Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Home For Christmas

Nepřítel mého nepřítele / Rozhodnutí

Home For Christmas
Vložené: Jimmi - 02.12. 2014 Téma: Home For Christmas
denice nám napísal:

 


2. december 2014

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Home For Christmas

Je čas smiechu, je čas radosti a je čas... na pravdu?


Séria spolu nesúvisiacich jednorazoviek a drabblíkov ako darček k Vianociam 2012/13


 

 Autor: MiHnn

Preklad: denice

Prístupnosť: K

ENEMY OF MY ENEMY 

 Originál: http://dramione.org/viewstory.php?sid=2035&chapter=2

Zhrnutie: Za chladného decembrového dňa Hermione zachránia život

CHOICES 

 Originál: http://dramione.org/viewstory.php?sid=2035&chapter=4

Zhrnutie: Hermiona je Dracov darček

 


 

 

Nepřítel mého nepřítele

Hermiona zmateně zamrkala. Pocítila, jak ji zahalilo něco těžkého a škrabavého, co ji zahřálo. Chvíli jí trvalo, než pochopila souvislosti. Zírala na tvrdou dřevěnou podlahu, na níž ležela, na přikrývku, pod kterou se choulila a pak jí oči padly na bledou ruku, která ji přikrývala. Zadržela dech, když vyděšeně vzhlédla a setkala se s pohledem šedých očí.

Prudce se posadila, rozčilením ji začala bolet hlava. Než mohla vyhledat svou hůlku, silné ruce ji uchopily za ramena ve snaze udržet ji v klidu.

„Nech toho, jsi zraněná.“

Přestala se bránit, oči rozšířené úžasem. Draco Malfoy se na ni sotva podíval, letmo přehlédl její tělo, než ji pustil a s unaveným pohledem dosedl na paty.

Dívala se na něj a v hlavě jí vířil milion otázek. Nejdřív ze všeho si všimla, že je ve studené boudě, v krbu skomíral oheň. Byla pečlivě zabalená v přikrývce, zatímco Malfoy vypadal nepořádně, vlasy rozcuchané a pomačkaný hábit. „Co-?“

Náhle ožil a položil jí prst na rty v gestu naznačujícím mlčení. Hermiona poslechla, i když netušila, proč by se měla řídit jeho pokyny. Ale nemohla si nevšimnout, že není spoutaná, poraněná či mrtvá. Rozhodla se dát mu šanci vysvětlit situaci, protože byla prostě zvědavá. Přes to ovšem okolo sebe nenápadně šátrala ve snaze najít svou hůlku.

Sledovala ho, jak pomalu vstává, vytahuje z hábitu hůlku a opatrně míří k nejbližšímu oknu. Závěsy byly pečlivě zataženy, ale Malfoy je nepatrně odsunul a škvírou vyhlédl. Uplynula dlouhá chvíle, než uviděla, jak se jeho strnulá ramena uvolnila.

„Proč tu jsem?“

Pohlédl na ni, jako by zapomněl na její přítomnost. Pak mu oči padly na pohyb její ruky, hledající pod pokrývkou. Zvedl obočí.

„Vážně si myslíš, že bych ti ji nechal?“ s okázalým gestem vytáhl její hůlku a držel ji ve volné ruce.

Hermiona vykulila oči. Ještě nikdy se necítila takhle bezmocná. „Zabiješ mě?“ šeptla. Byla připravená. Vždycky věděla, že má nepatrnou šanci přežít válku.

Chvíli na ni zkoumavě hleděl. „Přemýšlel jsem o tom. Ale jsi příliš cenná.“

Pomalu a zamyšleně přešel ke krbu. Hermiona se rychle rozhlédla, hledala únikové cesty. V duchu provedla inventuru své tělesné schránky, pak nenápadně zkoušela pohnout prsty na rukou i na nohou ve snaze posoudit, zda a kde došlo ke škodám. Trhla sebou, když se pokusila pohnout levou nohou.

„Říkal jsem ti, že jsi zraněná,“ zaznělo přísně od krbu.

Zamračila se na něj. Nepochybovala o tom, že je jeho vězněm. Její hůlka byla všechno, co potřebovala. „Co chceš?“

Malfoy zíral do ohně, jeho prsty si nepřítomně pohrávaly s hůlkou. „Nejsi zvědavá, co se stalo?“

Moc ráda by věděla, k čemu došlo poté, co omdlela, ale umíněně zvedla bradu: „ Proč tu jsem?“ opakovala. To poslední, nač se pamatovala, bylo, že ji zasáhlo ochromující prokletí. Bojovala po boku svých přátel a vroucně doufala, že jsou všichni v bezpečí.

