Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Preklady jednorazoviek od Arabesky

To kvůli tobě jsem tady

Preklady jednorazoviek od Arabesky
Vložené: Jimmi - 21.02. 2014 Téma: Preklady jednorazoviek od Arabesky
arabeska nám napísal:

To kvůli tobě jsem tady

You're The Reason That I'm Here

Autor: Lillielle;   Překlad: arabeska;   Beta: elbi

Povolení k překladu: Ano

Originál: https://www.fanfiction.net/s/9727477/1/

 

 

 

Slovo autorky: Všechny postavy patří JKR, ne mně. Já si s nima chtěla jen pohrát. Napsáno pro Pyramid Competition – výzva: vlak a „Podzimní barva těch smutných očí nutí mě milovat a milovat je ještě víc.“

Slovo překladatelky: Líbí se mi, jak Lillielle píše. Mám pocit, že se to nedá přeložit tak, jak by to mělo vypadat, ale tady to je. Na tomhle se elbi nadřela, takže klobouk dolů, má nejdražší beto. :)

A nelekněte se.

Angst/Romance

Harry Potter/Hermiona Grangerová

18+

Shrnutí: Kdo z nás ví, jak válka lidi mění. A jak je mění nalezené kouzelnické schopnosti. A jak by je mohla z měnit přítomnost vraha v mysli.

Varování: Dark Harry. Smrt hlavní postavy.

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

* * *

 

„Autumn's hue in those sad eyes makes me love and love them more.“

„Podzimní barva těch smutných očí nutí mě milovat a milovat je ještě víc.“

Bat For Lashes – Sad Eyes

http://www.youtube.com/watch?v=ieSq8moVOG0

 

„So beautiful and more than I could ever dream

Somehow I thought you'd see that I wasn't what I seemed.“   *

„Tak nádherná a ještě víc, než se mi kdy snilo

Nějak jsem myslel, že poznáš, že nejsem to, co sis myslela.“

Aviators And Omniponi – Monster

http://www.youtube.com/watch?v=_CC7cAyLKqs

 

* * *

 

Harry přechází sem a tam uličkou ve vlaku, nervózně si kouše spodní ret. Ona spí vepředu v posledním kupé a nedbá na jeho vnitřní zmatek. Klidná. Tak jako on nikdy nebude moci být.

Byla to tragédie, to je to, co každý tvrdí. Strašlivá krutost. Něco, co nikdo nemohl předpokládat. Zvuk pláče ozývající se z Ginnyina kupé mu trhá uši, ale on to ignoruje. Ignoruje ji. Musí, jinak sám praskne jako příliš napnutá struna.

Sem a tam. Sem a tam. Jeho tenisky zanechávají v tmavém linoleu vyšlapanou cestičku. Malfoy se vykloní ze svého kupé, zírá na něj a pak nic neřekne. Pohled v těch stříbrnošedých očích je jako podivná lítost.

Nepotřebuju tvůj soucit! Touží to na Zmijozela zařvat, touží to na něj vyplivnout, přeměnit ho ve fretku a mlátit jím o stěny vlaku, dokud krátká bílá srst nebude tmavá a slepená krví, dokud z těch stříbrnošedých očí bude vyzařovat lítost. Vlastní myšlenky ho děsí, a přesto, proč? Koneckonců, tohle není poprvé, co se jeho mysl zvrhla k vraždě, ne?

Ale té záležitosti se vyhýbá, nemůže o tom znovu přemýšlet, proto na Malfoye kývne, nakonec se otočí na podpatku a zamíří k poslednímu kupé, kde dřímá ona.

Když po špičkách vklouzne dovnitř, stále ještě spí s hlavu podloženou pomačkanou brašnou na knihy. Takhle ve spánku nevidí ten zármutek setrvávající jí v hnědých očích barvy podzimu, slzy, které se věčně třpytí v koutcích. Kruhy pod očima vystupují jako stigmata.

Nemá to srdce ji budit, už ne, takže se schoulí na protější sedačku, pozoruje déšť stékající po okenní tabuli a naslouchá jejím tichým výdechům. Nepřítomnost třetího člena Tria je zdrcující.

Cos to udělal? šeptá hlas v jeho hlavě. Jeho hlas. Ignoruje to stejně odhodlaně jako pokaždé a planoucí tváře si opře o kolena. Látka studí jako led.

