Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

11 věcí

Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část C

11 věcí
Vložené: tigy - 25.01. 2014 Téma: 11 věcí
Florence nám napísal:

11 THINGS

AUTOR: WickedlyAwesomeMe 

ORIGINÁL: http://www.fanfiction.net/s/4776175/1/11_Things

PŘEKLAD: Florence

BETA: Kaitlin

Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

11 VĚCÍ

Kapitola osmá: Malé děti a příšerky

Část C

 

Poznámka překladatelky: Zdravím! Omlouvám se, že mi tak dlouho trvalo, než jsem přišla s novým kusem kapitoly, ale měla jsem toho trochu hodně. Budu se snažit zase přejít na pravidelný týdenní režim, tak mi držte palce.

Jo a vím, že jsem nějak nestačila odpovídat na komentáře. Rozhodně to není proto, že bych si jich nevážila, to teda fakt ne. Jsem za ně moc vděčná a děkuji <3


5. Chci udělat dítěti radost

„Pojďme domů,“ navrhla Hermiona a široce zívla. Už se dávno zešeřilo a oni si v zábavním parku užili legrace až až. Postavila se a obě blonďaté hlavy ji napodobily.

Parkoviště bylo od místa, kde se nacházeli, docela daleko a jen ta myšlenka Hermionu unavila ještě víc. Zastavila se a promnula si oči. Draco, který ještě pořád nesl Sophii, se na ni zvědavě podíval. „No tak, Grangerová, myslel jsem, že chceš jít domů, ne?“

Hermiona otevřela náruč a prohlásila, „Nes mě.“

Draco se na ni pobaveně podíval. „Prosím?“ zeptal se jí a položil Sophii na zem. Pětiletá holčička se podívala z jednoho dospělého na druhého.

„Nes mě,“ zopakovala a popošla k němu blíž. „Na zádech.“

Blonďák si odfrkl. „Ale ale, Grangerová,“ řekl a zamával jí prstem před obličejem. „Slíbilas, že už po mně nikdy nebudeš chtít, abych tě nesl na zádech.“

„Byla jsem opilá, když jsem ti tohle slibovala!“ vykřikla. Jednou se Hermiona na Ministerském večírku opila a Draco neměl jinou možnost než ji nést domů. Brunetka vyžadovala, aby ji nesl na zádech, k čemuž teda Draco nakonec neochotně svolil. „No tak, nes mě. Jestli mě neponeseš, tak… tak“ – podívala se okolo a ukázala prstem na nejbližší lavičku – „tak budu spát támhle.“

Draco se zamračil. „Klidně,“ řekl a chytil malou Sophii za ruku. „Já tě přemlouvat nebudu.“ Otočil se a dal se znovu do chůze.

To Hermionu naštvalo. „To je neuvěřitelný!“ vykřikla a vykročila k lavičce.

Blonďák, který si všiml, že mu Hermiona není v patách, se otočil. Zamračil se, když uviděl Hermionu, jak se usazuje na lavičku, na kterou ještě před okamžikem ukazovala. S hlubokým povzdechem opatrně pustil Sophiinu ručku. „Hermiono, ty jsi neuvěřitelná!“ vykřikl. „Pojď sem. Ponesu tě.“

Brunetka se usmála a tryskem se začala hrnout k blonďákovi. Pak se otočila na Sophii a usmála se. „Mohla bys mi to prosím tě podržet, zlatíčko?“ zeptala se a podala jí svou malou kabelku. Malá blondýnka s úsměvem přikývla.

Hermiona se podívala zpátky na Draca, který si klekl na jedno koleno. Okamžitě mu obtočila kolem krku obě ruce. Blonďák zasténal a stoupl si, zatímco Hermiona si kolem něj hned obtočila obě nohy. „Grangerová, pořád nemůžu uvěřit, že jíš kameny,“ prohlásil a mírně si ji poposunul. „Prosím, přestaň s tím konečně. Vymklo se ti to z rukou.“

Brunetka se mírně zamračila a bradu si položila na blonďákovo pravé rameno. „Zmlkni,“ zamumlala jen, když se jí zavíraly oči, zatímco znovu široce zívla. Brzo už podřimovala.

