Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Post Tenebras, Lux

Post Tenebras Lux - 7.

Post Tenebras, Lux
Vložené: Lupina - 12.03. 2014 Téma: Post Tenebras, Lux
Lupina nám napísal:

Autor: Loten              Překlad: Lupina          Beta: marci                Banner: solace

Originál: http://www.fanfiction.net/s/6578435/7/Post-Tenebras-Lux

Rating: 16+

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

Kapitola 7

„There is a curse. They say, 'May you live in interesting times'.“

 

„Existuje jedna kletba. Říká se: ‚Zajímavé časy na vás‘.“

 

Terry Pratchett

XXX

První porada učitelského sboru se konala týden před začátkem školního roku. Zaměstnancům tak bylo umožněno najet do zažité rutiny, zorganizovat rozvrhy a projít tisíc a jeden administrativní úkol, který byl nutný, aby jakákoliv instituce hladce běžela. Hermiona si nebyla jistá, jak budou kolegové reagovat; nakonec Snapea zcela ignorovali, což mu očividně vyhovovalo. Ve sborovně si vybral židli zastrčenou v rohu, kde mohl být vyčleněný mimo dění, pokud si to přál. Tím ignorováním se zdál být potěšený a vzhledem k tomu, co všechno se mohlo přihodit, to Hermiona považovala za lepší z možností. Ačkoliv jej zastihla jednou či dvakrát dotknout se předloktí. Bylo šokující vidět zase tohoto nového Snapea v jeho černém hábitu.

Po schůzce uklidila svůj majetek a nechala Křivonožku vyběhnout z komnat, aby se prošel a znovu si nárokoval své území – jako většina koček v Bradavicích považoval její kocour celý hrad za svůj, ale na rozdíl od ostatních šelmiček byl poloviční maguár ochotný svůj názor prosadit. Jakmile měla hotovo, zamířila do podzemí.

Vzduch byl prosycen prachem a učebna lektvarů měla dveře dokořán. Nakoukla dovnitř a nepokrytě pobavená zaznamenala, že všechny Křiklanovy změny byly zvráceny a třída opět nabyla atmosféry jejího dětství; dokonce i vzduch nenápadně voněl stejným aroma a náladou.

Snapeovy pokoje nebyly uspořádány stejně jako komnaty zbytku sboru. Do jeho kabinetu se dalo dostat jen skrz učebnu lektvarů a do jeho komnat zase skrze kabinet. Hermiona neměla naprosto žádné pochyby, že existuje druhý východ, ukrytý, ale v pravém slova smyslu vedla jen jedna cesta dovnitř a ven. Jako zaměstnanec měla přístup do jeho kabinetu. Po vstupu zjistila, že i tato místnost byla navrácena do původního stavu; pryč byl Křiklanův poněkud nevkusný nábytek; nahradil jej prostý, tmavý a elegantní, který si pamatovala, stejně tak jako jeho neblaze proslulé sbírky zakonzervovaných věcí na policích za stolem. Ironicky zavrtěla hlavou – neplýtval časem – přiblížila se ke dveřím vedoucím do jeho osobních komnat a zaklepala. Po chvíli se ozvalo cvaknutí a dveře se otevřely.

„Neměl byste kontrolovat, kdo klepe, než otevřete?“ zeptala se káravě, máchajíc rukou před obličejem, aby rozehnala něco prachu ve vzduchu. Zjevně i tyto místnosti byly přeměněny. Nebo vyčištěny.

„Nikoho jiného by sem dolů jít nenapadlo,“ nepřítomně odpověděl, protože zamračeně studoval na zdi visící extrémně ošklivý basreliéf cherubína.

„Kouzlo trvalého přilnutí?“ zeptala se soucitně, přešla k němu a prohlížela si řezbu. Bezmyšlenkovitě zaznamenala, že takto zblízka není tak vysoký, jak si myslela, taktak metr osmdesát; zřejmě jeho schopnost nad lidmi čnět způsobila dětská perspektiva spolu se silou osobnosti, ačkoliv byl stále výrazně vyšší než ona.

„Ne, ale něco podobného.“ Zavrtěl hlavou a slabě se zašklebil. „Křiklan nikdy neměl vkus.“

„Ani vy nejste proslavený svým smyslem pro design interiéru,“ jemně podotkla a vysloužila si odfrknutí. Rozhlédla se a zamračila při zjištění, že i zde hraje hudba – Led Zeppelin, pokud se nemýlila, což jste rozhodně nemohli slyšet v kouzelnickém rádiu. Místnost, v níž zrovna stáli, byla takřka prázdná, nábytek byl rozmontovaný a naskládaný u zdi; výjimku tvořil malý skládací stolek v jednom rohu, na němž ležel notebook – zdroj hudby. „Jak se vám podařilo rozběhnout počítač?“ zeptala se nevěřícně.

Ušklíbl se. „Koneckonců, jsem kouzelník.“

„To mě musíte naučit.“

„To skutečně nemusím,“ protáhl a zvedl obočí. „Ale jestli chcete. To kouzlo je překvapivě snadné.“ Vrátil svůj černooký pohled k řezbě na zdi a zamyšleně pronesl: „Myslíte, že kdyby na tom Křiklanovi záleželo, odstranil by to?“

„Co? Ach. Myslím, že ano. Proč?“

Jako odpověď zvedl hůlku a se slabým výrazem uspokojení ve tváři rozbil řezbářskou práci přesně mířeným kouzlem Reducto.

„Příliš si to užíváte,“ oznámila mu Hermiona, ale bojovala s úsměvem. Přešla k notebooku a začala se zájmem procházet hudební knihovnu. „To je ten nejpodivnější mix písniček, jaký jsem kdy viděla.“

„Co jste čekala? Fantóma opery, nebo Transylvánskou varhanní hudbu přímo ze soundtracku Hammerovského hororu (1)?“

„To ne. Ale tady je prostě všechno.“ Většina se zdála být rockovou hudbou jejích rodičů, ale také zde našla překvapivé množství moderního popu a dokonce i jazzu a reggae, stejně jako několik kusů klasiky. „Je to mudlovská hudba,“ poznamenala. Stěží překvapivé, opravdu, protože kouzelnická hudba nepostoupila od gramofonových desek a nedala se digitalizovat, ale stejně ji jeho odpověď překvapila.

„Ano. Jako mudlorozená si jistě uvědomujete, že kouzelnické hudbě chybí hodně k dokonalosti. Dle mého názoru je kouzelnický svět jako celek do značné míry neschopný kvalitně vytvářet cokoliv tvůrčího – ať už v hudbě, umění, poezii nebo próze.“

„O tom jsem nepřemýšlela,“ přiznala. Když nad tím teď uvažovala, měl pravdu. „To je na Zmijozela velmi osvícený postoj.“

„Poloviční krve, nezapomeňte,“ roztržitě odpověděl a provedl složitý pohyb hůlkou, kterým vyčistil prach ve vzduchu a umožnil tak prohlédnout si prázdnou místnost. „Po většinu života jsem žil převážně jako mudla.“ Zjevně spokojený ostře poklepal hůlkou po zdi a broskvový nádech, kterého si při vstupu všimla, vsákl do přirozené barvy kamene. „Měla byste ustoupit.“

Vrátila se do jeho kabinetu a posadila se na stůl, sledujíc se zájmem, jak se pustil do práce. Některé kousky původního nábytku zřejmě potřebovaly jen drobné úpravy, aby dosáhly požadovaného standardu; ostatní kusy byly zcela přeměněny. Jakmile byl hotov, byla místnost naprosto přetvořena do pohodlného a přitom elegantního obývacího prostoru; pohovku a křeslo umístil po obou stranách krbu, stůl s židlemi obsadil jeden konec místnosti, na dlouhý příborník u zdi položil notebook a starožitný likérník. Většinu zbývajícího místa u zdi vyplnily police. Nábytek byl tmavý a jednoduchý, stejně jako v kabinetu; stěny tvořil neopracovaný kámen a podlaha zůstala nezakrytá až na kobereček z ovčí kůže.

