Preklady fanfiction Harryho Pottera

NĚCO NAVÍC

Autor: Rumaan
Původní název: A Little Something Extra
Link na originál: http://archiveofourown.org/collections/dhr_advent_2013/works/1061906
Překlad: larkinh
Betaread: Coretta
Souhlas k překladu: ANO
Věkové omezení: žádné
Pár: HG/DM
Žánr: Romantika, humor, fluff
Popis: Hermiona musí udělat něco extra, aby letos bylo její vánoční přání lepší než Harryho.
Prohlášení: Všechny postavy patří J.K.Rowlingové. Povídka nebyla přeložena za účelem zisku.

A/N: Velké díky patří tomu člověku, který mě nominoval na D/Hr Advent 2013. Byla jsem opravdu poctěna, když jsem dostala žádost napsat něco pro tento velký svátek. A obrovské díky také mccargi, která nejenom že opravila všechny mé chybějící čárky a příšerný slovosled, ale také vymyslela název povídky.

ooOoo

"Grangerová, co je tohle?" zeptal se Draco a zvedl zelený samet, který držel dvěma prsty.

"Bezva! Našel jsi svůj kostým."

"Kostým?"

"Jasně, na vánoční přání. Copak si nevzpomínáš?"

Podle Hermionina podrážděného pohledu Draco usoudil, že má v obličeji výraz vůbec-netuším-o-čem-mluvíš.

"Mluvili jsme to tom nedávno a ty jsi souhlasil."

Draco usilovně prohledával svou paměť, ale marně. Místo toho si vzpomněl na tu noc, kdy Hermionini rodiče hlídali Scorpiuse a oni toho plně využili. Horko se začalo rozlévat jeho tělem, dokud ho Hermiona nepraštila po hlavě knihou, kterou právě četla.

"Au, ženská! To bolelo!" postěžoval si.

Hermiona si hlasitě vzdychla. "Nemůžu tomu uvěřit."

"Dobře, dobře," odpověděl Draco a zdvihl ruce, jakoby se vzdával. "Nevzpomínám si, a jestli to bylo něco, co jsi navrhla tamtu noc - vždyť víš, když byl Scorpius u tvých rodičů - tak bych pravděpodobně souhlasil i s tím, abychom si to rozdali ve čtyřech s Potterem a Weasleym."

Hermiona zavrtěla hlavou. "Ty jsi někdy takový pitomec, Draco, víš to?"

Draco se ušklíbl a rukama ji objal kolem pasu. "Neměla jsi mě tak rozptylovat."

Náhle jeho pozornost přitáhl chumel za jejími zády. Když si uvědomil, že je to pohybující se hnědá koule, uskočil a pomyslel si: U Salazara, ne! Pořídila si další kočku!

Draco se radoval, když Hermionina ďábelská kočka - jinak známá jako Křivonožka - zemřela několik měsíců po jejich svatbě. Ta bestie nikdy neskrývala své pohrdání Dracem nebo Malfoy Manorem. Draco ji vlastně nikdy neviděl být milou k žádnému člověku kromě Hermiony. To zvíře určitě nesnášelo Rona, protože odmítl jít na jeho pohřeb, který se konal na pozemcích Manoru. Hermiona s ním pak celý měsíc nemluvila.

"Ehm... Hermiono, lásko, co je to?"

Hermiona dala jeho ruce pryč a pak tu chlupatou věc vzala do náruče. Když se otočila zpět k němu, Draco uviděl nabručený obličej zírající z kostýmu soba. Jeho první reakcí byla úleva, následovaná sympatiemi k chudáčkovi synovi.

"Proč má Scorpius na hlavě parohy?"

Hermionin obličej se rozzářil. "Je v tom rozkošný, nemyslíš? To je na vánoční přání. A když už o tom mluvíme, měl bys jít a vyzkoušet si svůj kostým. Fotograf přijde zítra, takže jakékoliv úpravy se musí udělat dnes."

Dracův pohled těkal mezi zeleným sametem a jeho ženou a v mysli mu vyvstávalo nepříjemné podezření. Vzpoměl si na červenobíle pruhované punčochy v jejich ložnici a uvědomil si, že se asi nejednalo o nový módní výstřelek jeho ženy, nýbrž že nejspíš mají něco společného s tím, co držel v ruce. Rezignovaně mlčel - u něj záslužný skutek - a plahočil se po schodech do patra.

ooOoo

O dvacet minut později se Draco se zděšením v očích prohlížel v zrcadle. Vypadal jako nepovedený Robin Hood. Zelená sametová tunika ve středověkém stylu byla doplněna těsnými, ke kolenům dlouhými kraťasy z červeného sametu. Lýtka měl uvězněná v červenobíle pruhovaných punčochách a na nohou měl nějaké podivně vyšívané zelené boty z Maroka, které měly na špičkách zatočených nahoru připevněnou rolničku! A to si ani nenasadil na hlavu zelený elfský klobouk s lemem z bílé kožešiny (samozřejmě nepravé) a bílou bambulí. Ne! Tohle nebude v žádném případě nosit, a tuplem ne v případě, že by v tom měl být vyfocený a fotky pak rozeslané všem jejich přátelům a rodině. Celé měsíce by se mu všichni smáli - co měsíce, celé roky. Nedokázal by s tím žít.

