archiv.hpkizi.sk
13. kapitola - Muž a kočka
The Teacher's Pet
Vložené: Patolozka - 10.05. 2013
Téma: The Teacher's Pet
tiberia nám napísal:

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Učitelův mazlíček

Prekladateľ : tiberia

Názov originálu: The Teacher

Autor originálu : Werecat99

Link na originál : The Teacher

Počet slov originálu: : 19 887

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Bradavice - kánon Žáner: Humor , Parody Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _10K-30K Párovanie: Neuvedené
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Werecat99, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


The Teacher's Pet

Autor: Werecat99

Překlad: tiberia

Příběh o tom, jak jeden zlomyslný ryšavý kocour dokáže během jediného týdne obrátit Bradavice vzhůru nohama.



Všechna práva náleží J. K. Rowlingové. Překlad nebyl vytvořen za účelem zisku.

 

13. kapitola - Muž a kočka

 

Kocour zíral na Snapea žlutýma, nestárnoucíma očima. Tenhle člověk možná není tak naprosto neschopný, jak se zdál na první pohled.

„Zajímavé,“ řekl kocour po krátké odmlce. „Jsi mnohem vynalézavější, než jsem ti připisoval,“ dodal a olízl si přední tlapku. Z té zatracené vlhkosti tady ve sklepení se mi kroutí srst, pomyslel si otráveně.

Snape neměl, samozřejmě, ani ponětí, co kočce proběhlo hlavou. Tak se jen ušklíbl. „Děkuji vám, Vaše milosti, za vaše laskavá slova,“ utrhnul se na něj a z jeho hlasu odkapával jedovatý sarkasmus. „A kdybys teď laskavě vypadla z mého sklepení a z mého života, byl bych ti velmi vděčný.“

Kocour se překulil na bok a začal si olizovat obrovské břicho. „Obávám se, že to udělat nemůžu. Aspoň do té doby, než vyprší Protivova lhůta, a to budou ještě dvě noci. Velká Matko všech koček, smrdím jako domácí skřítek. Musím si vyčistit kožíšek.

Snape se zamračil. „Jaká lhůta?“

Kocour vzhlédl a pomyslel si, že ten člověk je přece jen kapku pomalejší. „Před týdnem jsme uzavřeli sázku a Protiva vyhrál. Za trest musím strávit týden ve tvé společnosti.“

„Sázku o co?“

Kocour se zatvářil poněkud rozpačitě. „Ale tak dobře, mohl bych ti to říct. Líp, když to uslyšíš ode mě než od Protivy. Tvrdil jsem, že dokážu sníst desetinásobek své váhy. Protiva řekl, že nedokážu.“ Odmlčel se, jako by znovu prožíval šťastné chvíle. „K mé velké hanbě jsem snědl jen sto dvacet kilo tuňáka a kuřat. Ještě čtyři a půl kila navrch a vyhrál bych sázku.“

Snape pozvedl obočí, očividně ohromený. „No jestli je to pro tebe nějaká útěcha, taky bych vsadil na tebe. Hlavně potom, co jsem tě viděl večeřet,“ dodal se škodolibým úsměvem.

Kočičí tvář se rozzářila. „Díky. Bylo škoda prohrát, zvlášť když uvážíš, že nácvik toho dne ráno jsem zvládnul skvěle. Ani jedno stehýnko nezbylo,“ dodal kocour a hrdě škubnul ocasem.

Mistr lektvarů rychle překonal překvapení. „Tak teď, když jsme si to vyjasnili, mi vysvětli, co mám udělat, abych se zbavil tvé společnosti.“

Kocour zamrkal. „Ale proč?“

Snape se na kočku zeširoka usmál. „Protože jsi to nejvíc sobecké, domýšlivé, nesnesitelné a chamtivé stvoření, na jaké jsem kdy narazil.“

Rozhostilo se tíživé ticho. „Nejsem domýšlivý.“

Snape obrátil oči v sloup. „Ale prosím tě. Dokonce ani Lockhart není tak domýšlivý.“

Kocour vstal a prohlížel si jeho obličej. „Přísahal bych, že mě máš rád,“ zamumlal pod fousy.