Přešla pokojem a pohlédla otevřenými dveřmi na konec krátké chodby se třemi dveřmi. „Kam vedou?“ zeptala se zvědavě a všimla si, že i zde bude třeba vymalovat – Horacio příliš holdoval pozlacenému vybavení.

Snape postupně ukazoval na dveře. „Nalevo je koupelna. Děsím se pomyšlení, co s ní Křiklan provedl. Na druhém konci je ložnice, která bude pravděpodobně ještě horší. A třetí vedou do laboratoře, ta bude jistě vyžadovat úplnou reorganizaci.“

„Alespoň se nebudete do začátku školy nudit,“ suše poznamenala. On si odfrkl.

„Ze všech možných osudů zde na mne čekajících, nuda asi nikdy nebude vysoko na seznamu.“ Obrátil se, aby kriticky přehlédl dokončený obývací pokoj a, aniž by na ni pohlédl, pokračoval: „Bude asi trvat ještě několik týdnů, než začnu vážně pracovat. Až to nastane, heslo do mých komnat je ‚Janus‘ (2). Věřím, že vás nemusím žádat, abyste je nikomu neprozrazovala.“

„Janus,“ zopakovala potichu. „Římský bůh se dvěmi tvářemi.“ Jak děsivě příhodné. A jestli si pamatovala správně, i narozeniny měl o slavnostech Januse. „Potřebuji heslo?“ zeptala se pobaveně; nebylo mu to podobné, dát jí volný přístup do jeho komnat.

„Je pravděpodobné, že budu pracovat, až dorazíte,“ podotkl. „Dal bych přednost tomu nemuset pokaždé přerušit práci a otevírat dveře. Neočekávám mnoho návštěvníků kromě vás.“

„Když mluvíme o heslech…“ nakousla to rozpačitě. „Chcete heslo do Minerviny kanceláře? Nechápu, proč vám neumožnila je zjistit.“

„Protože nechce, abych jí slídil ve věcech,“ posměšně odpověděl, „jako bych neměl ve svém volnu lepší věci na práci. A protože až k ní budu předvolán, bude se cítit lépe, když budu muset čekat na vpuštění jako pes vyjící a škrábající u dveří. V každém případě to heslo nepotřebuji.“

Hermiona se na něj zamračila. Jako by naznačoval, že nepotřebuje heslo, aby se dostal dovnitř… „Proč ne?“ podezřívavě se zeptala.

Vrátil jí neochvějný pohled bez znatelného výrazu tváře. „Nedovedu si představit, že bych byl do její kanceláře zván příliš často.“

Napadlo ji, že tento prázdný pohled bez emocí byl Snapeův ekvivalent snahy vypadat nevinně, na což byl pozoruhodně špatně vybaven, aby to bylo přesvědčivé. „Tohle jste nemyslel. Máte přístup do Minerviny kanceláře i bez hesla?“

„Ano,“ přiznal upřímně.

„Jak?“

V černých očích zazářil slabý záblesk pobavení. „Opravdu, profesorko Grangerová, jistě si nepředstavujete, že vám prozradím všechna svá tajemství? Kromě toho, toto není opravdové tajemství; jen si to ještě nikdo neuvědomil.“

„A co mi zabrání to Minervě říct? Koneckonců by šťastně uvěřila tomu nejhoršímu z vás.“

Naprosto ohavně se ušklíbl. „Protože když to uděláte, nikdy nezjistíte, jak to dokážu.“

Podrážděně se na něj zamračila. „Jste naprosto nesnesitelný člověk.“

„A vy zdaleka nejste první, kdo si toho všiml,“ odvětil s posměšným úsměvem.

„To se vsadím,“ zabručela a založila si ruce na prsou. „Neřeknete mi to?“

„Prý jste inteligentní. Přijďte si na to sama. Ujišťuji vás, není to tajemství.“

Předpokládala, že svým vlastním způsobem jí právě Snape složil kompliment – i když pokroucený. Také se ji snažil schválně naštvat. Jak zmijozelské toto oboje zkombinovat do jednoho. I tak jí její hrdost nedovolila ustoupit; přijala výzvu s krátkým pokývnutím a zábleskem v očích, které jen zvýšilo pobavení v jeho tváři.

Jsi v tom. Bude trvat roky, ne-li víc, než odhalí všechna tajemství o tomto frustrujícím, složitém muži, ale toto byl jistě začátek.

XXX

Zahájení školního roku bylo trapné. Hermiona vůbec nebyla překvapená, když dorazila a našla Snapea sedět na samém konci učitelského stolu nejblíže ke dveřím. A stejně tak ji nepřekvapilo, že jediné volné místo bylo vedle něj. Nikdo nechtěl sedět po jeho boku; částečně si nemohla pomoci, ale měla dojem, že to bylo jaksi dětinské. Neměli už by vyrůst z ostrakismu (3), kterýžto je běžný u dětí? Očividně ne.

Oznámení o Snapeově návratu k učitelování bylo přivítáno ohlušujícím tichem. Obvykle, když byl jmenován i nepopulární učitel, alespoň sbor zatleskal a zíral na studenty, aby se přidali; ne však tentokrát. Nepřišla naprosto žádná reakce. Krátce Hermiona zvažovala, co by se stalo, kdyby začala tleskat ona; rozhodla se, že by se nikdo nepřidal, vypadala by jako idiot a Snape by si myslel, že se mu vysmívá. Úkosem na něj pohlédla a zjistila, že s ponurým polovičním úsměvem, který jí připadal sebenenávistný, zírá do svého poháru.

Když se stalo bolestně zřejmé, že nikdo nezareaguje, Minerva si ztěžka odkašlala a přešla k dalšímu bodu.

XXX

Severus se nadechl a vztáhl ruku ke dveřím zmijozelské věže; jako ředitel koleje nepotřeboval heslo. Společenská místnost byla plná studentů; nejdřív si jeho vstupu nikdo nevšiml, ale postupně se ode dveří rozšířilo ticho, až na něj všichni mlčky zírali. Rozhlédl se po davu, dokud nenatrefil na dva prefekty. „Přiveďte všechny studenty z ložnic. Přeji si k vám promluvit.“

Když se shromáždila celá kolej, prohlédl si je. Méně než si pamatoval ode dne, kdy toto místo na počátku osmdesátých let přijal, a většina z nich s až příliš známými stíny v očích. No, nikdy to nebylo snadné zaměstnání a alespoň přišel o nejhorší roky – strávil je na jiném kontinentu, když bojoval se svými vlastními démony. Týdny plánoval tuto řeč; byla to asi jediná šance, jak získat starší studenty.

„Toto je jedinkrát, kdy k vám mluvím jako ke koleji, pokud se nevyskytnou závažné problémy, takže pozorně poslouchejte. Jsem si vědom, že jako skupina v této místnosti jste téměř univerzálně nenávidění. Jsem si vědom, že teď, když jsem ředitelem koleje, budete nenáviděni ještě víc. A jsem si také vědom, že mnozí z vás – pokud ne všichni – nenávidíte mne.

Být Zmijozelem znamená být nenáviděný. Je to dědictví Salazara Zmijozela, které nám ve své moudrosti zanechal. Oddělil nás, odloučil od ostatních. Stali jsme se jinými, a jinými se opovrhuje. Nenáviďte mě, pokud musíte, ale jsem jediný učitel na vaší straně. Jakkoliv to zní melodramaticky, jsem vaše jediná naděje; většina z vás si je jistě vědoma toho, že nikdo jiný se nestará.

