona už je pro něj součást rodiny a on se ji snaží chránit. Nechce, aby se trápila. Tak to aspoň chápu já.
Díky moc. Píšu si další bod ke skřítkovi :-)

Re: 15. kapitola Od: Ponyska - 17.02. 2015
Ta ukázka byla krutáááá! Teď si to budu celý týden představovat :D :D.
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
To byl účel. Přeji bujné představy :-)

Re: 15. kapitola Od: Lupina - 17.02. 2015
Rozhodně skřítek! Ale jsem moc zvědavá, co chystá. A fakt se mi líbí, že moc neřeší, že je Hermina Nebelvírka. Jako nemá se to připomínat, ale to je tak všechno :-) Ale je báječné, že Draco Hermionu zná. Přesně odhadl její reakci. TO je velké pozitivum pro jejich vztah. Docela se mi oči připleskly na monitor, když se Lucius nabídl, že změní rodinu, aby se hodila k Hermioně. Páni, klobouk dolů. Teď jen aby se mu to povedlo. Děkuji za další úchvatnou kapitolu, Jacomo. Jsi naše hvězda :-)
Re: 15. kapitola Od: Jacomo - 17.02. 2015
Ono taky to škatulkování na koleje až do smrti vypadá trochu nesmyslně. V 11 letech dítě zařadí do nějakého "družstva" a celý dospělý život mu to bude někdo předhazovat? Jasně, je to podle povahových vlastností, ale lidé se přece mění, ne? Sám Lucius je toho tady příkladem. I když - on to tedy pojme HODNĚ po svém :-)
Díky za krásný a milý komentář, Lupinko! Mrkám na tě z oblohy :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

galfoy: ( Jacomo )25.04. 201525. kapitola - závěr
galfoy: ( Jacomo )18.04. 201524. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.04. 201523. kapitola
galfoy: ( Jacomo )04.04. 201522. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.03. 201521. kapitola
galfoy: ( Jacomo )21.03. 201520. kapitola
galfoy: ( Jacomo )14.03. 201519. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.03. 201518. kapitola
galfoy: ( Jacomo )28.02. 201517. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.02. 201516. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.02. 201515. kapitola
galfoy: ( Jacomo )07.02. 201514. kapitola
galfoy: ( Jacomo )31.01. 201513. kapitola
galfoy: ( Jacomo )24.01. 201512. kapitola
galfoy: ( Jacomo )17.01. 201511. kapitola
galfoy: ( Jacomo )11.01. 201510. kapitola
galfoy: ( Jacomo )29.11. 20149. kapitola
galfoy: ( Jacomo )22.11. 20148. kapitola
galfoy: ( Jacomo )15.11. 20147. kapitola
galfoy: ( Jacomo )08.11. 20146. kapitola
galfoy: ( Jacomo )01.11. 20145. kapitola
galfoy: ( Baska92 )17.07. 20144. kapitola
galfoy: ( Baska92 )16.07. 20143. kapitola
galfoy: ( Baska92 )14.03. 20142. kapitola
galfoy: ( Baska92 )04.03. 20141. kapitola
galfoy: ( Baska92 )25.02. 2014Prológ
. Úvod k poviedkam: ( Jimmi )23.02. 2014Of Kings and Queens