archiv.hpkizi.sk
11. V zaběhaných kolejích
Na sever
Vložené: solace - 09.05. 2014
Téma: Na sever
tiberia nám napísal:

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Na sever

Prekladateľ : tiberia

Názov originálu: Into The North

Autor originálu : kailin

Link na originál : Into The North

Počet slov originálu: : 0

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Po Bradavicích Žáner: Angst , Romance Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _ 50K-100K Párovanie: Snamione Fandom: Severitus Stav prekladu: Dokončený
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní kailin, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


Na sever

Autorka: kailin     Překlad: tiberia     Banner: solace

Originál: http://ashwinder.sycophanthex.com/viewstory.php?sid=12945



11. kapitola - V zaběhaných kolejích

 

Život se začal usazovat do rutiny. Hermiona se přemisťovala k jezeru v sobotu ráno a domů se vracela v sobotu večer. A v neděli to samé. Vždycky si dávala pozor, aby požádala, jestli se smí vrátit a vždycky se ujistila, že opustí srub, než nastane čas k večeři. Severus došel k názoru, že Hermiona ví, že její využívání srubu je přinejlepším nejisté, že to je jeho velkorysost, která jí tam umožňuje trávit volný čas a nechce, aby si myslel, že očekává jídlo jako součást dohody.

Jak týdny míjely, začali se oba chovat méně ostražitě a zdálo se, že jejich vzájemný vztah začal být uvolněnější. Dopoledne Severus postavil na kafe, pak zamířil dolů do sklepa a začal svůj pracovní den. Hermiona se obvykle objevila brzy potom a nesla jednu nebo dvě tašky z obchodu s potravinami. Zavolala na pozdrav, nalila si šálek kávy a usadila se na verandě, aby si přečetla ranní noviny. Nakonec sešla dolů k jezeru a na chvíli si vyjela na kanoi, často se na ní zdržela bez přestávky hodinu či dvě. Když se poprvé stalo, že byla Hermiona pryč tak dlouho, začal Snape přemýšlet, jestli se neutopila. Odpoledne posedávala na molu, nebo se šla projít do lesa a nakonec se vracela včas, aby se přemístila domů.

A někde cestou se ze Snapea stal Severus a z Grangerové Hermiona.

Jednoho deštivého sobotního rána byl Severus nahoře v patře, když dorazila Hermiona se svými taškami potravin.

„Co to všecko je?“ chtěl vědět, když sledoval, jak vykládá potřeby na pečení.

„Ještě jsem nesnídala a tak jsem myslela, že bych udělala nějaké koláčky.“

Snape přikývl a otočil se k odchodu. Po krátkém boji se sebou samým otevřel ledničku a vytáhl cedník naložený borůvkami.

„Mohla bys něco z toho použít?“

„To bych mohla!“ Hermioně se rozsvítily oči radostí. „Nasbíral jsi je?“

Obrátil oči v sloup. „Ne, Hermiono. Napadaly z nebe.“

Tou dobou už Hermioně nepřipadal nechvalně známý snapeovský kousavý humor ani neočekávaný, ani znepokojující a Severus si nebyl jistý, jestli je to dobře.

„Jdi pryč.“ Výmluvně se na něj podívala a vytáhla mu cedník z rukou. „Dám ti vědět, až budou hotové.“

 Byla to známka toho, jak si na sebe navzájem zvykli. Severus usoudil, že má právo poslat ho pryč, aniž by na sebe přivolala jeho hněv. Nechal ji, ať si dělá, co chce - v kuchyni se tou dobou vyznala stejně, jako on sám – vrátil se do sklepa a jen doufal, že koláčky nebudou tak strašně sladké, jako některé kousky toho pečiva, které mu kdysi vnucovala. Jeho nos mu oznámil, že jsou hotové o celé tři minuty před Hermionou a potom s potěšením zjistil, že jsou díky přidaným borůvkám trošku nakyslé a vyhovují jeho chuti. Spojení vlastnoručně nasbíraných borůvek a receptu Hermiony Grangerové byla dobrá kombinace – zejména snědená za tepla s tajícím kusem másla nahoře.

„Je to vlastně recept mé mamky,“ objasnila, když spolkla sousto. „V létě, před sedmým ročníkem, si máma o mě dělala starost – místo toho, abych šla zpátky do Bradavic, jsem byla na útěku s Harrym a s Ronem. Rozhodla se, že mě naučí péct koláčky. Víš, bylo to něco, co jsme mohly dělat společně. Celá léta jsme se odcizovaly, naše světy byly tak odlišné. To byl červenec, a v září zemřeli...“

Pak se jí zlomil hlas. V rozpačitém tichu si Severus odkašlal.