Na rozdíl od svého předchůdce se nezajímám, kdo je z jaké rodiny. Nepochybně je vás většina příbuzných s mými dřívějšími studenty; to mě vůbec nezajímá. Na rozdíl od většiny Zmijozelů mne nezajímá čistota vašich pokrevních linií. Sám jsem poloviční krve. Mě zajímají vaše činy.

Byl jsem ve Zmijozelu; mnoho let jsem byl ředitelem Zmijozelu. Zcela jistě jsem nebyl první, ale ani poslední student, který si vybral temnou cestu. Ti druzí kolem nás předpokládají, že jsme Zmijozelové, protože jsme temní; neuvědomují si, že jsme temní, protože jsme Zmijozelové. Chování ostatních do velké míry utváří naše životy. Na jednoho studenta, který se připojil ke Smrtijedům pro slávu a nadřazenost čistokrevných, připadne půl tuctu, kteří se připojili jen z pocitu, že se to od nich očekává, že nemají jinou možnost.

Být Zmijozelem znamená být nenáviděn. Být skutečným Zmijozelem znamená nedopustit, aby na tom záleželo. Mudlové říkají: ‚Žít dobře je nejlepší pomsta‘. Nejlepší, co můžete provést těm, kteří vás nenávidí, je dokázat jim, že se mýlí. Ze svého času stráveného zde učiňte úspěch. Vyberte si předměty, které chcete, získejte co nejlepší výsledky a veďte si dobře ve vámi zvolené kariéře. Neplýtvejte časem na pokusy o odplatu; jsou nesmyslné a bez naděje na úspěch. Žijte co nejlépe své životy navzdory všem, kteří se to snaží měnit.

Tato kolej měla vždy víc než jen spravedlivý podíl na potížích. Řekl bych, že alespoň čtvrtina z vás měla v nedávné době problémy se šikanou; ještě pročítám záznamy zanechané mým předchůdcem. To zastavím. Ujišťuji vás, že se nezdráhám konfrontovat učitelský sbor na obranu mé koleje, ačkoliv nebudu tolerovat ani šikanu vycházející ze Zmijozelu; vím, že jsou zde studenti, kteří vedou s ostatními sváry a občas při konfliktech nejednají čistě v sebeobraně. To teď skončí. Nedovolím, aby má kolej klesla na úroveň našich nepřátel.

Bezpochyby zde existují vnitřní konflikty. To musí skončit. Všichni mimo tuto věž jsou, pokud ne přímo nepřátelští, tak alespoň naprosto se nezajímající o osudy Zmijozelu. Jediné, co máme, jsme my navzájem. Nemá smysl bojovat mezi sebou; to jen za ně děláte jejich práci.

Jste realisté. Naivita by vám nezajistila zařazení do této koleje. Nebudu vám lhát a přikrášlovat pravdu; nenávidí nás. Druhé a vyšší ročníky ví, co se stane při jakémkoliv konfliktu mezi Zmijozelem a jiným studentem; je to jejich slovo proti vašemu a vy vždy prohrajete. To nemohu změnit. Nezapomeňte, že ředitelka byla Nebelvírka a nemá mě ráda; budu vás bránit – pokud nedojdu k názoru, že je to vaše chyba – ale to moc nepomůže.

Naučte se bránit sami. Nedovolte, aby takové konflikty vznikaly; přihodí se jediné, Zmijozel prohraje. Silné je potěšení získat výhodu nad nepřítelem a zaútočit první, ale to je nakonec chybné. Zjistíte, že takové chování zraní víc vás než váš cíl. Nemluvím kvůli prázdné morálce, ale z praktičtějších důvodů; to vy, ne váš soupeř, budete potrestáni, bez ohledu na to, na čí straně je vina. Nezačínejte rvačky. Neočekávám vaši pokornost; jsme Zmijozelové, ne Mrzimoři, ale nevyhledávejte problémy – zjistíte, že si vás najdou i bez vašeho povzbuzování. Pokud víte, že vás spolužáci nemají rádi, nedovolte jim, aby vás zahnali do rohu. Nechoďte ven sami.

Prevence je lepší než řešení následků. Nedejte jim šanci vám ublížit. Od začátku přijměte, že lidé kolem vás se budou snažit život vám ztížit a oddejte se úkolu nedovolit jejich snahám se vás dotknout. Shledáte, že umožnit vašim nepřátelům pokus o vaše ublížení a sledovat, jak selžou, je mnohem uspokojivější, než aktivně jim bránit a být potrestáni. Zmijozelové mají být mazaní; buďte. A důvěřujte si navzájem; dvě hlavy jsou lepší než jedna. Útok na jednoho z nás je útok proti nám všem.

Zde ukončím toto ponaučení. Teď víc prakticky: pokud si bude někdo přát cokoliv se mnou probrat, přijďte ke mně po hodině lektvarů a sjednáme schůzku. Vše, co mi svěříte, bude naprosto důvěrné, a pokud to bude jen trochu možné, použiji svoji moc k vyřešení jakýchkoliv problémů. Během příštího týdne či dvou si přeji setkat se s prefekty a kapitánem famfrpálového týmu; pochopil jsem, že od konce války jsme končili na čtvrtém místě v kolejním i famfrpálovém poháru. Nemám v úmyslu, aby to pokračovalo. Jsme Zmijozelové a nezasloužíme si poslední místo; postarejte se o to, že se nám jej nedostane. Uvidíme se ve třídě.“

XXX

Celkem vzato byl Severus překvapený, jak hladce doposud jeho návrat probíhal. Přirozeně podezřelé, ale i tak pozoruhodně bezbolestné. Nezdálo se, že by některý z kolegů inklinoval k tomu s ním mluvit – vůbec – a zatímco pro většinu lidí by to bylo nepříjemné, jemu se víc než ulevilo, protože ani on si nepřál s nimi komunikovat. Grangerová byla výjimka, ale asi neexistoval způsob, jak ji přesvědčit, aby jej nechala na pokoji; ani, aby byl upřímný, si to skutečně nepřál. To malé množství lidského kontaktu, které představovala, jej udržovalo příčetného a fungujícího, a to stačilo.

Studenti jej zcela jasně nenáviděli a báli se ho. Ani o to se moc nestaral. Vždy to tak bylo; jediným rozdílem se jevila skutečnost, že nyní k tomu měli lepší důvod než jen jeho nepříjemnou osobnost. Ve skutečnosti se toto změnilo; měl jen málo pohnutek k jejich týrání. Nepřinášelo mu to nejasné zlomyslné uspokojení jako kdysi, a jeho pověst byla víc než dostačující, aby udržela požadovaný odstup. Také objevil, že problémy, kterým čelí zmijozelská kolej, jsou ještě horší, než si původně myslel.

Za tímto účelem se Severus pokusil sám, bez cizí pomoci, reformovat systém. První část plánu uvedl v platnost minulý týden; v každé třídě změnil zasedací pořádek. Podle nového systému žádný student nemohl pracovat s členem své koleje, pokud to počty dovolovaly, ani nemohl pracovat se stejným studentem víc než jednu hodinu. Studenty to nutilo spolupracovat se členy ostatních kolejí a on se postaral o zvolení lektvarů, které vyžadovaly komunikaci s partnerem. Každý pár, který skončil hádkou, dostal trest, i když jeden ze studentů byl ze Zmijozelu – poznámka Grangerové o upřednostňování vlastní koleje trefila do černého. Nebylo překvapením, že hodiny Nebelvíru a Zmijozelu byly nejhorší, a že žádný student s tímto systémem nebyl spokojený. Ironicky to fungovalo v Severusův prospěch; v několika případech to zašlo tak daleko, že vzájemná averze k jeho osobě dala neochotným partnerům společnou řeč.