V posledním týdnu se kolem něj a Hermiony všichni plížili po špičkách, mluvili šeptem, jako by oba zemřeli s Ronem. Možná že ano. Podél Harryho lopatek jsou dosud jasně patrné modřiny a nehty se každou noc zarývají do zápěstí. Sirius ho kontaktoval jen jednou, zlomeným a chraplavým hlasem, celý smyslů zbavený jako když byl v Azkabanu.

Ředitel s ním mluvil také jen jednou ihned po... té nehodě. Tak tomu Albus říká: „ta nehoda“, a Harry touží mrštit jím svou uvolněnou magií o přeplněnou zeď v jeho kanceláři, touží vědět, jestli by to byla také nehoda. Avšak nemůže, i když oni ho smí hladit po hlavě a zacházet s ním jako s tvarovaným sklem, a i tak nemá pocit, že by mohl vydávat napadení ředitele za důsledek zármutku.

Přemýšlí, jestli vůbec truchlí. Není si jistý. Ve svém nitru cítí ztrátu, prázdnotu a kvílení. Ale silnější než ten chlad nicotnosti je oheň, sálající žhavěji než si dokáže představit. Oheň samotné, hřejivé kaštanové oči a vlnité kaštanové vlasy a její oheň uhasíná pod silou ztráty vysokého zrzavého chlapce.

Vlak zapíská a zastaví na King's Cross a on konečně projde kupé a přidřepne si vedle ní, dotkne se jejího ramene, šeptá její jméno, aby se vzbudila. Chuť toho jména na jazyku je jako nejlepší cukrová vata ponořená do jedu.

„Už jsme tady?“ zeptá se ospale a on kývne, odolá nutkání pročísnout prsty měkké kudrny jejích vlasů a přitisknout rty, popraskané a rozbité tisícem výčitek, na ty její.

Loučení je vždy těžké a dvojnásob tím, že se vrací k Dursleyovým; věnuje poslední rychlý pohled přes rameno Hermioně, unášené svými přespříliš hovornými rodiči. Vyhne se Weasleyovým, zrzavému shluku smutných tváří na nástupišti. Hlodá v něm zármutek, přízemní jako řada cetek na polici, která je lákadlem pro turisty. Jak s nimi může mluvit o jejich ztrátě?

Strýc Vernon mu dá pohlavek a ten náhlý výbuch bolesti ho vrací zpět na zem. Skloní hlavu před kousavými slovy a špičkou prstu tety Petunie ostrou jako dráp. Ano. Tohle si zaslouží. Daleko od školy, daleko od , sluneční světlo ho pálí, sežehuje tisícem krutých obvinění, tisícem strašlivých pravd. Co to udělal?

Upadne do běžné letní rutiny. Vzbudit se za rozbřesku, připravit Dursleyovým snídani, dokončit svoje povinnosti. Nejsou fyzicky tolik krutí, jako bývali v předchozích letech, možná kvůli vzpomínce na útěk vraždícího kmotra, a on jim tu představu nerozmlouvá. I přes hlodavé bodání viny nemá sebevražedné sklony.

Zato v noci ho sužuje úzkost, tehdy se svět stává noční můrou stínů a šepotu a věčnosti a tklivý hlas se ptá „proč“. Nezná odpověď.

Když přišli Smrtijedi, zhmotnili se zčistajasna jako loutky z morbidního divadelního představení a obklíčili je. A Harry cítil, jak je v jeho dlani skleněná koule s věštbou hladká a chladná, když o ni Lucius Malfoy žádal, zatímco svíral svou hůl. Jakmile na ně zařval, aby utekli, Malfoy byl odmrštěn na dvacet kroků, Lenka Láskorádová ho hlídala svým tradičním zasněným způsobem, zatímco si hrála s hůlkou v bledých zakrvácených prstech.

Dorazil Řád, věštba mu vyklouzla z rukou a rozbila se o nemilosrdnou kamennou podlahu, její šepot se rozplynul v pronikavém řevu boje. Sirius Harryho odstrčil a řezací kletba mu rozsekla rameno až k žebrům. Bellatrix zašeptala kletbu a téměř ho postrčila skrz podivný vlající závoj uprostřed místnosti.

Ještě nebyl konec, když Harry našel klidný kout, kde narazil na Rona. Weasley seděl opřený o zeď, těžce dýchal, vlasy slepené krví a oči rozbouřené.

