Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Post Tenebras, Lux

Post Tenebras, Lux - 40.

Post Tenebras, Lux
Vložené: Lupina - 29.10. 2014 Téma: Post Tenebras, Lux
Lupina nám napísal:

Autor: Loten              Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: solace

Originál: http://www.fanfiction.net/s/6578435/40/Post-Tenebras-Lux

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 40

 

„Hope dangles on a string
Like slow spinning redemption
Winding in and winding out
The shine of it has caught my eye
.

 

„Víra visí na tenké niti,
jako pomalu se točící vykoupení
navíjí se a odvíjí.
Padl mi do oka odlesk její.“


Dashboard Confessional, ‚Vindicated‘

XXX

Šest dnů po onom infarktu vpadla večer do sborovny madame Pomfreyová a široce se usmívala. „Severus mi před hodinou doručil kompletní lektvar,“ ohlásila. „Naordinovala jsem první dávku a Filius zareagoval pozitivně; příští dva dny budou kritické, ale je mimo bezprostřední nebezpečí.“ Sborovna vybuchla jásotem.

Sestra přímo zářila, když zvedla ruce, aby všechny utišila. „Ano, je to úžasné. Ale zatím se nevracíme k normálu. Severus ještě pár dní nebude ve stavu učit – viděla jsem živější mrtvoly; ten mužský je téměř katatonický. Jestli se během příštích čtyřiadvaceti hodin vzbudí, bude to zázrak. A Filius se bude muset ještě chvíli šetřit, alespoň po zbytek pololetí – Minervo, přeje si s vámi mluvit, jakmile rozhodnu, že je na tom dobře, což by mohlo být příští týden. Bude třeba provést hodně změn, protože jeho zdraví bylo značně podlomeno a zotavení bude velmi pomalé, ale v tuto chvíli je mimo nebezpečí.“

Hermioně se pod rouškou několika vzrušených diskuzí podařilo lékouzelnici přepadnout. „Jak je mu?“

„Proč si myslím, že se neptáte na Filiuse?“ zeptala se starší žena s úsměvem. „No tak, nedívejte se na mě takto, Hermiono. Vím, že si o něj děláte starost stejně jako my ostatní. Ale abych odpověděla na vaši otázku, Severus je v pořádku, pokud vím.“

„Dokázal by vás o tom přesvědčit, i kdyby byl uprostřed výbuchu,“ zamumlala.

„Pravda, ale myslím to vážně – je v pořádku. Přirozeně neuvěřitelně unavený a naprosto vyčerpaný – takže jej na chvíli nechte na pokoji, slečinko; potřebuje odpočinek – ale v pořádku. Byl tak unavený, že sotva mluvil,“ dodala sestra s úsměvem. „Ne často ho vídám ve stavu pouhého ukazování a bručení. Pochybuji, že jej teď pár dní uvidíme, ale jakmile se dospí, vrátí se k normálu.“

XXX

Toho večera Hermiona opustila oslavy co nejdříve a šla zkontrolovat Severuse, přestože ji madame Pomfreyová informovala, že je v úplném pořádku. Postavila se do dveří ložnice a láskyplně se na něj usmála; byl v totálním kómatu a spal tak hluboce, že by jej sotva vzbudila bouře zuřící mu přímo nad hlavou. Zjevně se po návratu z ošetřovny jen doplazil do postele a okamžitě usnul; nebyl to zrovna atraktivní pohled.

Zoufale potřeboval oholit; týdenní nerovnoměrně rostlé strniště mu neslušelo. Vlasy měl upřímně řečeno nechutné; byly ještě horší než za války. Kůži měl umazanou a oblečení špinavé; díky všem stimulantům procházejícím jeho systémem mu na košili vyschly skvrny potu do nažloutlých skvrn. Také chrápal takovým tím uštvaným způsobem, jako by byl natolik unavený, že nemohl pořádně ani dýchat, a od rtů se mu rozprskávaly sliny.

Stejně jej považovala za krásného a navzdory faktu, že teď nepochybně páchl, se Křivonožka přestěhoval zpátky a s předením se stočil po jeho boku. Odolala nutkání k němu jít a políbit ho nebo mu prohrábnout vlasy – nutně se potřeboval vyspat a ona nechtěla riskovat, že jej vzbudí – nechala jej být a odešla dolů do laboratoře zjistit, zda by mohla s něčím pomoci alespoň tam.

Nepřekvapilo ji, že místnost se skvěla čistotou, bez známek neuvěřitelného množství práce, kterou zde musel odvést. Jen smutně zavrtěla hlavou. Nedopřál si čas ani na jídlo, ani na sprchu, ale od stropu až po podlahu laboratoř uklidil, než si dovolil usnout; ručně, protože vzhledem k těkavým složkám a citlivému zařízení zde používal magii jen minimálně. Severus byl skutečný profesionál – a tvrdohlavý idiot. Ironicky se pro sebe usmála, opustila podzemí, spícího milence i neloajálního domácího mazlíčka a vrátila se do svých komnat.

XXX

Trvalo další dva dny, než se konečně vynořil. V té době byl Filius již vzhůru a zřejmě na cestě k uzdravení. Když Severus v sobotu ráno vešel do sborovny, aby si posloužil trochou kávy, všichni jej nezvykle vřele přivítali, natolik vřele, že jej to zarazilo a vyhlížel trochu podezřívavě. Ještě byl velmi unavený, ačkoliv se jeho vzhled výrazně zlepšil od posledně, kdy jej Hermiona viděla. Na pozdravy nijak neodpověděl, dokud se nenapil kávy dost silné a s takovým množstvím cukru, že by v tom lžička sama stála, a dokud jej křeslo nevtáhlo. Pokusil se nabídnout všem úšklebek a chladně se zeptal: „Beru to tak, že se náš vážený kolega zotavuje?“

„Právě je u něj Minerva; až se vrátí, podá nám hlášení o pokroku,“ odpověděla profesorka Sinistrová. „Poppy říká, že se hodně zlepšil a zotavuje se dobře, díky vám.“

Severus jí věnoval nicneříkající pohled; stále neměl rád, když se mu za něco děkovalo, ačkoliv Hermiona ještě musela zjistit proč. Nezúčastněně pokrčil rameny a vrátil pozornost ke své kávě. „Znám Filiuse Kratiknota téměř čtyři desetiletí,“ odpověděl odtažitě. „Po takové době bych truchlil i po nepříteli.“ Hermiona si to přeložila; znamenalo to, že ho potěšilo, že mohl pomoci, a možná je i trochu naštvaný, že to chtělo něco tak dramatického, aby k němu kolegové byli víc než jen slušní. Zavrtěla hlavou a usmála se na něj.

Poprvé od svého příchodu na ni pohlédl a oči mu změkly do onoho soukromého pousmání, které si vyhradil jen pro ni. Tomuto pohledu bylo vždy těžké odolat a vůbec to byl bez Severuse předlouhý a osamělý týden; zjistila, že s nadějí přemýšlí, nakolik je ještě unavený, a kajícně se usmála, když jejím směrem významně pozvedl jedno obočí v sotva patrném, ale otevřeném pozvání. Zjevně myslel na něco podobného.

Bohužel pracovní věci měly přednost, ale ukázalo se jako neuvěřitelně obtížné vést vážný rozhovor o známkách z lektvarů, když je sledovala většina učitelů, a ona nechtěla nic jiného než na něj skočit a dotáhnout jej na nejbližší postel – nebo k nejbližší zdi, stolu, na podlahu, libovolně podle potřeby – a vylíbat z něj život. Snažila se na židli nevrtět a pokračovala v diskuzi o pokroku třetích ročníků. Uvědomovala si, že Severus ji doopravdy neposlouchá o nic víc, než se ona sama soustředí na to, co mu povídá.

Úlevu přinesl Minervin návrat od Kratiknota; snad budou moci po jejích novinkách odejít. Ředitelka si připravila šálek čaje a posadila se do křesla. Pak vzhlédla a usmála se. „Filius má mnohem lepší náladu; Poppy říká, že se zotavuje dobře. Děkuji vám, Severusi.“ Zavrčel nicneříkající odpověď, přerušil oční kontakt s Hermionou a vrátil pozornost k prázdnému hrnku od kávy, přičemž se na své židli netrpělivě zavrtěl.