Toto bude vyžadovat čas, ale nakonec se studenti přestanou soustředit na vzájemné pozabíjení se a začnou si uvědomovat, že příslušníci ostatních kolejí nejsou nepřátelé. Jakmile celá věc začne vykazovat známky úspěchu, měl v úmyslu být u toho, až to Grangerová zjistí; kdyby i ona zavedla stejný systém a ten začal fungovat, následovali by ji i ostatní učitelé. Jakmile by studenti museli komunikovat při většině hodin, stali by se méně nepřátelskými mimo ně.

S malými krůčky přicházejí… cokoliv, co to přísloví říká, dumal. Jeho prioritou bylo začít zbytku školy ukazovat, že jeho Zmijozelové nejsou Smrtijedi; pokud z toho v dlouhodobém horizontu vzejde něco skutečného a pozitivního… no, upřímně, bude překvapený, protože obvykle se vše, čeho se dotkl, obrátilo v prach, ale bylo by dobré dosáhnout něčeho pozitivního. Tentokrát chtěl za sebou zanechat lepší dědictví.

Jeho vlastní kolej mu ani zbla nevěřila. Věděl však, že bude třeba času, aby jim dokázal, že není Křiklan a že se za ně nestydí. Dříve či později dojde k incidentu; pak bude bránit své studenty a doufat, aby šok z toho, že někoho mají na své straně, někoho z nich nezabil. Jak už řekl Grangerové, když s celým tímto šíleným nápadem přišla, jestliže se do toho pustí, udělá to tentokrát správně.

Pokud jde o další osobní důvody k návratu, konečně ke své spokojenosti dostal na povel laboratoř a nutil své tělo přijmout jakžtakž pravidelný spánkový rytmus v přípravě na lékařský režim, který bude potřebovat. Věděl, co dělá; nebude potřeba měsíců výzkumů, jen pár týdnů přípravy sama sebe a ingrediencí. Vyšel z úkrytu kvůli desítce přísad a dostatku prostoru k jejich přípravě. Typické. Ale zase vyměnit hranice karavanu za hranice podzemí nebyla dramatická změna; v mnoha ohledech se stále skrýval.

XXX

Hermiona tiše přešla prázdnou učebnou lektvarů do Snapeova kabinetu. Začínala si myslet, že neměl v úmyslu dodržet svůj slib nechat ji pomáhat, když jí na stůl dorazil krátký vzkaz: „Dnes večer v osm.“ Zdolala potemnělý kabinet, vztáhla ruku ke dveřím za stolem a zamumlala: „Janus.“ Pod dlaní se jí objevila krátká záře a dveře se tiše otevřely; dumala nad obranami, které použil, protože takovou odpověď dřív neviděla.

Při procházení obývacím pokojem si všimla chybějícího notebooku; chvíli poslouchala, ale nepřekvapila ji hudba linoucí se zpoza dveří. Ironicky zavrtěla hlavou a přešla do chodby – nyní bez Křiklanových úprav – a zaváhala, zírajíc na troje dveře; najednou bojovala s touhou se porozhlédnout. Ten popud netrval dlouho; pro muže jako Snape je jeho laboratoř mnohem osobnější než ložnice, tuto teorii podporoval jeho karavan, a pravděpodobně laboratoř o něm vypoví víc. Usmívajíc se pro sebe otevřela dveře na pravé straně a našla schodiště vedoucí dolů.

Když otevřela poslední dveře a poprvé uviděla laboratoř, zjistila, že je vším, v co mohla doufat. Především byla obrovská, velká vyhloubená místnost z kamene světlejšího než zbytek hradu, aby byl zajištěn i tady hluboko pod zemí dostatek světla. Vzdálený konec byl tmavý a chladný, pravděpodobně kvůli skladování nebo jen pro atmosféru, ale tento konec místnosti byl teplý a jasně osvětlený. Místnost sama byla zajímavou směsí mudlovství a kouzelnictví; byla osvětlena docela dobrou kopií zářivky a dřezy z nerezu obestavovaly bílé dlaždice, ale lavice byly ze solidního kamene nebo těžkého vyřezávaného dřeva a všechno ostatní zařízení – jako kotlíky – mělo rozhodně kouzelnický původ. Některé z nástrojů na jedné lavici mohly být mudlovským vědeckým vybavením, či případně starověkým detektorem černé magie, to si nebyla jistá. Celé to bylo lehce surrealistické, a efekt umocňoval jeho notebook – na samostatné lavici blízko ní – momentálně hrající Guns N' Roses.

Snape sám stál na volné ploše podlahy a s rukama založenýma na hrudi se na ni ušklíbal. „Nuže?“

„Jak vypadala Horaciova laboratoř?“ zeptala se, pořád se kolem sebe fascinovaně rozhlížejíc. „Neumím si představit, že by měla takovýto vzhled.“

„Samozřejmě ne. Po pravdě mi téměř přesně připomínala laboratoř doktora Frankensteina z jakéhosi příšerného béčkového filmu. Příliš zbytečně teatrální – zejména když pochybuji, že by se někdy obtěžoval ji použít.“

„Blikající pochodně v začouzených držadlech, pavučiny na zdi a podezřelé škrábavé zvuky ve stínech?“ hádala a bojovala s úsměvem. Přikývl a rty se mu stočily.

„Přesně.“

Přešla k němu, vytáhla židli zpod lavice, posadila se a líně zahákla nohy za příčky. „Tak co budeme dělat, když jsme teď konečně začali?“

„Nepokoušejte se mě kárat v mé vlastní laboratoři,“ varoval ji, ačkoliv v hlase zazníval spíš sarkasmus než zlost – kdysi v minulosti přemýšlela, zda to nejsou jediné jeho emoce. „Byl jsem zaneprázdněn a trvalo nějaký čas zase si zvyknout na režim.“ Odsunul vlastní židli, posadil se naproti ní, stejně jako ona zahákl nohu za příčku a pravou, špatnou, nechal položenou rovně. „Nejdříve musíte pochopit pozadí. Víte toho hodně o mudlovské medicíně a biologii?“

„Vím dost, abych věděla, že musíte být konkrétnější.“

„Autoimunní onemocnění,“ rozpracovával to.

„Tělo se v zásadě obrátí samo proti sobě. Může ovlivnit různé oblasti a existuje spousta různých typů, ale všechny pracují na stejném principu – obranný systém těla přestane být schopný rozeznávat ‚sebe‘ a napadá vlastní orgány.“

„Ano. Sleduji své symptomy již několik let – popravdě od první války, kdy jsem byl mladší než vy teď. Myslím, že prostřednictvím jakési podivné náhody ty následky všech kleteb a kouzel, které jsem nějak úspěšně snášel, vytvořili verzi jedné z nejznámějších autoimunitních chorob – roztroušené sklerózy.“ (4)

„Vy máte RS?“ dostala ze sebe doslova ohromená.

„Ne tak zcela, protože to způsobila poškození kouzly – ačkoliv skutečné příčiny RS nejsou dosud známy, takže je to možná irelevantní. A RS není smrtelná. V každém případě tomu říkejte, jak chcete; stavy, kterými trpím, jsou velmi podobné roztroušené skleróze, takže na tom založím svoji práci. Kletba Cruciatus v podstatě, stejně jako RS, zjevně pomalu zničila, nebo alespoň oslabila, myelin obalující nervové buňky.“

„Na RS neexistuje žádný lék,“ pronesla nevýrazně.

„Ne, pro mudly ne,“ odvětil. „Možná ani pro kouzelníky, ale to co mám já, není nemoc. Napravím poškození způsobeného původními kletbami a budu – teoreticky – vyléčený. Nebo jen krůček od toho.“

„Ale…“

„Nechte toho, Grangerová,“ zavrčel. „Nesouhlasil jsem s vaší pomocí, abyste tady nade mnou naříkala. Nemám RS; jen jsem to použil jako příměr, protože jsou symptomy podobné. Pokud to pro vás bude lepší, přemýšlejte o tom jako o něčem jiném.“

„O roztroušené skleróze toho moc nevím,“ přiznala tichým hlasem a cítila se znovu nepříjemně, zase jako vyděšená jedenáctiletá holka. Navzdory jejich současné známosti ji Snape dokázal pořád zastrašit až příliš snadno, a to zejména v lektvarové laboratoři.