Sophie se podívala na Draca se spící Hermionou na zádech. Růžového medvídka si přitiskla blíž k sobě, zatímco na tváři se jí rozlil spokojený úsměv. „Draco?“ zeptala se tiše.

„Ano, děcko?“

„Ty a Hermiona jste manželé?“ zeptala se Sophie nevinně a věnovala svému medvídkovi jednu rychlou pusu.

Draco okamžitě zčervenal až za ušima. „O-o čem to mluvíš?“ vykoktal, což ho moc nepotěšilo.

„No, pan Cukrová vata se ptal, jestli jste moji rodiče,“ odpověděla mu malá blondýnka, aniž by si všimla, jak staršího blonďáka přivedla do rozpaků.

Dědic Malfoyů tiše zasténal a zachvěl se díky Hermioninu horkému dechu blízko svému krku. „Ne, ne, ne,“ zatřásl mírně hlavou, aby brunetku nevzbudil. „My nejsme manželé, Sophie. Jsme jenom nejlepší kamarádi.“

„Vážně?“ zamračila se. „A kdy teda budete manželé?“

Draco zkřivil obličej do nerozluštitelného výrazu. „Proč si myslíš, že se budeme brát?“

Roztomilou tvář Sophie naplnil údiv. „No, paní Jenkinsonová nám říkala, že když muž miluje ženu, tak by se měli vzít.“

Blonďák si povzdechl a pokusil se promnout si nos, ale to mu šlo jen těžko, když musel podpírat Hermionu. Díky Merline za to, že byla tak rychlý spáč. „Děcko, jsi pořád moc malá na to, abys chápala lásku. Chci říct, je ti jen pět, pro Boha!“

Malá blondýnka mrkla. „Tak jo,“ řekla. „Ale“ – ukázala malým prstíkem na Dracův krk – „proč máš ten prsten?“

Dracovi spadla čelist. Ta malá holka byla chytřejší a všímavější, než si myslel.

„Je pro Hermionu?“ pokračovala nevinně a usmála se na brunetku, která se přitulila k Dracovu krku.

„Ne!“ odpověděl úsečně, čímž malého sirotka docela překvapil. Když přemýšlel, jak by malé Sophii ten prsten vysvětlil, na tváři se mu usadil ustaraný výraz. „Podívej, Sophie,“ začal, „ten prsten mi dala moje mamka. Je pro mě moc důležitý.“

„Aha,“ řekla holčička.

„A Sophie?“ dodal blonďák nejistě. „Můžeš mi udělat laskavost?“

Sophie dychtivě přikývla.

„Prosím, neříkej Hermioně o tom prstenu, ano?“


Draco sebou snad už po sté trhl. Hermionina hlava bouchala o okénko v jeho autě, ale Hermionu to rozhodně neprobudilo. Blonďák se vsadil, že lehký otřes mozku by ji donutil otevřít oči.

Podíval se do zpětného zrcátka a oči mu okamžitě přistály na malé Sophii. Zvědavě si prohlížela spící brunetku, v náručí svírala růžového medvídka. Nemohl si pomoct, aby se neušklíbl. Možná Sophie taky přemýšlela nad tím, jak mohla Hermiona v klidu spát, když jí hlava mlátila o sklo.

Ujistil se, že malá blondýnka pořád sleduje Hermionu a vytáhl z kapsy svou cennou hůlku. Tiše vykouzlil ze vzduchu polštář. S pýchou na svoji práci hned hůlku zase uklidil do kapsy.