„Mít rád tebe? To už bych raději na veřejnosti objímal chlapce-který-přežil a vyprávěl mu, jak úžasného má kmotra, než abych strávil další minutu v tvé přítomnosti.“

Kocour na něj zíral a neměl absolutně žádnou představu, o čem ten člověk mluví, ale tvářil se, že chápe, o čem je řeč. Každopádně bylo jasné, že to myslel jako urážku. „Nemáš mě rád.“

„Správně.“

„Vážně mě nemáš rád.“

Snape založil ruce na prsou. „Míříš tím někam?“

„Jak mě můžeš nemít rád?“ Tomu nerozumím, pomyslel si kocour, dokonale zmatený. Má tu čest být mým sluhou a klidně ji zahodí? Proč?

„Můžu začít třeba tím, že mám celé tělo pokryté škrábanci.“

„Neměl jsi mě nakopnout a šlápnout mi na ocas. Ty kopeš, já škrábu.“ Možná si mě spletl se psem.

„Moje hábity jsou plné chlupů.“

Nejkvalitnější kočičí srsti, když dovolíš. Odpuzuje vodu a v chladných zimních večerech úžasně hřeje.“ A to nemluvím o znamení věrného služebníka.

„Znečistil jsi mou ložnici a koupelnu.“

„Měl jsi mi přivolat bedničku.“ Jak dokáže být tak natvrdlý.

„A co ta nehoda v mé třídě? Pamatuješ si na tu akci se šantou?“

„Fajn, tak jsem závislák. Potřebuju pomoc, ne odsouzení. A jen tak mimochodem, nezbyla tu nějaká ta šanta?“

„A co Fawkes? A Moudrý klobouk?“

„Jsem šelma. Kočky prostě loví ptáky. A pokud jde o klobouk, odmítl mě zařadit do mé koleje.“

Snape na kocoura překvapeně zíral. „Ty jsi byl zařazen do Zmijozelu?“

„Manipulativní, intrikán a nenažraný, to je to, co o mně klobouk řekl,“ odpověděl kocour a hrdě zvedl hlavu.

Chvíli bylo ticho. Mistr lektvarů zjevně přemýšlel o časech, kdy slýchal, jak ho popisují stejnými slovy. Kromě nenažraný, samozřejmě. „A co obtěžování ostatních učitelů? Máš vůbec představu, do jak velkých problémů jsi mě dostal?“

„To nebyla moje chyba,“ protestoval kocour a rozvaloval se na břiše, roztomilý jako kosatka. „Já jsem jen nevinný kocourek.“ Uvidíme, jestli to zafunguje. Ale k čertu, neskočil na to.

„Merlinův zadek, nevinný. Temný Pán je nula ve srovnání s tebou!“

„Kdo?“

Snape obrátil oči v sloup. „Nech to být.“

„Mimochodem, ohledně toho chlápka Lockharta, udělal jsem jen to, o cos mě požádal, pamatuješ?

„Dobře, to uznávám. Ale to, co jsi provedl profesorce McGonagallové, bylo neomluvitelné.“

Kocour zamrkal a něco jako škodolibost mu zasvítilo v očích. „Prosím. Ale jen proto, že ty jsi na dietě, nemusí hladovět všichni ostatní. Musím udržovat svou rodovou linii. Jen jsem následoval své instinkty, jak jsi osobně poznamenal na vaší schůzi.“ A jednou, až budu mít dost dědiců, uskutečním svoje plány na ovládnutí světa.

Mistr lektvarů zamyšleně hleděl na kočku. „Ty máš výmluvu na všecko, že?“

„To bych raději měl mít, po sedmi životech,“ odpověděl kocour pyšně. A možná se ve společnosti nadřazeného tvora taky něčemu přiučíš, člověče.

„Existuje nějaký způsob, jak bych tě dokázal přesvědčit, aby ses choval slušně, než ti ta lhůta vyprší?“

Kocour si olízl fousky. „Vysvětli 'chovat se slušně'.“

„Tak za prvé, žádné škrábání nebo drápání.“

„Pokud mě nebudeš kopat a šlapat mi na ocas, myslím, že to zvládnu,“ souhlasil kocour.