„Rone! Jsi v pořádku?“ Harry zalapal po dechu, přejel očima přes chlapcovu podsaditou postavu, přes díry a trhliny ve vybledlých džínách a tričku. Ron pokrčil rameny.

„Dobrý, kámo,“ řekl Ron s náznakem svého obvyklého troufalého úšklebku. „Jenom potřebuju vydechnout.“

Harry přikývl.

„Já taky,“ řekl a zhroutil se ke stěně vedle něj. Někde vpravo vykřikla Hermiona a zajiskřilo červené světlo. Jak odpočívali, Harry se přistihl, že na ni myslí. A na Rona.

Ron měl Hermionu rád. Pokud si tím nebyl jistý po tom loňském propadáku na plese, věděl to bezpečně letos, poté, co nejednou slyšel Rona probouzet se s Mioniným jménem na rtech. Když se ho na to zeptal, zrudl, zakoktal se a tvrdil, že nemá tušení, o čem Harry mluví.

Byl to jen okamžik, sevřená hůlka, zaklínadlo pronesené dřív, než se stačil rozmyslet a uvědomit si, co dělá. Pohled na odraz překvapení Ronových očích, když klesal k zemi, krev tryskající z rány v hrudi, sužoval Harryho, prokletého už ve chvíli, kdy zastrčil hůlku do kapsy, odplazil se pryč a křičel hrůzou, že takhle Rona našel.

Pocit vzlykající Hermiony přitisknuté k jeho hrudi se mu navždy vpálil do paměti.

Vždy procitá s výkřikem doznívajícím v hrdle, zadržovaným jen pevně stisknutými rty. Povlečení neustále nasáklé potem, když se z něj kradmo vyhrabe a přechází sem a tam v omezeném prostoru pokoje, dokud rozbřesk nezbarví obzor záplavou pastelových barev s příslibem zažehnání nočních můr. Zažehnají, i když jen na chvíli.

Bylo to dosažení smrtijedské úrovně, samozřejmě. Jako by mohlo nebýt? Nikdo to nepřizná, ale na druhou stranu, vzhledem ke katastrofě na ministerstvu dovršené pohledem na znovuvzkříšeného Voldemorta, se přiznání neočekává. Harry stále vzpomíná na záblesk zájmu ve Voldemortových očích, jak Pán zla vidí jeho činy, vidí duši pošpiněnou krví.

Jsi stejný jako já, rezonuje Voldemortův hlas jeho myšlenkami, a tentokrát to Harry nepopírá.

Hermiona mu pochopitelně píše, a on jí odepisuje, předstírá spokojenost, kterou není schopen cítit, snaží se napodobit normální léto, šťastné léto. Léto, jehož součástí měl být Ronald Weasley. Někdy je ta přetvářka příliš bolestivá a tak upustí brko a nacpe roztřesenou, netrpělivou rukou pergamen pod prkno v podlaze. Nestojí to za to. Nic za tohle nemůže stát, a pak si vzpomene na plaché zvlnění jejího úsměvu, na způsob, jakým svými křivkami vyplňuje šaty, záblesk slunečních paprsků v jejích hnědých vlasech, a starý oheň se vznítí v jeho hrudi. Ona za to stojí. Vždy za to stála.

Po začátku školy ji pozve ven a ona, k jeho bezbřehé radosti a potěšení, řekne ano a její tváře zrůžoví v tlumené záři z krbu. Drží její ruce ve svých a na chvíli může předstírat, že ho duch posledního člena Zlatého tria nepronásleduje a neprodlévá nad každým ukradeným momentem s Hermionou. Přátelé navždy, ale ta slova jsou hořce prosycená lítostí.

Čas plyne a jejich vztah sílí, svěřují si tajemství ve skrytu purpurového soumraku a objímají se pod dekou v Komnatě nejvyšší potřeby. Hermiona o Ronovi nemluví a Harry se drží jejího příkladu, ruce roztoužené a dychtící po křivkách jejího těla. Rozhodne se, že zbytek světa se může zhroutit a shořet, tak moc se nestará, zatímco naplňují svoji rostoucí vášeň, když jí trhaným dechem šeptá jméno do ucha. Na ničem nezáleží. Ani na Vodemortovi, ani na Brumbálovi a rozhodně ne na draze zesnulém Ronaldu Weasleym.

