archiv.hpkizi.sk
11. kapitola – Rozděl a panuj
The Teacher's Pet
Vložené: Patolozka - 04.05. 2013
Téma: The Teacher's Pet
tiberia nám napísal:

Text v tejto časti je generovaný, v prípade že zistíte nezrovnalosti, nahláste to prosím


Učitelův mazlíček

Prekladateľ : tiberia

Názov originálu: The Teacher

Autor originálu : Werecat99

Link na originál : The Teacher

Počet slov originálu: : 19 887

Rating : T 13+ -

Éra / Obdobie: Bradavice - kánon Žáner: Humor , Parody Jazyk originálu: EN Varovanie: Neuvedené Počet slov originálu: _10K-30K Párovanie: Neuvedené
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended

Postavy v tomto príbehu sú majetkom JKR, autorky ságy Harryho Pottera. Duševné vlastníctvo prekladov rôznych mien, názvov a miest patrí pánom Medkom, ktorí túto ságu preložili do češtiny a p. Petrikovičovej a p. Kralovičovej, ktoré ju preložili do slovenčiny. Autorské práva k tejto poviedke vlastní Werecat99, ktorá napísala túto fanfiction.

© Autorské práva k tomuto prekladu patria hpkizi.sk o.z. a šírenie prekladu mimo tieto stránky je bez výslovného súhlasu zakázané.


The Teacher's Pet

Autor: Werecat99

Překlad: tiberia

Příběh o tom, jak jeden zlomyslný ryšavý kocour dokáže během jediného týdne obrátit Bradavice vzhůru nohama.



Všechna práva náleží J. K. Rowlingové. Překlad nebyl vytvořen za účelem zisku.

 

11. kapitola – Rozděl a panuj

 

Severus Snape vstoupil na bradavické pozemky roztřeseněji než kdykoliv jindy. Byl unavený, pokrytý kočičí srstí a obával se, že mu noha pořád ještě krvácí po nešťastném setkání s kočičími drápy. Kromě toho ho kočka stála spoustu peněz a duševní klid. Sice si doplnil několik nezbytných složek do lektvaru, jeho vztahy s obchodníky na Příčné ulici však utrpěly značnou škodu kvůli kočičím lumpárnám.

Zavrčel a snažil se věnovat pozornost nadcházejícímu večeru. Po naprosto nezbytném převlečení a lehkém jídle by konečně mohl uvařit lektvar, který by měl umožnit mezidruhovou komunikaci. Pak by si možná mohl s tou příšerou rozumně promluvit. Ale když viděl, jak Gingerhead skotačivě prohání průsvitnou postavu Tlustého mnicha, vážně o tom zapochyboval.

V mizerné náladě zrušil ochrany střežící jeho sklepení a vstoupil dovnitř do chladu svých soukromých komnat. Balíček hodil na postel, sundal si hábit a chystal se ho důkladně vyčistit od zápachu a kočičí srsti. Právě když si sundával kalhoty a chtěl zkontrolovat škody na noze, objevil se v ložnici skřítek.

Snape do něj zabodl zlostný pohled, rozzuřený, že ho zastihl s kalhotami na půl žerdi. „Ano? Co se děje?“

Domácí skřítek zíral na mistra lektvarů a třásl se. Nezmohl se ani na slovo, jen mu podal lístek. Naproti tomu Gingerhead sledovala jejich hosta s obzvláštním zájmem. Skřítek těkal očima sem a tam, nejistý, kdo z těch dvou představuje větší hrozbu.

Mistr lektvarů, samozřejmě, nikdy neměl v úmyslu skřítka sežrat. Praštit ho, dejme tomu. Nakopnout ho, snad. Řvát na něj, nepochybně. Ale Gingerhead už měla jasno, k čemu je skřítek užitečný. Soustředila se, odrazila se zadníma nohama a skočila na vyděšeného skřítka. Vykřikl a zmizel, právě když kočičí drápy proťaly vzduch přesně v místě, kde ještě před okamžikem pulsovaly jeho krční tepny.

Gingerhead s hlasitým žuchnutím dopadla na podlahu a popřela tak mýtus, že kočky vždycky přistanou na všech čtyřech. Někdy přistanou na břiše.

Snape se uchechtl a otevřel lístek. Pobavený výraz mu zmizel z obličeje. Vzkaz byl od ředitele.