„Nebudeš trousit chlupy na moje oblečení.“

Kocour protočil oči. „Ale no tak. Jak si asi myslíš, že to udělám? To bys mě taky mohl požádat, abych přestal dýchat.“ Výborně. Já a moje velká huba. Tahle hláška byla zvlášť dobrá, kotě.

Snape vycenil zuby. „Pouvažuji o břitvě a holicích lektvarech.“

Kocour vstal, hřbet vyhrbený do oblouku. „Jen to zkus, jestli se odvážíš!“

Nastal okamžik rozpačitého ticha. Pak Snape povolil. „Dobře. Tak je na to oblečení aspoň netřepej schválně.“

Kocour se taky uvolnil, podrbal se na uchu a vyslal do vzduchu obláček srsti. „Budu se snažit, to je všecko, co mohu říct.“

„Existuje jakákoliv sebemenší šance, že mi nezničíš i zbytek sklepení?“ Sarkasmus v jeho hlase by dokázal celou třídu utopit v slzách.

Kocour si olízl genitálie. „Existuje jakákoliv sebemenší šance, že bude moje jídlo podáváno včas?“

Snape se posadil do křesla, přísný obličej poznamenaný únavou. „Tohle je beznadějné,“ zamumlal. „Budu velebit okamžik, ve kterém zmizíš z mého života.“

Kocour na něj zmateně pohlédl. Pořád mě nemá rád. A to bylo víc, než kočičí ego uneslo. Seskočil z postele a z původně černých hábitů, na nichž seděl. Přiklusal k sedícímu profesorovi, vyskočil mu na kolena a začal příst. „Ale no tak, Srabusi, nebylo to přece vždycky špatné,“ řekl a třel si hlavu o sevřené lidské ruce.

Mistr lektvarů se zamračil. „Neříkej mi tak. Nikdy,“ varoval Gingerhead.

„Fajn. Tak jak ti mám říkat?“

„Předpokládám, že oslovovat mě 'pane', to bych po tobě chtěl příliš, že?“ Kocour zavrtěl hlavou. „Dobře, tak tedy 'profesore',“ odpověděl unaveně a zvíře si znovu začalo otírat hlavu o jeho ruce.

„Večeře?“

Snape se zasmál. „Po nájezdu do kuchyně? Ne, nemyslím. Ředitel bude bez sebe, až o tom uslyší.“

„Nakrm mě a já jim tu stávku rozmluvím.“

Pozvedl obočí. „Jak to uděláš?“

Gingerhead zazářily oči. „Zuby a drápy, samozřejmě.“

„Pokud to zvládneš, tak je určitě také dokážeš přesvědčit, aby tě pravidelně živili výměnou za tvoji... ochranu proti všem škodám,“ navrhl Snape.

Kocour téměř zalapal po dechu. Jak to, že to nenapadlo mě? Pak se stočil na člověčích kolenou a předl. „To bych mohl udělat. A tos byl překvapený, že jsem byl zařazen do tvé koleje,“ vrněl.

Snape se na dlouhou chvíli zahleděl na kočku. Pak neochotně natáhl ruku a pohladil kočičí hlavu a kočka blahem přivřela oči. „Možná...“ ale nikdy ta slova neřekl nahlas.

Kočka na něj upírala oči. „Ano, možná...“ Možná bychom ty a já mohli být přátelé. V jiném čase a na jiném místě, ale...

Ale ten okamžik pominul.

„Takže, kdy odcházíš?“

Kocour si olízl tlapu. „Někdy toto pondělí. Nesnáším hady.“ Obzvlášť toho velkého, co se plazí tvou cestou.

Snape zmateně zamrkal. Ale už se vzdal pokusů pochopit kočičí logiku.

„A když teď teda zůstávám,“ řekl kocour, „je tu někdo konkrétní, kdo ti obzvlášť leží v žaludku?“

Severus Snape, současný mistr lektvarů a bývalý smrtijed, se usmál širokým, zlomyslným úsměvem.