Minervina nad tou vlažnou odezvou protočila očima shovívavěji, než měla ve zvyku, nicméně poté zvážněla. „Ale… s Filiusem jsme dlouze probírali budoucnost.“ Naslouchající sbor se na židlích narovnal a zbystřil pozornost; znělo to důležitě. „Myslí si – stejně jako Poppy, a já jsem nucena souhlasit – že věk jej nakonec začal dohánět a že už nemůže zůstat stejně pracovně vytížen jako dosud.“

„Dělá jen tři zaměstnání najednou,“ zamumlal Severus polohlasem. „Tišeji,“ kopla jej Hermiona do holeně a vysloužila si žhavý pohled, který sliboval pozdější úžasnou odvetu. Rozechvělo ji to radostným očekáváním, ale Minerva je oba zpražila přísným pohledem.

„Požádal mě, abych s cílem, že se stane jeho nástupcem, přijala někoho na výuku formulí a post ředitele koleje, takže on bude moci učit jen na částečný úvazek. Nemáte někdo kontakt na nějakého vhodného kandidáta?“

„Lenka Láskorádová,“ současně pronesli Hermiona a Neville.

Zazubili se na sebe, ale pak Neville pokynul, aby pokračovala. „Je trochu… roztěkaná… ale je skvělá na formule a myslím, že by se do Bradavic vrátila ráda. Tedy pokud to nebude v rozporu s chodem Jinotaje,“ dodala Hermiona s úsměvem.

Minerva se usmála a sklonila hlavu. „Pak tedy slečna Láskorádová. Pokud má někdo nějaký další návrh, sem s ním, prosím.“ Úsměv jí pohasl. „Mezitím… Filius si také přeje odstoupit z postu zástupce ředitele.“ Všichni na ni zírali. Ředitelka si povzdechla a formálním tónem pokračovala: „Severusi, jste služebně další nejstarší… Přejete si ten post přijmout?“ Jasně bylo vidět její zdráhání, ale vztek v tom překvapivě nebyl.

„Co? Ne,“ ozval se po chvíli Severus a zamrkal, upřímně tou otázkou překvapený. Výraz mu ztvrdl. „Nejen ne, ale sakra ne.“

Minerva na něj zírala. „Opravdu?“

„Opravdu,“ odvětil chladně. „Zaprvé – nejsem ve skutečnosti služebně nejstarší, jelikož jsem zde zaměstnán jen dva roky. Zadruhé – znáte můj názor na rozdělení vedení koleje a školních záležitostí. A nenajdete nikoho, kdo by mě nahradil na postu ředitele Zmijozelu – hlavně proto jste mě, koneckonců, přijala a neurážejme se předstíráním čehokoliv jiného.“ Odmlčel se a s povzdechem a promnutím očí upustil od ledového tónu; zněl a vypadal teď unaveně. „A zatřetí… Peklo zamrzne dřív, než se já znovu stanu ředitelem. I kdyby na vás všechny padla morová rána a všichni jste zítra zemřeli, odmítl bych. Znovu už do toho nepůjdu.“

Po jeho slovech se rozhostilo ticho. Nakonec řekla Minerva tichým a překvapivě jemným tónem: „To mě… překvapuje.“

Pohlédl na ni s ironickým a pokřiveným úsměvem, který mu nedosáhl do očí. „Díky mému oslňujícímu úspěchu při minulém vykonávání této funkce? Navzdory vnějšímu dojmu, Minervo, nic z toho jsem si skutečně neužíval. Teď jsou jiné podmínky, ale vzpomínky zůstávají.“ Naklonil hlavu a formálně pronesl: „S úctou odmítám.“

„Jak si přejete, Severusi,“ odpověděla tiše ředitelka. Rozhlédla se kolem. „Zvážím… tuto záležitost a hlouběji to proberu s Filiusem.“

Zamračil se na ni. „Oba jste předpokládali, že přijmu? A oba jste to považovali za dobrý nápad?“ Byl překvapený. Hermiona se rozhlédla po sborovně; oba – Kratiknot i Minerva – učili, když Severus řediteloval, a stejně tak i pár dalších, ale nikdo tou vyhlídkou nevypadal zděšený. Zachytila Nevillův pohled a on se na ni zazubil. Po chvíli mu úsměv roztřeseně vrátila. Už není pravda, že jej nenávidí. Bylo to – téměř – vším, co si pro něj přála.

„Je zde někdo další, kdo by měl námitky, kdybychom jej zvažovali na ten post?“ zeptala se Minerva a přivítalo ji zamyšlené ticho a pár zavrtění hlavou. Severus vypadal trochu vyvedený z míry a přerušil oční kontakt, aby opět, celý nesvůj, vrátil zrak k hrnku.

Minerva se nad ním slitovala a zavedla hovor zpět k možným absolventům Havraspáru, kteří by byli vhodní, aby se podělili s Filiusem o práci. Při konci improvizované porady sboru měla půl tuctu jmen, která mohla kontaktovat ohledně pohovoru. Severus se uvolnil a dokonce nabídl pár svých opatrných komentářů; stále vypadal lehce zmatený, ale ne ve špatném smyslu. Hermiona pojala podezření, že jeho myšlenky, stejně jako její, se vrátily k těm předchozím a že na konec schůze čeká stejně netrpělivě jako ona.

To podezření se potvrdilo, když konečně mohli odejít. Nezvládli to do postele; sotva to vydrželi do podzemí a jen s vynaložením úsilí se přestali líbat na chodbě, aby prošli učebnou lektvarů do jeho kabinetu a zabouchli za sebou dveře. Skutečně to byl velmi dlouhý týden, pomyslela si Hermiona omámeně a zapletla mu prsty do vlasů. On ji zvedl ze země, aby ji zády položil na stůl. Ani jeden polibek nepřerušil, zatímco se bez dechu vzájemně potýkali s oblečením.

Rozesmál se, když mu roztrhla hábit a vystřelila tak knoflíky do vzduchu, přičemž zarazil její horlivý pokus o omluvu polibkem, který jí zapálil krev v těle. Když se stáhl, stále se zadýchaně smál a shlížel na ni očima teplýma a temnýma. „Bože, chyběla jsi mi,“ přiznal se a zavrtěl hlavou, i když rty se mu cukaly, jak bojoval s úsměvem. „Bláznivá, nesnesitelná, násilnická ženská, to jsi.“

„Severusi?“ oslovila jej sladce. Povytáhl obočí. „Sklapni.“

To jej opět rozesmálo, ale zastavila jej tím, že jej na sebe stáhla a znovu divoce políbila. Pak popadla jeho oblečení a vytáhla košili. Zanechal posměchu a raději se vrátil k hladovému polibku. Vyhrnul jí halenku, rozepnul podprsenku a přerušil polibek, aby přesunul rty na vystavená ňadra. Ona mu na oplátku stáhla kalhoty z úzkých boků, zatímco on stejně tak jí svlékl džíny spolu s kalhotkami. Oba již byli jako zběsilí, jako by bez sebe strávili dobu delší než jeden týden. Jejich milování bylo divoké a energické a téměř brutální, když do ní vrážel a přímo zoufale se spolu pohybovali.

Konečně nasycená, tedy alespoň dočasně, si lehla zpět na stůl a on se na ni zhroutil. Oba lapali po dechu a chvěli se. „No,“ zadýchaně poznamenala Hermiona po chvíli, „to je lepší.“

S chraplavým smíchem zvedl hlavu, aby se na ni celý zarudlý pobaveně podíval. „Pro tuto chvíli,“ souhlasil, pomalu se vytáhl na ruce a nemotorně sklouzl ze stolu. Klopýtl a chytil se o opěradlo židle, zatímco ona se posadila a začala si upravovat oblečení.

Když sledovala, jak přivolává knoflíky, které mu nechtěně utrhala z hábitu, potlačila smích a ještě trochu zadýchaně se ospravedlnila. „Toto konkrétně je mi líto.“

„Lhářko,“ tiše si odfrkl a zavrtěl na ni káravě hlavou. „Doufám, že si uvědomuješ, že je budeš muset přišít?“

„Jako jsi ty zašil všechno mé oblečení, které jsi kdy roztrhal, rozpáral a jinak poničil, Zmijozeli?“ odsekla a on se při zapínání pásku zasmál. „Byly to popáleniny, co jsem zahlédla na tvých rukou?“ zeptala se; vše bylo teď trochu rozmazané.