Pak vykouzlený polštář sevřel v ruce. Sophii to překvapilo, jelikož ten polštář předtím samozřejmě neviděla. Malá blondýnka sledovala, jak se Draco k brunetce opatrně naklonil. Na pár chvil pustil z ruky volant, čímž se jí malé oči rozšířily. Dívala se, jak opatrně dává polštář mezi sklo a Hermioninu hlavu.

Úlevně vydechla, když se Draco zase chopil volantu. „Jsi si jistý, že nejste manželé?“ zeptala se ho tiše… skoro nevinně. Koukala, jak blonďák úplně zčervenal. Ta barva ji zmátla ještě o něco víc.

„Ano, jsem si jistý,“ odpověděl jí.

„Ale…“ začala a poškrábala se na krku.

„Ale co?“

„Je to divný,“ dokončila větu s očima soustředěnýma na spící brunetce. „Draco, já bych se na něco chtěla zeptat.“

„Na co, děcko?“ zeptal se, i když si teda nebyl moc jistý, že tu její otázku chce znát.

„Miluješ ji?“

Draco okamžitě šlápl na brzdy, což překvapenou Sophii vyhodilo trochu vpřed.

S očima široce rozevřenýma se blonďák podíval na Hermionu. Ta se trochu pohnula, ale díky Bohu se neprobudila.

Malfoyův dědic se ostražitě podíval na malou blondýnku. „Proč se najednou ptáš?“

Sophie roztomile pokrčila rameny.

„Chceš vědět moji odpověď?“ zeptal se. Když Sophie přikývla, usadil se mu pohled zase na Hermioně. „Co kdybych ti řekl, že ano?“

Malý sirotek se široce usmál. „Tak bych ti věřila,“ řekla mu.

Draco se křivě usmál. „Ale ona ne,“ mávl rukou k spáči vedle sebe. „Hermiona by mi nevěřila a kromě toho…“

„Co?“ zeptala se, když Draco zamířil s autem zpět do provozu.

„No, nevím, jak ti to říct,“ zamumlal. „Ale Hermiona už odsud brzo odejde, víš?“

„Kam?“

„Nahoru,“ řekl a ukázal prstem do vzduchu.

„Aha.“

Draco semknul rty a zasmál se. „No, když o tom tak přemýšlím,“ pokračoval, „myslím, že nakonec skončí dole“ – ukázal prstem na podlahu – „tam. Zlobivá holka, hned ji vykopnou.“

„Ona umře?“ zeptala se Sophie tiše. Blonďák několikrát za sebou přikývl. To byl celý on, nepřímo vysvětloval malé holčičce, že Hermiona umře, i když ona přesně věděla, co se s ní stane.

S povzdechem přikývl.

„To je… to je…“ A pak se k blonďákově hrůze Sophie rozbrečela. Hermiona se s trhnutím probudila a s očima široce rozevřenýma se ihned otočila po malé blondýnce. Draco hned zastavil auto.

Podíval se na zadní sedadlo a přitáhl si Sophii k sobě na klín.

„Co se stalo?“ zeptala se brunetka s tváří ještě od spánku. „Proč Sophie brečí?“

Malá Sophie natáhla ruce k Hermioně. Draco s povzdechem podal holčičku zmatené brunetce. Téměř okamžitě jí Sophie obtočila ruce kolem krku a pokračovala v breku.

„Prosím, neumírej,“ vzlykala malá holčička a obličej si zabořila do Hermionina krku. „Já nechci, abys umřela.“

Hermiona překvapeně zamrkala. Oči jí hned přicestovaly k blonďákovi a pak se zamračila. „Co…“

„Omlouvám se,“ řekl s pocitem viny. „Řekl jsem jí to.“

Povzdechla si a políbila Sophii do vlasů. „Šššš…“ zamumlala a pohladila ji po hlavě. „Prosím, nebreč.“

„Prosím, neumírej,“ zamumlala pětiletá znovu.

Brunetka se podívala zpátky na blonďáka s prosbou o pomoc napsanou v očích. Draco chytnul její ruku a jemně ji stiskl. „Teď ji dovedu zpátky do dětského domova.“

Hermiona nejistě přikývla. „Dobře,“ zašeptala. Zněla, jako kdyby se brzo měla sama rozbrečet.