„Ty koláčky jsou docela dobré,“ prohlásil tónem, který nadmíru jasně ukazoval, že rozdávat pochvaly mu není vlastní.

Úspěch koláčků odstartoval vlnu experimentování s recepty. Při své další návštěvě si Hermiona přinesla kuchařku a několik posledních vydání Kanadské čarodějky. Její kuře po milánsku, boloňské brambory a čokoládová pěna měly strhující úspěch.

Následující týden Snape podlehl zvědavosti, prohledal recepty v kuchařce i v časopisech a podařilo se mu vyrobit skvělé večerní jídlo. Od té doby se večeře ve srubu – připravené jedním, druhým, nebo oběma – staly nedílnou součástí každého víkendu.

Jednou večer po setmění si Hermiona roztáhla na molu deku a sledovala záplavu hvězd nad hlavou. Když se vrátila do srubu, rozplývala se nad neuvěřitelnou nebeskou podívanou a ponoukala Snapea, aby ji vyzkoušel, jestli už zapomněla všechnu astronomii, kterou se v Bradavicích naučila.

„Asi ano, ale tohle je něco jiného. Nedělám to kvůli známce. Prostě obdivuji oblohu. Je naprosto úžasná, viď? Existuje tolik hvězd, člověk může vidět Mléčnou dráhu a severní polární záři...“ zarazila se a v rozpacích zrudla.

Ačkoliv byl Severus vystaven dychtivému nadšení Hermiony Grangerové celých šest let, vždycky bylo přímo spojeno s potřebou uznání. Tohle však bylo jiné. Jednoduše oceňovala přírodu a její vřelé nadšení bylo docela přitažlivé.

„Jsem rád, že tě to těší,“ řekl prostě a znovu se zahloubal do článku v posledním čísle Lektvarových listů.

Poté, co se Hermiona přemístila domů, začal Severus přemítat, jestli na ni návštěvy srubu tak zapůsobily, nebo spíš sloužily jenom k dočasnému zahnání jejích démonů. Nebyl si jistý, co z toho platí, ale zjišťoval – ke svému nesmírnému překvapení – že nejen, že ho její víkendové návštěvy neobtěžují, ale jsou vlastně docela příjemné. Také si uvědomil, že díky jejím vynikajícím experimentům v kuchyni kilo nebo dvě přibral.

Přátelil se s Hermionou Grangerovou? Přemítal o tom v noci, když ležel v posteli a zíral do stropu. Skutečné přátelství bylo v jeho životě nedostatkovým zbožím. Faktem je, že bez Pottera a Weasleyho, kteří se jí drželi za sukně, byla mnohem přitažlivější. Intelekt té ženy byl skutečně úžasný; nad svými experimentálními večeřemi vedli dalekosáhlé diskuze a Snape si ani nedokázal vzpomenout, kdy si naposledy něčí společnost tak užíval. Usoudil, že když nad tím tak člověk přemýšlí, je to přímo šokující; pokud by mu někdo byl řekl, že s nebelvírskou vševědkou s vlasy jako koudel budou jednou dobří přátelé, podezříval by ho, že propadl nevyléčitelnému šílenství. A přátelství bylo samozřejmě to nejzazší místo, kam by až jejich vztah mohl dojít. Severus už dávno pochopil, že milostné vztahy jsou jen pro ty mladé a pošetilé. Kromě toho, co už by na něm mohla Hermiona Gangerová vidět, aby to stálo za snažení? Na vrahounském, asociálním kouzelníkovi žijícím v lesích? Ne, jednoho dne se dostane přes tu záležitost s Weasleyovými a pohne se v životě dál a tak to bude správné.

To, že Hermiona poprvé zůstala ve srubu přes noc, byla čirá náhoda a všecko to spískala pouhá nemotornost. Zrovna míchala na sporáku omáčku na těstoviny, když se jí nějak podařilo upustit lžíci. Břinkla na pult a rajčatová omáčka jí vystříkla do obličeje a pocákala i vlasy. Severus se právě chystal přemístit o pár kilometrů dál sbírat kanadské sasanky a vikev ptačí a tak navrhnul, aby se osprchovala, zatímco bude pryč.

Vracel se domů – právě se chystal vyjít do schodů – když zevnitř uslyšel tlumený výkřik. Vyběhl schody, prudce odsunul dveře a našel Grangerovou, jak s mokrými provázky vlasů visícími do tváře stojí uprostřed kuchyně jako zkamenělá a Bradyho Lawforda, napůl zvednutého ze židle u jídelního stolu a zírajícího na ni s ústy otevřenými údivem.

„Ahoj Brady, jak se máš?“ přerušil srdečným pozdravem trapné ticho.