 

Profesore Snape,

požaduji Vaši přítomnost na naléhavé schůzce učitelského sboru, která se koná v ředitelně školy za

účelem projednání narušení života školy kvůli chování jisté kočky.

Profesorka McGonagallová si přeje připomenout, že nejste tak starý, abyste nemohl dostat trest.

Dostavte se do kanceláře ředitele školy okamžitě, jakmile se vrátíte do Bradavic.

 

Albus Brumbál, ředitel.

 

P.S. Neberte s sebou kočku.

 

Snape se zamračil na kočku, která se blaženě rozvalovala na hábitu a trousila další srst na tmavou látku. Poslední dobou mu nějak chyběly jeho smrtijedské časy. Ach, kletby, mučení, zabíjení... Vzdychl a začal se znovu oblékat.

 

           **********

 

Gingerhead:

Ten zatracenej domácí skřítek! Vážně potřebuju vědět, jak to dělají!

Tamhle jde moje poslední šance na slušné jídlo. Docela pochybuju, že mi tenhle zoufalec připomínající opičáka poskytne vyhovující večeři.

Velká matko všech koček! Už zase čučí tím pohledem! Co mám dělat?

A kam to jdeme?

 

         **********

 

Navzdory veškerému Snapeovu úsilí byla Gingerhead rychlejší než on. Kočka se vyhnula jeho pokusům zavřít ji v koupelně, v ložnici i v pracovně. A neskočila mu ani na valerián nebo šantu. Jeho podezření, že je v té kočce rozhodně víc, než se zdá, se zvýšilo, když ignorovala misku tuňáka a tvrdohlavě se mu držela po boku. Jako kdyby vycítila, že se jí mistr lektvarů snaží zbavit.

Když konečně vstoupil do ředitelny, Gingerhead vyskočila na Brumbálův stůl a uvelebila se tam. Fawkes zakokrhal a vyletěl z místnosti, jen co uviděl kočku, zatímco Moudrý klobouk se přikrčil na své polici. Albus poklepával dlouhými prsty na dřevěnou desku svého stolu a zahleděl se na Snapea.

„Možná jsem se nevyjádřil jasně, Severusi,“ pronesl ledovým hlasem.

Snape se posadil na volnou židli a snažil se zahnat únavu z tváře. „Rád bych viděl vás, jak se pokusíte udržet ji venku, řediteli,“ odpověděl žlučovitým hlasem. Diplomacie skutečně nikdy nebyla Snapeovou silnou stránkou. Odvážil se kradmo pohlédnout na zbytek účastníků jednání.

Byla tu profesorka McGonagallová, rty v přísném obličeji měla sevřené do úzké linky a přítomnost kočky okázale nebrala na vědomí. Snape se tvrdě snažit potlačit škodolibý úsměv, když si vzpomněl na její ponižující setkání s kočkou před několika dny. Madam Prýtová tam byla také a celým svým baculatým obličejem vyjadřovala nesouhlas. Pokud jde o madam Hoochovou, byl vděčný, že není nikde v dohledu její koště. Kratiknot, který byl kočičích neplech ušetřen, seděl tiše na židli. Což se rozhodně nevztahovalo na Lockharta, který dnes večer postrádal část svého šarmu a svůj jindy tak elegantní oděv. Hábit mu tak docela neseděl, jako by byl o dvě čísla větší. Na Snapeově tváři se objevil zlomyslný úsměv, ale pod Brumbálovým mrazivým pohledem ho rychle skryl. Kdesi vzadu zahlédl školníkovu hubenou postavu.

Gingerhead seskočila a ke Snapeově velkému překvapení to vypadalo, jako kdyby byla na koberečku kočka osobně. Ale pak ho ředitelův hlas vrátil zpátky do reality.

„Severusi,“ začal, „Minerva mě upozornila na jistý incident, týkající se tvé kočky. Jsem hluboce zděšen, jako ředitel i jako člověk, že jedna z našich učitelek byla vystavena sexuálnímu obtěžování. A věřím, že vyjadřuji myšlenky všech, když říkám, že bys měl najít způsob, jak udržet svou kočku pod kontrolou, protože jinak budu nucen vyvodit důsledky.“

„Kolikrát vám to mám říkat? Není to moje kočka.“

Přesně v tom okamžiku skočila Gingerhead Snapeovi na klín a začala hlasitě příst.

Brumbál si založil ruce na prsou. „Samozřejmě.“

Profesorka McGonagallová následovala Brumbálův příklad. „Musím ti připomínat, Severusi, nedávný incident ve tvé třídě? Tato kočka ohrozila několik nebelvírských studentů druhého ročníku.“

„Ó, to by byla ztráta,“ zamumlal.

