Preklady fanfiction Harryho Pottera

Kapitola 12

Bill byl velmi potěšený zjištěním, že Hermioně se představa neformální soboty líbí, ba dokonce, že se aktivně účastní novými nápady k vyzkoušení. 

Například, když se Bill v šest hodin převalil, připraven vstát a posnídat, Hermiona se natáhla po jeho zjizvené, svalnaté hrudi a vtáhla ho zpět do postele. Ale překvapilo ho, že nechtěla dál spát. Místo toho obdržel masáž zad a jakmile skončila, byl víc než ochotný jí tuto laskavost vrátit. 

Koneckonců, jak často se probudil a ve své posteli našel nádhernou, jedinečnou, nahou ženu? Doufal, že započaly dny, kdy ji tam bude nacházet častěji. 

Teď si liboval nad pocitem jejích rukou na své hrudi; mazlili se několik hodin, povídali si o čemkoliv a o všem. Za poslední dobu si Bill nepamatoval lepší sobotu. 

„Nu, myslím, že jsme si hověli dost dlouho,“ nakonec povzdechla Hermiona, posadila se a obtočila si deku kolem hrudi. 

Bill se zasmál a podepřel si hlavu rukama. „Hermiono, tohle je neformální sobota. Můžeš dělat, co chceš.“ 

Hermiona se zamyšleně rozhlížela po pokoji, a pak spustila pokrývku, odhalujíc tak Billovi své tělo. „Mám chuť na sprchu,“ rozhodla se s přikývnutím. 

„Je tam šampón i mýdlo a čisté ručníky jsou v policích,“ řekl jí, šťastný, že se rozhodla pro to, co chce dělat. 

Stojící Hermiona dala ruce v bok. „Chceš se připojit?“ 

Bill se na ten obrázek před sebou podíval. Ačkoliv vypadala Hermiona dobře odpočinutá, bylo zřejmé, že byla dobře a důkladně pomilovaná. Spodní ret měla mírně oteklý, a na klíční kosti měla temně rudé kousance. Její kudrnaté, nepoddajné vlasy trčely do všech směrů, důsledek Billových prstů vískajících a tahajících je během předchozí noci. V tom okamžiku byla Hermiona Grangerová tím nejvíc sexy objektem, který kdy viděl. A zvala ho do společné sprchy. 

Okamžitě byl Bill z postele na nohou a postrkoval ji na cestě do koupelny na druhém konci ložnice. Zasmála se, když ji prakticky hodil do menší místnosti. Bill se natáhl po kohoutku ve sprše a přitáhl si ji do polibku, zatímco se voda ohřívala. Objal ji s potěšením z její hebké pokožky tisknoucí se k němu. 

Vlhké horko sprchy nebylo pro Billovy prsty žádným soupeřem. Jemně klouzaly dolů po Hermioniných žebrech a ona brzy cítila mrazení po celém těle. Nebylo divu. Milování se s ním jí přinášelo tolik potěšení; jen z pocitu jeho rukou na kůži se chvěla očekáváním. Bezděčně se otřela svými boky o jeho a kňourala mu do úst, když prohloubil polibek. Při Billově průzkumu svých úst cítila, že proti ní roste a tvrdne. 

„Myslím, že je voda připravená,“ zalapala Hermiona po dechu. Místnost byla naplněna párou, důkaz, že se jejich rty k sobě přimkly na nějakou dobu. 

Bill odpověděl tím, že si ji přitáhl do kouřícího proudu vody. Hermiona uklouzla po podlaze a on si ji přitiskl k hrudi, „Jsi v pořádku?“ 

„Hmmm,“ zahmkala, když se rty vrátila k těm jeho. „Teď už ano.“ Obtočila mu ruce kolem krku a vykvikla, když ji zatlačil k vykachlíčkované zdi. „To studí!“ 

Se smíchem Bill zašeptal: „Zahřeju tě.“ Hermiona se znovu zachvěla, z chladu dlaždiček, ale i z jeho slibu. 

Když jí kouřící voda padala jako vodopád na vlasy a dolů po těle, cítila, jak Billovy ruce a rty napodobují tento pohyb. Rozpaloval ji tak, až touhou vydechovala jeho jméno. Musela ho zase mít, právě zde, stlačená stěnou sprchy a jeho teplým tělem. 

Co mohla být dvacetiminutová sprcha, se změnilo v téměř hodinové milování. Bill si dával načas. Přestože věděl, že ho Hermiona potřebuje, přinášelo mu potěšení poslouchat, jak vydechuje jeho jméno, kdykoliv přišel rty do kontaktu s jejím tělem. 

Hermiona skončila sprchu s veselým úsměvem na tváři a nohama, na kterých se sotva udržela. Když se pro nadcházející den oblékali, řekla Billovi: „Pokud se toto děje každou neformální sobotu, počítej se mnou taky na příští týden.“

XXX

Bill pro jistotu rozšířil pozvání své krásné Hermiony na každou sobotu. S výjimkou jednoho víkendu byla v jeho domě v těchto dnech celé dva měsíce; mimo víkendu, kdy onemocněl Křivonožka, ten strávili v Hermionině bytě. Změna místa jim rozhodně nevadila a Bill na ni docela udělal dojem svým chováním k jejímu milovanému mazlíčkovi. Trvalo jí pak dost dlouho, aby mu ukázala, jak moc si myslí, že byl sladký. 

Toto byl ten nejšťastnější Bill za celé věky. S výjimkou zvýšeného stresu v práci, který přicházel ruku v ruce s jeho touhou po Hermioně, vše se zdálo, že zapadlo na své místo. Ve skutečnosti ho dokonce i Fred a George dokázali přestat škádlit kvůli Hermioně, ačkoliv to bylo nahrazeno jejich dumáním, co taková ‚kočka‘ vidí na jejich nejstarším bratrovi. Ano, Bill si svého života užíval. 

Do středečního rána, kdy se na něj Francine výsměšně ušklíbla, právě když kolem něj rychle prošla, aby zaklepala na dveře Barta Dunnera. To by Billa ani v nejmenším neznepokojilo, Francine už na něj byla zřídka přátelská, ale Bart byl jeho nadřízený. A Francine mu šla jasně po krku.