Lawford odstrčil židli a postavil se. „Já jsem v pohodě. A vypadá to, že ty docela taky,“ utrousil s kamennou tváří vtípek.

Snape posměšek ignoroval. „Pamatuješ se na slečnu Grangerovou?“

„Samozřejmě. Vypadá to, že jste si našla jiného pilota, slečno Grangerová.“

Prozrazen – to slovo, které Severus v průběhu let slyšel od bezpočtu provinilých bradavických studentů, mu rezonovalo v mysli. Už měl na jazyku pokus o výmluvu, když ho Hermiona předběhla.

„Máte úplnou pravdu. Věřil byste tomu, že někdo u nás z vedlejšího oddělení je pilot?“ řekla zvesela a pak ukázala na své skrznaskrz mokré vlasy. „Omluvte, jak zrovna vypadám. Pomáhala jsem panu Snowovi s jednou z jeho chemických sloučenin a tak nějak byla daleko víc reaktivní, než jsme očekávali. Pořádná část skončila v mých vlasech.“

„Ach.“ Lawford vypadal mírně znepokojeně. „Není to nebezpečné, že ne?“

„Vůbec ne. Jenom strašně lepkavé.“

Líbezný úsměv na Hermionině tváři odzbrojil Lawforda úplně. Severus jen žasnul, že ta ženská nebyla zařazena do Zmijozelu.

„Omluvte mě,“ pokračovala. „posadím se na chvíli na molo, aby mi uschly vlasy.“

Snape ji sledoval, jak odchází.

„Takže,“ zeptal se Brady, „je tady doopravdy proto, aby ti pomáhala s chemickými pokusy?“

„Ne,“ přiznal Severus. „Hledá tady uzdravení.“

„Uzdravení?“

„Uzdravení. Citové záležitosti.“

„Tak jako ty, co?“ zeptal se Lawford a usmál se.

„Ano, je to tak trochu, jako se mnou, mám-li být upřímný. Nevadí ti, když tu stráví nějaký čas?“

„Klidně. Čím víc, tím líp. Kde spí? Ve tvém pokoji?“

Severus se zamračil. „Brady, vážně si myslíš, že ona a já bychom se dali dohromady?“

„Proč ne. Ty jsi muž, ona je žena. Nemyslím, že by bylo potřeba ještě něco dalšího. Takže,“ řekl Lawford a rozhlédl se po srubu, „nejspíš bych mohl spát na gauči. Spí v podkroví, jestli jsem to správně pochopil?“

Snape už měl na jazyku, že nespí nikde tady poblíž, ale pak mu došlo jejich dilema. Hermiona tvrdila, že do srubu přiletěla s jiným pilotem, takže s výjimkou toho, že se náhodou odnikud objeví jiný pilot, tady Hermiona uvízla. Přemístění nepřipadalo v úvahu. „Ano,“ zamumlal a přemýšlel, co tomu všemu řekne Hermiona, „spí v podkroví.“

Trvalo ještě dalších patnáct minut, než mohl Severus uniknout Bradyho tlachání a zamířit k molu. Ukázalo se, že Hermioniny myšlenky se točí okolo stejného problému.

„Zůstává tu pan Lawford?“ zajímala se a vyškrábala se na nohy.

„Obávám se, že ano.“

„Na jak dlouho?“

„To neřekl, ale pokud přiletí v sobotu, obvykle se v neděli vrací zpátky.“ Snape se zhluboka nadechl. „Nemůžeš se přemístit, je ti to jasné, že? Budeš tu muset zůstat přes noc.“

„Ale – kde bych spala?“

Pokrčil rameny. „V podkroví je postel. Bojím se, že neexistuje žádný způsob, jak to obejít. Bylo by to jiné, kdyby existoval způsob, jak se odsud dostat, ale žádný takový není.“

Hermiona v přemýšlení svraštila čelo. „Co kdybych řekla, že mám domluvenou jízdu z Trapper's Bay a že máme sraz až tam?“

„Napřed imaginární pilot a teď neexistující jízda?“ Severus zavrtěl hlavou. „Nikdo se zdravým rozumem nepůjde patnáct kilometrů daleko, aby chytil odvoz. A jediní lidé, kteří jezdí mimo Trapper's Bay jsou lidé, kteří tam žijí. Nedovedu si představit, že by Brady ten příběh spolknul, ani kdyby ses na něj zase usmívala a mávala řasami.“

„Znovu mávala řasami?“ zopakovala rozhořčeně, “nic takového jsem nedělala!“

„Není to nebezpečné, pane Lawforde,“ pronesl Snape fistulkou a culil se, „jen to trošku lepí, musela jsem si umýt vlasy, víte...“