„Tak to by měl být váš první krok, pokud jste stále odhodlaná pomoci.“

„V tom případě mě budete muset naučit jak zařídit, aby v Bradavicích fungovaly přístroje na elektřinu,“ opáčila. „Pak budu moci využít svůj vlastní počítač – pokud byste raději nechtěl, abych zůstala zde a používala několik dní váš.“

„Zhyň, myšlenko,“ protáhl. „Dobrá.“

Najednou ji napadla skutečně děsivá idea, až cítila, jak jí mizí barva z tváře. „Je to – to, co se mi stane? Mám…“ Ani to nemohla vyslovit.

„Ne,“ okamžitě odpověděl a očima mu probliklo cosi bezejmenného, co mohlo být pokusem o uklidnění. „Ne, vaše symptomy nejsou nic víc než obvyklé účinky po Cruciatu; ty následky, kterými trpíte, nejsou zas tak hrozné. Pokud nemáte v úmyslu být v následujících několika letech vystavena dalším temným kouzlům a to často, toto je konečné stádium. A práce, kterou tady vynaložíme, je zároveň způsob, jak vás léčit. Tolik mohu zaručit.“

Hrozilo, že ji přemůže úleva, než byla rychle nahrazena vinou. Nešťastně k němu vzhlédla, ale on se zamračil. „Neříkejte to.“

„Neříkejte co?“ zeptala se slabě.

„Chystáte se zase omlouvat.“

„Nechystám,“ bránila se a on si odfrkl.

„Ano, chystáte. Jak jsem řekl, jste stále velmi nebelvírská. Neomlouvejte se – pokud se nějak musíte cítit vinná, tak to čiňte potichu. Nebudete žádnou pomocí, pokud toto nepřestanete brát jako tragédii. Teď se dejte dohromady. Kouzlo umožňující fungování elektrických zařízení.“

Spěšně a nenápadně si otřela slzy do rukávu – čímž si vysloužila protočení očima, ačkoliv se naštěstí zdržel komentáře – Hermiona přikývla a vytáhla hůlku z rukávu, nutíc se dávat pozor a ne se zabývat zjištěnými skutečnostmi. „Dobrá.“

Vytáhl hůlku z opasku a přivolal notebook, aby jej použil jako ukázku; mávnutím hůlky utnul Dona McLeana v půlce tónu a pak obrazovka potemněla. „Sledujte,“ pokynul tiše a třikrát klepnul do pláště notebooku. „Vox illustro.“

Přístroj zapnul a hudba zase začala hrát. „Vox illustro,“ zopakovala tiše, zápasíc s latinou. „Hlasové osvětlení?“

„Více méně; nebo v hrubém překladu: ‚Křič do rozsvícení ‘. Surové, ale dostačující.“

„Je to vaše vlastní kouzlo, že?“ hádala.

„Ano.“

Potichu si přemítala, že je opravdu geniální muž; i když byl občas naprosto nesnesitelný. „Děkuji vám. Co nejdříve si přečtu něco o RS. A nebudu to brát jako tragédii,“ dodala trpce; ale evidentně neměl stejný pocit. „Funguje to kouzlo na všechna elektrická zařízení?“

„Co máte na mysli?“

„Mobil,“ přiznala. Sovám trvala cesta dlouho a mluvit přes oheň bylo stále mírně znepokojující. Mnoho z jejích přátel mělo telefony, i někteří čistokrevní; pokud by si mohli zavolat, bylo by to jednodušší.

„Pochybuji. Samotný telefon fungovat bude, ale jsme v odlehlé oblasti Skotské vysočiny – nebudete mít signál.“

„Ale k internetu přístup máte?“

„Občas a špatně.“

„Sakra. No, byl to nápad.“

Snape se, zjevně pobavený, ušklíbal. Když se na něj zamračila, jen se to zhoršilo. Zeptal se hedvábně. „Učinila jste nějaký pokrok v té věci, o které jsme mluvili?“

„Ani ne,“ přiznala neochotně, naštvaná víc než jindy. „Nepředpokládám, že by heslo bylo stejné od doby, kdy jste byl vy ředitelem?“

Zvedl obočí. „Opravdu myslíte, že by po těch letech bylo? Určitě se změnilo několikrát jen za dobu, kdy tady učíte.“

„Ano, ale stejně jsem se chtěla zeptat; viděla jsem víc nepravděpodobných náhod.“ A chybí mi to, jak dokážete způsobit, že se cítím jako sedminásobný idiot.

„Je zajímavé, že jakkoliv je ta myšlenka pošetilá, míříte správným směrem,“ naznačil jí. „Přemýšlejte o tom.“

„Dobrá,“ zamumlala, vstala a schovala hůlku; načase jít a provést výzkum. Když došla ke dveřím, zastavila se s rukou na klice a ohlédla se, pobavená náhlou myšlenkou. „Víte, Severusi – když jsem přemýšlela o vašem návratu do Bradavic, nečekala jsem, že mi budete stále zadávat domácí úkoly.“

Cestou do schodů byla odměněna jeho smíchem, tím teplým, nakřáplým zvukem, který slyšela jen jednou.

 

 

(1) Hammer Films je filmová společnost založená ve Spojeném království. Proslavila ji série filmů gotických „Hammer Horror“ vytvářených mezi lety 1950 a 1970.

http://en.wikipedia.org/wiki/Hammer_Film_Productions

(2) V římské mytologii byl Janus bohem vrat, dveří, vchodů, začátků a konců. Jeho nejznámější pozůstatek v moderní kultuře je jeho jmenovec, měsíc Leden (Januar).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Janus

(3) Pro ty, kteří měli to štěstí a s ostrakismem se nesetkali: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrakismus

(4) http://cs.wikipedia.org/wiki/Roztrou%C5%A1en%C3%A1_skler%C3%B3za

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: Post Tenebras Lux - 7. (Hodnotenie: 1)
Od: sisi - 23.05. 2023
|
Parádní, tvůrčí kapitola z Bradavic. Děkuji, povedla se.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: margareta - 18.01. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

AK. Automatické poďakovanie za preklad (Hodnotenie: 1)
Od: hana - 01.03. 2024
|
Omlouvám se, že nemám víc času, o to víc si vážím vašeho, který jste tomu věnovali.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: mami - 15.07. 2014
Severus dobrovolne v kúte, kde si ho nik nevšimne, ale on vie o všetkom. Absolútne bezkonkurenčný prihovor k svojim... Proste mňam.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 16.07. 2014
Těší mě, že se líbilo. Díky za komentář, mami :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Julie - 04.05. 2014
Promluva ke Zmijozelu byla určitě nejlepší část této kapitoly. Severusova myšlenka nutit studenty ke spolupráci v hodinách napříč kolejemi vůbec není špatná. Ale jestli má něco podobného roztroušené skleroze tak potěš koště... i když rozhodně věřím, že to zvládne vyřešit.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 16.07. 2014
A opět pozdě děkuji za komentář, vím, že už víš, jak dopadlo léčení. Takže jen děkuji, Julie :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Beruskamobil - 29.03. 2014
Tak jsem na jeden zatah precetla vsech devet kapitolek. ZAtim se pribeh rozjizdi a vypada to zatim slibne. SEVIK pomalu roztava. Pomalu ale jiste. Darky si dali moc pekny, ale na Silvestrovskou noc to nemelo. Ta se mi fakt libila. KRIVONOZKA je naprosto super B-). Dekuji za preklad. Tesim se na dalsi kousek
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Beruskamobil - 29.03. 2014
kruci spatne okno 

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: tiberia - 20.03. 2014
Samozřejmě už jsem četla mnoho Severusových řečí ke zmijozelům a vždycky jsou senzační a vždycky ho hrozně obdivuju. Já být v jeho koleji, tak takového ředitele zbožňuju. Nevěřím, že by za pár týdnu bylo moc zmijozelů, kteří by mu nezobali z ruky. Nejsou blbí, aby nepoznali kvalitu, ne? Mimochodem, líbila se mi věta "Zhyň, myšlenko!" Díky, holky!!
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 26.03. 2014
Taky myslím, že Zmijozelové pochopí, že v Severusovi mají zastání. Po tolika letech to bude ale těžké. Ovšem jeho řeč bych chtěla slyšet... "Zhyň, myšlenko!" jsem si užila a strašně ráda použila, jsem ráda, že se líbí :-) Díky moc za komentář, tiberio.