Pokrčil rameny a odhrnul si vlasy z obličeje. „Jen drobné. Hojí se dobře. Koneckonců kotlíky prskají.“

Opět v jakž takž reprezentativním stavu se posunula ke kraji a sklouzla ze stolu – který byl naštěstí víceméně uklizený, protože většinu jeho papírování dělala ve svém kabinetě; bůh sám ví, jaký nepořádek by jinak nadělali. „Ten lektvar… Severusi, nic takového jsem nikdy neviděla. Jak jsi to dokázal?“

Severus se na ni unaveně usmál. „Uvěříš mi, že si nejsem zcela jistý? V jedné chvíli jsem si myslel, že jsem to zpackal. Všechno téměř vybuchlo; mohlo to s sebou vzít dost velký kus hradu a ani mně by to tedy nijak neprospělo.“ Pomalu vydechl, protáhl se a zahýbal rameny. „Rozhodně to byl jeden z nesložitějších lektvarů, jaký jsem kdy dělal. A strašně jsem vyšel ze cviku; několik desetiletí jsem nepracoval na ničem tak komplikovaném.“

„Jsi génius,“ řekla mu upřímně, přiblížila se a objala jej kolem pasu. „A kromě toho jsi zachránil Filiusův život.“

„Ne poprvé,“ odvětil ironicky, rovněž ji objal a opřel si bradu do jejích vlasů. „Tentokrát to bylo lépe přijato.“

„No, pokud trváš na tom, abys byl celou dobu neznámý hrdina, nemůžeš si stěžovat, že tě lidi neocení,“ oznámila mu nemilosrdně, ale s lehkým úsměvem, a naklonila se, aby jej políbila na tvář. „Ale ty jsi to zvládl, ty chytrý chlape.“

„To vskutku.“

„A, samozřejmě,“ zamyslela se, „toto všechno tvůj záludný tajný plán na přeskládání hierarchie posouvá dál, že?“

Ztuhl a ona se odtáhla, aby se na něj v hrůze podívala, protože si uvědomila, co právě vyslovila. „Ach, bože, Severusi, je mi to líto. Nechtěla jsem naznačovat, že jsi s tím měl něco společného. Vím, že bys to nikdy neudělal, jen –“

„Hermiono…“

„– jsem myslela, že vím, že bys něco takového zvládl, ale také vím, že bys to neudělal, a vím, jak tvrdě ses nadřel, abys ho zachránil. Opravdu se omlouvám, ani nevím, proč jsem to řekla –“

„Hermiono.“

„– víš, že občas mluvím a nemyslím a přísahám, že jsem to nemyslela tak, jak to vyznělo, nechci, aby sis myslel, že tě tak vidím –“

„Hermiono.“

„– je mi to tak líto, nepřemýšlela jsem, jen jsem se snažila – snažila najít něco dobrého na tom, že je Filius tak nemocný, a jen –“

Silencio!

Málem se udusila, jak se jí hrdlo stáhlo, a reflexivně zvedla ruce k ústům, když ji tišící kouzlo utnulo uprostřed jejího drmolení. Severus se na ni díval s výrazem naprostého podráždění a sklonil hůlku. „Merline, ženská, copak nemusíš dýchat?“ zeptal se s vrtěním hlavy. „Dovol mi říct pár slov. Snažil jsem se ti sdělit, že je to v pořádku.“ Se zvláštním výrazem v očích ji ještě chvíli sledoval a mávl hůlkou, aby se po ukončení kouzla mohla opět zhluboka nadechnout.

„Je?“ zeptala se nejistě.

Pomalu přikývl téměř stejně zmatený, jak se najednou cítila ona; vypadal, jako by se v tom, co mu řekla, mentálně přehraboval, jako by ohledával vyražený zub, ale očekávaná bolest nepřicházela. „Ano. Vím, že jsi to tak nemyslela,“ pronesl zamyšleně a pomalu.

Hermiona na něj zírala. „Severusi,“ začala nakonec a cítila, jako by se svět začal otáčet na druhou stranu, „jaké drogy jsi bral, když jsi pracoval na Filiusově lektvaru?“

„Velmi vtipné,“ odpověděl kysele.

„Nedělám si legraci.“ Přešla k němu a vzhlédla na něj. „Od samého počátku co tě znám, jsi vždy všechno bral jako osobní útok. Chápu proč. Vím, co se ti v životě přihodilo a přivedlo tě k tomu, abys vše takto bral, ale přesto to tak stále je. Kdokoliv by naznačil, že ses pokusil spáchat vraždu, abys měl jednodušší práci, natož abych byla tou, kdo to řekne… Měl bys volat po krvi, nebo být strašlivě naštvaný. Nechápej mě špatně, jsem moc ráda, že nejsi, ale je to trochu – neobvyklé.“

Severuse to podivně pobavilo, naklonil hlavu a podíval se na ni. „To bych měl, že?“ souhlasil.

„Tak proč nejsi? Jak to, že mi věříš?“

„Asi proto, že tě miluji,“ odvětil klidně a vypadal, že to považuje za odpověď. A taky to odpověď byla, když se nad tím zamyslela; nemilovali jste doopravdy, pokud jste druhému skutečně nevěřili – zvlášť u Severuse, který byl nejméně důvěřivý tvor planety.

Ocitnout se tváří v tvář tomuto nečekanému důkazu vyléčení dalších starých ran Hermionu rozněžnilo, tak se jen přesunula do jeho objetí a položila mu hlavu na hruď. I když bojovala se slzami, usmívala se. Ušel tak dlouhou cestu… zdálo se, že jej nakonec přesvědčila, že je dobrý člověk a že ne všichni jsou proti němu. Bylo to úžasné stejně jako neuvěřitelné. „Také tě miluji, Severusi.“

„V to tedy doufám,“ odvětil suše, ale dál ji objímal a ona se odtáhla jen natolik, aby se na něj zazubila.

„Nebuď domýšlivý, Zmijozeli,“ odsekla, ale přitáhla si jeho hlavu, aby jej políbila. Změnila téma dřív, než by se čirou radostí rozplakala, a jemně mu přejela prstem po stínech pod očima. „Potřebuješ se vyspat. Musíš být fit na pondělní ráno a na tu zábavu, až se všechny děti dozví, že prázdniny skončily a ty jsi oficiálně zpět, abys jim opět dělal ze života peklo.“

Hravě jí rty ulovil prst, když mu jím přejížděla po tváři, a ušklíbl se. „Abych jim to dostatečně zdůraznil, měl bych být unavený tím spíš,“ podotkl lstivě.

Hermiona se na něj rozpustile usmála. „Neviděla jsem tě týden a ty jsi jej strávil docela hrdinsky a chytře záchranou lidského života, což je neuvěřitelně sexy. Věř mi, budeš unavený.“

Pomalu se na ni usmál a oči mu jiskřily. „Přijímám tvoji výzvu,“ řekl jí hedvábně, vzal ji za ruku a zamířil ven z kabinetu.

XXX

Trvalo další týden, než se věci uklidnily a vrátily do zdání normálnosti. Severusovi se nakonec podařilo spánek dohnat, ačkoliv proces trval déle, než bylo nutné, protože před pouhým spánkem dával přednost jiným aktivitám. Hermiona s Nevillem dostali povolení zajít za Lenkou a zeptat se jí, zda by se nechtěla stát učitelkou. Ani jeden z Nebelvírů ji nikdy neviděl tolik projevovat emoce, ani po závěrečné bitvě; jak předpovídali, nadšeně přijala s  podmínkou, že bude moci i dál ve volném čase vydávat Jinotaj. To bylo přijatelné, a jakmile bude formalitám učiněno zadost, po Velikonocích měla začít s výukou.

Otázka příštího zástupce byla stále otevřená; Minerva spolu s Filiusem byli směšně, téměř dětinsky záhadní, koho na ten post zvažují, a evidentně si užívali příležitosti ostatní tím popuzovat. Když se Hermiona zeptala, Severus svatosvatě přísahal, že o tom nic neví; jistě věděl pouze jediné – že po svém veřejném odmítnutí je mimo hru. Zvážila to a neochotně se rozhodla mu věřit – pokud by měl nějaké tajemství, byl by, co se této otázky týče, samolibý a otravný. 

Na konci března do sborovny vstoupili Minerva a Filius s téměř identickými úsměvy a ředitelka si odkašlala, aby přitáhla pozornost. „Už jste se oba rozhodli dospět?“ otázal se Severus, když vzhlédl od známkování, aby si zaměstnavatelku kousavě přeměřil.