„Zmlkni,“ zavrčela Hermiona. „Omlouvám se. Byla jsem ve sprše a neslyšela jsem letadlo přistávat. Jinak bych se ze srubu ztratila, ještě by ani nestačil vypnout motor.“

„Je to jen dočasná nesnáz,“ řekl Snape odmítavě, „však si dokážeš vykouzlit všechny věci, které potřebuješ, ne?“

Přikývla a pak se zeptala: „A co když se zdrží déle, než jen na jednu noc?“

Severus, už otočený k odchodu, zaváhal: „Potom doufám, že je madam Hobbsová chápající žena.“

Hermiona posměšně opáčila: „Alma? Ani náhodou.... „ náhle se zastavila a vytřeštila oči. „Severusi! Ty časopisy!“

„Jaké časopisy?“ přeptal se Severus a pomyslil si něco o blábolení.

„Kanadská čarodějka, přece!“ vykřikla Hermiona a barva jí zmizela z tváře. Nejsou chráněné proti mudlům!“

„Sakra!“ Snape podrážděně vyrazil zpátky na cestu ke srubu. „Kde jsou?“ zařval přes rameno.

„Jeden někde v kuchyni,“ pelášila za ním, „o tom druhém nevím.“

Mávnutím ruky ji zarazil, vtrhnul do srubu a pokoušel se vypadat nenuceně. Lawford, soustředěně se zabývající svými rybářskými pruty, zvedl hlavu.

„Hej, co se děje?“

„Jen hledám cosi, co jsem někam založil,“ odpověděl Severus nenuceně a oči mu těkaly po věcech, poházených na kuchyňské lince. Našel ten první časopis – naštěstí ležel titulní stránkou dolů - sroloval ho tak, aby obálka zůstala skrytá a přešel do obývacího pokoje. Druhý výtisk Kanadské čarodějky nebyl nikde v dohledu. Čistě teoreticky, říkal si Severus, nebyl Lawford uvnitř dostatečně dlouho, aby si všímal takových věcí, jako jsou poházené časopisy; byl dost užaslý z toho, že tam našel Hermionu.

Ten druhý výtisk objevil na nočním stolku, kde ho nechal. Minulou noc se díval po nějakých receptech a tak Snape jen horoucně doufal, že Brady nečenichal kolem ložnice. Co by si asi jeho domácí musel pomyslet o nájemníkovi, který čte cosi s názvem Kanadská čarodějka, si ani nedokázal představit. Strčil časopisy pod matraci a vyrazil hledat Hermioninu kuchařskou knihu. Ukázalo se, že je to mudlovská kuchařka a tak si Severus mohl s úlevou vydechnout.

 

* * *

 

Z venkovní tmy se ozývalo volání potáplic. V setmělém srubu panoval klid, rušený jen Bradyho burácivým chrápáním. To už nejednou nedovolilo Severusovi usnout, ale dnešní bdění bylo způsobeno spíš přítomností třetí osoby. Předpokládal, že tato osoba spí, ačkoliv by ho nepřekvapilo, kdyby ten hluk bránil Hermioně ve spaní, tak jako jemu. Statečně udržovala v chodu jejich lest s přespáváním ve srubu a Severus měl podezření, že už se nikdy ve srubu neukáže bez tašky sbalené „pro případ nouze.“

A další tvrdé ponaučení – za které nemohl svalovat vinu jen na Hermionu – byla nutnost maskovat věci, vztahující se k magii tak, aby nevzbuzovaly otázky. Jeho vlastní lektvarové časopisy byly skryté a přece všem na očích; Lawford je tu léta vídal ležet pod názvem Jednoduché chemické rovnice. Měl na to pomyslet a trvat na tom, aby je opatřila ochranou proti mudlům v tom okamžiku, kdy je do domu přinesla. Severus usoudil, že díky létům stráveným daleko od civilizace změknul. Kdyby byl tak nedbalý během válečných let, oddělali by ho hned na začátku.

Snape spustil nohy z postele a sáhl po županu, což byla přeměněná mikina, jeho ústupek konvencím, kdykoliv Lawford zůstal přes noc. Vlastnil pouze dvoje kalhoty a několik košil; nebylo potřeba utrácet za víc, když si kdykoliv mohl přeměnit cokoliv potřeboval, aby to odpovídalo počasí. Bylo to na hony daleko od jeho dnů v Bradavicích, kdy utrácel za nejlepší hábity, jaké byly u Eugenie Malkinové k dostání. Severus vstal, natáhl si župan a říkal si při tom, že bez ohledu na kvalitu krejčovské práce by raději chodil bos po žhavém uhlí, než aby znovu nosil kouzelnické hábity. Patřily k jeho minulosti a minulost byla dávno pryč.