McGonagallová byla v šoku. „Promiň?“

„Chtěl jsem říct, Minervo, že Longbottom často způsobil stejné, ne-li větší narušení mé výuky, a kvůli tomu jsi nikdy schůzi nesvolala.“

„Neville nikdy nezničil květinové záhony, na kterých jsem tak tvrdě pracovala, Severusi,“ promluvila madam Prýtová. „Zatímco tvoje kočka udělala za několik vteřin z měsíců mé dřiny salátový bar!“

Snape potlačil zívnutí. Jako by se staral o ženské květiny. Měl kytky rád pouze, když byly usušené, označené a uskladněné ve vzduchotěsně uzavřených nádobách.

„A to nemluvím o tom, že mě málem shodila z koš....“

Ale madam Hoochová nikdy větu nedokončila, protože jí Zlatoslav skočil do řeči. „A co moje oblečení? Mé elegantní, drahé hábity? A moje lektvary krásy? Byl jsem nucen snížit se k oblečení téhle... téhle věci a ještě ke všemu jsem byl dvě noci bez svého očního séra! Přísahám, že cítím, jak se mi tvoří vrásky!“

Snapeovi klesla tvář do dlaní. Brumbál obrátil oči v sloup a zdálo se, že všichni v místnosti sdílí stejné pocity, ačkoliv nebylo jasné, jestli tentokrát mají pochopení pro Zlatoslava nebo pro kočku. Gingerhead seskočila Snapeovi z klína a mezi nohama mu zmizela pryč.

„To monstrum obtěžovalo mého andílka, řediteli.“ Tentokrát to byl Filch, kdo promluvil. „Šel po paní Norrisové od chvíle, kdy postavil svou proklatou tlapu na bradavickou půdu!“

McGonagallová byla v šoku. „Vaše kočka? Ten tvor skoro znásilnil mě, Argusi. Pokud byste mu dopřál trochu zábavy s vaší kočkou, možná bych byla ušetřena ponížení.“

Školníkovi spadla brada. „Nechat ho obtěžovat mého anděla? Moji nevinnou holčičku?“ Na jeho ošklivé tváři se začal objevovat jízlivý úsměv. „Po pravdě řečeno, paní profesorko, myslím, že ta kočka vám dělala laskavost.“

„Promiňte?“

„Ano, profesorko,“ odpověděl pohotově Zlatoslav, „to nejhorší, co se vám mohlo stát, bylo nějaké tolik potřebné uvolnění sexuálního napětí. Kdežto moje hábity...“ Poslední slova pod šokovanými pohledy téměř zavzlykal.

„Drž hubu, Zlatoslave,“ odplivla si madam Hoochová. „Jak můžeš porovnávat pokus o znásilnění se ztrátou svého směšného oblečení?“

„Ještě něco k zamyšlení,“ řekl Filch hedvábným hlasem. „Jak víme, že kocour ve skutečnosti nedosáhl svého cíle?“

„Moje šaty, směšné?“

Pro Snapea bylo příliš těžké odolat. „Ano, Minervo,“ pronesl sametovým hlasem. „Pověz nám to. Opravdu kocour při svém pokusu neuspěl?“

„Severusi Snape, jak se opovažuješ naznačovat něco takového?“ McGonagallové se zablýsklo v očích.

„Kocour následoval své přirozené instinkty. Je jen logické předpokládat, že bys tak postupovala také.“

Minervin obličej byl zkřivený hněvem a hanbou. „Ty… ty...“ Snažila se najít vhodnou odpověď, ale žádná ji nenapadala. „Severusi Snape, máš školní trest!“

„Skutečně? Teď?“

Brumbál se pokusil situaci uklidnit. „Prosím, Minervo, jsem si jistý, že Severus....“

„Moje šaty? Směšné?“

Ředitel pohlédl na Lockharta viditelně podrážděně.

„Sklapni, Zlatoslave,“ zasyčela Hoochová. „Jsou tady důležitější problémy, než tvoje oblečení.“

„A co by to tak bylo? Květinové záhony menopauzální čarodějnice?“

Obličej madam Prýtové krvavě zrudnul. Snape se uchechtl. Ale, ale! Nikdy jsem si nemyslel, že Lockhart má něco do sebe. Ale Prýtová viděla jeho zasmání a její hněv se obrátil na něj místo Zlatoslava.