Ani se nenamáhal si to sundat a naštvaně sešel zpátky dolů po schodech. Ignoroval přitom jak cinkání rolniček, tak pískání svých dlouho mrtvých a velice pobavených příbuzných na obrazech.

Jeho milovaná žena očividně zaslechla cinkot, protože vystrčila hlavu ze dveří do salonu a pro ni netypicky zapištěla.

"Jo! Letos určitě překonáme Harryho vánoční přání!"

Když už Zlaté trio nemělo k porážení žádné zlé čaroděje, zaměřili se na vzájemné překonávání se v co nejoriginálnějších vánočních přáních. Dosud se Dracovi podařilo vyhnout všem pokusům své ženy o jeho zapojení. Jestli existovala jediná věc, kterou se ve válce naučil, tak to bylo nesnažit se v ničem překonat Pottera. S ním vždycky prohrál.

"Říkáš to každý rok, Hermiono, a každý rok tě stejně přechytračí. Jen bůh ví, jak je to možné, protože jinak není nijak bystrý."

Bylo to zvláštní, ale zdálo se, že Potter má na všechno vánoční dobrý čuch. Očarované karty ve tvaru létajících saní se všemi soby, které poslal loni, byly geniální a odsunuly Hermioniny vánoční stromky s blikajícímí papírovými světýlky, jež měnily barvu každou vteřinu, do pozadí.

"Ano, ale letos jsem si vzpomněla na své dětství mezi mudly. Kdo dokáže odolat roztomilému rodinnému portrétu, zvlášť když Scorpius bude převlečený za Rudolfa?"

"Já!" odpověděl rozhodně Draco. "Je mi to líto, lásko, ale nepřipadá v úvahu, abych se nechal v tomhle vyfotografovat."

Hermiona se zamračila. "Už jsi pózoval na několika rodinných fotkách, Narcisa mi to řekla."

Draco se zasmál. "Ano, ale to byly decentní fotografie. Malfoyové se neoblékají do kostýmů pohádkových postaviček a nerozšiřují o tom důkazy."

Hermiona zdvihla nafoukaně nos. "Malfoyové se také nežení s mudlorozenými, ale ty jsi tuhle tradici porušil."

"Myslím, že je rozdíl mezi tím, oženit se s chytrou sexy čarodějkou narozenou u mudlů a tím, obléct se jako obrovský zelený elf."

Draco věděl, že nemá šanci se z toho vykroutit, přesto to ale zkusil. Nikdo kromě něj netušil, jak dokáže být Hermiona tvrdohlavá. Nakonec tohle byl důvod, proč si ji vůbec vzal. Odmítla se usadit, jen protože se to předpokládalo, po válce se s ním spřátelila a našla si cestičku do jeho srdce, navzdory odporu jeho otce.

A přestože byl možná ochotný bojovat s otcem a ukončit staletou tradici malfoyovské čisté krve,  neznamenalo to, že teď bude kapitulovat. Přinejmenším ne do té doby, dokud z toho také nebude něco mít.

Hermiona postavila Scorpia zpět na zem a obrátila se k Dracovi. Prstem přejela po jeho ruce. "Myslím, že jako vánoční elf jsi moc sexy. Vlastně, možná že mám pro vánoční elfy slabost."

Svůdně se na něj podívala zpod přivřených řas a Dracovi se krev nahrnula do míst, kde to mohl v těhle těsných pumpkách sotva utajit.

Pokusil se odvést svou pozornost od inkriminovaného místa a vymyslet méně bezpečné téma hovoru.

"Mimochodem, proč jsem to jen já a Scorpius, kdo bude mít na sobě kostým? Co budeš ty?"

"Já budu samozřejmě Santa Claus."

Draco se zamračil. "Jakožto hlava rodiny bych měl být Santa Clausem já, nemyslíš?"

"No, jestli se chceš obléknout do nebelvírské červené..."

Draco se zarazil. Hermiona měla pravdu. Jako elf bude aspoň převážně v zelené.

"Možná jsem si i půjčila kostým Santa Clause pro dospělé, jen kvůli tobě," zašeptala mu Hermiona do ucha. "Ale uvidiš ho, jen jestli budeš opravdu hodný chlapec."

ooOoo

Nakonec Draco souhlasil, jak Hermiona věděla, že bude. Jejich vánoční přání slavilo obrovský úspěch. Konečně trumfla Harryho, přestože jeho přání ve tvaru sněhové koule bylo vážně neotřelé. Porota, skládající se z Nevilla a Lenky, která jejich karty posuzovala každý rok, udělila první místo Hermioně jen proto, že donutila Draca obléci si kostým, a to ještě takový, jehož součástí byly červenobíle pruhované punčochy. Jejich přání vyhrálo i proto, že Santa Hermiona se neustále snažila udržet Draca a Scorpia na kartě.

Dracovi přátelé byli zklamaní, že jejich nemilosrdné škádlení nevedlo k pověstnému Malfoyovu naštvání. Místo toho jeho oči vždy získaly skelný nádech a na rtech se mu objevil jemný úsměv. Z nějakého důvodu, místo aby byl hluboce traumatizovaný, bylo jejich vánoční přání spojeno se šťastnou vzpomínkou, a to jeho mučitele mátlo.

Pokud by se totiž mohli porozhlédnout v šatně jeho ložnice na Malfoy Manor, možná by zjistili, co je toho příčinou - v nejtemnějším koutě byly ukryté skandální červenobílé krajkové kalhotky.