„A vy ano?“ odsekla Minerva.

„Jste o pětatřicet let starší než já,“ poukázal.

„Severusi, není zdvořilé zmiňovat se o věku dámy,“ kárala jej Hermiona. „Chovej se slušně.“

„Nikdy jsem o sobě netvrdil, že se chovám zdvořile.“

„To je jistě pravda,“ suše podotkla ředitelka. „Avšak souhlasím s Hermionou. Chovejte se slušně.“

S úšklebkem ustoupil; zjevně plně využíval toho, že jím kolegové již zcela nepohrdají, a zamýšlel to pojímat jako příležitost k drzosti. Hermiona si poznamenala, aby jej později poprosila o slušné chování, ale měla silné podezření, že to bude jen ztráta času, a když už nic jiného, jeho sarkasmus oživí nudné chvíle.

Minerva si opět odkašlala, zpražila Mistra lektvarů pohledem, pak přehlédla místnost a usmála se. „Konečně jsme s Filiusem dospěli k rozhodnutí, na které všichni čekáte – někteří trpělivěji než jiní,“ dodala kousavě. „Za zpoždění se omlouváme, ale dopadlo to tak, že vyřízení nové role slečny Láskorádové se ukázalo být časově náročnější, než jsme si mysleli. A nechtěli jsme s tak důležitým rozhodnutím spěchat.“ Zhluboka se nadechla. „Má někdo nějaké námitky, aby byl zvolen – kromě Severuse, který se vyjádřil jasně?“

Čekalo ji jen mlčení plné očekávání a několik zavrtění hlavou, než se opět zářivě usmála na celou místnost. Hermiona zaslechla tiché zašustění a vzhlédla, aby zaznamenala Albuse, Phinease a Dilysu stát v jednom z rámů na zdi; Albusovi zářily oči, Dilysa se široce usmívala a Phineas vypadal nevzrušeně pobavený. Rozhlédla se a všimla si, že Severus, který ty tři podezřívavě pozoroval, náhle zvedl obočí, trochu se předklonil na židli a namířil na Minervu svůj upřený pohled.

Ředitelka se narovnala, nechala úsměv trochu povadnout a tichým a formálním tónem pronesla: „Hermiono Grangerová, přejete si přijmout ten post?“

Hermiona na ni jen zůstala zírat, nevnímala tiché reakce od kolegů, ani Severusův nečekaný syčivý nádech. Co? „… Já?“ podařilo se jí nakonec vykviknout.

Tomu zjevnému šoku se několik učitelů zasmálo. Minerva se na ni vlídně usmála, „Ano, vy, děvče. Kdo jiný?“

„Skvěle řečeno,“ zamumlal Severus příliš tiše, aby jej někdo slyšel. Jeho známý hluboký hlas Hermioně vrátil trochu vyrovnanosti a otočila se, aby mu pohlédla do černých očí; zvedl jedno obočí a nabídl jí pousmání, načež normální hlasitostí pronesl: „Odpovíš, Grangerová, nebo se nám konečně podařilo tě umlčet?“

To poškádlení jí pomohlo trochu ten šok setřást a napůl vesele a napůl pochmurně se zasmála. „Obávám se, že ne, Severusi, budeš se muset víc snažit,“ odsekla a usmála se na něj. Pak se otočila k ředitelce a pokusila se znovu probudit ochromený intelekt. „Bude mi ctí,“ odpověděla a potěšilo ji, že se jí hlas tolik nechvěje.

„Výborně!“ prohlásil Filius a promnul si ruce – maličký kouzelník se ze své nemoci zotavil pozoruhodně dobře, ale zjevně byl křehčí než dřív. Přímo zářil. „Tohle si žádá oslavu.“

„Skvěle řečeno,“ zopakoval Severus tentokrát hlasitěji. „Gratuluji, Hermiono,“ pronesl vážně a usmál se na ni. Nastala pauza, ve které na něj ostatní nevěřícně zírali, než se Minerva zasmála.

„No, jestli volbu schvaluje i Severus, pak jsem si jistá, že jsme se rozhodli správně.“ Učitelé opouštěli svá místa a ozýval se další smích, když se shromáždili kolem Hermiony a blahopřáli jí; ona sama se usmívala a připojila se k veselí, ačkoliv podle tepla třpytícího se v očích jejího milého si byla jistá, že to cítí víc než jen jako ‚schválení‘.

„Zdá se, že budu muset počkat, než na mě přijde řada,“ poznamenal tiše a nabídl jí ironický úsměv.

„To nejlepší si nechávám na konec,“ řekla mu a pak dovolila Nevillovi obejmout ji, zatímco místností se rozšířila příjemná večírková atmosféra.

XXX

To byl začátek dlouhého a únavného víkendu. Informace se jako lesní požár rozšířila mezi přáteli a Hermiona se ocitla téměř násilím tažená pryč od Severuse a pryč z Bradavic velmi odhodlanou dvojicí – Harrym a Georgem – aby byla donucená se účastnit dokonale Weasleyovské oslavy – na kterou ji Severus se smíchem odmítl doprovodit; už s ní v soukromí slavil a byl pozoruhodně tolerantní k Harryho a Georgeově útoku a únosu Hermiony. Sotva se z toho mohla vzpamatovat a už si ji druhý den nárokovali další přátelé z Řádu. Pak se musela vypořádat s lektvarem proti kocovině a dvanáctistránkovým, velmi nadšeným dopisem od rodičů (jak se ukázalo, Severus jim napsal, zatímco ji Weasleyovi opíjeli). Nakonec Minerva novinu oficiálně oznámila při pondělní snídani.

K překvapení všech – až na níže zmíněné – jako první začal tleskat zmijozelský stůl, ačkoliv aplaudování se rychle rozšířilo na celou Velkou síň. Zmijozelští také první vyskočili na nohy, i když byli příliš důstojní, aby propukli v jásot; ten začal u Nebelvírů. Celá rudá z bouřlivých ovací Hermiona zjistila, že je společným úsilím Severuse a Nevilla bez okolků vytažena na nohy a musí tam stát dočista v rozpacích, zatímco škola tleská, hvízdá a jásá.

„Víš, že Zmijozelové jsou potěšeni jen kvůli svému přesvědčení, že se mnou budeš manipulovat v jejich prospěch,“ řekla svému milému polohlasem, když už se nakonec mohla posadit a schovat se za snídani.

Než Severus vrátil zrak zpět ke kávě, měl při hrdém pohledu oči proteplené a usmívající se; byla si dost jistá, že byl jedním z hvízdajících. „Samozřejmě. Jsou Zmijozelové.“ Přehlédl svůj kolejní stůl, jen zlehka se usmál a věnoval jim souhlasný pohled. Poté se na ni opět úkosem podíval. „Nejsou hloupí; v nic takového nevěří – ačkoliv to jim nebrání doufat,“ dodal suše. „Mají tě rádi, Hermiono. Proč je to takové překvapení?“

„Jsem mudlorozená a částečně zodpovědná za to, že bylo mnoho jejich starších příbuzných zatčeno nebo zabito,“ podotkla.

„Tehdy byli jen malými dětmi. Je jim to jedno. Na čem záleží, je fakt, že co tě znají, nikdy ses k nim nechovala jinak než k ostatním studentům. Nejdříve vidíš děti, až pak potenciální Smrtijedy. A to samo o sobě ti vysloužilo jejich fanatickou podporu.“ Ironicky se usmál a ukousl si toastu. „Také jsou dostatečně chytří na to, aby si uvědomovali, že jsi jim našla mnohem efektivnějšího ředitele koleje, než byli zvyklí za Horacia Křiklana, a že jsi u výše uvedeného ředitele koleje zapříčinila jeho poněkud měkčí povahu.“

Odfrkla si. „Jestli jsi změknul, Severusi Snape, pak jsem hipogryf.“ I když měl pravdu; zmijozelští věděli víc než osmnáct měsíců, že jsou se Severusem milenci, přestože jim to nikdo nikdy neřekl ani nebyli svědkem žádné situace, která by to podpořila, a měla podezření, že hodně bystřejších dětí to zjistilo už dřív. Od té doby svými postoji vyjadřovali, že ji schvalují, což Severuse bavilo a shledával zábavným, že si vyhrazují právo někoho schvalovat. „Všechny ostatní to zmátlo,“ poznamenala a rozhlédla se po síni.