Otevřel dveře od ložnice s úmyslem vyrazit rovnou do koupelny. Místo toho upoutal jeho pozornost lomoz na schodech přímo před ním a Hermiona Grangerová se při pohledu na něj zarazila.

„Ach, omlouvám se. Vyrušila jsem tě?“ optala se a přitáhla si župan těsněji.

„Vůbec ne.“ Snapeovy oči přivykly tlumenému nočnímu světlu. „Rušení všech zvládne Lawford dokonale sám.“

Hermiona se tiše zasmála. „Je vždycky tak hlučný?“

„Bohužel ano. Mám podezření, že ho manželka vyhodí vždycky, když už je toho na ni moc.“

„To rozhodně dokážu pochopit.“ Hermiona kývla na opačnou stranu. „právě jsem mířila do koupelny.“

„Já taky. Běž první,“ a Severus ji kývnutím poslal napřed.

„Díky, budu hned hotová,“ řekla a seběhla zbytek schodiště.

„Nechybí ti tam nahoře něco?“

„Nejspíš ne, jsem v pohodě.“

„V truhlici jsou ještě deky, kdyby ti byla zima.“

„Prima.“ Hermiona se vděčně usmála, než zaplula za roh do koupelny.

Severus se dal na ústup zpátky do ložnice a zavřel za sebou dveře. Usadil se na kraj postele, poslouchal, jak Hermiona přechází po koupelně a Lawford hlasitě chrápe v obýváku a přemítal, kam se poděl jeho klid a pohoda. Po chvilce zaslechl na schodech Hermioniny vracející se kroky.

 

* * *

 

Jak předpokládali, Brady Lawford odletěl domů do Thunder Bay v neděli pozdě odpoledne a ještě předtím do nebes vychválil jídlo, které mu Hermiona se Severusem předložili v sobotu večer.

„Bylo to vynikající,“ křiknul, když si ukládal cestovní tašku na zadní sedadlo letadla. „Kdy se z tebe stal tak skvělý kuchař, Sebastiane?“

Snape letmo pohlédl stranou na Hermionu. „Zkoušeli jsme nějaké nové recepty,“ řekl prostě.

„Každopádně vy dva v kuchyni tvoříte skvělý tým. A pověz mi, co patent na ten tvůj repelent, máš nějaké zprávy? Mimochodem, poměrně brzy budu nějakou další lahvičku potřebovat.“

„Patent je schválený. Zástupce z chemické společnosti ve Winnipegu přijede příští týden, aby se se mnou setkal,“ sdělil mu Severus.

„Výborně!“ Zdálo se, že to na Bradyho udělalo dojem. „Myslíš, že díky tomu zbohatneš?“

„Pochybuji. Pravděpodobně se změní leda to, že v budoucnu budu schopen za potraviny platit hotově.“ Severusovi neunikl souhlasný pohled, který se mihl Hermioninou tváří a záměrně jej ignoroval.

„No, když vyděláš majlant, budu muset popřemýšlet o vybírání nájemného.“ Lawford se chechtal, ještě když lezl z plováku do kokpitu letadla. „Měj se, Sebastiane. Ty taky, Hermiono.“

Když Brady nastartoval, oba se vrátili do srubu a pak stáli a dívali se, jak se letadlo vzdaluje od srubu. Slunce stálo nízko na obloze, zalévalo jezero zlatou září a odráželo se od vln, které zůstávaly za letadlem... Ani Severus ani Hermiona nepromluvili, sledovali, jak se letadlo v dálce rozjíždí, obrací se o stoosmdesát stupňů a nabírá výšku. Když se k nim přiblížilo, namířilo rovnou do nebe a nechalo za sebou jen proudy vody, které crčely z plováků. Lawford naklonil jedno křídlo v rychlém pozdravu a odletěl do dálky.

Hermiona si povzdechla, když sledovala, jak se z letadla stává malá tečka na obloze. „Nejspíš bych měla taky jít. Je už docela pozdě a ráno musím být v práci.“ Obrátila se, aby vešla dovnitř, ale Snapeův hlas ji zastavil.