Malfoyovy rysy ztvrdly, stále hleděl do plamenů. „Zabil mého otce,“ řekl tiše.

Hermiona užasle vydechla. Neřekla jediné slovo v obavě, že když ho přeruší, on už nepromluví.

Obrátil se k ní. „Nechal jsem zprávu pro řád. Budou vědět, kde tě hledat. Až přijdou, řekneš jim, že jsem ti zachránil život a že jsem ochoten udělat, co je třeba, abych zachránil život své matky.“ Přistoupil blíž a podal jí hůlku. „Budu bojovat na vaší straně.“

Hermiona s obavou uchopila svou hůlku, s pocitem štěstí pevně ji sevřela. Teď by ho mohla omráčit, kdyby chtěla. Místo toho se zeptala: „Proto jsi mě zachránil? Potřebovals někoho, kdo by tě dostal k Řádu?“

Malfoy neřekl ani slovo. Rychle přešel na druhou stranu chatky a přihodil kus dřeva do krbu. Zaklel, když hned nevzplálo.

„Bylo by lepší mít vánoční poleno,“ zamumlala Hermiona bez přemýšlení. Vzpomněla si na starý příběh o tom, jak jedno vánoční poleno udrželo malou vesničku v teple celou zimu.

Malfoy na ni zíral. „Veselé zatracené Vánoce i tobě, Grangerová.“

Se zamračením si přitáhla přikrývku těsněji k sobě a opřela se o nejbližší stěnu. Uvažovala, že mu nabídne, aby si k ní přisedl a sdílel s ní teplo, ale pak tu myšlenku zavrhla. Ať zmrzne!

Mlčky seděli u skomírajícího ohně, každý na své straně chatky, zatímco čekali, až je v tom hustém sněžení najdou její přátelé.

KONEC.




 

Rozhodnutí

Hermiona strávila dlouhé minuty pohledem na těžká dvoukřídlá vrata, vchod do Malfoy Manor. Na rozdíl od všech jiných domů v tomto období nebyl starý zámek okrášlen dekoracemi ve vánočním duchu. Nevisely tam žádné věnce a ozdoby, nic nenasvědčovalo tomu, že na celém světě lidé slaví radostné svátky. To se nezměnilo za celá ta léta od doby, kdy byla na panství přivedena ozbrojenými únosci jako vězeň i se svými dvěma přáteli.

Hermiona se otočila k odchodu, ale pak se zase obrátila zpět, neschopná se rozhodnout.

V tom duševním stavu byla už pár dní. V mysli si promítala několik scénářů, které mohly být dobré stejně tak jako špatné. Sestavila si seznam pro a proti, ale v nejmenším jí nepomohl a pouze ji uvrhl do většího zmatku.

Věděla, že se musí rozhodnout, a doufala, že cesta sem by jí mohla vyčistit mysl. Její naděje poklesla, když došlápla na nejvyšší schod, zastavila se přede dveřmi a ještě stále netušila, co chce.

Připravila se a nedovolila své mysli, aby ji zastavila; nechala své tělo, aby ji zradilo. Jakmile zvedla velké mosazné klepadlo a nechala kov dopadnout na dveře, zaváhala. Okamžitě začala přemýšlet, jak daleko je nejbližší přemísťovací bod.

Dveře se ihned otevřely, jakoby někdo za nimi čekal na zaklepání.

Hermiona hleděla na Draca, Draco na Hermionu. Nevypadal překvapeně, jen znepokojeně.

„Ano,“ vyhrkla náhle. Srdce jí šíleně bušilo v hrudi a trhaný dech tvořil v chladném nočním vzduchu malé obláčky. „Ano,“ zopakovala už klidnějším hlasem, i když si stále nervózně zalamovala prsty. „Vezmu si tě.“

Dva skoky mu stačily, aby se ocitl u ní a líbal ji, pevně ji objímal a tiskl rty na její ústa. Odtáhl se jen proto, aby s drobným úlevným smíchem zabořil hlavu do ohbí jejího krku. „Dobrá,“ povzdechl si šťastně, pevně ji držel. „Dobrá.“

Hermiona se pro sebe zasmála. Netušila, že ho její svolení tak moc obšťastní. Přitáhla si ho blíž, zabořila tvář do jeho límce a mrkala, aby zahnala slzy, které se jí tlačily do očí.