Když naposledy čelí Voldemortovi, hůlky uvězněné v duelu, za okrajem svého periferního vidění stále vnímá Hermionu, jak bojuje s bezejmenným blonďatým Smrtijedem. Na moment ztrácí koncentraci, je si jist, že tady nakonec zemře. Ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává živ, ale je opravdu nevyhnutelné, aby to takhle skončilo? Avšak s posledním vzplanutím síly vyšle kouzlo, které vyletí kupředu, mrští Pána zla na zem, kde naposledy vydechne.

Mrtev. Voldemort je mrtev a Harry tam nehybně stojí, hůlku stále napřaženou a namířenou k tomu místu. Není schopen pohybu, dokud se mu Hermiona nevrhne kolem krku, smějící se a plačící zároveň, přitiskne si ji blíž a ucítí slzy na košili. Je to poloha nápadně podobná té před dvěma lety a on ztuhne. Na okamžik si nemůže vybavit, kde je, kolik mu je a jestli právě zabil netvora, nebo se jedním stal.

Potom to pomine a on zůstane Harrym Potterem, Chlapcem-který-přežil, Chlapcem-který-porazil-Pána-zla, nechává se unést tím, že drží Hermionu za ruce a lidé se smějí a pláčou a radují se, a v tu chvíli je přesvědčený, že svět se zbláznil.

Slavnostně odhalují sochy v jeho jméně, pořádají ceremoniály a píší články, pořizují fotky a škrábou nesmysly okázalýma, štědrýma rukama a on přikyvuje, usmívá se a všechno přijímá. Nic z toho není důležité. Má Hermionu a to je vše, co kdy chtěl, vše, co kdy potřeboval. Požádá ji o ruku a ona řekne ano.

A jestliže v noci lapá po dechu a křičí, co na tom záleží? Oba prošli válkou a očekává se, že hrůzy toho všeho přetrvají. Ona ho probouzí a uklidňuje jemným dotykem na zpoceném čele, a on se na ni ve tmě usmívá a šeptá, jak moc ji miluje. A stíny přetrvávající v jejích zastřených očích barvy whisky už ho víc nedokáží trápit.

Zabil jsem Rona, mumlá jí do vlasů každý den a ona ho každý den neslyší.

A každý den je Harry znovu zatracený.

 

*  


„It feels like I fell asleep

And woke up in a nightmare
Fallen into a world of chaos
You're the reason that I'm here
When you're the only one I've dreamed of
You turned me away
Turning me into the monster I am today“

„Je to, jako bych usnul

A procitl do noční můry

Upadl do světa chaosu

To kvůli tobě jsem tady

Když ty jsi ta, o které jsem snil

Tys mě opustila

Změnila mě ve zrůdu, kterou dnes jsem“

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Re: To kvůli tobě jsem tady (Hodnotenie: 1)
Od: Mito - 24.04. 2023
|
Po tomto som musel na čas prestať čítať o svete HP.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: To kvůli tobě jsem tady Od: mami - 07.05. 2014
Má čo chcel, ale za akú cenu...

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: elbi - 16.03. 2014
No jak se to vezme, nadřela jsem se (jako kůň ), pravda. Hlavně díky tomu, že jsem byla celou dobu v nevýslovném šoku. A jsem v něm znovu. A nic osobního v tom není, ale už to nikdy číst nebudu, nemůžu... Bojim bojim, co mě čeká příště. ještěže mám OOON, jinak nevim. Upadla bych do depréze, hluboký jak studna. Dala bych hlasovat pro něco světlejšího, ideálně nejsvětlejšího, hmm?  Díky
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 17.03. 2014
Jaaj, moja zlata, ziaden strach, Nadherny to jisti! Az se dostanu uz konecne domu (a ke svoji klavesnici!), zapracuju na tom Za tohle diky, jsi frajer )

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: JSark - 24.02. 2014
Uf, to bola fakt sila. 8o Preklad super, len taká pochmúrna téma takto na noc. Uf. ;)
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 25.02. 2014
Ono těžko vybrat denní dobu, kdy by se to hodilo. Ale musela jsem to sem dát, něco mě k tomu nutilo. Děkuji za komentář