„To je všechno tvoje práce, Severusi,“ vykřikla. „Já jsem tě varovala,“ zavrčela a sáhla po hůlce.

Snape rychle uhnul a její kletba zasáhla Hoochovou vedle něj, která okamžitě zaječela bolestí, jak se jedovatý břečťan začal plazit po její kůži.

„Hloupá čarodějnice! K čemu nosíš hůlku, když netrefíš cíl?“ A vrhla své vlastní kouzlo, ale kvůli nezvladatelnému svědění netrefila zamýšlený cíl ani ona a obličej McGonagallové teď pokrývaly obrovské, rudé spáleniny.

„Klid! Bude tady pořádek, nebo budete všichni...“ Brumbál se pokusil obnovit mír a získat zpět svou autoritu, ale větu nikdy nedokončil. Stihl se schovat pod stůl právě včas, aby se vyhnul Lockhartovu kouzlu, které spálilo obraz za ním.

Chaos v ředitelně nějaký čas pokračoval. Kolem létaly ošklivé poznámky a nejrůznější kletby, které nakonec neměly vůbec nic společného s kočkou, která to způsobila. Byl to Filchův výkřik, který dočasně ukončil spor.

„Můj anděli! Co ti ta obluda dělá?“

Snape se naklonil dopředu, aby viděl, co Gingerhead dělá paní Norrisové. A uviděl obrovského, šťastného ryšouna na neméně šťastném hnědém mourkovi, zabývající se prastarým rituálem plození.

Zlořečené zvíře! To znamená víc koček, jako tahle! Jsem ztracen.

Znamená to konec Bradavic?

Zdá se, že nakonec ani nebudeme potřebovat Temného Pána. Jsme víc než schopni vyhladit se navzájem i bez cizí pomoci.

S výjimkou jisté kočky, samozřejmě.


Užívateľské meno:
Heslo:
Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
 0 komentárov
Ďakujem
Pre automatický komentár sa musíte prihlásiť.

Archivované komentáre (pôvodne v archíve)


Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: kopapaka - 26.05. 2013
Řehtám se :)

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Nade - 07.05. 2013
Geniální! Jenom mě mrzí, že se Severuse nikdo nezastane. Kde je Hagrid, aby ... :-D
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 07.05. 2013
Ale tentokrát to většinou schytali ostatní... Severus byl relativně ušetřen... Díky za komentář.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: arkama - 06.05. 2013
Och bože! Tak toto bola kapitola! Uchechtávala som sa do konca. :DDDDúplne som videla zdesenú Minervu, keď mala odpovedať, či kocúrovi nakoniec podľahla.  áááá, parádne, celé.Dik  zato, že si takúto poviedku preložila!
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 07.05. 2013
Filch vážně zabodoval, od něj na takové poznámky nejsme zvyklí.... koneckonců ani na Minervu, která ztratí řeč.... díky za komentář.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: solace - 06.05. 2013
Hádam to nebude znamenať koniec Rokfortu, aj keď zatiaľ Gingerhead úspešne tiahne hradom. Dokonca sa ocitol vo veliteľskom stane. Zrejme už pomôže len ten elixír. Vďaka za preklad.
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 06.05. 2013
Škoda, že víc nezatopil Brumbálovi, mám teď na něj trochu pifku.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Zuzana - 06.05. 2013
Tak pri tejto kapitole som sa bavila úplne najviac :D Asi preto, že teraz sa z toho Severus dostal bez ujmy :D
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 06.05. 2013
Tohle je pro mě jedna z nejoblíbenějších kapitol celé povídky - asi proto, jak píšeš - řvali na sebe navzájem a Severus se z toho dostal bez újmy....

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Neprihlásený - 06.05. 2013
Snad z toho nebudou koťata, ještě toho trochu! Díky za překlad, jsem zvědavá, jak se Severus s tou bestií domluví...
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: teriisek - 06.05. 2013
To jsem já, ta mrcha mě odhlásila:/
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 06.05. 2013
Myslíš ta zrzavá mrcha? Taky jsem minule na kocoura cosi sváděla... ;-)

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Elza - 05.05. 2013
Jsme víc než schopni vyhladit se navzájem i bez cizí pomoci.
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 06.05. 2013
Ve světle té hádky ve sborovně slova takřka prorocká....

