Preklady fanfiction Harryho Pottera

Len pre našu zábavu a poučenie.

Had mistra lektvarů

Had mistra lektvarů 7

Had mistra lektvarů
Vložené: Patolozka - 16.07. 2013 Téma: Had mistra lektvarů
Patolozka nám napísal:
Severus se baví se Sorai, Severus se baví s Brumbálem, Severus se baví s McGonagallovou a Harry dochází ke zjištění, že je z něčeho zpruzený, proč asi?
Pozor, nie je možné otvoriť v novom okne, musíte sa vrátiť späť.

The Potion Master's Snake - Had Mistra lektvarů

Autor: Winds of Water, Překladatelka: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Claire

http://www.fanfiction.net/s/4470157/1/The_Potion_Masters_Snake

Romance, Snarry, OOC

This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Winds of Water, czech translation was created by Patolozka.

ooOoo

Kapitola 7

„Na určité úrovni příjemné…“ četl Severus nahlas z dopisu, který stále ještě držel ve svých dlouhých prstech. Vyslal k Sorai ponuře pobavený pohled. „Zřejmě nedokáže ocenit svůdné půvaby milostné předehry. Takže, co to znamená, Sorai? Myslíš, že zachází do extrému, aby se trochu pobavil nebo aby byl sváděn?“

Sorai ho počastovala zasyčením, kterému nerozuměl, než se uložila zpět na svůj rozměrný, plochý kámen, aby pokračovala ve slunění pod miniaturním sluncem, které pro ni Severus každé ráno vyčarovával.

„Tvrdohlavost není jeho jediná přetrvávající vlastnost,“ poznamenal suše a nechal ruku držící dopis spadnout k boku. „Také oznamuje to, co je zatraceně zřejmé, když dostane šanci, že?“

Severus byl tím dopisem ve skutečnosti spíše pobavený a ohromený, než rozzlobený. Dokázal ocenit rafinovaný význam, který dopis obsahoval a kterým tak reagoval na jejich slovní výměnu. Byl pobaven skutečností, že Harry viděl jako vhodné adresovat mu dopis s oslovením pan Skandální. A poměrně upřímně, byl ohromen, jak se Harry snažil prosadit. Což bylo něco, čeho by jiný, hormony ovládaný, puberťák pravděpodobně nebyl schopen.

Bylo mu jasné, že je Harry doopravdy vyspělý, a že je nyní i mužem. Daleko více než jeho stejně staří spolužáci. Jistě, vždy si myslel, že tomu tak v určitých ohledech je, ale nikdy ho nenapadlo, že by ten mladík byl schopen se neřídit tužbami svých vlastních hormonů.

„I tak bych rád věděl, co jsi mu řekla, že ráno tak vypálil pryč,“ zabručel Severus, když znovu složil dopis a otočil se od velké ubikace, kterou Sorai obývala v jeho soukromých laboratořích.

Jeho kroky ho vyvedly ze silně chráněné místnosti ven do úzké chodby, která vedla do zbytku jeho komnat. Jakmile se dostal do obývacího pokoje, věděl, aniž by se otočil do kouta, že tam s ním je ještě někdo. „Opravdu budu muset zase začít blokovat krb, že? Zřejmě jsem moc zpohodlněl, když se zdálo, že jsi tu narážku loni pochopil,“ podotkl ledabyle, když vstoupil.

„Asi jsem ten incident, o kterém hovoříš, dočasně opomenul,“ usmál se Brumbál vlídně z místa u kamenné římsy, kde stál.

„Vsadím se, že ano,“ odfrkl si Severus, zatímco se odešel usadit do jednoho z černých čalouněných křesel, odhazuje dopis, který vzápětí ladně přistál na skleněném stolku ani ne metr od něj. „Co chceš?“ zeptal se s pohledem zafixovaným na staršího muže, než si hlavu opřel v křesle.