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: teriisek - 24.02. 2014
Trochu děsivé. Nejsem si jistá, jestli s tím Harry opravdu dokáže žít, podle mě to jednou nezvládne a stejně přijde o všechno. Uf, díky za překlad!
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 24.02. 2014
Náročný, že jo? Ale já musela... A s tímhle vším těžko někdo může žít. Díky, teriisku, moc si komentáře vážím

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: Zuzana - 22.02. 2014
Celý čas som dúfala v nejaké vysvetlenie, že to naozaj bola len nehoda... Mám rada, keď je Hermiona s Harrym ale za takúto cenu... Chvíľu som čumela na obrazovku a prebehlo mi v hlave, či som nevynechala nejaký odstavec alebo riadok, kde by bolo niečo, že Harryho posadol Voldemort... No asi posadol, alebo je to Harryho podstata? Žeby to zdedil po ockovi? Aj ten pre krutosť nechodil ďaleko:( Ďakujem za kapitolu a za ten zmätok v duši, čo mi po nej zostal.
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 22.02. 2014
Přesně, ale úplně přesně doslova jsem se takhle cítila i já, když jsem to četla poprvé. Pak jsem si to přeložila v domění, že jsem v originále něco přehlédla a při překladu si toho všimnu. Nic. Vzbuzuje to hodně otázek. Ještě je možné, že Harry zdědil něco od Jamese a kousek Voldemortovy duše to jenom rozdmýchal. Ale to by byl asi stejně Harry OOC. Kdo ví... Moc děkuju za komentář  
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: Siruka - 23.02. 2014
Naprosto dokonala jednorazova mam tenhle par moc rada.Trefila ses smi do vkusu a dekuju za preklad
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 23.02. 2014
Haha, vážně? To jsem moc ráda, že se ti to líbilo Já děkuju za komentář  

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: luisakralickova - 21.02. 2014
Huh, přečetla jsem už ráno, nechala odležet, a nedá mi to nekomentovat. Opravdu zapůsobilo... s tímhle žít a být takhle šťastný? Nevím, asi ne. Díky za překlad, ale takovýhle Harry raději ne.
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
To je dobře, že komentuješ ) A je dobře, že zapůsobilo. Akorát mi Harry nepřišel zrovna šťastný. Snažil se předstírat, protože nikdo nevěděl, co ve skutečnosti udělal, ale muselo ho to ničit. A v noci se budil a Hermiona ho utěšovala, protože si myslela, jak ho válka položila (i když i to byla částečně pravda). Každpodáně díky. 
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: luisakralickova - 24.02. 2014
No právě nebyl šťastný, i když získal, co chtěl. Za jakou cenu? A dokáže s tím existovat dál?
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 24.02. 2014
Vidíš, kolik otázek to vzbuzuje. Taky záleží na tom, jestli opravdu získal, po čem toužil. Co když se i z Hermiony stal jenom stín toho, kým bývala, a taky předstírala štěstí jako Harry? A co když to Harry věděl a ničilo ho to ještě víc?

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: marci - 21.02. 2014
Moc, moc pěkná povídka. Velice působivá - vlastně bych si ráda přečetla něco delšího s temným harrym. paráda. A krásné verše na závěr. Díky :)
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
Delšího hmm... To není špatný nápad. Překlad by mě asi totálně vyšťavil, ale... Poohlédnu se Díky, marci  

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: TaraFaith - 21.02. 2014
Tak tohle bylo hodně drsné a hlavně kruté. Nebyla to nejdrsnější povídka, jakou jsem četla, ale psychycky hodně náročná. Moc díky za překlad.
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
Náročná byla. Když jsem ji vybírala, přečetla jsem dost těchhle s temným Harrym a všechny byly... hm. Přesně takové. Moc díky za komentář!  

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: Neprihlásený - 21.02. 2014
Napadá mě ještě tolik jiných možností, jak se také může vyvinout podobný vztah (1+1+1), že raději jen poděkuji za výborný překlad velmi dobré povídky. Četlo se to samo. A ten konec byl...přesný.
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
A já moc děkuji za komentář :)

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: solace - 21.02. 2014
To, čo Harry cítil k Hermione nebola láska, ale posadnutosť, inak by také niečo nebol schopný urobiť. Druhou možnosťou je, že ho premohla časť Voldemortovej duše, ktorú nosil v sebe. V každom prípade si sám nad sebou podpísal ortieľ a šťastný nikdy nebude. Ďakujem za preklad, dievčatá. Bolo to pôsobivé.
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
Možná to láska byla, ale nevíš, co udělá s tvojí láskou kus Voldemortovy duše. Možná tu lásku tak zpřekroutí a zkazí, že se z toho stane tohle (ať už je to cokoliv). Nemohl to být Harry, kdo Rona zabil, musel nad ním převzít vládu Voldemort. Nějakým způsobem nebo třeba jenom částečně - což je asi ještě horší. Díky, solace!  