Její přátelé jí nikdy neodpustí. Ale časem se o to možná pokusí.

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 29.05. 2023
|
Alespoň takto děkuji všem, kteří se na tomto překladu podíleli a umožnili mi tak příjemně strávit čas. Tímto dávám najevo, že povídku čtu a těším se na pokračování.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Ahoj, píšem trochu neskoro, ale poviedka sa mi veľm páčila. Prečítala som ju hneď ako som ju tu našla (na Slovenčine), ale nedal sa mi vložiť koment. Poviedka je nádherná, asi som sa pri nej moc usmievala, lebo na mňa profesorka divne zazerala. Ten koniec ma úplne dostal! Bolo to úžasné najprv mi nedochádzalo, ale... Proste super. ďakujem za super preklad!
Tak to je dobře, že tě profesorka nechytila - to bys měla na povídky špatné vzpomínky. Jsem moc ráda, že se ti líbila a děkuji za milý komentář.

Vyznelo to úžasne. Tie jednohubky sú totálne rozhádzané, jednak autorkou, jednak nami... každá musí byť braná ako samostatná, lebo sa v tých náznakoch stratíme. Ale bola by sranda, kebyže na konci sa to nejako podarí spojiť. Ďakujem, preklad úžasný
Samotnou mě překvapilo, jaký to mělo ohlas. A podle mě se tyto dvě k sobě opravdu hodí. Třeba na konci nějakou pozornou čtenářku s fantazií napadne, jak je spojit Děkuji za všechno!

Skvělé povídky. Draco si umí vybrat vánoční dárek.Moc děkuju za překlad
Ano, Draco to umí, ovšem Hermiona si taky přijde na svoje Děkuji za komentář, scully.

Zaujímavý začiatok aj koniec. A to medzi tým je na našu fantáziu. Vďaka:-)
Shrnulas to naprosto přesně, i já děkuji :-)

Z té první povídky je mi strašně smutno. Z té obrovské zdi, která mezi nimi stojí. Ačkoliv je v ní také velký začátek – záchrana života je v kouzelnické společnosti velký dluh, ne? Každopádně je oba čeká ještě dlouhá cesta… Druhý kousek je taky zvláštní – takový střípek, který jako by vypadl z velké mozaiky. Krásně se třpytí, ale nevíme, jaký obraz představoval. Což nám nechává prostor pro spoustu fantazie. Sakra, nějak mě to naladilo filozoficky ;-D Ale abych nezapomněla, za oba moc děkuju!
Vidíš, to je nový úhel pohledu - Hermiona teď Dracovi hodně dluží, i když on jednal ryze účelově a vypočítavě. Ale nijak to neskrývá a to už je dobrý začátek. Taky by mě zajímala ta dlouhá cesta, kterou museli oba ujít k - třeba - takovému konci, jaký zachycuje druhý příběh. Děkuji za komentář, Jacomo!

I když jsem spíš na ty happyendy, musím přiznat, že v tomto případě se mi o kousíček víc líbila ta první povídka. Mělo to pro mě ohromnou atmosféru, spoustu naděje a spoustu prostoru pro fantazii. Jak už zmiňovala Lupina, ta druhá vyžaduje více otázek. Ta první taky, ale tam bylo spíše to napětí - co bude dál, zatímco ta zvědavost u druhé - co bylo - je víc provokující - jakože to opravdu CHCI (a chci a chci) vědet co se předtím stalo...a narozdíl od té první mi to přijde spíš jako část něčeho. Ta první dostačuje sama o sobě. Snad jsem se vyjádřila aspoň trochu pochopitelně. To rozhodně není kritika, moc se mi líbily obě. A děkuju denici za překlad, krásně se to četlo.
Ta první povídka má opravdu velice dobře zachycenou atmosféru a jsem moc ráda, že se to v překladu úplně neztratilo. Tu druhou, zcela samostatnou, přidala Jimmi, jak už jsem napsala výš. A udělala to proto, že mi ta první přišla jako poměrně depresivní k adventu. Moc se mi tam líbil ten nejistý Draco a jeho radost na konci. Připadá mi skvělé, že se nad ní tolik čtenářek zamýšlí, nečekala jsem takový ohlas. Děkuji, holloway!