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: MIRA - 16.03. 2014
Ten prejav Slizolínskym študentom bol nádherný. Fakt mi ich bolo ľúto. Pretože oni sú tam vlastne úplne noví študenti a ani riadne nevedeli čo sa tam robilo pred vojnou a museli si to všetci odskákať. Veď oni už za to ani nemohli.  Teším sa na spoluprácu Hermiony a Severusa. Je len dobré, že s ním komunikuje i keď sa on tvári tak nedostupne.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 17.03. 2014
Přesně. V podstatě nevinná děcka, která spadla do noční můry obecné nenávisti jen proto, že je stará hučka zařadila do Zmijozelu. Severus ještě pár kapitol zůstane "nepřístupný! Díky za komentář, MIRO:-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Snapea - 13.03. 2014
Děkuji za další skvělou kapitolku! Tedy, ale ten profesorský kolektiv je báječný, že?? Milí kolegové a kolegyně, jen co je pravda! Ale Severus má Hermionu, tak co, že. A Minervino heslo do ředitelny...žeby Whiskas?? Rozhodně bych na Severově místě bojkotovala veškeré jídla a nedůležité setkání. RS je svinstvo vrcholného kalibru! Před lety jsem měla na tuto milou chorobu podezření, ale jen se zjistilo, že mám tetánii, trpím migrénama a jsem mamlas, co zakopne i na rovném povrchu :-D Jedinci trpícímu RS, se pomalu a mnohdy bohužel i rychle, zhoršuje hybnost, koordinace pohybů, zrak a mnoho jiných nemilých komplikací. Ostatně být dlouhou dobu vystavován kletbě cruciatu, musí zákonitě porušit nervové vzruchy a zničit myelin - obal nervových vláken. To mě může dožrat, tak Severus takovou dlouhou dobu nastavuje krk za všechny - i za idioty a je mu to opláceno tím, že se na něj všichni dívají zkrze prsty...TUPCI!! Směle se hlásím do Zmijozelu, co se týče popularity a oblíbenosti u druhých, jsem na tom momentálně obdobně. Momentálně...no, nebudu si lhát do kapsy - po většinu života. :-D Ale můj sarkasmus a příšerná povaha mne drží nad vodou, to ano! :-) Projev ke studentům Zmijozelu mne nadchnul, zřejmě si jej vytisknu a pověsím na postel! :-D Hold jsem zřejmě celoživotní ostrakistka, no... Do této povídky jsem se opětovně zamilovala a našla si novou drogu :-)) Díky moc holky, ani nevíte jakou radost mi vždy uděláte, díky! Nemám opětovně šťastné období, tudíž si notuji se Severusem :-) A rozhovory mezi Severem a Hermionou, mne nikdy neomrzí, to jejich opičí tanečky, jsou na mé stupnici oblíbenosti poblíž bodu mrazu :-D :-D
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 15.03. 2014
Taky jsem si říkala, že alespoň učitelský sbor mohl být Severusovi přístupnější. Koneckonců znali motivy Severusových činů. Ale jak zaznělo výš, někteří se mohli stydět, někteří mohli umanutě lpět na svém. Ano, RS je svinstvo. A dozvíme se víc i o myelinu Ten projev, ten byl, co? Měl pravdu, že nejlepší pomsta je žít dobře Doufám, že se ZMijoizelové pořádně pomstí Moc mě těší, že i tato Loten Tě chytla:-) Bohužel opičím tanečkům (teď už tomu s Marci neřekneme jinak) se nevyhneme. A na příští rok si vyberu povídku i bez nich. Kdo to má furt překládat, že. Díky moc za komentář, Snapeo A žij dobře na truc ostatním

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: arkama - 13.03. 2014
Už som zabudla, koľko tam šaškovali s tými notbúúkmi , to mi prišlo divné keď som to čítala. Ešteže je rocker, to berie aj mňa. Prejav dobrý, možno nemusel stále opakovať, ako ich nikto nemá rád a blíži im. Toho tam bolo veľa, aj keď si myslím, že má pravdu, možno by som v tom tie decká zbytočne 30x neutvrdzovala...To je jediné, čo mi tam vadilo. Horacio bol evidentný bytový dizajnér ))       Krásne im to spolu hovorí, dialógy na úrovni, len nechápem, prečo Hermi neprišla na tú strašnú záhadu... To mi prišlo smiešne, už keď som to čítala. Celkom som nechápala, prečo si to nespojila s chýbajúcim obrazom (keď ho hľadali) a pod. ) Na vševedku vševedkoidnú celkom prešľap DD  Dík za kapitolku
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
Tohle jsou moderní Bradavice, proto notebook. No uznej, Loten nemohla nechat Severuse s jeho hudebním vkusem poslouchat kouzelnické rádio,ne? Jo, Horacio, toho bych si do domu ROZHODĚ nepozvala A vševědka nemusí vědět všechno. Aspoň byla Severusovi zdrojem zábavy. A věřím tomu, že zrovna toto si užil náramně Díky za komentář, arkamo

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: teriisek - 13.03. 2014
Hádám, že z hlediska hradu Severus nikdy nepřestal být ředitelem, takže má volný přístup do ředitelny bez ohledu na to, kdo tam zrovna velí. Anebo tam vede nějaká tajná chodba, ale o té by Minerva asi věděla, ne? Řeč ke Zmijozelům byla skvělá, její délka mě sice trochu překvapila (čekala jsem něco krátkého a úderného), ale obsah se mi líbil. A upřímně doufám, že se Severusovi podaří nějaké nové pořádky zavést, Bradavice by to potřebovaly jako sůl. Díky moc za překlad a budu se těšit na další kapitolu!
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
No jo, vy jste všichni moc bystří I když konkrétně v této fázi ještě nevíme, jak to mají Bradavice s řediteli. Jestli mohou být dva zároveň, jestli starší přestává být automaticky, když má nástupce... Ale to se dozvíme. Proslov to byl dlouhý, to jo. Ale musel jim asi dát najevo, že to myslí opravdu vážně. Severus bude mít na Bradavice blahodárný vliv Díky za komentář, teriisku

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: katrin - 13.03. 2014
Fu, tu sa toho tolko stalo odrazu Samozrejme suhlasim so vsetkymi, ze Severus to skutocne so slovami vie a dufam, ze aj so svojimi hadmi.. A to RS, to ma normalne poriadne znepokojilo a to vsetko pospolu sposobuje, ze sa zase raz neviem dockat dalsej kapitoly
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
Severus hlavně ví, jak promluvit ke svým. A myslím, že tuto řeč museli vnímat všichni. Severus na jednu stranu své onemocnění zlehčuje, ale na druhou, není to vůbec legrace. Díky za komentář, katrin, těší mě, že se kapitola líbila

