Preklady fanfiction Harryho Pottera

Behind Closed Doors

originál: https://www.fanfiction.net/s/5289157/1/Behind-Closed-Doors

autor: Ms-Figg

překlad: arabeska

beta: Jacomo

Autorem příběhu je Ms-Figg, která dala souhlas k překladu svých povídek kometě. Duševní vlastnictví patří JKR a pánům Medkům. Překlad nevznikl za účelem finančního zisku.

Severus Snape

humor

12x100 slov

přístupné všem

PP: Snape čelí svým nejhorším strachům a děsům v sérii 12 drabbles. První část dárku pro Lupinu. Všechno nejlepší, naše nejdražší superženo! :)

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly a objevila se ona – zrzavá, štíhlá a bledá – a její důvěrně známé zelené oči jako led. Otevřela lesknoucí se rudé rty, když se k němu přiblížila.

„Nikdy jsi mi za to nestál, Severusi. Nikdy,“ pronesla tiše. „Nikdy nepochopím, proč jsem ti byla přítelem.“

Snape na ni zíral a srdce se zmítalo bolestí a utrpením nad opětovným shledáním.

„Ridikulus!“ zasyčel a kouzlo zahnalo bubáka zpět do skříně.

„Tys mi nikdy nebyla přítelem, Lily Evansová. Byla jsi mou posedlostí a prokletím.“

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly a objevil se on – černé vlasy, mdlý úsměv, láskyplné zelené oči skryté za brýlemi. Když se k němu přiblížil, vyklouzlo Harrymu tiše z úst:

„Chci, abyste mě adoptoval, pane profesore. Jako byste mi už teď byl otcem.“

„Grrr!“ zavrčel Severus, jelikož se mu žaludek stáhl nevolností. Oběd asi znovu spatří světlo světa!

„Ridikulus!“ zasyčel kouzelník a kouzlo zahnalo bubáka zpět do skříně.

„Jako by se TOHLE vůbec někdy mohlo stát v JAKÉKOLIV dimenzi,“ procedil skrz zuby a odpotácel se pryč.
 

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly a objevil se on – černé vlasy, prázdný pohled, v ruce nesl kotlík a pod paží stočené ruličky pergamenů a přibližoval se k mistrovi lektvarů.

„Jsem připraven stát se vaším učněm, pane profesore Snape,“ prohlásil Neville Longbottom. „Budou to úžasné čtyři roky.“

„Grrr!“ zavrčel naprosto zděšený Severus a ucouvl před blížící se katastrofou.

„Ridikulus!“ vykřikl a kouzlo zahnalo bubáka zpět do skříně.

„Dřív spáchám harakiri, než abych kdy učil zpropadeného Longbottoma svému řemeslu,“ zalapal ztěžka po dechu a otřel si čelo.

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly, ale za nimi se rozprostírala pouhá tma. Kouzelník se nahnul a zahleděl se do nitra rozevřené skříně. A tam ji objevil, malou, šedou s čumáčkem obráceným jeho směrem.

„Písk!“ pozdravila myš kouzelníka, který na ni se zastřeným pohledem zíral.

„Ík!“ vyjekl a zděšeně si vykasal hábit, než se odhodlal dát na kvapný úprk z místnosti.

Bubák stál na zadních končetinách a chvíli čenichal, načež se vrátil zpět do skříně a dveře se za ním zavřely.

K popukání, pomyslel si.

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly a objevila se ona – hnědé oči, husté vlasy, nahoře bez a dole v zelených tangách. Rozevřela lesknoucí se rudé rty a přiblížila se k němu.

„Chci být vaše otrokyně, pane profesore,“ pronesla Hermiona Grangerová tiše. „Chci nosit vaše děti.“

Snape na ni namířil hůlku, kterou po chvilce rozmýšlení opět sklonil.

„Hm, možná bych přece jen neměl jednak ukvapeně. Pojď o krůček blíž.“

Absolutně zděšený bubák se kvapem zavřel zpět do skříně, v patách Snapea, který zuřivě bušil na dveře.

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly a objevil se on – vlídný úsměv a půlměsícové brýle usazené na dlouhém křivém nose.

„Severusi! Konečně jsi mě osvobodil! Dobrá práce. A nyní; vím, že je Voldemort mrtvý, ale mám pro tebe další nebezpečnou úlohu-“ začal Albus Brumbál.

Snape na něj chvíli zíral rozšířenýma vyděšenýma očima, než se rozhodl rychle jednat.

„Ridik-Avada Kedavra!“ rychle si kouzlo rozmyslel a sledoval, jak se starší kouzelník topí ve smrtícím zeleném světle.

„Bubák nebo ne, nehodlám to riskovat,“ zamumlal Snape k mrtvému tělu.