Děkuji za krásnou povídku. Jiťa
A já děkuji za komentář.

Nádherné!!! Přesně jak psala tuším Folwarczna - prolog a epilog a to mezi tím je na fantazii. A souhlasím s Lupinou, ta první by stála za rozpracování do kapitolovky. Jáj, dostala jsem chuť přečíst si nějakou pěknou dlouhou dramionku :) Díky za krásný překlad, denice!
To je zásluha Jimmi, ta skvěle spojila dva samostatné střípky. Děkuji, marci!

Fakt nevím, co k tomu dodat. Naprosto souhlasím s LadyF :) Moc, moc hezké povídky, které jsou skvěle přeložené! :)
Moc děkuji za pochvalu i milý komentář!

Moc pěkné kousky, hlavně ta druhá. Hermiona byla skvěle nerozhodná, ale je moc dobře, že nakonec řekla ano. Kdo by taky tváří v tvář Dracovi dokázal říct ne, že? :) Díky moc za překlad!
Ano, i přes špatnou zkušenost z prvního příběhu je Hermiona záviděníhodná Děkuji!

Jej, hned dvojita vanocni davka. Take je mi trosku lito, ze druha jednohubka nebyla trosicku delsi ale jinak... hmm vonelo to vanoci :-). Dekuji, denice.
Máš pravdu, mohlo tam být trošku víc o předchozích událostech i o tom, co následovalo - ale to hlavní je jasné Děkuji za komentář, Gift.

no, Draco si svůj dárek rozhodně vybrat umí díky
Prostě je to Malfoy Děkuji!

Re: Nepřítel mého nepřítele / Rozhodnutí Od: Neprihlásený - 02.12. 2014
je to super :) ale mam otazku. minuly rok si pisala ze bude sequel z adventu 2013. bude este v tomto advente? alebo ak nie, hodis sem pls aspon link nan? diky :)
To bude myslím spíš otázka pro Jimmi, já jsem loni ještě nepřekládala. Děkuji
Pardon, že vám do toho leziem, ale nešlo náhodou o vlaňajší adventný preklad od Jacomo? Tam bol spočiatku prisľúbený sequel. No potom Jacomo zistila, že to pokračovanie - kapitolovka nie je dokončené, tak z toho zišlo.
Ešte mi napadlo, že aj v epilógu "Merry Christmas Mr. Malfoy" (vlaňajšia kapitolovka Dramione adventu) sa spomínal sequel. Takže ak si mala na mysli ten, tu je link na originál: https://www.fanfiction.net/s/5453595/1/Kiss-Me-Freely

Najskôr som si myslela, že po tej prvej časti to končí, až potom som si všimla, že tam je aj ďalšia a som veľmi rada, že to pokračovalo tak, ako to pokračovalo  Niežeby sa mi ten začiatok nepáčil, ale predsa len, romantika má k môjmu srdcu bližšie  Ďakujem pekne za preklad 
Původně měly být samostatné, ale protestovala jsem trošku, ta první mi připadala na advent málo radostná. A tak Jimmi přiřadila tu druhou, myslím, že to se jí opravdu moc povedlo. Moc děkuji za komentář.

Tá prvá sa mi páčila trošku viac. K tej by som si vedela predstaviť aj pekné pokračovanie. V tej druhej nebolo vysvetlené nič. Akoby jej chábal začiatok:) Ďakujem za preklad:)
Líbila se ti, i když poměrně smutně končí - to opravdu chtělo pokračování. A Jimmi k ní vybrala tento samostatný střípek, nezbývá, než snít o tom, co mohlo být mezi tím... Děkuji, Zuzano!

Ach, to byla nádhera!!! Popravdě se nemůžu rozhodnout, která se mi líbila víc. Každá měla svoje kouzlo a já jsem moc ráda, že jsem si je mohla přečíst. Díky.
Děkuji za komentář i pochvalu, moc mě potěšilo oboje.

Och, tyhle povídkové adventy jsou prostě úžasné. Děkuji, děkuji.
Já děkuji za milý komentář.

Re: Nepřítel mého nepřítele / Rozhodnutí Od: VikiVosahlova - 02.12. 2014
Nemám slov, je to úžasné:)
Bohatě stačí, co jsi napsala, děkuji :-)

Já jsem tušila, že překlady denice se budou číst příjemně. Přirozený talent na vyprávění se nezapře. :) K povídkám nemám co dodat, krásně dotvářejí tohle zasněžené ráno.
Děkuji za pochvalu, ladyF, moc si jí vážím!

