Florence nám napísal:
Preklady fanfiction Harryho Pottera
Len pre našu zábavu a poučenie.
Len pre našu zábavu a poučenie.
3. december 2013
Kartička z čokoládových žabek pro profesora Snapea
selinabln
Překlad: Florence
Beta: Kaitlin
Žánr: Romance/humor
Shrnutí: Válka je vyhrána, ale život je stále nespravedlivý a Rose Weasleyová učiní znepokojující zjištění.
Pět drabble.
Originál: http://www.fanfiction.net/s/4447210/1/A-Chocolate-Frog-Card-for-Professor-Snape
Prohlášení: Všechna práva náleží JKR.
„Jen minutku, Severusi, musím říct Rose a Hugovi, že tu jsi a že se pustíme do práce.“
Tmavé oči se naplnily pobavením.
„Jen minutu, Grangerová, nebo si pro tebe do té jámy lvové dojdu.“
Čarodějnice se usmála a jemu se zastavilo srdce, když se naklonila a políbila ho na tvář.
„Jen minutku, a jestli chceš, tak moje poznámky leží na stole.“
Když v kuchyni osaměl, zamračil se.
Weasley byl hlupák, že opustil svoji rodinu: Hermionu i ty děti. Byl hlupák, že opustil takový dar, pro který by se on sám vzdal třeba i Merlinova řádu.
Ne, že by nějaký měl.
* * *
„No tak, mami, jen jednou.“
„Vážně se musím vrátit zpět k profesoru Snapeovi, Hugo.“
„Jen pět minut.“
Hermiona si povzdechla a klekla si do moře kartiček z čokoládových žabek.
„Dobře tedy, co hrajete, zlatíčka moje?“
„Vyber si slavného kouzelníka, mami. Já si vzal Brumbála.“
„Aha a koho sis vybrala ty, Rosie?“
Její dcera si skousla třesoucí se spodní ret a oči sklopila k rukám.
„Rose?“
„Profesora Snapea.“
„A?“
„A? On nemá žádnou kartičku, mami.“
„Ach, Rosie!“
„To je tak nefér, mami! Každý jiný člen Řádu ji má. Dokonce i taťka!“
Hermiona uchopila ruce své rozrušené dcery a jemně je zmáčkla.
* * *
„Já vím, zlatíčko. Ale problém je, že ministerstvo ho nikdy jako řádného člena Řádu neuznalo.“
„Hmmm.“
„Ale můžeme mu vyrobit naši vlastní kartičku.“
„To můžeme?“
Rose na ni vzhlédla s rozzářenýma očima.
„Samozřejmě.“
Hermiona zamyšleně prohrábla zrzavé kudrliny své dcery a odtáhla jí je z obličeje.
„Zlatíčko, proč sis vybrala právě profesora Snapea?“
Rose jí věnovala na malé jedenáctileté dítě až moc vyzrálý pohled.
„Mami, máš ho ráda.“
„Já ne-“
„Hmmm.“
„No, dobře, řekněme, že mám.“
„Řekla jsi nám, že nemá žádnou rodinu a tím, jak je taťka pryč…“
Hermiona polkla a přitáhla si svoji dceru do těsného objetí. „Rozumím.“
* * *
„Ale obávám se, že to není možné.“
Sklonila se a políbila Rose na čelo.
„Proč ne?
„On-“
„No-“
„Promluvíme si o tom, později, zlatíčko. Teď se musím vrátit zpět za profesorem.“
„Vypadá to, že mu vůbec nevadí čekat.“
„Hugo, jak jsi – “
„Ehm. Dobrý den, profesore Snape.“
Hermiona se otočila na Severuse opírajícího se o rám dveří s výrazem, který nemohla rozluštit.
„Dobré odpoledne, slečno Weasleyová, pane Weasley.“
„Severusi, jak dlouho-“
„Dost dlouho. Říkal jsem ti, že si pro tebe dojdu, než se tvé pergameny rozpadnou na prach.“
„Aha.“
Se sklopeným pohledem vstala z podlahy, zatímco tváře jí hořely rozpaky.
* * *
Zavřel za ní dveře.
„Omlouvám se, Severusi. Později Rose vysvětlím, že nejsme nic víc než jen kolegové.“
„Myslí si, že mě máš ráda.“
„To rozhodně mám.“
„Jako vážně ráda.“
Čarodějka zbledla, obtočila si paže kolem trupu a otočila se ke kuchyňskému oknu.
S vědomím, jak mu buší srdce, jí položil ruku na rameno.
„Možná tě to překvapí, ale já tě mám taky vážně rád, Hermiono.“
Otočila se na něho. Její velké hnědé oči našly ty jeho.
„Mě?“
„Tebe.“
„A mé děti?“
„Ty jsou docela snesitelné.“
„Aha.“
„Tak co teď?“
„Myslím, že teď bych byla vážně ráda, kdybys mě políbil, Severusi.“
Vitajte, ste prihlásený ako Neprihlásený