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: Lupina - 21.02. 2014
Jak se píše v komentáři nade mnou, šílená drnost i bez bitev. A tak nějak jsem připomněla jiné povídky, které se také zabývají temnotou v Harrym. A že tady byl temný. Řekla bych, že tady jej přemohla ta část Voldemortovy duše, co měl v sobě. Nejhorší je, že toto nemohlo dopadnout dobře. A možná jsem i ráda, že autorka konec takto nechala, i tak to bylo depresivní. Ale svým způsobem krásné. Děkuji, děvčata, velice mě to zaujalo. :-)
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
Jsem ráda, že tě to zaujalo, to byl účel. Podle mě z toho Harry vyvázl moc lehce, ze vší té temnoty a války. Pravda, neví se, co zažíval po bitvě, ale podle mě by ho to jako puberťáka muselo skolit ještě víc. Byl to ještě kluk a už měl v sobě tolik zla... Díky za komentář, Lupino

Re: To kvůli tobě jsem tady Od: Sally - 21.02. 2014
Toto bola tá najdrsnejšia poviedka akú som čítala. Bez šialenej bitky, tečúcej krvi či lámania kostí. Takto na ráno, uf, druhýkrát si vezmem varovnie k srdcu.   Parádne preložené, vrelá vďaka, čítalo sa to samo
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
Vážně nejdrsnější? Ještě že jsem sem nedala tu, co byla původně v plánu. Tím že se v ní nemlátí hlava nehlava, je to ještě horší. Asi jsem měla to varování napsat třikrát větší a tučně Moc děkuju!
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: Sally - 21.02. 2014
Z hľadicka psychologického a emočného určite. Tak, na každého môže pôsobiť inak   Nepanikár, stačilo takéto varovanie   A čo si pôvodne zamýšľala sem dať?  
Re: To kvůli tobě jsem tady Od: arabeska - 21.02. 2014
Je pravda, že psychologické jsou vždycky silnější a náročnější než ty krvavé. Četla jsem pár krvavých, které byly napsané naprosto vážně, a docela jsem se i pobavila. Ale já mám z těch pitev dost silný žaludek, jen co je pravda Lillielle má spoustu takových povídek a tahle zdaleka není nejhorší. Ale možná to přeložím, abych vám všem ukázala, co to je číst ráno náročnou povídku ) Jenom nechci, aby ze mě měla elbi noční můry  

Prehľad článkov k tejto téme:

Ria Rose: ( arabeska )10.02. 2019Rukopravectví
iolah: ( arabeska )11.01. 2019Bezvýznamnosti
AzarDarkstar: ( arabeska )23.11. 2018Unaveni půlnocí
blue artemis: ( arabeska )04.02. 2017Kočko, kočko kočkatá, kde máš svoje koťata?
GotitasdeSol: ( arabeska )03.05. 2016Prsty od čokolády
NimbusSeeker70: ( arabeska )10.04. 2016Sebedospělejší
TheNextFolchart: ( arabeska )31.07. 2015Růžová
Bob The Other Zombie: ( arabeska )24.04. 2015Krev, nudle a ohnivá whisky
Narcissa Raie: ( arabeska )16.10. 2014Dopisy
luusmatli13: ( arabeska )03.05. 2014Dopis
Lillielle: ( arabeska )21.02. 2014To kvůli tobě jsem tady
Apalapucian: ( arabeska )07.02. 2014Till Kingdom Come
debjunk: ( arabeska )31.01. 2014Překvapení
gillan: ( arabeska )24.01. 2014Jako slunce
Midnightkisses10: ( arabeska )17.01. 2014Neplecha ukončena
xLostInTheSun: ( arabeska )10.01. 2014Obarvi svět
. Úvod k poviedkam: ( arabeska )10.01. 2014Úvod k prekladom