Teď byla řada na něm, aby si posměšně odfrknul. „Sotva jsme byli nenápadní. Neustále mě ohromuje, jak se naprosto fiktivní a nelogické zvěsti šíří rychleji než světlo, a přesto se lidem do tváří směje pravda a oni zůstávají slepí. Pokud bychom se měli neradi tak jako za tvých studentských let, bezpochyby by kolem nás drby svištěly jako o život.“

„To jsou prostě lidi,“ souhlasila s tichým smíchem, když si vzpomněla na vytrvalé měsíce, kdy trousila drobečky náznaků, zatímco čekala, až její přátelé použijí mozek a dají si dvě a dvě dohromady. „Odpověz mi upřímně, Severusi – věděl jsi to předem?“

Zavrtěl hlavou. „Ne. Uhádl jsem to těsně před tou Minervinou otázkou, když jsem se podíval na portréty. Určitě jsem doufal, že to budeš ty, a byl jsem přesvědčen, že máš lepší šance než ostatní, ale nebyl jsem si jistý.“

„Co bys dělal, kdyby vybrali někoho jiného?“

„Nevím. Asi by záleželo, kdo by to byl, ale myslím, že bych mu udělal ze života peklo – s pomocí mých zmijozelských – dokud by nebyl nucený rezignovat.“

„Kdybych to byl já, řekl bych ne, jestli to pomůže,“ nadhodil Neville z druhé strany Hermiony, když se natahoval pro džbán dýňového džusu – ani jí, ani Severusovi nechutnal.

„Kdybyste to byl vy, Longbottome, buď bych rezignoval, nebo bych vás nechal zavraždit,“ odpověděl Severus suše.

„Neudělal byste to sám? Sakra, opravdu jste změkl,“ vrátil mu to ředitel Nebelvíru a vysloužil si překvapené pohledy od obou. Hermiona to brala jako velmi dobré znamení toho, že je teď Neville dost statečný, aby popichoval svoji dětskou Nemesis. A ještě lepším znamením bylo, že Severus nereagoval špatně, jen sotva protočil očima a obrátil pozornost zpět ke své snídani.

XXX

Změna ve sboru v Bradavicích

Vzhledem ke skutečnosti, že Filius Kratiknot, zástupce ředitelky, profesor kouzelných formulí a ředitel havraspárské koleje, utrpěl minulý měsíc infarkt, Škola čar a kouzel v Bradavicích oznámila několik změn v učitelském sboru; postupující věk profesora Kratiknota (teď je mu 122) a jeho zhoršující se zdraví totiž znamenají, že si nemůže zachovat současné pracovní vytížení. Ředitelka Minerva McGonagallová (86) nás dnes ráno informovala o přijetí Lenky Láskorádové (29), aby se dělila o pozici profesora formulí a, případně, se stala ředitelkou havraspárské koleje, až profesor Kratiknot odejde do důchodu; novou zástupkyní ředitelky se stává profesorka studia mudlů a válečná veteránka Hermiona Jean Grangerová (31).

(Denní věštec, 2011)

XXX

Lenka dorazila těsně před svátky; prázdniny jí umožní se usadit a seznámit se s Filiusovými učebními plány, jakož i začít se seznamovat s některými studenty. Hermiona byla radostí bez sebe, že vidí svoji kamarádku, a okamžitě opustila pobaveného a rezignovaného Severuse, aby s ní strávila celý den. Ukazovala jí změny v hradu a živě mluvila prostě o všem.

„Takže mám pořád předstírat, že o tobě a profesoru Snapeovi nic nevím?“ zeptala se pár dní po prázdninách Havraspárka.

„Neuvěřitelné, ale ano,“ odpověděla s povzdechem Hermiona. „Věřila bys, že na to lidi ještě nepřišli?“

„No, je to zřejmé, pokud víš, co hledat,“ odvětila Lenka zamyšleně, „ale nemyslím, že jde něco vidět, když spolu komunikujete na veřejnosti.“

„Ne, já vím, že ne – ani jeden se moc neprojevujeme. Ale upřímně, Lenko – řekla jsem jim o svém ‚panu záhadném‘ až dost, takže odpověď na ně vyskakuje i bez jeho ušklíbání a potutelných komentářů pokaždé, když se to téma objeví. A začal s tím už před několika týdny. Kolik Zmijozelů poloviční krve vlastně existuje? Nemyslím, že by jich bylo mnoho, a dokážu vymyslet jen dva, které zná každý, a z nich je jeden mrtvý a stejně by nikdy nebyl jednou z možností. Vzhledem k tomu, že jsem jim řekla jeho věk a něco z jeho povahy, stejně jako všechny náznaky, jak jsem ho vídala častěji, než by kdo čekal… Nevím, co jiného ještě říct.“

„Jak na to přišel Neville?“

„No, mluvila jsem s ním o Severusovi a něco v mé tváři mě muselo prozradit. Vlastně jsem se ho neptala – snažila jsem se zabránit tomu, aby začal šílet.“

Lenka se zazubila. „Dobrá. A říkala jsi, že madame Pomfreyová – jejda, Poppy; nezvyknu si na to – to také věděla?“

„Spíš měla podezření, než věděla,“ opravila ji Hermiona s úsměvem. „A jen proto, že Severuse zná lépe než většina lidí; všimla si, že vypadá šťastně – no, šťastně na něj – a nakonec jí došlo proč. Nikdo další jej nezná natolik, aby cokoliv odhalil, ale… no, nemůžu už být víc zřejmá.“

„Co studenti? Pamatuji, jak to tu vždy bzučelo drby jako v úle.“

„Překvapivě ani oni to, jak se zdá, neuhádli. Neslyšela jsem ani žádné zvěsti, že jsem s Nevillem, což by dávalo smysl, jelikož jsme stejně staří. Zmijozelové to vědí, protože kdykoliv je Severus pryč nebo zaneprázdněn, řekne jim, že v případě nouze – a řekl jim to už dávno – jsem já jediný člen sboru, kterému mohou důvěřovat stejně jako jemu. Ostatní to jaksi nepochopili, což je jen dobře.“

„Pravda; mohlo by jim způsobit pár problémů, kdyby to zjistili.“ Lenka pokrčila rameny. „Nemůžeš to prostě ostatním říct?“

„Mohla bych,“ připustila neochotně Hermiona, „ale zatím se nenašla vhodná příležitost. A opravdu bych to neměla mít zapotřebí; všichni jsou to inteligentní lidé. Vím, že náš vztah je nekonvenční, ale opravdu není tak nepravděpodobný, vtipy stranou – no ne?“

Lenka s úsměvem zavrtěla hlavou. „Ne, ne pro někoho, kdo vás zná – vzpomeň si, jak jsem hádala, že se mezi vámi něco přihodí. Ale nečekala jsem něco tak trvalého, to připouštím. Opravdu jste si v mnoha směrech podobní. Myslím, že problém spočívá v tom, jak každý předpokládá, že se profesor Snape –“

„Severus.“

„– jejda, ano – Severus nikdy s nikým nezaplete, zejména pokud ví o Harryho mámě.“

„Ne,“ odpověděla Hermiona unaveně, „problém je, že si všichni myslí, že by jej žádná nechtěla. Příliš dlouho byl umaštěncem a teď v něm nevidí nikoho jiného; tedy kromě vraždícího Smrtijeda, i když i přes to se konečně začali přenášet.“

„No, jsem si jistá, že na to nakonec přijdou, pokud se nevzdáš a neřekneš jim to. Do té doby se před nikým, kromě tebe a Nevilla, nebudu nijak vyjadřovat,“ slíbila Lenka.

XXX

Velikonoční prázdniny proběhly naštěstí bez incidentu, nicméně další výuka – jen tři týdny dlouhá, ale měly to být nejdelší tři týdny Hermionina života – se ukázala být naprostým chaosem. Musela se toho hodně naučit o nových povinnostech a to ještě vedla své vlastní hodiny. Díky tomu neocenila, když ji v nekřesťansky časnou ranní hodinu vzbudil hluboký a melodický bas stříbrného rysa Kingsleyho Pastorka: „Všichni členové Fénixova řádu a jejich příbuzní jsou žádáni, aby se dostavili druhého července večer do Bradavic a nikoli na ministerstvo. Všichni členové. Děkuji.