Moc pěkné. Ani nevím, která se mi líbí více. Líbí se mi obě. A obě my mohly být kapitolovkami, no aspoň mám o čem přemýšlet. Díky!
Ta první končí poměrně smutně, proto k ní Jimmi přidala druhou. Děkuji, Julie.

Re: Nepřítel mého nepřítele / Rozhodnutí Od: Folwarczna - 02.12. 2014
A ony nepatří k sobě? A proč? Já jsem to tak pochopila, prostě prolog-epilog, a ostatní je na fantazii. Zas mám něco k promítání před spaním:-)
Víš, dokud je Jimmi nedala dohromady, ani mě nenapadlo, že by to takhle mohlo být. Ale ladí spolu, že? Děkuji za komentář.

To bolo nádherné. Ja si myslím, že tie dve poviedočky mohli patriť k sebe. Začiatok a koniec, a potom žili šťastne, pokiaľ ich moc neotravovali ostatní naokolo.:D Ďakujem za preklad denice.
Ano, moc se mi líbilo, že je Jimmi takhle dala dohromady. Děkuji za komentář, MIRO. 

První povídka - To bylo tak sugestivní, že jsem seděla, oči přilepené na monitor a sotva jsem dýchala. Tohle by mohl být střípek úžasné dlouhé povídky. Ale i jako jednohubka to bylo skvělé. Nechává to prostor fantazii, jak tohle mohlo pokračovat. Druhá povídka - tak ta vyvolává mnohem víc otázek. Co se stalo dřív? Co Hermionu vedlo k tomuto očividně těžkému rozhodnutí? Jaká je situace v kouzelnickém světě? A co bude následovat? Prostě úžasné! Díky, denice
Ta první byla docela silná - a Jimmi k ní brilantně vybrala druhou, i když k sobě nepatří. A takhle to vypadá, že Hermiona tak váhala i kvůli tomu, jakou za sebou s Dracem měli historii. Myslím, že když se Hermiona mohla takhle svobodně rozhodovat, vyhrál Harry. Draco asi účinně pomáhal jeho straně, když si mohl nechat Malfoyovské panství - nebo bych si to aspoň tak přála... Děkuji, Lupino!

Obe poviedky boli krásne, len škoda, že tá druhá bola taká kratučká. Zaujímalo by ma, prečo bola Hermiona prekvapená, že Draca jej súhlas tak potešil? Žiadosť o ruku predsa dosť vážna vec... Hlavné však je, že sú z toho rozhodnutia obaja šťastní. Ďakujem za preklad, denice.
Ony ty povídky vlastně ani nepatří k sobě. A myslím, že Hermiona byla tak překvapená i tím, jak Draco dal najevo své emoce - asi dobře věděl, že ona do poslední chvíle váhá... Děkuji za komentář, solace.

Ach denice, to byla krása! Nevím, která se mi líbila víc, vážně netuším ) MiHnn má skvělé povídky, to je radost překládat. Jsi úžasná, bylo to pošušňáníčko takhle k ranní kávě Děkuji! (Bezpečnostní kód: 000 - znamená to něco? )
MiHnn se opravdu překládala sama, není povídka, která by se mi nelíbila, i když některé nevyznívají zrovna optimisticky... Děkuji za komentář. (000 - možná lepší než 666?)

Prehľad článkov k tejto téme:

MiHnn: ( denice )06.01. 2015Katastrofální večeře
MiHnn: ( denice )01.01. 2015Nová chuť
MiHnn: ( denice )26.12. 2014Se záhadnými dary přichází velké podezření
MiHnn: ( denice )22.12. 2014Dokonalý návod, jak nejít na věc
MiHnn: ( denice )17.12. 2014Šest zastavení
MiHnn: ( denice )12.12. 2014Útěk
MiHnn: ( denice )09.12. 2014Přátelská ruka
MiHnn: ( denice )08.12. 2014Neskutečně nádherná
MiHnn: ( denice )04.12. 2014Pravdivá slova / Prosté oslavy
MiHnn: ( denice )02.12. 2014Nepřítel mého nepřítele / Rozhodnutí
MiHnn: ( Jimmi )01.12. 2014Počúvaj, čo počujem ja
MiHnn: ( denice )15.11. 201411. Za světlem