„Popravdě řečeno, kočičáku, někdo by tu byl.“

Kocour ucítil lidskou ruku, jak ho hladí po zádech a začal příst hlasitěji.

Ještě bude zábava.

 

Poznámka překladatelky: v originále kocour sežral 270 liber tuňáka a 10 liber už nemohl, což přepočítáno na kila ( 0.45kg/libru) dává těch 120 + 4.5 kg. Skoro třináctikilový kocour, no potěš, to už ani tak není velká kočka, jako spíš malý tygr...


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Maja - 16.06. 2013
13 kilo? To bude velmi dobře narostlý Britský kocour. Náš Eduard je taky briťák, ale moc nevyrostl. Jako roční má necelých 8 kilo. Ale doktorka říkala, že ještě trochu poroste 

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: kopapaka - 26.05. 2013
Kdopak to asi bude... :D

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Zuzana - 14.05. 2013
Toto bola pekná kapitola. Krásne si pokecali. Som zvedavá koho bude teraz kocúr terorizovať. Žeby Harryho?
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 14.05. 2013
Uhodla jsi to dobře, kdo jiný by Severusovi ležel tak moc v žaludku.... ;-)

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: siriana - 14.05. 2013
geniální povídka! A ta star treková hláška o přátelství nemá chybu :D
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 14.05. 2013
Díky za komentář! Jsem ráda, že se ti líbila...

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: solace - 12.05. 2013
Ten kocúr má argumenty na všetko. Pravý slizolinčan! Dobré hlášky: To už bych raději na veřejnosti objímal chlapce-který-přežil a vyprávěl mu, jak úžasného má kmotra... Manipulativní, intrikán a nenažraný, to je to, co o mně klobouk řekl... Ale jen proto, že ty jsi na dietě, nemusí hladovět všichni ostatní... :-DDD Som zvedavá, čo nakoniec vzíde z toho paktu o neútočení a vzájomnej spolupráci, ktorí medzi sebou uzavreli? Vďaka za preklad.
 
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 13.05. 2013
Pakt o neútočení a vzájemné spolupráci mě pobavil, to už jsem dlouho neslyšela. V kocourovi našel Severus rovnocenného partnera, včetně pohotových odpovědí...i když v téhle kapitole ten rozhovor místy připomínal diskusi s puberťákem...
Díky za komentář.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Jimmi - 11.05. 2013
Majstrovský preklad (musela som normálne uvažovať nad naším slovom, napadala ma česká verzia ale nebola som si istá y/i :D), skvele mi to zdvihlo náladu, díky. A mimochodom:  Obzvlášť toho velkého, co se plazí tvou cestou. - narážka na Nagini, či Voldyho, alebo už moc domýšľam? Skrátka ďakujem
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 13.05. 2013
Ta zmínka o hadovi je tam docela zajímavá, taky mě okamžitě napadlo, že je to narážka na Voldemorta a budoucí události. Díky.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Nade - 10.05. 2013
Spojení Snape-Gingerhead by mohlo být vražedné a Bradavice konečně lehnou popelem...  Zachraň se, kdo můžeš. Díky za skvělou kapitolu.
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Tak destruktivní snad ten kocour není... i když?.. možná jo... Ale Severus má určitě dost rozumu, aby ho udržel na uzdě, když se teď konečně domluvili ;-)
Díky za komentář.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Elza - 10.05. 2013
Už se nedivím, že ten kocour budil takový respekt. To je obluda!
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Myslím, že tahle obluda by dokázala budit respekt i v menším vydání.... ;-)