Patron zmizel z dohledu a Hermiona se zvedla na jeden loket, aby zůstala nechápavě zírat do ospalých černých očí. „Co to bylo?“ zamumlala.

„Tvůj odhad je stejně dobrý jako můj,“ odpověděl Severus mátožně, přetočil se na záda a oběma rukama si promnul tvář, aby se probudil. „Myslím, že hrajeme ‚Ministerstvo, trhni si‘ a vyhneme se oficiální slavnosti ve prospěch naší vlastní; ačkoliv proč Kingsley považoval za nutné nás informovat v… bože, zatracených pět hodin ráno… to nepochopím,“ dodal mrzutě.

„Předpokládám, že Minerva něco vědět bude, když se to koná tady…“

„Zaletaxuj jí a zeptej se – zástupkyně ředitelky.“

Hermiona nad ním protočila očima. „Ještě tě to neunavilo?“

„Zjevně ne,“ odvětil suše.

Důsledně jej ignorovala – co se týká jejího jmenování, vyvinul si téměř perverzní smysl pro humor, který hrozil přerůst ve fixaci, pokud jej brzy nezastaví – a zdráhavě opustila teplo postele, aby vhodila hrst letaxu do ohně, který Severus úslužně zapálil. Necítila žádné výčitky, že budí ředitelku tak časně; pravděpodobnější bylo, že Kingsley poslal Patrona v pět ráno všem členům Řádu a ne jen jí a Severusovi. „Minervo, co chystá Kingsley?“

„Ne jen on, Hermiono. Spojil se s Harrym a Albusovým portrétem a cosi plánují už měsíce. Musím přiznat, že se to děje z velké části kvůli tomu, co onehdy řekl Severus – ačkoliv mu to nehodlám prozradit. Ten chlap je naprosto nesnesitelný i tak.“

Hermiona se na svého milého pobaveně podívala; založil si ruce za hlavu a ušklíbal se na ni s extrémně samolibým leskem v očích. „To je naprostá pravda,“ souhlasila suše. „I když nápad to je dobrý. Takže ministerstvu vzkážeme, aby táhli a nechali nás uspořádat vlastní večírek?“

„Ano, ale myslím, že v tom bude víc. Kingsley skálopevně trval na tom, že tam musí být naprosto všichni. Ti tři určitě něco plánují, ale jistě víte, jak zcela nemožné je dostat něco z Albuse, když chce být tajnůstkářský.“

„Hm. Možná se mi podaří vymámit něco z Harryho. Ale proč to museli všem říct takhle brzy po ránu?“

„To opravdu nemám ponětí,“ odpověděla Minerva unaveně. „Ale později mu pošlu huláka, na to se můžete spolehnout. Na tak časnou ranní hodinu jsem příliš stará.“

Hermiona se tiše zasmála. „To i já a jsem o dobré půl století mladší. Děkuji vám, Minervo.“ Jakmile plameny uhasly, dodala: „Přestaň se tvářit tak samolibě, Zmijozeli,“ načež na něj vyplýtvala káravý pohled. Nevinně zamrkal a jiskřičky v očích mu tančily pobavením. „Nemáme na druhého července žádné jiné plány, že?“

„No, osobně budu trčet v karavanu s tvým kocourem a celou noc sledovat všechny ty hovadiny v televizi. Ty si samozřejmě dělej, co chceš.“

„Slyšel jsi Kingsleyho – všichni členové jsou povinni se dostavit.“

„To je mi úplně jedno,“ odvětil klidně, když se přiblížila k posteli a nesouhlasně na něj pohlédla. Měla by mít rozum; nejen že byl zcela imunní k jejím nesouhlasným pohledům, ale když byl ve správné náladě, shledával je docela svůdnými. Jeho ruka se vysunula a chytila ji za zápěstí, zatímco se napůl posadil; měla čas si uvědomit, že je teď pořádně vzhůru, soudě podle přikrývky zvedající se nad jeho zjevnou erekcí. Obratně ji trhnutím vyvedl z rovnováhy a stáhl si ji na sebe. „Když už jsme vzhůru…“ zapředl, přetočil se nad ni a přišpendlil ji na postel. Pak se sklonil a políbil ji.

XXX

„Harry Jamesi Pottere, co máš v plánu?“

„Miono, to ti neřeknu. Neprozradil jsem to ani Ginny. Jen zajisti, abyste tam se Snapem byli oba, ano?“

„Nepůjde.“

„Musí. Je opravdu, opravdu důležité, abychom tam byli všichni.“

„Řekl ne.“

„Pak jej přesvědč.“

„Přeceňuješ moje přesvědčovací schopnosti, Harry. Nic na tomto světě Severusem Snapem nepohne, pokud něco zcela odmítá. Ani já.“

„Pak mu to nařiď. Jsi teď jeho šéfka, ne?“

„… Ano, protože přesně tak to funguje. Nejdřív se uřehtá k smrti, a pak se rozzuří, pokud budu dál tlačit.“

„No, nevím, co navrhnout, Miono, ale zajisti, abyste tam byli oba.“

„Harry… Harry, jsi tam? Ty parchante, tys mi zavřel letaxové spojení. Šmejde!“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 24.01. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hana - 03.03. 2024
|
Aspoň takto ďakujem všetkým, čo sa na tomto preklade podieľali a umožnili mi tak príjemne stráviť čas. Týmto dávam najavo, že poviedku čítam a teším sa na pokračovanie.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: sisi - 25.11. 2015
moc se mi líbí ty části povídky, kdy Hermiona a Severus žijí a mluví jako mudlové. Je to takové dekadentní,když vím, že se tím ohromně baví a já s nimi.Moc děkuji za krásný překlad.

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: JSark - 07.01. 2015
Tak teraz som desne zvedavá, čo majú tí traja v pláne. :)

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Julie - 31.10. 2014
Severusovi se dílo povedlo a Filius se uzdravil. Né že bych čekala něco jiného. Zdá se, že Severus získal nějaké body dokonce i u Minervy, každopádně u ostatních ano. Lenka je skvělá volba a Hermiona ještě skvělejší. A jsem velmi zvědavá, co co chystají Harry a Kingsley. Mám ráda dlouhé kapitoly. Díky za ni!
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 31.10. 2014
Jojo, Severus už má v Bradavicích lepší pozici. Teď už jen změnit zbytek kouzelnického světa Moc kapitol nám nechybí, takže se už brzy vše dozvíme. Děkuji za komentář, Julie

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: miroslava - 30.10. 2014
Díky za další super kapitolku. Těším se na 2. července, jsem zvědavá, jak se Severus nechá přemluvit. Asi to nebude snadné. Co to bude Hermionu stát? Opravdu moc děkuji za překlad a určitě nejsem sama, kdo si vaši práce moc moc moc váží!!!
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 31.10. 2014
Severusovo rozhodnutí účastnist se nebudou provázet příjemné chvíle. Ale nakonec půjde a bude to stát za to. Děkuji z milý komentář, miroslavo. Hned mám chuť se vrhnout na překládání