„Grangerová... Hermiono, vracet se domů každou noc, když jsi tady, vážně nemá smysl, pokud to zrovna nezbytně nepotřebuješ. Pokud tu budeš v budoucnu chtít přespat, můžeš.“

Hermiona překvapeně přikývla. „Děkuju. Budu si to pamatovat.“



Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: MichelleF - 05.09. 2016
Tahle povídka tak příjemně plyne.. úplný balzám.. taky by se mi hodilo to léčivé jezero.. jen teda fakt není dobré číst hladova :D

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: mami - 14.05. 2014
Asi by som dostala infarkt, stretnut niekoho v dome, keď ho tam vobec neočakávam. Ale aspoň ich viac postrčil.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 19.05. 2014
Ale vzal to překvapivě dobře.... Brady je prostě takovej pohodář. Díky za komentík, mami.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: denice - 13.05. 2014
Vážně se mi líbí Brady, je v klidu, nedělá sobě ani jiným zbytečné problémy, ale taky na sobě nenechá štípat dříví. Moc ráda si představuji, že z různých náznaků už dávno ví, co je jeho nájemník zač, ale protože to není jeho věc, bere to jako fakt, nechává to prostě plynout, koneckonců vždyť Sebastian nikomu neškodí.
Díky.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 19.05. 2014
Brady je moc pěkná originální postava, ten se autorce povedl. Ještě se s ním setkáme.... Díky za komentík, denice.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Jacomo - 11.05. 2014
Spousta pohody, mezidobí, kdy se ze Snapea stal Severus a z Grangerové Hermiona, neohrabaný hybatel dění Brady, lahodné večeře a nakonec pozvání... Nádhera.
Moje cynická dušička ovšem mezi řádky věští, že jde o klid před bouří... třeba i jen v srdci či mezi přáteli z dětství. Každopádně se těším a děkuji za překlad!
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 13.05. 2014
Myslíš, že klid před bouří? No, pohoda nikdy dlouho nevydrží, to je životní fakt.... a co by byly příběhy bez konfliktů.... ale prozrazovat dopředu nic nemůžu! Díky za komentík, Jacomo!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: miunka - 10.05. 2014
paráda...už se nemůžu dočkat dalších kapitol :)
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Díky za komentík, miunko.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Beruskamobil - 10.05. 2014
Diky bohu za Lawforda bez nej by to jeste dlouho trvalo nez by tam Mia prespala pokud vubec nekdy. Uz aby byly boruvky, dostala jsem chut na boruvkovy kolac s drobenkou ;-). Dekuji za preklada
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Jejich jídelníčkem by se člověk klidně mohl inspirovat, že? Samé dobroty. Díky za komentář!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Woodynka - 09.05. 2014
Beeezva! V kuchyni už jim to spolu jde, snad se brzo posunou i dál ;-)
 