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: arkama - 10.05. 2013
:DDD nebezpečná dvojka!! Severus na sexuálnej diete? Ale mu to mačiak nandal.  Dík za kapitolu, teším sa nato, kto bude obeť...
Nabudúce už tuším končíme, že?
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
To mu teda nandal! Kocourův sarkasmus může se Severusovým klidně soupeřit....
Příště bude poslední kapitola + epilog, je krátký, tak se ho ani nevyplatí dávat jako samostatnou kapitolu.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: teriisek - 10.05. 2013
No, musím uznat, že tentokrát ten kocour tak otravný nebyl, ale stejně mi asi k srdci nepřiroste. A jsem zvědavá, co s ním Severus ušije za komplot. Díky za překlad!
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Myslím, že on ten chudák malej (velkej) ani nechtěl být úmyslně otravný.... ale jeho obrovské kocouří sebevědomí a pocit nadřazenosti....;-)
Díky za komentář.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: larkinh - 10.05. 2013
Další kapitola bude úžasná :) Chudák Severus, jestli mu kocour při své váze bude sedět na klíně třeba jen deset minut, bude mít potíže vstát... já to znám z vlastní zkušenosti, sice jsme třináctikilovou kočku neměli, byla lehčí, ale když si mi rozvalovala na klíně třeba hodinu, tak mě pak docela bolela kolena.
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Další kapitola bude úžasná především pro Severuse. Konečně si bude moct pořádně vychutnat, jak kocour přivádí k šílenství taky někoho jiného....

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: lucky - 10.05. 2013
Já to tušila, teď nastane legrace. 13kg kocour je už pěkné "zvíře", my máme bezmála 10kg a to je macek, naštěstí není tak nenežraný....
 
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Máte desetikilovou kočku? Teda jestli je zrzavá, a ještě trochu přibere...;-)
Díky za komentář a máš pravdu, teď nastane legrace konečně i pro Severuse.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: kakostka - 10.05. 2013
Skvostná kapitola, díky:-)))
moc se mi líbí, jak se postupně sbližují. Kočičí pocit nadřazenosti a jisté ústupky na straně Severuse:-))) ha ha, díky. Je to skvěle přeložené, opravdu.
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Taky se mi líbí, že se jejich vztahy nějakým způsobem vyvíjí. Nakonec by jim to spolu mohlo docela klapat.... škoda, že kocour odchází.
Díky za komentář.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: TaraFaith - 10.05. 2013
Já to věděla, že se spolu nějak domluví. Teď jenom lituji tu jejich oběť. Jsem zvědavá, kdo to bude.
13-kilový kocour!! To se jen tak nevidí.
Moc se těším na další kapitolu. Děkuji.
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Zkus hádat, na koho může mít Severus spadeno.... minimálně jednoho člověka uhodneš určitě...;-)
Díky za komentář.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: denice - 10.05. 2013
Velekočka a její veleego. Bylo velmi poučné sledovat rozhovor a domluvu dvou zmijozelů ze všech nejzmijozelovatějších, samozřejmě dospěli k plné shodě v přesně očekávaném okamžiku - když mohli někomu pěkně zavařit.
Velice zajímavá je zmínka o hadovi.
Je škoda, že se blížíme k závěru, už teď se mi po obřím Ryšounovi začíná stýskat.
Díky.
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
"Veleego" je pro kocoura docela přiléhavé slovo. Jak vyšlo najevo, skoro nic z toho, co provedl, nebyla úmyslná lumpárna, jen jeho přesvědčení, že má právo to udělat...

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Lupina - 10.05. 2013
To bylo opět úžasné. Konečně jim docvaklo, že spolu dokážou VELKÉ věci :-D Lituju jejich budoucí oběť. Děkuji za skvělý překlad :-)
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Spolu dokážou velké věci, z toho hlediska je skoro škoda, že kočičák v pondělí odchází. Teď, když se konečně domluvili....
Díky za komentář.

Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: Jacomo - 10.05. 2013
Jé, tak oni se fakt domluvili, to jsem nečekala. Ba co víc, vypadá to na komplot - ta poslední věta dává tušit, že NĚKDO bude mít velké problémy :-)
Díky moc za překlad.
Re: 13. kapitola - Muž a kočka Od: tiberia - 11.05. 2013
Ano, máš pravdu, ale ani bych se neomezovala na jednotné číslo. Kdo říká, že Severuse naštval jen jeden člověk...? A kocour jich určitě zvládne víc...;-)
Díky za komentář.