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: denice - 30.10. 2014
Nemáš tušení, jaké blaho je sednout si po denní práci k počítači, nemít už pro tento den žádné povinnosti a pěkně pomalu a bez vyrušování si vychutnávat kapitolu... Tentokrát se mi to povedlo dokonce o čtyřiadvacet hodin později, strašně moc doufám, že se to nestane pravidlem. Jako vždy nádherné motto a protože už znám děj, jen si tak užívám radosti všech z uzdravování Filiuse. Pobavila mě Hermiona, když jí připadá krásný nemytý, neholený, páchnoucí a mastný mužský, kterému se dělají bubliny u pusy. Ale laboratoř si vyšúroval dokonale - no prostě tvrdohlavý idiot, líp by ho nikdo nepopsal. Nesmírně se mi líbí ten názorový posun všech ve sborovně, najednou je Severus zachránce jednoho z nich a všichni mají možnost vidět, co ho to stálo. Přijali by (i když někteří neradi) ho jako zástupce ředitelky s tím, že jednou po ní nastoupí na její místo. A forma jeho odmítnutí s přiznáním, že si to minule opravdu neužíval, jistě některé z nich donutí ještě se nad jeho situací zamyslet. Už není pravda, že jej nenávidí. Jo! Lenka bude správná volba, spolu s Nevillem a Hermionou - a pod laskavým dozorem jistého mistra lektvarů - to v Bradavicích trochu provětrá. Rozesmála mě Hermiona a její breptání, když si uvědomila, že Severuse takřka obvinila z Filiusova onemocnění a taky situace, v kterou to vyústilo. Co za drogy asi Severus bral během přípravy lektvaru, že se tak bezprostředně Hermioně vyznal? Nádherná scéna! A další, když Minerva s Filiusem přišli tajnůstkářsky oznámit jméno budoucího zástupce, jak si to užívali a Severus jim zkazí to velké dramatické napětí! Ale napíše o tom Hermioniným rodičům, když ji Weasleyovi opíjejí, je perfektní a myslí na všechno. Perfektní byla taky rozmluva o reakcích a očekáváních studentů Zmijozelu. Když si uvědomím, že minimálně rok a půl věděli o Severusovi a Hermioně, nevím, jestli mě má víc udivovat jejich diskrétnost, nebo izolace od zbytku školy. Okouzlily mě i Nevillovy glosy, on se nezdá, ale je prima. A moc doufám, že se dá dohromady s Lenkou, zasloužil by si to. Je bezvadné, že Hermiona bude mít blíž dobrou kamarádku, s níž se dá mluvit. A samozřejmě mě nadchla taky hra Ministerstvo, trhni si. Kingsley si vybral opravdu dobrou hodinu Poslední odstavce kouzelně završily další prima kapitolu. Harry zvolil dokonalou strategii Díky.  
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
No jo, když jí připadá přitažlivý v tomhle stavu, musí to být láska. I když po tom, co vystál, se nedivím, že se na něj s láskou dívala. Já bych byla ještě ráda, že přežil. Ten názorový posun. Mám pocit, že k tomu by časem došlo, ale tato událost to jen urychlila. A Severus si může teď dovolit, popustit uzdu svému sarkasmu To, jak Hermiona pak blekotala, jsem viděla živě před sebou. Chudina, to musela být hrůza, když si uvědomila, co vyslovila. To, že Zmijozel udržel tajemství mě taky zarazilo. Ale docela bych i věřila tomu, že jsou opravdu tak diskrétní. Koneckonců tam jsou ještě studenti, kteří zařili tragéda Křiklana. Možná se takto projevuje jejich vděčnost. Neville je tady miláček. Konečně se projevuje jako chlap a dokáže se Severusem špičkovat. Jo, dokonalou strategii, hodit to na Hermionu. Koneckonců tak to bylo i v Bradavicích. Naštěstí je holka šikovná Děkuji, denice. Už se pomalu blížíme ke konci...

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Sebelka - 30.10. 2014
Jako vždy moooc děkuji za bombastickou kapitolu a Vaši neutuchající lásku k překládání. Jiťa
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
:-) Jo, jedeme na komentářích a těch se nám naštěstí dostává. Takže za to můžete i vy - komentující. Já děkuji za další popostrčení k práci, Jiťo :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: scully - 30.10. 2014
Severus to opět dokázal a malý Filius to přežil. Hermiona je zástupce ředitelky,na začátku jsem doufala,že to bude ona. Severusův plán opět vyšel,ani se nemusel moc snažit. Lenka bude další skvělý člen do party. Zajímalo by mě,kdy už se konečně Minerva a spol. dozví o těch dvou,vždyť už nám zbývají jen tři kapitoly.Copak asi Harry s Pastorkem vymysleli? Moc děkuju za překlad a těším se na středu
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
A to závěrečná kapitola bude něco jako epilog, takže už máme jen dvě kapitoly. Ale vše se v nich dozvíš Tím, že Severus zachránil Filiuse, prolomil bariéry, učitelé jej budou přijímat a učitelská omladina si ho bude dokonce i užívat Příští kapitola bude stát za to Díky za komentář, scully

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Densi - 30.10. 2014
Som rada, že je Flitwick v poriadku a úplne najviac som rada za Lunu, že bude učiť na Rokforte, úplne to bolo zlaté, ako to Hermiona a Neville navrhli naraz a viem si živo Lunu predstaviť, ako sa z toho tešila.  Severus odmietol zástupcu riaditeľa a myslela som si, že určite zvolia Hermionu a bolo to veľmi milé aj tie opisy oslav, hlavne to ako ju George s Harrym opili. Muselo to byť zábavné.  Som zvedavá čo plánuje Harry, Kingsley a Albus, ale určite to bude mať dočinenia so Severusom  
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
S Lenkou se do hradu dostává další mladá krev. A to je třeba. všichni spolu toho hodně dokážou. V podstatě jen dobře, že zvolili Hermionu, protože věřím tomu, že by Severus splnil svoji hrozbu a dotyčného by vyštípal, nebo dal zabít Tušíš správně Děkuji za komentář, Densi

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: katrin - 30.10. 2014
Tak to sa robi, zatvorit letaxove spojenie? Hadam, ze si Harry neveril, ze by Hermi odolal a radsej zdrhol Sevik tiez boduje a ako sa Hermione podari navliect to, aby siel na tu oslavu.. hm, to bude este zaujimave
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
Taky myslím, že Harry prostě zdrhnul No, dostat Severuse na tu slávu nebude příjemné. Díky za komentář, katrin

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: marci - 30.10. 2014
:) Nemá to jednoduché, holka. jeden chlap na ni sešle Silencio, druhý jí vypne letaxové spojenéí - jestli ono to o čemsi nesvědčí Super kapitolka. Vůbec mi nedochází, že už se blížíme k závěru. Ukrutně to uteklo... Díky, Lupinko
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
Jo, Hermiona taky měkne No, už jen tři kapitoly! Neuvěřitelné, že? Já děkuji

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: larkinh - 29.10. 2014
Šmejde :) Měli by zapojit do výzvěd Dylisu a Nigeluse... Díky za kapitolu.
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 30.10. 2014
No jo, jestli ale v tom nejedou i oni I když myslím, že nee. Že se to Brumbálovi podařilo utajit. Díky za komentář, larkinh

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Zuzana - 29.10. 2014
Strašne moc ma potešilo ako prejavili Severusovi vďaku a úctu:) A aj Lenkin príchod do školy a aj Hermionine menovanie. Severus je na ňu určite veľmi pyšný. Som zvedavá čo chystá Harry a  Albus a ako chcú donútiť Severusa aby sa zúčastnil. Ďakujem za kapitolu
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Těší mě, že se líbilo. Vše se vyjasní v příštích dvou kapitolách. Děkuji za komentář, Zuzano

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: teriisek - 29.10. 2014
Jsem zvědavá, co mají Harry s Kingsleym v plánu, začíná to vypadat hodně zajímavě. Jsem ráda, že se Filius uzdravil, že kolegové mají Severuse v rámci možností rádi a že mu ten jeho ďábelský plán vychází:) Díky za překlad, budu se těšit na další kapitolu!
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Akce Harryho a Kingslyho bude velká. A co přesně chystají, se dozvíme až v kapitole 42. Severusovi jeho plán vychází, aniž by se nějak výrazně snažil Děkuji za komentář, teriisku

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: arabeska - 29.10. 2014
No, přiznávám, že jsem jenom čekala, až se konečně stane zástupkyní. Ale Lenka je naprosto úžasná volba. Skoro živě jsem viděla malého Kratiknota, jak si mne ruce ) Líbila se mi scéna, kdy si řekli svoje "miluji tě". Hermiona odvedla na jeho léčení pořádný kus práce a zaslouží si teď všechny druhy kompenzace za ty nervy. Nemůžu se dočkat středy! Co chystá Harry? Díky, díky, díky za další perfektní kapitolu! (Kdy bude úvod, kdy bude úvod, kdy bude úvod? Uchuch, nevím, na co se těšit víc!)
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Jo, Kratiknota Lenka musela potěšit. Chtěla bych ji vidět při výuce. Hádám, že s věkem se ta její zasněnost trochu vytratila. Jo, Hermiona se činila. V podstatě je Severus už vyléčený, jak jen to šlo. Nikdy nebude úplně normální, jak by byl, kdyby ho osud nesemlel, ale teĎ je na tom fakt dobře. Co chystá Harry se dozvíme až v kapitole 42. Ale neboj, to uteče Díky za komentář, arabesko PS: Marci musí projít úvod. Má hodně práce, takže hned jak mi jej vrátí, pofrčí na stránky Mňam, už se těším, až budu banner pravidelně vídat