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: arabeska - 13.03. 2014
Ano, takhle nejak by mel navrat vypadat. Ta rec ke Zmijozelum me dojala. Severus tam zpusobi pevat mezi vztahy! Porad je trochu zvlastni ta predstava takhle "mudlovskeho" Snapea, ale libi se mi. Je to pro me nezvyk, jeste jsem nic takoveh necetla - aby byl pocitac v Bradavicich. Taky se mi libi jeho hudebni vkus. Diky za dalsi kapitolu!
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
No jo, Loten pojímá Severuse trošku jinak. Ale přiznám se, že mně se její Severusové strašně líbí. Hrozně Jo, Severus je docela převratný (i rozvratný, když chce ) Díky za komentář, arabesko

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: denice - 12.03. 2014
Tak mě při čtení dnešní kapitoly napadlo - dámy, nemáte někde oltář - spolu s ostatními překladatelkami a betami? Chodila bych vám tam zapalovat svíce a přinášela květinové oběti za ten čas věnovaný krásným a dlouhatánským příběhům. Mě ten chlap totiž zatraceně baví a teď v Bradavicích dvojnásob. Tak jsem si nádherně užívala, jak se zabydluje na dobytém území, zase ve svém klasickém hábitu, který mu dodává na děsivosti a impozantnosti, nehledě k tomu, že ho chrání před patoky z vybuchujících kotlíků, (ale Hermiona už ví, co se pod ním skrývá!), pěkně si uklízí to umění, co mu laskavě zanechal Křiklan a povídá si s Hermionou. Pobavila mě jeho snaha vypadat nevinně, myslím, že se chtěl dívce prostě pochlubit. A přístup do Minerviny - tedy ředitelské - kanceláře byl naznačen v první kapitole v úseku o portrétech, kdy Hermiona říká, že ho Bradavice uznaly jako regulérního ředitele, ne jako Umbridgeovou. (Ale ty už jistě překládáš nejmíň dvacátou kapitolu, takže tohle je pro tebe dávná minulost). Moc se mi líbí, jak si z ní utahuje a zároveň zmijozelsky vzbuzuje zájem o sebe. Reakci profesorského sboru chápu, museli být pěkně rozpačití, když si uvědomili, že z nich celou dobu dělal hlupáky a myslím, že většina z nich se tak trochu styděla, když si uvědomili, jak to celé bylo. Takže pro ně bylo asi bezpečnější počkat, jak bude reagovat on. Věřím, že kdyby začala tleskat Minerva, ostatní by se přidali. Ale její tvrdé skotské palici bude chvíli trvat, než se k tomu dopracuje (pokud vůbec). Vrcholem kapitoly je samozřejmě brilantní promluva ke zmijozelské koleji - tohle měli slyšet i kolegové! Moc se těším na další vývoj, velmi ráda si přečtu Severusovy boje s ostatními profesory. Bylo by urážkou předpokládat, že nezvítězí. A Severusův pomaloučku polehoučku se vyvíjející vztah s Hermionou je potěcha pro duši. Jsem ráda, že si Loten vybrala tohle heslo, Pratchetta miluji a tenhle citát docela často používám. Díky.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
To by se dámské osazenstvo Bradavic asi divilo, kdyby vidělo Severuse jen v tričku Hm, co bych za to dala... Ale Severus je konečně ve škole, a show může pořádně začít... I když v této povídce akce nějak nebude. No, jo, překládám asi 23. Ale zasekla jsem se, protože mě moje drahá betinka seznámila s knihami o Mercedes Thompsonové (kožoměnec, vlkodlaci, upíři...) a nemám čas na nic jiného. Opravdu Prostě jsem si udělala pauzičku Severus vzbuzuje zájem, ale spíš bych řekla tak nějak nevědomky. Přeci jen je velice pochroumaný (ale Hermiona ho vyléčí ) Nebo spíš tak, aby si udržel její pozornost. Přeci je jeho jediným lidským kontaktem. A učitelský sbor... no, tak tam to bude trvat dlouho, než se začnou chovat normálně. Máš pravdu, částečně jsou takoví studem. Ale částečně prostě nechtějí odpustit. A ten proslov - strašně jsem se na něj těšila. Měla by si ho přečíst i Rowla. Aby viděla, co těm děckám, chudákům, připravila. A oltář netřeba. Není lepší odměny, než komentář, jaký dokážeš Ty napsat. Měly by být oltáře pro úžasné čtenáře To je pak radost překládat Děkuji Ti, denice

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: larkinh - 12.03. 2014
Hezká kapitola... držím Severusovi palce, ať mu jeho "pokus se studenty" vyjde. Napadlo mě, že Severus asi nikdy nepřestal být oficiálně ředitelem - a tak možná jako právoplatný ředitel má přístup všude? 
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
Hm... :-) A já propadám do depresí, že mně to tak jasné nepřišlo :-) Já čekala nějaký zádrhel, nějaký zapeklitý důvod.Ale podrobnosti se dozvíme v dalších kapitolách. Díky za komentář, larkinh :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Sebelka - 12.03. 2014
Děkuji za úúúžasnou kapitolu. Čte se mi to uplně samo. Dík. Jiťa
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
To mě těší a díky za komentář :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Zuzana - 12.03. 2014
Táto kapitola sa mi ku koncu čítala ťažko:( RS-ku má manžel a snažím sa to nebrať ako tragédiu, no ono to nie je jednoduché. Strašne sa mi páčil Severusov príhovor k zmijozelským deťom. Bolo to kruté ale vždy tvrdím, že aj najhnusnejšia pravda je vždy lepšia než klamstvo a zatajovanie skutočností. Obdivujem ho, že je k nim taký. Mrzí ma celý profesorský zbor. Sú to dospelí vzdelaní ľudia a vedia ako to so Severusom bolo. Nechápem ako môžu byť tak odporní. Teším sa na chvíľky keď budú s Hermionou pracovať:) Ďakujem za kapitolu.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
To věřím, že něco takového se nebere lehce. Zaplať Merlin nevím, jaké to je, a doufám, že to tak i zůstane. Hermiona si závažnost tohoto onemocnění dobře uvědomovala, proto byla tak vystrašená. Ano, Severus byl na své studenty tvrdý, ale myslí to s nimi dobře. A oni na to přijdou. A učitelský sbor je zabedněný a omezený a trvá si na svém, bohužel Ale Severus bude mít Hermionu a ta mu pomůže Děkuji moc za komentář, Zuzano

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: scully - 12.03. 2014
Severusova řeč ke zmijozelu byla úžasná. Snad si uvědomí,že v něm mají podporu a že se na něj mohou kdykoliv spolehnout. Ale asi to bude dlouho trvat než ji získá jejich důvěru,zvlášt po Křiklanovi. Teda ty jeho komnaty bych snad ani vidět nechtěla. Snad se těm dvěma podaří vymyslet lektvar na Severusovo onemocnění. Co se týká toho hesla do ředitelny,nemá to něco společného s tím,že byl a možná ještě je Severus ředitel? Moc děkuji za překlad
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Tak vidím, že všichni byste tady jako detektivové uspěli, na rozdíl ode mne Zmijozelům dojde, že konečně získali někoho, kdo se za ně postaví. I když chvilku to bude trvat. Děkuji moc za komentář, scully

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: solace - 12.03. 2014
Myslím, že je úplne jasné, prečo má Severus prístup do riaditeľne aj bez hesla a čudujem sa, že Hermiona na to ešte neprišla. Inak mi nejde veľmi dohromady jeho muklovský hudobný vkus s konzervatívnym čarodejníckym štýlom obliekania. V tom strohom habite s množstvom gombíkov sa musí cítiť dosť zošnurovaný. Verím, že slizolinčanov si časom získa na svoju stranu, štart bol úspešný. Vďaka za preklad, dievčatá.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Přiznám se, při prvním čtení mi to jasné nebylo. Jsem jaksi natvrdlá, no Já myslím, že sešněrovaný se musí cítit, ale má to jako brnění, masku. Součást jeho uzavřeného chování k ostatním kouzelníkům. A nemyslím, že tuto konkrétní masku někdy sundá... Díky za komentř, solace