A pak Draco otočil klíčem a přivedl auto znovu k životu.


„Jsem unavená,“ prohlásila Hermiona a promnula si oči, které byly ještě pořád červené od pláče. Ona a Draco zrovna dovedli zpátky roztomilou Sophii do mudlovského dětského domova. Hermioně zlomilo srdce, když viděla, jak nenadšeně od nich Sophie odchází. Ale oni se o ni samozřejmě starali jen na jeden den, takže ačkoli by si ji Hermiona ráda nechala jen sama pro sebe (a pro Draca taky), tak nemohla.

Draco si povzdechl, ale nic neřekl. Od chvíle, kdy nastartoval auto po tom malém Sophiině výbuchu, byl skoupý na slovo. I teď beze slova otevřel dveře od její ložnice a dovnitř ji trochu popostrčil.

Brunetka, překvapená jeho činy a tichem, se na něj starostlivě podívala. „Děje se něco, Fretko? Jsi strašně ticho,“ řekla mu.

Blonďák jen potřásl hlavou.

Hermiona semkla rty a zvědavě se na něho podívala. Pak si jemně povzdechla. „No dobře, tak tady dobrou noc,“ popřála mu.

Draco jen pokýval hlavou a otočil se k odchodu. Brunetka se zamračila. Měl říct svou obvyklou frázi „Spi dobře“. Něco s ním určitě nebylo v pořádku.

Potřásla hlavou a otočila se. Měla takový pocit, že zítra s ní zase bude mluvit normálně.

„Hermiono.“

Překvapeně se k němu otočila. A pak už jen věděla, že se ocitla v pevném objetí silných paží Draca Malfoye. Sebrala se a zeptala se: „Co to děláš?“ nejistě ho začala poplácávat po zádech.

Za odpověď si blonďák vybral to, že se jí přitulil blíž ke krku.

Hermionina pravá ruka zamířila k jeho vlasům. „Dneska se chováš tak nějak divně, Malfoyi,“ poznamenala. „Co je s tebou špatně? Máš menstruaci?“

Draco nic neřekl, ale Hermiona cítila, jak se trochu usmál.

Brunetka se zamračila. „Jsi nemocný?“ zeptala se ho s obavami ve svém hlase. „Děláš mi starosti. Je s tebou něco v nepořádku?“

Blonďák ji jen pevněji objal. Opravdu ji nechtěl pustit. Vzpomněl si na jednu knihu, na Pět starých známých, a pro něj bylo nebem mít Hermionu Grangerovou v náručí.

Draco několikrát zamrkal, víčka mu zavadila o nahou Hermioninu kůži. Oči ho podivně píchaly, což ho dovedlo k zamračení.  Zatnul tuby. Ten pocit znal. Podobná věc se mu stala už dvakrát. Poprvé, když mu otec v pěti letech sebral to mudlovské autíčko, co tak moc chtěl. A pak po druhé, když vyprávěl Ufňukané Uršule o tom, jak moc je unavený a frustrovaný z těch věcí, co se mu dějí, a to mu bylo jen šestnáct.

„Draco?“ zeptala se Hermiona.

„Dobrou, Grangerová,“ odpověděl jí rychle. „Spi dobře.“

„Ne, počkej!“ snažila se ho brunetka zastavit a chytla se ho za košili, jen co se od ní pokusil odtáhnout.

„Jdu domů,“ zaskřehotal a pak zopakoval: „Dobrou noc, Grangerová.“

„Draco…“

„Prosím,“ řekl jen a tentokrát se úspěšně odtáhl pryč z jejího náručí. Její pravá ruka jí okamžitě vystřelila ke krku. Byla si stoprocentně jistá, že ucítila slzu. Vzhlédla. Draco se už začal přemisťovat, ale Hermiona si stejně všimla té malé kapky v jeho pravém oku. Nikdy předtím neviděla Draca Malfoye plakat.