Brumbál musel zadusit pobavený smích nad královskou aurou, kterou jeho profesor Lektvarů vyzařoval. Stále se usmíval, i když pohlédl dolů na dopis. „Něco, co nehodláš spálit?“

Severus znal důvod pro jeho mírné překvapení, obyčejně totiž ničil každý kousek korespondence, která mu přišla. Zvykl si na to po tu dlouhou dobu, co byl špionem. A i tak jen zřídka dostával dopisy, které by byly hodny uschování. „Přišel jsi, protože jsi předvídal, že to nebudu pálit, a tak mě tím chceš trápit?“

„Ne, ale snaha vyhnout se tématu mě jen přinutí k tomu být ještě zvědavější, jak víš,“ podotkl Brumbál, přecházeje k dopisu. „Mohu?“

Severus si odfrkl. „To rozhodně nemůžeš. Je to plné nejúžasnějších důvodů, proč si myslím, že jsi takový šťoural. A to jsou jen důvody z dnešního dne.“

„Och,“ řekl Brumbál, náhle se ušklíbající. Teď už měl docela dobrou představu, od koho ten dopis pochází. „Jak to jde s ty-víš-kým?“

„No, ten je teď mrtvý, tvůj zpropadený mazlíček ho zabil, nebo si snad tvoje pokroucená stařecká mysl nevzpomíná?“

„Mínil jsem Harryho, ty jedno jízlivé dítě.“

„Nejsem dítě,“ zavrčel Severus rozmrzele.

„Jsi, ve srovnání s mým věkem…“ zasmál se Brumbál a bez vyzvání se usadil na Severusův gauč. „Takže zpět k Harrymu.“

Severus muži, který se sám pozval, aby zůstal, věnoval pohrdavý pohled. „Buďto perfektně, nebo zůstanu po zbytek svého života sám. Tedy kromě jednoho šťoury a jednoho hada s prostopášným jazykem.“

„Odpoledne jsem s ním mluvil.“

„Gratuluji,“ povzdechl si Severus a se zasténáním zavřel oči. „Máš nějaký důvod tu být? Ve skutečnosti mám důležitou práci, kterou bych potřeboval udělat. Však víš – to, za co mě platíš. Nevěřím, že dostávám plat za společenskou konverzaci s tebou.“

„Nemohu se dočkat dne, kdy narazím na tebe a Harryho, až budete jen tak hovořit,“ zasmál se Brumbál a vstal.

„To by ovšem vyžadovalo, abych ho nejprve získal,“ opravil ho Severus, „a jelikož hodlám svůj krb zablokovat ve vteřině, kdy odejdeš, tento den pro tebe nikdy nenastane.“

„A jak to pomůže v případě nouze?“

U dveří do Severusových soukromých komnat zaznělo zaťukání.

„Ach, podívej, signál z nebes,“ oznámil Severus, čímž způsobil, že Brumbál propadl smíchu. „Vstupte!“ vyštěkl.

„Och, jak nabroušený,“ zamumlal si Brumbál k sobě vesele.

Do pokoje vstoupila Minerva.

Severus jí věnoval zmatený pohled, než se jeho výraz změnil na nezaujatý a napůl srdečný. „Ano? Spadl snad jeden z tvých vzácných nebelvírů z věže a zranil se? A pak si Poppy uvědomila, že jí chybí jeden z lektvarů, které potřebuje, protože mě tento,“ ukázal na Brumbála, „pekelný mluvka prostě nenechá v klidu být?“

Minerva jeho směrem protočila oči v sloup. „Také tě ráda vidím, Severusi.“

„Och, jako vždy je mi potěšením, Minervo,“ škádlil ji předstíraně veselým tónem. „A teď, co chceš?“

„Ne jen jeden z jejích vzácných nebelvírů,“ zamumlal si Brumbál pod fousy spolu se zakašláním, které znělo velmi podobně jako: „Harry“.

„Co to mělo znamenat, Albusi? Přísahám, že jsem tě slyšel říkat něco, co by mě přimělo tě proklít až do konce příštího roku,“ prohlásil Severus plynně.

„Ach, to nic,“ odvětil Brumbál klidným tónem.

Minerva nad jejich jednáním znovu protočila panenky. „V podstatě tě chci informovat, že mám dva studenty, kteří si potřebují odsloužit svůj trest.“

„Jen dva? Zaostáváš za svou denní kvótou, Minervo,“ zazíral na ni Severus dramaticky.