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: lucky - 29.10. 2014
Ha,tak i kouzelníci mohou položit telefon. Perfektní jako vždy.
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Docela by mě zajímalo, jak se pokládá kouzelnický telefon - letax - asi stačí uhasit plameny, co? Díky za komentář, lucky

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Folwarczna - 29.10. 2014
Fakt se nemůžu dočkat pokračování. Díky, že mi ze "škaredé" středy dělate úžasnou půlku týdne.
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
A tak to mě těší :-) Děkuji za komentář, Folwarczno :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: adelina - 29.10. 2014
Tato kapitola byla skvělá. Jelikož jsem ji tajně četla v průběhu pracovní porady, museli si kolegové myslet, že jsem magor. Ale opravdu mi pomohla přenést se přes dnešní ne zrovna vydařené pracovní ráno Rozhovory mezi Hermionou a Severusem jsou jako vždy na jedničku. Nevill začíná být opravdu vtipný, Zmijozelští jsou nepřekonatelní a těší mě, že se objevila Lenka, doufám, že dostane trochu prostoru. No, co se dá čekat od Harryho a Kingsleyho těžko říct, ale určitě to bude zajímavé. Moc děkuji za překlad už se nemůžu dočkat pokračování. Ještě jednou díky
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Tak by mě zajímalo, kde všude už se Post četl - hromadná doprava, přednášky, čekárna u lékaře, porada. Neville se konečně rozjel. Tady ho přímo žeru. On a Lenka jsou nejlepší vedlejší postavy. Co Harry chystá se dozvíme v kapitole 42 a bude to fakt "hustý" Děkuji za komentář, jeden každý potěší Děkuji, adelino.

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: denice - 29.10. 2014
Dokonalé, dokonalé, dokonalé! Díky - zatím
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
:-) Tak zatím :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Gift - 29.10. 2014
Jedna z veselejsich kapitol. Ne ze bych si stezovala, Boze to chran! Jen neustale neprestavam odbivovat, jak se to autorce dari kombinovat. A zamotavat. Miluji jeji napady, co se "modernich" Bradavic tyce. Kazda postava si tu zije svym vlastnim zivotem a... tak me napada, nevite nahodou, jestli se nevenuje i klasicke autorske tvorbe? Tohle by totiz rozhodne bylo na nekolik romanovych svazku. Opet moc a moc dekuji. Tato povidka je moje srdcovka a zvlast v techto pochmurnych podzimnich dnech se kazdy zachvev magie hodi. Diky, devcata! :-*
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Loten dokáže Bradavice vykreslit tak, že jí to jeden věří. Rozhodně bych u toho chtěla být. Nevím, jestli píše něco jiného, než FF. Možná by stálo za to prozkoumat její blog... Někdy, až bude víc času. Těší mě, že se líbí. Ani nevíš jak. Mně pak ty sychravé dny proteplí vaše komentáře. Děkuji, Gift

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: bludicka - 29.10. 2014
No páni, tak to vypadá čím dál zajímavěji. Z Lenky, Nevilla a Hermiony by se mohla stát dobrá trojka ve škole, jako za starých časů, a věřila bych aji tomu, že by se k nim brzy i Severus přidal v páchání nějakých bohulibých činností, případně zlepšování všeho okolo. Děkuju, holky, za skvělej překlad. Kapitolu jsem přečetla jedním dechem a už se moc těším na další. Jo, a aby z Hermi pak nakonec nebyla i ředitelka. Díky!!
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Nepochybuji o tom, že k té trojce se přidá i Severus a že podniknou spoustu zajímavých zlepšní Mno, ředitelka... Možná ano? Pokud Severusovi plány vyjdou... Děkuji za milý komentář, bludičko

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: cuc - 29.10. 2014
Suverus nesklamal :) presne takto som si to po prečítaní minulej kapitoly predstavovala... Ďakuje za spríjemnenie nepríjemnej cesty do školy
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Těší mě, že se líbilo. A že jsme Ti zpříjemnily cestu do školy. Děkuji za komentář, cuc :-)

Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: TaraFaith - 29.10. 2014
Tak tomuhle říkám zatraceně dlouhá kapitola. Ne, že bych si stěžovala. Kdybych měla vypsat, každou věc a každou část, která mě pobavila, dojala nebo absolutně pohltila, musela bych okopírovat celou kapitolu. A protože už tu jednou je a protože už sotva držím oči otevřené nezbývá mi nic jiného než strašně moc poděkovat za tak úžasnou a uchvacující kapitolu fantastické povídky, která je navíc absolutně skvělě přeložená. Jste skvělé holky!!!
Re: Post Tenebras, Lux - 40. Od: Lupina - 29.10. 2014
Jé, tak po takovém komentáři se mi bude úžasně pracovat na dalším překladu. Vždycky mi dodá chuti do práce, když se dozvím, že se líbilo Děkuji Ti, Taro Faith, za milý komentář

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )09.01. 2015Vnímání
Loten: ( Lupina )19.11. 2014Post Tenebras, Lux - 43. - závěr
Loten: ( Lupina )12.11. 2014Post Tenebras, Lux - 42.
Loten: ( Lupina )05.11. 2014Post Tenebras, Lux - 41.
Loten: ( Lupina )29.10. 2014Post Tenebras, Lux - 40.
Loten: ( Lupina )22.10. 2014Post Tenebras, Lux - 39.
Loten: ( Lupina )15.10. 2014Post Tenebras, Lux - 38.
Loten: ( Lupina )08.10. 2014Post Tenebras Lux - 37.
Loten: ( Lupina )01.10. 2014Post Tenebras Lux - 36.
Loten: ( Lupina )24.09. 2014Post Tenebras Lux - 35.
Loten: ( Lupina )17.09. 2014Post Tenebras Lux - 34.
Loten: ( Lupina )10.09. 2014Post Tenebras Lux - 33.
Loten: ( Lupina )03.09. 2014Post Tenebras Lux - 32.
Loten: ( Lupina )27.08. 2014Post Tenebras Lux - 31.
Loten: ( Lupina )20.08. 2014Post Tenebras Lux - 30.
Loten: ( Lupina )13.08. 2014Post Tenebras Lux - 29.
Loten: ( Lupina )06.08. 2014Post Tenebras Lux - 28.
Loten: ( Lupina )30.07. 2014Post Tenebras Lux - 27.
Loten: ( Lupina )23.07. 2014Post Tenebras Lux - 26.
Loten: ( Lupina )16.07. 2014Post Tenebras Lux - 25.
Loten: ( Lupina )09.07. 2014Post Tenebras Lux - 24.
Loten: ( Lupina )02.07. 2014Post Tenebras Lux - 23.
Loten: ( Lupina )25.06. 2014Post Tenebras Lux - 22.
Loten: ( Lupina )18.06. 2014Post Tenebras Lux - 21.
Loten: ( Lupina )11.06. 2014Post Tenebras Lux - 20.
Loten: ( Lupina )04.06. 2014Post Tenebras Lux - 19.
Loten: ( Lupina )28.05. 2014Post Tenebras Lux - 18.
Loten: ( Lupina )21.05. 2014Post Tenebras Lux - 17.
Loten: ( Lupina )14.05. 2014Post Tenebras Lux - 16.
Loten: ( Lupina )07.05. 2014Post Tenebras Lux - 15.
Loten: ( Lupina )30.04. 2014Post Tenebras Lux - 14.
Loten: ( Lupina )23.04. 2014Post Tenebras Lux - 13.
Loten: ( Lupina )16.04. 2014Post Tenebras Lux - 12.
Loten: ( Lupina )09.04. 2014Post Tenebras Lux - 11.
Loten: ( Lupina )02.04. 2014Post Tenebras Lux - 10.
Loten: ( Lupina )26.03. 2014Post Tenebras Lux - 9.
Loten: ( Lupina )19.03. 2014Post Tenebras Lux - 8.
Loten: ( Lupina )12.03. 2014Post Tenebras Lux - 7.
Loten: ( Lupina )05.03. 2014Post Tenebras Lux - 6.
Loten: ( Lupina )26.02. 2014Post Tenebras Lux - 5.
Loten: ( Lupina )19.02. 2014Post Tenebras Lux - 4.
Loten: ( Lupina )11.02. 2014Post Tenebras Lux - 3.
Loten: ( Lupina )04.02. 2014Post Tenebras Lux - 2.
Loten: ( Lupina )28.01. 2014Post Tenebras Lux - 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )27.01. 2014Úvod k povídce