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Posunou se dál ,neboj, myslím, že už to ani nebude trvat dlouho. Díky za komentář, Woodynko!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: teriisek - 09.05. 2014
Tak to setkání s Bradym musel být pro Hermionu řádný šok! A hádám, že pro Severuse taky, ale sehráli to pěkně, jen co je pravda. A nabídka přespávání jako bonus, takový směr děje se mi líbí;) Díky moc za překlad, budu se těšit na další pokračování!
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Docela mě překvapilo, jak to Hermiona "po zmijozelsku" sehrála, takovou pohotovost bych od ní nečekala. Děkuju za komentář, teriisku!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Lupina - 09.05. 2014
Ha, k srdci muže přes žaludek! :-D Krásné to bylo. To zkoušení různých receptů, nehoda s panem domácím a tím i nutnost přespat. A najednou Severus zjišťuje, že vlastně nění nutné, aby Hermiona na noc odcházela. Čišela z toho úžasná pohoda. Říkám si, jestli to jezero nemá léčebné účinky i takhle přes písmenka. Fakt to působí jako balzám na nervy. Děkuji :-)
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Jé, díky za tak krásnou pochvalu! Léčebné účinky přes písmenka..... to by bylo nádherné. K srdci muže přes žaludek, to je stará pravda a přemýšlím, jestli to byl od Hermiony záměr, nebo jen náhoda. Ale aby po manželství zrovna s Ronem nevěděla nic o přístupu mužů k plnému talíři ;-) V tom případě dávám Hermioně body za šikovnou manipulaci! Koneckonců, s Bradym to taky skoulela skoro po zmijozelsku! Díky za milý komentář, Lupino!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Zuzana - 09.05. 2014
Musí tam byť prekrásne. Tiež by sa mi nechcelo byť v meste, keby som mala také miesto s takým chlapom a ešte k tomu tam ani netreba cestovať, stačí sa premiestniť.
Teraz, keď už Hermiona môže zostávať na noc, bude ešte viac príležitostí na zbližovanie:)
Ďakujem za preklad.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Taky myslím, že to přespávání je zlom a teď už se budou sbližovat rychleji... díky za komentík, Zuzano!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Marti - 09.05. 2014
Pěkně se jeden druhému zavrtávají pod kůži. Brady se objevil právě včas, aby je trochu popostrčil, jinak by kolem sebe kroužili ještě bůhvíjak dlouho. Ještě by to chtělo nějakého fešáka balícího Hermionu, aby si Severus uvědomil, že vlastně strašně žárlí, a bude to. :-D
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Marti, ten fešák vůbec není špatná úvaha! Díky za komentář!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Gift - 09.05. 2014
To bylo jak pohlazeni! Neni nic prijemnejsiho, nez cist uprsene povidky, kdyz u me za okny take prsi. Co vic, mihla se v nich pecici Hermiona, varici Snape, kanadska atmosfera (prave ctu jednu prekrasnou knizku ze zacatku dvacateho stoleti prave z Kanady) a... jednoduse to vsechno krasne sedlo.
Dekuji, na chvili jsem zcela zapomnela na okolni svet :-).
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Taková mile domácká kapitola, že? Sehraná dvojice u vaření, pátrání v kuchařských knihách, společné bydlení na obzoru... díky za milý komentář, Gift!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: jerry - 09.05. 2014
Vdaka za skvelu kapitolku.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Díky za komentík, jerry.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: JSark - 09.05. 2014
Ts ts, teda, Severusova ostražitosť fakt upadla za tie roky pokoja a mieru. 8) Ale páčilo sa mi, ako to pekne graduje: najskôr okolnosti, potom nápad typu "bolo by to vlastne praktické" a zrazu sa ocitneme pri techtle a mechtle. :D Díky za preklad, vydaril sa. :)
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Vsadila bych se, že k techtlím-mechtlím ještě nedospěli ani v myšlenkách.... ale rozhodně to tam směřuje! Díky za komentík, JSark!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Eily - 09.05. 2014
Příjemná kapitola. Vaření mám ráda, i když moje pokusy velmi často končí jako katastrofa, takže se mi jejich kuchyňské experimenty líbí. A nečekaná návštěva Bradyho mě pobavila. Posunula je zase o trošku dál na té jejich cestě od bodu Hermiona a Severus jsou přátelé.
Díky za překlad.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
S tím vařením mě překvapili, neřekla bych to do nich, ale asi jim pomohlo i jejich lektvarové vzdělání.... a kuchyň pak byla jen jednodušší a jedlá verze práce v laboratoři. Díky za komentář, Eily.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: TaraFaith - 09.05. 2014
Brady si vážně umí vybrat tu nejlepší chvíli pro návštěvu. Celá kapitola mě neskutečně bavila a ten konec neměl chybu!!!!!! Moc díky za překlad.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Jsem ráda, že se ti kapitola líbila, TaroFaith a díky za komentář!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: scully - 09.05. 2014
Moc pěkná kapitolka. Autorce se  povedlo pomalu a přirozeně sblížit Severuse s Hermionou. Přechod na tykání  a jejich vzájemné poštuchování je skvělé. A korunu tomu dodal Brady,pochybuju,že by jinak Severus nechal u sebe Hermionu přespat. A trochu mě připadalo,že Severus maličko žárlil,když Hermiona "mávala řasami" na Bradyho. Při těch jejich kuchyřských pokusech jsem se úplně olizovala.Taky bych si dala borůvkové koláče a kuře po milánsku.Moc děkuju za překlad
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Bez Bradyho by jim to trvalo rozhodně déle, to je asi fakt. Oba mě překvapili, jak se zabrali do experimentů s vařením a jak se pěkně doplňují..... děkuju za komentík, scully!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: solace - 09.05. 2014
Je fajn, že príchod Bradyho záležitosti trochu posunul, inak by krúžili okolo seba podstatne dlhšie. Hoci verím, že časom by sa nejaká zámienka našla, aby Hermiona zostala na noc. Na tých ich spoločných kulinárskych hodoch by som sa rada zúčastnila. Človeku pri čítaní tečú slinky:-) Vývoj ich vzťahu pekne napreduje. Som spokojná:-) Ďakujem za preklad, tiberie.
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
S tím vařením mě celkem překvapili, oba, ale je fakt, že zrovna něco takového může dobře posloužit, když se spolu dva lidi sžívají.... A Brady je dobrý duch téhle povídky, kde by bez něj byli... Děkuju za komentář, solace.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: zuzule - 09.05. 2014
Krasny, tykacka a dokonce uz ji u sebe necha i prespat. :)
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Trochu nedobrovolně, ale nechal. Díky za komentík, zuzule.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: marci - 09.05. 2014
Nádhera :) Strašně se mi líbilo, jak je autorka nenásilně a v pár odstavcích sblížila - moc hezky napsané. A přílet pana domácího a nastalé zmatky - to byla třešínka na dortu. opravdu jsem si kapitolu užila a moc, moc se těším na pokračování :) Díky!
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Zatím se stali dobrými přáteli a myslím, že by oba přísahali, že to nikdy nezajde dál. Brady je pěkně posunul... Děkuju za komentář, marci!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: arkama - 09.05. 2014
Šikovná! Catering zvládla na jednotku :D a následné spoločné varenia mi prídu na zbližovanie úplne super činnosť. Veď tam treba kadečo ochutnávať...
Opäť sa potvrdzuje, prečo sa mi Brady od začiatku tak páčil. A ešte aj chrápal, aby nemohli spať.  On mi v tejto kapitole pripomínal kravu Milku z reklamy, ktorá chodí po svete a strká nenápadne do ľudí, aby mali k sebe bližšie :)))
 Výrazný posun nastal už na začiatku kapitoly, keď sa mu odvážila povedať "choď preč", úžasné. Kto vie, aké je to asi časové obdobie, čo sa k jazeru Hermiona chodí liečiť, neviem to odhadnúť.
Dík tiberia.