„Ano, všichni jsme si dobře vědomi, jakou kvótu splňuješ ty,“ odpověděla upjatě, ale koutky jejích úst se stočily do drobného úsměvu. „Přišla jsem ti vlastně nabídnout něco, co by mohlo být považováno za laskavost.“

„Mohlo?“ zopakoval Severus chabě, a tudíž bezvýrazně. Nebyl ani moc zaujatý tím, co mu jeho spolupracovnice chtěla sdělit. Netečně dumal nad tím, jak se zbytek jeho odpoledne proměnil ve společenský sedánek na jeho účet.

Brumbál, jak se zdálo, vzal tento vývoj událostí za pobídku, aby začal nabízet své oblíbené sladkosti. Což také učinil. K Severusově zlosti, která zřejmě neměla hranic, a Minervině svolnosti ke konzumaci jedné z jeho cukrovinek.

„Děkuji, Albusi,“ řekla Minerva zdvořile, když přebírala světle žlutou sladkost mezi svůj palec a prostředníček. „Takže Severusi…“

„Takže Severusi, zajisté,“ zamručel si k sobě muž pochybovačně a s jízlivostí.

Ona ho ignorovala. „Famfrpálovému vybavení se nedostalo řádného vyčištění už celé roky, takže jsem tam chtěla poslat ty dva výtržníky. Avšak protože bych je nechtěla zabít, tak jsem si myslela, že bych z tvých rukou převzala potrestané studenty na páteční večer. A nechala bych je pracovat na tom úklidu rovněž.“

„A teď – proč bych na téhle sakramentské zemi dovolil rozmazlovat své zadržené studenty, když je mohu dokonale přimět k týdenním nočním můrám o čisticích prostředcích zcela sám. Nepotřebuji nikoho, aby mi pomáhal,“ procedil skrz zuby.

„Jaká milá nabídka, Minervo. Samozřejmě, že přijímá.“ Brumbál vznosně zatleskal rukama.

„Já co?“ Severus na něj hleděl s otevřenými ústy.

„Skvělé,“ ušklíbla se Minerva a rychle odešla, zatímco si tu sladkost vložila do úst.

Severus se na Brumbála otočil s podezřívavým pohledem. „Pokud zjistím, že jsi jí řekl cokoliv nadbytečného, tak udělám to, co se ani dvěma temným čarodějům nikdy nepodařilo, a nasadím tu tvou hlavu na kůl u hradních bran. Ona se tu prostě náhodou objeví a náhodou se zmíní o pátku? Nemá mě tak moc ráda, aby mi prostě na pátek věnovala půldenní volno.“

Brumbál skryl úsměv, ale jeho oči ho zrazovaly svým třpytem. „Och, ale jdi,“ řekl bublajícímu profesorovi s úsměvem, „prostě přijmi tu nabídku a vezmi Harryho na večeři.“

„Ale…!“

„Víš, že to chceš,“ vemlouval mu Brumbál.

Severus ztichl. Samozřejmě, že chtěl… Byla by to jedna ze zřídkavých příležitostí vyzkoušet si a poněkud pokročit v čemkoliv, o co mezi nimi šlo. Další krok by Harryho rozhodnutí urychlil. Ale on nebyl mužem, kterému by se líbilo cítit se, jako by byl podveden a k něčemu nucen. To, že na Harryho Sorai všechno vychrlila, už bylo dostatečně špatné. „Nevím, co by si o tom myslel,“ řekl nakonec, což byla chabá výmluva, jistě.

„No tak se ho zeptej, ne?“ zamračil se na muže Brumbál, jako by něco takového bylo samozřejmé. „Je to dospívající mladík, pochybuji, že by odmítl jakoukoliv nabídku ohledně jídla. Tohle je sotva bitva, kterou bys mohl prohrát.“

Severus zaskučel. „Dobře. Zeptám se ho zítra,“ řekl naštvaně znějícím hlasem.

