Preklady fanfiction Harryho Pottera

Disclaimer: Všechna práva patří JKR, já nevlastním zcela nic. Překlad nebyl vytvořen za účelem zisku.

A.N.: Ahoj všichni! Tohle je můj první pokus napsat femmeslash, tudíž doufám, že jsem tomuto pairingu udělala čest. :) Toto bylo napsáno pro SnarkyAndProudHufflepuff's Your Favorite Under-Appreciated Pairing! Challenge (NakrkláAPyšnáHavraspárka Tvůj Oblíbený Nedoceněný Pár! Challenge) a SnarkyAndProudHufflepuff's Femmslash Challenge. Také prosím, abyste si všimli, že se jedná o homosexuální pár (přestože hádám, že pokud nic, to už vám došlo). Pokud nemáte rádi homosexuální párování, prosím nečtěte a nepobuřujte se. Díky. :) 

Poznámka překladatelky: Pamatuji si, že když jsem poprvé psala s Jimmi s prosbou připojit se k tvorbě na těchto stránkách, nabídla jsem ji femmeslash povídku. Tehdy jsem slíbila, že od tohoto žánru upustím. V okamžiku, kdy jsem si ovšem přečetla tuto povídku, nemohla jsem jinak, než se pustit do překládání. Tak zajímavě byla napsaná. Tudíž doufám, že mi, Jimmi, odpustíš. Nic popisného v těchto několika odstavcích není. Vlastně by se Pansy dala nahradit jakýmkoli jiným HP-hrdinou. Já osobně si ale myslím, že by tomu pak něco málo chybělo...

Neznáš strach. I přesto víš, že pokud by tě měli lidé popsat jedním slovem, nezvolili by slovo nebojácná. Není pro Zmijozel charakteristické, aby ses nebála vůbec ničeho. Být zlá, bez citu, neznajíc odpuštění, to jsou znaky osobnosti, které se očekávají, ne však nebojácnost. V tomto ohledu jsi raritou. Nebo lébe řečeno, byla jsi raritou. Díky jedné konkrétní osobě už nemůžeš zcele přesvědčeně prohlásit, že se ničeho nebojíš. Konečně jsi našla něco, nebo spíš někoho, koho se bojíš. Ten někdo se jmenuje Hermiona Grangerová.

Bojíš se jí, ale ne z nějakého obvyklého důvodu, z kterého se lidi ostatních lidí bojí. Máš z ní strach, protože se kvůli ní chceš stát někým lepším. Máš z ní strach, protože se jí daří z tvého života dělat něco, pro co je třeba žít. Máš z ní strach, protože se díky ní cítíš být milovaná. Ale kromě všech těchto důvodů je tu ještě jeden, mnohem důležitější - máš z ní strach, protože díky ní lásku sama cítíš. Bez ohledu na to, jak ses proti tomu snažila bojovat, Hermiona ti už hned od počátku ukradla srdce a jak to tak vypadá, nemá v úmyslu nechat ho, nebo tebe jen tak odejít.

Přestože víš, že by nikdy v životě neudělala vědomě něco, co by ti mělo ublížit, nebo by nevyužila moc, kterou nad tebou má, aby tě zmanipulovala, nemůžeš jinak, než se bát. Byla jsi vychovaná tak, aby ses nikdy nepodřídila. Byla jsi vychována tak, abys nikomu nevěřila. A to nejdůležitější, byla jsi vychována tak, abys nikdy nemilovala. Ale nějakým neznámým způsobem, navzdory tvým zbytečným protestům, něco na ní tě donutilo ji novým, neznámým způsobem milovat.

A to je ten důvod, proč máš strach z Hermiony Grangerové. Bojíš se jí proto, že ztělesňuje všechno, čím nejsi, ale čím by sis přála být.

Když se jí se svým strachem konečně přiznáš, potom, co jste spolu necelý rok, pouze se usměje a vezme tě za ruku. Řekne ti, že je zcela v pořádku se bát a taky je v pořádku někoho milovat; tyto vlastnosti náš činí lidskými bytostmi.

Nejsi si jistá, z jakého důvodu a nebo jakým způsobem její slova zmírní tvůj strach, ale opravdu se tak stane. A v momentě, kdy se tvůj strach začne vytrácet, cítíš, jak je nahrazen nečím jiným. Už se nebojíš Hermiony Grangerová; bojíš se ztráty Hermiony Grangerové. Ztratila jsi jeden strach, aby ho vzápětí nahradil jiný. A opět nejsi tou, která by neznala strach.

Ale když nad tím přestaneš uvažovat, samotné ti dojde, že je v pořádku se bát. Ztratit osobu, kterou miluješ, jedinou osobu, na které ti doopravdy záleží, to je strach, který stojí za to mít. Koneckonců, i ti nebojácní mají dovoleno někdy cítit strach.