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Lupina - 04.05. 2013
Konečně jsem se dostala k povídkám. Komická situace přistání Zrzka na břiše a následné předvolání do ředitelny se zmíněním možnosti trestu - chechtám se, snad nevzbudím dítě č.3(jsme v Maďarsku na hotelu, č.1 a 2 má na starosti v jiném pokoji manžel) A kocourova otázka: "Kam to jdeme?" Když ho výslovně Severus nemá brát...:-D Ovšem věta: "Ten tvor skoro znásilnil mě, Argusi," mě málem shodila z židličky. A Folch u mě získal body otázkou, jak ví, že kocour u Minervy nedosáhl svého cíle. A a závěr :-D
Děkuji za tuto geniální povídku, která zaručeně zvedne náladu. Skvělý překlad, díky :-)
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 05.05. 2013
Díky za komentář! Tady kupodivu docela boduje Filch, ta jeho poznámka je super. Užijte si zbytek pobytu..

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: denice - 04.05. 2013
Lahůdková kapitola!
A kdo z nastalého zmatku nejvíc profitoval? Samozřejmě náš Ryšoun (a Paní Norrisová, abych byla spravedlivá).
Zatím nejlepší kapitola, zase jsem se kácela smíchy, i když už poněkolikáté.
Díky.
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 05.05. 2013
Tohle je i pro mě nejoblíbenější kapitola. Člověk by ani nevěřil, jakými způsoby si budou profesoři ve sborovně vyřizovat účty. A to si původně chtěli vyřizovat účty se Severusem.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Aiden - 04.05. 2013
Tak to je pecka. Celou dobu jsem se smála jako idiot :D Kombinace Severuse, zrzavý potvory, Filche s andílkem a zbytkem sboru je dokonalá :D Kletba sem, kletba tam a Gingerhead si v klídku užívá. Skóre vypadá asi tak 10:0 pro číču :D Akorát uvažuju nad tím, co provede dál. Že by to bylo dokončení předchozích neúspěšnejch pokusů?
Díky za výbornej překlad ;)
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 05.05. 2013
Ano, tady kocour zvítězil na celé čáře.... mimochodem, jaké dokončení neúspěšných pokusů máš na mysli? Jestli profesorku v kočičí podobě, tak odpověď je "proboha, to nééééé." ;-) ;-)
Díky za komentář.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: barus - 04.05. 2013
Dividae et impera, přemýšlela jsem, co se z toho vyvrbí. Nezklamalo mě to, hlavně pobavilo. Severus naznačující Minervě jistý vztah s kocourem, létající kletby, Brumbálův úhybný manévr a korunu tomu dal Filchův výkřik, následováný pohledem všech zúčastněných lidí a Severusovy myšlenky. Usmívám se ještě teď.
Děkuji za překlad. Moc se těším na další kapitolu.
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 05.05. 2013
Tohle ale bylo mistrovské "rozděl a panuj", kocour všecky poštval proti sobě a v klidu si užíval.... je to potvora, ale člověk ho nemůže nemít rád. Díky za komentář.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: TaraFaith - 04.05. 2013
Celá kapitola neměla sebemenší chybu. A Severusovi myšlenky nakonec tomu daly krásnou korunu!
U této povídky se opravdu nejde nezasmát. Těším se na pokračování. Díky
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 05.05. 2013
Tahle kapitola je moje nejoblíbenější... řekla bych, mistrovský kousek Ryšounových lumpáren ;-) Díky za komentář.

Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: Loui - 04.05. 2013
Díky své naspavosti, ještě brouzdám bezcílně na netu a hle nová kapitola o zrzavém kocourkovi :D
Celou kapitolu jsem se řehnila jako kůň. Co se člověk nedozví, když jeden problém se dotýká všech ostatních a každý z nich je přesvědčen, že to co se stalo jemu je důležitější  než to se stalo druhým :D Zlatoslav, Gingerhead a ani Severus nezklamal :D Ale v kůži Nebelvírské ředitelky, bych fakt nechtěla být :D
Poslední Severusovi myšlenky neměly chybu... Ti dva jsou tak krásný pár :D Doufám, že nakonec skončí spolu :D:D:D
Děkuji za skvělý překlad!
Re: 11. kapitola – Rozděl a panuj Od: tiberia - 05.05. 2013
Ta hádka, která vznikla, nakonec už neměla s kocourem nic společného. V Minervině kůži bych taky být nechtěla, ale vyprovokovala Filche těmi řečmi o paní Norrisové...;-) Díky za komentář.