„Hodný chlapec. A teď - jsi si jistý, že nechceš citronový drops?“

„Bezesporu. Jedině že bych ti ho chtěl strčit do nosu,“ nadhodil Severus a ukázal svým dlouhým předloktím ke dveřím. „Ven. Musím pracovat, pokud si chci udržet zaměstnání, spolu s odčerpáváním části své důstojnosti a zvládnutím tohohle nepořádku měsíce předtím, než bych chtěl.“

„Jako kdyby ses mu chtěl přiznat poté, co odejde ze školy,“ podotknul Brumbál. „Sorai vám byla oběma ku prospěchu.“ A poté odešel krbem.

Severus se zlostně díval, jak se zelené plameny mění na obyčejné oranžové a červené. Dal si hlavu do dlaně a zaskučel. No, nikdo netvrdil, že to bude jednoduché.

Po několika minutách vstal z křesla a začal přecházet po místnostech, aby se pokusil zabavit prací.

Jeho žaludek mu jako pravidelně oznámil, kdy byl čas na večeři. Byl napůl rozhodnut se zabarikádovat u sebe na celou noc a nechat si přinést večeři skřítky, ale nechtěl poskytnout Brumbálovi pocit uspokojení z myšlenky, že se skrývá, nebo mu vnuknout nějakou podobně směšnou představu.

Takže zamířil do Velké síně a obsadil své obvyklé místo s poněkud mrzutým zabručením.

„Dlouhý den, Severusi?“ zeptala se profesorka Vektorová, která dorazila nepříjemně pozdě, takže se musela posadit až k Severusovi.

Vyslal k ní pohled, který nepochybně dokazoval, že nemá náladu na legrácky. „Stále se bojíš hadů, Vektorová?“ zeptal se šťavnatě sladkým tónem, zatímco nevrle popadl vidličku.

Žena pobledla.

Severus to vzal jako souhlas. „Pak se shodneme, že nemám chuť na klábosení. Za celý den už jsem slyšel dost.“

Vektorová okamžitě přikývla.

Severus se vrátil k porcování grilovaného lososa vidličkou.

Harrymu u nebelvírského stolu neušla jeho špatná nálada.

Mladík tam seděl se stínem zamračení, zatímco nepokrytě sledoval, jak se profesor Lektvarů něčím dusí. Doufal, že to nebylo způsobeno dopisem, který mu poslal. Ale i kdyby tomu tak bylo, nevzal by zpět nic, co řekl. Každé slovo byla pravda a on měl svou přísahu, že bude vždy mluvit pravdu, vepsanou do ruky, když se světlo od kůže správně odrazilo.

„Harry, je ti dobře?“ zeptala se Hermiona se zamračením a následovala přítelův zamyšlený, ustaraný pohled. „Vypadá stejně nabručeně jako vždycky. Co je na něm tak fascinujícího?“

„Myslím, že jsem ho možná rozčílil,“ řekl Harry a odvrátil se. Bude si o tom muset se Snapem promluvit. A mezitím se pokusí zjistit, proč při myšlence, že se tím dopisem Snapea dotknul, ztratil chuť k jídlu. Ale pokud ho Snape miloval, pak by tomu měl rozumět. Pokud ho miloval… Harry si povzdechl a snažil se tu hádanku vyřešit, zatímco se nutil do jídla.

„Kdybys ho rozčílil, Harry, pak bys už měl nařízený měsíční trest. A Nebelvír by byl v mínusu s kolejními body,“ podotkl Ron, než si vložil do úst lžíci plnou bramborové kaše.

„Nebo je prostě jen zlostný jako vždycky,“ navrhl Dean ledabyle. „Nevím, proč by tě to vlastně mělo tak trápit. Není to tak, že by byl někdy k někomu milý.“

Harry beze slova přikývl. Po pravdě nesouhlasil ani s jedním z nich. Neznali Snapea jako on, i kdyby ignoroval nejnovější vývoj ohledně Snapeových zřejmých citů k němu. Naštěstí měl ráno znovu Lektvary jako první. Pokusí se tam dostat brzy, aby si se Snapem promluvil, aniž by byli vyrušeni.

Hermiona v mezičase uvažovala po své vlastní ose. Hloubavě žvýkala jídlo, zatímco přemýšlela o tom, co se odehrálo. Čas od času její pohled zamířil střídavě na profesora Snapea a Harryho, avšak k čemukoliv došla, nechala si to pro sebe.

Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: Had mistra lektvarů 7 Od: buffy11 - 19.07. 2013
Nemozem si pomoct - v tejto kapitole sa mi velmi pacil Brumbal/Dumbledore. Ja viem, to jeho miesanie sa do veci inych ludi je niekedy otravne, ale co uz ma vo svojom vysokom veku robit ;-). Tesim sa na dalsiu kapitolu.

Re: Had mistra lektvarů 7 Od: denice - 16.07. 2013
Brumbál je opravdu dobrák - a do svých intrik zatáhl i Minervu. Vsadím se, že stařík si zkontroluje, zda Severus Harryho na večeři opravdu pozval... Díky.

Re: Had mistra lektvarů 7 Od: Nade - 16.07. 2013
Starý dobrý Brumbál, ten milý všetečný stařík, který dokáže Severuse rozpálit doběla jen svou pouhou přítomností. Natož, když vytáhne pytlík s bonbóny. A jenom Brumbál by mohl Harryho nazvat ty-víš-jak. Díky, těším se na pokračování.

Re: Had mistra lektvarů 7 Od: Zuzana - 16.07. 2013
Albus mi strááášne lezie na nervy. Takže sa budem tešiť na večeru:) Dúfam, že dopadne dobre a zažijeme nejaký pekný rozhovor medzi Harrym a Severusom. Ďakujem za preklad:)

Prehľad článkov k tejto téme:

Winds of Water: ( Patolozka )09.04. 2014Had mistra lektvarů 23, druhá část - závěr
Winds of Water: ( Patolozka )02.04. 2014Had mistra lektvarů 23, první část
Winds of Water: ( Patolozka )27.03. 2014Had mistra lektvarů 22, třetí část
Winds of Water: ( Patolozka )24.03. 2014Had mistra lektvarů 22, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )12.03. 2014Had mistra lektvarů 22, první část
Winds of Water: ( Patolozka )08.03. 2014Had mistra lektvarů 21, druhá část
Winds of Water: ( Patolozka )27.02. 2014Had mistra lektvarů 21, první část
Winds of Water: ( Patolozka )20.02. 2014Had mistra lektvarů 20
Winds of Water: ( Patolozka )12.02. 2014Had mistra lektvarů 19
Winds of Water: ( Patolozka )05.02. 2014Had mistra lektvarů 18
Winds of Water: ( Patolozka )01.02. 2014Had mistra lektvarů 17
Winds of Water: ( Patolozka )22.01. 2014Had mistra lektvarů 16
Winds of Water: ( Patolozka )12.01. 2014Had mistra lektvarů 15
Winds of Water: ( Patolozka )21.11. 2013Had mistra lektvarů 14
Winds of Water: ( Patolozka )24.10. 2013Had mistra lektvarů 13
Winds of Water: ( Patolozka )10.10. 2013Had mistra lektvarů 12
Winds of Water: ( Patolozka )17.09. 2013Had mistra lektvarů 11
Winds of Water: ( Patolozka )03.09. 2013Had mistra lektvarů 10 3/3
Winds of Water: ( Patolozka )20.08. 2013Had Mistra lektvarů 10 2/3
Winds of Water: ( Patolozka )06.08. 2013Had mistra lektvarů 10 1/3
Winds of Water: ( Patolozka )30.07. 2013Had mistra lektvarů 9
Winds of Water: ( Patolozka )23.07. 2013Had mistra lektvarů 8
Winds of Water: ( Patolozka )16.07. 2013Had mistra lektvarů 7
Winds of Water: ( Patolozka )09.07. 2013Had Mistra lektvarů 6
Winds of Water: ( Patolozka )01.07. 2013Had mistra lektvarů 5
Winds of Water: ( Patolozka )24.06. 2013Had Mistra lektvarů 4
Winds of Water: ( Patolozka )18.06. 2013Had Mistra lektvarů 3
Winds of Water: ( Patolozka )10.06. 2013Had mistra lektvarů 2
Winds of Water: ( Patolozka )03.06. 2013Had mistra lektvarů 1
. Úvod k poviedkam: ( Patolozka )30.05. 2013Had mistra lektvarů - úvod k povídce