Poznámka překladatelky:

O knize „Pět starých známých“ si můžete přečíst víc tady: http://www.databazeknih.cz/knihy/pet-starych-znamych-3136

 

 

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Úžasná kapitola, jako vždy ... a jako vždy, chudák Draco ... těším se na další překlady, jen tak dál :-) a moc za ně děkuji :-) 

Draca je mi líto, ale svým způsobem si za to může sám, měl by jí to říct, takhle bude do smrti litovat, že to neudělal, když měl šanci (za předpokladu, že teda Hermiona umře, zatím to nevypadá, že by se to k tomu nějak schylovalo). Sophie byla zlatá, děti jsou vážně nejupřímnější... někdy až moc. No a Hermiona je tak strašně bezstarostná a lehkomyslná a svým způsobem děsně sobecká, až mě občas štve. Díky za překlad, jsem zvědavá, jak to s nimi bude dál!

Úžasná povídka a úžasná kapitola. Doufám v brzké přidání další kapitoly :) *Kath

Úžasná povídka a úžasná kapitola. Doufám v brzké přidání další kapitoly :) *Kath

Dik za preklad. Sofia bola perfektna.

Z nějakého důvodu jsem se úplně zamilovala do představy, jak nese Draco Hermionu na zádech. A maličkou Sophii jsem si stihla zamilovat, doufám, že to není naposledy, co ji vidíme:( Bože, jak já nechci, aby Miona umřela! Tipuju, že na konci povídky budu brečet přinejmenším jak Sophia... Díky moc za překald, potěšil.))

Hm, zacinam sa o nich oboch bat.. toto je take smutno krasne, az neviem, ako to dopadne veru.. kazdopadne diky za dalsi kusok skladacky

Nádherná kapitola. Ale autorka nás už napíná - furt se nevyjádřil. Ale ta malá by se k nim tak hodila... Děkuji za další kousek, jsem moc ráda, že jsi se k povídce vrátile. Díky

Dík za ďalšiu kapitolu. Hm, tak aj tá malá päťročná si všimla, že je Draco zaľúbený do Hermiony.  Pekný preklad, ďakujem.

Prehľad článkov k tejto téme:

WickedlyAwesomeMe: ( eryenie )07.08. 2015Epilog
WickedlyAwesomeMe: ( arabeska )17.06. 2015Kapitola jedenáctá: Dobré a špatné zprávy
WickedlyAwesomeMe: ( arabeska )06.06. 2015Kapitola desátá: Hroby
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )05.10. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )29.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )22.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část druhá Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )06.09. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.08. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )11.03. 2014Kapitola devátá: James Moore, část první Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )25.01. 2014Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část C
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )17.11. 2013Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.11. 2013Kapitola osmá: Malé děti a příšerky Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )15.09. 2013Kapitola sedmá: Zestárnout s tebou Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )30.08. 2013Kapitola sedmá: Zestárnout s tebou Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )26.07. 2013Kapitola šestá: KOŠŤATA A KOLA! Část B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )12.07. 2013Kapitola šestá: KOŠŤATA A KOLA! Část A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )05.07. 2013Kapitola pátá: KŘIČ!
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )28.06. 2013Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )21.06. 2013Kapitola čtvrtá: Otočit se a zatočit A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )14.06. 2013Kapitola třetí: Historie Bradavic, druhé vydání
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )07.06. 2013Kapitola druhá: Tajná záležitost B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )31.05. 2013Kapitola druhá: Tajná záležitost A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )24.05. 2013Kapitola první: Válka vodních pistolek B
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )17.05. 2013Kapitola první: Válka vodních pistolek A
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )10.05. 2013Prolog - druhá část
WickedlyAwesomeMe: ( Florence )04.05. 2013Prolog
. Úvod k poviedkam: ( Florence )26.04. 2013Úvod k poviedke