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Brady je taková nenápadná klíčová postava celého příběhu... kde by ti dva bez něj byli? V první řadě by Severus nepřežil, neměl by kde bydlet, Hermioně by neměl kdo povyprávět jeho životní příběh.... a teď je nevědomky popostrčil dohromady. Hezké na něm je, že ho nic nevyvede z míry a všechno bere, jak to přichází a nad ničím se nevzrušuje. Ještě se s ním párkrát setkáme.... Díky za komentář, arkamo!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: MIRA - 09.05. 2014
Ako krásne si na seba zvykajú.:D Keby nebolo Bradyho, tak Hermiona by sa nikdy neodvážila požiadať o nocľah a Severus by jej to nikdy nenavrhol.:)
Severus si jej spoločnosť musí fakt užívať, ale potešilo ma, že začal Hermionu obdivovať pre tie ich debaty, prípadne experimenty v kuchyni:)
Krásny preklad, ďakujem :)
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Na tomhle Severusovi se mi moc líbí, že to není žádný duševní mrzák, ale normální chlap, i když poněkud neobratný, pokud jde o ženy a je schopný si normálně užívat lidské společnosti a dokáže ocenit příjemnou společnost inteligentní ženy. Díky za komentář, Miro!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: arabeska - 09.05. 2014
Ach, jaká hrůza, že tam nakonec musela přespat. :D Líbí se mi, jak se to vyvíjí, Severus byl na konci sladký :)) No nebýt Bradyho, asi by jim trvalo dlouho se někam pohnout.
Díky moc za překlad! :) 
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
Oni jsou oba tak legračně konzervativní...ještě, že toho Bradyho mají. Dík za komentář, arabesko!

Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: Sally - 09.05. 2014
Vualá! Dej nabral na obrátkach, ani sme sa nenazdali. Prvákrát prichytení pri čine :D Milá kapitola veru :) Ďakujem za preklad!
P.S.: Zaujímavý výber krrstného mena pre madam Malkinovú
P.P.S.: Premýšľam, či časté premieňanie oblečenia nemá vplyv na kvalitu materiálu, predsalen, nosí oblečenie častejšie, nepovolí látka?
Re: 11. V zaběhaných kolejích Od: tiberia - 11.05. 2014
To je zajímavá úvaha, o tom oblečení. Vlastně kdyby člověk měl to kouzlení domýšlet úplně do detailů, snad by jim stačilo pár věcí, které by stále dokola přeměňovali jednu na druhou.... ale asi by to bylo nepohodlné a jak říkáš, moc dlouho by ty věci nevydržely... Díky za komentář, Sally.

Prehľad článkov k tejto téme:

kailin: ( tiberia )04.07. 201419. Jít dál
kailin: ( tiberie )27.06. 201418. Jedenáct
kailin: ( tiberia )20.06. 201417. Vypořádat se s realitou
kailin: ( tiberia )13.06. 201416. Poslední rozloučení
kailin: ( tiberia )06.06. 201415. Odchod
kailin: ( tiberia )30.05. 201414. Všední život
kailin: ( tiberia )23.05. 201413. Volba
kailin: ( tiberia )16.05. 201412. Podpis smlouvy
kailin: ( tiberia )09.05. 201411. V zaběhaných kolejích
kailin: ( tiberia )02.05. 201410. Dopisy
kailin: ( tiberia )25.04. 20149. Do města
kailin: ( tiberia )18.04. 20148. Potřeba vrátit se
kailin: ( tiberia )11.04. 20147. Windigo
kailin: ( tiberia )04.04. 20146. Smutky
kailin: ( tiberia )28.03. 20145. Curriculum vitae
kailin: ( tiberia )21.03. 20144. Zachráněna
kailin: ( tiberia )14.03. 20143. Znovu proti sobě
kailin: ( tiberia )07.03. 20142. Nevítaný návštěvník
kailin: ( tiberia )28.02. 20141. Blesk z čistého nebe
. Úvod k poviedkam: ( tiberia )25.02. 2014Úvod