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: TaraFaith - 12.03. 2014
Já tuhle povídku už absolutně zbožňuju a to jsme teprve na začátku. :D Sotva dočtu tuhle kapitolu už se namůžu dočkat další. Moc díky za překlad.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Tak to mě těší :-) A to netušíš, co nás ještě čeká! :-) Díky moc za komentář, Taro Faith :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: zuzule - 12.03. 2014
Hezká řeč. Asi si z ní taky něco odnesu. Moc dobrý nápad to rozsazení na lektvarech, měli by se podle toho zařídit i ostatní učitelé. Díky
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Severus už teď začíná mít na vzdělávání v Bradavicích blahodárný vliv :-) Díky za komentář, zuzule :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: JSark - 12.03. 2014
Prejav, prejav!! Skvelý, veľmi pekne vystihol postavenie Slizolinu. Hm, niečo čo sa nezmenilo a preto môže do riaditeľne? No tak bol riaditeľ, nezomrel, ale tipujem, že ho asi nikto neodvolával, keďže ho mali za mŕtveho, takže je ním aj teraz? Aj keď, môžu byť dvaja riaditelia? 8o Díky za preklad, teším sa na pokračovanie.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Skvělý projev, že? Ano, další, na rozdíl ode mne, bystrá čtenářka... Já děkuji za komentář, JSark

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: denice - 12.03. 2014
Severus jako řečník je naprosto brilantní - měl sice na přípravu několik týdnů, ale i tak. Ani slovo zbytečné. A to heslo k Minervině kanceláři - není on technicky stále ředitelem? Nebo ho stihli odvolat? Díky.
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Atady je někdo bystřejší, než jsem byla já I když Dokonalý obraz dává víc než dostatečnou nápovědu, stejně jsem byla nějak zamrzlá Já děkuji, denice
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: MajaB - 12.03. 2014
taky mě napadlo, že vlastně stále ředitelem -  Hermi by to mohlo dojít brzy, ne? Zas tak geniální nejsem, abych trumfla naši oblíbenou vševědku...
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 13.03. 2014
Loten jí dovolila trochu té slepoty :-) Ale časem se vše osvětlí :-)

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Marti - 12.03. 2014
Ta řeč ke Zmijozelu je moc pěkná. Asi nejlepší část téhle kapitoly. Syrově upřímná, bez zbytečných příkras a mazání medu kolem huby. Doufám, že si Severus a Zmijozelové k sobě najdou cestu, i když to zřejmě nebude nic jednoduchého. Severus má před sebou pořádný kus práce, pokud chce dostát všemu, co řekl. Díky za překlad, těším se na další kapitolu! P.S.: Docela bych chtěla na vlastní oči vidět Křiklanovu výzdobu místností, musela to být pastva pro oči!
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Severus může být na sebe hrdý. A máš pravdu, práce ho čeká víc než dost. Křiklanova výzdoba musela být něco Děkuji z akomentář, Marti

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: soraki - 12.03. 2014
Nádherná řeč ke koleji! Co mně ale potěšilo nejvíce? Představa Severuse jak poslouchá Guns N' Roses Merline, děkuji, mám hned lepší den a díky za překlad
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Že jo? A myslím, že se Severus uvedl úžasně. Po tomhle se děcka určitě zamyslí. I když bude chvilku trvat, než poznají, jaký Severus je. Ale zvládne to a bude mít jejich důvěru   Severus je plný překvapení, origami, Guns N' Roses... Děkuji za komentář, soraki

Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: MajaB - 12.03. 2014
řeč ke Zmijozelu byla skvělá! Těším se, až se za ně Severus postaví...pak mu budou ležet u nohou, předpokládám... Díky za překlad!
Re: Post Tenebras Lux - 7. Od: Lupina - 12.03. 2014
Už kvůli té řeči stálo povídku za to překládat :-) Strašně mě uchvátila. Ale změny budou probíhat pomalu, jak už to v životě chodí... Děkuji za komentář, Majo :-)

Prehľad článkov k tejto téme:

Loten: ( Lupina )09.01. 2015Vnímání
Loten: ( Lupina )19.11. 2014Post Tenebras, Lux - 43. - závěr
Loten: ( Lupina )12.11. 2014Post Tenebras, Lux - 42.
Loten: ( Lupina )05.11. 2014Post Tenebras, Lux - 41.
Loten: ( Lupina )29.10. 2014Post Tenebras, Lux - 40.
Loten: ( Lupina )22.10. 2014Post Tenebras, Lux - 39.
Loten: ( Lupina )15.10. 2014Post Tenebras, Lux - 38.
Loten: ( Lupina )08.10. 2014Post Tenebras Lux - 37.
Loten: ( Lupina )01.10. 2014Post Tenebras Lux - 36.
Loten: ( Lupina )24.09. 2014Post Tenebras Lux - 35.
Loten: ( Lupina )17.09. 2014Post Tenebras Lux - 34.
Loten: ( Lupina )10.09. 2014Post Tenebras Lux - 33.
Loten: ( Lupina )03.09. 2014Post Tenebras Lux - 32.
Loten: ( Lupina )27.08. 2014Post Tenebras Lux - 31.
Loten: ( Lupina )20.08. 2014Post Tenebras Lux - 30.
Loten: ( Lupina )13.08. 2014Post Tenebras Lux - 29.
Loten: ( Lupina )06.08. 2014Post Tenebras Lux - 28.
Loten: ( Lupina )30.07. 2014Post Tenebras Lux - 27.
Loten: ( Lupina )23.07. 2014Post Tenebras Lux - 26.
Loten: ( Lupina )16.07. 2014Post Tenebras Lux - 25.
Loten: ( Lupina )09.07. 2014Post Tenebras Lux - 24.
Loten: ( Lupina )02.07. 2014Post Tenebras Lux - 23.
Loten: ( Lupina )25.06. 2014Post Tenebras Lux - 22.
Loten: ( Lupina )18.06. 2014Post Tenebras Lux - 21.
Loten: ( Lupina )11.06. 2014Post Tenebras Lux - 20.
Loten: ( Lupina )04.06. 2014Post Tenebras Lux - 19.
Loten: ( Lupina )28.05. 2014Post Tenebras Lux - 18.
Loten: ( Lupina )21.05. 2014Post Tenebras Lux - 17.
Loten: ( Lupina )14.05. 2014Post Tenebras Lux - 16.
Loten: ( Lupina )07.05. 2014Post Tenebras Lux - 15.
Loten: ( Lupina )30.04. 2014Post Tenebras Lux - 14.
Loten: ( Lupina )23.04. 2014Post Tenebras Lux - 13.
Loten: ( Lupina )16.04. 2014Post Tenebras Lux - 12.
Loten: ( Lupina )09.04. 2014Post Tenebras Lux - 11.
Loten: ( Lupina )02.04. 2014Post Tenebras Lux - 10.
Loten: ( Lupina )26.03. 2014Post Tenebras Lux - 9.
Loten: ( Lupina )19.03. 2014Post Tenebras Lux - 8.
Loten: ( Lupina )12.03. 2014Post Tenebras Lux - 7.
Loten: ( Lupina )05.03. 2014Post Tenebras Lux - 6.
Loten: ( Lupina )26.02. 2014Post Tenebras Lux - 5.
Loten: ( Lupina )19.02. 2014Post Tenebras Lux - 4.
Loten: ( Lupina )11.02. 2014Post Tenebras Lux - 3.
Loten: ( Lupina )04.02. 2014Post Tenebras Lux - 2.
Loten: ( Lupina )28.01. 2014Post Tenebras Lux - 1.
. Úvod k poviedkam: ( Lupina )27.01. 2014Úvod k povídce