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Dveře se rozlétly a objevila se ona – celá vychrtlá, ověšená náramky na něj valila oči a táhla za sebou vlající šály všech barev a vzorů, když se k němu přibližovala.

„Severusi! Naši lásku předpověděly hvěz-“ zaúpěla Sybila Trelawneyová tím strašidelným jasnovideckým hlasem.

Snape zkřivil tvář a nenechal ji dokončit to hrůzyplné prohlášení. Nesměl, pokud se chce ještě někdy v noci pořádně vyspat.

„Ridikulus!“ zahřměl a nejenže zahnal bubáka do skříně, ale prohnal ho i bytelnou zdí z kamenných kvádrů za ní.

„Vida, najednou je budoucnost o něco jasnější,“ řekl s úšklebkem.

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Dveře se rozlétly a objevil se on – boubelatý, modrooký, ježatý a přiteplený. Modrý hábit se při jeho chůzi elegantně třepetal ve vzduchu.

„Nazdar, bledý dlouháne. Jak jsi k nakousnutí!“ zvolal Adam Ňamikous s našpulenými rty, mezi nimiž se zableskl bělostný špičák. „Obvykle se rád přisaju ke krku, ale v tvém případě se, cukroušku, asi zakousnu o něco níž-“

„Cože? Ridikulus!“ vykřikl Snape, zahnal bubáka do skříně a přemožen zděšením se celý silně roztřásl.

„Nemám ponětí, kdo nebo co to bylo, ale vůbec to nechci zjistit,“ sykl stále se třesoucí bradavický profesor.

*
 

„Okamžitě toho bubáka vrať, Severusi! Dobře víš, že ho potřebujeme na vyučování Obrany proti černé magii. No vážně, po tom všem, co jsi zažil, by jeden myslel, že se budeš lépe ovládat!“ spílala ředitelka Minerva McGonagallová.

Snape mrzutě kráčel Zapovězeným lesem a pod paží pevně svíral malou truhlici. Černýma očima těkal ze strany na stranu, když v tom les utichl a v louči rozptýleného měsíčního světla se zjevila známá silueta v tartanovém hábitu.

Nasadila upjatý a přísný výraz.

Snape ani na vteřinu nezaváhal a se škodolibou radostí zahnal bubáka ve formě Minervy zpátky mezi stromy.

Jeho dopadení mu dlouho nepotrvá.

*
 

V Zapovězeném lese se shromáždilo několik bubáků, aby vážně prodiskutovali, co se stalo tomu chudákovi, kterého ukořistil Snape, a co udělat pro to, aby nebyli ukořistěni také oni. Netrpělivě čekali na příchod posledního z nich, aby mohli začít.

„Ten kouzelník ho mučil, stále ho jen zaháněl. Nedal mu sebemenší šanci,“ stěžoval si jeden bubák. „To vůbec nebylo sportovní jednání!“

Náhle vystoupil ze stínů stromů profesor Snape. Vyděšení bubáci uháněli pryč.

„Ale no tak! Vraťte se! To jsem jen já,“ zavolal Snape a vrátil se zpět do podoby bubáka.

„Ty blbče, vážně myslíš, že je to k smíchu?“ naprdli se ostatní.

*
 

Snape stál před skříní a s nataženou hůlkou vyčkával. Srdce mu bušilo a na čele se perlil pot. Dveře se rozlétly a objevila se ona – celá vyzáblá na něj valila oči nahoře bez a dole v zelených tangách. Místo prsou měla jen bradavky a mířila rovnou k němu.

„Severusi! Naši lásku předpověděly hvěz-“ zaskřehotala Sybila Trelawneyová.

Snape si vyděšen k smrti překryl dlaní oči, zařval „Ridikulus!“ a napálil kouzlo přímo do bubáka, který přeletěl vzduchem zpět do skříně, až to zapraskalo.

Snape spustil ruku z obličeje a prudce mrkal.

„Moje oči!“ zasténal a dal se na tápavý odchod z místnosti.

*
 

Snape stál před skříní, oči měl přimhouřené a připraven k akci namířil hůlku na dveře. Ty se otevřely a profesor zmateně zamrkal, když se objevila černoška s dredy. Seděla za stolem, zírala do monitoru počítače a zuřivě bušila do klávesnice.

„Hermiona dokončila aplikaci pleťové masky z avokáda, načež na oči mistra lektvarů opatrně umístila dva plátky salátové okurky,“ přečetla žena.

„U Merlinovy levé půlky, ženská zpropadená, vzdej to!“ zuřivě zavrčel Snape. „Ridikulus!“

Bubák vletěl zpět do skříně a dveře se za ním zabouchly.

„Zpropadení autoři fanfiction se zpropadeným tvůrčím blokem. Zpropadeně, jak já je nenávidím!“ syčel vztekle profesor Snape.